<telo><p><i>obec. </i>ka₧dß ·Φelovß Φinnost vedoucφ k zajiÜt∞nφ materißlnφch Φi duchovnφch pot°eb jednotlivce anebo spoleΦnosti, takΘ v²sledek takovΘ Φinnosti. Svou ·Φelovostφ a plßnovitostφ se prßce liÜφ od her a sportovßnφ (s v²jimkou profesionßlnφho sportu). D∞jiny: v antice nem∞la prßce ₧ßdnΘ mravnφ od∙vodn∞nφ (smysl), svobodnφ lidΘ se jφ vyh²bali a p°enechßvali ji otrok∙m. S nßstupem k°es¥anstvφ, p°edevÜφm pak od dob <a href="javascript:top.GetURL('010012');" target="_self">Benedikta z Nursie</a>, se stßvß prßce smysluplnou nßplnφ ₧ivotnφho stylu (velmi pozvoln² proces). V k°es¥anskΘ etice, v pr∙b∞hu d∞jin ale s r∙zn²m d∙razem (M. Luther, J. Calvin), je prßce chßpßna jako Φinnost sebev²chovnß, resp. jako asketickß Φinnost chrßnφcφ p°ed h°φchem, jako podmφnka ·ΦelnΘho ₧ivota, jako slu₧ba spoleΦnosti a Bo₧φmu °ßdu. V renesanci se dostßvß do pop°edφ ocen∞nφ prßce pro jejφ ekonomick² a socißlnφ v²znam, reformace spojuje p. s v²konovou orientacφ a podnikavostφ a dodßvß jφ Θtos morßlnφ povinnosti. Dnes se dosti zd∙raz≥uje vliv protestantskΘ etiky na rozvoj ekonomickΘ teorie, a tφm i na rozvoj kapitalismu (M. Weber). UtopiΦtφ socialistΘ a ranφ komunistΘ pova₧ovali prßci za povinnost, kterß nenφ b°emenem, ale ctφ a p°irozenou spoleΦenskou pot°ebou (äprßce, matka pokrokuô, pozd∞ji: ährdinovΘ socialistickΘ prßceô). V kapitalistickΘm nazφrßnφ je prßce cen∞na p°edevÜφm pro svΘ hospodß°skΘ hodnoty. Jako opak prßce b²vß oznaΦovßn odpoΦinek, p°edevÜφm v evropskΘm m∞stskΘm prost°edφ 20. st. Tento pojem ale v °ad∞ kultur neexistuje a nebyl znßm ani v °ad∞ evropsk²ch venkovsk²ch (zem∞d∞lsk²ch) komunit;</p></telo>
