Interval.cz

H°φchy pro ÜφlenΘho korektora - Φlov∞k versus psanφ Φφslovek

Pou₧φvßnφ Φφslovek se nelze vyhnout snad v ₧ßdnΘ oblasti lidskΘ Φinnosti. ZaΦφnß to u₧ ve chvφli, kdy coby prv≥ßΦci s vyplazen²m jazykem upacht∞n∞ obkreslujeme do pφsanky svΘ prvnφ dvojky a trojky, a pokraΦuje to a₧ do dosp∞losti, kdy vypl≥ujeme ·daje do nejr∙zn∞jÜφch formulß°∙, ₧ivotopis∙ a faktur a tvo°φme texty vÜeho druhu. P°esto nenφ snadnΘ vyvarovat se p°i psanφ Φφslovek n∞kter²ch chyb. Na ty nejΦast∞jÜφ bych rßd poukßzal v tomto Φlßnku.

SprßvnΘ pou₧φvßnφ Φφslovek pova₧uji za jednu z v∞cφ, kterΘ si Φlov∞k jen t∞₧ko osvojφ bez znalosti urΦit²ch pravidel. V²razn∞ k tomu p°ispφvß skuteΦnost, ₧e jak v mΘdiφch, tak v r∙zn²ch propagaΦnφch materißlech a podobn∞ se s Φφslovkami nezachßzφ ·pln∞ "koÜer" - k t∞m nejΦast∞jÜφm proh°eÜk∙m pat°φ nesprßvnΘ sklo≥ovßnφ (specißln∞ ₧onglovßnφ s Φφslovkami dv∞, ob∞), zam∞≥ovßnφ Φφslovek zßkladnφch a °adov²ch nebo absence mezer tam, kde by absentovat nem∞ly. Pokud bychom se tedy stoprocentn∞ spolΘhali na to, co "okoukßme", s pravd∞podobnostφ hraniΦφcφ s jistotou bychom se chybßm v Φφslovkßch vyhnout nedokßzali.

Druhy Φφslovek

╚φslovky m∙₧eme rozd∞lit podle t°φ kritΘriφ. Jako prvnφ se z°ejm∞ nabφzφ d∞lenφ na Φφslovky vyjßd°enΘ Φφslicemi a Φφslovky vyjßd°enΘ slovy. Dßle m∙₧eme provΘst kategorizaci na Φφslovky urΦitΘ (p∞t, sedmkrßt, devatero) a neurΦitΘ (mnoho, tolik, n∞kolik). Podle v²znamu potΘ rozliÜujeme Φφslovky zßkladnφ, °adovΘ, druhovΘ a nßsobnΘ.

V tΘto souvislosti bych se rßd zmφnil o pom∞rn∞ ΦastΘ chyb∞, kterß spoΦφvß v zßm∞n∞ Φφslovek zßkladnφch a °adov²ch. Za °adov²mi Φφslovkami vyjßd°en²mi Φφslicφ se toti₧ pφÜe teΦka (1., 2., 15.), za Φφslovkami zßkladnφmi nikoli.

Sprßvn² formßt Φφslovek

Patßlie s mezerami

Je nutnΘ mφt na pam∞ti, ₧e Φφslovky - bez ohledu na to, zda jsou vyjßd°enΘ slovy nebo Φφslicemi - jsou samostatnß slova, a je tedy nutnΘ odd∞lovat je od ostatnφch slov Φi znaΦek mezerou. ╚asto se ale stßvß, ₧e Φφslice netvo°φ Φφslovku, ale je souΦßstφ p°φdavnΘho jmΘna (nap°φklad 4metrov², 6procentnφ a podobn∞). V takov²ch p°φpadech se za Φφslovkou pochopiteln∞ mezera nepφÜe.

P°i psanφ matematick²ch vyjßd°enφ rozd∞lujeme ΦφselnΘ ·daje do skupin po t°ech Φφslicφch, a to na ob∞ strany od desetinnΘ Φßrky. P°ed desetinnou Φßrkou ani po nφ mezeru nevklßdßme. (PφÜeme tedy nap°φklad 8 544 262,131 125 4.) Mezerou bychom m∞li odd∞lovat i symboly pro sΦφtßnφ, nßsobenφ a dalÜφ poΦetnφ ·kony (nap°φklad 12 + 15; 3 x 8).

Dokonce i ΦφslovkovΘ v²razy, kterΘ klasick²m zp∙sobem (tedy Φφslicemi) zapφÜeme bez problΘm∙, nßm dokß₧ou p∞kn∞ zkomplikovat ₧ivot ve chvφli, kdy je mßme rozepsat slovy. AΦkoli na slo₧enkßch a podobn²ch formulß°φch se z praktick²ch d∙vod∙ pφÜe cel² Φφseln² ·daj dohromady (nap°φklad tisφcdv∞st∞padesßtosm), v b∞₧n²ch textech pφÜeme jednotlivΘ Φφslovky zvlßÜ¥ (tedy nap°φklad dvacet t°i tisφc p∞t set osmdesßt dva).

Datum

TakΘ p°i psanφ data se Φasto zapomφnß na mezery. Nenφ proto nijak neobvyklΘ setkat se s "·sporn²m" formßtem 24.2.2005, p°φpadn∞ 24.·nora 2005. Znovu ale p°ipomφnßm, ₧e Φφslovky jsou samostatnß slova, tak₧e i datum by se m∞lo psßt s mezerami (24. 2. 2005, 24. ·nora 2005). Jinak je tomu u zkrßcenΘho formßtu psanΘho s lomφtkem, kde se vynechßvajφ nejen mezery, ale i teΦky (24/2, 24/II, p°φpadn∞ mezinßrodnφ formßt 05/02/24).

╚as

P°i psanφ Φasov²ch ·daj∙ se n∞kdy nechßme ovlivnit angliΦtinou, kterß mezi hodiny a minuty klade dvojteΦku (nap°φklad 11:45 a.m.). V ΦeÜtin∞ se ale mezi hodinami a minutami namφsto dvojteΦky pou₧φvß obyΦejnß teΦka, p°iΦem₧ dvojteΦka se klade a₧ mezi minuty a sekundy. A aby to nebylo a₧ tak jednoduchΘ, mezi sekundy a jejich zlomky pφÜeme desetinou Φßrku (kterß je ale logickß, proto₧e se jednß o desφtkovou soustavu). V praxi to tedy vypadß takto:

Finance

Vzhledem k tomu, ₧e se Φeskß koruna d∞lφ na sto halΘ°∙, jednß se p°i uvßd∞nφ pen∞₧nφch Φßstek o standardnφ zßpis s desetinnou Φßrkou. M∙₧eme tedy psßt 18,50 KΦ nebo KΦ 18,50. Jednß-li se o Φßstku bez halΘ°∙, m∙₧eme ji zapsat jako 18 KΦ, p°φpadn∞ KΦ 18,-. "Kombinovan²" zp∙sob (18,- KΦ), kter² se Φasto pou₧φvß v ·Φetnictvφ, je pro b∞₧nΘ slohovΘ ·tvary nevhodn².

Sklo≥ovßnφ Φφslovek

Dva, oba

Sklo≥ovßnφ t∞chto Φφslovek je pom∞rn∞ specifickΘ - snad proto se v n∞m n∞kdy d∞lajφ chyby, a to nejen v projevech mluven²ch, ale i v projevech psan²ch. Mnohdy se setkßvßme s "lidov²mi" tvary dvouma, dvouch (se dvouma lidma, o dvouch studentech) a mo₧nß jeÜt∞ Φast∞ji s "hyperkorektnφm" tvarem dv∞mi (se dv∞mi sleΦnami). SpisovnΘ tvary jsou tyto:

T°i, Φty°i

Pro Φφslovky t°i a Φty°i jsou ve 2. pßd∞ povoleny dva tvary - t°φ/Φty° i t°ech/Φty°ech. Tvar t°ech/Φty°ech se ale spφÜe hodφ pro mluvenΘ projevy ne₧ projevy psanΘ. V 7. pßd∞ se standardn∞ pou₧φvajφ tvary t°emi/Φty°mi. V urΦit²ch p°φpadech se ale pou₧φvß i tvar t°ema/Φty°ma - konkrΘtn∞ tehdy, kdy₧ tvar poΦφtanΘho p°edm∞tu taktΘ₧ konΦφ na -ma.

Slo₧it∞jÜφ ΦφslovkovΘ v²razy

P°i sklo≥ovßnφ slo₧it∞jÜφch v²raz∙ mßme v zßsad∞ dv∞ mo₧nosti. Bu∩ se pokusφme vysklo≥ovat vÜechny Φleny slo₧enΘho v²razu, nebo vysklo≥ujeme pouze poΦφtan² p°edm∞t a Φßst ΦφslovkovΘho v²razu (nap°φklad desφtky a jednotky). Prvnφ mo₧nost je nßroΦn∞jÜφ (zvlßÜt∞ v mluvenΘm projevu), ale na m∞ osobn∞ p∙sobφ "kultivovan∞jÜφm" dojmem.

╚φslice se nesklo≥ujφ

Pokud se Φφslovky nevyjad°ujφ slovy, ale Φφslicemi, mß °ada lidφ tendenci naznaΦovat tvar danΘ Φφslovky tφm, ₧e za Φφslici jeÜt∞ doplnφ jakousi koncovku (nap°φklad 9-ti nßsobnΘ zv∞tÜenφ, od 25ti metr∙). ╚φslice se ale nesklo≥ujφ, podobn∞ jako nap°φklad znaΦky a v∞tÜina zkratek. Mßlokoho by nap°φklad napadlo napsat v ╚Rce nebo po 30 km-ech. Sprßvn² tvar Φφslovky toti₧ vypl²vß z kontextu. PφÜeme tedy:

P∞t set jeden bod, nebo p∞t set jedna bod∙?

Donedßvna (respektive do sedmdesßt²ch let minulΘho stoletφ) se striktn∞ vy₧adovalo, aby se tvar poΦφtanΘho p°edm∞tu i p°φsudek °φdily poslednφm Φlenem Φφslovkov²ch v²raz∙. TehdejÜφ skokan na ly₧φch tedy skoΦil sto jeden metr, dostal za to sto devadesßt t°i body a p∞t tisφc Φty°i sta jeden platφcφ divßk nadÜen∞ aplaudoval.

Postupem Φasu se ale Φφm dßl z°eteln∞ji ukazovalo, ₧e stßvajφcφ kodifikace plodφ velmi nep°irozenΘ vazby, a proto se i ve v²razech konΦφcφch Φφslovkami jeden, dva, t°i a Φty°i zaΦala p°ipouÜt∞t varianta s 2. pßdem mno₧nΘho Φφsla. Skokan na ly₧φch tedy zaΦal skßkat sto jedna metr∙, dostßval za to sto devadesßt t°i bod∙ a p∞t tisφc Φty°i sta jedna platφcφch divßk∙ mu aplaudovalo. Tato varianta ji₧ v souΦasnΘ dob∞ p°evlßdß.

Odkazy z m²ch "Oblφben²ch"

P°ehled HTML entit z dφlny DuÜana JanovskΘho - aneb jak dostat na web nejen Φφslice v r∙zn²ch tvarech, ale p°edevÜφm vÜelijakΘ znaΦky a symboly. Uvßdφm tento odkaz, aΦkoli nepochybuji o tom, ₧e drtivß v∞tÜina tv∙rc∙ webu o n∞jakΘm podobnΘm p°ehledu vφ...

Pravidla tvorby °φmsk²ch Φφsel od Ji°φho BureÜe - o tom, proΦ se "95" nepφÜe jako "VC", a o spoust∞ dalÜφch zajφmav²ch v∞cφ.

Vyhledßvßnφ