<telo><p><i>ekon.</i> prßce je jednφm ze t°φ klasick²ch <a href="javascript:top.GetURL('117487');" target="_self">v²robnφch faktor∙</a> p°i v²rob∞ zbo₧φ a slu₧eb. Ve v²robnφm procesu je kombinovßna s v²robnφmi faktory, p∙dou a kapitßlem. Stßle spornou otßzkou ekon. teorie z∙stßvß, jak je urΦen a zaplacen podφl v²robnφho faktoru p. na v²sledku prßce. Politicky v²znamnß je teorie rozvφjenß K. Marxem v nßvaznosti na D. <a href="javascript:top.GetURL('091048');" target="_self">Ricarda</a>, podle kterΘ prßce samotnß vytvß°φ celkov² v²nos (<a href="javascript:top.GetURL('106068');" target="_self">teorie mzdy</a>). û Pracovnφ potencißl nßr. hosp. podstatn∞ zßvisφ na efektivnφm °φzenφ nabφdky pracovnφch v²kon∙ a poptßvky po nich na trhu prßce. <a href="javascript:top.GetURL('086013');" target="_self">Produktivita p</a>. zßvisφ na jejφ hosp. optimßlnφ kombinaci s ostatnφmi v²robnφmi faktory, ale takΘ na politickosprßvnφch opat°enφch stßtu, kterß slou₧φ zprost°edkovßnφ p., <a href="javascript:top.GetURL('074864');" target="_self">ochran∞ prßce</a> (<a href="javascript:top.GetURL('085085');" target="_self">pracovnφ prßvo</a>, <a href="javascript:top.GetURL('106037');" target="_self">teorie</a> prßce), ochran∞ p°ed nezam∞stnanostφ aj. (<a href="javascript:top.GetURL('082117');" target="_self">plnß zam∞stnanost</a>, <a href="javascript:top.GetURL('108634');" target="_self">trh prßce</a>);</p></telo>