<meta http-equiv='pics-label' content='(pics-1.1 "http://www.icra.org/ratingsv02.html" comment "ICRAonline EN v2.0" l gen true for "http://interval.cz" r (nz 1 vz 1 lz 1 oz 1 cz 1) "http://www.rsac.org/ratingsv01.html" l gen true for "http://interval.cz" r (n 0 s 0 v 0 l 0))' />
<h2>H°φchy pro ÜφlenΘho korektora - Φlov∞k versus psanφ Φφslovek</h2>
<p id='prepend'>Pou₧φvßnφ Φφslovek se nelze vyhnout snad v ₧ßdnΘ oblasti lidskΘ Φinnosti. ZaΦφnß to u₧ ve chvφli, kdy coby prv≥ßΦci s vyplazen²m jazykem upacht∞n∞ obkreslujeme do pφsanky svΘ prvnφ dvojky a trojky, a pokraΦuje to a₧ do dosp∞losti, kdy vypl≥ujeme ·daje do nejr∙zn∞jÜφch formulß°∙, ₧ivotopis∙ a faktur a tvo°φme texty vÜeho druhu. P°esto nenφ snadnΘ vyvarovat se p°i psanφ Φφslovek n∞kter²ch chyb. Na ty nejΦast∞jÜφ bych rßd poukßzal v tomto Φlßnku.</p>
<p>SprßvnΘ pou₧φvßnφ Φφslovek pova₧uji za jednu z v∞cφ, kterΘ si Φlov∞k jen t∞₧ko osvojφ bez znalosti urΦit²ch pravidel. V²razn∞ k tomu p°ispφvß skuteΦnost, ₧e jak v mΘdiφch, tak v r∙zn²ch propagaΦnφch materißlech a podobn∞ se s Φφslovkami nezachßzφ ·pln∞ "koÜer" - k t∞m nejΦast∞jÜφm proh°eÜk∙m pat°φ nesprßvnΘ sklo≥ovßnφ (specißln∞ ₧onglovßnφ s Φφslovkami <samp>dv∞, ob∞</samp>), zam∞≥ovßnφ Φφslovek zßkladnφch a °adov²ch nebo absence mezer tam, kde by absentovat nem∞ly. Pokud bychom se tedy stoprocentn∞ spolΘhali na to, co "okoukßme", s pravd∞podobnostφ hraniΦφcφ s jistotou bychom se chybßm v Φφslovkßch vyhnout nedokßzali.</p>
<h3>Druhy Φφslovek</h3>
<p>╚φslovky m∙₧eme rozd∞lit podle t°φ kritΘriφ. Jako prvnφ se z°ejm∞ nabφzφ d∞lenφ na Φφslovky <strong>vyjßd°enΘ Φφslicemi</strong> a Φφslovky <strong>vyjßd°enΘ slovy</strong>. Dßle m∙₧eme provΘst kategorizaci na Φφslovky <strong>urΦitΘ</strong> (<samp>p∞t, sedmkrßt, devatero</samp>) a <strong>neurΦitΘ</strong> (<samp>mnoho, tolik, n∞kolik</samp>). Podle v²znamu potΘ rozliÜujeme Φφslovky <strong>zßkladnφ</strong>, <strong>°adovΘ</strong>, <strong>druhovΘ</strong> a <strong>nßsobnΘ</strong>.</p>
<div class='list'>
<ul>
<li><strong>Φφslovky zßkladnφ</strong> - oznaΦujφ mno₧stvφ, poΦet (ptßme se na n∞ otßzkou <em>kolik?</em>) - <samp>jeden, dva, 15, 100, mnoho</samp></li>
<li><strong>Φφslovky °adovΘ</strong> - oznaΦujφ po°adφ (ptßme se na n∞ otßzkou <em>kolikßt²?</em>) - <samp>prvnφ, druh², 15., 100., n∞kolikßt²</samp></li>
<li><strong>Φφslovky druhovΘ</strong> - oznaΦujφ poΦet nebo mno₧stvφ druh∙ (ptßme se na n∞ otßzkou <em>koliker²?</em>) - <samp>dvoje, troje, Φtver², devatero, n∞koliker²</samp></li>
<li><strong>Φφslovky nßsobnΘ</strong> - vyjad°ujφ, kolikrßt se n∞jakß v∞c Φi jev vyskytuje, kolikrßt se n∞co znßsobilo (ptßme se na n∞ otßzkou <em>kolikanßsob²?, kolikrßt?</em>) - <samp>dvakrßt, 3krßt, dvojnßsobn², n∞kolikanßsobn²</samp></li>
</ul>
</div>
<p>V tΘto souvislosti bych se rßd zmφnil o pom∞rn∞ ΦastΘ chyb∞, kterß spoΦφvß v zßm∞n∞ Φφslovek zßkladnφch a °adov²ch. Za °adov²mi Φφslovkami vyjßd°en²mi Φφslicφ se toti₧ pφÜe teΦka (<samp>1., 2., 15.</samp>), za Φφslovkami zßkladnφmi nikoli.</p>
<li><samp>DalÜφ informace najdete na stran∞ <strong>25</strong> v odstavci <strong>4</strong>.</samp> (Φφslovky zßkladnφ - "strana dvacet p∞t", "odstavec Φty°i")</li>
</ul>
</div>
<h3>Sprßvn² formßt Φφslovek</h3>
<h4>Patßlie s mezerami</h4>
<p>Je nutnΘ mφt na pam∞ti, ₧e Φφslovky - bez ohledu na to, zda jsou vyjßd°enΘ slovy nebo Φφslicemi - jsou <strong>samostatnß slova</strong>, a je tedy nutnΘ odd∞lovat je od ostatnφch slov Φi znaΦek mezerou. ╚asto se ale stßvß, ₧e Φφslice netvo°φ Φφslovku, ale je souΦßstφ p°φdavnΘho jmΘna (nap°φklad <samp>4metrov²</samp>, <samp>6procentnφ</samp> a podobn∞). V takov²ch p°φpadech se za Φφslovkou pochopiteln∞ mezera nepφÜe.</p>
<div class='list'>
<ul>
<li><samp>Nezam∞stnanost vzrostla o <strong>0,1 %</strong>.</samp> (Φφslovka zßkladnφ)</li>
<p>P°i psanφ <strong>matematick²ch vyjßd°enφ</strong> rozd∞lujeme ΦφselnΘ ·daje do skupin po t°ech Φφslicφch, a to na ob∞ strany od desetinnΘ Φßrky. P°ed desetinnou Φßrkou ani po nφ mezeru nevklßdßme. (PφÜeme tedy nap°φklad <samp>8 544 262,131 125 4</samp>.) Mezerou bychom m∞li odd∞lovat i symboly pro sΦφtßnφ, nßsobenφ a dalÜφ poΦetnφ ·kony (nap°φklad <samp>12 + 15; 3 x 8</samp>).</p>
<p>Dokonce i ΦφslovkovΘ v²razy, kterΘ klasick²m zp∙sobem (tedy Φφslicemi) zapφÜeme bez problΘm∙, nßm dokß₧ou p∞kn∞ zkomplikovat ₧ivot ve chvφli, kdy je mßme rozepsat slovy. AΦkoli na slo₧enkßch a podobn²ch formulß°φch se z praktick²ch d∙vod∙ pφÜe cel² Φφseln² ·daj dohromady (nap°φklad <samp>tisφcdv∞st∞padesßtosm</samp>), v b∞₧n²ch textech pφÜeme jednotlivΘ Φφslovky zvlßÜ¥ (tedy nap°φklad <samp>dvacet t°i tisφc p∞t set osmdesßt dva</samp>).</p>
<h4>Datum</h4>
<p>TakΘ p°i psanφ data se Φasto zapomφnß na mezery. Nenφ proto nijak neobvyklΘ setkat se s "·sporn²m" formßtem <samp>24.2.2005</samp>, p°φpadn∞ <samp>24.·nora 2005</samp>. Znovu ale p°ipomφnßm, ₧e Φφslovky jsou samostatnß slova, tak₧e i datum by se m∞lo psßt s mezerami (<samp>24. 2. 2005</samp>, <samp>24. ·nora 2005</samp>). Jinak je tomu u zkrßcenΘho formßtu psanΘho s lomφtkem, kde se vynechßvajφ nejen mezery, ale i teΦky (<samp>24/2, 24/II</samp>, p°φpadn∞ mezinßrodnφ formßt <samp>05/02/24</samp>).</p>
<h4>╚as</h4>
<p>P°i psanφ Φasov²ch ·daj∙ se n∞kdy nechßme ovlivnit angliΦtinou, kterß mezi hodiny a minuty klade dvojteΦku (nap°φklad <samp>11:45 a.m.</samp>). V ΦeÜtin∞ se ale mezi hodinami a minutami namφsto dvojteΦky pou₧φvß obyΦejnß teΦka, p°iΦem₧ dvojteΦka se klade a₧ mezi minuty a sekundy. A aby to nebylo a₧ tak jednoduchΘ, mezi sekundy a jejich zlomky pφÜeme desetinou Φßrku (kterß je ale logickß, proto₧e se jednß o desφtkovou soustavu). V praxi to tedy vypadß takto:</p>
<div class='list'>
<ul>
<li><samp>Po°ad zaΦφnß v <strong>18.30</strong>.</samp></li>
<li><samp>Vyhrßl zßvod v rekordnφm Φase <strong>5:42,03</strong>.</samp> (5 minut, 42 sekund a 3 setiny)</li>
</ul>
</div>
<h4>Finance</h4>
<p>Vzhledem k tomu, ₧e se Φeskß koruna d∞lφ na sto halΘ°∙, jednß se p°i uvßd∞nφ pen∞₧nφch Φßstek o standardnφ zßpis s desetinnou Φßrkou. M∙₧eme tedy psßt <samp>18,50 KΦ</samp> nebo <samp>KΦ 18,50</samp>. Jednß-li se o Φßstku bez halΘ°∙, m∙₧eme ji zapsat jako <samp>18 KΦ</samp>, p°φpadn∞ <samp>KΦ 18,-</samp>. "Kombinovan²" zp∙sob (<samp>18,- KΦ</samp>), kter² se Φasto pou₧φvß v ·Φetnictvφ, je pro b∞₧nΘ slohovΘ ·tvary nevhodn².</p>
<h3>Sklo≥ovßnφ Φφslovek</h3>
<h4>Dva, oba</h4>
<p>Sklo≥ovßnφ t∞chto Φφslovek je pom∞rn∞ specifickΘ - snad proto se v n∞m n∞kdy d∞lajφ chyby, a to nejen v projevech mluven²ch, ale i v projevech psan²ch. Mnohdy se setkßvßme s "lidov²mi" tvary <em>dvouma</em>, <em>dvouch</em> (se dvouma lidma, o dvouch studentech) a mo₧nß jeÜt∞ Φast∞ji s "hyperkorektnφm" tvarem <em>dv∞mi</em> (se dv∞mi sleΦnami). SpisovnΘ tvary jsou tyto:</p>
<div class='list'>
<ul>
<li><strong>1. a 4. pßd</strong> - dva/oba, dv∞/ob∞</li>
<li><strong>2. a 6. pßd</strong> - dvou/obou</li>
<li><strong>3. a 7. pßd</strong> - dv∞ma/ob∞ma</li>
</ul>
</div>
<h4>T°i, Φty°i</h4>
<p>Pro Φφslovky <em>t°i</em> a <em>Φty°i</em> jsou ve 2. pßd∞ povoleny dva tvary - <samp>t°φ/Φty°</samp> i <samp>t°ech/Φty°ech</samp>. Tvar <em>t°ech/Φty°ech</em> se ale spφÜe hodφ pro mluvenΘ projevy ne₧ projevy psanΘ. V 7. pßd∞ se standardn∞ pou₧φvajφ tvary <samp>t°emi/Φty°mi</samp>. V urΦit²ch p°φpadech se ale pou₧φvß i tvar <samp>t°ema/Φty°ma</samp> - konkrΘtn∞ tehdy, kdy₧ tvar poΦφtanΘho p°edm∞tu taktΘ₧ konΦφ na <em>-ma</em>.</p>
<div class='list'>
<ul>
<li><samp>Povφme si to mezi <strong>Φty°ma</strong> oΦima.</samp></li>
<li><samp>Stßl tam spoleΦn∞ se <strong>Φty°mi</strong> kamarßdy.</samp></li>
</ul>
</div>
<h4>Slo₧it∞jÜφ ΦφslovkovΘ v²razy</h4>
<p>P°i sklo≥ovßnφ slo₧it∞jÜφch v²raz∙ mßme v zßsad∞ dv∞ mo₧nosti. Bu∩ se pokusφme vysklo≥ovat <strong>vÜechny Φleny</strong> slo₧enΘho v²razu, nebo vysklo≥ujeme pouze <strong>poΦφtan² p°edm∞t a Φßst ΦφslovkovΘho v²razu</strong> (nap°φklad desφtky a jednotky). Prvnφ mo₧nost je nßroΦn∞jÜφ (zvlßÜt∞ v mluvenΘm projevu), ale na m∞ osobn∞ p∙sobφ "kultivovan∞jÜφm" dojmem.</p>
<div class='list'>
<ul>
<li>╪eΦ je o 1 356 247 lidech. - <samp>╪eΦ je o milionu t°ech stech padesßti Üesti tisφcφch dvou stech Φty°iceti sedmi lidech.</samp></li>
<li>╪eΦ je o 1 356 247 lidech. - <samp>╪eΦ je o milion t°i sta padesßt Üest tisφc dv∞ st∞ Φty°iceti sedmi lidech.</samp></li>
</ul>
</div>
<h4>╚φslice se nesklo≥ujφ</h4>
<p>Pokud se Φφslovky nevyjad°ujφ slovy, ale Φφslicemi, mß °ada lidφ tendenci naznaΦovat tvar danΘ Φφslovky tφm, ₧e za Φφslici jeÜt∞ doplnφ jakousi koncovku (nap°φklad <samp>9-ti nßsobnΘ zv∞tÜenφ</samp>, <samp>od 25ti metr∙</samp>). ╚φslice se ale nesklo≥ujφ, podobn∞ jako nap°φklad znaΦky a v∞tÜina zkratek. Mßlokoho by nap°φklad napadlo napsat <samp>v ╚Rce</samp> nebo <samp>po 30 km-ech</samp>. Sprßvn² tvar Φφslovky toti₧ vypl²vß z kontextu. PφÜeme tedy:</p>
<div class='list'>
<ul>
<li><samp>Obrßzek uve°ej≥ujeme v <strong>9nßsobnΘm</strong> zv∞tÜenφ.</samp></li>
<li><samp>Plnolet²m se Φlov∞k stßvß v <strong>18</strong> letech.</samp></li>
</ul>
</div>
<h3>P∞t set jeden bod, nebo p∞t set jedna bod∙?</h3>
<p>Donedßvna (respektive do sedmdesßt²ch let minulΘho stoletφ) se striktn∞ vy₧adovalo, aby se tvar poΦφtanΘho p°edm∞tu i p°φsudek °φdily poslednφm Φlenem Φφslovkov²ch v²raz∙. TehdejÜφ skokan na ly₧φch tedy skoΦil <samp>sto jeden metr</samp>, dostal za to <samp>sto devadesßt t°i body</samp> a <samp>p∞t tisφc Φty°i sta jeden platφcφ divßk</samp> nadÜen∞ aplaudoval.</p>
<p>Postupem Φasu se ale Φφm dßl z°eteln∞ji ukazovalo, ₧e stßvajφcφ kodifikace plodφ velmi nep°irozenΘ vazby, a proto se i ve v²razech konΦφcφch Φφslovkami jeden, dva, t°i a Φty°i zaΦala p°ipouÜt∞t varianta s <strong>2. pßdem mno₧nΘho Φφsla</strong>. Skokan na ly₧φch tedy zaΦal skßkat <samp>sto jedna metr∙</samp>, dostßval za to <samp>sto devadesßt t°i bod∙</samp> a <samp>p∞t tisφc Φty°i sta jedna platφcφch divßk∙</samp> mu aplaudovalo. Tato varianta ji₧ v souΦasnΘ dob∞ p°evlßdß.</p>
<h3>Odkazy z m²ch "Oblφben²ch"</h3>
<p><a href='http://www.jakpsatweb.cz/html/entity-vsechny.html'>P°ehled HTML entit</a> z dφlny DuÜana JanovskΘho - aneb jak dostat na web nejen Φφslice v r∙zn²ch tvarech, ale p°edevÜφm vÜelijakΘ znaΦky a symboly. Uvßdφm tento odkaz, aΦkoli nepochybuji o tom, ₧e drtivß v∞tÜina tv∙rc∙ webu o n∞jakΘm podobnΘm p°ehledu vφ...</p>
<p><a href='http://www.converter.cz/prevody/rimska-cisla.htm'>Pravidla tvorby °φmsk²ch Φφsel</a> od Ji°φho BureÜe - o tom, proΦ se "95" nepφÜe jako "VC", a o spoust∞ dalÜφch zajφmav²ch v∞cφ.</p>
<div class='refer'><h3><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/serial.asp?serial=95' title='p°ehled Φlßnk∙ vΦetn∞ anotacφ'>H°φchy pro ÜφlenΘho korektora</a></h3><p>Vydejte se na cestu do nejtemn∞jÜφch zßkoutφ ΦeskΘho jazyka a poznejte, jak²ch pravopisn²ch a stylistick²ch proh°eÜk∙ se ╚eÜi nejΦast∞ji dopouÜt∞jφ a jak se jim vy sami m∙₧ete vyhnout. Tato sΘrie Φlßnk∙ dosud nebyla ukonΦena!</p><ul><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3815'>H°φchy pro ÜφlenΘho korektora - jak se vyhnout zbyteΦn²m chybßm</a></li><li><strong>H°φchy pro ÜφlenΘho korektora - Φlov∞k versus psanφ Φφslovek</strong> (prßv∞ Φtete)</li><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3772'>H°φchy pro ÜφlenΘho korektora - psanφ zkratek a znaΦek</a></li><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3750'>H°φchy pro ÜφlenΘho korektora - webovΘ prezentace oΦima obyΦejnΘho u₧ivatele</a></li><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3733'>H°φchy pro ÜφlenΘho korektora - nerovn² boj s Φßrkami</a></li><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3721'>H°φchy pro ÜφlenΘho korektora - s a z v p°edlo₧kßch a p°edponßch</a></li><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3711'>H°φchy pro ÜφlenΘho korektora - psanφ velk²ch pφsmen</a></li><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3680'>H°φchy pro ÜφlenΘho korektora - autentizace, autentikace nebo autentifikace?</a></li><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3663'>H°φchy pro ÜφlenΘho korektora - jakoby, m∞ a ji</a></li><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3636'>H°φchy pro ÜφlenΘho korektora - v²jimky, standardy a data</a></li></ul></div>
<div class='page-right-box reading'><h3 title='NejΦten∞jÜφ Φlßnky za poslednφch 14 dn∙'>NejΦten∞jÜφ</h3><div class='page-right-box-in'><ul><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3829'>Interval.cz a jeho Φtenß°i v roce 2005</a></li><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3830'>Pou₧φvßme nßvrhovΘ vzory v .NET - Singleton</a></li><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3827'>SUN Java Studio Creator</a></li><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3824'>Perl-compatible regulßrnφ v²razy v PHP - modifikßtory a lφnΘ kvantifikßtory</a></li><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3831'>GNU Gettext - sprßva p°eklad∙</a></li></ul></div></div><div class='page-right-box cauldron'><h3 title='Nejdiskutovan∞jÜφ Φlßnky za poslednφch 21 dn∙'>Diskuznφ kotel</h3><div class='page-right-box-in'><ul><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3818' title='(36 komentß°∙)'>PHP a MS SQL - vklßdßnφ a naΦφtßnφ soubor∙</a></li><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3811' title='(26 komentß°∙)'>GNU Gettext - prvnφ kroky</a></li><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3829' title='(20 komentß°∙)'>Interval.cz a jeho Φtenß°i v roce 2005</a></li><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3815' title='(11 komentß°∙)'>H°φchy pro ÜφlenΘho korektora - jak se vyhnout zbyteΦn²m chybßm</a></li><li><a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_offline&url=http://interval.cz/clanek.asp?article=3825' title='(11 komentß°∙)'>Ovlßdacφ prvok CAPTCHA v ASP.NET</a></li></ul></div></div>
