home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ PC World 1999 October / PCWorld_1999-10_cd1.bin / Novinky / PCWtexty / pcw198.txt < prev    next >
Text File  |  1999-08-26  |  485KB  |  7,581 lines

  1. Nßzev: Pod pokliΦku kancelß°skΘho balφku Office 97
  2. Autor:GEORGE CAMPBELL & HARRY McCRACKEN
  3. 01
  4. Nenφ to sice kancelß° v pravΘm slova smyslu, ale p°esto tu strßvφte spoustu 
  5. Φasu. Nenφ to poÜtovnφ slu₧ba, ale poslou₧φ vßm ke komunikaci s p°ßteli nebo 
  6. spolupracovnφky. To je Microsoft Office 97, kterß umφ spoustu v∞cφ, je₧ vßm 
  7. usnadnφ prßci.
  8. OFFICE 97 A INTERNET
  9. Na Office 97 se m∙₧ete dφvat z mnoha stran, ale poka₧dΘ uvidφte hlavn∞ 
  10. Internet. HypertextovΘ odkazy (linky), nßstroje pro publikovßnφ na Webu, apod. 
  11. Podφvejme se na n∞kolik tip∙ vztahujφch se prßv∞ k tomuto tΘmatu.
  12. lA kde jsou tedy ty webovskΘ nßstroje? Jsou tam, ale nejsou souΦßstφ zßkladnφ 
  13. instalace. P°idat si je m∙₧ete nßsledujφcφm zp∙sobem: vlo₧φte instalaΦnφ CD 
  14. Office 97, v Ovlßdacφch panelech spus¥te Add/Remove Programs ("P°idat nebo 
  15. ubrat programy"), dvakrßt ¥ukn∞te na Office 97, potom na Add/Remove ("P°idat
  16. /Ubrat"), vyberte Web Page Authoring (HTML), a nakonec Continue ("PokraΦovat"). 
  17. Office 95 podporuje tvorbu webovsk²ch strßnek pomocφ tzv. "Internet Assistants" 
  18. (nezam∞≥ujte s on-line nßpov∞dou funkcφ "Assistant" v balφku Office 97). 
  19. SamostatnΘ komponenty "Internet Assistant" pro Word, Excel, PowerPoint, Access 
  20. a Schedule+ jsou dostupnΘ na webovskΘm serveru www.microsoft.com/
  21. products/. Tam si vyberte komponentu "Internet Assistant", jakou pot°ebujete, 
  22. ze seznamu s nßzvem "Products" a ¥ukn∞te na tlaΦφtko "Go". Pak u₧ jen sledujte 
  23. nßpov∞du, abyste mohli programy p°etßhnout do svΘho poΦφtaΦe a instalovat je do 
  24. systΘmu.
  25. lZv²razn∞te v textu napsanΘm Wordem hypertextovΘ odkazy. Kdy₧ napφÜete adresu 
  26. webovskΘ strßnky (nap°φklad www.idg.cz/pcworld), Word 97 ji chyt°e zm∞nφ na 
  27. hypertextov² odkaz na uvedenou webovskou strßnku, pokud ovÜem tuto funkci 
  28. nezruÜφte v nastavenφ "Tools/AutoCorrect" ("Nßstroje/AutomatickΘ opravy"). Lze 
  29. ale takΘ z takovΘho oznaΦenφ hypertextovΘho odkazu vytvo°it n∞co mΘn∞ 
  30. zaÜifrovanΘho. (M∙₧ete ho oznaΦit nap°φklad titulkem "Domovskß strßnka Φasopisu 
  31. PC WORLD".) JednoduÜe p°esu≥te ukazovßtko hned nalevo od hypertextovΘho odkazu, 
  32. a₧ vypadß jako pφsmeno I. Pak podr₧te levΘ tlaΦφtko myÜi a potßhn∞te 
  33. ukazovßtkem, abyste hypertextov² odkaz oznaΦili, a napiÜte mφsto n∞j jednoduch² 
  34. Φesk² nßzev, jak² vßm nejlΘpe vyhovuje. HypertextovΘ propojenφ vßs vÜak v₧dy 
  35. p°ivede na URL adresu, kterou jste specifikovali p∙vodn∞. Kdy₧ napφÜete URL 
  36. adresu ve Wordu 95, komponenta "Internet Assistant" nevytvo°φ webovsk² 
  37. hypertextov² odkaz automaticky, p°esto vÜak m∙₧ete jasn∞ pojmenovanΘ odkazy na 
  38. webovskΘ strßnky vytvß°et. Abyste vytvo°ili propojenφ, zadejte 
  39. "Insert/Hyperlink" ("Vlo₧it/Hyperlink"). Objevφ se dialogovΘ okno, do kterΘho 
  40. napφÜete nßzev a webovskou adresu po₧adovanΘho hypertextovΘho odkazu. 
  41. lOb°φ hypertextovΘ odkazy v Excelu. Ka₧dß bu≥ka tabulky v programu Excel 97 
  42. m∙₧e obsahovat hypertextovΘ propojenφ na jakΘkoliv mφsto na Webu. Potφ₧ je ale 
  43. v tom, ₧e rozm∞ry bu≥ky jsou obvykle p°φliÜ malΘ na to, aby se do nich veÜel 
  44. takov² nßzev hypertextovΘho odkazu, kter² by byl dob°e Φiteln² a srozumiteln², 
  45. nap°φklad text typu "Pokud si chcete prohlΘdnout katalog spoleΦnosti X, ¥ukn∞te 
  46. zde". M∙₧ete ale vyu₧φt novou funkci spojovßnφ bun∞k ("Merge Cells"), jejφ₧ 
  47. pomocφ vytvo°φte zvlßÜ¥ velkou bu≥ku, do kterΘ se u₧ cel² text vejde. ZaΦnete 
  48. tφm, ₧e vyznaΦφte myÜφ souvisl² blok bun∞k, prßv∞ tak velk², jako je nßzev 
  49. hypertextovΘho odkazu, kter² vßm vyhovuje, a zadejte "Format/Cells" ("Formßt
  50. /Bu≥ky"). V dialogovΘm okn∞, kterΘ se potΘ objevφ na obrazovce, ¥ukn∞te na 
  51. zßlo₧ku karty "Alignment" ("Zarovnßnφ"), zvolte na seznamu mo₧nostφ vodorovnΘho 
  52. a svislΘho zarovnßnφ polo₧ku "Center" ("Na st°ed"), zvolte polo₧ku "Merge 
  53. Cells" ("SlouΦit bu≥ky") a ¥ukn∞te na tlaΦφtko "OK". VaÜe tabulka bude po tΘto 
  54. procedu°e obsahovat zvlßÜ¥ velkou bu≥ku, ve kterΘ je dostatek mφsta pro text 
  55. oznaΦujφcφ hypertextov² odkaz. Tento odkaz propojφte s Webem tak, ₧e prost∞ 
  56. zvolφte zadßte polo₧ky "Format/Hyperlink" ("Formßt/Hyperlink").
  57. lOdrß₧ky ve Webu. Pokud ulo₧φte v HTML formßtu dokument, kter² obsahuje n∞jakΘ 
  58. specißlnφ tvary odrß₧ek, p°evedou se tyto odrß₧ky na jednoduchΘ ΦernΘ puntφky. 
  59. Word 97 naÜt∞stφ obsahuje i n∞kolik vzhledov∞ hezk²ch odrß₧ek, kterΘ jsou 
  60. urΦeny specißln∞ pro pou₧itφ ve webovsk²ch strßnkßch. Do HTML modu programu 
  61. Word 97 p°ejdete tak, ₧e v nabφdce zvolφte polo₧ky "File/Save as HTML" 
  62. ("Soubor/Ulo₧it jako HTML"). OznaΦte myÜφ odrß₧ky, jejich₧ vzhled chcete 
  63. zm∞nit, nebo umφst∞te kurzor na mφsto, kam chcete umφstit odrß₧ky novΘ, a pak 
  64. zadejte polo₧ky "Format/Bullets and Numbering" ("Formßt/Odrß₧ky a Φφslovßnφ"). 
  65. Mφsto ve Wordu obvykl²ch typ∙ odrß₧ek se vßm nabφdne 19 odrß₧ek kompatibilnφch 
  66. s Webem. Na jednu z nich ¥ukn∞te, pak ¥ukn∞te na tlaΦφtko "OK", Φφm₧ vybranou 
  67. odrß₧ku umφstφte na zvolenΘ mφsto v dokumentu.
  68. lMφsto programu OfficeArt pou₧φvejte Draw 97. Pokud ulo₧φte sv∙j dokument 
  69. vytvo°en² Officem 97 ve formßtu HTML, aby ho bylo mo₧no pou₧φt na Webu, 
  70. grafika, kterou jste vytvo°ili pomocφ Üikovn²ch nov²ch nßstroj∙ programu 
  71. OfficeArt, p°ijde vniveΦ. Dobrou zprßvou ale je, ₧e je mo₧no z domovskΘ strßnky 
  72. Microsoftu voln∞ stßhnout aplikaci, kterß poskytuje stejnΘ nßstroje jako 
  73. OfficeArt, ale ve form∞ sluΦitelnΘ s formßtem HTML. Zaje∩te vaÜφm webovsk²m 
  74. prohlφ₧eΦem na adresu www.microsoft.com/officefreestuff/ word, kde tuto 
  75. aplikaci najdete pod nßzvem Draw 97. PotΘ, co tento program instalujete, mφsto 
  76. toho, abyste ve Wordu, Excelu PowerPointu nebo Accessu pou₧φvali OfficeArt, 
  77. zadejte polo₧ky "Insert/Object" ("Vlo₧it/Objekt"), v seznamu objekt∙ vyberte 
  78. Microsoft Draw 97 Drawing a ¥ukn∞te na tlaΦφtko OK. Na obrazovce se pak ukß₧φ 
  79. nßstroje programu Draw 97. A te∩ si m∙₧ete vyzkouÜet, jak jste Üikovnφ a jak²mi 
  80. um∞leck²mi v²tvory dokß₧ete obohatit vaÜe osobnφ nebo komerΦnφ webovskΘ 
  81. strßnky.
  82. JAK VYLEPèIT PR┴CI S PROGRAMEM OUTLOOK
  83. Outlook je odpov∞∩ balφku Office 97 na Schedule+, organizer, kter² byl dodßvßn 
  84. v rßmci programovΘho balφku Office 95. Je zcela jist∞ daleko v²konn∞jÜφ ne₧ byl 
  85. jeho p°edch∙dce Schedule+, pracovat s nφm ale m∙₧e b²t dosti komplikovanΘ. Zde 
  86. je n∞kolik zp∙sob∙, jak si prßci s programem Outlook vylepÜit. 
  87. l╚ast∞ji pou₧φvejte panel programu OutLook. NejrychlejÜφm zp∙sobem, jak s 
  88. programem Outlook pracovat, je ΦastΘ vyu₧φvßnφ panelu umφst∞nΘho v levΘ Φßsti 
  89. plochy obrazovky a umo₧≥ujφcφho rychl² p°φstup k nßstroj∙m, kterΘ program 
  90. nabφzφ. LiÜtu programu m∙₧ete jeÜt∞ vylepÜit tφm, ₧e umφstφte slo₧ky nebo b∞₧n∞ 
  91. pou₧φvanΘ soubory, kterΘ nebyly vytvo°eny programem Outlook, na liÜtu programu. 
  92. ìukn∞te prav²m tlaΦφtkem myÜi v tΘ jejφ Φßsti, na kterΘ je zobrazeno pouze 
  93. prßzdnΘ pozadφ, a v menu pak vyberte polo₧ku "Add to Outlook Bar" ("P°idat na 
  94. panel"). V dialogovΘm okn∞, je₧ se nßsledn∞ objevφ na obrazovce, ¥ukn∞te na 
  95. roletovΘm menu na polo₧ku "Look in" a pak vyberte "File system". Zobrazφ se 
  96. okno, kterΘ umo₧nφ orientovat se na disku a zvolit jakoukoliv slo₧ku tak, ₧e na 
  97. ni prost∞ ¥uknete. A₧ zvolφte po₧adovanou slo₧ku, ¥ukn∞te na tlaΦφtko "OK". Od 
  98. toho okam₧iku se slo₧ka objevφ na panelu programu Outlook. Kdy₧ potom na tuto 
  99. slo₧ku ¥uknete myÜφ, zobrazφ se jejφ obsah.
  100. lOblφbenΘ aplikace na dosah. Pokud se sv²m organizerem denn∞ strßvφte v∞tÜinu 
  101. pracovnφho Φasu, bude pro vßs u₧iteΦnΘ umφstit Φasto pou₧φvanΘ programy na 
  102. panel programu Outlook, Φφm₧ je budete moci pohodln∞ a rychle spouÜt∞t. 
  103. Docφlφte toho tak, ₧e tam umφstφte slo₧ku, kterß obsahuje zßstupce pro vßs 
  104. nepostradateln²ch program∙. K tomu je zapot°ebφ vytvo°it na pevnΘm disku slo₧ku 
  105. nazvanou OblφbenΘ programy, p°etßhnout ikony oznaΦujφcφ vßmi zvolenΘ programy 
  106. do tΘto slo₧ky a vytvo°it jejich windowsovskΘ zßstupce. (Lze to provΘst 
  107. programem Outlook v okn∞ "My Computer" ("M∙j poΦφtaΦ") nebo pomocφ programu 
  108. Explorer (Pr∙zkumnφk) ve Windows.). Pak u₧ postupujte podle instrukcφ v 
  109. pr∙vodci "Belly Up to the Outlook Bar", podle kter²ch umφstφte slo₧ku s 
  110. oblφben²mi programy na liÜtu programu Outlook.
  111. lZm∞ny adres. Pokud p°echßzφte na program Outlook z jinΘho organizeru, urΦit∞ 
  112. se vßm nebude chtφt psßt znovu vÜechny adresy a dalÜφ d∙le₧itΘ informace. Jen₧e 
  113. jedinΘ p°evad∞Φe, kterΘ se automaticky instalujφ spolu s programem Outlook, 
  114. jsou ty, kterΘ jsou urΦeny pro produkty Microsoftu, jako je nap°φklad 
  115. Schedule+. K tomu, abyste p°idali filtr pro soubory vytvo°enΘ programem Lotus 
  116. Organizer, spus¥te Control panel (Ovlßdacφ panel) ve Windows 95 a dvakrßt myÜφ 
  117. ¥ukn∞te na ikonu "Add/Remove programs" ("P°idat nebo ubrat programy"), vyberte 
  118. polo₧ku "Microsoft Office 97", ¥ukn∞te na "Add/Remove" ("P°idat nebo ubrat"), a 
  119. a₧ vßs instalaΦnφ program vyzve, vsu≥te instalaΦnφ disk s programem Office 97 
  120. do mechaniky CD-ROM a ¥ukn∞te na tlaΦφtko "OK". V okn∞, kterΘ se pak objevφ na 
  121. obrazovce, ¥ukn∞te na "Add/Remove" ("P°idat nebo ubrat"), zvolte "Microsoft 
  122. Outlook" a "Change Option". ZaÜkrtn∞te polo₧ku "Lotus Organizer Converters" a 
  123. ¥ukn∞te na "OK". Pak ¥ukn∞te na "Continue" ("PokraΦovat") a instalace se 
  124. dokonΦφ. Na CD-ROMu s instalaΦnφm programem Office 97 se nachßzejφ i p°evad∞Φe 
  125. pro aplikace Act, Ecco a Sidekick. Pomocφ programu Explorer (Pr∙zkumnφk) ve 
  126. Windows 95 p°ejd∞te do adresß°e Valuepack/Convert/Outlook a spus¥te program s 
  127. nßzvem Outcvt.exe, kter² p°evodnφky na vßÜ poΦφtaΦ nainstaluje. TakΘ zde jsou k 
  128. programu Schedule+ nabφzeny p°evodnφky pro aplikace Ecco, Act a n∞kterΘ dalÜφ 
  129. organizery. Jsou dostupnΘ na webovskΘ strßnce Microsoftu. Zaje∩te se sv²m 
  130. prohlφ₧eΦem na www.microsoft.com/scheduleplus/freestuff/impconv/default.htm a 
  131. postupujte podle tam∞jÜφch instrukcφ.
  132. lJak nastavit sprßvnΘ rozm∞ry okna pro zßznam. Rßdi byste si zapsali do svΘ 
  133. databßze kontak-t∙ jak se spojit s kancelß°φ klienta? Program Outlook vßm 
  134. umo₧nφ zapsat libovolnΘ poznßmky do jakΘhokoliv zßznamu. Velikost pole se ale, 
  135. bohu₧el, automaticky nep°izp∙sobφ dΘlce zß-znamu, aby se tam delÜφ text beze 
  136. zbytku veÜel, a ani se zde nevyskytujφ liÜty se Üipkami pro rolovßnφ zßznamem. 
  137. Z t∞chto d∙vod∙ je takΘ t∞₧kΘ uhodnout, jestli se v zßznamu neschovßvß jeÜt∞ 
  138. n∞jakß dalÜφ informace. Uchopte myÜφ dr₧ßtko na pravΘm dolnφm rohu okna s 
  139. poznßmkou a roztßhn∞te okno, a₧ je cel² text viditeln². Nastavenφ rozm∞r∙ okna 
  140. je pro dan² zßznam trvalΘ, tak₧e kdykoliv pozd∞ji tento zßznam otev°ete, 
  141. okam₧it∞ uvidφte cel² jeho obsah.
  142. lJak otev°φt v programu OutLook vφce oken najednou. N∞kdy je pot°eba zjistit 
  143. informace o urΦitΘm kontaktu, zatφmco prßv∞ pracujete na vytvß°enφ zßzna-mu o 
  144. sch∙zce. Kdy₧ ale ¥uknete na ikonu Inbox, Calender nebo jakoukoliv jinou 
  145. polo₧ku na panelu programu Outlook, aplikace, kterou vyberete, nahradφ na 
  146. obrazovce vÜe, co zde bylo doposud. Abyste otev°eli vφce oken najednou, ¥ukn∞te 
  147. na panelu programu Outlook prav²m tlaΦφtkem myÜi na polo₧ku, kterou chcete 
  148. otev°φt, a potΘ na vytahovacφm menu zvolte mo₧nost "Open in New Window" 
  149. ("Otev°φt jako novΘ okno"). PR┴CE V T▌MU
  150. Sdφlenφ informacφ je jednou z nejd∙le₧it∞jÜφch souΦßstφ vaÜφ prßce. Office 97 
  151. pokraΦuje v nastoupenΘ cest∞ tφm, ₧e p°inßÜφ dalÜφ funkce, kterΘ ulehΦujφ 
  152. t²movou prßci na projektu. Dob°e si zapamatujte nßsledujφcφ rady a uvidφte, ₧e 
  153. se vßm bude s ostatnφmi kolegy lΘpe spolupracovat.
  154. lJak p°ipojovat k dokumentu poznßmky. Pomocφ funkce "Comment" ("Komentß°") 
  155. m∙₧ete ve Wordu 97 se sv²mi spolupracovnφky probφrat dokument pomocφ zprßv, 
  156. kterΘ jakoby vlepujete do dokumentu. Vytvo°it takovou poznßmku je velmi 
  157. jednoduchΘ; staΦφ zvolit text, kter² pot°ebujete okomentovat, zadat polo₧ky 
  158. "Insert/Comment" ("Vlo₧it/Komentß°"), napsat do okna, kterΘ se objevφ na 
  159. obrazovce, po₧adovan² text a pak ¥uknout na tlaΦφtko "Close" ("Zav°φt"). Funkce 
  160. vklßdßnφ anotacφ je ve Wordu 95 t∞₧kopßdn∞jÜφ ne₧ funkce "Comment", kterß je 
  161. souΦßstφ programu Word 97. Poznßmky m∙₧ete vklßdat tak, ₧e zadßte 
  162. "View/Annotations" ("Zobrazit/Anotace"). V zßvorkßch se zobrazφ inicißly toho, 
  163. kdo poznßmku 
  164. lJak se vrßtit zp∞t. Kdy₧ poÜlete elektronickou poÜtou dokument vytvo°en² ve 
  165. Wordu 97 sv²m spolupracovnφk∙m, m∙₧e se vßm vrßtit opraven, s vyznaΦen²mi 
  166. pasß₧emi nebo s p°ipojen²mi poznßmkami. A i kdy₧ vßm funkce, kterΘ vßm Word 97 
  167. p°i revizφch dokumentu nabφzφ, umo₧≥ujφ udr₧et si p°ehled o tom, kdo jakou 
  168. zm∞nu v dokumentu provedl, je Φasto d∙le₧itΘ mφt k dispozici takΘ nezm∞n∞nou 
  169. kopii p∙vodnφho dokumentu, nap°φklad pro p°φpad, ₧e dojde k nßhodnΘmu smazßnφ 
  170. n∞Φeho d∙le₧itΘho. Kdykoliv proto vytvß°φte nov² soubor, kter² mß b²t sdφlen se 
  171. spolupracovnφky, zadejte "File/Versions" ("Soubor/Verze dokumentu") a oznaΦte 
  172. "Automatically save a version on close" ("Automaticky ulo₧it verzi p°i uzav°enφ
  173. ") a ¥ukn∞te na tlaΦφtko "Close" ("Zav°φt"). Od toho okam₧iku Word zaΦne 
  174. uklßdat do souboru jednotlivΘ v²vojovΘ verze dokumentu; pokud se pak chcete 
  175. vrßtit k jeho p°edeÜlΘ nebo libovolnΘ d°φv∞jÜφ verzi, zadejte "File/Versions" 
  176. ("Soubor/Verze dokumentu"), vyberte si po₧adovanou verzi a dvakrßt na ni myÜφ 
  177. ¥ukn∞te.
  178. lP°ehled zm∞n dokumentu v programu Excel. Kdy₧ pou₧ijete novou funkci 
  179. uchovßvßnφ p°ehledu o proveden²ch zm∞nßch dokumentu v programu Excel, zobrazφ 
  180. se vßm okna, ve kter²ch se uvede informace o vÜech zm∞nßch proveden²ch 
  181. jak²mkoliv u₧ivatelem. Podle zßkladnφho nastavenφ se vÜak zobrazφ informace o 
  182. veÜker²ch zm∞nßch, tedy i o t∞ch, kterΘ jste provedli vy sami. Pokud vßs to 
  183. rozptyluje, zadejte "Tools/Track Changes/Highlight Changes" ("Nßstroje/Sledovat 
  184. zm∞ny/OznaΦit zm∞ny"), vyberte polo₧ku "Who" ("Kdo"), pak zvolte polo₧ku 
  185. "Everyone but me" ("Kdokoliv krom∞ mne") v roletce napravo. PotΘ, co to 
  186. provedete, budete ve vytahovacφch oknech upozor≥ovßni na ·pravy provedenΘ 
  187. vaÜimi spolupracovnφky, ale nikoliv vßmi.
  188. lP°ibalte vaÜe fonty. S um∞leck²m citem pou₧φvanΘ r∙znΘ typy pφsma mohou uΦinit 
  189. vaÜe dokumenty vytvo°enΘ ve Wordu 97 nebo PowerPointu 97 opravdu p°ekrßsn²mi, 
  190. ale pokud tyto dokumenty budete chtφt sdφlet s ostatnφmi kolegy, kte°φ nemajφ 
  191. zavedeny na sv²ch poΦφtaΦφch stejnΘ typy font∙, m∙₧e to poÜkodit vzhled 
  192. dokumentu. Lze ale programu Word p°ikßzat, aby zaΦlenil fonty pou₧itΘ v 
  193. dokumentu do souboru, a poslat je spolu s textem. V obou aplikacφch proto 
  194. zadejte "File/Save As" ("Soubor/Ulo₧it jako"). V programu PowerPoint pak staΦφ 
  195. zvolit polo₧ku "Embed True Type" ("Vlo₧it True Type") jeÜt∞ p°edtφm, ne₧ zadßte 
  196. jmΘno souboru a ulo₧φte ho obvykl²m zp∙sobem. V programu Word myÜφ ¥ukn∞te na 
  197. "Tools/Options" ("Nßstroje/Mo₧nosti"), zvolte polo₧ku "Embed True Type Fonts 
  198. ("Vlo₧it True Type fonty"), potΘ ¥uknete na "OK" a dßle ji₧ postupujete jako 
  199. obvykle.
  200. lJak p°enßÜet ·plnou informaci o kontaktech. Cht∞li byste spolu s kolegou 
  201. pomocφ elektronickΘ poÜty sdφlet urΦit² zßznam z vaÜφ databßze kontakt∙ v 
  202. programu Outlook? Bohu₧el, p°φkaz "Contacts/Forward" ("Kontakty/Poslat dßl") 
  203. poÜle jen pole s textem poznßmky. Mφsto zmφn∞nΘho p°φkazu proto vyberte 
  204. po₧adovan² zßznam a souΦasn∞ stiskn∞te tlaΦφtka <Ctrl>-c. Tφm se p°enese vÜe, 
  205. co se ukß₧e na obrazovce, do pam∞¥ovΘ schrßnky (clipboardu). Nynφ zadejte 
  206. "File/New Mail Message" ("Soubor/Novß poÜtovnφ zprßva"), ¥ukn∞te na oblast pro 
  207. napsßnφ zprßvy a stiskn∞te <Ctrl>-v, Φφm₧ se vlo₧φ cel² zßznam o kontaktu do 
  208. zprßvy. Tuto zprßvu pak m∙₧ete adresovat a poslat obvykl²m zp∙sobem. VYVOLEJTE 
  209. SI N┴POV╠DU, KTEROU PR┴V╠ POT╪EBUJETE
  210. Co znamenajφ vÜech-ny ty roztomilΘ obrßzky a proΦ m∞ stßle pronßsledujφ? NovΘ 
  211. funkce nßpov∞dy v balφku Office 97 (tzv. Office Assistants) nezam∞≥ujte s 
  212. funkcφ "Internet Assistants" v balφku Office 95 nabφzejφ takovΘ mo₧nosti, jako 
  213. automatickΘ formßtovßnφ a prohledßvßnφ nßpov∞dy, kterΘ ulehΦujφ prßci s 
  214. programy balφku Office 97. M∙₧ete si je ale vyvolat i b∞hem prßce. PopφÜeme vßm 
  215. postup, jak zφskat nejjednoduÜÜφm zp∙sobem co nejvφce pot°ebn²ch rad.
  216. lJak si nßpov∞du p°izp∙sobit. Ne ka₧d² si p°eje, aby se okna nßpov∞dy chovala 
  217. tak, jak si to Microsoft p°edstavoval. NaÜt∞stφ existuje °ada mo₧nostφ, jak si 
  218. je p°izp∙sobit. ZaΦn∞te tφm, ₧e potßhnete rßmeΦkem okna nßpov∞dy a zmenÜφte ho. 
  219. Zp∙sob, jak²m funkce Office Assistant pracuje, m∙₧ete modifikovat tak, ₧e 
  220. ¥uknete prav²m tlaΦφtkem myÜi na okno nßpov∞dy, zvolφte kartu "Options" 
  221. ("Mo₧nosti") a zaÜkrtnete polo₧ky, kterΘ po₧adujete.
  222. lJak vyhubit vÜechny nßpov∞dy narßz. Okna nßpov∞dy se rozvinou na obrazovce 
  223. v₧dy p°i urΦit²ch situacφch, nap°φklad kdy₧ zadßte p°φkazy "Help/Microsoft 
  224. Help" ("Nßpov∞da/Nßpov∞da pro Microsoft Word"). Abyste tomu zamezili, ukonΦete 
  225. vÜechny programy balφku Office, ¥ukn∞te na pracovnφ ploÜe Windows na tlaΦφtko 
  226. Start. Zadejte "Find" ("Hledej") a zvolte polo₧ku "Files or Folders" ("Soubor 
  227. nebo slo₧ku"). Za°i∩te, aby pole "Look in:" ("Hledat v:") ukazovalo cestu na 
  228. disku, kde mßte Office 97 instalovßn, napiÜte do pole oznaΦenΘho "Named" ("Nßzev
  229. ") *.act a nakonec ¥ukn∞te na tlaΦφtko "Find now" ("Vyhledej"). Objevφ se 
  230. seznam, kter² bude obsahovat jeden nebo vφce soubor∙ s extenzφ .act: vÜechny je 
  231. sma₧te a funkce nßpov∞dy nav₧dy zmizφ. Pokud si myslφte, ₧e nßpov∞du budete 
  232. n∞kdy pozd∞ji pot°ebovat, soubory z disku neodstra≥ujte; zm∞≥te pouze extenzi 
  233. t∞chto soubor∙ na n∞jakou jinou trojici znak∙, kup°φkladu .ac1. Nßpov∞da sice 
  234. zmizφ, budete ale moci pozd∞ji jejφ funkce obnovit tak, ₧e zm∞nφte extenzi 
  235. soubor∙ zpßtky na .act.
  236. lJak vypnout automatickΘ funkce. V∞tÜina aplikacφ balφku Office 97 se sna₧φ 
  237. p°edvφdat, co b∞hem psanφ zam²Ülφte. Nap°φklad Word sßm automaticky m∞nφ prvnφ 
  238. pφsmeno ve v∞t∞ na velkΘ, pokud na to zapomenete. Podle vaÜeho zalo₧enφ to m∙₧e 
  239. znamenat zv²Üenφ produktivity vaÜφ prßce, nebo vßm to m∙₧e b²t n∞kdy i naobtφ₧. 
  240. Pokud tak vysok² stupe≥ automatizace p°i psanφ nepo₧adujete, zadejte ve Wordu, 
  241. Excelu nebo PowerPointu polo₧ky "Tools/AutoCorrect" ("Nßstroje/AutomatickΘ 
  242. opravy"). Objevφ se vßm dialogovΘ okno, je₧ umo₧nφ urΦit, kterΘ ·pravy se majφ 
  243. provßd∞t programem automaticky. Lze takΘ zruÜit vÜechny nabφzenΘ mo₧nosti a 
  244. p°ejφt do pln∞ manußlnφho modu. Nastavenφ funkce automatickΘ opravy textu p°i 
  245. psanφ lze v programech balφku Office 95 provΘst stejn²m zp∙sobem: Zadejte 
  246. polo₧ky "Tools/AutoCorrect" ("Nßstroje/AutomatickΘ opravy") a objevφ se vßm 
  247. okno, v n∞m₧ m∙₧ete vypnout n∞kterou z funkcφ nebo vÜechny funkce najednou.
  248.  lPtejte se sprßvn²m zp∙sobem. Nßpov∞da v programovΘm balφku Office rozumφ sice 
  249. anglicky (Φesky) ale jen do urΦitΘ mφry. To, jak²m zp∙sobem dotaz formulujete, 
  250. ovliv≥uje kvalitu zφskanΘ odpov∞di. To samΘ lze °φci o pr∙vodcφch v balφku 
  251. Office 95.
  252. Pou₧φvejte sprßvnΘ nßzvy prßv∞ pou₧φvanΘ funkce programu. Kdy₧ se zeptßte 
  253. nap°φklad: "Jak mßm kolem n∞Φeho namalovat rßmeΦek (box)?", nenφ to tak ·ΦinnΘ, 
  254. jako kdy₧ se zeptßte "Jak vytvo°φm okraje (border)?"
  255. Neptejte se na vφce v∞cφ souΦasn∞. ╚φm bude vßÜ dotaz jednoduÜÜφ, tφm lepÜφ 
  256. bude odezva. Pokud otßzka obsahuje sl∙vko "a", asi se vßm nedostane tΘ nejlepÜφ 
  257. odpov∞di.
  258. Bu∩te konkrΘtnφ. V zßvislosti na tom, co p°esn∞ pot°ebujete docφlit, ptejte se 
  259. nap°. "Jak vytisknu obrßzek na obßlku?", kdy₧ pot°ebujete na obßlku umφstit 
  260. obrßzek, a ne pouze "Jak vytisknu obßlku?"
  261. Vyhn∞te se nadbyteΦn²m slov∙m a interpunkci. Otßzka typu "Obrßzek na obßlce" 
  262. bude mφt stejn² v²sledek, jako kdy₧ se zeptßte "Jak vytisknu na obßlku obrßzek?
  263. "
  264. lJak zφskat pomoc na Webu. Pokud jste p°ipojeni na Internet, nejste omezeni jen 
  265. na vestav∞nou nßpov∞du programovΘho balφku Office 97. V libovolnΘ aplikaci 
  266. zadejte p°φkazy "Help/Microsoft on the Web" ("Nßpov∞da/Microsoft na Webu") a 
  267. vyberte v nabφdce pat°iΦnou polo₧ku startujφcφ vßÜ prohlφ₧eΦ, kter² vßs propojφ 
  268. na technickou pomoc Microsoftu. Na jeho webovskΘ strßnce naleznete volnΘ kopie 
  269. aktualizovan²ch verzφ soubor∙, odpov∞di na ΦastΘ dotazy (FAQ), informace o 
  270. nov²ch produktech, a dokonce mφsto, kde se m∙₧ete zeptat na to, co vßs zrovna 
  271. pßlφ. Je u₧iteΦnΘ se na tuto strßnku podφvat alespo≥ jednou m∞sφΦn∞, i kdy₧ jen 
  272. proto, abyste zjistili, co je novΘho. Office 95 vßs p°φmo na webovskou strßnku, 
  273. obsahujφcφ technickou pomoc, nep°ipojφ.
  274. DalÜφ u₧iteΦnΘ tipy a seznam zdroj∙, kde zφskßte u₧iteΦnΘ informace, naleznete 
  275. v elektronickΘ form∞ Φasopisu PC WORLD Online na adrese 
  276. www.pcworld.com/sep97/office. 7c1263/OK oTipy pro prßci s programovou sadou 
  277. Corel WordPerfect Suite
  278. Corel WordPerfect Suite je v²hodnß koup∞. Verze 8 obsahuje revidovanΘ verze 
  279. program∙ WordPerfect, Quatro Pro, Presentations a navφc CorelCentral, co₧ je 
  280. zßznamnφk kontakt∙ a organizßtor Φasu. Pod∞lφme se zde s vßmi o n∞kolik naÜich 
  281. tip∙ pro prßci s nejnov∞jÜφ verzφ balφku WordPerfect Suite a p°idßme i n∞kolik 
  282. u₧iteΦn²ch rad pro verzi 7.
  283. lPiÜte text tam, kam prßv∞ pot°ebujete. Roky byli nuceni u₧ivatelΘ vÜech 
  284. textov²ch editor∙, vΦetn∞ editoru WordPerfect 7, opakovan∞ maΦkat klßvesu Enter 
  285. nebo Tab, aby napsali text doprost°ed strßnky. Ve verzi WordPerfect 8 to u₧ 
  286. nenφ nutnΘ. V ka₧dΘm dokumentu lze posu-nout ukazovßtko do prßzdnΘ oblasti 
  287. strßnky, kam pot°ebujete text umφstit. VÜimn∞te si stφnovΘho
  288. kurzoru, kter² ukazovßtko nßsleduje. Kdy₧ se nachßzφ kurzor na pozici, odkud 
  289. chcete zaΦφt psßt, staΦφ jen ¥uknout tlaΦφtkem myÜi. WordPerfect automaticky 
  290. vlo₧φ pot°ebn² poΦet pevnΘho zakonΦenφ strßnky a odskok∙ tabelßtoru, a umo₧nφ 
  291. vßm na strßnce zaΦφt psßt text rovnou tam, kde prßv∞ pot°ebujete.
  292. lJak ve WordPerfectu ovlivnit velikost dokumentu. Pokud vlo₧φte do dokumentu 
  293. napsanΘho ve WordPerfectu grafiku, velikost souboru se m∙₧e vyÜplhat do 
  294. zßvratn²ch v²Üek. Kdy₧ budete chtφt poslat takov² soubor koleg∙m, asi se vßm 
  295. e-mail °ßdn∞ zoÜklivφ. K tomu, aby grafika z∙stala mimo hlavnφ dokument na 
  296. vaÜem pevnΘm disku, staΦφ ud∞lat nßsledujφcφ kroky: Vyberte postupn∞ p°φkazy 
  297. "Insert/Graphics/From file" ("Vlo₧it/Grafiku/Ze souboru") (ve verzi 8) nebo 
  298. "Graphics/Image" ("Grafika/Obrßzek") (ve verzi 7). V dialogovΘm okn∞ "Insert 
  299. Image" ("Vlo₧it obrßzek") zaÜkrtnete polo₧ku "Image on disk" ("Obrßzek na 
  300. disku"). Nynφ m∙₧ete poslat text spolupracovnφk∙m, kte°φ si ale nebudou moci 
  301. grafiku prohlΘdnout.
  302. lBu∩te chyt°φ p°i prßci s Webovsk²mi dokumenty ve WordPerfectu. A¥ u₧ vytvß°φte 
  303. webovskΘ strßnky ve WordPerfectu ve verzi 7 nebo 8, n∞kterΘ ·pravy vzhledu 
  304. textu se do HTML formßtu nep°evedou a vy na to nep°ijdete, dokud dokument ve 
  305. webovskΘm formßtu neulo₧φte. Abyste zbyteΦn∞ neztrßceli Φas, vyberte z nabφdky 
  306. polo₧ky "File /Internet Publisher" ("Soubor/Publikovßnφ na Internetu") a jeÜt∞ 
  307. p°edtφm, ne₧ zaΦnete na dokumentu pracovat, ¥ukn∞te na polo₧ku "Format as Web 
  308. document" ("Formßtovat jako webovsk² dokument"). Pak budete moci pou₧φvat jen 
  309. takovΘ zp∙soby ·pravy vzhledu dokumentu, kterΘ se p°i p°evodu do HTML formßtu 
  310. zachovßvajφ.
  311. lP°esta≥te bloudit po Quattro Pro. Äe jste se u₧ mnohokrßt ocitli v situaci, 
  312. kdy jste listovali rozsßhlou tabulkou v aplikaci Quattro Pro, abyste se 
  313. nap°φklad podφvali na obsah jedinΘ bu≥ky °ekn∞me, ₧e tΘ jedinΘ jejφ₧ obsah mß 
  314. vliv na °adu jin²ch bun∞k, umφst∞n²ch na ·pln∞ jinΘm mφst∞ tabulky? Pou₧ijte 
  315. novou funkci programu Quattro Pro 8 nazvanou QuickCell, s jejφ pomocφ m∙₧ete 
  316. permanentn∞ zobrazit tuto bu≥ku na obrazovce. K tomu ¥ukn∞te na po₧adovanou 
  317. bu≥ku tabulky, posu≥te ukazovßtko na jednu z hran bu≥ky, a₧ se zm∞nφ na 
  318. Φty°strannou Üipku. Podr₧te levΘ tlaΦφtko myÜi a p°esu≥te bu≥ku do ÜedΘho 
  319. obdΘlnφkovΘho pole, kterΘ se ukß₧e uprost°ed p°i dolnφm okraji obrazovky. Bu≥ka 
  320. QuickCell vßm pak bude zobrazovat aktußlnφ obsah zvolenΘ bu≥ky a₧ do doby, 
  321. dokud do nφ nep°esunete obsah jinΘ zvolenΘ bu≥ky.
  322. lAutomatickΘ otev°enφ Φasto pou₧φvanΘ tabulky. Pokud mßte n∞jakou tabulku, 
  323. kterou otev°ete poka₧dΘ, kdy₧ pracujete s programem Quattro Pro, m∙₧ete 
  324. programu urΦit, aby tuto tabulku p°i spuÜt∞nφ automaticky nahrßl. Ve verzi 8 
  325. zadejte "Tools/
  326. /Setting" "Nßstroje/Nastave-nφ", ¥ukn∞te na zßlo₧ku karty File Options, potΘ 
  327. ¥ukn∞te na ikonu slo₧ky soubor∙, kterß se nachßzφ napravo od pole "Autoload 
  328. File". Nalezn∞te po₧adova-n² soubor, ¥ukn∞te na polo₧ku "File Open" ("Soubor 
  329. otev°φt") a nakonec ¥ukn∞te na tlaΦφtko "OK". Od toho okam₧iku se zvolen² 
  330. soubor p°i spuÜt∞nφ programu automaticky natßhne. Ve verzi 7 musφte zvolit 
  331. "Edit/
  332. /Preferences", ¥ukn∞te na zßlo₧ku "File Options" a napiÜte nßzev souboru, 
  333. vΦetn∞ adresß°e v poli "Autoload File".
  334. lJak Se zbavit balastu. Podle zßkladnφho nastavenφ je na webovskΘ strßnce, 
  335. vytvo°enΘ programem Presentation 7, velk² dφl plochy obrazovky v∞novßn 
  336. p°φv∞sk∙m, kterΘ souvisφ s aplikacφ samotnou ukß₧e se nap°φklad obrßzek krabice 
  337. se softwarem, odkazy na webovskΘ strßnky firmy Corel a informace o autorsk²ch 
  338. prßvech. (Ve verzi 8 se u₧ ale tento problΘm nevyskytuje.) Pokud po₧adujete, 
  339. aby vaÜe webovskß strßnka mφsto zprßvy definovanΘ v²robcem zobrazila vßÜ 
  340. vlastnφ text, m∙₧ete tuto volbu zruÜit. Pokud uklßdßte vaÜi prezentaci ve 
  341. formßtu HTML, zadejte "File/Publish To/HTML" jako obvykle a vyberte si ze Φty° 
  342. nabφzen²ch styl∙ strßnky. V dalÜφm dialogovΘm okn∞ ¥ukn∞te na polo₧ku "More 
  343. Options", v sekci "Footer Information" vyberte polo₧ku "None". (Lze ale takΘ 
  344. zvolit polo₧ku "Show Custom Information", kterß vßm nabφdne n∞kolik zp∙sob∙, 
  345. jak vlo₧it do patiΦky vaÜi zprßvu, kterß zde nahradφ text od Corelu.) Dßle u₧ 
  346. budete postupovat jako obvykle a vaÜe prezentace se ulo₧φ ve formßtu HTML, 
  347. p°iΦem₧ bude zbavena p°φva₧k∙ vnucovan²ch v²robcem.
  348. lJak zeslabit zvuk. U₧ jste n∞kdy pot°ebovali rychle zm∞nit hlasitost zvukovΘho 
  349. klipu, kdy₧ u₧ byla ukßzka v Presentations 8 v b∞hu? Nu₧e, chcete-li zeslabit 
  350. zvuk, staΦφ stisknout na klßvesnici tlaΦφtko <Minus>, nebo zmßΦknout <Plus>, 
  351. pokud chcete zvuk zesφlit.
  352. NaÜe tipy pro Lotus Smart Suite 97
  353. Office 97 nenφ jedin² programov² balφk, kter² je v tΘto oblasti na trhu. Lotus 
  354. SmartSuite 97, jen₧ obsahuje aplikace 1-2-3, Organizer, Freelance Graphics a 
  355. Word Pro, p°inßÜφ do tΘto oblasti °adu vlastnφch originßlnφch trik∙. Pod∞lφme 
  356. se s vßmi o n∞kolik tip∙, je₧ vßm umo₧nφ tyto novΘ funkce co nejlΘpe vyu₧φt. 
  357. lJak zakr²t 1-2-3. Pokud p°edvßdφte svoji prezentaci klient∙m, mo₧nß si 
  358. nebudete p°ßt, aby vid∞li vÜechna vaÜe data. Ale ve verzi 97 programu Lotus 
  359. 1-2-3 u₧ nenajdete p∙vodnφ skryt² (Hidden) formßt znßm² z verze 5, kter² 
  360. umo₧≥oval zakr²t obsah bun∞k v tabulce. Pokud vßm tento formßt chybφ, pou₧ijte 
  361. k tomu, abyste data z tabulky odstranili, nßsledujφcφ postup: OznaΦte 
  362. po₧adovanou bu≥ku nebo rozmezφ bun∞k v tabulce a zmßΦkn∞te souΦasn∞ 
  363. <Alt><Enter>, Φφm₧ se dostanete k informaΦnφmu oknu "InfoBox". ìukn∞te na 
  364. zßlo₧ku "InfoBox", kterß je oznaΦena obrßzkem klφΦe, a vyberte polo₧ku "Hide 
  365. Cell Contents" ("Skr²t obsah bun∞k"). Bu≥ky, kterΘ takto vyberete, budou 
  366. zobrazeny jako prßzdnΘ, ale p°itom jejich obsah z∙stane zachovßn.
  367. lPro snadn∞jÜφ ·pravy textu dokument rozd∞lte. Kdy₧ editujete dokument, Φasto 
  368. musφte p°esouvat text na jinΘ mφsto nebo pracovat na dvou r∙zn²ch Φßstech tΘho₧ 
  369. dokumentu najednou. Kdy₧ ale ob∞ Φßsti nevidφte souΦasn∞, nebudete moci vyu₧φt 
  370. Üikovnou funkci programu Word Pro pro p°esouvßnφ textu metodou "uchop a tßhni". 
  371. Tento problΘm lze vy°eÜit zadßnφm p°φkaz∙ "View/Split Top-Bottom" 
  372. ("Zobrazit/Rozd∞lit na vrchnφ a spodnφ"). Tφmto zp∙sobem se rozd∞lφ plocha 
  373. obrazovky na dv∞ Φßsti, z nich₧ ka₧dß obsahuje r∙znΘ ·seky zpracovßvanΘho 
  374. dokumentu. Pokud je to nutnΘ, lze tyto p°φkazy opakovat a rozd∞lit tak dokument 
  375. i na vφce Φßstφ. M∙₧ete pak myÜφ p°esouvat zvolenΘ Φßsti dokumentu mezi okny.
  376. lPoznßmky ve Freelance za pochodu. B∞hem prezentace materißl∙ programem 
  377. Freelance Graphics 97 je n∞kdy u₧iteΦnΘ poznamenat si komentß°, kter² se objevφ 
  378. z plΘna, nebo i vlastnφ poznßmky. M∙₧ete tak uΦinit p°φmo b∞hem prezentace tφm, 
  379. ₧e ¥uknete prav²m tlaΦφtkem myÜi na prßv∞ promφtan² slajd a zvolφte "Speaker 
  380. Notes" ("Poznßmky p°ednßÜejφcφho"). Zobrazφ se okno, do kterΘho napφÜete svoji 
  381. poznßmku, ¥uknete na "OK" a pokraΦujete v prezentaci. Na zßv∞r nezapome≥te 
  382. prezentaci ulo₧it, aby poznßmky, kterΘ jste vlo₧ili, z∙staly zaznamenßny. Pokud 
  383. se pak chcete na tyto poznßmky podφvat v editovacφm modu, zvolte "Page/Open 
  384. Speaker Note" ("Strßnka/Otev°φt poznßmku p°ednßÜejφcφho").
  385.  
  386.  
  387. Nßzev: InFocus LitePro 720
  388. Autor:Bed°ich Smetana
  389. 01
  390. Za dobu, po kterou testujeme  prezentaΦnφ p°φstroje, jsme si ji₧ na mnohΘ 
  391. zvykli a opravdu  p°ekvapit nßs m∙₧e jen n∞co skuteΦn∞ v²jimeΦnΘho. Produkt, 
  392. kterΘho  se t²kß nßsledujφcφ recenze, nßs vÜak p°ekvapil doslova a do  pφsmene. 
  393. Je to toti₧ p°esn∞ ten v²robek, na kter² obrovsk² poΦet  u₧ivatel∙ Φekß 
  394. nevßhejte a Φt∞te.
  395. Kdy₧ si projektor prohlΘdnete,  jist∞ vßs na prvnφ pohled uchvßtφ jeho design, 
  396. kter² ukazuje,  jak v²bornΘ nßvrhß°e si jedna z nejv∞tÜφch sv∞tov²ch firem v  
  397. oblasti projekce platφ. Projektor je velmi mal² (38,8 x 29,8  x 15,3 cm) a 
  398. p°ekvapiv∞ lehouΦk² (jen 5,4 kg). Tyto jeho vlastnosti  vßm umo₧nφ si ho vzφt s 
  399. sebou na cesty, ani₧ by zvlßÜ¥ p°ekß₧el.  Je to tedy jeden ze zdaleka 
  400. nejmobiln∞jÜφch projektor∙, jakΘ  jsme kdy testovali (a ₧e jich nebylo mßlo).
  401. Obraz
  402. Obraz je  klasickou kombinacφ t°φ 1,3" LCD polysilikonov²ch displej∙, kterΘ  
  403. vÜak v tomto p°φpad∞ dßvajφ obraz s opravdu vynikajφcφ kvalitou.  JednotlivΘ 
  404. body se zcela p°esn∞ p°ekr²vajφ, obraz nevlnφ a je  barevn∞ na velmi vysokΘ 
  405. ·rovni. Sv∞teln² tok dosahuje lepÜφch  450 Lm, avÜak vzhledem k tomu, ₧e je 
  406. garantovßn po dobu 2 000  provoznφch hodin, p∙sobφ v²sledn² obraz mnohem 
  407. jasn∞ji, co₧ vÜak  dokazuje takΘ hodnota kontrastu 225 : 1. Obraz mß rozliÜenφ 
  408. 800  x 600 bod∙, ale projektor nemß problΘmy se synchronizacφ na obrazu  s 
  409. rozliÜenφm a₧ 1 024 x 768 a ani ₧ßdnΘm ni₧Üφm.
  410. Zm∞na m∞°φtka  i ost°enφ obrazu se provßd∞jφ manußln∞, projektor je mo₧nΘ 
  411. pou₧φt  i pro zadnφ a stropnφ projekci.
  412. Ovlßdßnφ
  413. VÜechny ovlßdacφ prvky  jsou zcela shodnΘ jak na projektoru, tak i na dßlkovΘm 
  414. ovlßdßnφ.  Nastavenφ probφhß p°es nabφdku, kterß vÜak reaguje pozd∞ a pomalu  
  415. se vykresluje ovlßdßte ji jakoby myÜφ, kterß je spolu s emulacφ  tΘ skuteΦnΘ 
  416. sdru₧ena do naklßn∞nΘho tlaΦφtka. Jeho ovlßdßnφ nenφ  vÜak tak p°esnΘ.
  417. DßlkovΘ ovlßdßnφ dφky dv∞ma Φidl∙m na p°φstroji  je spolehlivΘ.
  418. Ovlßdat lze klasickΘ parametry (jas, kontrast,  hlasitost...), a nechybφ zde 
  419. ani mo₧nost obraz zmrazit.
  420. U₧iteΦnou  funkcφ je mo₧nost kreslit po obrazu jednou ze Φty° barev (Φernß,  
  421. bφlß, zelenß a Φervenß), avÜak vaÜe tvorba p°i ukonΦenφ kreslenφ  a p°epnutφ do 
  422. normßlnφho re₧imu nelze ulo₧it.
  423. V²suvn²mi no₧iΦkami  m∙₧ete krom∞ nßklonu ΦßsteΦn∞ regulovat i zkreslenφ 
  424. obrazu.
  425. Zajφmavostφ  je tzv. CableWizard, co₧ je vlastn∞ specißlnφ kabel, ve kterΘm  
  426. jsou sdru₧eny vÜechny signßly vedoucφ do poΦφtaΦe a z n∞j. Kabel  je u 
  427. projektoru zakonΦen velk²m konektorem a na stran∞ poΦφtaΦe  zajφmavou krabiΦkou 
  428. s otoΦn²m knoflφkem. OtoΦenφm knoflφku schovßvßte,  resp. odkr²vßte konektory 
  429. pro poΦφtaΦe PC (vΦetn∞ v²stupu na  kontrolnφ monitor) nebo Macinstosh. Tφm, ₧e 
  430. vede k poΦφtaΦi jen  jeden libovoln∞ dlouh² drßt, kter² je navφc zakonΦen 
  431. popsan²mi  konektory, v praxi velmi usnad≥uje instalaci a deinstalaci, co₧  je 
  432. u mobilnφho projektoru velmi cen∞nß vlastnost.
  433. Zvuk
  434. Zvuk  obstarßvß jeden reproduktor, kter² postaΦφ na mluvenΘ slovo pro  menÜφ 
  435. poΦet posluchaΦ∙, jeho nahrazenφ v²konn∞jÜφ soupravou je  vÜak mo₧nΘ.
  436. Zßv∞r
  437. Na tomto projektoru je zajφmavß nejen jeho  extrΘmnφ mobilita, ale i kvalita 
  438. celkovΘho ·ΦelnΘho provedenφ  pro mobilnφho u₧ivatele, kter² navφc ocenφ i 
  439. vynikajφcφ obraz,  s nφm₧ m∙₧ete promφtat i ve sv∞tl²ch mφstnostech. 2 000 
  440. provoznφch  hodin na jednu lampu sni₧uje nßklad na provoz p°φstroje, co₧  je 
  441. vhodnΘ zejmΘna kv∙li jeho vyÜÜφ cen∞. JednoduÜe je to tak°ka  dokonal² 
  442. projektor na mobilnφ prezentace, kter² si sv∙j trh jist∞  bude snadno hledat.7 
  443. 0607/CID q
  444. InFocus LitePro 720
  445. obraz
  446. hmotnost
  447. CableWizard
  448. n∞kterΘ  ovlßdacφ prvky a menu
  449. jen jeden video a RGB vstup
  450. cena
  451. K  testu poskytla firma: Softir, Jasφnkova 11, 751 51 P°erov
  452. Cena  (bez DPH): 285 000 KΦ
  453.  
  454.  
  455. Nßzev: Alcom LanFax NT 5.0 ServerN∞kte°φ z vßs (zejmΘna ti, kte°φ majφ p°φstup k Internetu) se pravd∞podobn∞ uÜklφbnou, proΦ v dneÜnφ dob∞ jeÜt∞ psßt o faxovacφm softwaru, kdy₧ mßme Internet a elektronickou poÜtu. Jen₧e pozor! Ne ka₧d² mß p°φstup k Internetu a pou₧φvßnφ fax∙ je v naÜφ zemi stßle znaΦn∞ rozÜφ°enΘ.
  456. Autor:LanFax spoleΦnosti Alcom nabφzφ centralizovanΘ °eÜenφ faxov²ch slu₧eb v sφtφch Microsoft, umo₧≥ujφcφ sdφlenφ a₧ 8 faxov²ch linek na jednom serveru. LanFax NT 5.0 je pln∞ 32bitovß aplikace pracujφcφ jako slu₧ba (service) pod Windows NT 3.51 a 4.0 (workstation i server). Klientsk² software je k dispozici pro Windows for Workgroups 3.11, Windows 95 a Windows NT.
  457. 01
  458. Instalace
  459. Prvnφm krokem ke zprovozn∞nφ systΘmu LanFax je samoz°ejm∞ instalace serverovΘho 
  460. a klientskΘho softwaru. InstalaΦnφ program vyu₧φvß schopnostφ InstallShield 
  461. Wizardu, kter² umo₧≥uje instalovat r∙znΘ souΦßsti LanFaxu v zßvislosti na 
  462. pou₧itΘm operaΦnφm systΘmu. Pokud je zjiÜt∞na p°φtomnost Windows NT, m∙₧ete 
  463. nainstalovat vÜechny komponenty serverovΘ i klientskΘ Φßsti. Jestli₧e se ale 
  464. rozhodnete instalovat na stanici s Windows 95 nebo s Windows for Workgroups, 
  465. nainstaluje se pouze klientsk² software.
  466. Dφky zmi≥ovanΘmu kouzelnφkovi lze projφt jednotliv²mi instalaΦnφmi kroky velice 
  467. snadno a rychle, a navφc pro vÜechny podporovanΘ operaΦnφ systΘmy se pou₧φvß 
  468. jeden a tent²₧ instalaΦnφ program. P°esto bych cht∞l upozornit na dv∞ 
  469. skuteΦnosti. Tou prvnφ je nutnost sprßvn∞ zvolit pou₧itΘ faxovΘ za°φzenφ p°i 
  470. serverovΘ instalaci. SouΦasnß verze LanFaxu podporuje p°enos fax∙ pomocφ 
  471. faxmodem∙ Class 1, Class 2 a Class 2.0 nebo pomocφ faxov²ch karet GammaLink a 
  472. Brooktrout. Druhß p°ipomφnka se naopak t²kß instalace LanFax klienta. Zde se 
  473. musφte rozhodnout, zda budete vyu₧φvat slu₧eb LanFax Manageru nebo LanFax MAPI 
  474. Transportu.
  475. LanFax Manager
  476. je samostatn² program urΦen² pro prßci s faxy. S jeho pomocφ m∙₧ete vyu₧φvat 
  477. nap°. telefonnφ seznam s mo₧nostφ skupinovΘho rozesφlßnφ fax∙ (sdφlen² Φi 
  478. soukrom²), konfiguraci u₧ivatelsk²ch profil∙ a systΘm organizovßnφ odeslan²ch a 
  479. doÜl²ch fax∙ do slo₧ek obdobn²ch aplikacφm pro prßci s elektronickou poÜtou. 
  480. Vytvß°et a odesφlat faxy je mo₧nΘ dv∞ma zp∙soby p°φmo z prost°edφ LanFax 
  481. Manageru nebo z libovolnΘ Windows aplikace.
  482. V prvnφm p°φpad∞ se prßce s faxy p°φliÜ neliÜφ od prßce se zprßvami v n∞kterΘm 
  483. z klient∙ elektronickΘ poÜty. StaΦφ pouze zadat adresßta, p°edm∞t a obsah 
  484. zprßvy a m∙₧ete fax odeslat. K odesφlanΘmu faxu lze takΘ p°ipojit libovoln² 
  485. soubor.
  486. Druh² zp∙sob je stejn∞ snadn² jako tisk dokument∙. P°i instalaci se toti₧, mimo 
  487. jinΘ, do systΘmu p°idß tiskßrna LanFax 5.0. Pokud p°i tisku z libovolnΘ Windows 
  488. aplikace vyberete mφsto skuteΦnΘ tiskßrny tento driver, nebude p°φsluÜn² 
  489. dokument vytiÜt∞n, ale bude odeslßn jako fax.
  490. K organizovßnφ faxov²ch zprßv v prost°edφ LanFax Manageru slou₧φ slo₧ky 
  491. (folders). B∞hem instalace jsou vytvo°eny 4 zßkladnφ slo₧ky (Outbox, Sent 
  492. Items, Inbox a Deleted Items). Tuto nabφdku m∙₧ete kdykoliv rozÜφ°it o slo₧ky 
  493. vlastnφ . Bohu₧el se s t∞mito slo₧kami nepracuje p°φliÜ pohodln∞. Lze je toti₧ 
  494. zobrazit pouze jako jednotlivß okna, ale u₧ ne jako stromovou strukturu, a 
  495. navφc nelze ve slo₧ce vytvo°it podslo₧ku. Prochßzenφ v∞tÜφm poΦtem slo₧ek se 
  496. tak stßvß znaΦn∞ zdlouhav²m a nep°ehledn²m.
  497. LanFax MAPI Transport
  498. je druh² typ klienta, kter² nabφzφ faxovΘ slu₧by pln∞ integrovanΘ s MAPI 1.0 
  499. kompatibilnφmi klienty elektronickΘ poÜty. Umo₧≥uje pou₧φvat nap°. klienty MS 
  500. Exchange a MS Outlook pro odesφlßnφ a p°φjem fax∙. Tφm se sjednotφ u₧ivatelskΘ 
  501. rozhranφ pro p°enos fax∙ a elektronickΘ poÜty, navφc i v ΦeskΘ verzi. U₧ivatelΘ 
  502. tak pracujφ s faxy ve znßmΘm prost°edφ stejn∞, jako by se jednalo o obyΦejnou 
  503. e-mailovou zprßvu. Jedin² rozdφl spoΦφvß ve zp∙sobu zadßvßnφ adresy p°φjemce do 
  504. adresß°e mφsto e-mailovΘ adresy se pφÜe faxovΘ Φφslo a jako e-mailov² typ se 
  505. uvede LANFAX.
  506. IntraFax Server
  507. Standardnφ souΦßstφ LanFaxu je nynφ i IntraFax Server, kter² poskytuje 
  508. intranetovΘ/internetovΘ rozhranφ k LanFax NT Serveru. Umo₧≥uje p°φstup k 
  509. faxov²m slu₧bßm na dßlku prost°ednictvφm libovolnΘho WWW prohlφ₧eΦe, kter² 
  510. podporuje HTML 3.0. Modul IntraFax Server p°edstavuje vlastn∞ specializovan² 
  511. HTTP server, jen₧ b∞₧φ jako slu₧ba pod Windows NT. KomunikaΦnφm protokolem mezi 
  512. WWW prohlφ₧eΦem a tφmto serverem je HTTP nebo HTTPS (pro bezpeΦnΘ spojenφ). 
  513. IntraFax navφc odstra≥uje problΘmy s kompatibilitou na r∙zn²ch platformßch. 
  514. Nynφ m∙₧ete odesφlat a p°ijφmat faxy z libovolnΘ poΦφtaΦovΘ platformy, pro 
  515. kterou existuje webovsk² prohlφ₧eΦ s podporou HTML 3.0.
  516. IntraFax Server lze snadno a rychle nakonfigurovat pomocφ aplikace IntraFax 
  517. Admin. V podstat∞ staΦφ zkontrolovat implicitnφ hodnoty (nap°. Φφsla port∙, 
  518. jmΘno LanFax serveru) a vytvo°it seznam u₧ivatel∙, kte°φ mohou vyu₧φvat slu₧eb 
  519. IntraFax Serveru.
  520. LanFax Admin
  521. je aplikace urΦenß ke sprßv∞ systΘmu LanFax NT Server. Po spuÜt∞nφ programu se 
  522. otev°ou dv∞ okna. V prvnφm (Devices) je seznam jednotliv²ch faxov²ch za°φzenφ 
  523. (faxmodem∙ nebo faxov²ch karet) s informacφ o jejich aktußlnφm stavu a 
  524. probφhajφcφ Φinnosti. Pomocφ tohoto nßstroje m∙₧ete faxovß za°φzenφ takΘ 
  525. p°idßvat, odstra≥ovat a konfigurovat.
  526. DruhΘ okno (Messages) p°inßÜφ obdobnΘ informace, ale o jednotliv²ch faxov²ch 
  527. zprßvßch. Zde m∙₧ete zb∞₧n²m pohledem zjistit, zda byly faxy v po°ßdku odeslßny 
  528. nebo zda doÜlo k n∞jakΘ chyb∞.
  529. Dßle m∙₧ete v LanFax Adminu nap°φklad spouÜt∞t a zastavovat b∞h LanFax Serveru 
  530. a konfigurovat jeho vlastnosti vΦetn∞ vytvß°enφ sm∞rovacφch tabulek pro 
  531. jednotlivß faxovß za°φzenφ.
  532. Service Pack
  533. Neznßm ₧ßdn² software, a¥ u₧ od renomovan²ch velk²ch firem nebo zaΦφnajφcφch 
  534. mal²ch firmiΦek, kter² by byl ·pln∞ bez chyby. To snad ani nenφ v lidsk²ch 
  535. silßch. Postoj softwarov²ch firem k t∞mto chybßm se vÜak liÜφ. Alcom pat°φ mezi 
  536. spoleΦnosti, je₧ nedostatky sv²ch produkt∙ p°iznßvajφ, a co vφc, sna₧φ se je i 
  537. napravit. V²sledkem tΘto snahy je i Service Pack 1.0, kter² p°inßÜφ °eÜenφ 
  538. n∞kter²ch znßm²ch chyb a navφc i r∙znß vylepÜenφ. Pokud se tedy rozhodnete pro 
  539. nßkup LanFax serveru, urΦit∞ nezapome≥te i na instalaci Service Packu (je voln∞ 
  540. k dispozici na WWW serveru firmy Alcom 
  541. Zßv∞r
  542. Pokusil jsem se nastφnit hlavnφ rysy tohoto produktu, aby si Φtenß° mohl ud∞lat 
  543. zßkladnφ p°edstavu o mo₧nostech nasazenφ popisovanΘho soft-waru. LanFax Server 
  544. lze doporuΦit zejmΘna pro jeho snadnou instalaci a ·dr₧bu a pro jeho t∞snou 
  545. integraci s MAPI kompatibilnφmi poÜtovnφmi systΘmy a rozhranφm HTML.7 0777/JK 
  546. qLanFax NT 5.0 minimßlnφ softwarovΘ a hardwarovΘ nßroky
  547. LanFax NT 5.0 minimßlnφ softwarovΘ a hardwarovΘ nßrokyPro vaÜi firmu LanFax NT 
  548. 5.0 Server od americkΘ spoleΦnosti Alcom Corporation posky-tuje centralizovanΘ 
  549. °eÜenφ faxov²ch slu₧eb v sφtφch Microsoft. Faxy m∙₧ete odesφlat z prost°edφ 
  550. LanFax Manageru nebo z libovolnΘ aplikace pro Windows tiskem na "tiskßrnu" 
  551. LanFax. V²hodn∞jÜφ je vÜak vyu₧φt integraci LanFaxu s MAPI kompatibilnφmi 
  552. poÜtovnφmi systΘmy (nap°. MS Exchange a MS Outlook). V tomto p°φpad∞ u₧ivatelΘ 
  553. zachßzejφ s faxy stejn²m zp∙sobem jako se zprßvami elektronickΘ poÜty. 
  554. Zajφmav²m pomocnφkem je Alcom IntraFax, kter² je standardnφ souΦßstφ LanFaxu. 
  555. IntraFax umo₧≥uje provßd∞t sprßvu faxovΘ schrßnky z webovskΘho prohlφ₧eΦe. Dφky 
  556. tomuto °eÜenφ m∙₧ete vyu₧φvat schopnostφ LanFaxu na libovolnΘ poΦφtaΦovΘ 
  557. platform∞, pro kterou existuje WWW browser.
  558. Tento produkt se dodßvß ve verzφch pro 5, 10, 25, 50, 100 a vφce u₧ivatel∙ a s 
  559. podporou a₧ 8 faxov²ch linek na jednom serveru.
  560. DalÜφ informace zφskßte na WWW strßnkßch INEC, s.r.o. (autorizovan² distributor 
  561. v ╚R http://www.inec.cz).SlovnφΦek pojm∙
  562. Hypertext Markup Language (HTML) jednoduch² jazyk, ve kterΘm se vytvß°ejφ WWW 
  563. strßnky. Obsahuje °adu formßtovacφch p°φkaz∙, je₧ definujφ rozlo₧enφ 
  564. jednotliv²ch prvk∙ (obrßzk∙, tabulek, nadpis∙, odkaz∙) na WWW strßnce.
  565. Hypertext Transfer Protocol (HTTP) protokol pou₧φvan² v Internetu k p°enßÜenφ 
  566. hypertextov²ch dokument∙ (WWW strßnek). K tomuto p°enosu vyu₧φvß sφ¥ov² 
  567. protokol TCP/IP.
  568. HTTPS bezpeΦenß verze protokolu HTTP (vyu₧φvß Secure Sockets Layer Üifrovßnφ 
  569. dat, autentifikace na serveru atd.)
  570. Messaging Application Programming Interface (MAPI) rozhranφ umo₧≥ujφcφ 
  571. softwarov²m v²vojß°∙m vytvß°et aplikace spolupracujφcφ s poÜtovnφmi systΘmy 
  572. Microsoftu.
  573. Slu₧by (Services) jsou aplikace b∞₧φcφ pod Windows NT v chrßn∞nΘm re₧imu. 
  574. V∞tÜinou vykonßvajφ urΦitou systΘmovou funkci, nevy₧adujφ interakci u₧ivatele a 
  575. lze je spustit automaticky p°i startu systΘmu nebo kdykoliv ruΦn∞.
  576.  
  577.  
  578. Nßzev: Roaster 3.0 v²vojovΘ prost°edφ pro Javu
  579. Autor:roman bartßk
  580. 01
  581. Kdy₧ se p°ed dv∞ma roky zaΦal prudce Üplhat vzh∙ru po ₧eb°φΦku popularity nov² 
  582. programovacφ jazyk Java, jeho tv∙rce ve svΘ nabφdce v²vojov²ch nßstroj∙ Java 
  583. Development Kit (JDK) tak trochu p°ehlΘdl macovskou platformu a vlastn∞ ji 
  584. p°ehlφ₧φ dodnes. Zatφmco u₧ivatelΘ Windows a mnoha unixov²ch systΘm∙ ji₧ dßvno 
  585. majφ k dispozici JDK 1.1, na Macu na tuto novou verzi stßle (zß°φ 1997) jeÜt∞ 
  586. Φekßme. To ovÜem neznamenß, ₧e by Macy byly pro v²voj produkt∙ v Jav∞ mΘn∞ 
  587. vhodnΘ, prßv∞ naopak. Iniciativity se toti₧ chopili t°etφ v²robci i samotnß 
  588. firma Apple a dnes jsou k dispozici v²vojovΘ nßstroje, kterΘ p°edΦφ podobnΘ 
  589. produkty na vÜech ostatnφch poΦφtaΦov²ch platformßch minimßln∞ v tom, co je 
  590. Macu vlastnφ, toti₧ ve snadnΘm ovlßdßnφ.
  591. Mezi prvnφmi firmami, kterΘ nabφdly v²vojovΘ prost°edφ pro Javu na Maca, byla 
  592. spoleΦnost Natural Intelligence (www.natural.com) se sv²m produktem Roaster. Po 
  593. n∞kolika v²vojß°sk²ch verzφch p°iÜla letos na trh prvnφ finßlnφ verze tohoto 
  594. produktu, Roaster 3.0, kterou ji₧ ovÜem nabφzφ nov∞ zalo₧enß spoleΦnost Roaster 
  595. Technologies (www.roaster.com).
  596. Roaster 3.0 je integrovanΘ v²vojovΘ prost°edφ, vytvo°enΘ specißln∞ pro tvorbu 
  597. aplet∙ a aplikacφ v jazyce Java. Sv²m snadn²m ovlßdßnφm a vysokou funkΦnostφ je 
  598. vhodnΘ pro zaΦßteΦnφky i pro profesionßlnφ u₧ivatele, kte°φ pracujφ s tφmto 
  599. programovacφm jazykem (mΘn∞ vhodnΘ je pro kombinaci Javy s dalÜφmi jazyky). V 
  600. jednom balφku najdete vÜe, co pro prßci s programy v Jav∞ pot°ebujete: od 
  601. editoru zdrojovΘho textu a sprßvce projekt∙ p°es kompilßtor do bajtovΘho k≤du 
  602. a₧ po v²bornΘ ladicφ prost°edφ. VÜe je integrovßno do jednoho celku se snadno 
  603. ovladateln²m u₧ivatelsk²m rozhranφm, kterΘ v²voj dßle urychluje.
  604. Editor
  605. Ji₧ samotn² vestav∞n² editor zdrojov²ch text∙ v Roasteru m∙₧e tvorbu program∙ v 
  606. Jav∞ v²razn∞ usnadnit, zvlßÜ¥ pokud jste dosud pro jejich psanφ pou₧φvali b∞₧n² 
  607. textov² editor. Prvnφ, Φeho si na n∞m vÜimnete, je barevnΘ a stylovΘ rozliÜenφ 
  608. r∙zn²ch Φßstφ textu podle jejich funkce v programu (viz obrßzek 1). Jinou barvu 
  609. tak mohou mφt klφΦovß slova, jinak jsou zobrazeny °et∞zce, komentß°e a ostatnφ 
  610. text. Zp∙sob zobrazenφ lze u₧ivatelsky nastavit a ka₧d² tak m∙₧e editor 
  611. uzp∙sobit sv²m zvyklostem. Krom∞ Javy rozpoznßvß Roaster takΘ syntax jazyk∙ C, 
  612. C++, SQL a HTML, co₧ znamenß, ₧e i u text∙ v t∞chto jazycφch m∙₧ete vyu₧φt 
  613. barevnΘ a stylovΘ rozliÜenφ Φßstφ textu.
  614. Editor v Roasteru takΘ umφ text automaticky formßtovat a dodat tak p°ehlednΘ 
  615. odsazenφ blok∙ programu a zarovnßnφ odpovφdajφcφch si slo₧en²ch zßvorek. Na 
  616. rozdφl od syntaktickΘho rozliÜovßnφ ale nenφ formßtovßnφ u₧ivatelsky 
  617. p°izp∙sobitelnΘ. Pokud tedy pou₧φvßte vlastnφ styl formßtovßnφ, musφte si 
  618. vÜechno d∞lat sami.
  619. Ka₧dΘ editaΦnφ okno obsahuje liÜtu s nßstroji, ve kterΘ nap°φklad najdete 
  620. n∞kolik samostatn²ch schrßnek pro kopφrovßnφ textu, m∙₧ete si zde ulo₧it 
  621. zßlo₧ky nebo vybrßnφm nßzvu metody z nabφdky p°ejφt p°φmo na mφsto, kde je 
  622. metoda definovßna. Tato liÜta je pln∞ u₧ivatelsky konfigurovatelnß, a lze ji 
  623. tedy uspo°ßdat a obohatit o dalÜφ funkce zcela podle vlastnφho p°ßnφ.
  624. P°φjemnou prßci s editorem dßle usnad≥ujφ drobnosti typu zv²razn∞nφ 
  625. odpovφdajφcφ otevφracφ zßvorky p°i zßpisu uzavφracφ zßvorky nebo podpora funkce 
  626. tßhni a pus¥ pro p°enßÜenφ textu. Editor takΘ umφ p°ehledn∞ zobrazit p°elo₧en² 
  627. bajtov² k≤d, ten ale p°irozen∞ nejde upravovat.
  628. Roaster obsahuje pom∞rn∞ silnou vyhledßvacφ funkci, podporujφcφ vyhledßvßnφ 
  629. pou₧itφm regulernφch v²raz∙. Vyhledßvat lze nejen v aktußlnφm dokumentu, ale 
  630. takΘ v dalÜφch dostupn²ch souborech.
  631. Sprßvce projekt∙
  632. P°i tvorb∞ komplikovan∞jÜφho softwaru se, nejen z d∙vodu p°ehlednosti, tΘm∞° 
  633. v₧dy pou₧φvß vφce soubor∙ se zdrojov²m textem. Nejinak je tomu i u jazyka Java, 
  634. kde vlastn∞ tvorba ka₧dΘho apletu zahrnuje minimßln∞ dva soubory, zdrojov² text 
  635. apletu a HTML dokument s odkazem na aplet.
  636. Pro p°ehlednost jsou v Roasteru informace o pou₧φvan²ch dokumentech ulo₧eny do 
  637. jedinΘho souboru, tzv. projektu, ze kterΘho lze potom p°istupovat k libovolnΘmu 
  638. zahrnutΘmu dokumentu. Nejen ₧e odtud m∙₧ete dokument zobrazit v editoru, ale 
  639. mßte zde takΘ okam₧it² p°ehled o vÜech t°φdßch a jejich metodßch, je₧ jsou v 
  640. dokumentu definovßny.
  641. Prßv∞ p°ehlednΘ zobrazenφ hierarchie t°φd, jejich dat a metod, je pro snadn² 
  642. v²voj softwaru v objektov∞ orientovan²ch jazycφch typu Java klφΦovΘ. Roaster 
  643. proto nabφzφ dv∞ mo₧nosti snadnΘho p°φstupu k dat∙m a metodßm jednotliv²ch t°φd 
  644. (samoz°ejm∞ krom∞ p°φmΘho editovßnφ zdrojovΘho textu). Chvφli mi ale trvalo, 
  645. ne₧ jsem se k t∞mto skv∞l²m funkcφm dostal, proto₧e jsou zcela neΦekan∞ ukryty 
  646. pod nabφdkou 
  647. V okn∞ Class Browser lze zobrazit seznam vÜech t°φd vΦetn∞ metod a dat zvolenΘ 
  648. t°φdy. V dolnφ Φßsti okna je potom editor, tak₧e lze t°φdu, tj. k≤d jejφch 
  649. metod a definici dat, hned na mφst∞ upravovat. Mo₧nß jeÜt∞ p∙sobiv∞ji, alespo≥ 
  650. graficky, p∙sobφ okno Class Tree, kterΘ, jak napovφdß nßzev, zobrazuje 
  651. hierarchickou strukturu t°φd zachycujφcφ d∞diΦnost formou stromu. Op∞t lze u 
  652. zvolenΘ t°φdy zobrazit jejφ metody a data, a hned je takΘ vid∞t, co t°φda 
  653. zd∞dila od svΘ rodiΦovskΘ t°φdy (viz obrßzek 2).
  654. P°i tvorb∞ novΘho projektu nabφzφ Roaster "Φarod∞je", jen₧ po zodpov∞zenφ 
  655. n∞kolika jednoduch²ch otßzek typu "vytvß°φte aplet, nebo aplikaci?" vygeneruje 
  656. pot°ebnΘ soubory s kostrou, kterou staΦφ doplnit vlastnφm k≤dem. Do projektu 
  657. lze samoz°ejm∞ pr∙b∞₧n∞ p°idßvat dalÜφ soubory, nebo je naopak odebφrat. Dφky 
  658. projektu takΘ nemusφte ruΦn∞ kompilovat jeden soubor za druh²m, ale p°φkazem 
  659. Make nechßte zkompilovat vÜe, co je pot°eba.
  660. Kompilßtor a Java VM
  661. Roaster nepou₧φvß vlastnφ kompilßtor Javy, mφsto n∞j je vestav∞n standardnφ 
  662. kompilßtor javac, kter² je vlastn∞ takΘ napsßn v Jav∞. Kompilace mi osobn∞ 
  663. p°ipadala pom∞rn∞ pomalß (a neÜla p°eruÜit), na druhou stranu je mo₧nΘ Roaster 
  664. dφky zßsuvnΘ architektu°e rozÜφ°it o libovoln² kompilßtor napsan² v Jav∞.
  665. Kompilßtor p°eklßdß zdrojov² text programu do bajtovΘho k≤du, kter² lze ihned 
  666. vyzkouÜet v aplikaci Roaster Runner. Ta tentokrßt sßzφ na vlastnφ virtußlnφ 
  667. stroj Javy, kter² je sluÜn∞ rychl². Virtußlnφ stroj s JIT (just-in-time) 
  668. kompilßtorem je dokonce nejrychlejÜφ na platform∞ Macintosh, a navφc b∞₧φ na 
  669. PowerPC i na starÜφch 68k. Zatφm je podporovßna "Java 1.0.2", verze Roasteru 
  670. 3.1, je₧ bude zdarma dostupnß jako upgrade verze 3.0, bude moci vyu₧φvat 
  671. virtußlnφ stroj MRJ 2.0 od Applu (ten bude podporovat Javu 1.1, ale zatφm nenφ 
  672. dostupn²). Dnes jeÜt∞ v∞tÜina javovsk²ch produkt∙ pro Macy pou₧φvß podobn∞ jako 
  673. Roaster vlastnφ virtußlnφ stroje Javy, s integracφ MRJ (Mac OS Runtime for 
  674. Java) do systΘmu lze ale oΦekßvat jejich postupn² p°echod na tuto systΘmovou 
  675. technologii, podobn∞ jako producenti digitßlnφho videa vyu₧φvajφ QuickTime.
  676. Roaster je takΘ schopen vytvß°et samostatn∞ spustitelnΘ aplikace tak, ₧e k 
  677. bajtovΘmu k≤du p°ibalφ vlastnφ virtußlnφ stroj (asi 1,7 MB). TakovΘ aplikace 
  678. potom nepot°ebujφ ₧ßdn² dalÜφ virtußlnφ stroj a b∞₧φ jako ka₧dß jinß macovskΘ 
  679. aplikace. To je trochu jin² p°φstup, ne₧ jak² se pou₧φvß pro vytvß°enφ 
  680. spustiteln²ch aplikacφ pomocφ JBindery v MRJ SDK. Tyto aplikace jsou potom takΘ 
  681. spustitelnΘ poklepßnφm, vy₧adujφ ale p°φtomnost virtußlnφho stroje MRJ v 
  682. systΘmu. Roaster v budoucnu na tuto metodu takΘ p°ejde.
  683. Debugger
  684. Jednφm z nejd∙le₧it∞jÜφch a nejnßroΦn∞jÜφch krok∙ p°i v²voji softwaru je jeho 
  685. lad∞nφ. Roaster proto obsahuje vestav∞n² debugger (viz obrßzek 3), kter² 
  686. umo₧≥uje provßd∞t program krok za krokem a p°esn∞ sledovat jeho chovßnφ. Volit 
  687. lze mezi prochßzenφm bajtovΘ nebo zdrojovΘ verze k≤du (je-li dostupn² zdrojov² 
  688. k≤d) a k dispozici jsou b∞₧nΘ ladicφ nßstroje pro provedenφ dalÜφho kroku 
  689. programu. U₧ivatel si m∙₧e nechat zobrazit hodnoty lokßlnφch prom∞nn²ch (nejde 
  690. je ale m∞nit) nebo volacφ sekvenci procedur. P°i zobrazenφ b∞hovΘho zßsobnφku a 
  691. okna Threads ale debugger vytrvale hlßsil chyby, tak₧e tato okna neÜlo 
  692. pou₧φvat.
  693. Vestav∞n² debugger odpovφdß snadnostφ ovlßdßnφ celΘmu prost°edφ Roasteru. Okna 
  694. jsou velmi p°ehledn∞ uspo°ßdßna, tak₧e ho m∙₧ete hned zaΦφt pou₧φvat bez 
  695. dlouhΘho studovßnφ manußlu.
  696. Dokumentace
  697. V poslednφ dob∞ se stalo zvykem, ₧e dokumentace softwaru je dodßvßna v 
  698. elektronickΘ podob∞ jako soubor formßtu PDF, a nejinak je tomu i u Roasteru 
  699. (prohlφ₧ecφ program Adobe Acrobat Reader je p°ilo₧en). Na CD s programem byla 
  700. bohu₧el jeÜt∞ ne·plnß dokumentace, kompletnφ verzi je mo₧nΘ nahrßt z Webu.
  701. P°ilo₧ena je takΘ programovß dokumentace jazyka Java s popisem "vestav∞n²ch" 
  702. t°φd, jejich metod a dat. Tuto dokumentaci lze kdykoliv vyvolat z editoru, 
  703. trochu mi v nφ ale chyb∞ly p°φklady pou₧itφ a p°esn² popis toho, co danß metoda 
  704. d∞lß.
  705. Hovo°φme-li o dokumentaci, nem∞li bychom opomenou schopnost Roasteru 
  706. automaticky generovat "dokumentaci" vytvß°en²ch program∙ v podob∞ HTML strßnek.
  707. DalÜφ software
  708. Sφla Roasteru 3 nenφ jen v integrovanΘm v²vojovΘm prost°edφ, ale takΘ v 
  709. mno₧stvφ dalÜφho softwaru, kter² dostanete jako standardnφ souΦßst dodßvky. 
  710. P°φmo od Roaster Technologies pochßzφ v²vojovß verze softwaru Interface Brewer 
  711. pro vizußlnφ tvorbu u₧ivatelskΘho rozhranφ. Z tohoto pohledu je nemΘn∞ zajφmavß 
  712. p°φtomnost knihovny prvk∙ Netscape Internet Foundation Classes pro tvorbu 
  713. u₧ivatelskΘho rozhra-nφ, spolu s Netscape IFC Constructorem, co₧ je javovskß 
  714. aplikace pro grafickou tvorbu rozhranφ pou₧itφm IFC (viz obrßzek 4). UrΦit∞ 
  715. u₧iteΦn² je i balφk JDBC (Java Database Connectivity) od OpenLink Software pro 
  716. napojenφ javovsk²ch program∙ na ODBC databßze. Dßle zde najdete knihovny pro 
  717. prßci s 3D objekty (J3D SpaceCrafter), sadu pro tvorbu tabulek, strom∙ apod. 
  718. Samoz°ejmostφ je takΘ p°φtomnost celΘ °ady vytvo°en²ch aplet∙, z nich₧ mnohΘ 
  719. jsou dopln∞ny zdrojov²m textem.
  720. Shrnutφ
  721. Roaster vynikß u₧ivatelsky p°φjemn²m rozhranφm, kterΘ tvorbu Java aplet∙ i 
  722. aplikacφ zrychluje a usnad≥uje. Za vyzdvi₧enφ stojφ snad vÜe, co obsahuje, od 
  723. editoru p°es Browser a Class Tree okna a₧ po debugger (i s jeho chybami). A to 
  724. jsme se nezmφnili o mo₧nosti tvorby p°enositeln²ch zip soubor∙ nebo o podpo°e 
  725. skriptovacφ technologie AppleScript.7 0778/D╠D o
  726. Roaster 3.0
  727. K recenzi poskytla firma: Roaster Technologies, 725 Concord Avenue, Cambridge, 
  728. Massachusetts 02138, U.S.A.
  729. www.roaster.com
  730. Cena: 99 USD
  731.  
  732.  
  733. Nßzev: Wacom ArtPad PenPartner
  734. Autor:Nov² tablet velikosti A6
  735. 01
  736. Firm∞ Wacom se v minulosti poda°ilo v²born∞ prosadit na poli grafick²ch tablet∙ 
  737. v podstat∞ snφmaΦ∙ polohy pera na specißlnφ desce a "odesφlaΦ∙" jejich polohy 
  738. do poΦφtaΦe. Od dob prvnφch tablet∙ Üel v²voj dßl a dßl a Wacomu se poda°ilo 
  739. stßt se sv∞tov²m v²robcem Φφslo jedna prßv∞ dφky na grafiky orientovan²m 
  740. v²robk∙m s rozumnou cenou a novou generacφ funkcφ.
  741. SouΦasn² stav
  742. Cena tablet∙ bohu₧el vymezila jejich pou₧itφ na profesionßlnφ komunitu grafik∙ 
  743. a ₧ßdnß levnß alternativa pro laiky a amatΘry neexistovala. A to a₧ dosud. Po 
  744. pom∞rn∞ ·sp∞ÜnΘ sΘrii tzv. ArtPad∙ se Wacom odvß₧n∞ pustil do jeÜt∞ levn∞jÜφch 
  745. vod a pro nßs ostatnφ vytvo°il novou generaci tablet∙ typu PenPartner. P°i a₧ 
  746. dosud nevφdanΘ koncovΘ cen∞ pod 4 000 korun jsou tyto tablety dostupnΘ pro 
  747. ka₧dΘho u₧ivatele a pro ka₧dou kancelß°, tedy pokud jejich pou₧itφ dßvß v danΘm 
  748. p°φpad∞ alespo≥ trochu smyslu (nebo zßbavy).
  749. Vzhledem k okolnostem je PenPartner samoz°ejm∞ kompromisnφm °eÜenφm. 
  750. Principißln∞ nejde o ₧ßdnou revoluci, ale o dalÜφ poskoΦenφ na cest∞ evoluce. 
  751. Je to standardnφ p°edstavitel tabletu fungujφcφho na elektrostatickΘm principu 
  752. velikosti A6. Pokud jste se s n∞Φφm takov²m nesetkali, zßkladem je bezdrßtovΘ 
  753. plastikovΘ pero, jeho₧ poloha je snφmßna destiΦkou p°ipojenou do sΘriovΘho 
  754. portu vaÜeho poΦφtaΦe (v danΘm p°φpad∞ je proud brßn pomocφ pr∙chozφho 
  755. konektoru z portu klßvesnice). Dφky pou₧itΘmu principu je poloha ÜpiΦky pera 
  756. snφmanß bezdotykov∞ a tablet reaguje ji₧ p°i vzdßlenosti cca 1 cm. V takovΘm 
  757. p°φpad∞ je Φinnost tabletu v rßmci Windows ekvivalentnφ pohybu myÜi bez 
  758. stisknutφ tlaΦφtka. P°i p°itlaΦenφ pera na destiΦku se "p°idß" podr₧enφ 
  759. tlaΦφtka.
  760. To ale jen v p°φpad∞, ₧e nehodlßme tablet pou₧φvat v n∞jakΘ grafickΘ aplikaci, 
  761. kam pat°φ. V programech jako je Painter Φi jeho mdlejÜφ brat°φΦek Dabbler 
  762. m∙₧e-me pomocφ tabletu naprosto p°irozen²m zp∙sobem kreslit, a p°edevÜφm vyu₧φt 
  763. d∙le₧itΘ vlastnosti p°φstroje citlivosti na tlak. Kompatibilnφ aplikace toti₧ 
  764. mohou vyu₧φt rozpoznßvßnφ a₧ 256 ·rovnφ tlaku na aktivnφ plochu tabletu a 
  765. p°izp∙sobit tomu chovßnφ prßv∞ pou₧φvanΘho nßstroje. Takto to funguje i p°es 
  766. tenΦφ papφr, kter² si m∙₧eme polo₧it na tablet a p∞kn∞ obkreslovat... 
  767. P°edpoklßdßm, ₧e grafik∙m nenφ t°eba ji₧ dßle zd∙raz≥ovat v²hody takovΘho 
  768. kreslenφ, v opaΦnΘm p°φpad∞ toti₧ trpφ naprostou ztrßtou p°edstavivosti a 
  769. soudnosti a jsou pro praxi nepou₧itelnφ.
  770. Co nßm nabφzφ?
  771. Mo₧nosti tabletu PenPartner se zdajφ b²t dota₧eny k dokonalosti. PlastikovΘ 
  772. pero vß₧φ pouh²ch 12 g, vlastnφ jedno tlaΦφtko, kterΘ v∞tÜinou simuluje to 
  773. pravΘ na myÜi. Tyto modely pera majφ dokonce z druhΘ strany elektronickou gumu 
  774. (taktΘ₧ citlivou na tlak) pokud pero obrßtφme, v∞tÜina aplikacφ automaticky 
  775. p°epne na nßstroj mazßnφ, co₧ je neobyΦejn∞ p°φjemnΘ a p°irozenΘ. Pro 
  776. profesionßly bych ovÜem podotknul, ₧e dra₧Üφ brat°φΦkovΘ tohoto tabletu v rßmci 
  777. aplikacφ Photoshop a Painter umφ m∞°it i nßklon pera, co₧ p°i malovßnφ 
  778. kaligrafick²mi a podobn²mi pery je dalÜφ lah∙dkou navφc, kterß by m∞la zaplatit 
  779. cenov² rozdφl.
  780. PenPartner je viditeln∞ urΦen pro domßcφ a kancelß°skΘ pou₧itφ. Jeho pracovnφ 
  781. plocha A6 (128 mm x 96 mm) se m∙₧e zdßt b²t malß, za tuto cenu ale nem∙₧eme b²t 
  782. nenasytnφ a pro podpisy a malΘ skici poslou₧φ dob°e. Ostatn∞, vzhledem k 
  783. rozliÜenφ 1 000 lpi jde o ekvivalent monitoru s 5 040 x 3 780 body.
  784. Shrnutφ
  785. V souΦasnosti se PenPartner dodßvß ve dvou variantßch: prvnφ obsahuje tablet 
  786. PenPartner, pero PenPartner s elektronickou gumou, stojßnek na pero,a CD-ROM s 
  787. ovladaΦi a u₧ivatelskou p°φruΦkou. Druhß varianta navφc obsahuje dalÜφ disk s 
  788. programy Dabbler 2.0SE a Kai\s Photo Soap SE o ka₧dΘm ji₧ byla v PC WORLDu °eΦ, 
  789. a nemßte-li ₧ßdnou lepÜφ aplikaci pro ·pravu obrßzku, investovat tu 
  790. tisφcikorunu navφc se urΦit∞ vyplatφ. B∞₧nΘ utility pro kreslenφ se t∞mto 
  791. program∙m nemohou vyrovnat. P∙sobiv² je zejmΘna "Soap", kter² pln∞ podporuje 
  792. tlakem ovlßdanΘ nßstroje, a navφc je dokonale znßzor≥uje Üt∞tce majφ r∙zn² 
  793. vzhled podle jejich p°itlaΦenφ na "plßtno".
  794. Tohle je nov² sv∞t levn²ch osobnφch digitßlnφch fotoaparßt∙, kamer a dalÜφch 
  795. "hraΦiΦek", kterΘ nßm usnadnφ a obohatφ sou₧itφ s poΦφtaΦem. S nov²mi cenov²mi 
  796. relacemi firmy Wacom tam pat°φ i tablety, je₧ mohou obohatit v²razovΘ 
  797. prost°edky vaÜφ firmy, osoby, ale takΘ vaÜeho dφt∞te.7 0780/CID o
  798.  
  799.  
  800. Nßzev: Novell BorderManager
  801. Autor:Koncem m∞sφce srpna spoleΦnost Novell uvedla na trh sv∙j nejnov∞jÜφ produkt s nßzvem Novell BorderManager, kter² p°edstavuje integrovanou rodinu adresß°ov∞ zalo₧en²ch sφ¥ov²ch slu₧eb.
  802. 01
  803. Funkce nabφzenΘ BorderManagerem m∙₧eme pro nßzornost rozd∞lit do n∞kolika 
  804. skupin: °φzenφ p°φstupu, bezpeΦnost, zv²Üenφ v²konu, p°ipojenφ k Internetu, 
  805. podpora mobilnφch u₧ivatel∙ a centrßlnφ sprßva.
  806. ╪φzenφ p°φstupu
  807. umo₧≥uje organizacφm definovat p°φstupovß prßva k Internetu pro objekty NDS 
  808. (u₧ivatel a skupina) nebo pro stanice s urΦitou IP adresou, DNS jmΘnem, 
  809. p°φpadn∞ adresou podsφt∞. Omezenφ p°φstupu lze nastavit na mnoha ·rovnφch podle 
  810. konkrΘtnφ URL, hostitelskΘho poΦφtaΦe nebo IP adresy podsφt∞, portu, Φasu atd.
  811. Zajφmav²m dopl≥kem, kter² umo₧≥uje filtrovat p°φstup u₧ivatel∙ k WWW server∙m 
  812. podle jejich obsahu, je CyberPatrol od firmy Microsystems. Tento software 
  813. obsahuje pravideln∞ aktualizovanou databßzi WWW adres rozd∞len²ch do 13 skupin 
  814. (nap°. sport a zßbava, sexußlnφ v²chova). Pokud chcete u₧ivatel∙m znemo₧nit 
  815. p°φstup na strßnky s urΦitou tematikou, staΦφ pouze zaÜkrtnout p°φsluÜnou 
  816. skupinu. Aktualizace databßze vÜe ostatnφ vy°eÜφ za vßs. Otßzkou z∙stßvß, v 
  817. jakΘm poΦtu budou do databßze zahrnuty ΦeskΘ webovΘ servery. S BorderManagerem 
  818. zφskßte CyberPatrol ve zkuÜebnφ verzi na 45 dnφ. Po uplynutφ tΘto doby se 
  819. deaktivuje seznam v oblasti sportu a zßbavy. Ostatnφ seznamy z∙stanou aktivnφ, 
  820. ale nebudou aktualizovßny. Pro obnovenφ plnΘ funkΦnosti produktu je t°eba 
  821. zakoupit p°edplatnΘ u firmy Microsystems.
  822. BezpeΦnost
  823. Cφlem zabezpeΦenφ sφt∞ je zabrßnit neautorizovanΘmu pr∙niku do sφt∞ a naruÜenφ 
  824. integrity, p°φpadn∞ odcizenφ dat. BezpeΦnost sφt∞ v BorderManageru zajiÜ¥ujφ 
  825. firewallovΘ slu₧by a virtußlnφ privßtnφ sφt∞.
  826. Slu₧by firewallu p°inßÜejφ zv²Üenou bezpeΦnost prost°ednictvφm t°φ·rov≥ovΘ 
  827. ochrany. Na nejni₧Üφ ·rovni pracuje paketov² filtr, kter² pat°φ mezi 
  828. nejb∞₧n∞jÜφ a nejstarÜφ zp∙soby zabezpeΦovßnφ lokßlnφch sφtφ. Je mo₧nΘ 
  829. filtrovat nap°. protokoly IPX, TCP/IP a AppleTalk. Nadstavbou paketov²ch filtr∙ 
  830. je p°evod sφ¥ov²ch adres (Network Address Translation NAT), jen₧ umo₧≥uje 
  831. pou₧φt pro p°ipojenφ k Internetu i neregistrovanΘ IP adresy, a navφc skr²vß 
  832. internφ sφ¥ovΘ adresy p°ed u₧ivateli ve°ejnΘ sφt∞. Nad paketovou filtracφ a 
  833. p°evodem adres (na druhΘ ·rovni) b∞₧φ obvodovΘ gatewaye (IPX/IP a IP/IP 
  834. gateway). Poslednφ ·rove≥ firewallovΘ ochrany p°edstavujφ aplikaΦnφ proxy 
  835. servery. Proxy server je mo₧nΘ nakonfigurovat jako klasick² proxy-cache-server 
  836. nebo jako reverznφ proxy-cache-server, kter² je v terminologii Novellu 
  837. oznaΦovßn jako HTTP Accelerator.
  838. Virtußlnφ privßtnφ sφt∞ umo₧≥ujφ vytvß°et bezpeΦnß spojenφ po Internetu. 
  839. BezpeΦnost p°enßÜen²ch dat je zajiÜt∞na asymetrick²m Üifrovacφm algoritmem. 
  840. Bohu₧el se u tohoto produktu projevuje omezenφ, danΘ americk²mi zßkony. Zatφmco 
  841. v USA se BorderManager dodßvß se 128bitov²m kryptovßnφm, na v²voz je urΦena 
  842. verze pouze se 40bitov²m klφΦem.
  843. Zv²Üenφ v²konu
  844. Pro zrychlenφ p°φstupu k informacφm na Internetu se b∞₧n∞ vyu₧φvß 
  845. proxy-cache-server∙. V BorderManageru je pou₧ita objektovß cache novΘ generace 
  846. (Novell Internet object cache), kterß je zalo₧ena na technologii Harvest/Squid. 
  847. Tuto cache lze vyu₧φt t°emi zp∙soby.
  848. Prvnφm z nich je klasickß proxy cache. V tomto p°φpad∞ BorderManager uklßdß 
  849. navÜtφvenΘ WWW strßnky do svΘ vyrovnßvacφ pam∞ti. P°i opakovanΘm p°φstupu na 
  850. takto ulo₧enΘ strßnky je odezva rychlejÜφ, a navφc se Üet°φ p°enosovß kapacita 
  851. linek do Internetu, proto₧e vÜe se d∞je v rßmci lokßlnφ sφt∞.
  852. Druhou variantou je hierarchickß proxy cache, jejφ₧ nasazenφ je v²hodnΘ zejmΘna 
  853. pro velkΘ firmy s vφce poboΦkami. Hierarchickß cache umo₧≥uje nadefinovat 
  854. sousedskΘ a rodiΦovskΘ vztahy mezi proxy servery v sφti. K vzßjemnΘ komunikaci 
  855. mezi t∞mito servery se pou₧φvß Internet Cache Protocol (ICP). Jakmile klient 
  856. vznese po₧adavek na WWW dokument, kter² nenφ umφst∞n v cache, BorderManager se 
  857. zeptß okolnφch soused∙ a rodiΦ∙. Pokud n∞kter² z nich odpovφ kladn∞, je 
  858. dokument p°enesen ke klientovi. Jestli₧e po₧adovan² dokument nenφ v celΘ 
  859. hierarchii nalezen, vy₧ßdß si ho jeden z rodiΦovsk²ch server∙ u p°φsluÜnΘho 
  860. webovΘho serveru.
  861. Poslednφm p°φpadem je BorderManager v re₧imu reverznφho proxy-cache-serveru 
  862. (HTTP acceleration). Toto nastavenφ mß za ·kol ulehΦit webovΘmu serveru, kter² 
  863. je velice Φasto ·zk²m hrdlem infrastruktury intranetu nebo Internetu. V 
  864. podstat∞ se jednß o p°esun vÜech statick²ch dat na server s BorderManagerem, 
  865. jen₧ je p°ed°azen vlastnφmu Web serveru. A ten mß nynφ dostatek Φasu v∞novat se 
  866. generovßnφ dynamick²ch strßnek.
  867. DalÜφ funkce
  868. SouΦßstφ BorderManageru je i Novell Internet Access Server 4.1 (NIAS). Ten 
  869. zajiÜ¥uje sm∞rovacφ slu₧by a vzdßlen² p°φstup u₧ivatel∙ k sφti. Vlastnostφ 
  870. sm∞rovacφch slu₧eb lze vyu₧φt p°i p°ipojenφ sφt∞ k Internetu pevn²m nebo 
  871. vytßΦen²m spojenφm. Vzdßlenφ u₧ivatelΘ se mohou p°ipojit k sφti bu∩ jako 
  872. vzdßlen² uzel (remote mode), kdy mohou pracovat stejn²m zp∙sobem jako na 
  873. lokßlnφ stanici, nebo se p°ipojφ k vyhrazenΘ lokßlnφ stanici v sφti a po 
  874. dßlkov²ch spojφch jsou p°enßÜeny jen povely z klßvesnice nebo myÜi a zm∞ny 
  875. obrazovky (remote control). Nev²hodou vzdßlenΘho p°φstupu k sφti je, ₧e nenφ 
  876. kryptovßn.
  877. Naopak velkou v²hodou BorderManageru je jeho t∞snß integrace s NDS a z toho 
  878. vypl²vajφcφ zv²Üenß bezpeΦnost (dφky autentifikaci u₧ivatel∙) a mo₧nost sprßvy 
  879. celΘho systΘmu z jedinΘho mφsta (z NetWare Administratoru).
  880. Instalace
  881. K instalaci systΘmu BorderManager pot°ebujete server s IntranetWarem. Pokud je 
  882. vßÜ stßvajφcφ server ji₧ p°φliÜ vytφ₧en nebo ₧ßdn² nemßte, nezoufejte. SouΦßstφ 
  883. dodßvky BorderManageru je toti₧ i druhß u₧ivatelskß verze IntranetWaru. Dφky 
  884. tomu m∙₧ete BorderManager nainstalovat na prßzdn² poΦφtaΦ, ani₧ byste museli 
  885. utrßcet penφze za nßkup dalÜφho systΘmu IntranetWare.
  886. Samotnß instalace se spouÜtφ standardnφm zp∙sobem z modulu INSTALL.NLM. V jejφm 
  887. pr∙b∞hu dojde k nainstalovßnφ vlastnφho BorderManageru, Novell Internet Access 
  888. Serveru 4.1 a Support Packu 3.0. K dokonΦenφ serverovΘ Φßsti instalace je 
  889. samoz°ejm∞ nutnΘ provΘst restart serveru. DalÜφ instalaΦnφ kroky se provßd∞jφ 
  890. na pracovnφch stanicφch. Jednß se zejmΘna o instalaci novΘho klienta 
  891. (IntranetWare Client 2.2) a snap--in modulu, kter² slou₧φ ke konfiguraci 
  892. BorderManageru. O ·sp∞ÜnΘ instalaci t∞chto komponent se lze snadno p°esv∞dΦit 
  893. spuÜt∞nφm NetWare Administratoru (NWADMN95.EXE). Pokud se ve vlastnostech 
  894. serveru objevφ strßnky BorderManager Setup, Virtual Private Network, Web Proxy 
  895. Cache a Outgoing Rules, je vÜe v po°ßdku.
  896. Instalacφ ale vÜe nekonΦφ. Teprve po jejφm ukonΦenφ nastßvß dalÜφ, mnohem 
  897. obtφ₧n∞jÜφ fßze konfigurace jednotliv²ch slo₧ek BorderManageru.
  898. PaketovΘ filtry
  899. Paketovou filtraci mß v BorderManageru na starosti sm∞rovaΦ z Novell Internet 
  900. Access Serveru (NIAS). Z hlediska filozofie jeho fungovßnφ se jednß o pom∞rn∞ 
  901. jednoduchou zßle₧itost. Ale vlastnφ nastavenφ mezi trivißlnφ akce rozhodn∞ 
  902. nepat°φ. P°i prvnφm restartu serveru po instalaci se zavede modul BRDCFG.NLM, 
  903. kter² je urΦen k zabezpeΦenφ sφ¥ovΘho rozhranφ p°ipojenΘho k ve°ejnΘ sφti 
  904. (public interface). Pokud tuto ochranu spustφte, bude zablokovßn vÜechen IP a 
  905. IPX provoz s v²jimkou dat p°ichßzejφcφch od IP bran, proxy a VPN server∙.
  906. K nastavenφ filtrovßnφ na sm∞rovaΦi NIAS 4.1 slou₧φ 2 moduly INETCFG.NLM 
  907. (spuÜt∞nφ podpory filtrovßnφ pro jednotlivΘ protokoly) a FILTCFG.NLM 
  908. (konfigurace filtr∙). Z prostorov²ch d∙vod∙ se zde nemohu detailn∞ rozepsat o 
  909. postupu nastavenφ t∞chto filtr∙ pro r∙znΘ protokoly (nap°. TCP/IP, IPX, 
  910. AppleTalk).
  911. Network Address Translation
  912. pro BorderManager zajiÜ¥uje takΘ NIAS. Konfigurace p°evodu sφ¥ov²ch adres se 
  913. provßdφ na serveru op∞t prost°ednictvφm modulu INETCFG.
  914. NLM (Bindings -> TCP/IP -> Expert TCP/IP Bind Options). P°evod sφ¥ov²ch adres 
  915. m∙₧e pracovat ve t°ech re₧imech v dynamickΘm (IP adresy klientsk²ch stanic jsou 
  916. v paketech dynamicky zm∞n∞ny na jednu ve°ejnou IP adresu), statickΘm (ka₧d² 
  917. klient ve vnit°nφ sφti mß nakonfigurovßnu i svou vn∞jÜφ IP adresu) nebo 
  918. dynamickΘm a statickΘm (kombinace p°edchozφch dvou).
  919. IPX/IP a IP/IP obvodovß gateway
  920. IPX/IP gateway umo₧≥uje klient∙m zφskat p°φstup do intranetu nebo Internetu, 
  921. p°esto₧e pou₧φvajφ protokol IPX. Tuto funkci zajiÜ¥uje specißlnφ Winsock DLL od 
  922. Novellu, kter² pou₧φvß spoleΦn∞ s TCP/IP i TCP/IPX. Gateway nahrazuje v 
  923. paketech TCP/IP hlaviΦku a IPX adresu klienta svojφ vlastnφ TCP/IP hlaviΦkou a 
  924. IP adresou, a naopak.
  925. IP/IP gateway je funkΦn∞ podobnß p°evodu sφ¥ov²ch adres v dynamickΘm re₧imu. 
  926. V²hoda pou₧itφ brßny IP/IP mφsto p°evodu adres spoΦφvß v mo₧nosti snadno 
  927. kontrolovat a °φdit p°φstup na WAN rozhranφ (nap°. do Internetu), co₧ v p°φpad∞ 
  928. nasazenφ NAT nelze. Konfigurace obvodov²ch bran se provßdφ dφky NetWare 
  929. Administratoru (ve vlastnostech serveru na strßnce BorderManager Setup).
  930. Virtußlnφ privßtnφ sφt∞
  931. pou₧φvajφ k vytvo°enφ spojenφ mezi dv∞ma servery tunelovßnφ. Jeden ze server∙ 
  932. je master a druh² slave. Ke ka₧dΘmu master serveru m∙₧e b²t p°ipojeno a₧ 256 
  933. slave server∙. Nastavenφ obou typ∙ server∙ se provßdφ na serverovΘ konzole 
  934. pomocφ modulu VPNCFG.NLM. B∞hem konfigurace jsou vytvo°eny soubory, obsahujφcφ 
  935. informace nutnΘ k vytvo°enφ ÜifrovanΘho kanßlu. Tyto soubory si musφ sprßvci 
  936. jednotliv²ch server∙ zahrnut²ch do VPN mezi sebou vym∞nit.
  937. Dßle se pokraΦuje na stanici p°ipojenΘ k master serveru spuÜt∞nφm NetWare 
  938. Administratoru. Zde je nutno (na strßnce Virtual Private Network ve 
  939. vlastnostech serveru) p°idat do VPN vÜechny slave servery. Po dokonΦenφ tΘto 
  940. operace jsou servery ve VPN zesynchronizovßny a je mo₧nΘ vyzkouÜet komunikaci.
  941. Slu₧by proxy cache
  942. Jak u₧ vφte z p°edchozφho textu, lze vyrovnßvacφ pam∞¥ BorderManageru vyu₧φt 
  943. jako standardnφ proxy cache, reverznφ proxy cache nebo hierarchickou cache. Aby 
  944. bylo mo₧nΘ vyu₧φvat rychlejÜφho p°φstupu k informacφm, je nutnΘ nejprve slu₧by 
  945. proxy cache v NetWare Administratoru aktivovat (strßnka BorderManager Setup ve 
  946. vlastnostech serveru). DalÜφ kroky se u₧ provßd∞jφ na strßnce Web Proxy Cache. 
  947. NejjednoduÜÜφ je situace v p°φpad∞ konfigurace standardnφho proxy-cache-serveru 
  948. staΦφ pouze zaÜkrtnout volbu Enable HTTP Proxy. V p°φpad∞ reverznφho 
  949. proxy-cache-serveru je nutnΘ, krom∞ zatr₧enφ p°φsluÜnΘ volby, vytvo°it seznam 
  950. vÜech Web server∙, pro kterΘ mß b²t vyrovnßvacφ pam∞¥ funkΦnφ. Pokud chcete 
  951. vyu₧φt i v²hod hierarchickΘ cache, je t°eba obdobn²m zp∙sobem nadefinovat 
  952. okolnφ proxy servery. U t∞chto musφte mj. urΦit, zda se jednß o souseda (peer), 
  953. rodiΦe (parent) nebo CERN server (servery, kterΘ neum∞jφ pracovat s protokolem 
  954. ICP).
  955. DalÜφ konfiguraΦnφ parametry proxy cache slu₧eb (adresß° pro uklßdßnφ dat, 
  956. maximßlnφ velikost vyrovnßvacφ pam∞ti atd.) lze nastavit na serveru (modul 
  957. PROXYCFG.NLM) nebo na stanici (NetWare Administrator). Pro monitorovßnφ, jak je 
  958. vyu₧ita proxy cache (aktivity klient∙, vyu₧itφ pam∞ti, statistiky atd.), m∙₧ete 
  959. sledovat obrazovku Proxy Console b∞₧φcφ na serveru.
  960. Zßv∞r
  961. BorderManager pat°φ dφky mno₧stvφ a kvalit∞ poskytovan²ch slu₧eb nepochybn∞ ke 
  962. ÜpiΦce ve svΘ kategorii. Pokud tedy uva₧ujete o p°ipojenφ firemnφ sφt∞ k 
  963. Internetu, nem∞l by BorderManager uniknout vaÜφ pozornosti.7 0786/JL qNovell 
  964. BorderManager
  965. snadnß sprßva z jednoho mφsta
  966. v²kon
  967. integrace s NDS
  968. rozsah poskytovan²ch slu₧eb
  969. cena
  970. Co zφskßte s BorderManagerem? lIntranetWare (verze pro 2 u₧ivatele)
  971. lNovell Internet Access Server 4.1
  972. lMicrosystems CyberPatrol (zkuÜebnφ verze na 45 dnφ)
  973. lNetscape Navigator 3
  974.  
  975.  
  976. Nßzev: FlightCheck Hlφdacφ pes na DTP
  977. Autor:Sprogramem FlightCheck samotn²m nic nevytvo°φte. Slou₧φ toti₧ pouze pro kontrolu dokument∙ p°ed jejich tiskem, kdy si cel² soubor "p°ebere" a potΘ vßs obÜ¥astnφ haldou informacφ o chyb∞jφcφch obrßzcφch, Üpatn²ch fontech apod.
  978. 01
  979. Aplikace si umφ poradit s formßty soubor∙ pou₧φvan²ch v nejznßm∞jÜφch DTP 
  980. programech, jako je nap°. QuarkXPress, PageMaker a Photoshop. Jak pravφ 
  981. dokumentace, umφ odhalit 140 mo₧n²ch problΘm∙, co₧ jsem ale nebyl schopen z 
  982. pochopiteln²ch d∙vod∙ ov∞°it.
  983. Instalace
  984. Tato Φinnost nepat°φ mezi p°φjemnΘ, proto₧e nejd°φve chce instalaΦnφ program 
  985. sΘriovΘ Φφslo, a potΘ se vlastnφ FLIGHTCHECK do₧aduje 24mφstnΘho (!!!) 
  986. "aktivaΦnφho k≤du". Aby toho nebylo dost, jeÜt∞ dostanete hardwarov² klφΦ. 
  987. Po₧adavky programu jsou skromnΘ a zahrnujφ n∞jakou verzi Windows a tomu 
  988. odpovφdajφcφ hardware (nebo Macintosh). Jß jsem testoval verzi pro Windows 95. 
  989. Jinak se cel² program nainstaluje bez problΘm∙ z jednΘ diskety.
  990. Zhruba 50strßnkovß dokumentace velice zhuÜt∞n∞ vysv∞tluje jednotlivΘ funkce 
  991. programu a p°edpoklßdß se, ₧e o danΘ problematice ji₧ n∞co vφte. Jinak je 
  992. pom∞rn∞ p°ehlednß, i kdy₧ Φφst ji nenφ t°eba, proto₧e se program ovlßdß 
  993. p°φjemn²m zp∙sobem, a₧ na chyb∞jφcφ nßstrojovou liÜtu s ikonkami, kterΘ by 
  994. urychlily Φinnost. To je ale vÜe, co se o programu dozvφte, proto₧e nßpov∞da, 
  995. nato₧pak kontextovß, jaksi neexistuje, co₧ u₧ je dnes skuteΦn² archaismus.
  996. Princip Φinnosti
  997. Nejprve vytvo°φte v n∞jakΘm tom DTP programu dokument. K tomu jeÜt∞ FlightCheck 
  998. nepot°ebujete a ten se o tuto Φinnost ani nezajφmß. PotΘ obvykle nastßvß 
  999. Φasov∞, a Φasto i finanΦn∞ nßroΦnß Φinnost odhalovßnφ r∙zn²ch chyb typu, ₧e 
  1000. dokument mß v∞tÜφ formßt ne₧ papφr v tiskßrn∞, mφsto obrßzku se vytiskne pouze 
  1001. rßmeΦek apod. Zde se hlßsφ ke slovu FlightCheck, kter² dokß₧e podobnΘ problΘmy 
  1002. odhalit jeÜt∞ d°φve, ne₧ se cokoliv vytiskne, a jeÜt∞ nabφdne radu, jak tu 
  1003. kterou nesnßz odstranit. A proto-₧e jsou obvykle soubory pot°ebnΘ k tisku 
  1004. umφst∞ny na r∙zn²ch mφstech, je program schopen vytvo°it adresß°, kde shromß₧dφ 
  1005. vÜechny soubory pot°ebnΘ pro tisk, tj. hlavn∞ fonty a obrßzky. Ten si pak 
  1006. m∙₧ete kopφrovat kam chcete a na dokumentu by se to nem∞lo projevit (ale ve 
  1007. Windows Φlov∞k nikdy nevφ...)
  1008. Kontrola
  1009. Chcete-li zkontrolovat dokument, staΦφ spustit FlightCheck a otev°φt po₧adovan² 
  1010. soubor. PotΘ si chvilku poΦkßte a p°ipomφnky jsou na sv∞t∞. Ty by se daly 
  1011. rozd∞lit do t°ech hlavnφch Φßstφ barvy, fonty a obrßzky, o kter²ch se jeÜt∞ 
  1012. m∙₧ete dozv∞d∞t r∙znΘ podrobnosti. Nap°φklad ¥uknutφm na nßzev chyb∞jφcφho 
  1013. obrßzku se otev°e dalÜφ okΘnko s jeho charakteristikou, a program ho zobrazφ Φi 
  1014. nabφdne jeho vyhledßnφ. Program jeÜt∞ dokß₧e ohlφdat vzhled strßnky (layout), 
  1015. kde lze op∞t zobrazit rozmφst∞nφ jednotliv²ch objekt∙ na strßnce vΦetn∞ jejich 
  1016. charakteristiky.
  1017. Na obrazovce se po kontrole objevφ dv∞ okΘnka: jedno zobrazuje chybnΘ soubory 
  1018. Φi fonty a v druhΘm se m∙₧ete doΦφst o mo₧nΘm °eÜenφ t∞chto problΘm∙. NeΦekejte 
  1019. vÜak n∞jakΘ zßzraΦnΘ rady, pokud vßÜ dokument obsahuje chybn² font, FlightCheck 
  1020. vßm doporuΦφ jej zm∞nit. Nezobrazujφ se pouze chyby v dokumentu, ale i r∙znß 
  1021. varovßnφ o nastavenφch, kterß by mohla zap°φΦinit problΘmy.
  1022. Zkontrolovat se dß opravdu mnoho, a tak takΘ tv∙rci programu p°idali mo₧nost 
  1023. nastavenφ. Na tom by nebylo nic divnΘho, kdyby tΘm∞° vÜechny polo₧ky 
  1024. nesoust°edili do jednoho okΘnka. NaÜt∞stφ se dß celΘ nastavenφ ulo₧it a znovu 
  1025. vyvolat.
  1026. DrobnΘ chybiΦky
  1027. ZkouÜel jsem zkontrolovat v²stupy z CorelDraw 6.0, co₧ by m∞l takΘ program 
  1028. um∞t, nicmΘn∞ neumφ a neporadφ si ani s verzφ 5.0. To nenφ chybiΦka, ale spφÜe 
  1029. chyba. Dßle si program p°i ka₧dΘm spuÜt∞nφ kontroluje ovladaΦe tiskßren a 
  1030. vÜechny fonty, co₧ p°i m²ch osmi nainstalovan²ch tiskßrnßch a padesßtce font∙ 
  1031. nenφ hned.
  1032. Poslednφ p°ipomφnku bych m∞l k nedotΦenosti programu Internetem. V dob∞, kdy se 
  1033. stßle vφce text∙ vydßvß nejen na papφ°e, ale i v elektronickΘ podob∞, by mohl 
  1034. FlightCheck zohlednit i tuto skuteΦnost.
  1035. Pro koho?
  1036. Podle mΘho nßzoru by se FlightCheck hodil do grafick²ch studiφ, kterß by tak 
  1037. uÜet°ila hlavn∞ Φas, a p°edevÜφm do tiskßren, kam zßkaznφci nosφ ji₧ hotovΘ 
  1038. p°edlohy v elektronickΘ podob∞. Na mφst∞ by se tak dalo zjistit, zda je 
  1039. p°edloha v po°ßdku, a v opaΦnΘm p°φpad∞ ji ihned vrßtit klientovi.7 0788/OK o
  1040. FlightCheck for Windows
  1041. komplexnφ kontrola dokumentu
  1042. mo₧nost vytvo°enφ adresß°e shroma₧∩ujφcφho vÜechny pot°ebnΘ soubory
  1043. jednoduchΘ ovlßdßnφ
  1044. chyb∞jφcφ nßpov∞da
  1045. hardwarov² klφΦ
  1046. K recenzi poskytla firma: MarkzWare Software
  1047. 1805 East Dyer Rd., Suite 101, Santa Ana, CA 92705, USA
  1048. www.markzware.com
  1049. Cena: 399 USD
  1050.  
  1051.  
  1052. Nßzev: Diamond Monster Sound ZvukovΘ karty za°adilo do svΘho v²robnφho programu ji₧ velmi mnoho firem. Dßvno je pryΦ doba, kdy jsme se p°i v²b∞ru museli rozhodovat mezi v²robky t°φ znaΦek. A tak se na pultech obchod∙ i v testech mnohdy setkßvßme s nßzvy v²robc∙, je₧ slyÜφme poprvΘ. Nebo zjistφme, ₧e n∞kterß ze znßm²ch firem rozÜφ°ila v²robnφ sortiment prßv∞ o zvukovΘ karty. K takov²m pat°φ i firma "Diamond", kterß je znßmß p°edevÜφm v²robou kvalitnφch a v²konn²ch grafick²ch karet pro PC. Nenφ tomu tak dßvno, kdy dodala na trh prvnφ ze zvukov²ch karet Diamond Monster Sound, je₧ je urΦena do PCI slotu.
  1053. Autor:Poj∩me se nejd°φve podφvat na informace uvedenΘ na krabici. Ty toti₧ Φasto ovliv≥ujφ prvnφ dojem p°φpadnΘho kupujφcφho. V²robce dal v tomto p°φpad∞ d∙raz na vyzdvi₧enφ 3D zvukov²ch mo₧nostφ karty, dßle na mo₧nost p°ipojenφ a₧ 4 reproduktor∙ a na vestav∞n² 32hlasov² tabulkov² syntetizΘr. Poslednφ upozorn∞nφ informujφ o minimßlnφch po₧adavcφch na systΘm PC. Kdo chce tuto kartu pou₧φvat, musφ mφt nainstalovßn systΘm Windows 95 a pentiovskΘ srdce PC musφ tlouci minimßln∞ frekvencφ 90 MHz.
  1054. 01
  1055. K navozenφ dojmu t°etφho rozm∞ru zvuku pou₧φvß Diamond zvukovou technologii 
  1056. p∙vodn∞ vytvo°enou pro pot°eby simulacφ virtußlnφ reality NASA s nßzvem "A3D".
  1057. Na pohled
  1058. Karta sama je krßtkß a pro jejφ instalaci pot°ebujete v poΦφtaΦi jeden voln² 
  1059. PCI slot. P°i bli₧Üφm pohledu je z°ejmΘ, ₧e zmφn∞n² tabulkov² syntetizΘr je 
  1060. umφst∞n na zvlßÜtnφm modulu, kter² je ke kart∞ p°ipojen p°es "wavetable". 
  1061. Tabulkovß syntΘza pou₧φvß 2 MB velkou zvukovou banku (pam∞¥ ROM), v nφ₧ jsou 
  1062. ulo₧eny vÜechny vzorky nßstroj∙ podle standardu General MIDI (vÜech 128 
  1063. zßkladnφch nßstroj∙ a bicφch). Pam∞¥ i Φip syntetizΘru nesou oznaΦenφ QDSP.
  1064. Na druh² pohled zaujme popis p°φpojn²ch konektor∙. Najdete tu toti₧ 2 zvukovΘ 
  1065. v²stupy urΦenΘ pro 2 pßry aktivnφch reprosoustav k navozenφ dokonalejÜφho 
  1066. pocitu z prostoru za pomoci t°φrozm∞rn²ch zvukov²ch mo₧nostφ karty.
  1067. Uvnit° krabice je krom∞ vlastnφ karty a velmi sporΘho manußlku p°ibalen CD-ROM 
  1068. disk nazvan² "Super CD", kter² obsahuje instalaΦnφ utility, ovladaΦe, manußly v 
  1069. elektronickΘ podob∞ a dalÜφ informace nejen k tΘto zvukovΘ kart∞, ale i k 
  1070. dalÜφm v²robk∙m. Tento CD-ROM je toti₧ dodßvßn ke vÜem hardwarov²m za°φzenφm 
  1071. firmy Diamond. Dßle jsou dodßny t°i hernφ tituly, kterΘ vφce Φi mΘn∞ 
  1072. demonstrujφ prostorov² zvuk "TigerShark" (bitva na mo°i i pod hladinou), 
  1073. "Outlaws" (hra typu Doom z DivokΘho zßpadu od Lucas Arts mo₧no hrßt i na sφti) 
  1074. a "SimCopter" umo₧≥uje pou₧φt i m∞sta vytvo°enß v "SimCity 2000").
  1075. Na vlastnφ k∙₧i
  1076. Jak ji₧ vyplynulo, k instalaci je t°eba funkΦnφ CD--ROM mechanika. Pr∙vodce 
  1077. instalacφ je p°ehledn² a instalace sama probφhß bez nejmenÜφch
  1078. problΘm∙. StaΦφ vybrat instalovan² hardware (v naÜem p°φpad∞ multimedißlnφ 
  1079. zvukovou kartu "Monster Sound") a nechat poΦφtaΦ pracovat.
  1080. Po p°estartovßnφ poΦφtaΦe se v nßstrojovΘm panelu (ve Windows 95 standardn∞ 
  1081. vpravo dole na obrazovce monitoru) objevφ krom∞ symbolu reproduktoru jeÜt∞ 
  1082. jedna ikonka ve tvaru notiΦky. P°es ni lze vyvolat konfiguraΦnφ panel tΘto 
  1083. zvukovΘ karty a v n∞m nastavovat parametry nahrßvßnφ, 3D zvuku, nebo 
  1084. p°ipojen²ch reproduktor∙ Φi sluchßtek. Tudy se takΘ m∙₧ete pomocφ Φty° 
  1085. specißlnφch testovacφch aplikacφ pono°it do sv∞ta t°φrozm∞rnΘho prostoru. Tyto 
  1086. aplikace p∞kn∞ demonstrujφ mo₧nosti 3D zvuku.
  1087. Po instalaci se objevφ v nabφdce dalÜφ programovß skupina, nazvanß "Diamond", 
  1088. ve kterΘ jsou progrßmky pot°ebnΘ pro eventußlnφ prßci. Krom∞ vÜude p°φtomn²ch 
  1089. p°ehrßvaΦ∙ zvukov²ch CD, MIDI soubor∙ a nahran²ch WAV zvuk∙ je tu i jednoduch² 
  1090. progrßmek pro nahrßvßnφ a zßkladnφ st°ih zvuk∙ a aran₧ovßnφ MIDI skladeb. Ten 
  1091. druh² umo₧≥uje nahrßvat z p°φpadnΘ MIDI klaviatury. HorÜφ je to u₧ s mo₧nostφ 
  1092. dodateΦnΘ editace tady toho p°φliÜ nezvlßdne (na druhou stranu, je zadarmo). 
  1093. Mixer umo₧≥uje regulovat ka₧d² druh zvuku jednotliv∞.
  1094. Vlastnφ syntetizΘr, kter² tvo°φ MIDI zvuky, obsahuje 2 MB velkou ROM pam∞¥, co₧ 
  1095. je slibnß informace. Zvuky jsou na svoji kategorii dobrΘ (jevily se mi lΘpe, 
  1096. ne₧ nap°. zßkladnφ banka Sound Blasteru AWE 32), samoz°ejm∞ je nem∙₧eme 
  1097. porovnßvat s jin²mi 4MB zvukov²mi bankami, obsahujφcφmi efektovΘ procesory.
  1098. Zvuk z karty je Φist² a dobrΘ je i odruÜenφ od okolnφch za°φzenφ v poΦφtaΦi. To 
  1099. vÜak platφ do tΘ doby, dokud na softwarovΘm mixeru nenastavφte hlavnφ ovladaΦ 
  1100. hlasitosti do blφzkosti maximßlnφ mo₧nΘ hodnoty. Pokud se tomu vyhnete, budete 
  1101. s kvalitou zvuku spokojeni.
  1102. Zvuk ve virtußlnφm prostoru
  1103. Pomocφ nepatrn²ch zpo₧d∞nφ, s nimi₧ se zvuk dostßvß do uÜφ posluchaΦe, je 
  1104. docφleno v²born²ch v²sledk∙. Tak dokß₧ete urΦit polohu zdroje zvuku, a to nejen 
  1105. vpravo Φi vlevo, ale i vp°edu, resp. vzadu a naho°e, resp. dole. To je znßt jak 
  1106. p°i poslechu p°es sluchßtka, tak p°es reproduktory (pou₧itφ 2 reprosoustav 
  1107. tento dojem velmi umoc≥uje, ale v praxi mßme mßlokdy mφsto na usazenφ Φty° 
  1108. reproduktor∙ v ideßlnφ pozici k posluchaΦi). V²sledek stojφ za to, nicmΘn∞ 
  1109. horÜφ je to s podporou tohoto standardu v konkrΘtnφch aplikacφch. To ΦßsteΦn∞ 
  1110. °eÜφ kompatibilita s 3D zvukov²m standardem "Microsoft Direct Sound 3D", kter² 
  1111. je vÜak podporovßn pouze n∞kter²mi poΦφtaΦov²mi hrami (t°i z nich jsou dodßny), 
  1112. nicmΘn∞ v t∞chto aplikacφch stejn∞ nenφ dosa₧eno tak "prostorovΘho" zvuku, jako 
  1113. ve v²Üe zmφn∞n²ch specißlnφch testovacφch aplikacφch.
  1114. Z v²Üe uvedenΘho vypl²vß, ₧e se jednß o kartu, kterß firm∞ Diamond rozhodn∞ 
  1115. ned∞lß hanbu. SvΘ uplatn∞nφ najde u ÜirokΘho pole zßkaznφk∙ hrßΦ∙m poΦφtaΦov²ch 
  1116. her navφc umo₧nφ p°φstup do sv∞ta 3D zvuku.7 0816/D╠D o
  1117. Diamond Monster Sound
  1118. dobr² 3D zvuk
  1119. 2MB tabulkovß syntΘza
  1120. slabÜφ zßkladnφ softwarovΘ vybavenφ
  1121. cena (6 490 KΦ)
  1122. K recenzi poskytla firma: ALT Distribution, Na K°ivce 96, Praha 10
  1123.  
  1124.  
  1125. Nßzev: iNet Developer 2.0 v²vojovΘ prost°edφ pro Web
  1126. Autor:Roman Bartßk
  1127. 01
  1128. Tvorba kompletnφho °eÜenφ webovskΘho serveru v sob∞ zahrnuje celou °adu 
  1129. Φinnostφ. Pomoci p°i tom m∙₧e software iNet Developer kanadskΘ firmy Pictorius 
  1130. (www.pictorius.com), kter² lze charakterizovat jako t²mov∞ orientovanΘ v²vojovΘ 
  1131. prost°edφ pro tvorbu sφ¥ov²ch aplikacφ.
  1132. Balφk iNet Developer se sklßdß z trojice modul∙: editor iNet Developer, ve 
  1133. kterΘm se vytvß°φ struktura i obsah hnφzda WWW strßnek, Application Server, 
  1134. zodpovφdajφcφ ve spoluprßci s webovsk²m serverem za publikovßnφ strßnek na 
  1135. Webu, a koneΦn∞ grafickΘ v²vojovΘ prost°edφ Prograph, ve kterΘm to vÜe bylo 
  1136. naprogramovßno.
  1137. iNet Developer
  1138. Jßdro celΘho balφku tvo°φ aplikace iNet Developer pro tvorbu struktury a obsahu 
  1139. webovskΘho hnφzda. V editoru iNet Developer se nejprve definuje hierarchickß 
  1140. struktura hnφzda webovsk²ch strßnek, kterou lze pozd∞ji libovoln∞ m∞nit. 
  1141. Proto₧e vÜechny strßnky jsou zde uchovßvßny v internφm formßtu v jedinΘm 
  1142. souboru, lze k nim snadno p°i°adit p°φstupovß prßva pro r∙znΘ u₧ivatele.Ka₧dΘ 
  1143. strßnce lze takΘ jednoduÜe p°i°adit podmφnky, kdy se m∙₧e ve webovskΘm 
  1144. prohlφ₧eΦi zobrazit.
  1145. iNet Developer 2.0 mß takΘ nov∞ za°azenu mo₧nost definovat strßnku jako kanßl 
  1146. (channel), kter² se potom automaticky naΦφtß do prohlφ₧eΦe (tzv. push 
  1147. technologie).
  1148. iNet Developer umo₧≥uje do strßnek importovat ji₧ vytvo°enΘ HTML soubory, tak₧e 
  1149. je mo₧no zachovat kontinuitu p°i p°echodu z klasick²ch strßnek (podporovßn je i 
  1150. export do HTML souboru). Do importovanΘ strßnky ale nelze p°idßvat dalÜφ prvky, 
  1151. a tak se schopnosti editoru projevφ jen p°i p°φmΘ tvorb∞ strßnek.
  1152. Do strßnek lze na libovolnΘ mφsto vklßdat b∞₧nΘ HTML prvky jako jsou text nebo 
  1153. obrßzky, je mo₧nΘ vytvß°et oblasti s formulß°ov²mi prvky nebo vklßdat Java 
  1154. aplety a ActiveX prvky.
  1155. Tabulky a databßze
  1156. V iNet Developeru existuje jeden prvek, tzv. datov² objekt, kter² u jin²ch 
  1157. editor∙ nenajdete. DatovΘ objekty t∞₧φ z integrovanΘho prost°edφ iNet 
  1158. Developeru a Application Serveru, vlastn∞ se jednß o front-end rozhranφ k 
  1159. tabulkßm a databßzφm. Tabulky lze intern∞ vytvß°et p°φmo v iNet Developeru a 
  1160. p°es webovskou strßnku je lze potom zobrazit, p°idßvat do nich dalÜφ °ßdky
  1161. /zßznamy nebo °ßdky upravovat, resp. mazat (pozor, nejednß se o tabulky ve 
  1162. smyslu HTML, ale spφÜe o malΘ databßze). Stejn²m zp∙sobem je mo₧no p°istupovat 
  1163. i k externφm ODBC databßzφm jako je Oracle, Sybase nebo Informix.
  1164. NavigaΦnφ prvky
  1165. iNet Developer ovÜem navφc nabφzφ mo₧nost vlo₧it na strßnku automatickΘ 
  1166. navigaΦnφ prvky, odkazujφcφ nap°φklad na vÜechny potomky strßnky, na sousedy 
  1167. strßnky nebo na jejφho rodiΦe v hierarchickΘ struktu°e.
  1168. Agenti
  1169. Krom∞ vφcemΘn∞ klasick²ch HTML prvk∙ lze funkΦnost strßnek obohatit pou₧itφm 
  1170. tzv. agent∙. JednoduÜÜφ agenti na strßnku umis¥ujφ aktußlnφ datum a Φas, 
  1171. p°φpadn∞ oblφben² ΦφtaΦ poΦtu p°φstup∙, dalÜφ reklamnφ nßpisy, a₧ po agenty 
  1172. nabφzejφcφ komplexnφ slu₧by. Mezi takovΘ pat°φ nap°. Sitemap, zobrazujφcφ 
  1173. struktu-ru webovskΘho hnφzda, nebo Search pro vyhledßvßnφ v lokßlnφch 
  1174. strßnkßch. Prßce s agenty je p°es jejich schopnosti trivißlnφ. Umφstφte je na 
  1175. strßnku, p°φpadn∞ upravφte n∞kterΘ jejich parametry, a vÜe hned funguje. ÄßdnΘ 
  1176. slo₧itΘ programovßnφ CGI skript∙.
  1177. Application Server
  1178. VÜe dohromady to pak vypadß asi takto. Na webovsk² server p°ijde ₧ßdost o 
  1179. zobrazenφ strßnky. Tato ₧ßdost je podstoupena iNetHelperu (dostupn² je v podob∞ 
  1180. CGI nebo DLL knihovny pro ISAPI kompatibilnφ servery), kter² spustφ Application 
  1181. Server (pokud u₧ neb∞₧φ) a po₧ßdß ho o dotyΦnou strßnku. Application Server 
  1182. strßnku vygeneruje a p°edß ji zp∞t webovskΘmu serveru, p°es n∞j₧ se dostane a₧ 
  1183. k u₧ivatelovu prohlφ₧eΦi.
  1184. Na celΘm principu je d∙le₧itΘ i to, ₧e ho lze prakticky snadno realizovat. Do 
  1185. p°φsluÜnΘ slo₧ky na webovskΘm serveru umφstφte soubor iNetHelperu (cgi nebo 
  1186. dll), ve svΘm webovskΘm prohlφ₧eΦi zadßte adresu strßnky (ta mß mΘn∞ obvykl², 
  1187. ale pochopiteln² tvar) a ono to funguje. 
  1188. Prograph
  1189. Poslednφ souΦßstφ balφku je grafickΘ v²vojovΘ prost°edφ Prograph, ve kterΘm 
  1190. byly ob∞ p°edchozφ aplikace vytvo°eny. Prograph je vizußlnφ objektov∞ 
  1191. orientovan² jazyk, d∙sledn∞ zam∞°en² na tvorbu program∙ °φzen²ch tokem dat. 
  1192. Programy se v Prographu vytvß°ejφ v grafickΘm prost°edφ, kde se sklßdajφ 
  1193. jednotlivΘ programovΘ bloky/funkce, a spojnice mezi bloky pak p°irozen∞ 
  1194. reprezentujφ tok dat. ZvlßÜ¥ dob°e se zde pracuje s iteracφ, rekurzφ a cykly, 
  1195. trochu netradiΦn∞ je °eÜeno v∞tvenφ programu, kdy se odskakuje do jakΘsi dalÜφ 
  1196. ·rovn∞. K dispozici je celß °ada nadefinovan²ch funkcφ.
  1197. P°irozenß je zde tvorba paralelnφch v∞tvφ v²poΦtu, a tak jsou programy ji₧ dnes 
  1198. p°ipraveny pro paralelnφ zpracovßnφ na vφce procesorech (zatφm ale nenφ 
  1199. implementovßno). V²vojß° mß mo₧nost za°adit do programu synchronizaΦnφ v∞tve, 
  1200. urΦujφcφ, ₧e danß funkce se bude poΦφtat a₧ po jinΘ funkci.
  1201. Pro v²voj aplikacφ je v₧dy nezbytnΘ kvalitnφ ladicφ prost°edφ (debugger). To je 
  1202. v Prographu integrovßno a prßce s nφm je velice jednoduchß. Prograph mß toti₧ 
  1203. vestav∞n² interpreter, a tak lze v kterΘkoliv fßzi v²voje vyzkouÜet funkΦnost 
  1204. ji₧ vytvo°en²ch Φßstφ. A pokud vßs zajφmß hodnota vstupujφcφ, resp. vystupujφcφ 
  1205. z n∞jakΘ funkce, staΦφ ukßzat na p°φsluÜn² port a tato hodnota se ihned 
  1206. zobrazφ.
  1207. P°ilo₧en je hlavn∞ zdrojov² k≤d Application Serveru, co₧ v praxi znamenß, ₧e 
  1208. lze Application Server uzp∙sobit vlastnφm pot°ebßm a p°idat do n∞j zcela 
  1209. libovolnΘ funkce.
  1210. Shrnutφ
  1211. Za vyzdvihnutφ urΦit∞ stojφ jednoduchß prßce s agenty, podpora push technologie 
  1212. a DHTML, a zvlßÜt∞ pak mo₧nost vytvß°et front-end rozhranφ k databßzφm. VÜe lze 
  1213. navφc ihned za°adit do stßvajφcφho webovskΘho prost°edφ. Cena softwaru na 
  1214. druhou stranu rozhodn∞ nenφ zanedbatelnß (1 495 USD).70817/JL q
  1215.  
  1216.  
  1217. Nßzev: UPS Pulsar EL2 Test malΘho zßlo₧nφho zdroje
  1218. Autor:Bed°ich Smetana
  1219. 01
  1220. Kdy₧ se °ekne UPS, tak si ka₧d² v∞ci znal² p°edstavφ rozm∞rnou a t∞₧kou 
  1221. krabici, kterß je urΦena pro zabezpeΦenφ poΦφtaΦov²ch systΘm∙ p°ed poruchami a 
  1222. v²padkem napßjecφ sφt∞. Existuje vÜak mo₧nost, jak zabezpeΦit t°eba jen modem, 
  1223. d∙le₧it² fax Φi telefon, nebo t°eba i mal² poΦφtaΦ, ani₧ by musela b²t kupovßna 
  1224. velkß UPS? Existuje a jmenuje se Pulsar EL2.
  1225. Pulsar EL2 je v²robek firmy MGE a je urΦen pro zabezpeΦenφ dodßvky proudu pro 
  1226. malß kancelß°skß za°φzenφ, jako jsou modemy, faxy, tiskßrny a telefonnφ 
  1227. p°φstroje, p°φpadn∞ i menÜφ poΦφtaΦe nebo souΦßsti serverov²ch systΘm∙.
  1228. TechnickΘ specifikace
  1229. Velmi malß (73 x 165 x 194 mm) a lehkß (n∞co mßlo p°es 1 kg), po strßnce 
  1230. designu dob°e zvlßdnutß krabiΦka v sob∞ ukr²vß off-line zßlo₧nφ zdroj s v²konem 
  1231. 220 VA. To, ₧e je tato UPS tak malß, zap°φΦi≥ujφ Ni-Cd baterie (obdobnΘ, jakΘ 
  1232. se vyu₧φvajφ u notebook∙), kterΘ majφ takΘ velkou ₧ivotnost (6-7 let) a nemajφ 
  1233. pam∞¥ov² efekt.
  1234. UPS disponuje takΘ filtrem pro odstran∞nφ ruÜenφ na sφ¥ovΘm nap∞tφ.
  1235. Provedenφ
  1236. SamotnΘ zapojenφ do provozu nenφ nikterak slo₧itΘ, z vaÜeho poΦφtaΦe nebo 
  1237. jinΘho hardwaru odpojφte napßjecφ kabel a zasunete jej do Pulsaru. Z toho vedou 
  1238. napevno p°id∞lanΘ dv∞ Ü≥∙ry se standardizovan²mi t°φkolφkov²mi konektory, kterΘ 
  1239. zapojφte do vaÜeho za°φzenφ (nap°φklad poΦφtaΦ a monitor), a m∙₧ete zaΦφt 
  1240. pracovat.
  1241. ╚elo p°φstroje obsahuje t°i LED diody, je₧ indikujφ stav UPS. Prvnφ dioda 
  1242. informuje o p°ivßd∞nφ proudu do napßjenΘho p°φstroje, druhß o stavu bateriφ 
  1243. (dobφjenφ/provoz) a t°etφ o stavu, kdy m∙₧e dojφt k poÜkozenφ UPS. Krom∞ toho 
  1244. je zde takΘ tlaΦφtko na odpojenφ napßjen²ch p°φstroj∙, kterΘ m∙₧e slou₧it jako 
  1245. spoleΦn² sφ¥ov² 
  1246. Nev²hodou je, ₧e UPS nevydßvß ₧ßdn² akustick² signßl o tom, ₧e se p°epnula na 
  1247. provoz z bateriφ a ₧e se blφ₧φ ke konci se svojφ kapacitou. P°i v²padku proudu 
  1248. se tak jen tiÜe p°epne do provozu na baterie a p°i jejich vybitφ vypne 
  1249. p°ipojenΘ p°φstroje. Pokud tedy nebudete ka₧dΘ t°i minuty kontrolovat barvu 
  1250. malΘ LED diody, o v²padku nemusφte v∞d∞t a nebudete ani v∞d∞t, kolik mßte Φasu 
  1251. na ukonΦenφ vaÜφ prßce.
  1252. Druh² problΘm souvisφ takΘ s op∞tovn²m uvedenφm do chodu, jakmile je dodßvka 
  1253. proudu obnovena. Pokud zde toti₧ chybφ akustickß signalizace, bylo by vhodnΘ, 
  1254. kdyby UPS po znovuzavedenφ proudu p°ipojenΘ za°φzenφ nespouÜt∞la, nebo¥ p°i 
  1255. rychleji se st°φdajφcφch v²padcφch m∙₧e dojφt k poÜkozenφ za°φzenφ tak°ka 
  1256. stejn∞ snadno, jako by nebyla UPS v∙bec za°azena. Tyto problΘmy souvisφ s 
  1257. udr₧enφm nφzkΘ ceny tΘto UPSky
  1258. Vyu₧itelnost
  1259. Nejb∞₧n∞ji bude pravd∞podobn∞ vyu₧φvßna pro malΘ periferie, kde chyb∞jφcφ 
  1260. signalizace nemusφ tolik vadit. Ale jak jsme zjistili, jejφ v²kon postaΦuje i 
  1261. pro b∞₧nΘ poΦφtaΦovΘ systΘmy, kde p°edstavuje zajφmavou alternativu k velk²m
  1262. UPSkßm. NßÜ test potvrdil, ₧e dob°e vybaven² multimedißlnφ poΦφtaΦ s dv∞ma 
  1263. pevn²mi disky a 17" monitorem na UPSku bez sφ¥ovΘho nap∞tφ pracoval p°es Φty°i 
  1264. minuty, a to ji₧ staΦφ na pohodlnΘ ukonΦenφ prßce.
  1265. Doba, po kterou budou pracovat jinß za°φzenφ, je dßna jejich spot°ebou. UPS se 
  1266. pro svou malou kapacitu rozhodn∞ nehodφ pro p°ipojenφ nap°φklad laserov²ch 
  1267. tiskßren a podobn²ch za°φzenφ s velk²m odb∞rem. Rovn∞₧ nenφ vhodnß pro 
  1268. za°φzenφ, jim₧ vadφ nenulovß p°epφnacφ doba mezi re₧imem na baterie a ze sφt∞, 
  1269. a kde se budou provozovat UPS typu on-line.
  1270. Zßv∞r
  1271. UPSka Pulsar je jednoduch² produkt, kter² vyu₧φvß dneÜnφ technologie pro 
  1272. zabezpeΦenφ za°φzenφ p°ed b∞₧n²mi defekty napßjecφ sφt∞. Nedisponuje 
  1273. vymo₧enostmi velk²ch UPSek, ale jejφ malΘ rozm∞ry, nφzkß hmotnost a v praxi 
  1274. t∞₧ko naplnitelnß ₧ivotnost bateriφ z nφ d∞lajφ ideßlnφ za°φzenφ pro poΦφtaΦovΘ 
  1275. a elektronickΘ periferie, a tΘ₧ domßcφ poΦφtaΦe.7 0851/CID o
  1276. UPS Pulsar EL2
  1277. cena
  1278. malΘ rozm∞ry a hmotnost
  1279. dostateΦn² v²kon
  1280. ₧ivotnost bateriφ
  1281. chybφ akustick² signßl
  1282. Hodnota: UPS pro domßcφ poΦφtaΦe
  1283. a periferie
  1284. K testu poskytla firma: Elito Electronic Vlastina 23, 161 00 PRAHA 6
  1285. Cena (bez DPH): 3 397 KΦ
  1286.  
  1287.  
  1288. Nßzev: Xclaim 3D multimedißlnφ karta firmy ATI
  1289. Autor:PoΦφtaΦe Macintosh (a klony, kdy₧ jeÜt∞ existovaly) byly v₧dycky oznaΦovßny za multimedißlnφ. Na podobnΘ oznaΦenφ ovÜem dnes aspiruje kdekdo a souΦasn∞ je pravda, ₧e chßpßnφ tohoto pojmu se znaΦn∞ posunulo od dob, do kter²ch firma Apple klade svΘ zßsluhy o rozvoj osobnφch poΦφtaΦ∙.
  1290. 01
  1291. Zßkladnφm problΘmem u Mac∙ v ╚eskΘ republice je zastaral² nebo p°φliÜ 
  1292. nedostateΦn∞ vybaven² strojov² park. Zastarßvßnφ Mac∙ je obecn∞ pomalΘ, pokud 
  1293. uva₧ujeme b∞₧nou "poΦφtaΦovou" prßci: takovΘ LC II nßm dodnes m∙₧e staΦit na 
  1294. zßpolenφ s textov²m Φi databßzov²m procesorem. Pokud si ale povolφme skuteΦn² 
  1295. multimedißlnφ software a nechceme cudn∞ poΦφtaΦ zamykat do sk°φn∞, kdykoli se 
  1296. objevφ nßvÜt∞va z "druhΘ" platformy, nßroky prudce vrostou. PoΦφtaΦe LC Φi IIci 
  1297. ji₧ prost∞ nejsou nav²Üi a i °ada starÜφch Perforem bude mφt p°ed kritick²m 
  1298. okem problΘmy. Ponechme dnes stranou otßzky zvukovΘ, prakticky vÜechny Macy 
  1299. jsou osazeny stereovstupem a v²stupem, i kdy₧ proti nim m∙₧eme n∞kdy vznΘst 
  1300. v²hrady.
  1301. Zßkladem je dnes dostateΦnß grafika z hlediska v²konu i funkcφ. StaΦφ se 
  1302. podφvat na souΦasnou generaci her jako je Riven (alias Myst II), Singha a 
  1303. zjistφme, ₧e p°edstava firmy Apple o dostateΦnosti tisφc∙ barev (16 bit∙) p°i 
  1304. rozliÜenφ 640 x 480 je velmi "levnß." Zatφmco z hlediska dneÜnφch pracovnφch 
  1305. kritΘriφ bych doporuΦil minimßln∞ 15" monitor a rozliÜenφ alespo≥ 832 x 624, 
  1306. pro vizußln∞ jemn∞jÜφ grafiku jsou to jednoznaΦn∞ miliony barev (24 bit∙; 
  1307. vzhledem k typickΘ velikosti film∙ a hernφch oken p°itom bude staΦit jen 
  1308. minimßlnφ rozliÜenφ, tak₧e uÜet°φme na pam∞ti ) a pro pohodlnou prßci monitor 
  1309. typu 17" a 1 024 x 768 bod∙.
  1310. DalÜφm krokem je potom akcelerace 3D grafiky. Na sklonku tohoto roku ji ji₧ 
  1311. budeme moci oznaΦit za elementßrnφ vybavenφ poΦφtaΦe hry bez nφ nepob∞₧φ, 
  1312. Internet bez nφ bude Φernobφl² (a hlavn∞ ka₧dΘ novΘ PC ji bude mφt, pokud je to 
  1313. typ argumentu, co na vßs zabφrß). V tomto byste m∞li v∞°it zkuÜenΘmu; 
  1314. p°φle₧itostnΘ tvrzenφ, ₧e tisφce barev jsou dostateΦnΘ a na 3D grafiku staΦφ 
  1315. hrub² v²kon procesoru, je jedna velkß (mo₧nß n∞co omlouvajφcφ) le₧.
  1316. Ale zkra¥me to a podφvejme se rovnou na °eÜenφ (i kdy₧ t°eba nemßte pot°ebu, 
  1317. po°ßd si takto m∙₧ete ud∞lat radost). U dra₧Üφch (v p°ekladu velmi drah²ch) 
  1318. Mac∙ staΦφ doplnit VRAM do motherboardu a dosßhnete lepÜφho rozliÜenφ. Bohu₧el 
  1319. "on-board" video od Apple rozhodn∞ nenφ nejrychlejÜφ, a pokud bychom k cen∞ za 
  1320. VRAM p°iΦetli cenu samostatnΘho 3D akcelerßtoru, vyjde nßm naprostΘ zpochybn∞nφ 
  1321. naÜφ snahy. Levn∞jÜφ a jednoduÜÜφ bude koupit novou kartu, rovnou s 3D 
  1322. akceleracφ. Bohu₧el takov²ch v ╚eskΘ republice mnoho nenajdeme (vynechßme-li 
  1323. skuteΦn∞ high-endovΘ modely) a tento Φlßnek m∙₧eme p°evΘst na recenzi konkrΘtnφ 
  1324. karty XClaim 3D firmy ATI, kterß nenφ nejnov∞jÜφ, ale je skuteΦn∞ k dispozici 
  1325. (co₧ je rozhodujφcφ).
  1326. Jde o plnokrevnou grafickou kartu, s pam∞-tφ 8 MB (4MB verze nenφ nabφzena) a 
  1327. zßkladnφmi multimedißlnφmi akceleracemi tj. 3D grafika, QuickTime a velmi mφrn∞ 
  1328. i MPEG. Jde samoz°ejm∞ o verzi pro 7" sb∞rnici PCI (bohu₧el NuBus a PDS jsou 
  1329. skuteΦn∞ naprosto mrtvΘ pojmy). Cenu vzhledem k 8 MB videopam∞ti, garantujφcφ 
  1330. rozliÜenφ a₧ 1 600 x 1 200 (miliony barev do 1 280 x 1 024) a hlavn∞ 3D 
  1331. akceleraci, musφme pova₧ovat za velmi sluÜ-nou.
  1332. ╚ip generace ATI Rage je 3D v²konem n∞kde na ·rovni 6nßsobku PowerMac 9500 a mß 
  1333. hardwarov∞ implementovanΘ n∞kterΘ luxusn∞jÜφ funkce, jako je mlha, perspektivnφ 
  1334. mapovßnφ textur apod. V²konov∞ to dnes ji₧ nenφ ₧ßdn² zßzrak, a to platφ i o 2D 
  1335. grafice, kterß je prost∞ jen o n∞co rychlejÜφ ne₧ video prßv∞ stroj∙ 9500. 
  1336. Nutno ovÜem °φci, ₧e jde o velmi bezproblΘmovou kartu, ovlßdacφ panely jsou 
  1337. velmi sluÜn∞ propracovßny (p°eklad neshodφ vßm systΘm t°ikrßt za p∞t minut p°i 
  1338. p°ipojenφ dalÜφ karty), a a₧ na minoritnφ artefakty (p°φle₧itostnΘ chyby v 
  1339. barevnosti zkomprimovan²ch ploÜek grafiky), obraz je skuteΦn∞ kvalitnφ filmy 
  1340. QuickTime i codecu MPEG-1 lze hladce p°ehrßvat i v maximßlnφm rozliÜenφ a 3D 
  1341. grafika v takovΘ h°e Weekend Warrior skuteΦn∞ hladφ oΦi. M∙₧e se to zdßt jako 
  1342. subjektivnφ popis n∞Φeho, co mß b²t naprosto objektivnφ, to je ale prßv∞ 
  1343. zßle₧itost hardwarov²ch akceleracφ, kterΘ automaticky uplat≥ujφ r∙znΘ 
  1344. zobrazovacφ a vyhlazovacφ algoritmy a filtry, kde m∙₧e programßtor Φipu 
  1345. "nasekat" hodn∞ chyb (i kdy₧ t°eba "jen" estetick²ch).
  1346. Karta mß v²stup formou macovskΘho i PC konektoru, co₧ je vφtanß vlastnost. 
  1347. Slabinou jsou chyb∞jφcφ funkce, kterΘ jsou u PC karet b∞₧nΘ zejmΘna mo₧nost 
  1348. pracovat s virtußlnφmi desktopy p°esahujφcφmi za "kraj"obrazovky, i kdy₧ je 
  1349. pravda, ₧e na Macovi s velk²m monitorem v∞tÜinou nechybφ (mß to daleko k 
  1350. WYSIWYG). U multimedißlnφ karty by se u₧ivatel mohl shßn∞t po digitalizaci 
  1351. videa Φi r∙zn²ch TV tunerech atd. ty ATI nabφzφ v jin²ch produktech, bohu₧el 
  1352. nikoli v Evrop∞, co₧ je zase problΘm ·pln∞ jin².
  1353. Zßv∞rem lze °φci, ₧e pro vlastnφky levn²ch PCI poΦφtaΦ∙ (viz recenze Umax Apus 
  1354. v p°edchozφch Φφslech) je Xclaim p°esn∞ to, co jim schßzφ do multimedißlnosti. 
  1355. Ale i pro opaΦn² cenov² p≤l °ekn∞me PM 8500 jde o cenov∞ velmi akceptovatelnΘ 
  1356. vylepÜenφ poΦφtaΦe, kterΘ nebude tvo°it nejslabÜφ Φlßnek jejich v²poΦetnφho 
  1357. "°et∞zu". Realitou je, ₧e za tu cenu asi nic lepÜφho nese₧enete...7 0852/D╠D 
  1358.  
  1359.  
  1360. Nßzev: Skener HP ScanJet 6100c
  1361. Autor:╪eÜenφ pro vaÜi kancelß°?
  1362. 01
  1363. Jaroslav Zapletal
  1364. Problematika p°evodu naÜeho reßlnΘho sv∞ta do digitßlnφ podoby je stßle 
  1365. palΦiv∞jÜφ aΦ to bude znφt znaΦn∞ nadnesen∞, dneÜnφ sv∞t je do znaΦnΘ mφry 
  1366. dvojjedin², mß svou reßlnou (analogovou) a digitßlnφ podobu. V elektronickΘ 
  1367. digitßlnφ reprezentaci se dnes odehrßvajφ pracovnφ procesy, komunikace a leckdy 
  1368. i vztahy. Samoz°ejm∞ naprosto bezpapφrovß kancelß° neexistuje jak se auto°i PC 
  1369. WORLDu pokusili dokßzat v mnoha Φlßncφch ale s nßstupem Internetu a dokumentace 
  1370. ve form∞ p°enositeln²ch PDF dokument∙ se situace pomalu m∞nφ. Tady si nelze 
  1371. odpustiti povzdechnutφ, ₧e aΦ samotnß Evropa je dobrΘ t°i roky za americkou 
  1372. realitou, skuteΦnost ΦeskΘho Internetu je o dalÜφ t∞₧ko odhadnuteln² poΦet 
  1373. dΘlek za Evropou.
  1374. Tento ·vod m∞l naprosto reßln² d∙vod. P°i recenzi novΘho produktu firmy HP 
  1375. barevnΘho skeneru HP 6100c rychle zjistφme, ₧e se sna₧φ oslovit prßv∞ popsanou 
  1376. oblast problematiky kancelß°skΘ prßce. KonkrΘtn∞ji, HP 6100c je jednopr∙chodov² 
  1377. stolnφ skener A4 o maximßlnφm rozliÜenφ 600 dpi a s barevnou hloubkou 24 bit∙, 
  1378. urΦen² podle firmy pro "tvorbu profesionßlnφch dokument∙ a komunikaci 
  1379. profesionßlnφch nßpad∙". Na prvnφ "p°eΦtenφ" nßm tedy m∙₧e b²t jasnΘ, ₧e 
  1380. v²robek nenφ cφlen pro DTP studia, kde se p°ece jen ji₧ prosadily jinΘ znaΦky.
  1381. Po rozbalenφ pom∞rn∞ rozm∞rnΘ krabice na u₧ivatele okam₧it∞ zap∙sobφ dodßvanΘ 
  1382. vybavenφ: napoΦφtal jsem 19 disket a Üest kus∙ CD-ROM, SCSI °adiΦ a adaptΘr pro 
  1383. diapozitivy. To je ovÜem nejlepÜφ zp∙sob, jak si naklonit recenzenta a 
  1384. samoz°ejm∞ u₧ivatele u n∞kter²ch v²robk∙ je obtφ₧nΘ ocenit jejich vlastnosti, 
  1385. kdy₧ si nejd°φve budete muset p°ikoupit pot°ebn² software a dopl≥ky, kterΘ bude 
  1386. t°eba shßn∞t a samoz°ejm∞ takΘ zaplatit. V kombinaci s p°ibalen²m softwarem by 
  1387. m∞l skener 6100c zvlßdnout v∞tÜinu po₧adavk∙ z oblasti digitalizace p°edloh 
  1388. (DeskScan II), jejich kopφrovßnφ (HP ScanJet Copy, HP OfficeJet) a p°evodu 
  1389. pφsma (OmniPage Limited Editition, Recognita), prßci s grafikou (Corel 
  1390. Photopaint, Adobe Photo Deluxe), a v neposlednφ °ad∞ p°φpravu strßnek WWW 
  1391. (Corel Web graphics) a p°enositeln²ch dokument∙ PDF (plnß verze Adobe Acrobat 
  1392. 3.0). Nov² faxovacφ software je k zφskßnφ na Internetu. V∞tÜina z tohoto 
  1393. softwaru byla ji₧ popisovßna na strßnkßch PC WORLDu, a tak se spokojme s 
  1394. tvrzenφ, ₧e pokr²vß v∞tÜinu pot°eb u₧ivate-l∙ (nejd∙le₧it∞jÜφ mo₧nß bude 
  1395. p°ipomenout, ₧e Recognita rozpoznßvß i ΦeÜtinu).
  1396. Je to prßv∞ tento p∙sobiv² balφk funkcφ, kter² z°eteln∞ smazßvß mo₧n² prvnφ 
  1397. dojem vyÜÜφ ceny v porovnßnφ s jin²mi modely i kdy₧ bych tu uvφtal n∞jakou 
  1398. jednoduchou a levnou verzi podavaΦe strßnek. Co se t²Φe vlastnφho pou₧φvßnφ, 
  1399. nejvφce prßce z°ejm∞ v∙bec dß to vÜechno si nainstalovat. To je ovÜem otßzka 
  1400. Φasu, dφky SCSI rozhranφ a p°idßvanΘ kart∞ neΦinφ potφ₧e ani Macintoshe ani 
  1401. starÜφ "IBM kompatibilnφ, 486"+. U systΘm∙ je op∞t vÜe pravd∞podobnΘ tedy 
  1402. Windows 3.1x, Windows 95, Windows NT 4.0 (a Macintosh System 7.0+, to jde ovÜem 
  1403. o jin² balφk softwaru).
  1404. P°esto₧e jsem se odvß₧il tento model oznaΦit za kancelß°sk², neznamenß to 
  1405. n∞jakΘ sni₧ovßnφ kvality jeho v²sledk∙. U dneÜnφch opravdu kvalitnφch skener∙ 
  1406. v²stupnφ 24bitovß barevnß hloubka znamenß 30bitovΘ internφ zpracovßnφ (HP mß 
  1407. 45bitov² preprocesor barev) a v∞°te, ₧e je to vid∞t.
  1408. Autory softwaru i hardwaru se p°itom p°edpoklßdala nezbytnost alespo≥ zßkladnφ 
  1409. automatizace prßce, bez nutnosti manußlnφch korekcφ, a po₧adavek maximßlnφ 
  1410. rychlosti p°i skenovßnφ typick²ch dokument∙. D∙le₧itΘ takΘ je, ₧e v∞tÜina 
  1411. zßkladnφho zpracovßnφ obrazu probφhß v ΦipovΘm hardwaru skeneru a odlehΦuje tak 
  1412. p°ipojenΘmu poΦφtaΦi. Podle firemnφ dokumentace pou₧itΘ Φipy zvlßdajφ cca 10 
  1413. mil. operacφ za sekundu a v²sledn² datov² tok do poΦφtaΦe m∙₧e p°ekroΦit 3,4 
  1414. MB/s (a je okam₧it∞ z°ejmΘ, proΦ to SCSI rozhranφ). Spolu s pantentovan²mi 
  1415. algoritmy "HP\s Intelligent Scanning Technology" dostaneme v²sledek 
  1416. digitalizace strßnky A4 textu s nejtypiΦt∞jÜφm rozliÜenφm 300 dpi trvß pouh²ch 
  1417. Zßv∞r
  1418. Je z°ejmΘ, ₧e jde o kompletnφ °eÜenφ pro kancelß°, je₧ by m∞lo vyhovovat vÜem 
  1419. u₧ivatel∙m, kte°φ si vß₧φ vlastnφho Φasu a pen∞z investovan²ch do vybavenφ, 
  1420. proto₧e takto velkoryse pojatΘ zßkladnφ vybavenφ skeneru zu₧itkuje obojφ. 
  1421. Kombinace takovΘhoto skeneru s tiskßrnou a faxem stlaΦφ vybavenφ jednΘ 
  1422. mφstnosti (poΦφtejte 1-2 metry ΦtvereΦnφ na ka₧dΘ za°φzenφ kopφrka + skener + 
  1423. sφ¥ovß tiskßrna + sφ¥ov² fax + poΦφtaΦ) do jedinΘ poΦφtaΦovΘ konfigurace 
  1424. ovlßdanΘ jedin²m Φlov∞kem. Pozornosti bych doporuΦil zejmΘna nov∞ se 
  1425. otevφrajφcφ mo₧nosti WWW strßnek (a¥ u₧ internφch na intranetu nebo p°φmo na 
  1426. Internetu) a PDF dokument∙ Acrobatu 3.0, kterΘ ale z°ejm∞ ocenφ a₧ velkΘ 
  1427. spoleΦnosti nebo ti, kdo intezivn∞ "on-line" Φi "papφrov∞" komunikujφ se sv²mi 
  1428. partnery/poboΦkami.
  1429. Vzhledem k mno₧stvφ softwaru bude ovÜem nutnΘ vyΦlenit operßtora, kter² strßvφ 
  1430. n∞jak² Φas jeho studiem. Vzhledem k rychlosti za°φzenφ a pro Φast∞jÜφ skenovßnφ 
  1431. Φi rozpoznßvßnφ pφsma bych doporuΦil automatick² podavaΦ papφru.
  1432. 7 0853/CID o
  1433. Hewlett Packard ScanJet 6100c
  1434. K testu poskytla firma:
  1435. Hewlett Packard, Novodvorskß 82, PRAHA 4
  1436. Cena (bez DPH): 23 500 KΦ
  1437.  
  1438.  
  1439. Nßzev: FirePort ideßlnφ SCSI °eÜenφ
  1440. Autor:Cel² Φlßnek o novΘm v²robku by se dal pojmout velmi struΦn∞. Firma Diamond Multimedia uvedla SCSI °adiΦ, kter² umo₧≥uje p°ipojovat SCSI za°φzenφ do vaÜeho PC za velmi rozumnΘ penφze. Vzhledem k tomu, ₧e jde o UltraWide SCSI-3 °eÜenφ s podporou bootovßnφ z p°ipojen²ch za°φzenφ, zφskatelnΘ i do 4 000 KΦ (podle konfigurace, a samoz°ejm∞ bez DPH), stßvß se bez vßhßnφ aspirßtorem na Top produkt m∞sφce a pochopiteln∞ na koupi u₧ivatelem. Ale p°ece jen, trochu si to zd∙vodn∞me...Co se t²Φe p°ipojovßnφ internφch i externφch za°φzenφ, jako jsou pevnΘ disky, CD--R Φi skenery, mo₧nosti standardnφho vybavenφ PC ji₧ dlouho stagnujφ. U levnΘho PC zφskßme internφ sb∞rnici EIDE a externφ paralelnφ port. Prvnφ mo₧nost podporuje maximßln∞ Φty°i za°φzenφ pracujφcφ pod znaΦn²mi omezenφmi, a tu druhou nemß smysl z d∙vodu mizivΘho v²konu a nepodporovßnφ vφce za°φzenφ v∙bec uva₧ovat. S nßstupem systΘm∙ Windows 95 a Windows NT se podstatn∞ zv²Üily nßroky na rychlost, pru₧nost a kooperaci za°φzenφ.
  1441. 01
  1442. Na novß °eÜenφ jako je FireWire (USB mß jinΘ cφle) p°itom nemß smysl Φekat, 
  1443. proto₧e jeÜt∞ nejsou v b∞₧nΘ nabφdce. SCSI tak z∙stßvß jedinou rozumnou 
  1444. sb∞rnicφ pro internφ i externφ za°φzenφ, proti nφ₧ v₧dy mluvily jen dv∞ slabiny 
  1445. vysokß cena a problΘmy s konfiguracφ.
  1446. P°inejmenÜφm cenovß p°ekß₧ka byla znaΦn∞ snφ₧ena a konkrΘtnφ realizacφ je prßv∞ 
  1447. FirePort. Jde o PCI kartu, kterß implementuje nejnov∞jÜφ normu Ultra SCSI-3 
  1448. (prakticky vÜechny novΘ disky jsou takovΘ), a je dostupnß ve dvou variantßch, 
  1449. FirePort 20 a FirePort 40, je₧ p°edstavujφ 8bitovou (tzv. normßlnφ Üφ°ka, 
  1450. konektory s 50 piny) a 16bitovou (wide, 68 pinu) verzi tΘto normy. 8bitovΘ 
  1451. Ultra SCSI zvlßdß datovΘ p°enosy a₧ 20 MB/s a souΦasnΘ p°ipojenφ a₧ 7 za°φzenφ, 
  1452. 16bitovΘ potom a₧ 40 MB/s a 15 za°φzenφ. P°i vytvß°enφ nov²ch norem byla 
  1453. naÜt∞stφ dodr₧ovßna "kompatibilita shora", tak₧e Ultra SCSI je kompatibilnφ se 
  1454. za°φzenφmi starÜφch norem SCSI-1, SCSI-2 a Fast SCSI-2, i kdy₧ p°enos dat potom 
  1455. probφhß pochopiteln∞ pomaleji. TotΘ₧ platφ i o r∙zn∞ Üirok²ch za°φzenφch 
  1456. 8bitovß lze p°ipojovat p°es redukci na ÜirokΘ kabely, ovÜem nadßle pro n∞ platφ 
  1457. omezenφ na 7 kousk∙ na sb∞rnici a m∞la by b²t a₧ "za" Üirok²mi za°φzenφmi, aby 
  1458. je nemohla zpomalovat.
  1459. Situace se jeÜt∞ trochu komplikuje tφm, ₧e ka₧dΘ za°φzenφ na SCSI sb∞rnici musφ 
  1460. mφt manußln∞ p°i°azenΘ jedineΦnΘ Φφslo ID a poslednφ z p°ipojen²ch by m∞lo b²t 
  1461. terminovßno, co₧ je forma ukonΦenφ elektrickΘ kabelß₧e.
  1462. Zatφmco vÜak dosavadnφ vysv∞tlovßnφ mohlo u₧ivatele vyd∞sit, reßlnΘ pou₧φvßnφ 
  1463. za°φzenφ na SCSI sb∞rnici p°inßÜφ znaΦnΘ zjednoduÜenφ ₧ivota s poΦφtaΦem. Ve 
  1464. v∞tÜin∞ p°φpad∙ prost∞ na SCSI za°φzenφ nastavφme jeÜt∞ nepou₧itΘ ID a p°ipojφm
  1465. e ho. Z libovolnΘho disku (internφho Φi externφho) m∙₧eme softwarovou volbou 
  1466. nabootovat, paralelnφ Φinnost SCSI za°φzenφ nenφ omezovßna a₧ do zmi≥ovanΘ 
  1467. propustnosti 20-40 MB/s.
  1468. V praxi si dnes nelze p°edstavit server bez SCSI subsystΘmu a i u domßcφho 
  1469. poΦφtaΦe p°inßÜφ znaΦnΘ urychlenφ celkovΘho chovßnφ poΦφtaΦe. Horkß a tudφ₧ 
  1470. dlouhodob∞ netestovanß novinka FirePort stojφ polovinu oproti tradiΦnφm kartßm 
  1471. Adaptec, i kdy₧ t∞m nelze up°φt prokßzanou maximßlnφ spolehlivost i p°i 
  1472. nejnßroΦn∞jÜφm nasazenφ a v krabici majφ n∞jakΘ ty "sladkosti" navφc. KonkrΘtnφ 
  1473. cena zßvisφ na variant∞: kompletnφ verze obsahuje 8bitovou a 16bitovou kabelß₧, 
  1474. minimalistick² manußl, diskety s ovladaΦi a zßkladnφ diskovou utilitou. Na 
  1475. CD-ROMu Diamond p°idßvß sadu ovlßdacφho softwaru Gear pro CD-R, co₧ mß jistou 
  1476. logiku, proto₧e mechaniky CD-R na EIDE nep°ipojφte a to m∙₧e b²t rozhodujφcφm 
  1477. d∙vodem pro p°echod na SCSI.
  1478. Pokud se vßm poda°φ zakoupit OEM verzi (Original Equipment Maker), n∞co 
  1479. uÜet°φte, ovÜem nedostanete papφrovou krabici, CD-ROM a bohu₧el ani internφ 
  1480. kabely, i kdy₧ ty s dra₧Üφmi disky urΦit∞ obdr₧φte.
  1481. Poslednφm spo°iv²m rozhodnutφm je volba mezi FirePortem 20 a 40. Rozdφl v cen∞ 
  1482. je cca 600 KΦ, co₧ pro nßroΦn∞jÜφho u₧ivatele prßv∞ si po°izujφcφho SCSI nebude 
  1483. hrßt roli. Na druhΘ stran∞, podobn²ch polo₧ek je po poΦφtaΦi rozpt²len²ch 
  1484. spousta a na dra₧Üφ 16bitovß za°φzenφ, kterß do ni₧Üφho modelu prost∞ nejdou 
  1485. p°ipojit, tak Φasto nenarazφme.7 0854/CID oFirePort
  1486. K testu poskytly firmy:
  1487. Alt Distribution, Na K°ivce 96, PRAHA 10
  1488. Westwood-Datrontech, Bud∞jovickß 5, PRAHA 4
  1489. Ceny (bez DPH):
  1490. FirePort20... 3 190 KΦ
  1491. FirePort40... 3 790 KΦ
  1492.  
  1493.  
  1494. Nßzev: nebojte se formulß°∙ - Informed Designer a Filler
  1495. Autor:Roman Bartßk
  1496. 01
  1497. Ka₧d² jist∞ vidφ, kolik Φasu a energie bylo zcela zbyteΦn∞ vynalo₧eno. Pomoci 
  1498. by mohly formulß°e v elektronickΘ podob∞, kterΘ °adu krok∙ dokß₧φ odstranit 
  1499. nebo zjednoduÜit.
  1500. ElektronickΘ formulß°e se dnes nejΦast∞ji p°ipravujφ v textov²ch a tabulkov²ch 
  1501. procesorech nebo jsou pevnou souΦßstφ n∞jakΘho, typicky databßzovΘho programu. 
  1502. Je tak sice zjednoduÜeno jejich vypl≥ovßnφ, ne°eÜφ se ale problΘm s p°enosem 
  1503. formulß°∙. Prudk² rozvoj poΦφtaΦov²ch sφtφ a zvlßÜt∞ pak Internetu nßm nynφ 
  1504. dßvß do ruky nßstroj i pro elektronick² p°enos 
  1505. Jejich rozmanitost si vynutila vznik novΘ kategorie softwaru specializovanΘho 
  1506. na prßci s formulß°i. Jednφm z komplexnφch balφk∙ v tΘto oblasti je software 
  1507. Informed Designer a Filler kanadskΘ spoleΦnosti Shana Corporation (www. 
  1508. shana.com). Jeho zatφm poslednφ verze 2.1 se rovn∞₧ vydßvß cestou k Internetu a 
  1509. p°φmo podporuje elektronick² p°enos formulß°∙ a nov∞ takΘ jejich vypl≥ovßnφ v 
  1510. rßmci Webu.
  1511. Designer nßvrh formulß°∙
  1512. Ne₧ spat°φ takov² formulß° sv∞tlo sv∞ta, je pot°eba navrhnout jeho obsah a 
  1513. vzhled. K tomuto ·Φelu slou₧φ v balφku Informed aplikace Designer, ve kterΘ lze 
  1514. vytvo°it libovoln² formulß°.
  1515. Tvorba elektronickΘho formulß°e se podobß nßvrhu strßnky v grafickΘm programu a 
  1516. Designer takΘ nabφzφ sadu nßstroj∙, za kterou by se nemusel styd∞t ani kvalitnφ 
  1517. grafick² program (viz obrßzek 1). Kreslit m∙₧ete Φßry, obdΘlnφky, ovßly i 
  1518. objekty libovolnΘho jinΘho tvaru. K dispozici jsou r∙znΘ v²pln∞ objekt∙, 
  1519. nßstroje pro snadnΘ duplikovßnφ, rotovßnφ a zarovnßvßnφ objekt∙. Na strßnku je 
  1520. p°irozen∞ mo₧nΘ vlo₧it libovoln² obrßzek (nap°. logo firmy) a text ve zvolenΘm 
  1521. pφsmu a stylu. Formulß°e se mohou sklßdat z vφce strßnek; v tomto p°φpad∞ jist∞ 
  1522. ocenφte mo₧nost definovat master strßnku, jejφ₧ obsah je potom vid∞t na ka₧dΘ 
  1523. dalÜφ strßnce. NaΦtenφ hotovΘho papφrovΘho formulß°e pomocφ skeneru nenφ p°φmo 
  1524. podporovßno, nic ale nebrßnφ jeho vlo₧enφ na strßnku jako obrßzek.
  1525. Zatφm jsme hovo°ili o grafick²ch prvcφch, kterΘ tvo°φ spφÜe okrasu. Jßdrem 
  1526. formulß°e jsou pochopiteln∞ bu≥ky polφΦka slou₧φcφ pro vypl≥ovßnφ. Ta majφ v 
  1527. grafickΘ podob∞ obdΘlnφkov² tvar a pracuje se s nimi stejn∞ jako s jin²mi 
  1528. grafick²mi objekty na strßnce. S ka₧dou bu≥kou je svßzßn jejφ nßzev, 
  1529. vyjad°ujφcφ co se bude do bu≥ky vypl≥ovat (nap°. PS╚, jmΘno apod.). U₧ivatel si 
  1530. m∙₧e zvolit, zda a kde se bude nßzev zobrazovat. Je takΘ mo₧nΘ urΦit po°adφ 
  1531. bun∞k, v jakΘm se budou p°i vypl≥ovßnφ prochßzet. K dispozici je i slo₧enß 
  1532. bu≥ka, dφky kterΘ se v Designeru snadno a rychle vytvß°ejφ tabulky.
  1533. Podobn∞ jako v tabulkov²ch procesorech nebo databßzφch je takΘ v Designeru 
  1534. mo₧nΘ nastavit formßt bu≥ky (viz obrßzek 2). Tφm tv∙rce formulß°e °φkß, jak² 
  1535. typ dat se m∙₧e do bu≥ky zadat (text, Φφslo, obrßzek, datum apod.), a zßrove≥ 
  1536. m∙₧e nastavit, jak se zadan² ·daj mß zobrazit (nap°. za Φφslo p°idej KΦ).
  1537. "Inteligentnφ" formulß°e
  1538. A₧ na mo₧nost definovat formßt bun∞k se zatφm popsanΘ formulß°e od sv²ch 
  1539. papφrov²ch koleg∙ p°φliÜ neliÜφ. Designer ovÜem nabφzφ °adu zp∙sob∙, jak prßci 
  1540. s formulß°em zautomatizovat. Ten nejjednoduÜÜφ znajφ vÜichni u₧ivatelΘ 
  1541. tabulkov²ch procesor∙. Jednß se o automatickΘ vypln∞nφ hodnoty bu≥ky, kterß se 
  1542. vypoΦte z ji₧ zadan²ch ·daj∙. Tφmto zp∙sobem lze nap°φklad definovat bu≥ky, 
  1543. zobrazujφcφ souΦet cen nebo aktußlnφ datum (viz obrßzek 3).
  1544. Pomocφ definovanΘ funkce lze takΘ kontrolovat, zda u₧ivatel zadal platn² ·daj 
  1545. (nap°. v∞k musφ b²t v∞tÜφ ne₧ 0). V opaΦnΘm p°φpad∞ je vyzvßn, aby zadßnφ 
  1546. zopakoval. V zßvislosti na hodnotßch polφΦek lze takΘ m∞nit po°adφ jejich 
  1547. vypl≥ovßnφ: nap°. uvede-li u₧ivatel p°i vypl≥ovßnφ, ₧e je svobodn², mohou se 
  1548. dφky tΘto funkci ihned p°eskoΦit bu≥ky s ·daji o partnerovi.
  1549. Designer umo₧≥uje stanovit hodnotu bu≥ky p°i jejφm definovßnφ, co₧ se hodφ v 
  1550. p°φpad∞, ₧e je tato hodnota znßmß a nem∞nφ se p°φliÜ Φasto. N∞kdy je ale 
  1551. vhodnΘ, aby hodnotu zadal u₧ivatel sßm a ta se potom pou₧ila v dalÜφch 
  1552. formulß°φch, kterΘ bude ten sam² u₧ivatel vypl≥ovat (nap°. jeho jmΘno, adresa 
  1553. apod.). Tuto vlastnost bu≥ky , tzv. sdφlenΘ zapamatovßnφ, je mo₧nΘ nastavit ve 
  1554. Filleru (viz dßle).
  1555. U₧iteΦnß je takΘ funkce auto-inkrementu hodnoty v bu≥ce, hodφcφ se pro 
  1556. jednoznaΦnΘ Φφslovßnφ p°i n∞kolikanßsobnΘm vypl≥ovßnφ tΘho₧ vzoru formulß°e. 
  1557. Auto-inkrement lze vßzat na konkrΘtnφ formulß° nebo je mo₧nΘ hodnotu zφskat 
  1558. extern∞ z n∞jakΘ databßze Φi jinΘ aplikace prost°ednictvφm Apple Event. K 
  1559. dispozici je Informed Number Server, kter² poskytuje konzistentnφ Φφslovßnφ, a¥ 
  1560. u₧ je formulß° vypl≥ovßn kdekoliv (nap°. faktury m∙₧e vypl≥ovat vφce 
  1561. zam∞stnanc∙ na sv²ch poΦφtaΦφch, Φφslovßnφ ale musφ b²t spoleΦnΘ).
  1562. V p°edchozφm odstavci byla nakousnuta mo₧nost vyhledat p°φsluÜn² ·daj v externφ 
  1563. databßzi. Informed Designer tuto funkci pln∞ podporuje, a nap°φklad po zadßnφ 
  1564. Φφsla v²robku lze v databßzi vyhledat jeho popis a cenu. Informed umo₧≥uje 
  1565. spoluprßci s externφmi aplikacemi prost°ednictvφm zßsuvn²ch modul∙, tak₧e je 
  1566. mo₧nΘ v budoucnu rozÜi°ovat mno₧inu "kompatibilnφch" aplikacφ. Dφky 
  1567. AppleScriptu lze pro vyhledßnφ ·daje pou₧φt libovolnou aplikaci, kterß tuto 
  1568. skriptovacφ techniku podporuje. Podobn²m zp∙sobem lze takΘ ·daje z vypln∞nΘho 
  1569. formulß°e p°enßÜet do externφch aplikacφ, jako je databßze 4th Dimension.
  1570. Jakmile zaΦneme p°echßzet od papφrov²ch formulß°∙ k elektronick²m, bude se takΘ 
  1571. m∞nit vzez°enφ formulß°∙, ze kter²ch se zaΦnou stßvat spφÜe malΘ aplikace s 
  1572. u₧ivatelsky definovan²m vzhledem a chovßnφm. P°φkladem tohoto chovßnφ v 
  1573. softwaru Informed je mo₧nost uzp∙sobit nabφdky, je₧ se budou p°i vypl≥ovßnφ 
  1574. formulß°e zobrazovat v Informed Filleru (viz dßle). P°φmo do formulß°e je takΘ 
  1575. mo₧nΘ umis¥ovat tlaΦφtka s vybran²m p°φkazem.
  1576. Filler vypl≥ovßnφ formulß°∙
  1577. Jak ji₧ bylo zmφn∞no, pro vypl≥ovßnφ elektronick²ch formulß°∙ se pou₧φvß 
  1578. specißlnφ aplikace Informed Filler (viz obrßzek 4). Ta je dostup-nß pro 
  1579. poΦφtaΦe s Mac OS, Windows 3.1/95/NT, a s formulß°i tak lze pohodln∞ pracovat v 
  1580. heterogennφm poΦφtaΦovΘm prost°edφ. Filler je takΘ dostupn² pro digitßlnφ 
  1581. osobnφ asistenty Newton, a vytvo°enΘ formulß°e je proto mo₧nΘ pou₧φvat pro 
  1582. p°φm² sb∞r dat v terΘnu. ┌plnou novinkou je mo₧nost vypl≥ovat formulß°e v 
  1583. prost°edφ Webu pomocφ softwaru Filler for Java (viz obrßzek 5). Jednß se o 
  1584. zjednoduÜenou verzi Filleru, kterß formou Java apletu p°enßÜφ formulß° do 
  1585. webovΘ strßnky. K dispozici jsou formßtovacφ p°φkazy polφΦek a celß dalÜφ 
  1586. "inteligence" formulß°e. VÜe je zajiÜ¥ovßno "na mφst∞" ve webovΘm prohlφ₧eΦi, 
  1587. bez nutnosti sφ¥ov²ch p°enos∙ a programovßnφ CGI 
  1588. P°i vypl≥ovßnφ formulß°e je mo₧nΘ k n∞mu p°ipojit libovoln² soubor a takΘ 
  1589. zvukovΘ nebo textovΘ poznßmky. Formulß°e lze odeslat k dalÜφmu potvrzenφ 
  1590. elektronickou poÜtou (viz dßle) a je mo₧nΘ je registrovat v databßzi nap°φklad 
  1591. ·Φetnφho programu.
  1592. Informed Filler neslou₧φ pouze pro vypl≥ovßnφ formulß°∙, je to spφÜe takovß 
  1593. runtime verze databßze, kde formulß°e slou₧φ jako rozhranφ. Vypln∞nΘ formulß°e 
  1594. jsou tak uschovßvßny v datovΘm souboru (lze ho chrßnit heslem) a je mo₧nΘ se k 
  1595. nim kdykoliv pozd∞ji vrßtit.
  1596. Informed v Sφti
  1597. ElektronickΘ formulß°e nejsou jen tak n∞jak² dokument, kter² lze vypl≥ovat a 
  1598. tisknout, m∞ly by takΘ pln∞ podporovat elektronick² p°enos ·daj∙.
  1599. Informed umo₧≥uje vytvß°et tzv. distribuΦnφ centra, co₧ je bu∩ souborov², nebo 
  1600. FTP server, na kterΘm jsou ulo₧eny vzory formulß°∙. Na tato centra se u₧ivatelΘ 
  1601. napojujφ p°φmo z Filleru a mohou si nahrßt formulß°, jak² zrovna pot°ebujφ (viz 
  1602. obrßzek 6). Podporovßn je i automatick² update formulß°∙, tj. v p°φpad∞, ₧e je 
  1603. ve formulß°i objevena chyba, je mo₧nΘ do distribuΦnφho centra za°adit jeho 
  1604. opravenou verzi a u₧ivatelΘ Filleru jsou o tΘto zm∞n∞ automaticky informovßni.
  1605. Formulß°e je po vypln∞nφ mo₧nΘ p°φmo z Filleru zasφlat elektronickou poÜtou. 
  1606. Proto₧e Φasto musφ jeho obsah schvßlit nad°φzen² (a jeho nad°φzen² ...), je 
  1607. mo₧nΘ u formulß°e specifikovat cestu, kterou takto musφ urazit. Navφc lze jeho 
  1608. pohyb sledovat a v ka₧dΘm okam₧iku tak v∞d∞t, kde se formulß° zrovna nachßzφ. 
  1609. Dφky t∞mto vlastnostem lze u₧ skuteΦn∞ hovo°it o elektronickΘ (bezpapφrovΘ) 
  1610. kancelß°i.
  1611. Majφ-li b²t papφrovΘ formulß°e jednou pln∞ nahrazeny elektronick²mi, je 
  1612. nezbytnΘ mφt k dispozici takΘ mechanismus potvrzenφ obsahu formulß°e. Toto 
  1613. potvrzenφ je °eÜeno formou digitßlnφho podpisu. Ten v sob∞ k≤dovan∞ obsahuje 
  1614. ·daje o osob∞, kterß formulß° "podepsala", spolu s vypln∞n²mi informacemi. 
  1615. Digitßlnφ podpis je tak sv²m zp∙sobem bezpeΦn∞jÜφ ne₧ podpis klasick², proto₧e 
  1616. zajiÜ¥uje, ₧e obsah formulß°e nebyl od podpisu zm∞n∞n. Software Informed 
  1617. podporuje slu₧by digitßlnφho podpisu, p°φtomnΘ na poΦφtaΦi formou zßsuvn²m 
  1618. modul∙.
  1619. Zßv∞r
  1620. Software pro prßci s elektronick²mi formulß°i se z rozvojem elektronickΘho 
  1621. obchodu stane u₧iteΦn²m vybavenφm ka₧dΘ firmy. Balφk Informed nabφzφ v tomto 
  1622. sm∞ru nejen tvorbu formulß°∙ a podporu pro jejich snadnΘ vypl≥ovßnφ, ale i vÜe, 
  1623. co se kolem toho toΦφ. To zahrnuje nap°φklad digitßlnφ podpisy, elektronick² 
  1624. p°enos formulß°∙ a sledovßnφ jejich putovßnφ, tedy funkce, kterΘ jsou pro plnou 
  1625. "elektronizaci" formulß°∙ nezbytnΘ.
  1626. Software Informed poskytuje kompletnφ °eÜenφ elektronick²ch formulß°∙. ZpoΦßtku 
  1627. ho m∙₧ete pou₧φvat "jen" pro nßvrh formulß°∙ a jejich tisk na ₧ßdost, pozd∞ji 
  1628. lze p°ejφt na pln∞ elektronickou agendu vÜech formulß°∙ s vylouΦenφm papφru.7 
  1629. 0855/D╠D oPro vaÜi firmu
  1630. ElektronickΘ formulß°e mohou v p°φpad∞ sprßvnΘho pou₧itφ zjednoduÜit a zrychlit 
  1631. °adu operacφ, zvlßÜt∞ obchodnφho rßzu (objednßvky, faktury apod.). S rozvojem 
  1632. obchodovßnφ po Internetu jejich v²znam nepochybn∞ jeÜt∞ vzroste, a tak je 
  1633. vhodnΘ se p°i rozvoji firmy zamyslet nad pou₧φvßnφm specißlnφho formulß°ovΘho 
  1634. softwaru.
  1635. Mezi nejlepÜφ aplikace v tΘto t°φd∞ pat°φ software Informed Designer a Filler, 
  1636. kter² nabφzφ snad vÜe, co se kolem formulß°∙ toΦφ. M∙₧ete v n∞m navrhnout 
  1637. libovoln² elektronick² formulß°, vytvo°it elektronickΘ distribuΦnφ centrum, z 
  1638. n∞ho₧ si ka₧d² m∙₧e formulß° nahrßt, a takΘ formulß°e p°φmo v poΦφtaΦi 
  1639. vypl≥ovat a uschovßvat. Formulß°e je mo₧nΘ vypl≥ovat i prost°ednictvφm b∞₧nΘho 
  1640. webovΘho prohlφ₧eΦe nebo t°eba na p°enosnΘm osobnφm asistentovi Newton. 
  1641. Zajφmavß je takΘ mo₧nost vazby na externφ aplikace, nap°φklad databßze.
  1642.  
  1643.  
  1644. Nßzev: SyJet 1,5 GB v²m∞nn² pevn² disk
  1645. Autor:Roman Bartßk
  1646. 01
  1647. SyJet 1,5 GB je zatφm poslednφ z °ady v²m∞nn²ch disk∙ firmy SyQuest Technology 
  1648. (www.syquest.com). Dodßvßn je v n∞kolika variantßch pro PC i Macy, pro Macy 
  1649. jsou k dispozici internφ a externφ (p°enosnß) SCSI verze (ta byla p°edm∞tem 
  1650. tohoto testu).
  1651. Design
  1652. SyQuest se pouΦil z ·sp∞chu v²robk∙ firmy Iomega a SyJet je postaven na 
  1653. promyÜlenΘm designu usnad≥ujφcφm prßci s v²m∞nn²mi disky. Vzhledov∞ i 
  1654. velikostn∞ se podobß EZ Flyeru, a je tak menÜφ a lehΦφ ne₧ konkurenΦnφ Jaz. 
  1655. Univerzßlnφ napßjecφ zdroj je externφ a je pot°eba dokoupit kabel k zßsuvce, 
  1656. kter² nenφ souΦßstφ dodßvky. TakΘ kabel mezi zdrojem a jednotkou by mohl b²t 
  1657. delÜφ, takto zdroj zbyteΦn∞ zabφrß mφsto na stole. Dvojice SCSI konektor∙ 
  1658. (50HD) je na zadnφ stran∞ jednotky, kde lze tradiΦnφm zp∙sobem nastavit SCSI 
  1659. adresu. SyJet pou₧φvß autoterminaci, tak₧e sßm rozpoznß svoji pozici v SCSI 
  1660. °et∞zci, a je-li na konci, zapne terminaci. Ocenil jsem takΘ dodßvan² dlouh² a 
  1661. ohebn² SCSI kabel, umo₧≥ujφcφ umφstit jednotku v libovolnΘ pozici vzhledem k 
  1662. poΦφtaΦi (u Zipu je to n∞kdy problΘm). VypφnaΦ je pro lepÜφ p°φstupnost umφst∞n 
  1663. na boku, tlaΦφtko pro vysunutφ disku je v p°ednφ Φßsti (na Macu se disky 
  1664. vysouvajφ tradiΦnφm zp∙sobem p°enesenφm do koÜe).
  1665. Diskov² mechanismus je chrßn∞n dvφ°ky, kterß se neotevφrajφ dovnit° jako u Zipu 
  1666. a Jazu, ale naopak ven. P°i vklßdßnφ disku je tedy musφte ruΦn∞ otev°φt, na 
  1667. druhou stranu, je-li disk v jednotce, jsou za nφm dvφ°ka zav°ena (na rozdφl od 
  1668. Zipu i Jazu) a dovnit° se tak p°i provozu nedostßvß prach, co₧ bude mφt jist∞ 
  1669. pozitivnφ vliv na spolehlivost disk∙ (p°i testech se spolehlivostφ nebyly ₧ßdnΘ 
  1670. problΘmy).
  1671. V²m∞nnΘ disky jsou podobnΘ disk∙m od Jazu a pou₧φvajφ i podobn² mechanismus 
  1672. krytu dvφ°ek pro hlaviΦky. P°i zasunutφ do jednotky je n∞kdy pot°eba disk jeÜt∞ 
  1673. "p°imßΦknout", aby se dostal do sprßvnΘ polohy. P°φtomnost disku v jednotce je 
  1674. indikovßna zelenou diodou, ukazujφcφ takΘ aktivitu jednotky. DalÜφ dioda 
  1675. indikuje zapnutφ jednotky. O vysunutφ disku je u₧ivatel informovßn zvukov²m 
  1676. signßlem, kter² lze softwarov∞ vypnout.
  1677. Jedna zajφmavost na konec. Jak² by to byl SyJet, kdyby nem∞l alespo≥ malß 
  1678. k°idΘlka? Ta mu zde ovÜem nepomßhajφ lΘtat, ale naopak stßt. Zatφmco u Jazu je 
  1679. vy₧adovßna horizontßlnφ pracovnφ poloha, SyJet m∙₧e podobn∞ jako Zip le₧et i 
  1680. stßt. K°idΘlka, kterß se nasouvajφ na bok jednotky, potom zajiÜ¥ujφ stabilitu 
  1681. jednotky ve vertikßlnφ poloze, kdy stojφ na u₧Üφ hran∞.
  1682. V²kon a kapacita
  1683. V²kon a kapacita jsou parametry vysoce cen∞nΘ na trhu multimedißlnφch aplikacφ, 
  1684. digitßlnφho audia a videa, grafiky, zpracovßnφ obrazu apod., tedy v oblastech, 
  1685. kam je SyJet hlavn∞ urΦen.
  1686. JeÜt∞ nedßvno nabφzel SyJet v∙bec nejv∞tÜφ dostupnou kapacitu v²m∞nnΘho pevnΘho 
  1687. disku (Iomega ji₧ ale oznßmila Jaz 2GB s 2GB disky). Inzerovan²ch 1,5 GB je 
  1688. p°irozen∞ neformßtovan²ch, po zformßtovßnφ je reßln∞ vyu₧itelnß kapacita n∞kde 
  1689. mezi 1,3 1,4 GB, v zßvislosti na formßtovacφm programu. To je ovÜem po°ßd tΘm∞° 
  1690. o 50 % vφce, ne₧ kolik nabφzel Jaz. Do takovΘho diskovΘho prostoru se vejde 
  1691. nap°φklad obsah dvou cΘdΘΦek, vφce ne₧ 80 minut kvalitnφho MPEG videa, dv∞ 
  1692. hodiny stereozvuku nebo 1 500 obrßzk∙ (450 x 750, 24bitovß barva).
  1693. SyJet je optimalizovßn pro prßci s velk²m mno₧stvφm dat, co₧ op∞t ocenφ 
  1694. u₧ivatelΘ ze zmi≥ovan²ch oblastφ, kde se s takov²mi soubory pracuje. Testy 
  1695. ukßzaly, ₧e p°i zßpisu je v²razn∞ rychlejÜφ ne₧ Jaz, n∞kdy a₧ o 90 %, a je 
  1696. proto vhodn∞jÜφ nap°φklad p°i digitalizaci videa a audia. Naopak p°i Φtenφ z 
  1697. disku dosahoval tΘm∞° v₧dy lepÜφch v²sledk∙ Jaz, zvlßÜt∞ p°i Φtenφ mal²ch 
  1698. soubor∙. Chcete-li ale ze SyJetu p°ehrßvat audionebo videosoubory, m∙₧ete 
  1699. pou₧φt A/V mod, kdy jsou ignorovßny chyby p°i Φtenφ a dosahuje se proto 
  1700. rychlejÜφho p°enosu dat.
  1701. Na v²kon SyJetu mß jist∞ vliv instalovan²ch 512 KB vyrovnßvacφ pam∞ti. 
  1702. Algoritmy pro prßci s touto pam∞tφ jsou ulo₧eny ve flash ROM, a je tedy mo₧nΘ 
  1703. je v budoucnu snadno upgradovat a tφm v²kon SyJetu jeÜt∞ zv²Üit.
  1704. Software
  1705. Zßkladem dodßvanΘho softwaru je specißlnφ verze ovlßdacφho panelu Silverlining 
  1706. Lite od LaCie, urΦenß pro SyQuest jednotky. Ta umφ automaticky "p°imontovat" 
  1707. disky na pracovnφ plochu ihned po jejich zasunutφ a umo₧≥uje disky takΘ 
  1708. formßtovat. Osobn∞ si ale myslφm, ₧e s jednotkami od Iomegy je dodßvßn lepÜφ a 
  1709. stabiln∞jÜφ ovlßdacφ software.
  1710. Dßle zde najdete utility pro zapφnßnφ a vypφnßnφ A/V modu a zvukovΘ indikace 
  1711. vysunutφ disku, pro ΦiÜt∞nφ hlaviΦek a pro upgrade flash ROM. K dispozici je 
  1712. takΘ software pro tisk jmenovek na disky a pro katalogizovßnφ obsahu a₧ Φty° 
  1713. disk∙. Nechybφ zde ani Lite verze populßrnφch her Marathon a Pathways.
  1714. Zßv∞r
  1715. V²m∞nnΘ pevnΘ disky typu SyJet jsou n∞kdy doporuΦovßny pro zßlohovßnφ dat, 
  1716. osobn∞ si ale myslφm, ₧e to je trochu podcen∞nφ jejich schopnostφ (pro 
  1717. zßlohovßnφ je asi vhodn∞jÜφ zapisovateln² CD-ROM). SyJet toti₧ nabφzφ v²kon a 
  1718. kapacitu, kterß si nezadß s klasick²mi pevn²mi disky, a je tak ideßlnφ pro 
  1719. prßci s velk²mi objemy dat, je₧ je p°φpadn∞ pot°eba p°enßÜet mezi vφce 
  1720. poΦφtaΦi. P°i stejnΘ cen∞ jako Jaz nabφzφ SyJet vyÜÜφ kapacitu v²m∞nnΘho mΘdia, 
  1721. v∞tÜφ v²kon a tΘm∞° stejnΘ pohodlφ p°i prßci. Je dnes proto asi lepÜφ koupφ.7 
  1722. 0856/D╠D oSyQuest vs. Iomega
  1723. Firma SyQuest Technology uvedla v roce 1983 jako prvnφ na trh v²m∞nn² pevn² 
  1724. disk, se kter²m tΘto oblasti dlouhou dobu kralovala. V poslednφch letech ji ale 
  1725. vytlaΦily v²robky Zip a Jaz konkurenΦnφ spoleΦnosti Iomega. Zatφmco odpov∞∩ na 
  1726. Zip v podob∞ jednotek EZ 135 a EZ Flyer se nesetkala s oΦekßvan²m ohlasem a Zip 
  1727. z pomyslnΘho tr∙nu rozhodn∞ nesesadila, souboj na poli velkokapacitnφch 
  1728. v²m∞nn²ch disk∙ je podstatn∞ vyrovnan∞jÜφ. SyQuest sice op∞t uvedl sv∙j v²robek 
  1729. SyJet 1,5 GB se zpo₧d∞nφm v dob∞, kdy u₧ byl konkurenΦnφ Jaz dßvno k dispozici, 
  1730. v∞tÜφ kapacita disk∙ a vyÜÜφ v²kon nabφzenΘ SyJetem jsou ale na trhu, kam jsou 
  1731. oba v²robky mφ°eny, vysoko cen∞ny.SyJet 1,5 GB
  1732. K recenzi poskytla firma: KARMA Czech
  1733. ZeleneΦskß 1A, Praha 9
  1734. Cena (bez DPH): 16 950 KΦ (bez DPH)
  1735. 3 695 KΦ (1,5GB cartridge)
  1736.  
  1737.  
  1738. Nßzev: FileMaker Pro 4.0 na Webu
  1739. Autor:Jednφm ze zp∙sob∙, jak uΦinit firemnφ webovΘ strßnky stßle aktußlnφmi a zßrove≥ interaktivnφmi, je jejich napojenφ na databßzi. To se zatφm v∞tÜinou °eÜφ pou₧itφm CGI skript∙, co₧ ovÜem vy₧aduje znalost jejich programovßnφ a nenφ proto dostupnΘ pro ka₧dΘho u₧ivatele. N∞kterΘ novΘ verze databßzov²ch aplikacφ z tΘho₧ d∙vodu integrujφ webovΘ slu₧by (webov² server) p°φmo do zßkladnφho balφku softwaru.
  1740. 01
  1741. P°idßnφ p°φmΘ podpory publikovßnφ na Internetu je takΘ asi nejv²razn∞jÜφ 
  1742. novinkou u prßv∞ uvedenΘ verze 4.0 databßzovΘho programu FileMaker Pro firmy 
  1743. Claris Corporation (www.claris.com). Tato snadno ovladatelnß relaΦnφ databßze 
  1744. zaΦφnala svoji kariΘru na poΦφtaΦφch Macintosh, kde pat°φ k nejoblφben∞jÜφm 
  1745. databßzov²m produkt∙m. Dostupnß je dnes takΘ pro Windows a data lze mezi ob∞ma 
  1746. platformami bez problΘm∙ p°enßÜet. U₧ivatel m∙₧e ve FileMakeru Pro navr-hovat 
  1747. vlastnφ formulß°e pro zobrazovßnφ a ·pravy zßznam∙, a k dispozici je takΘ 
  1748. skriptovacφ jazyk, kter² mo₧nosti programu zmnohonßsobuje.
  1749. Ji₧ zmφn∞nou novinkou je zßsuvn² modul Web Companion, jen₧ z FileMakeru Pro 
  1750. d∞lß webov² server. Server se jednoduÜe aktivuje zaÜkrtnutφm p°φsluÜnΘho 
  1751. polφΦka v p°edvolbßch, zvolenφm jednΘ z variant publikovßnφ databßze, p°φpadn∞ 
  1752. vybrßnφm domovskΘ strßnky, kterß se zobrazφ jako prvnφ po p°ipojenφ na server. 
  1753. Pou₧φvanΘ webovΘ strßnky jsou ulo₧eny ve zvlßÜtnφ slo₧ce.
  1754. Instant Web Publishing
  1755. NejjednoduÜÜφ zp∙sob publikovßnφ databßze na Webu p°edstavuje varianta Instant 
  1756. Web Publishing, kdy se FileMaker Pro sßm starß o generovßnφ veÜker²ch HTML 
  1757. strßnek. U₧ivatel pouze otev°e databßze, kterΘ chce publikovat, a vybere 
  1758. publikovanß polφΦka pro jednotlivΘ pohledy. K dispozici je tabulkov² pohled pro 
  1759. zobrazenφ vφce zßznam∙, formulß°ov² pohled zobrazujφcφ jeden zßznam (pou₧φvß se 
  1760. pro opravy zßznamu nebo pro p°idßnφ zßznamu novΘho) a pohled pro nastavenφ 
  1761. polφΦek, podle kter²ch se bude vyhledßvat. UrΦit lze takΘ zp∙sob set°φd∞nφ 
  1762. zßznam∙.
  1763. Volbou publikovan²ch polφΦek pro jednotlivΘ typy pohled∙ konΦφ prßce tv∙rce 
  1764. databßze a o vÜe ostatnφ se postarß FileMaker Pro sßm. P°i p°ipojenφ na takto 
  1765. vznikl² webov² server se nejprve vygeneruje strßnka se seznamem vÜech 
  1766. dostupn²ch databßzφ a po v²b∞ru databßze jsou ji₧ automaticky vytvß°eny 
  1767. strßnky, na kter²ch lze prohlφ₧et obsah databßze, p°idßvat, resp. ubφrat 
  1768. zßznamy nebo zßznamy upravovat a vyhledßvat. Krom∞ angliΦtiny je mo₧nΘ nechat 
  1769. strßnky generovat v dalÜφch Üesti evropsk²ch jazycφch (ΦeÜtina mezi nimi nenφ).
  1770. Custom Web Publishing
  1771. Ne ka₧dΘmu asi budou vyhovovat relativn∞ omezenΘ mo₧nosti automatickΘho 
  1772. generovßnφ vÜech HTML strßnek pro p°φstup k databßzi, a proto je k dispozici 
  1773. takΘ druhß varianta publikovßnφ prost°ednictvφm Custom Web Publishing. V tomto 
  1774. p°φpad∞ je veÜkerß kontrola nad obsahem strßnek p°enechßna u₧ivateli, kter² 
  1775. m∙₧e vytvß°et jak klasickΘ HTML strßnky, jejich₧ obsah je pevn∞ dßn ji₧ p°i 
  1776. nßvrhu (naz²vajφ se proto statickΘ), tak dynamickΘ strßnky v jazyce Claris 
  1777. Dynamic Markup Language (CDML).
  1778. CDML je rozÜφ°enφm jazyka HTML, co₧ by mohlo vyvolat dojem, ₧e pro prohlφ₧enφ 
  1779. strßnek bude pot°eba n∞jak² specißlnφ webov² prohlφ₧eΦ nebo minimßln∞ zßsuvn² 
  1780. modul. Tak tomu ale nenφ. ZnaΦky CDML obohacujφ HTML strßnky o akce s databßzφ 
  1781. (nap°φklad p°idßnφ zßznamu) a o mo₧nost dynamickΘ ·pravy strßnky (nap°φklad 
  1782. zobrazenφ aktußlnφho zßznamu) p°ed jejφm odeslßnφm do webovΘho prohlφ₧eΦe. 
  1783. Tv∙rce strßnek tak vlastn∞ definuje tzv. formßtovacφ soubor, z n∞ho₧ je teprve 
  1784. v p°φpad∞ pot°eby vygenerovßna "Φistß" HTML strßnka, kterou potom m∙₧e zobrazit 
  1785. ka₧d² webov² prohlφ₧eΦ. K t∞mto dynamick²m strßnkßm se z webovΘho prohlφ₧eΦe 
  1786. p°istupuje po zadßnφ specißlnφ formßtovacφ sekvence do adresy strßnky (takovou 
  1787. adresu pochopiteln∞ nepφÜe u₧ivatel, ale je v²sledkem klepnutφ na n∞jak² 
  1788. odkaz). Webov² server potom strßnku alias formßtovacφ soubor p°φsluÜn∞ 
  1789. zpracuje, tj. provede ·pravy databßze, naΦte ·daje apod., a vytvo°φ HTML 
  1790. strßnku, kterß je odeslßna u₧ivateli do webovΘho prohlφ₧eΦe.
  1791. Aby byla tvorba formßtovacφch soubor∙ snazÜφ, je dodßvßna databßze vÜech 
  1792. p°φkaz∙ CDML a jejich typick²ch sekvencφ p°i r∙zn²ch operacφch. DalÜφ 
  1793. zjednoduÜenφ do tvorby strßnek v CDML by m∞la p°inΘst p°ipravovanß verze 3.0 
  1794. webovΘho editoru Claris HomePage.
  1795. P°φstupovß prßva
  1796. Hovo°φme-li o prßci s databßzemi, ka₧dΘho jist∞ napadne otßzka, zda a jak jsou 
  1797. °eÜena p°φstupovß prßva u₧ivatel∙ p°i p°φstupu z Webu. Op∞t jsou k dispozici 
  1798. dv∞ mo₧nosti. Bu∩ se vyu₧ijφ p°φstupovß prßva definovanß v databßzi, nebo se 
  1799. pou₧ije specißlnφ databßze Web Security, kterß umo₧≥uje p°esn∞ji formulovat 
  1800. jednotlivß p°φstupovß prßva. V obou p°φpadech musφ u₧ivatel p°i p°φstupu z Webu 
  1801. zadat svΘ jmΘno a heslo. Proto₧e ale p°enos mezi webov²m serverem a prohlφ₧eΦem 
  1802. nenφ k≤dovßn, mßm obavy, ₧e ho m∙₧e kdokoliv odposlouchßvat a snadno tak zφskat 
  1803. t°eba hesla pro p°φstup do databßze.
  1804. Internet ve skriptech
  1805. P°φmß podpora Internetu se projevila takΘ v nov²ch p°φkazech vestav∞nΘho 
  1806. skriptovacφho jazyka FileMakeru Pro. Nynφ m∙₧ete ve sv²ch skriptech pou₧φvat 
  1807. p°φkaz Open URL, u kterΘho lze bu∩ p°φmo zadat URL adresu, nebo je mo₧nΘ si 
  1808. tuto adresu "vyzvednou" z databßze. P°φkaz provede to, co se od n∞j podle nßzvu 
  1809. oΦekßvß, toti₧ spustφ webov² prohlφ₧eΦ a naΦte do n∞j strßnku odpovφdajφcφ 
  1810. zadanΘ URL adrese.
  1811. Obsah druhΘho z "internetov²ch" p°φkaz∙, Send Mail, je takΘ jasn². Zadat lze 
  1812. tentokrßt adresßta (To), adresßta kopie (CC), subjekt zprßvy, vlastnφ text 
  1813. zprßvy, a p°φpadn∞ takΘ p°ipojen² soubor. VÜechny ·daje lze op∞t uvΘst bu∩ 
  1814. p°φmo, nebo si je vyzvednout z databßze.
  1815. Zßv∞r
  1816. Produkt mß snadnΘ ovlßdßnφ, kterΘ verze 4.0 p°enßÜφ i do oblasti publikovßnφ 
  1817. dat na Webu. Spokojφte-li se se strßnkami standardn∞ generovan²mi programem, 
  1818. m∙₧ete databßzi s Webem propojit b∞hem pßr sekund. Nßvrh vlastnφ ·pravy strßnek 
  1819. je nßroΦn∞jÜφ, ale mnohem snazÜφ ne₧ tradiΦnφ programovßnφ CGI skript∙.70857/JL 
  1820. q
  1821.  
  1822.  
  1823. Nßzev: Kouzlo necht∞n²ch vynßlez∙ aneb P°φpad horkΘ kßvy
  1824. Autor:Ji°φ Donßt
  1825. 01
  1826. Kdo z nßs by si rßd nevzpomn∞l na klasickou Φeskou pohßdku Cφsa°∙v peka° a 
  1827. peka°∙v cφsa°. Na dvo°e cφsa°e Rudolfa II. pracovalo v t∞ch dßvn²ch dobßch plno 
  1828. alchymist∙, hledajφcφch kßmen mudrc∙ a elixφr ₧ivota. Tyto vzneÜenΘ cφle se jim 
  1829. splnit nepoda°ilo, ve zmφn∞nΘ veseloh°e se vÜak mohli pyÜnit aspo≥ vynßlezem 
  1830. slivovice.
  1831. Ne, ten film ani tak moc nep°ehßn∞l mßlokter² vynßlezce mß od zaΦßtku jasno, 
  1832. Φeho chce docφlit. Kolikrßt jeho postup ·pln∞ sel₧e. O t∞chto prohrßch se vÜak 
  1833. nedozvφdßme, jsou samoz°ejmostφ ₧ivota. ObΦas se vÜak vynßlezci poda°φ vyvinout 
  1834. n∞co mnohem lepÜφho, ne₧ p∙vodn∞ cht∞l. Takov² vynßlez pak m∙₧e ovlivnit dalÜφ 
  1835. v²voj lidskΘ civilizace. Za p°φklady °ady ·sp∞ch∙ i zklamßnφ nemusφme chodit 
  1836. daleko obor, kde se technologie zßsadn∞ m∞nφ n∞kolikrßt za desetiletφ, nßm jich 
  1837. p°inßÜφ bezpoΦet.
  1838. Technologie programovacφho jazyka a prost°edφ Java je dnes nej₧hav∞jÜφm 
  1839. kandidßtem na budoucφ aplikaΦnφ sjednocenφ, a tφm i komerΦnφ ovlßdnutφ Sφt∞ 
  1840. sφtφ. Jednφm z p°edpoklad∙ tohoto ·sp∞chu jist∞ je, ₧e jejφ v²voj zaΦal s 
  1841. pat°iΦn²m p°edstihem, v dob∞, kdy byl dneÜnφ v²znam Internetu jen t∞₧ko 
  1842. p°edvφdateln². V²jimkou nebyl ani v²vojov² t²m Javy. Tehdy, v dßvnΘm roce 1991, 
  1843. vznikl nßpad vyvinout univerzßlnφ programovacφ prost°edek, urΦen² pro 
  1844. mikroprocesory spot°ebnφ elektroniky. Mezera na trhu byla z°ejmß: spot°ebnφ 
  1845. elektronika je obrovsk²m masov²m trhem; proto pokud je schopen n∞kter² v²robce 
  1846. kterΘkoliv komponenty nabφdnout sv∙j produkt o dolar, dva levn∞ji, znamenß to v 
  1847. koneΦnΘm souΦtu statisφce a₧ miliony dolar∙ a ekonomickou nezbytnost po takovΘ 
  1848. volb∞ sßhnout. ProblΘm nevznikal u krabiΦek, tlaΦφtek a mechanick²ch Φßstφ; tam 
  1849. byl p°echod v₧dy snadn² a rychl². Nejv∞tÜφ problΘm byl u srdce v²robk∙ 
  1850. mikroprocesor∙. Ka₧d² procesor m∞l sv∙j vlastnφ, proprietßrnφ strojov² k≤d, a 
  1851. p°echod na jinou platformu tak znamenal nov² v²voj aplikace a nßslednΘ nßkladnΘ 
  1852. a Φasov∞ zdlouhavΘ lad∞nφ a testovßnφ. Kdyby tak byla k dispozici n∞jakß 
  1853. univerzßlnφ platforma, kterou by um∞ly provozovat vÜechny mikroprocesory! 
  1854. Znamenalo by to nedozφrnou ·sporu v²robc∙ masovΘ elektroniky a samoz°ejm∞ i 
  1855. velmi dobrou nßvratnost firm∞, kterß by s takovou platformou p°iÜla.
  1856. Ano, byl to prßv∞ trh v²robc∙ masovΘ spot°ebnφ elektroniky, kter² byl 
  1857. zam²Ülen²m zßkaznφkem malΘ v²vojovΘ skupiny ve firm∞ Sun Microsystems. Kdy₧ 
  1858. kolem roku 1991 vznikla malß v²vojovß skupina s k≤dov²m jmΘnem Oak (dub), 
  1859. pracujφcφ pod p°φsn²m utajenφm, byla vedena jasn²m obchodnφm plßnem. Prvnφm 
  1860. zßkaznφkem m∞l b²t Time-Warner, medißlnφ gigant, kter² by novou platformu 
  1861. vyu₧il pro svΘ set-top boxy, tedy domßcφ terminßly kabelovΘ televize, je₧ by 
  1862. divßk∙m umo₧≥ovaly sledovßnφ po°ad∙ na p°ßnφ (Video-on-Demand). Odhadovalo se, 
  1863. ₧e potencißlnφ poΦet klient∙ kabelov²ch televizφ se bude velmi blφ₧it celkovΘmu 
  1864. poΦtu televiznφch divßk∙ t∞₧ko si p°edstavit masov∞jÜφ trh. Druhou zam²Ülenou 
  1865. oblastφ pak byly hernφ konzole spoleΦnosti 3DO. Z obou projekt∙ nakonec seÜlo. 
  1866. Projekty videa na p°ßnφ nikde nep°ekroΦily fßzi pokusn²ch instalacφ a pohled na 
  1867. budoucnost kabelovΘ televize se celosv∞tov∞ doΦkal vyst°φzliv∞nφ. Jak by takΘ 
  1868. ne byl to prßv∞ nßstup Internetu, kter² paradoxn∞ p°ibrzdil slibn∞ se 
  1869. prosazujφcφ rozvoj infrastruktury kabelov²ch televizφ. Nabφzφ se zde jedna 
  1870. politickß paralela: p°ibrzd∞nφ integrace stßt∙ EvropskΘ unie takΘ nastalo prßv∞ 
  1871. v souvislosti s nov∞ vzniklou mo₧nostφ jejφho rozÜφ°enφ...
  1872. Co d∞lat dßl? Tehdy vyvstala genißlnφ myÜlenka, kterß projekt Oak zachrßnila od 
  1873. v∞ΦnΘho zapomn∞nφ: vyu₧φt prßv∞ tΘ situace, je₧ nßm p°ek°φ₧ila naÜe plßny. To 
  1874. u₧ se psal rok 1993, projekt byl p°ejmenovßn na Javu, prohlßÜen za univerzßlnφ 
  1875. platformu terminßl∙ Sφt∞ a tφm mohla zaΦφt jeho strmß cesta na v²slunφ.
  1876. Je tento p°echod tak p°ekvapiv²? Dovoluji si tvrdit, ₧e ne. PostaΦφ, 
  1877. odpovφme-li si na n∞kolik zßkladnφch otßzek. Prvnφ otßzka: je trh terminßl∙ 
  1878. Internetu masov²? UrΦit∞ ano, ji₧ kolem roku 1993 byl jeho potencißl zcela 
  1879. z°ejm² a dnes Φinφ 80 milion∙ u₧ivatel∙ s obrovsk²m meziroΦnφm nßr∙stem. Druhß 
  1880. otßzka: je trh terminßl∙ heterogennφ? TakΘ odpov∞∩ na tuto otßzku je nasnad∞. 
  1881. Internetu v₧dy kraloval operaΦnφ systΘm UNIX; ten byl skuteΦn∞ sφ¥ov², navφc 
  1882. dokonale propracovan², v²konn² a stabilnφ, chyb∞lo mu ovÜem masovΘ rozÜφ°enφ. 
  1883. To naopak nabφzely systΘmy Windows, Mac OS a do jistΘ mφry i OS/2. Tφmto v²Φtem 
  1884. ovÜem heterogennost Internetu nekonΦφ: se vzr∙stajφcφ m∞rou vyu₧itφ Sφt∞ se dß 
  1885. p°edpoklßdat jeÜt∞ dalÜφ nßr∙st heterogenity, dφky vzniku nep°ebernΘho 
  1886. bohatstvφ nov²ch specializovan²ch terminßl∙. U₧ n∞kdy kolem roku 1993 se jasn∞ 
  1887. hovo°ilo o takzvanΘ konvergenci, kdy splyne spot°ebnφ elektronika s odv∞tvφm 
  1888. poΦφtaΦ∙ a komunikacφ, a u₧ tehdy byly na trhu prvnφ plody tohoto trendu nap°. 
  1889. "poΦφtaΦo-televizory" firmy Apple. Mimochodem, prßv∞ zde je vid∞t paralela, Φi 
  1890. chceme-li v²voj v kruhu. V₧dy¥ p∙vodn∞ bylo zam²Üleno vyu₧φvat produkt Oak v 
  1891. set-top boxech, tedy sk°φ≥kßch napojujφcφch televizi na jakousi sφ¥. Novß 
  1892. myÜlenka s tφmto vyu₧itφm nenφ v rozporu, a navφc je mnohem ÜirÜφ. U 
  1893. "poΦφtaΦo-televizor∙" (navrhuji termφn domßcφ systΘm) se v²voj ale zdaleka 
  1894. nezastavφ. Vzpome≥me jen nejr∙zn∞jÜφ osobnφ komunikßtory ve tvaru mobilnφch 
  1895. telefon∙ Φi klasickΘho diß°e, nebo domßcφ poΦφtaΦe p°ipojitelnΘ na Sφ¥ a 
  1896. vybavenΘ klasick²m dßlkov²m ovlßdßnφm.
  1897. Prßv∞ dφky svΘmu bohatstvφ tak zφskßvß Sφ¥ pot°ebu urΦitΘho sjednocujφcφho 
  1898. prvku. U₧ivatel mß zßkonitou snahu, aby bez ohledu na to, odkud a jak se na Sφ¥ 
  1899. prßv∞ napojil, m∞l p°φstup ke sv²m dat∙m, a pokud mo₧no i ke sv²m aplikacφm. 
  1900. Aby pracoval v prost°edφ, kterΘ znß, a zp∙sobem, na jak² je zvykl². Oba 
  1901. zßkladnφ postulßty projektu Oak masovost vyu₧itφ i r∙znorodost pou₧φvanΘho 
  1902. hardwaru tak byly do puntφku spln∞ny.
  1903. Sv∞tovΘ softwarovΘ firmy se dnes p°edhßn∞jφ ve v²voji javovsk²ch aplikacφ. Ta 
  1904. nejv∞tÜφ z nich se dokonce sna₧φ protlaΦit sv∙j konkurenΦnφ VisualBasic Script. 
  1905. Tφm vÜak pouze ukazuje, ₧e platforma Javy je skuteΦn∞ vß₧n²m konkurentem 
  1906. dneÜnφho statu quo v oblasti klientsk²ch operaΦnφch systΘm∙ a ₧hav²m kandidßtem 
  1907. na vytvo°enφ standardu budoucφho.
  1908. Java je skuteΦn∞ hork²m kandidßtem na jednotnΘ prost°edφ Sφt∞. Jednφm z d∙vod∙, 
  1909. proΦ se tak stalo, je prßv∞ perfektnφ naΦasovßnφ. Jak u₧ jsme zmφnili, nenφ to 
  1910. zßsluhou vizionß°stvφ jejφch tv∙rc∙. Koho tedy? To jen Sφ¥ov² b∙h tomu tak 
  1911. cht∞l. Pot°ebuje toti₧ univerzßlnφ klientskΘ prost°edφ, aby nßm mohl odhalit 
  1912. dalÜφ kroky svΘho plßnu.7 0858/OK o
  1913.  
  1914.  
  1915. Nßzev: Apple Computers v roce 1997 je pesimismus namφst∞?
  1916. Autor:Znßte ten star² vtip o rozdφlu mezi optimistou a pesimistou" Oba stojφ ve stejnΘ situaci, majφ k dispozici stejnΘ ·daje, ale ka₧d² z nich vidφ situaci ·pln∞ jinak. A tak si n∞kdy pohrßvßm s myÜlenkou, vylφΦit ve velmi Φern²ch barvßch tragickou situaci jistΘ softwarovΘ firmy, kterß tΘm∞° monopoln∞ ovlßdß cel² dneÜnφ softwarov² trh; na druhou stranu by bylo mo₧no jßsat nad Φast²mi personßlnφmi zm∞nami a naprostou nejasnostφ koncepce jin²ch firem, je₧ byly stßlicemi dßvno p°edtφm, ne₧ onen softwarov² gigant p°ebral jejich zßkaznφky i ty nejlepÜφ myÜlenky z jejich produkt∙. Situace je ovÜem ve stßlΘm v²voji. A tak firma, kterß je nynφ opomφjena a opovrhovßna, m∙₧e dneÜnφho klidu vyu₧φt a ji₧ zφtra zazß°it jako novß stßlice, je₧ vyplnφ prostor po rozpadu b²valΘho neohrozitelnΘho monolitu; jako kdy₧ v dutΘm strom∞ vyraÜφ nov², nenßpadn² a zprvu opomφjen² v²honek.
  1917. 01
  1918. O obchodnφch a personßlnφch problΘmech spoleΦnosti Apple Computers bylo ji₧ 
  1919. °eΦeno mnoho; navφc v naÜem teritoriu se stalo z pohledu zßkaznφk∙ to nejhorÜφ, 
  1920. co se stßt mohlo: firma zde po tΘm∞° rok byla bez oficißlnφho zastoupenφ. Prßv∞ 
  1921. v tΘto chvφli bych se rßd pokusil zhodnotit souΦasnou situaci v poΦφtaΦφch 
  1922. Apple z hlediska zßkaznφka; nabφdnu zde sv∙j pohled na to, kterΘ sm∞ry v²voje 
  1923. firmy pova₧uji za zajφmavΘ a za mo₧n² poΦßtek budoucφho rozvoje.
  1924. Jednou z klφΦov²ch oblastφ nasazenφ poΦφtaΦ∙ PC je dnes oblast zßkladnφ 
  1925. kancelß°skΘ administrativy. Kralujφ zde p°edevÜφm MS Office, Lotus SmartSuite, 
  1926. Corel WordPerfect Office a samoz°ejm∞ u nßs tΘ₧ produkty domßcφ firmy 
  1927. Software602. Prvnφ zßkonitß otßzka p°φpadnΘho novΘho zßkaznφka Applu tedy bude: 
  1928. co z t∞chto produkt∙ mohu pou₧φt na svΘm Macu? Jak budu komunikovat s okolφm, 
  1929. kterΘ dnes jede hlavn∞ na PC? Odpov∞∩ nenφ jednoduchß: pokud pou₧ijeme emulaci 
  1930. (a nejnov∞jÜφ produkty VirtualPC a Real PC u₧ b∞₧φ docela svi₧n∞), pak m∙₧eme 
  1931. samoz°ejm∞ pou₧φt cokoliv. LidΘ si vÜak nekupujφ poΦφtaΦ Apple, aby na n∞m v 
  1932. emulaci spouÜt∞li Windows. V oblasti nativnφch produkt∙ ovÜem v²voj 
  1933. kancelß°sk²ch °eÜenφ pon∞kud zaostal. Nejvφce optimismu do platformy Mac OS 
  1934. vklßdß, soud∞ podle ve°ejn²ch prohlßÜenφ, z°ejm∞ Microsoft. MS Office pro Mac 
  1935. OS je dnes sice pouze ve verzi 4, co₧ je ve sv∞t∞ PC verze p°edposlednφ, 
  1936. portace MS Office 97 by vÜak m∞la b²t k dispozici na zaΦßtku p°φÜtφho roku a 
  1937. verze MS Office 98 by ji₧ m∞ly b²t pro PC i Mac uvoln∞ny souΦasn∞. M∙₧eme ovÜem 
  1938. spekulovat o tom, jak moc vß₧n∞ to Microsoft myslφ. KoneΦn∞, trh kancelß°sk²ch 
  1939. produkt∙ se tΘto firm∞ ji₧ stejn∞ poda°ilo ovlßdnout a n∞jak²ch pßr procent 
  1940. navφc u₧ nenφ tak v²znamn²ch v porovnßnφ s nebezpeΦφm, kterΘmu se vystavuje 
  1941. podporou cizφho operaΦnφho systΘmu. A kdo vφ, prßv∞ takovΘto prohlßÜenφ o 
  1942. podpo°e m∙₧e b²t tou nejlepÜφ (by¥ ne zrovna Φistou) taktikou v bitv∞ o 
  1943. zßkaznφka. Pokusme se zßvazek o budoucφ portaci p°elo₧it. Jako bych to slyÜel: 
  1944. vß₧en² pane zßkaznφku, m∙₧eÜ si sice poΦkat, a₧ budeÜ mφt nejnov∞jÜφ verzi 
  1945. naÜich ov∞°en²ch produkt∙ i na Macu, ale mezi nßmi, proΦ si nekoupit rovnou to 
  1946. co je, navφc na platform∞, kterß je naÜim produkt∙m lΘpe p°izp∙sobena a 
  1947. optimalizovßna? Navφc na platform∞ Windows pracuje mnohem vφce u₧ivatel∙, a 
  1948. tomu odpovφdß i podpora naÜe i spolupracujφcφch firem. Mezi nßmi, nem∙₧e se 
  1949. stßt, ₧e by vznikla novß verze naÜeho produktu, kterß by neb∞₧ela na naÜem 
  1950. operaΦnφm systΘmu. U jin²ch systΘm∙, kdo vφ...
  1951. A koho by takovßto argumentace stßle jeÜt∞ nep°esv∞dΦila, m∙₧e si vzpomenout na 
  1952. ne a₧ tak dßvn² p°φslib portace Windows NT na platformu Power PC (ta m∞la b²t 
  1953. jednou ze Φty° podporovan²ch platforem, ohlßÜen²ch v okam₧iku uvedenφ NT na 
  1954. trh). Nevφm, ale logika v∞ci mi °φkß, ₧e pokud by MS cht∞l n∞co portovat, stane 
  1955. se tak nejd°φve u operaΦnφho systΘmu. I tento krok je vÜak dvojseΦn², proto₧e 
  1956. vystavφ Windows NT p°φmΘmu srovnßnφ s nov²m systΘmem Rhapsody (vyvφjen²m na 
  1957. zßklad∞ systΘmu NextStep), kter² je ohlßÜen na p°φÜtφ rok. Tak₧e nenφ nakonec 
  1958. v²hodn∞jÜφ tuto platformu ignorovat?
  1959. Otßzku si z°ejm∞ musφme polo₧it jinak: jsou zde jinΘ d∙vody ne₧ prßv∞ 
  1960. kancelß°sk² software, je₧ jsou pßdn²m argumentem pro nßkup Maca? Tak p°edevÜφm, 
  1961. od zaΦßtku byl Mac "poΦφtaΦem pro nßs ostatnφ", tedy poΦφtaΦem pro lidi, s 
  1962. propracovan²m u₧ivatelsk²m rozhranφm a komfortnφ obsluhou. OperaΦnφ systΘmy na 
  1963. bßzi PC se mu sice ji₧ velmi p°iblφ₧ily, ale rozdφl je stßle vid∞t. I t°eba v 
  1964. takov²ch detailech, jako je myÜ: m∙₧e to b²t v∞cφ nßzoru, ale mßm-li k 
  1965. dispozici celou bohatou plochu obrazovky, m∙₧e b²t ovlßdacφ za°φzenφ co 
  1966. nejjednoduÜÜφ tedy jednotlaΦφtkovΘ. U₧ivatelΘ Maca (i ti profesionßlnφ, vΦetn∞ 
  1967. profesionßlnφch grafik∙) mi z°ejm∞ dajφ za pravdu, ₧e jedno tlaΦφtko staΦφ. 
  1968. Odpadajφ takovΘ v∞ci, jako p°izp∙sobenφ pro levou Φi pravou ruku (ve kterΘm 
  1969. ovlßdacφm panelu to mßm zrovna na tomhle poΦφtaΦi najφt? ...). Navφc, velmi 
  1970. paradoxn∞, se myÜ v nejnov∞jÜφm kancelß°skΘm balφku MS dßle komplikuje. Pokud 
  1971. p∙jde v²voj tφmto sm∞rem dßle, budeme za chvφli tahat po stole miniaturnφ 
  1972. klßvesnici, a a₧ potΘ n∞kdo vymyslφ, ₧e tlaΦφtka lze vlastn∞ nakreslit na 
  1973. obrazovce...
  1974. DalÜφ tradiΦnφ v²hodou Mac∙ je jejich multimedialita. Od velmi ran²ch dob 
  1975. v²voje byly schopny pracovat se zvukem, obrazem a videem. Tyto v∞ci prßv∞ dnes 
  1976. zaΦφnajφ pronikat i do oblasti PC; vznikajφ procesory s multimedißlnφm 
  1977. rozÜφ°enφm a dnes u₧ se v oblasti high-end jinΘ vlastn∞ ani neprodßvajφ. 
  1978. ProblΘm vÜak je, ₧e v tom naÜem oboru byl hardware v₧dy pon∞kud nap°ed p°ed 
  1979. softwarem. Vzpome≥me si t°eba, jak dlouho ji₧ mßme k dispozici pln∞ 32bitovou 
  1980. architekturu procesoru (poΦφnaje procesorem 80386), ale dodnes ji ani ten 
  1981. nejvφce u₧φvan² operaΦnφ systΘm (Windows 95) pln∞ nevyu₧φvß. PodobnΘ zdr₧enφ 
  1982. lze oΦekßvat i ve standardizaci a skuteΦn∞ hladkΘm a bezproblΘmovΘm nasazenφ 
  1983. multimedißlnφch prvk∙ PC; n∞co tak rozÜφ°enΘho a tak samoz°ejmΘho jako 
  1984. QuickTime na sebe jeÜt∞ dß n∞jakou dobu Φekat; p°itom novΘ sm∞ry v 
  1985. elektronickΘm publikovßnφ a elektronickΘ komunikaci vy₧adujφ hotovß a 
  1986. vyzkouÜenß °eÜenφ.
  1987. PoΦφtaΦe Macintosh byly od poΦßtku propojitelnΘ do sφtφ. Dnes to znφ jako 
  1988. samoz°ejmost, ale kdysi se na v²stavßch p°edvßd∞la jako velmi zajφmavß 
  1989. vlastnost, ₧e ka₧d² poΦφtaΦ Mac lze bez jak²chkoliv dopl≥k∙ rovnou p°ipojit do 
  1990. jednoduchΘ sφt∞ LocalTalk. Dnes je takovß p°ipojitelnost samoz°ejmostφ i u PC, 
  1991. vΦetn∞ operaΦnφho systΘmu, kter² je standardn∞ sφ¥ov², ale nßskok Mac∙ je stßle 
  1992. znßt zejmΘna v u₧ivatelskΘ jednoduchosti standardnφ instalace. Prßv∞ nov² sm∞r, 
  1993. Network Computing, k n∞mu₧ se p°idßvajφ vÜichni p°ednφ v²robci poΦφtaΦ∙ i 
  1994. softwaru, otevφrß Applu velmi Üirok² trh, jen₧ nenφ limitovßn ₧ßdnou 
  1995. hardwarovou a softwarovou nekompatibilitou, a pro kter² si Macy nesou ve vφnku 
  1996. vynikajφcφ v²kon a ov∞°enΘ multimedißlnφ schopnosti. Zßkladnφm aplikaΦnφm 
  1997. prost°edφm se stßvß Java. Apple ·toΦφ, jak na front∞ NC, tak i NetPC. Na p°φÜtφ 
  1998. rok jsou ohlßÜeny prvnφ sφ¥ovΘ poΦφtaΦe. Stojφ ovÜem za pozornost, ₧e i samotn² 
  1999. systΘm Mac OS 8 umφ na rozdφl od Windows ji₧ dnes jazyk Java interpretovat bez 
  2000. jak²chkoliv dopl≥k∙. PoΦφtaΦe Mac tak m∙₧eme p°φmo p°ipojit jako terminßly p°i 
  2001. souΦasnΘm vyu₧itφ jejich tradiΦn∞ siln²ch strßnek.
  2002. Na zßv∞r bych si nechal jednu lah∙dku, kterou jsme m∞li mo₧nost vid∞t na 
  2003. Invexu. Kdy₧ jsem poΦφtaΦ Spartakus poprvΘ vid∞l, hned mi doÜlo, ₧e sny o 
  2004. konvergenci oblasti mΘdiφ (televize, rßdia, zßbavnφho pr∙myslu), spot°ebnφ 
  2005. elektroniky, komunikacφ a poΦφtaΦ∙ jsou ji₧ zhmotn∞ny v realitu. V₧dy, kdy₧ 
  2006. jsem si p°edstavoval budoucφ sφ¥, p°edstavoval jsem si zejmΘna bohatstvφ 
  2007. terminßl∙, kter²mi budou u₧ivatelΘ nenßsiln∞ propojeni. V kapse budeme nosit 
  2008. elektronickou pen∞₧enku spojenou s osobnφm komunikaΦnφm p°φstrojem. Mφsto 
  2009. hodinek bude naÜi ruku dekorovat specißlnφ komunikßtor a plßnovaΦ Φasu. Doma 
  2010. budeme mφt domßcφ terminßl, tedy p°φstroj, kter² nahradφ televizi, rßdio, 
  2011. video, poΦφtaΦ a komunikaΦnφ za°φzenφ (dneÜnφ telefon). Nelze se proto divit 
  2012. mΘmu nadÜenφ, kdy₧ jsem vid∞l prvnφ takov² domßcφ terminßl na vlastnφ oΦi. 
  2013. Ne°φkß se mu tak, mß mnohem jednoduÜÜφ nßzev Spartakus, ale jde o "poΦφtaΦ", 
  2014. kter² dokß₧e to, co televize, ale v lepÜφ kvalit∞, p°ehraje to, co 
  2015. audiosouprava, pochopiteln∞ ve ÜpiΦkovΘm zvuku, p°evyÜujφcφm naprostou v∞tÜinu 
  2016. dneÜnφch domßcφch za°φzenφ, a samoz°ejm∞ nßm umo₧nφ komunikovat. OvladaΦ 
  2017. hlasitosti na displeji lze posunovat stejn∞ dob°e myÜφ, tlaΦφtkem na p°ednφm 
  2018. panelu p°φstroje, jako₧ i tradiΦnφm dßlkov²m ovlßdßnφm. Je p∞knΘ, kdy₧ se 
  2019. doΦkßvßme zhmotn∞nφ naÜich p°edstav, a musφm p°iznat, ₧e tento terminßl Apple 
  2020. m∞ nadchl svojφ vysp∞lostφ.
  2021. Z druhΘ strany dopl≥uje Ükßlu terminßl∙ Sφt∞ °ada Newton a eMate. Rozpoznßvßnφ 
  2022. pφsma, jednoduchß obsluha a snadnß p°enosnost, to je p°esn∞ to, Φφm Newton p°ed 
  2023. p∞ti lety p°edb∞hl svou dobu. Ale doba ji₧ zaΦφnß nazrßvat.
  2024. ProÜli jsme obdobφm, kterΘ by se dalo nazvat bitvou o operaΦnφ systΘm. Tato 
  2025. bitva je dnes dobojovßna. Obrazovky v∞tÜiny u₧ivatel∙ nynφ ovlßdla Windows, a¥ 
  2026. u₧ ve verzi 3.x, 95 Φi NT; velkΘ nad∞je Microsoft vklßdß i do p°enosnΘ verze 
  2027. CE. Zajφmavostφ je, ₧e vlastn∞ ₧ßdnß z r∙zn²ch podob Windows nenφ pln∞ 
  2028. aplikaΦn∞ sluΦitelnß s verzemi ostatnφmi, a n∞kde, nap°φklad u Windows CE, je 
  2029. rozdφl obrovsk². Na obzoru je vÜak pokus, p°esunout bojiÜt∞ na jinΘ ·zemφ. 
  2030. DalÜφ zßpas bude veden o to, uΦinit operaΦnφ systΘm ned∙le₧it²m. Naplnit vizi, 
  2031. aby Φlov∞k mohl pou₧φvat sv∙j software kdykoliv bude chtφt a na platform∞, 
  2032. kterou bude mφt prßv∞ k dispozici. M∞l by mφt mo₧nost si plßnovat Φas na sluÜn∞ 
  2033. vybavenΘm kancelß°skΘm Φi domßcφm systΘmu, stejn∞ dob°e, jako ve svΘm kapesnφm 
  2034. diß°i. I proto dnes Microsoft tak striktn∞ rozliÜuje mezi svojφ podporou Javy 
  2035. jako jazyka a v²vojovΘho prost°edφ (to ano, jinak by neÜly javovskΘ aplikace 
  2036. spouÜt∞t pod Windows) a mezi uznßnφm Javy jako platformy, co₧ odmφtß (to by 
  2037. uznßvalo smysluplnost alternativy k Windows). Tak₧e zatφmco dnes mßme 5 
  2038. navzßjem vφce Φi mΘn∞ nekompatibilnφch operaΦnφch systΘm∙ od jednoho v²robce, a 
  2039. nekompatibilnφ systΘmy dalÜφ, v budoucnu by naopak m∞ly operaΦnφ systΘmy od 
  2040. r∙zn²ch v²robc∙ b∞₧φcφ na r∙zn²ch platformßch velmi dob°e spolupracovat a 
  2041. umo₧≥ovat spouÜt∞nφ stejn²ch aplikacφ, pokud vyhovujφ danΘmu standardu. Ji₧ 
  2042. nynφ vsadila na tuto platformu celß °ada softwarov²ch firem (ji₧ jsou k 
  2043. dispozici javovskΘ komponenty firmy Lotus pod nßzvem KONA, znßme javovsk² v²voj 
  2044. spoleΦnostφ Corel a Netscape, a samoz°ejm∞ produkty "domßcφ" dφlny spoleΦnosti 
  2045. SunSoft). Kancelß°skΘ a komunikaΦnφ aplikace tu tedy budou, a jejich trh bude 
  2046. obrovsk² a okam₧it². V∙bec nebude vadit, budou-li mφt n∞kterΘ terminßly krom∞ 
  2047. standardnφ propojitelnosti navφc takΘ dobrΘ grafickΘ a multimedißlnφ 
  2048. schopnosti, propracovan² design a u₧ivatelskou p°φv∞tivost.
  2049. Ne, poΦφtaΦe Macintosh nezmizφ. V tom horÜφm p°φpad∞ tu budeme mφt prost∞ 
  2050. pon∞kud lΘpe vybavenou °adu multimedißlnφch sφ¥ov²ch poΦφtaΦ∙. V tom lepÜφm se 
  2051. budeme i nadßle t∞Üit plnohodnotnΘ alternativ∞ k p°evlßdajφcφmu prost°edφ. A 
  2052. v∙bec, kdo vφ, kterß varianta je vlastn∞ z finanΦnφho hlediska lepÜφ Φi horÜφ. 
  2053. Jß stejn∞ v∞°φm, ₧e sv∞t nemß rßd monopol...7 0859/D╠D o
  2054.  
  2055.  
  2056. Nßzev: InstallShield 5.0 RieÜenie pre vytvßranie inÜtalßciφ
  2057. Autor:ètefan Stieranka
  2058. 01
  2059. Vytvßranie inÜtalaΦn²ch programov bola kedysi vec veφmi jednoduchß. Niekedy bol 
  2060. pou₧it² len dßvkov² BAT s·bor na prekopφrovanie obsahu diskiet na pevn² disk, v 
  2061. lepÜom prφpade mal inÜtalaΦn² program aj jednoduchΘ rozhranie. V prostredφ 
  2062. Windows sa vÜak situßcia radikßlne zmenila. Bolo treba upravova¥ r╓zne 
  2063. konfiguraΦnΘ s·bory a vo Windows 95 dokonca aj registre, Φo u₧ v╓bec nie je vec 
  2064. jednoduchß.
  2065. Vytvßranie inÜtalaΦnΘho programu pre Windows aplikßcie je vecou nßroΦnou a 
  2066. navyÜe veφ-mi neefektφvnou. V²vojßri pri tejto prßci strßvia veφa Φasu a 
  2067. inÜtalaΦn² program je aj tak pou₧it² vΣΦÜinou len jedenkrßt pri inÜtalßcii.
  2068. Na tento problΘm reagovali viacerΘ firmy systΘmami pre vytvßranie inÜtalßciφ. 
  2069. Spomedzi nich vynikla firma InstallShield Software, ktorej produkt sa stal 
  2070. svetov²m Ütandardom. V s·Φasnosti sa dostßva na trh jeho novß 32bitovß verzia 
  2071. InstallShield 5.0, ktorß prinßÜa v²raznΘ zlepÜenia a ·plne novΘ mo₧nosti.
  2072. Mo₧nosti
  2073. Na ·vod snß∩ zoznam podporovan²ch v²vojov²ch nßstrojov, preto₧e to bude 
  2074. v²vojßrov aplikßciφ asi zaujφma¥ najviac. PodporovanΘ s· teda nasledovnΘ 
  2075. v²vojovΘ prostriedky: Borland C++, Borland Delphi, Borland J Builder, Lotus 
  2076. Notes, Microsoft Access for Developers, Microsoft Fortran PowerStation, 
  2077. Microsoft Office for Developers, Microsoft SQL, Microsoft Visual Basic, 
  2078. Microsoft Visual Basic for Applications, Microsoft Visual C++, Microsoft Visual 
  2079. FoxPro, Microsoft Visual J++, Oracle Developer/2000, Powersoft Jato, Powersoft 
  2080. Optima++, Powersoft PowerBuilder, Powersoft Watcom C++, Powersoft Watcom 
  2081. FORTRAN a Symantec Visual CafΘ.
  2082. Prostredie InstallShield 5.0 je veφmi prehφadnΘ a pre ovlßdanie veφmi 
  2083. jednoduchΘ. Je rozdelenΘ do viacer²ch okien, v ktor²ch nßjdeme vÜetko potrebnΘ 
  2084. od v²voja vlastnej inÜtalßcie a₧ po jej kopφrovanie na inÜtalaΦnΘ diskety alebo 
  2085. inΘ dßtovΘ mΘdiß. Mno₧stvo Φinnostφ je sprevßdzan²ch sprievodcami (alebo 
  2086. k·zelnφkmi?), ktor² vykonaj· veφk· Φas¥ prßce za 
  2087. Pri vytvßranφ novej inÜtalßcie m╓₧ete pou₧i¥ sprievodcu. Na ·vod je potrebnΘ 
  2088. zada¥ nßzov aplikßcie, jej verziu, cestu k hlavnΘmu spustiteφnΘmu s·boru 
  2089. aplikßcie, pou₧it² v²vojov² prostriedok a podobne. ╧alej v prφsluÜnom okne 
  2090. vyberiete a nastavφte potrebnΘ dial≤govΘ oknß, ktorΘ bud· zobrazenΘ pri 
  2091. inÜtalßcii. V ∩alÜφch krokoch zvolφte mo₧nΘ jazykovΘ verzie s prφsluÜn²mi 
  2092. s·bormi, definovanie typov inÜtalßcie a inÜtalovanΘ komponenty, a kostra 
  2093. inÜtalßcie je hotovß. èkoda ₧e sprievodca nepom╓₧e s definφciou vÜetk²ch 
  2094. s·borov potrebn²ch pre inÜtalßcie, preto₧e tie musφte definova¥ manußlne mimo 
  2095. sprievodcu. Tßto Φinnos¥ je vÜak uφahΦenß technol≤giou drag-and-drop. T²m je 
  2096. vlastne ukonΦen² v²voj jednoduchej Ütandardnej inÜtalßcie. Nakoniec staΦφ 
  2097. vytvori¥ inÜtalaΦnΘ diskety za pomoci sprievodcu, ktor² vßm umo₧nφ vybra¥ si z 
  2098. ponuky: 3,5" diskety (1,44 4,0 MB), 5,25" diskety (1,2 MB), CD-ROM, a webovsk· 
  2099. inÜtalßciu (jeden EXE s·bor). Ka₧dß inÜtalßcia automaticky obsahuje aj 
  2100. odinÜtalaΦn² program.
  2101. Tu vÜak mo₧nosti Install-Shield 5.0 v╓bec nekonΦia. Pre rozsiahlejÜie aplikßcie 
  2102. je tu mo₧nos¥ vytvßra¥ r╓zne typy inÜtalßciφ. Jednou z naj-silnejÜφch "zbranφ" 
  2103. je vÜak zabudovan² v²konn² intern² programovacφ jazyk Install-Script. Svojou 
  2104. koncepciou sa ponßÜa na "CΘΦko". K jeho prehφadnosti prispieva farebnΘ 
  2105. odlφÜenie syntaxu skriptu. Aj pri editßcii InstallScriptu sa stretnete zo 
  2106. sprievodcom, ktor² vßm pom╓₧e s dopφ≥anφm funkciφ. Pre pou₧itie je k dispozφcii 
  2107. vyÜe 270 funkciφ, ktorΘ s· rozdelenΘ do 21 skupφn.
  2108. K dispozφcii je tie₧ kompilßtor a debugger s mo₧nos¥ou krokovania 
  2109. InstallScriptu. Vhod prφde prehliadanie obsahu premenn²ch a v²pis ch²b pri 
  2110. kompilßcii.
  2111. ╧alÜia silnß strßnka tohoto systΘmu je v integrßcii Üirokej podpory multimΘdiφ. 
  2112. Do vytvßranej inÜtalßcie je mo₧nΘ vlo₧i¥ AVI video, Wave/MIDI zvuk a 256farebn· 
  2113. grafiku. Tieto mo₧nosti vytvoria z vaÜich inÜtalßciφ veφmi efektnΘ, 
  2114. multimedißlne aplikßcie, ktorΘ sprφjemnia chvφle pri inÜtalßcii programov.
  2115. Podpora jazykov
  2116. InstallShield sa dodßva v troch verzißch, ktorΘ sa odliÜuj· jedine v jazykov²ch 
  2117. schopnostiach. Verzia Profesional dokß₧e vytvßra¥ inÜtalßcie iba v angliΦtine, 
  2118. verzia International v 17 jazykoch vrßtane ΦeÜtiny a slovenÜtiny, a verzia 
  2119. Bilingual v angliΦtine a jednom ∩alÜom jazyku, obsiahnutom vo verzii 
  2120. Internetional.
  2121. Zßver
  2122. InstallShield v sebe zah+≥a komplexnΘ nßstroje pre r²chly a jednoduch² v²voj 
  2123. inÜtalßciφ, a v╓bec nezßle₧φ na tom, Φi sa jednß o typy klasickΘ alebo 
  2124. multimedißlne. Kombinßcia φahko pou₧iteφnΘho vizußlneho v²vojovΘho prostredia s 
  2125. technol≤giou InstallShield poskytuje ÜirokΘ mo₧nosti, a tak nem╓₧em urobi¥ niΦ 
  2126. inΘ ako produkt InstallShield 5.0 doporuΦi¥ vÜetk²m v²vojßrom, ktor² chc· svoje 
  2127. aplikßcie "vybavi¥" perfektn²m inÜtalaΦn²m programom.7 0861/OK oInstallShield 
  2128. 5.0
  2129. jednoduchΘ ovlßdanie
  2130. integrßcia multimΘdiφ
  2131. podpora jazykov²ch verziφ
  2132. InstallScript
  2133. cena
  2134. K recenzii poskytla firma: UNICORN, RohßΦovß 83, 130 00 Praha 3
  2135. www.unicorn.cz
  2136. Cena (bez DPH): Profesional 31 000 KΦ
  2137. International 50 700 KΦ
  2138. Bilingual 35 000 KΦ
  2139.  
  2140.  
  2141. Nßzev: SIMedit pomocnφk pro u₧ivatele telefon∙ GSM
  2142. Autor:STANISLAV BORECK▌, TestCentrum IDG
  2143. 01
  2144. V b∞₧nΘ praxi je pro manipulaci s ·daji na SIM kart∞ nutnΘ pou₧φvat klßvesnici 
  2145. telefonu, co₧ jist∞ nenφ p°φliÜ pohodlnΘ. NaÜt∞stφ se vÜak na naÜem trhu 
  2146. objevila pom∙cka v podob∞ produktu SIMedit.
  2147. Hlavnφ myÜlenka v²robku spoΦφvß v mo₧nosti naΦφtat data ze SIM karty a editovat 
  2148. je pomocφ b∞₧nΘho PC. Produkt je zalo₧en na p∙vodnφm programovΘm vybavenφ 
  2149. SIMedit 1.0, kterΘ dopl≥uje hardwarovß Φßst v podob∞ univerzßlnφ ΦteΦky SIM 
  2150. karet Personal Card SystΘm.
  2151. Program
  2152. SamotnΘ programovΘ vybavenφ je urΦeno pro DOS, verze pro Windows 95/NT je ve 
  2153. stadiu beta-test∙. S ohledem na Φeskou verzi dosovskΘho programu a vlastnφ 
  2154. zobrazovßnφ naÜich znak∙ je mo₧nΘ jej spouÜt∞t i bez aktivnφ nßrodnφ podpory, a 
  2155. v p°φpad∞ provozu pod Windows rad∞ji na celΘ obrazovce, nikoli v okn∞.
  2156. Editace telefonnφho seznamu je samoz°ejm∞ hlavnφm ·kolem celΘho produktu. 
  2157. Zobrazovan² seznam je mo₧nΘ zφskat v zßsad∞ dv∞ma zp∙soby. Bu∩ jej lze naΦφst 
  2158. p°φmo ze SIM karty, nebo zalo₧it nov². V novΘm seznamu mohou b²t data umφst∞na 
  2159. na p°φsluÜnΘ pozice ruΦn∞ nebo naΦtenφm ze souboru. Jde p°itom o b∞₧n² textov² 
  2160. soubor se t°emi tabelovan²mi sloupci (pozice, nßzev, Φφslo), co₧ dßvß mo₧nost 
  2161. p°ipravit si seznam do tΘto podoby i exportem z jin²ch programov²ch systΘm∙ a 
  2162. organizßtor∙. Pozor vÜak na pou₧itφ Φesk²ch znak∙ v nßzvech, proto₧e aΦkoli 
  2163. jsou k≤dy do SIM karty ulo₧eny p°esn∞ podle zadßnφ, nemusφ b²t sprßvn∞ 
  2164. zobrazeny na displeji aparßtu. A¥ ji₧ seznam vznikne jak²mkoli zp∙sobem, nabφzφ 
  2165. se u₧ivateli dßle mo₧nost editovat libovolnou polo₧ku, vyhledat po₧adovan² 
  2166. °et∞zec, t°φdit zßznamy, p°idat p°edΦφslφ, p°φpadn∞ smazat nepot°ebn² zßznam. V 
  2167. rßmci editace lze mimo jinΘ i ruΦn∞ zm∞nit umφst∞nφ polo₧ky v seznamu. Pokud 
  2168. vÜak u₧ivatel zvolφ ji₧ obsazenou pozici, je po₧adavek striktn∞ odmφtnut. 
  2169. P°esun je ale mo₧nΘ realizovat s vyu₧itφ funkce pro vlo₧enφ, kdy do nov∞ 
  2170. vytvo°enΘho prßzdnΘho mφsta je p°esunut po₧adovan² zßznam. Funkce hledßnφ 
  2171. umo₧≥uje krom∞ samotnΘho nalezenφ uvedenΘho °et∞zce zßrove≥ i jeho nahrazenφ 
  2172. jin²m. Specifikovat lze i prohledßvanou oblast (jmΘno, Φφslo, p°edΦφslφ, 
  2173. vÜude). Ve spoluprßci se samostatnou funkcφ p°edΦφslφ dovolφ u₧ivateli 
  2174. efektivn∞ dopl≥ovat do libovolnΘho zßznamu po₧adovanΘ informace. P°i 
  2175. automatickΘm t°φd∞nφ je jako klφΦovΘ pou₧ito jmΘno polo₧ky a lze specifikovat i 
  2176. od kterΘ do kterΘ pozice mß t°φd∞nφ prob∞hnout. Parametr p°edΦφslφ je mo₧nΘ 
  2177. definovat bu∩ ruΦn∞, nebo v²b∞rem z p°eddefinovanΘ databßze. Ta je sice pevn∞ 
  2178. definovßna p°φmo v programu, ale v danΘm okam₧iku je pln∞ aktußlnφ. Samoz°ejm∞ 
  2179. ₧e lze op∞t urΦit oblast, na kterou dopl≥ovßnφ p°edΦφslφ aplikovat. Mezi 
  2180. funkcemi pochopiteln∞ nechybφ ani op∞tovnΘ naΦtenφ dat z karty, nebo naopak 
  2181. jejich ulo₧enφ.
  2182. Druh²m editovateln²m seznamem na SIM kart∞ jsou SMS zprßvy. Ty jsou naΦφtßny 
  2183. nezßvisle na telefonnφm seznamu ze samostatnΘ pam∞¥ovΘ oblasti karty a je zde 
  2184. b∞₧n∞ prostor pro deset r∙zn²ch zprßv. Podobn∞ jako u seznamu je mo₧nΘ zprßvy 
  2185. editovat, ovÜem krom∞ textu (160 znak∙) lze urΦit nebo zjistit i dalÜφ 
  2186. parametry, jako nap°. zda byla zprßva pouze p°ijata, Φi ji₧ p°eΦtena, nebo zda 
  2187. je teprve urΦena k odeslßnφ, p°φpadn∞ ji₧ odeslßna a n∞kterΘ dalÜφ parametry, 
  2188. jako nap°. telefonnφ Φφslo SMS centra. To dovoluje odesφlat r∙znΘ zprßvy 
  2189. r∙zn²mi cestami. Samoz°ejm∞ ani v tomto dialogovΘm okn∞ neschßzφ mo₧nost pro 
  2190. zapsßnφ upravenΘho seznamu nebo znovunaΦtenφ stßvajφcφho ze SIM karty.
  2191. ╚teΦka karet
  2192. Druhou Φßstφ je, jak jsem ji₧ uvedl, univerzßlnφ ΦteΦka karet. Ta komunikuje s 
  2193. programem pomocφ sΘriovΘho rozhranφ a 9pinovΘho konektoru, tak₧e ji lze velmi 
  2194. snadno p°ipojit k libovolnΘmu poΦφtaΦi. ╚teΦka je °φzena RISC procesorem a v 
  2195. zßkladnφm provedenφ je urΦena pouze pro velkΘ SIM karty (ISO). Pokud pat°φte 
  2196. mezi u₧ivatele mal²ch verzφ (plug-in), pak bude nutnΘ doplnit za°φzenφ o 
  2197. redukci.
  2198. Zßv∞rem
  2199. CelΘ za°φzenφ p°inßÜφ jednoznaΦn∞ v²razn² posun v komfortu p°i prßci se SIM 
  2200. kartami pro telefony GSM. Jednoduch² zp∙sob komunikace zaruΦuje mo₧nost 
  2201. p°ipojenφ prakticky k jakΘmukoli poΦφtaΦi, a snadno ovladateln² program 
  2202. umo₧≥uje obsluhu i mΘn∞ zkuÜenΘmu u₧ivateli. Pouze u₧ivatelΘ mal²ch SIM karet 
  2203. budou pravd∞podobn∞ v budoucnu pon∞kud znev²hodn∞ni nutnostφ dalÜφ investice do 
  2204. redukΦnφho prvku. Zajφmav²m p°φnosem vbrzku bude rozhranφ pro Windows 95/NT.7 
  2205. 0862/OK o
  2206. SIMedit 1.0
  2207. komfortnφ manipulace s daty na SIM kartßch
  2208. velmi jednoduchß komunikace s poΦφtaΦem
  2209. jednoduchΘ a snadno ovladatelnΘ programovΘ vybavenφ
  2210. n∞kterΘ vlastnosti p°i editacφ seznam∙
  2211. redukce pro malΘ SIM karty je pouze dopl≥kem
  2212. programovΘ vybavenφ zatφm pouze pro DOS
  2213. K recenzi poskytla firma:
  2214. www.compelson.cz
  2215. Cena (vΦ. DPH): 3 990 KΦ (redukce 350 KΦ)
  2216.  
  2217.  
  2218. Nßzev: 3Com SuperStack II Switch 3000
  2219. Autor:VzßjemnΘ propojovßnφ poΦφtaΦ∙ v rßmci r∙zn²ch pracoviÜ¥, a to dokonce i t∞ch zcela nejmenÜφch, s sebou logicky p°inßÜφ rozmanitΘ nßroky na sφ¥ovΘ vybavenφ. ZvlßÜt∞ v poslednφ dob∞, s ohledem na zvyÜovßnφ propustnosti lokßlnφch sφtφ, pat°φ mezi Φasto pou₧φvanß za°φzenφ switche (p°epφnaΦe). Na naÜem trhu je jednφm z nabφzen²ch i SuperStack II Switch 3000 10/100, jen₧ je v²robkem znßmΘ firmy 3Com.
  2220. 01
  2221. Na rozdφl od hub∙, kde p°enosovß rychlost 10, resp. 100 Mb/s, je sdφlenß na 
  2222. vÜech portech za°φzenφ, konstrukce switch∙ nabφzφ uvßd∞nou hodnotu v₧dy pro 
  2223. ka₧d² port samostatn∞. Navφc dovoluje kombinovat pomalejÜφ Φßsti sφt∞ s 
  2224. komunikacφ 10 Mb/s (Ethernet) a rychlejÜφ v∞tve se 100 Mb/s (FastEthernet), a 
  2225. to zcela nezßvisle na sob∞. Samoz°ejm∞ touto vlastnostφ disponuje i 3Com 
  2226. SuperStack II Switch 3000. Standardn∞ nabφzφ k vyu₧itφ dvanßct port∙ 
  2227. 10Base-T/100Base-TX (zßsuvka RJ-45), z nich₧ libovoln² m∙₧e pracovat jak v 
  2228. re₧imu 10, tak i 100 Mb/s. Switch disponuje nov∞ navr₧enou automatickou detekcφ 
  2229. p°enosovΘ rychlosti, tak₧e podle p°ipojenΘho za°φzenφ m∞nφ port samoΦinn∞ 
  2230. zp∙sob komunikace. Tato vlastnost umo₧≥uje snadnΘ kombinovßnφ obou typ∙ sφtφ 
  2231. (Ethernet, FastEthernet) a i pozd∞jÜφ bezproblΘmov² p°echod na rychlejÜφ zp∙sob 
  2232. komunikace. Konstrukce switche nabφzφ dßle na ka₧dΘm z port∙ jak half-, tak i 
  2233. fullduplexnφ provoz, co₧ v praxi znamenß mo₧nost komunikace a₧ do rychlosti 200 
  2234. Mb/s. VÜechny porty jsou vÜak pouze v²stupnφ (nek°φ₧enΘ), co₧ v zßkladnφm 
  2235. provedenφ switche znamenß jeho pou₧itφ v hlavnφm uzlu sφt∞ (viz obr. 2). Pro 
  2236. propojenφ switch∙ mezi sebou, Φi s jin²mi Φßstmi sφt∞, je mo₧nΘ vyu₧φt 
  2237. nabφzen²ch dopl≥kov²ch modul∙. Ty dßvajφ u₧ivateli mo₧nost p°ipojenφ pomocφ 
  2238. sφtφ typu FastEthernet (100Base-FX optickΘ vlßkno, 100Base-TX m∞d∞n² vodiΦ) a 
  2239. do konce roku 1997 by m∞l b²t rovn∞₧ k dispozici i modul ATM OC-3c multi-mode a 
  2240. modul Gigabit Ethernet SX pro p°ipojenφ do p°φsluÜnΘho typu sφtφ.
  2241. Krom∞ nasazenφ switche v menÜφch pracovnφch skupinßch, se nabφzφ i dφky a₧ 8 
  2242. 160 podporovan²m adresßm MAC na switch jeho vyu₧itφ i v rozsßhl²ch sφtφch, s 
  2243. pom∞rn∞ vysok²mi nßroky na v²kon. To mimo jinΘ dovoluje i kontrola a omezovßnφ 
  2244. p°et∞₧ovßnφ pomocφ tzv. Intelligent Flow Managementu, zajiÜ¥ujφcφho efektivnφ 
  2245. ochranu p°ed ztrßtami paket∙ a minimalizujφcφho prodlevy toku dat i p°i vysokΘm 
  2246. zatφ₧enφ sφt∞. Ka₧d² z port∙ je navφc vybaven vlastnφm bufferem o kapacit∞ 256 
  2247. kB, co₧ op∞t vede k plynulejÜφmu toku dat. DalÜφ z implementovan²ch 
  2248. technolo-giφ p°i p°enosu dat, PACE Technology, umo₧≥uje nasazenφ switche rovn∞₧ 
  2249. v sφtφch, navr₧en²ch pro p°enos multimedißlnφch dat v reßlnΘm Φase.
  2250. Je b∞₧nΘ, ₧e v∞tÜina aktivnφch prvk∙ tohoto typu disponuje i °adou mo₧nostφ pro 
  2251. svou sprßvu a °φzenφ. Nejinak je tomu i zde a zßkladnφm prvkem sprßvy je 
  2252. podpora RMON a virtußlnφch sφtφ VLAN. K dispozici je a₧ 16 virtußlnφch sφtφ na 
  2253. jeden switch, vΦetn∞ tzv. kmenovΘ VLAN pro propojovßnφ vφce switch∙ mezi sebou. 
  2254. To dovoluje ·Φinnou segmentaci sφt∞ podle pracovnφch skupin, nßsledn∞ tak 
  2255. zv²Üenφ bezpeΦnosti a rovn∞₧ zredukovßnφ provozu na sφti. DalÜφm nßstrojem pro 
  2256. °φzenφ switche je ji₧ prakticky standardnφ plnß podpora SNMP managementu. Ten 
  2257. je samoz°ejm∞ podporovßn jak p°es IP, tak i IPX a dovoluje vzdßlen² monitoring 
  2258. vÜech charakteristik za°φzenφ i jednotliv²ch port∙ v reßlnΘm Φase. Krom∞ 
  2259. vzdßlenΘho managementu je mo₧nß i lokßlnφ sprßva za°φzenφ pomocφ b∞₧nΘho 
  2260. sΘriovΘho portu RS-232 (9pin) a p°φsluÜnΘho programovΘho vybavenφ.
  2261. K zßkladnφm parametr∙m za°φzenφ je t°eba jeÜt∞ doplnit, ₧e se jednß o 
  2262. "stohovateln²" aktivnφ prvek, pat°φcφ do ucelenΘ sΘrie produkt∙ s nßzvem 
  2263. "SuperStack". Jednotka je dodßvßna i spolu s montß₧nφmi dopl≥ky pro zabudovßnφ 
  2264. do 19" sk°φnφ Rack, ovÜem m∙₧e pracovat i samostatn∞. Napßjenφ je zajiÜt∞no 
  2265. internφm zdrojem 220 V o v²konu 74 W. Krom∞ mo₧nosti softwarovΘho monitorovßnφ 
  2266. provoznφch stav∙ je jejich zßkladnφ sledovßnφ mo₧nΘ i ze skupiny indikaΦnφch 
  2267. LED diod. Ty nap°φklad informujφ o komunikaΦnφm re₧imu u ka₧dΘho z port∙ 
  2268. (Ethernet/FastEthernet), o zatφ₧enφ, chybov²ch stavech, napßjenφ atd.
  2269. Vyu₧φvßnφ architektury ASIC a novΘ p∙vodnφ ΦipovΘ sady BRASICA tak dovolilo 
  2270. v²robci snφ₧it cenu za°φzenφ zjevn∞ bez jakΘhokoli omezenφ jeho parametr∙ a 
  2271. u₧itn²ch vlastnostφ. I proto je mo₧nΘ na naÜem trhu tento aktivnφ prvek 
  2272. zakoupit za cenu p°ibli₧n∞ 80 000 KΦ bez DPH, a firmou 3Com je standardn∞ 
  2273. garantovßna zßruka v trvßnφ 1 roku.7 8360/JL q
  2274. 3Com SuperStack II Switch 3000
  2275. K testu zap∙jΦila firma: 3Com Praha
  2276. Burzovnφ palßc, Rybnß 14, 110 05 Praha 1
  2277. Zßruka: 1 rok
  2278. Cena: cca 80 000 KΦ (bez DPH)
  2279.  
  2280.  
  2281. Nßzev: Na st°φbrn²ch kotouΦφch
  2282. Autor:Chronicle of the 20th Century
  2283. 01
  2284. DalÜφ titul z multimedißlnφ knihovny nakladatelstvφ Dorling Kindersley 
  2285. Multimedia je, jak titulek napovφdß, kronikou dvacßtΘho stoletφ. Samoz°ejm∞ 
  2286. nikoliv celΘ stovky let (budoucnost zatφm u Dorling∙ p°edvφdat nedokß₧φ) 
  2287. encyklopedie zachycuje v²znamnΘ udßlosti od poΦßtku naÜeho stoletφ, tj. od data 
  2288. 1. 1. 1900, a₧ po Φervenec 1996. Stejn∞ jako u dalÜφch titul∙ tohoto 
  2289. nakladatelstvφ, ani zde nejste omezeni nem∞nnou mno₧inou informacφ na CD-ROMu, 
  2290. nebo¥ souΦßstφ produktu je funkce pro internetovΘ p°ipojenφ k WWW strßnce, kde 
  2291. si m∙₧ete natßhnout aktualizace.
  2292. Ani pokud nehodlßte Φi nem∙₧ete vyu₧φt on-line p°ipojenφ, nev∞Üte hlavu. 
  2293. CΘdΘΦko je toti₧ doslova naÜlapßno daty, jejich₧ by¥ jen letmΘ zhlΘdnutφ vßs 
  2294. p°ipravφ o hodiny a hodiny Φasu. Nelze vÜak litovat informacφ je skuteΦn∞ 
  2295. mnoho, zato jsou velmi zajφmavΘ a jsou podßny Φtivou, atraktivnφ formou, 
  2296. samoz°ejm∞ vΦetn∞ archivnφch zvukov²ch zßznam∙, videosekvencφ a fotografiφ. VÜe 
  2297. je pochopiteln∞ v angliΦtin∞, zaΦφnajφcφ studenti sv∞tovΘho jazyka mohou tudφ₧ 
  2298. mφt s porozum∞nφm problΘmy. Tak u₧ to vÜak u zahraniΦnφch titul∙ b²vß. Ale zp∞t 
  2299. k obsahu. Encyklopedie poskytuje informace zpracovanΘ t°emi formami: biografie, 
  2300. p°ehledy a novinovΘ p°φsp∞vky. Biografie zachycujφ ₧ivot a dφlo, vΦetn∞ 
  2301. nejd∙le₧it∞jÜφch historick²ch dat, jednoho sta v²znamn²ch osobnostφ v∞dy a 
  2302. techniky, kultury, politiky, filosofie a dalÜφch oblastφ. Se°azeni podle 
  2303. abecedy tak vedle sebe stojφ dosti rozdφlnφ lidΘ Madonna a Nelson Mandela Φi 
  2304. Fidel Castro a Charlie Chaplin.
  2305. Vynikajφcφm zp∙sobem jsou zpracovßny p°ehledy, tedy monotematicky zpracovanΘ 
  2306. multimedißlnφ informaΦnφ kiosky. Mapujφ ob∞ sv∞tovΘ vßlky, ruskou revoluci, 
  2307. v²zkum vesmφru, vßlku ve Vietnamu, Ameriku v mezivßleΦnΘm obdobφ, pßd komunismu 
  2308. a faÜismus. Ka₧d² z t∞chto p°ehled∙ je rozd∞len na n∞kolik sekcφ, kterΘ 
  2309. obsahujφ struΦnΘ shrnutφ danΘ problematiky, Φasto obohacenΘ multimedißlnφmi 
  2310. p°φsp∞vky.
  2311. Nejv∞tÜφ balφk informacφ je zpracovßn formou novinov²ch p°φsp∞vk∙. V 
  2312. encyklopedii je jich na 6 000! Ka₧d² m∞sφc ka₧dΘho roku celΘho stoletφ je 
  2313. reprezentovßn alespo≥ jednφm zßznamem obsßhlejÜφm p°ehledov²m textem novinovΘho 
  2314. stylu a dobovou fotografiφ. V pravΘ Φßsti obrazovky se navφc objevujφ krßtkΘ 
  2315. zprßvy z kultury, sportu, v∞dy a spoleΦnosti. Je takΘ mo₧nΘ vyvolat krßtkΘ 
  2316. zprßvy (brief), kterΘ jednou v∞tou v∞nujφ pozornost jednotliv²m dn∙m!
  2317. Asi je z°ejmΘ, ₧e mno₧stvφ p°φsp∞vk∙ v encyklopedii je skuteΦn∞ ohromnΘ. Prßv∞ 
  2318. proto auto°i implementovali hned n∞kolik p°φstupov²ch mechanism∙ k dat∙m, je₧ 
  2319. lze pou₧φt ¥uknutφm na navigßtora v levΘm hornφm rohu obrazovky. Jednφm z nich 
  2320. je newsroom, mφstnost se spoustou objekt∙ (m∙₧ete se v nφ i otßΦet): ¥uknutφm 
  2321. na n∞kter² objekt se vypravφte do souvisejφcφ oblasti, nap°. klepnutφ na 
  2322. vinylovou desku vyvolß novinov² p°φsp∞vek vztahujφcφ se k hudb∞, klepnutφ na 
  2323. psacφ stroj zobrazφ nejv²znamn∞jÜφ titulky (headlines) novin, model raketoplßnu 
  2324. je odkazem do p°ehledu o v²zkumu vesmφru, apod. DalÜφm mechanismem je tlaΦφtko 
  2325. Biographies, kterΘ vßs zavede do sekce biografiφ. Pomocφ kalendß°e (tlaΦφtko 
  2326. Calendar) a News screen selectoru si m∙₧ete vybrat rok, resp. konkrΘtnφ datum, 
  2327. k n∞mu₧ se majφ zobrazit novinovΘ p°φsp∞vky. TlaΦφtko 20th Century in Focus je 
  2328. pak odkazem do sekce p°ehled∙, o kterΘ jsem se ji₧ zmi≥oval. A aby toho nebylo 
  2329. mßlo, k dispozici jsou jeÜt∞ t°i vyhledßvacφ funkce. O dokonalou orientaci v 
  2330. mo°i informacφ je postarßno opravdu dob°e.
  2331. Cliparty
  2332. Asi ka₧d² u₧ivatel v²poΦetnφ techniky Φas od Φasu pot°ebuje o₧ivit sv∙j 
  2333. dokument n∞jak²m obrßzkem. Ale kde ho vzφt? M∙₧ete si ho ruΦn∞ nakreslit a 
  2334. p°eskenovat, nebo jej vytvo°it v n∞jakΘm grafickΘm editoru. Nebo jej najφt na 
  2335. Internetu. Anebo si po°φdit cΘdΘΦko s kliparty. Zvß₧φte-li nßklady a p°φnosy 
  2336. uveden²ch mo₧nostφ, nejlepÜφ pom∞r cena/hodnota asi p°ipadne na poslednφ 
  2337. alternativu. Zb²vß si jen vybrat z nabφdky trhu, kter² kompakt je prßv∞ pro vßs 
  2338. ten prav². Zda je to prßv∞ dφlko z produkce FMI, m∙₧ete zjistit v nßsledujφcφch 
  2339. °ßdkßch.
  2340. Na kompaktnφm disku Cliparty je umφst∞no cca 8 000 obrßzk∙, kterΘ auto°i 
  2341. rozd∞lili do 20 kategoriφ. Jen namßtkou uvedu n∞kterΘ: abecedy, jφdlo, lidΘ, 
  2342. poΦφtaΦe, prßce, sport, vlajky nebo zvφ°ata. PoΦty obrßzk∙ v jednotliv²ch 
  2343. kategoriφch jsou znaΦn∞ variabilnφ, od cca 60 soubor∙ a₧ po vφce jak tisφcovku. 
  2344. I kdy₧ je mno₧stvφ klipart∙ nesporn²m pozitivem, produkt m∞ osobn∞ p°φliÜ 
  2345. nenadchl. P°edn∞: obrßzky jsou ulo₧eny v bitmapovΘm formßtu GIF. To znamenß, ₧e 
  2346. pokud se pokusφte o zm∞nu velikosti Φi proporcφ obrßzku, dojde ke ztrßt∞ 
  2347. kvality. Stejn∞ tak zm∞na barvy jednotliv²ch Φßstφ obrßzku je velmi nepohodlnß. 
  2348. V konkurenΦnφch produktech b²vajφ kliparty v∞tÜinou vektorovΘ, aby bylo mo₧nΘ 
  2349. je snadno upravovat tak°φkajφc "bez ztrßty kytiΦky".
  2350. DalÜφm faktem, kter² m∞ nepot∞Üil, je naprostß p°evaha Φernobφl²ch obrßzk∙: z 
  2351. vφce jak osmi tisφc soubor∙ je jen necel²ch Φty°icet barevn²ch! To je opravdu 
  2352. ₧alostnΘ mno₧stvφ. A navφc jsou n∞kterΘ snφmky na cΘdΘΦku dvakrßt, a to nejen v 
  2353. r∙zn²ch kategoriφch (co₧ by se dalo pochopit), ale dokonce se vyskytujφ 
  2354. duplicity i v rßmci jednΘ kategorie.
  2355. Naopak pochvalu zaslou₧φ u₧ivatelskΘ rozhranφ. P°epφnßnφ mezi kategoriemi je 
  2356. pohodlnΘ staΦφ ¥uknout na p°φsluÜnou zßlo₧ku a b∞hem okam₧iku se na obrazovce 
  2357. objevφ nßhledy klipart∙ zvolenΘ oblasti. Existence nßhled∙ je velk²m p°φnosem, 
  2358. bez jejich p°φtomnosti by byla orientace ve stovkßch a tisφcφch soubor∙ velmi 
  2359. nepohodlnß. Bohu₧el se stßvß, ₧e je nßhled neΦiteln². Nelze zkrßtka rozpoznat, 
  2360. jak² obrßzek ukr²vß.
  2361. Zobrazenφ klipartu je dφlem okam₧iku ¥uknete na nßhled a otev°e se okno s 
  2362. vyobrazenφm "ostrΘho" snφmku. Nejste samoz°ejm∞ odkßzßni pouze na prohlφ₧enφ 
  2363. snφmk∙, m∙₧ete obrßzek ulo₧it na disk v n∞kolika bitmapov²ch formßtech (BMP, 
  2364. GIF, JPEG, PCX, TIFF Φi PNG), zv∞tÜovat jej Φi zmenÜovat nebo kopφrovat do 
  2365. schrßnky Windows. Lze rovn∞₧ nastavit, aby se obrßzek svou velikostφ 
  2366. p°izp∙sobil aktußlnφm rozm∞r∙m okna a vyplnil tak maximßlnφ plochu. ZajistΘ 
  2367. jste si vÜimli, ₧e ovlßdacφ program poskytuje stejnΘ funkce jako produkt 
  2368. Fotografie, kter² jsme recenzovali v minulΘm vydßnφ.
  2369. Kvalita jednotliv²ch klipart∙ kolφsß, v balφku najdete spoustu vynikajφcφch 
  2370. p°φsp∞vk∙, stejn∞ jako obrßzky nepou₧itelnΘ (t∞ch vÜak naÜt∞stφ nenφ vysokΘ 
  2371. procento). Vzhledem k tomu, ₧e obrßzky jsou p°evß₧n∞ ΦernobφlΘ a navφc 
  2372. bitmapovΘ, lze je doporuΦit pouze pro o₧ivenφ dokument∙ textov²ch procesor∙ a 
  2373. podobn²ch kancelß°sk²ch aplikacφ, a to jeÜt∞ pro tisk na Φernobφl²ch tiskßrnßch 
  2374. (pakli₧e si nechcete pohrßt s vybarvenφm obrßzk∙ a jejich vektorizacφ). Pro 
  2375. publikovßnφ na WWW strßnce Φi pro zaΦlen∞nφ do nßvrhu strßnky v sßzecφm 
  2376. programu p°φliÜ vhodnΘ nejsou.
  2377. Filosofie tohoto produktu z edice Studium se neliÜφ od p°edchozφch poΦin∙, s 
  2378. nimi₧ jsme se v naÜem m∞sφΦnφku ji₧ setkali (uΦebnice Wordu a Excelu, Φ. 6/97 a 
  2379. 9/97). Aplikace je vytvo°ena formou nßpov∞dy operaΦnφho systΘmu: levß Φßst okna 
  2380. obsahuje p°ehled a hierarchickou strukturu kapitol, v pravΘ Φßsti se objevuje 
  2381. obsah vybranΘ kapitoly. Ten je samoz°ejm∞ tvo°en p°evß₧n∞ texty, nicmΘn∞ zde 
  2382. naleznete spoustu ilustrativnφch obrßzk∙ a videoukßzek. Ukßzky byly po°φzeny 
  2383. programem Lotus Screen Cam jednß se tedy o zßznamy Φinnostφ, kterΘ provßd∞la 
  2384. obsluha poΦφtaΦe. Tφmto zp∙sobem se lze pohodln∞ seznßmit s ovlßdßnφm produktu: 
  2385. slovnφ komentß° popisuje Φinnosti obsluhy a na obrazovce ihned vidφte, jakΘ 
  2386. jsou jejich d∙sledky.
  2387. Obsah titulu je rozd∞len do 17 hlavnφch kapitol, z nich₧ 6 obsahuje podkapitoly 
  2388. a p°φpadn∞ takΘ sekce. Nejprve se zastavme u kapitol v∞novan²ch (zatφm) 
  2389. poslednφ verzi operaΦnφho systΘmu od Microsoftu. Interaktivnφ uΦebnice nabφzφ 
  2390. kompletnφ popis zßkladnφch atribut∙ prost°edφ Windows, tzn. p°ehled nov²ch 
  2391. vlastnostφ (oproti Windows 3.1), seznam hardwarov²ch po₧adavk∙ (dle ·daj∙ 
  2392. v²robce, pro praktickΘ vyu₧itφ poΦφtejte spφÜe s v²konn∞jÜφm strojem) a 
  2393. podrobn² popis u₧ivatelskΘho rozhranφ.
  2394. Rozsßhlß kapitola je v∞novßna nabφdce Programy, resp. program∙m, kterΘ lze 
  2395. odtud vyvolat. Obsahuje nejen p°ehled standardnφch souΦßstφ Windows 
  2396. p°φsluÜenstvφ, ale takΘ struΦnΘ popisy jednotliv²ch program∙ (nap°. malovßnφ, 
  2397. p°ehrßvaΦ zßznam∙, nastavenφ hlasitosti, WordPad, mapa znak∙ apod.). Velkß 
  2398. pozornost je v∞novßna Pr∙zkumnφkovi a souvisejφcφm polo₧kßm Aktovce, KoÜi, 
  2399. Tomuto poΦφtaΦi a Okolnφm poΦφtaΦ∙m. Popsßno je zde pom∞rn∞ podrobn∞ ovlßdßnφ a 
  2400. filosofie program∙, nechybφ praktickΘ p°φklady b∞₧n²ch Φinnostφ jako je 
  2401. kopφrovßnφ soubor∙ a disket, vytvß°enφ slo₧ek, tvorba zßstupc∙, spouÜt∞nφ 
  2402. program∙, formßtovßnφ disket apod.
  2403. S podobnou podrobnostφ byla zpracovßna kapitola Nastavenφ, kterß se v∞nuje 
  2404. jednotliv²m aplikacφm z ovlßdacφch panel∙ (nap°. mφstnφ nastavenφ, multimΘdia, 
  2405. myÜ atd.), nastavenφm tiskßrny a nastavenφm hlavnφho panelu. Zßkladnφ informace 
  2406. najdeme tΘ₧ o nabφdce Dokumenty.
  2407. P°φnos kapitoly Tipy a triky je podle mΘho nßzoru sporn²: obsahuje sice velmi 
  2408. u₧iteΦnΘ tipy, ale nabφzφ pouze jejich seznam typu CO, nikoliv JAK danΘho stavu 
  2409. dosßhnout. Bylo by velmi vhodnΘ k tomuto seznamu p°ipojit alespo≥ odkazy do 
  2410. souvisejφcφch kapitol a sekcφ, aby p°echod na pot°ebnΘ informace byl maximßln∞ 
  2411. pohodln². I bez odkaz∙ je ovÜem mo₧nΘ k²₧enΘ informace relativn∞ pohodln∞ 
  2412. nalΘzt s vyu₧itφm plnotextovΘ vyhledßvacφ funkce.
  2413. Vysoce kladn∞ lze hodnotit kapitolu Utility pro usnadn∞nφ prßce, kterß obsahuje 
  2414. p°ehled a popis jednotliv²ch utilit balφku Power Toys (utility z dφlny 
  2415. Microsoftu, je₧ jsou zdarma k dispozici na Internetu) vΦetn∞ nßvodu na jejich 
  2416. instalaci z tohoto CD-ROMu.
  2417. V Φßsti v∞novanΘ Internetu se zßjemci dozv∞dφ spoustu u₧iteΦn²ch informacφ 
  2418. nejen o ·Φelu a mo₧nostech (slu₧bßch) Sφt∞, ale pozornost je v∞novßna takΘ 
  2419. nezbytnΘmu softwarovΘmu a hardwarovΘmu vybavenφ, nßvod∙m, jak se k Internetu 
  2420. p°ipojit, jak vytvo°it a zve°ejnit svΘ strßnky, jak hledat informace s vyu₧itφm 
  2421. tzv. internetovsk²ch hledaΦ∙, a mnoho dalÜφho. K dispozici je takΘ seznam 
  2422. p°φpojn²ch mφst poskytovatele internetov²ch slu₧eb, firmy Video On Line, kterß 
  2423. nabφzφ u₧ivatel∙m tohoto kompaktnφho disku t²den p°ipojenφ k Sφti zdarma.
  2424. Ji₧ delÜφ dobu jsme se v tΘto rubrice nesetkali se zßstupci edice Home od 
  2425. Microsoftu. Nynφ mßme p°φle₧itost tento nedostatek napravit. I kdy₧ produkt 
  2426. Explorapedia nenφ prßv∞ horkou novinkou, zaslou₧φ si naÜi pozornost.
  2427. Cφlovou skupinou u₧ivatel∙ Explorapedie jsou podle autor∙ d∞ti ve v∞ku 6-10 
  2428. let. Vzhledem k jazykovΘ verzi je v naÜich podmφnkßch aplikace vhodnß spφÜe pro 
  2429. starÜφ d∞ti, a to samoz°ejm∞ nejlΘpe za asistence anglicky rozum∞jφcφho rodiΦe. 
  2430. Explorapediφ je n∞kolik, my se dnes seznßmφme s encyklopediφ o p°φrod∞.
  2431. U₧ivatelskΘ rozhranφ je pln∞ p°izp∙sobeno d∞tsk²m u₧ivatel∙m, nenajdete zde 
  2432. klasickΘ rozbalovacφ menu. Nachßzφte se v kosmickΘ lodi a okΘnkem vidφte 
  2433. planetu Zemi. Zkoumat m∙₧ete vnit°ek lodi (pustit si rßdio, televizi, dßt si 
  2434. hamburger, prozkoumat obsah Üuplφk∙ apod.), nebo planetu. V∞tÜina informacφ je 
  2435. p°irozen∞ vßzßna k Zemi. V²b∞r tΘmatu je jednoduch², postaΦφ ukazovat na r∙znΘ 
  2436. oblasti Zem∞koule a v hornφ Φßsti obrazovky se objevujφ nßzvy tΘmat (nap°. 
  2437. oceßny, stepi, vesmφr, jezera, °eky, hory apod.). ìuknutφ na tΘma vyvolß 
  2438. zßkladnφ obrazovku zvolenΘho tΘmatu, odkud se m∙₧ete vydat na v²zkum 
  2439. jednotliv²ch subtΘmat (nap°. v rßmci oceßn∙ jsou to velryby, delfφni, 
  2440. hlubokomo°skΘ ryby, chobotnice atd.). A pro ka₧dΘ subtΘma si m∙₧ete prohlφ₧et 
  2441. n∞kolik obrazovek pln²ch informacφ (vΦetn∞ ilustrativnφch videosekvencφ, 
  2442. animacφ a obrßzk∙), a p°φpadn∞ se ·Φastnit interaktivnφch her. VÜechny texty 
  2443. jsou namluveny, vaÜe dφtko se tedy m∙₧e zdokonalovat v porozum∞nφ cizφmu 
  2444. jazyku. OvÜem kvalita zvuku kolφsß, n∞kterΘ texty jsou ozvuΦeny srozumiteln∞, 
  2445. Φist∞, zatφmco jin²m lze porozum∞t pouze s obtφ₧emi.
  2446. Velkou pochvalu si zaslou₧φ mechanismy p°φstupu k dat∙m: nemusφte samoz°ejm∞ 
  2447. brouzdat po hierarchickΘ struktu°e tΘmat. Kdykoliv lze ukßzat na pr∙vodce 
  2448. ₧abßka TADa, kter² ochotn∞ poradφ a pom∙₧e. S jeho pomocφ m∙₧ete hledat 
  2449. konkrΘtnφ tΘma, video, animaci, zvuk, scΘnu, hru nebo slovo. Navigace je v∙bec 
  2450. silnou strßnkou produktu: nejste dokonce odkßzßni ani na hledßnφ tzv. hork²ch 
  2451. bod∙ na obrazovce ₧abßk TAD vßm bez °eΦφ poskytne jejich seznam. Nechybφ ani 
  2452. p°ehled souvisejφcφch tΘmat ke ka₧dΘ obrazovce.7 0864/OK oChronicle of the 20th 
  2453. Century
  2454. rozsßhl² obsah
  2455. v²bornß grafika, video, zvuk
  2456. mechanismy p°φstupu k dat∙m
  2457. Random Tours
  2458. doba odezvy
  2459. po instalaci nutn² reset
  2460. Producent: Dorling Kindersley Multimedia
  2461. Äßnr: encyklopedie
  2462. Jazyk: anglicky
  2463. OS: Windows 3.x, 95
  2464. Cena: 1 910 KΦ vΦ. DPH
  2465. K recenzi poskytla firma:
  2466. Apro, s. r. o.Cliparty
  2467. 8 000 klipart∙
  2468. ovlßdßnφ
  2469. u₧iteΦnΘ funkce
  2470. cena
  2471. nßhledy
  2472. bitmapov² formßt GIF
  2473. jen cca 40 barevn²ch klipart∙ (n∞kterΘ 2x)
  2474. Producent: FMI, s. r. o.
  2475. Äßnr: banka obrßzk∙
  2476. Jazyk: Φesky
  2477. OS: Windows 3.x, 95
  2478. Cena: 289 KΦ
  2479. K recenzi poskytla firma:
  2480. Future Media International, s. r. o.
  2481. Krocφnovskß 8, Praha 6Windows 95, Internet
  2482. obsßhl² popis systΘmu Windows
  2483. mnoho u₧iteΦn²ch informacφ o Internetu
  2484. velkΘ mno₧stvφ ukßzek
  2485. utility Power Toys
  2486. p°ipojenφ k Internetu na 1 t²den zdarma
  2487. kolφsavß kvalita ozvuΦenφ ukßzek
  2488. gramatickΘ chyby v textu
  2489. Producent: FMI, s. r. o.
  2490. Äßnr: interaktivnφ uΦebnice
  2491. Jazyk: Φesky
  2492. OS: Windows 3.x, 95
  2493. Cena: 379 KΦ
  2494. K recenzi poskytla firma:
  2495. FMI, s. r. o., Krocφnovskß 8, Praha 6Explorapedia The World of Nature
  2496. kvalitnφ obsah
  2497. vynikajφcφ grafika a interaktivita
  2498. zßbavnß forma
  2499. navigace
  2500. pou₧itelnost Φesk²mi d∞tmi
  2501. kolφsavß kvalita mluven²ch komentß°∙
  2502. Producent: Microsoft Corporation
  2503. Äßnr: encyklopedie pro d∞ti
  2504. Jazyk: anglicky
  2505. OS: Windows 3.x, 95
  2506. Cena: 850 KΦ vΦ. DPH
  2507. K recenzi poskytla firma: Apro, s. r. o.
  2508.  
  2509.  
  2510. Nßzev: Fundamentßlnφ anal²za
  2511. Autor:s podporou Excelu
  2512. 01
  2513. FinanΦnφ anal²za, v ekonomickΘ teorii naz²vanß jako fundamentßlnφ anal²za, je 
  2514. u₧φvßna ekonomy k vytvo°enφ obrazu o stavu firmy. P°φstup je zam∞°en nejen na 
  2515. Φinnost firmy, ale i na okolφ, ve kterΘm firma p∙sobφ. Jednou ze zßkladnφch 
  2516. komponent fundamentßlnφ anal²zy je v²poΦet souΦasnΘ hodnoty (present value 
  2517. [PV]).
  2518. Diskontovßnφm dosa₧enß souΦasnß hodnota p°edstavuje Φßstku, kterß, bude-li dnes 
  2519. investovßna, vytvo°φ pomocφ slo₧enΘho ·rokovßnφ v budoucnosti urΦitΘ mno₧stvφ 
  2520. pen∞z. P°i v²poΦtu souΦasnΘ hodnoty hrajφ roli t°i komponenty: p°edpoklßdanß 
  2521. v²Üe v²slednΘ Φßstky v budoucnosti (F), ·rokovß sazba (R) a ΦasovΘ obdobφ (T):
  2522. PV = F*(1+R)-T
  2523. Tabulkov² procesor Excel obsahuje ve sv²ch finanΦnφch funkcφch prost°edky nejen 
  2524. k v²poΦtu souΦasnΘ hodnoty, ale i dalÜφ funkce zalo₧enΘ na present value (NPV, 
  2525. FV, PMT...). Obchodnφci s dlu₧nφmi cenn²mi papφry jist∞ ocenφ, ₧e v²poΦet 
  2526. d∙le₧itΘho indikßtoru, kter²m je doba trvßnφ, je obsa₧en i v nabφdce funkcφ 
  2527. Excelu. V zßkladu v²poΦtu doby trvßnφ nebo durace (duration) le₧φ v²poΦet 
  2528. souΦasnΘ hodnoty. Doba trvßnφ je pro obchodnφka s cenn²mi papφry indikßtorem 
  2529. pr∙m∞rnΘho Φasu pot°ebnΘho k tomu, aby investor dostal nazp∞t p∙vodnφ 
  2530. hotovostnφ v²daj, za kter² nakoupil dlu₧nφ cenn² papφr (obligaci). Znalost doby 
  2531. trvßnφ usnad≥uje investor∙m rozhodovßnφ o skladb∞ jejich portfolia.
  2532. Funkce Excelu Duration, je₧ se u₧φvß k v²poΦtu doby trvßnφ, mß Üest argument∙: 
  2533. z·Φtovacφ den (settlement date), datum dozrßnφ (splatnosti) dlu₧nφho cennΘho 
  2534. papφru (maturity date), roΦnφ kup≤novou sazbu, kterou nese cenn² papφr 
  2535. (coupon), roΦnφ v²nos v okolφ cennΘho papφru (yield), Φetnost kup≤nov²ch plateb 
  2536. za rok (frequency) a jeden z p∞ti typ∙ ΦasovΘ bßze, p°ijatΘ k v²poΦtu (basis). 
  2537. U₧ivatel (investor) nezadßvß p°i v²poΦtu doby trvßnφ nominßlnφ cenu obligace.
  2538. V²sledek doby trvßnφ (durace) lze pom∞°it s dobou splatnosti (maturity). Doba 
  2539. trvßnφ b²vß kratÜφ ne₧li doba splatnosti. Je to zp∙sobeno vzßjemn²m vztahem 
  2540. dvou argument∙ vstupujφcφch do v²poΦtu: roΦnφ kup≤novou sazbou (coupon) a 
  2541. roΦnφm v²nosem (yield). ╚φm vyÜÜφ je frekvence v²platy kup≤n∙ u danΘ obligace, 
  2542. tφm v∞tÜφ je mo₧nost Φast∞ji reinvestovat zφskanou Φßstku. Tφm je i kratÜφ doba 
  2543. nßvratnosti danΘ investice, tj. doba trvßnφ. Podobn∞ je tomu s v²Üφ v²nosu u 
  2544. reinvestice. ╚φm je tento v²nos (·rok) vyÜÜφ v porovnßnφ s kup≤novou sazbou, 
  2545. tφm je i ukazatel durace ni₧Üφ.
  2546. Pohodlnost v²poΦtu doby trvßnφ v Excelu ukazuje nßsledujφcφ tabulka Φ. 1, je₧ 
  2547. uvßdφ p°φklad desetiletΘ obligace, kterß nese nomimßlnφ hodnotu 1 000 KΦ. 
  2548. Kup≤ny se u tΘto obligace proplßcejφ dvakrßt do roka (frequency). Datumy pro 
  2549. z·Φtovacφ den i den splatnosti se pro v²poΦet zadßvajφ v po°adov²ch Φφslech. 
  2550. Tabulka Φ. 2 pak prezentuje What-if anal²zu, tj. ·vahu o tom, jakß doba trvßnφ 
  2551. by nastala, kdyby doÜlo ke zm∞n∞ 12% ·roku z reinvestice postupn∞ na 10 % a 8 
  2552. %. Doba trvßnφ se v danΘm p°φpad∞ 
  2553. Pomocφ tabulkovΘho procesoru Excel si m∙₧e u₧ivatel snadno ud∞lat p°edstavu i o 
  2554. mφ°e citlivosti ceny dlu₧nφho cennΘho papφru na zm∞ny v ·rokov²ch sazbßch, o 
  2555. jeho cenovΘ elasticit∞. Ta se poΦφtß jako podφl procentnφ zm∞ny ceny obligace v 
  2556. Φase a zm∞ny v²nosu dlu₧nφho cennΘho papφru v Φase. VyÜÜφ ·rove≥ cenovΘ 
  2557. elasticity vede k tomu, ₧e p°i danΘ zm∞n∞ tr₧nφch ·rokov²ch sazeb dochßzφ k 
  2558. v∞tÜφm zm∞nßm cen obligace, s v∞tÜφm rizikem p°i jejich obchodovßnφ. Tabulka Φ. 
  2559. 3 schematicky znßzor≥uje cenovou elasticitu u desetiletΘ obligace o nominßlnφ 
  2560. hodnot∞ 1 000 KΦ.
  2561. Podpora Excelu se p°i fundamentßlnφch anal²zßch nevyΦerpßvß jen v²Üe uvedenou 
  2562. dobou trvßnφ. Samotnß konstrukce zaznamenßvßnφ dat v Sheetu Excelu a p°φsluÜnΘ 
  2563. analytickΘ nßstroje, kterΘ nabφzφ tento tabulkov² procesor, pom∞rn∞ dob°e 
  2564. vyhovujφ po₧adavk∙m fundamentßlnφch analytik∙. Nßstroje jako Goal seek anal²za, 
  2565. What-if anal²za, statistickß deskripce a anal²za, optimalizace, a v neposlednφ 
  2566. °ad∞ i mno₧stvφ finanΦnφch funkcφ, prezentujφ tento softwarov² produkt jako 
  2567. vhodn² k r∙zn²m typ∙m ekonomick²ch anal²z.
  2568. 7 0865/JL o
  2569. settlement date1.1.198531 048
  2570. maturity date1.1.199735 431
  2571. coupo10 %0,1
  2572. yield12 %0,12
  2573. frequency22
  2574. basisactual/actual1
  2575. Doba trvßnφ (Duration)6,9 letyield=12 %
  2576. Doba trvßnφ (Duration)7,2 letyield=10 %
  2577. Doba trvßnφ (Duration)7,6 letyield=8 %Cenovß elasticita desetiletΘ obligace
  2578. P°i zm∞n∞z 10 % na:
  2579. 5 %0,7794
  2580. 8 %0,6795
  2581. 12 %0,5735
  2582. 15 %0,5098
  2583.  
  2584.  
  2585. Nßzev: Trio Community 5.5
  2586. Autor:Jaroslav Fikker
  2587. 01
  2588. Na naÜem trhu m∙₧ete nalΘzt °adu komunikaΦnφch program∙, urΦen²ch pro 
  2589. nejr∙zn∞jÜφ operaΦnφ systΘmy. Jednφm z nich je i Trio Community spoleΦnosti 
  2590. Trio Information Systems. Jde o komunikaΦnφ server urΦen² pro sφt∞ Microsoft 
  2591. Windows a Novell NetWare. 
  2592. Instalace
  2593. Trio Community lze nainstalovat na samostatn² poΦφtaΦ nebo do sφ¥ovΘho 
  2594. prost°edφ Windows a NetWare. NetWare server v p°φpad∞ Trio Community pouze 
  2595. poskytuje sv∙j diskov² prostor pro instalovanΘ soubory a pro tiskovΘ (chcete-li 
  2596. faxovΘ) fronty. Vlastnφ komunikaΦnφ server je 16bitovß aplikace (Trio Community 
  2597. Server), b∞₧φcφ na pracovnφ stanici s Windows (3.x nebo 95), ke kterΘ je 
  2598. p°ipojen modem.
  2599. Pokud se rozhodnete nainstalovat server Trio Community na poΦφtaΦ s Windows NT, 
  2600. mßte dv∞ mo₧nosti. Prvnφ je pou₧φt stejn² 16bitov² program jako v p°edchozφm 
  2601. p°φpad∞. Mnohem elegantn∞jÜφ je vÜak druhß varianta nainstalovat komunikaΦnφ 
  2602. server jako slu₧bu (service) systΘmu Windows NT (Trio Community Server NT).
  2603. Jakmile jsou nainstalovßny serverovΘ aplikace Trio Community, je t°eba na ka₧dΘ 
  2604. sφ¥ovΘ stanici spustit klientskou instalaci (LANINST. EXE). Teprve po jejφm 
  2605. ukonΦenφ mohou u₧ivatelΘ vyu₧φvat vÜech slu₧eb komunikaΦnφho serveru.
  2606. Jazykovß podpora
  2607. Jednφm z prvnφch krok∙ instalace je volba jazyka, ve kterΘm s vßmi bude program 
  2608. nadßle komunikovat. Testovanß verze systΘmu Trio Community podporovala celkem 
  2609. 11 evropsk²ch jazyk∙: angliΦtinu, n∞mΦinu, francouzÜtinu, dßnÜtinu, norÜtinu, 
  2610. ÜvΘdÜtinu, finÜtinu, italÜtinu, holandÜtinu, Üpan∞lÜtinu a portugalÜtinu. Jak 
  2611. vidφte, ΦeÜtina mezi nimi chybφ. Ale nezoufejte. Firma INEC (autorizovan² 
  2612. distributor spoleΦnosti Trio Information Systems) s instalaΦnφm CD-ROMem dodßvß 
  2613. i disketu s Φeskou verzφ knihovny DFLANG.DLL.
  2614. Trio Communication Center
  2615. V pr∙b∞hu instalace je vytvo°ena slo₧ka Trio Applications se zßstupci 
  2616. jednotliv²ch aplikacφ systΘmu Trio Community. Jednou z t∞chto aplikacφ je i 
  2617. Trio Communication Center, kterß p°edstavuje centrßlnφ bod celΘho systΘmu. 
  2618. Odsud lze spouÜt∞t dalÜφ programy, nastavit zp∙sob p°φjmu nov²ch fax∙ a ovlßdat 
  2619. komunikaΦnφ servery
  2620. (nap°. zm∞na serveru, zm∞na portu, reset modemu). Zobrazujφ se zde takΘ ·daje o 
  2621. poΦtu nep°eΦten²ch fax∙, p°φpadn∞ e-mailov²ch zprßv.
  2622. Trio Community Office
  2623. je st∞₧ejnφ souΦßstφ systΘmu Trio Community, v n∞m₧ pravd∞podobn∞ strßvφte 
  2624. v∞tÜinu Φasu. V prost°edφ tΘto kancelß°e m∙₧ete definovat prßva vÜech u₧ivatel∙ 
  2625. serveru, provßd∞t zm∞ny konfigurace systΘmu (budete-li mφt k tomu pot°ebnß 
  2626. oprßvn∞nφ), pracovat se zßznamy v adresß°φch (produkt podporuje mj. i skupinovΘ 
  2627. rozesφlßnφ fax∙) atd. Ale hlavnφm ·Φelem tΘto aplikace je prßce s faxy nebo s 
  2628. e-mailov²mi zprßvami.
  2629. Trio Community nabφzφ n∞kolik variant odesφlßnφ fax∙. Prvnφ zp∙sob se vlastn∞ 
  2630. neliÜφ od obyΦejnΘho tisku dokument∙. Pokud toti₧ p°i tisku z libovolnΘ 
  2631. aplikace vyberete jako tiskßrnu Trio Datafax, kterß je automaticky vytvo°ena 
  2632. b∞hem instalace, nebude p°φsluÜn² dokument vytiÜt∞n, n²br₧ odeslßn jako fax. 
  2633. Podobn∞ snadn² zp∙sob nabφzφ RychlΘ odeslßnφ faxu (Quick Fax), kterΘ naleznete 
  2634. jako polo₧ku menu jak v Trio Community Centru, tak i v Trio Community Office. 
  2635. Pokud si zvolφte tuto variantu, spustφ se pr∙vodce, jen₧ vßm pom∙₧e s 
  2636. jednotliv²mi kroky p°i odesφlßnφ faxu. Mßte takΘ mo₧nost odeslat jako fax v²°ez 
  2637. obrazovky, obsah schrßnky Windows nebo naskenovan² dokument.
  2638. Elektronickß poÜta
  2639. Dφky spoluprßci s MAPI a VIM kompatibilnφmi poÜtovnφmi systΘmy m∙₧ete v 
  2640. prost°edφ Trio Community pracovat i se zprßvami elektronickΘ poÜty. Aby toto 
  2641. bylo mo₧nΘ, je nejprve nutno vytvo°it specißlnφ slo₧ku typu E-mail. Tato pak 
  2642. slou₧φ jako jakΘsi okno, kter²m nahlφ₧φte do slo₧ky doruΦenΘ poÜty (Inbox) 
  2643. p°φsluÜnΘho poÜtovnφho systΘmu. Bohu₧el zprßvy nelze z tΘto slo₧ky nikam 
  2644. p°esouvat. E-mailovΘ zprßvy m∙₧ete pouze Φφst, odesφlat (odeslanΘ zprßvy ale 
  2645. nelze v prost°edφ Trio Community zobrazit), p°esm∞rovat na jinou adresu, 
  2646. odeslat faxem nebo na pager.
  2647. DalÜφ funkce
  2648. Milovnφky multimΘdiφ urΦit∞ pot∞Üφ skuteΦnost, ₧e jednou ze souΦßstφ Trio 
  2649. Community je i Trio MediaPlayer, kter² pracuje s formßty Midi, Wave, CD a Video 
  2650. for Windows. Nenφ to p°φliÜ mnoho, ale je t°eba si uv∞domit, ₧e recenzovan² 
  2651. produkt je urΦen k ·pln∞ jin²m 
  2652. Velice u₧iteΦnou vlastnostφ systΘmu Trio Community je p°φtomnost OCR (Optical 
  2653. Character Recognition). Dφky tΘto skuteΦnosti lze pom∞rn∞ snadno p°evΘst faxovΘ 
  2654. zprßvy a naskenovanΘ dokumenty na editovateln² text.
  2655. Jist∞ by se naÜly jeÜt∞ dalÜφ zajφmavΘ funkce systΘmu Trio Community, ale 
  2656. rozsah tohoto Φlßnku mi neumo₧≥uje se o nich zmφnit.70866/JL q
  2657. Trio Community 5.5
  2658. p°φjemnΘ u₧ivatelskΘ rozhranφ
  2659. podpora sφtφ NetWare i Windows
  2660. podpora MAPI a VIM kompatibilnφch poÜtovnφch systΘm∙
  2661. rozÜi°itelnost
  2662. ΦßsteΦnß lokalizace
  2663. 16bitovΘ aplikace
  2664. SlovnφΦek pojm∙
  2665. Messaging Application Programming Interface (MAPI) rozhranφ umo₧≥ujφcφ 
  2666. softwarov²m v²vojß°∙m vytvß°et aplikace spolupracujφcφ s poÜtovnφmi systΘmy 
  2667. Microsoftu.
  2668. Vendor Independent Messaging (VIM) snaha firem Novell, WordPerfect (dnes 
  2669. Corel), IBM, Lotus, Apple a Borland poskytnout aplikaΦnφ programovΘ rozhranφ 
  2670. pro v²m∞nu zprßv mezi aplikacemi na r∙zn²ch poΦφtaΦov²ch platformßch. Jednß se 
  2671. o konkurenci MAPI.
  2672. Slu₧by (Services) jsou aplikace b∞₧φcφ pod Windows NT v chrßn∞nΘm re₧imu. 
  2673. V∞tÜinou vykonßvajφ urΦitou systΘmovou funkci. Nevy₧adujφ interakci u₧ivatele a 
  2674. lze je spustit automaticky p°i startu nebo kdykoliv ruΦn∞.
  2675.  
  2676.  
  2677. Nßzev: Route 66 Codes 1.9
  2678. Autor:Novß verze znßmΘho autoatlasu
  2679. 01
  2680. Pro ty, kte°φ prßv∞ slyÜφ jmΘno Route 66 poprvΘ, p°ipome≥me, ₧e se jednß o 
  2681. program pro plßnovßnφ cest automobilem.
  2682. Instalace je volitelnß od 5 MB a₧ do 55 MB dle vaÜich mo₧nostφ na pevnΘm disku. 
  2683. Samoz°ejm∞ platφ, ₧e Φφm v∞tÜφ Φßst nainstalujete na pevn² disk, tφm rychleji 
  2684. bude pak aplikace chodit. Zde mluvφm hlavn∞ o rozsßhl²ch mapßch, kterΘ dajφ 
  2685. procesoru p∞kn∞ zabrat.
  2686. Po spuÜt∞nφ se objevφ prost°edφ znßmΘ z p°edchozφ verze. Zde bylo od minule co 
  2687. zlepÜovat, a proto jsem p°ivφtal plovoucφ nßstrojovΘ okno, zmenÜen² pohled na 
  2688. celou mapu (obdoba sokolφho oka z AutoCADu), Φi mo₧nost posouvßnφ map pomocφ 
  2689. scrollbar∙.
  2690. Podobn∞ jako ve verzi minulΘ, i zde m∙₧ete nadefinovat specifika pro vßÜ 
  2691. oblφben² dopravnφ prost°edek, jako je spot°eba, cena pohonn²ch hmot, nebo 
  2692. maximßlnφ dovolenΘ rychlosti. Pak se ji₧ m∙₧ete vesele pustit do vyhledßvßnφ 
  2693. pot°ebnΘ trasy. Zde objevφte dalÜφ v²znamnou novinku. Lze toti₧ zadat libovoln² 
  2694. poΦet mezizastßvek, tedy m∞st, zkrze kterß chcete bezpodmφneΦn∞ projet. V²b∞r 
  2695. m∞st je obrovsk², dokonce i v ╚eskΘ republice mo₧nß naleznete tu svou vesniΦku. 
  2696. M∞sto vyhledßvßte bu∩ podle nßzvu, nebo podle sm∞rovacφho Φφsla. Stejn∞ jako v 
  2697. p°edchozφ verzi m∙₧ete volit nejrychlejÜφ, nejkratÜφ, nebo nejlevn∞jÜφ cestu a 
  2698. Route 66 vßm poslΘze velice svi₧n∞ vyhledß pot°ebnou trasu, kterou zobrazφ na 
  2699. map∞ (silnice jsou od sebe odliÜeny barevn∞ podle t°φdy) a vypracuje itinerß° 
  2700. jφzdy s u₧iteΦn²mi podrobnostmi. Mezi tyto u₧iteΦnosti pat°φ zejmΘna v²poΦet 
  2701. nßklad∙ na jφzdu dle parametr∙ vaÜeho vozidla, kterΘ jste zadali na zaΦßtku.
  2702. Route 66 Codes obsahuje nov∞ cel²ch dvanßct podrobn²ch map. Jednß se o st°ednφ 
  2703. a v²chodnφ Evropu, celou Evropu, stßty Beneluxu, èpan∞lsko a Portugalsko, 
  2704. samostatn∞ Francii, N∞mecko, ╪ecko a Turecko, Rakousko se èv²carskem, Itßlii, 
  2705. kompletnφ Severnφ Ameriku a BritskΘ ostrovy. Stßty na samostatn²ch mapßch jsou 
  2706. velice dob°e a podrobn∞ zpracovßny, vykreslena jsou dokonce i n∞kterß v∞tÜφ 
  2707. m∞sta, jako Lond²n nebo Pa°φ₧. VÜechny mapy jsou podle tvrzenφ distributora pro 
  2708. ╚R aktualizovßny k polovin∞ roku 1997.
  2709. Krom∞ vyhledßvßnφ tras lze Route 66 pou₧φt ΦßsteΦn∞ i jako atlas; pokud 
  2710. pot°ebujete v∞d∞t polohu m∞sta, program obsahuje vyhledßvaΦ. Prost∞ zadßte 
  2711. m∞sto a Route 66 zobrazφ, kde se nachßzφ na map∞. Musφte ovÜem alespo≥ tuÜit, 
  2712. ve kterΘm stßt∞ toto m∞sto je, nebo¥ program je schopen otev°φt najednou jen 
  2713. jednu mapu, co₧ m∙₧e b²t n∞kdy na 
  2714. Jestli₧e nejste vlastnφkem notebooku, pravd∞podobn∞ pro vßs budou zφskanΘ 
  2715. informace pou₧itelnΘ jen v klasickΘ papφrovΘ form∞. Route 66 poskytuje celkem 
  2716. kvalitnφ v²stup na systΘmovou tiskßrnu. Program obsahuje i mo₧nost nßhledu p°ed 
  2717. tiskem, tak₧e by se nem∞lo stßvat, ₧e vytisknete n∞co, co nechcete. Tisknout 
  2718. m∙₧ete samoz°ejm∞ jak mapu, tak i itinerß°.
  2719. Aplikace se distribuuje na jednom CD jak ve verzi pro Windows 95, tak ve verzi 
  2720. pro Mac OS, tak₧e ani u₧ivatelΘ Macintosh∙ nep°ijdou zkrßtka.
  2721. Route 66 Codes je velmi u₧iteΦnß pom∙cka cestovatele, kterß dob°e poslou₧φ p°i 
  2722. plßnovßnφ kratÜφch i dalek²ch cest. Ke klad∙m programu pat°φ zejmΘna rychlost 
  2723. v²poΦtu cesty vzhledem k velkΘmu poΦtu mo₧nostφ, mno₧stvφ map (12 je opravdu 
  2724. dost) a n∞kdy a₧ p°ekvapivΘ podrobnosti. Jako zßpor bych vid∞l nemo₧nost 
  2725. naΦt∞nφ vφce ne₧ jednΘ mapy a pomalost map p°i skrolovßnφ v okn∞.
  2726. Celkov∞ na m∞ Route 66 zap∙sobil velmi p°φzniv²m dojmem. Jednß se opravdu o 
  2727. velice u₧iteΦn² nßstroj pro lidi, kte°φ Φasto cestujφ, ale i pro ty, kdo ho 
  2728. vyu₧ijφ jen obΦasn∞ pro naplßnovßnφ letnφ dovolenΘ po Evrop∞.7 0867/OK o
  2729.  
  2730.  
  2731. Nßzev: CD-RW: 
  2732. Autor:Mitsubishi a Wearnes
  2733. 01
  2734. TomßÜ BuΦina, TestCentrum IDG
  2735.  V n∞kolika poslednφch m∞sφcφch jsme byli sv∞dky skuteΦnΘho boomu v oblasti 
  2736. zapisovateln²ch CD-R mechanik. Bylo to dßno jednak rapidnφm sni₧ovßnφm ceny 
  2737. vlastnφch mechanik, ale takΘ tφm, jak se snφ₧ila cena CD-R mΘdiφ. Proto₧e 
  2738. technologie CD-R byla ji₧ tehdy dßvno p°ekonßna jinou, avÜak podobnou 
  2739. technologiφ CD-RW, dß se p°edpoklßdat v nßsledujφcφch m∞sφcφch nßr∙st nabφdky 
  2740. p°φstroj∙, kterΘ lze pou₧φt k psanφ jak na CD-R, tak na CD-RW mΘdia.CD-ROM 
  2741. mechaniky singapurskΘho v²robce Wearnes Peripherial Internationa jsou na trhu 
  2742. ji₧ delÜφ dobu. Od poloviny roku 1997 zaΦala tato firma produkovat takΘ 
  2743. zapisovaΦky. Nejd°φve jen CD-R, pak p°idala i podporu pro p°episovatelnß CD-RW 
  2744. mΘdia a uvedla sv∙j v²robek
  2745. Wearnes CDRW-622.
  2746. Trocha toho "₧eleza"
  2747. Balenφ je ji₧ tradiΦn∞ u Wearnesu "ekonomickΘ". Obsahuje audiokablφk pro 
  2748. p°ipojenφ CD mechaniky ke zvukovΘ kart∞, jeden skokan (jumper), hrstku Üroubk∙ 
  2749. pro upevn∞nφ jednotky do poΦφtaΦe, tenk² a mnohojazyΦn² manußl, CD se softwarem 
  2750. a jedno prßzdnΘ CD-RW mΘdium.
  2751. Podle ·daj∙ v²robce je mechanika kompatibilnφ se vÜemi b∞₧n²mi standardy v 
  2752. oblasti CD, poΦφnajφc audio CD-DA podle specifikace Redbook, dßle CD-ROM v Mode 
  2753. 1 i Mode 2, CD-ROM XA (Photo CD, VideoCD, CD-G), CD-I Multi-Session Bridge, 
  2754. Mixed Mode, UDF, CD-Plus a Photo CD (single a multi-session).
  2755. Jednotka zapisuje na mΘdia CD-R i CD-RW v rychlostech 150 nebo 300 KB/s, Φte 
  2756. maximßln∞ 900 KB/s. Uveden²mi rychlostmi se °adφ mezi mechaniky znaΦenΘ 6 x 2 x 
  2757. 2 (Φtenφ, zßpis, p°epis).
  2758. ProgramovΘ vybavenφ
  2759. Na CD, kterΘ je k balenφ p°ilo₧eno (myslφm tφm CD-ROM, ne CD-RW mΘdium, to je 
  2760. samoz°ejm∞ prßzdnΘ), je program Easy CD Creator.
  2761. U₧ z nßzvu je patrnΘ, ₧e jde o spojenφ dvou znßm²ch program∙ ze stejnΘho oboru 
  2762. Adaptec Easy CD Pro a Corel CD Creatoru. Podle toho, jak se software chovß a 
  2763. jak se s nφm pracuje, je potomkem spφÜe CD Creatoru ne₧
  2764. Easy CD. Nedosahuje vÜak funkΦnosti ani jednoho z nich a pro profesionßlnφ 
  2765. prßci se p°φliÜ nehodφ. Pokud vÜak nechcete jφt p°i vypalovßnφ a₧ do detail∙ a 
  2766. p°esn∞ sledovat, co se kde za soubory bere nebo co mß jakΘ fyzickΘ mφsto na CD, 
  2767. nenφ Easy CD Creator a₧ tak Üpatnou volbou.
  2768. V zßkladnφm pohledu jsou k dispozici t°i listy se zßlo₧kami: Data CD Layout, 
  2769. Audio CD Layout a Jewel Case Layout. Jak u₧ nßzvy napovφdajφ, v prvnφm se 
  2770. p°ipravuje datovß stopa, ve druhΘm audiostopy a ve t°etφm p°φpadn² obal nebo 
  2771. potisk CD.
  2772. P°φprava datovΘ stopy je pom∞rn∞ jednoduchß, nebo¥ v zßkladnφm pohledu je okno 
  2773. rozd∞leno na dv∞ poloviny, z nich₧ v jednΘ je pohled Pr∙zkumnφkem, v druhΘm se 
  2774. p°ipravuje struktura v²slednΘho CD. Velmi snadnΘ je p°esunovßnφ mezi t∞mito 
  2775. okny pouze myÜφ, technikou drag & drop (tßhni a pus¥). V²sledn² obraz se 
  2776. automaticky zaΦne optimalizovat s ohledem na skuteΦnou v²slednou pozici dat na 
  2777. CD.
  2778. Typy optimalizace jsou t°i normßlnφ, pro maximßlnφ rychlost vytvß°enφ CD a pro 
  2779. maximßlnφ vyu₧itφ prostoru na mΘdiu. U ka₧dΘ z nich je ale t°eba chvφli poΦkat, 
  2780. ne₧ se dokonΦφ, proto₧e v tΘto fßzi prßce je program zcela nestabilnφ a 
  2781. aktivace jakΘhokoliv obrazovkovΘho komponentu (staΦφ nap°φklad stisknout 
  2782. kterΘkoliv tlaΦφtko na obrazovce) m∙₧e zp∙sobit jeho zhroucenφ. Po dokonΦenφ 
  2783. optimalizace lze data vypalovat.
  2784. Audiostopa se p°ipravuje na druhΘm listu. Pokud mßte p°ipojeny dv∞ CD 
  2785. mechaniky, lze si p°ipravit audiostopy tak, ₧e budou b∞hem vypalovßnφ p°φmo 
  2786. Φteny z druhΘho CD a p°enßÜeny do CD-RW mechaniky. Jinak je nutnΘ je p°etßhnout 
  2787. myÜφ do v²slednΘho obrazu a tam na nich zvolit "Pre-record to WAV file..." a 
  2788. ulo₧it si je na disk. Po sv²ch zkuÜenostech tuto volbu v°ele doporuΦuji 
  2789. (samoz°ejm∞ pokud mßte na pevnΘm disku pot°ebnΘ mφsto), nebo¥ v∞tÜina CD-ROM 
  2790. mechanik neumφ korektn∞ zφskat ze zvukovΘho CD p°φsluÜnΘ stopy a p°idßvß do n∞j 
  2791. r∙znß prskßnφ a lupßnφ.
  2792. PraktickΘ zkuÜenosti
  2793. Vypalovßnφ na ATAPI se ne°φdφ stejn²mi pravidly, jako vypalovßnφ na SCSI 
  2794. sb∞rnici. P°edn∞ je zde problΘm v tom, ₧e EIDE neobsahuje nic podobnΘho 
  2795. technice "command queuing", Φili p°φkazy na za°φzenφ musφ jφt postupn∞ a nenφ 
  2796. zde ud∞lovßna ₧ßdnß priorita. Pro zapisovßnφ s mechanikou Wearnes doporuΦuji 
  2797. p°ipojit mechaniku na jin² °adiΦ, ne₧ na kterΘm je disk, z n∞ho₧ se vypaluje. 
  2798. Nap°φklad je-li disk v pozici Master na primßrnφm °adiΦi, m∞la by b²t mechnika 
  2799. p°ipojena na °adiΦi sekundßrnφm. P°φpadnou Φtecφ CD-ROM mechaniku s vyÜÜφ 
  2800. rychlostφ lze p°ipojit k vypalovaΦce i za cenu snφ₧enφ PIO Mode 4 na Mode 3. 
  2801. Reßln² dopad na rychlost Φtecφ mechaniky nenφ p°φliÜ vysok² a rozhodn∞ vßs 
  2802. nestojφ desφtky zniΦen²ch mΘdiφ.
  2803. P°ed vypalovßnφm je ₧ßdoucφ si vytvo°it obraz CD do jedinΘho adresß°e a provΘst 
  2804. defragmentaci disku. Pokud jste p°ipojeni k sφti, je nejlepÜφ vypalovat bez 
  2805. zalogovßnφ, Φi alespo≥ zakßzat poskytovßnφ vlastnφch zdroj∙ (disky, tiskßrny) 
  2806. ke sdφlenφ pro sφ¥.
  2807. Reßln∞ je zcela minimßlnφ konfiguracφ pro vypalovßnφ Pentium 120 MHz s 16 MB 
  2808. pam∞ti. Pokud to jde, je k nezaplacenφ dalÜφ pam∞¥, nejlΘpe a₧ k 32 MB.
  2809. Vypalovßnφ na mΘdia CD-RW mß tu v²hodu, ₧e i kdy₧ se nepoda°φ korektn∞ zapsat 
  2810. session, lze disk jednoduÜe smazat a psßt znovu. ╚lov∞k za chvφli zφskß dojem, 
  2811. ₧e to samΘ platφ o mΘdiφch CD--R, a tak p°estane pou₧φvat testovacφ zßpis. Jeho 
  2812. u₧φvßnφm op∞t n∞jakΘ to zka₧enΘ CD-R mΘdium uÜet°φte.
  2813. Zßv∞rem
  2814. Wearnes je sluÜnß CD-RW mechanika. ZvlßÜtnostφ je, ₧e si obΦas dovede poradit s 
  2815. nekorektn∞ vypßlen²mi oddφly na CD, a p°φpadn∞ je uzav°φt, aby zbytek disku byl 
  2816. pou₧iteln². Mezi nep°φjemnΘ vlastnosti pat°φ nφzkß stabilita a vysokß v²konovß 
  2817. nßroΦnost softwaru a takΘ to, ₧e nelze p°eΦφst n∞kterΘ poniΦenΘ disky, kterΘ 
  2818. vÜak b∞₧nΘ CD--ROM mechaniky (konkrΘtn∞ NEC CDR-1800) p°eΦtou. Mßte-li vÜak 
  2819. averzi k SCSI sb∞rnici a chcete-li b∞₧nou p°episovaΦku, nenφ to Üpatnß koup∞.
  2820. Wearnes CDRW-622
  2821. p°ipojenφ na ATAPI
  2822. uzavφranφ Üpatn²ch session
  2823. software
  2824. nep°eΦte poÜkrßbanß mΘdia
  2825. K recenzi poskytla firma:
  2826. LEVI, Seifertova 33, P°erov
  2827. Cena (bez DPH): cca 17 000 KΦ
  2828. Mitsubishi CD-RW 6x2x2
  2829. skv∞lΘ mo₧nosti DirectCD
  2830. stabilita
  2831. Üpatn∞ °eÜenß LED na Φelnφ stran∞
  2832. K recenzi poskytla firma:
  2833. E+K Data, Marvanova 415, 198 12 Praha 9
  2834. Cena (bez DPH): 16 908 KΦMitsubishi CD-RW 6x2x2
  2835. Kdy₧ jsem tuhle mechaniku poprvΘ dostal do ruky, ani m∞ nenapadlo, ₧e to bude 
  2836. n∞co tak p°evratnΘho. Dokonce kdy₧ p°i startu poΦφtaΦe vypsal SCSI °adiΦ, ₧e 
  2837. byla p°ipojena mechanika znaΦky RICOH, nabyl jsem dojmu, ₧e se jednß jen o 
  2838. n∞jakou OEM verzi tohoto prvnφho CD-RW drivu.
  2839. Po instalaci se vÜak ukßzalo, ₧e Mitsubishi je velmi dobrß zapisovaΦka CD-RW, 
  2840. kterß zvlßÜ¥ s ohledem na p°ilo₧en² software poskytuje to, o Φem se mohlo 
  2841. donedßvna jen snφt. D°φve bylo toti₧ nutnΘ CD-RW mΘdium v₧dy po zapln∞nφ 
  2842. zformßtovat, a a₧ potΘ Ülo zapisovat. Adaptect DirectCD, kter² se spolu s touto 
  2843. mechanikou dodßvß, poskytuje schopnost pracovat na mΘdiu pr∙b∞₧n∞, stejn∞ jako 
  2844. se pracuje s disketou, a to v jakΘmkoliv programu pod Windows 95!
  2845. Technickß specifikace
  2846. Mitsubishi je p°episovacφ CD-RW mechanika s rychlostφ zßpisu Φi p°episu 
  2847. maximßln∞ 300 KB/s a s rychlostφ Φtenφ 900 KB/s. Podporuje b∞₧nΘ standardy jako 
  2848. CD-DA, CD-ROM, CD-I, Mixed Mode, Multisession a jinΘ.
  2849. Balenφ typu kit obsahuje pouze mechaniku s rozhranφm SCSI-2, jedno CD-RW mΘdium 
  2850. znaΦky Verbatim, diskety s Adaptec DirectCD a p°φsluÜnou dokumentaci. K provozu 
  2851. je tedy nutnΘ mφt vlastnφ °adiΦ s internφm 50pinov²m SCSI konektorem a 
  2852. p°φsluÜn² kabel.
  2853. Zvenku zaujme pom∞rn∞ zda°il² design, kter² rozhodn∞ nezhorÜφ vzez°enφ celΘ 
  2854. sk°φn∞, do nφ₧ bude zamontovßn. Zep°edu je jedno tlaΦφtko na vysunutφ Φi 
  2855. zasunutφ Üuplφku na CD typu tray, Φili bez caddy. Dv∞ tlaΦφtka na ovlßdßnφ 
  2856. hlasitosti se nachßzejφ na levΘ stran∞, hned vedle zdφ°ky na p°ipojenφ 
  2857. sluchßtek. Ze zadnφ strany je mechanika vybavena skokany (jumpery) pro 
  2858. nastavenφ SCSI ID a audiov²stupem pro spoje-nφ se zvukovou kartou. Za zmφnku 
  2859. urΦit∞ stojφ zvlßÜtnφ typ Φela Üuplφku na CD, kterΘ, vzhledem k tomu, ₧e je na 
  2860. pru₧inkßch a lemovanΘ tenkou vrstvou izolaΦnφho materißlu, zabra≥uje pronikßnφ 
  2861. prachu dovnit° mechaniky.
  2862. 650 MB na "p∞taΦtvrtce"?
  2863. Skv∞l²m technick²m poΦinem je prolomenφ bariΘry: zapsßnφ ╗ smazßnφ ╗ zapsßnφ 
  2864. ..., je₧ do jistΘ mφry omezovala funkΦnost d°φv∞jÜφch CD-RW mechanik. Adaptec 
  2865. DirectCD je ovladaΦ, kter² po instalaci do Windows 95 umo₧nφ na CD--RW mΘdium v 
  2866. mechanice Mitsubishi zapisovat zcela stejn∞, jako se zapisuje na disketu. 
  2867. Stejn∞ jako lze na CD-RW psßt, je mo₧nΘ i zapsanΘ ·daje mazat.
  2868. UvedenΘ mo₧nosti se vÜak net²kajφ jen ·daj∙, kterΘ se na RW zapsaly v 
  2869. p°edchozφch momentech, ale takΘ t∞ch, kterΘ byly zapsßny ji₧ d°φve. DirectCD mß 
  2870. toti₧ i mo₧nost, je₧ byla nazvßna "Make writable". S jejφ pomocφ se k zßpisu Φi 
  2871. v²mazu zp°φstupnφ i d°φve zapsanΘ ·daje, tak₧e lze skuteΦn∞ podle pot°eby 
  2872. upravovat Φi aktualizovat ·daje na RW zapsanΘ.
  2873. Fragmentace CD?
  2874. S touto mo₧nostφ ·zce souvisφ jeden problΘm, kter² m∙₧e nastat, pokud se a₧ 
  2875. p°φliÜ oddßte nßdhe°e tΘto velkokapacitnφ diskety. P°i mazßnφ toti₧ vznikajφ 
  2876. dφry, kterΘ se nezapl≥ujφ. Dochßzφ tak k fragmentaci, stejn∞ jako na pevn²ch 
  2877. discφch. Vzhledem k tomu, ₧e neexistuje a nejspφÜ ani nikdy nebude existovat 
  2878. SPEEDISK pro CD-RW mΘdia, je dobrΘ si Φas od Φasu RW mΘdium zformßtovat tak, 
  2879. aby doÜlo znovu k inicializaci povrchu a k vymazßnφ "d∞r" stejn∞ jako zbytk∙ 
  2880. dat.
  2881. Na druhou stranu, mechanika je velmi necitlivß k r∙zn²m pokus∙m zastavit 
  2882. kontinußlnφ tok dat b∞hem zßpisu, i kdy₧ nedoporuΦuji tuto odolnost testovat v 
  2883. praxi.
  2884. Abych po°ßd jen nep∞l slßvu, je pßr d∙vod∙, kterΘ by vßs od koup∞ mohly 
  2885. odradit. Jednak se t∞₧ko rozliÜuje, v jakΘ fßzi zrovna mechanika je, nebo¥ 
  2886. barva diody na p°ednφ stran∞ mechaniky se velmi rßda a Φasto m∞nφ ze zelenΘ na 
  2887. Φervenou a zp∞t, ani₧ by se dalo s jistotou tvrdit, ₧e zrovna zaΦalo Φi 
  2888. skonΦilo zapisovßnφ. Druhou a mo₧nß jeÜt∞ nep°φjemn∞jÜφ vlastnostφ, je to, ₧e 
  2889. softwarov²m vybavenφ je jen DirectCD. Äßdn² dalÜφ vypalovacφ software zßkaznφk 
  2890. nedostane. Nezb²vß, ne₧ si n∞jak² stßhnout z Internetu nebo investovat dalÜφch 
  2891. n∞kolik tisφc do p°φsluÜnΘho programovΘho vybavenφ, kterΘ vÜak umφ pracovat s 
  2892. touto 
  2893. Kompatibilita
  2894. Aby byla zaruΦena p°enositelnost vypßlenΘho CD na r∙znΘ typy ΦteΦek, lze p°ed 
  2895. otev°enφm dvφ°ek (v tomto re₧imu jen programovΘm) p°ikßzat, aby mechanika 
  2896. upravila vÜechny zapsanΘ ·daje tak, aby byly ΦitelnΘ i jinde. To samoz°ejm∞ 
  2897. neznamenß, ₧e jsou celou dobu ulo₧enΘ n∞kde na disku ve skuteΦnosti se zapφÜφ 
  2898. a₧ p°ed vyjmutφm CD z mechaniky. Jen je nutnΘ upravit systΘmovΘ zßznamy na CD, 
  2899. tak aby mΘdium zvlßdla p°eΦφst libovolnß mechanika, kterß Φte CD-RW.
  2900. Zßv∞rem
  2901. Mitsubishi je velmi dobrß mechanika. P°es n∞kterΘ problΘmy a absenci 
  2902. vypalovacφho softwaru mß skv∞lΘ mo₧nosti dφky DirectCD. Jestli₧e chcete Φasto 
  2903. m∞nit ·daje na CD, p°φpadn∞ s nφm pracovat jako s disketou, je to dobrß volba.
  2904. Kterou zvolit?
  2905. Ob∞ mechaniky majφ svΘ sv∞tlΘ i stinnΘ strßnky. Bylo by velmi lacinΘ vybarvit 
  2906. skv∞lou mechaniku, kterß by um∞la p°episovat pr∙b∞₧n∞, jako to umφ Mitsubishi, 
  2907. a balenφ by obsahovalo software, jak² ho obsahuje Wearnes.
  2908. LepÜφ bude, kdy₧ napφÜu, ₧e ka₧dß z mechanik je urΦenß pro jinΘho u₧ivatele. 
  2909. ╚as ale nejspφÜ ukß₧e, ₧e cesta s pr∙b∞₧n∞ p°episovateln²mi CD-RW mß 
  2910. budoucnost. Pokud se tedy o budoucnosti CD technologie, s Φepelφ gilotiny zvanΘ 
  2911. DVD kousek nad krkem, dß v∙bec hovo°it.7 0868/CID q Mechaniky CD-R byly velmi 
  2912. dobr²m a levn²m °eÜenφm, jak zßlohovat st°ednφ objemy dat, ale neÜlo zajistit 
  2913. jejich aktualizaci. Wearnes CDRW-622 umo₧≥uje pracovat s disky CD-RW, na 
  2914. kter²ch lze data p°φpadn∞ aktualizovat nebo p°epsat nov∞jÜφmi. Mßte-li sluÜn∞ 
  2915. vybaven² stroj (Pentium Φi K6 nad 166 MHz a minimßln∞ 32 MB pam∞ti), je to 
  2916. rozumnß volba. Ceny CD-RW mΘdiφ jsou sice proti CD-R p°ibli₧n∞ desetinßsobnΘ, 
  2917. p°ibyla vÜak novß mo₧nost CD lehce a rychle smazat. Naproti tomu Mitsubishi 
  2918. pracuje s disky stejn∞ jako s b∞₧nou disketou ma₧e, kopφruje, p°esunuje. TΘm∞° 
  2919. zßzraΦn∞ vÜak stßle udr₧uje CD mΘdium v okruhu b∞₧n²ch CD formßt∙.
  2920. Pokud chcete vyu₧φt CD-RW takΘ kv∙li kompatibilit∞ se stßvajφcφmi mechanikami 
  2921. CD-ROM, p°esv∞dΦte se, ₧e skuteΦn∞ podporu pro ni₧Üφ odrazivost materißlu CD-RW 
  2922. obsahujφ. Dß se °φci, ₧e drtivß v∞tÜina mechanik s rychlostφ 24x a vφce je na 
  2923. CD-RW p°ipravena.
  2924.  
  2925.  
  2926. Nßzev: P°ekladovΘ slovnφky pro pou₧itφ v prost°edφ Windows
  2927. Autor:Jan HruÜka
  2928. 01
  2929. V poslednφ dob∞ se na naÜem trhu objevilo n∞kolik nov²ch p°ekladov²ch slovnφk∙, 
  2930. pomßhajφcφch p°i prßci s cizojazyΦn²mi texty. V tΘto recenzi bych se s vßmi rßd 
  2931. pod∞lil o svΘ dojmy zφskanΘ p°i pou₧φvßnφ dvou z nich Lingea Lexiconu od firmy 
  2932. Lingea a VelkΘho p°ekladovΘho slovnφku od firmy Commercial Service K&K.
  2933. Lingea Lexicon (angliΦtina) 
  2934. slovnφk, kter² umφ rozhodn∞ vφce
  2935. Tento program je urΦen pro ÜirokΘ spektrum u₧ivatel∙. Bude velmi vhodn²m 
  2936. pomocnφkem pro zaΦßteΦnφka kter² se krom∞ v²znamu jednotliv²ch slov m∙₧e nauΦit 
  2937. i jejich sprßvnou v²slovnost (anglickΘ v²razy namluveny rodil²m mluvΦφm) i pro 
  2938. zkuÜen∞jÜφho u₧ivatele. Ten by mohl ocenit slovnφk synonym a morfologick² 
  2939. slovnφk u₧iteΦnou souΦßst programu.
  2940. V²robce neuvßdφ ₧ßdnΘ specißlnφ po₧adavky na hardware, program pouze vy₧aduje 
  2941. prost°edφ Windows 95 nebo Windows NT.
  2942. Software si od prodejce p°inesete v kart≤novΘ krabici obsahujφcφ CD s programem 
  2943. a ·tl² manußl. Po prvnφm vlo₧enφ cΘdΘΦka do mechaniky budete automaticky 
  2944. dotßzßni, zda chcete program nainstalovat, Φi spustit p°φmo z mΘdia. P°i 
  2945. spuÜt∞nφ z CD probφhajφ vÜechny funkce zcela bez problΘm∙, a dokonce i rychlost 
  2946. prßce je vyhovujφcφ. Rozhodnete-li se pro instalaci na pevn² disk, prob∞hne 
  2947. velmi rychlß a bezproblΘmovß instalace systΘmov²ch soubor∙ (necel²ch 6 MB). 
  2948. InstalaΦnφ program provede takΘ odstran∞nφ slovnφku z disku v p°φpad∞, ₧e jej 
  2949. ji₧ nebudeme pot°ebovat.
  2950. Co vlastn∞ kupujete?
  2951. Lexicon obsahuje 25 000 hesel a 90 000 p°eklad∙ v ka₧dΘm sm∞ru p°ekladu (╚->A, 
  2952. A->╚), dßle anglick² slovnφk synonym s 20 000 hesly a anglick² i Φesk² 
  2953. morfologick² slovnφk. VÜech 25 000 anglick²ch hesel je namluveno rodil²m 
  2954. mluvΦφm. Dßle se zakoupenφm Lexiconu stanete i majiteli v²Üe zmφn∞nΘho ·tlΘho 
  2955. manußlu, obsahujφcφho vÜechny pot°ebnΘ informace.
  2956. Vlastnφ prßce s programem
  2957. je a₧ p°ekvapiv∞ jednoduchß a p°φjemnß. K jeho ovlßdßnφ m∙₧eme jako u ostatnφch 
  2958. program∙ pod Windows vyu₧φt jak klφΦov²ch slov v nabφdkovΘm °ßdku, tak panelu 
  2959. nßstroj∙ a klßvesov²ch zkratek. Pomocφ volby Stßle naho°e m∙₧eme se slovnφkem 
  2960. pohodln∞ pracovat i p°i vyu₧φvßnφ jin²ch program∙.
  2961. P°eklßdßme-li tiÜt∞n² text, musφme zadat hledanΘ slovo do textovΘho polφΦka. Po 
  2962. ukonΦenφ zßpisu do polφΦka dojde k vyhledßnφ adekvßtnφho v²razu v druhΘm 
  2963. jazyce. Mßme-li program instalovßn na disku, je vyhledßnφ p°ekladu tak°ka 
  2964. okam₧itΘ. P°i prßci z CD jsem Φekal maximßln∞ 3 sekundy. Hlavnφ v²hody Lexikonu 
  2965. vÜak ocenφme p°edevÜφm p°i prßci s textem na poΦφtaΦi. Program je velmi vhodn² 
  2966. pro vyu₧itφ p°i p°ekladech cizφch text∙, kterΘ mßme ulo₧eny na pam∞¥ov²ch 
  2967. mΘdiφch, nebo p°i brouzdßnφ na internetφch linkßch. V p°φpad∞, ₧e v cizφm textu 
  2968. najdeme slovo, jemu₧ nerozumφme, staΦφ jej pouze oznaΦit a ulo₧it do schrßnky. 
  2969. Mßme-li aktivovßnu funkci "Vklßdat" z nabφdky "┌pravy",
  2970. bude slovo ulo₧enΘ do schrßnky automaticky
  2971. vyhledßno. Vyhledßnφ je po vlo₧enφ slova do schrßnky tak°ka okam₧itΘ. Na obr. 1 
  2972. je zobrazen stav okna programu po vyhledßnφ zadanΘho slova. Jak ji₧ bylo °eΦeno 
  2973. v²Üe, okno programu najednou ukazuje p°eklad zadanΘho slova s v²znamov²mi 
  2974. variantami (pravß Φßst okna), v²b∞r dalÜφch v²raz∙, ve kter²ch se zadanΘ slovo 
  2975. vyskytuje, a nabφdku synonym. Zajφmß-li nßs podrobn∞ji jakΘkoliv slovo v 
  2976. uveden²ch Φßstech okna, staΦφ na n∞ ¥uknout myÜφ a v pravΘ Φßsti okna programu 
  2977. se nßm k n∞mu zobrazφ podrobnosti. V pravΘ Φßsti obr. 1 je tΘ₧ zobrazeno malΘ 
  2978. okΘnko "Vlastnφ dodatky ke slovnφku". V tomto okΘnku m∙₧eme zadat dopl≥ujφcφ 
  2979. informace k jednotliv²m hesl∙m, obsa₧en²m ve slovnφku, nebo vklßdat hesla novß. 
  2980. Vlastnφ dopln∞k k heslu je od originßlnφho obsahu okna odd∞len dv∞ma k°φ₧ky. Na 
  2981. obr. 2 je znßzorn∞na situace, kdy nßs zajφmß stup≥ovßnφ p°φdavnΘho jmΘna "bohat²
  2982. ". Vyvolßnφm okΘnka tvaroslovφ (klφΦovΘ slovo "Heslo" v nabφdkovΘm °ßdku) 
  2983. m∙₧eme vyu₧φt pom∞rn∞ obsßhlΘho morfologickΘho slovnφku. DalÜφ, jeÜt∞ 
  2984. nezmφn∞nou d∙le₧itou funkcφ programu, je mo₧nost poslechu vÜech anglick²ch 
  2985. hesel (nikoliv frßzφ a slovnφch spojenφ). Mßme-li v poΦφtaΦi zabudovanou 
  2986. zvukovou kartu, m∙₧eme mφt funkci "Vyslovovat" aktivovßnu stßle v₧dy po 
  2987. vyhledßnφ hesla nßm lib² hlas p°edvede, kterak slovo vyslovovati nebo m∙₧eme 
  2988. v²slovnost slova vyvolat pouze v p°φpad∞ zßjmu.
  2989. Co °φci na zßv∞r?
  2990. Musφm konstatovat, ₧e se mi slovnφk Lingea Lexicon sv²m provedenφm, p°ehledn²m 
  2991. uspo°ßdßnφm a rychlostφ prßce lφbφ. PoΦet hesel asi neuspokojφ specialistu na 
  2992. p°eklady, ale pro skupiny u₧ivatel∙, kter²m je urΦen, dle mΘho nßzoru vyhovuje. 
  2993. Mo₧nost pou₧itφ programu p°i v²uce v²slovnosti obsa₧en²ch slov jeÜt∞ vφce 
  2994. rozÜi°uje °ady t∞ch, jim₧ by mohl b²t u₧iteΦn².
  2995.  
  2996. Velk² p°ekladov² slovnφk
  2997. pro Windows 95 nebo NT
  2998. Program ke svΘ prßci vy₧aduje tuto minimßlnφ konfiguraci poΦφtaΦe:
  2999. procesor 486 a vyÜÜφ, minimßln∞ 16 MB RAM, a kolem 100 MB volnΘ kapacity disku.
  3000. Cel² program je napsßn v MS Accessu, z Φeho₧ vypl²vajφ n∞kterß specifika p°i 
  3001. instalaci i pou₧φvßnφ programu. Mßme-li ji₧ na sv²ch poΦφtaΦφch nainstalovßn 
  3002. runtime Accessu, m∙₧eme p°i instalaci uÜet°it asi 10 MB mφsta. Instalace 
  3003. slovnφku na disk je u tohoto programu povinnß, co₧ se vzhledem k rozsahu 
  3004. instalovan²ch dat m∙₧e stßt v²raznou nev²hodou. SpuÜt∞nφ p°φmo z CD nenφ mo₧nΘ.
  3005. Obsah CD
  3006. K recenzi jsem dostal "plnou" verzi programu Multi-oborov² p°ekladov² slovnφk, 
  3007. obsahujφcφ °adu modul∙ (Obecn², Prßvnick², Obchodnφ, Chemick², Technick² a 
  3008. LΘka°sk²). Celkov² obsah hesel Multi-oborovΘho p°ekladovΘho slovnφku dosahuje 
  3009. ·ctyhodn²ch rozm∞r∙ okolo 600 000 v²raz∙. JednotlivΘ moduly je samoz°ejm∞ mo₧nΘ 
  3010. koupit i samostatn∞.
  3011. Vlastnφ prßce s programem
  3012. Ovlßdßnφ programu je standardnφ zßle₧itostφ. Nabφdkov² °ßdek a ikony na 
  3013. panelech nßstroj∙ snad dnes ji₧ nikoho nep°ekvapφ. Program obsahuje t°i 
  3014. zßkladnφ formulß°e, jejich₧ zobrazenφ m∙₧eme nastavit aktivacφ p°φsluÜnΘ volby, 
  3015. nebo m∙₧eme nechat na obrazovce pouze okno formulß°e "Slovnφk". Na obr. 3 je 
  3016. zobrazeno okno programu, obsahujφcφ dva z v²Üe uveden²ch formulß°∙ okΘnko 
  3017. jednoduchΘho textovΘho editoru pro anglick² text u₧ivatele (je souΦßsti 
  3018. programu) a okno vlastnφho slovnφku. P°esto₧e slovnφk samoz°ejm∞ komunikuje s 
  3019. ostatnφmi programy (p°es schrßnku), vyplatφ se obΦas pracovat prßv∞ se 
  3020. zabudovan²mi editory pro anglick² a Φesk² text. Dvojit²m ¥uknutφm na slovo v 
  3021. zabudovanΘm editoru slovnφku toti₧ toto slovo automaticky p°eneseme do 
  3022. schrßnky, a odtud jej vlastnφ slovnφk sßm vyhledß. Pro vyhledßnφ n∞jakΘho slova 
  3023. z textu staΦφ tudφ₧ pouze dvakrßt ¥uknout na slovo a p°eklad je na sv∞t∞. 
  3024. Pracujeme-li vÜak s jak²mkoliv jin²m programem, musφme zßjmovΘ slovo oznaΦit a 
  3025. umφstit do schrßnky p°φsluÜn²m p°φkazem, odtud je op∞t automaticky vlo₧eno do 
  3026. slovnφku a vyhledßno. Jak prostΘ, ₧e? Pohodlnou spoluprßci s jin²mi programy 
  3027. umo₧≥uje mo₧nost nastavenφ "Stßle naho°e", kterΘ zajistφ, aby okno slovnφku 
  3028. bylo v₧dy navrchu, tak₧e nemusφme zb∞sile p°epφnat mezi jednotliv²mi programy 
  3029. potΘ, co nßm jeden p°ekryje druh². VybranΘ v²razy jsou pouh²mi slovy, bez 
  3030. jakΘhokoliv komentß°e, co₧ v urΦit²ch p°φpadech pon∞kud sni₧uje p°ehlednost 
  3031. v²sledku hledßnφ.
  3032. P°i podrobn∞jÜφm pohledu na vlastnφ slovnφk (nap°. obr. 3) zjistφme, ₧e po 
  3033. vyhledßnφ zadanΘho slova je v²sledek hledßnφ zobrazen formou "stromu". 
  3034. Rozbalenß je pouze ·rove≥ pod°φzenß nalezenΘmu slovu, obsah ostatnφch 
  3035. zobrazen²ch hesel m∙₧eme prohlΘdnout potΘ, co na n∞ ¥ukneme myÜφ. Pro vlastnφ 
  3036. prßci je tΘ₧ velmi ÜikovnΘ, ₧e oznaΦenφm jakΘhokoliv hesla v okn∞ slovnφku 
  3037. dojde k jeho automatickΘmu ulo₧enφ do schrßnky, odkud je mo₧nΘ toto heslo 
  3038. vlo₧it do p°eklßdanΘho textu. Z obr. 4 vypl²vajφ mo₧nosti nastavenφ slovnφku, 
  3039. na obr. 5 je zobrazeno okΘnko, umo₧≥ujφcφ vklßdßnφ vlastnφch hesel.
  3040. Co °φci na zßv∞r?
  3041. Velk² p°ekladov² slovnφk je skuteΦn∞ v²konn²m nßstrojem, kter² dle mΘho nßzoru 
  3042. uspokojφ i nßroΦn∞jÜφ u₧ivatele. N∞kterΘ nedostatky programu jsou dostateΦn∞ 
  3043. vyvß₧eny velkou slovnφ zßsobou a vcelku p°φjemn²m u₧ivatelsk²m prost°edφm. Dle 
  3044. vyjßd°enφ v²robce je na cest∞ novß verze tohoto produktu, kde by m∞ly b²t 
  3045. uvedenΘ nedostatky odstran∞ny.7 0870/OK qSlovnφΦek pojm∙
  3046. Morfologie nauka o tvo°enφ mluvnick²ch forem (o tvarech slov jmen a sloves)
  3047. Runtime provßd∞cφ program. V n∞kter²ch programech (nap°. v Accessu) m∙₧eme 
  3048. napsat zcela novou aplikaci a dφky runtime ji pozd∞ji spouÜt∞t, ani₧ bychom 
  3049. m∞li "mate°sk²" program nainstalovßn.
  3050. Stromovß struktura dat klasickΘ uspo°ßdßnφ dat tak, jak je znßme nap°. ze 
  3051. Sprßvce soubor∙ (Windows 3.x) nebo z Pr∙zkumnφka (Windows 95). Data jsou 
  3052. uspo°ßdßna podle vzßjemnΘ nad°φzenosti Φi pod°φzenosti jednotliv²ch ·rovnφ.
  3053. Schrßnka anglicky clipboard, umo₧≥uje p°enßÜenφ dat z aplikace do 
  3054. aplikace.Lingea Lexicon
  3055. rychlΘ vyhledßvßnφ
  3056. p°ehlednΘ zpracovßnφ informacφ
  3057. synonyma
  3058. morfologick² slovnφk
  3059. zvuk
  3060. K recenzi poskytla firma: Lingea, s.r.o., Nßlepkova 131, 637 00 Brno
  3061. www.lingea.cz
  3062. Cena: 690 KΦ bez DPH Oba slovnφky se mohou stßt velmi u₧iteΦn²mi pomocnφky ve 
  3063. vaÜich kancelß°φch i domßcnostech. Slovnφk Lexicon ocenφ zvlßÜt∞ zaΦßteΦnφci a 
  3064. mφrn∞ pokroΦilφ "angliΦtinß°i", pro jeho p°ehlednost a multimedißlnφ funkce. 
  3065. Myslφm, ₧e sv²m rozsahem a provedenφm zcela odpovφdß ·Φel∙m, k nim₧ je urΦen. 
  3066. Velk² p°ekladov² slovnφk je s poΦtem hesel, v²razn∞ p°esahujφcφm 500 000, 
  3067. skuteΦn∞ obsßhl²m kompendiem. Zahrnuje "oborovΘ slovnφky" z °ady odv∞tvφ naÜeho 
  3068. ₧ivota, co₧ umo₧≥uje plnohodnotnou prßci s odborn²mi 
  3069. Velk² p°ekladov² slovnφk
  3070. obsah slovnφku
  3071. u₧ivatelskΘ prost°edφ
  3072. spoluprßce s jin²mi programy
  3073. rychlost vyhledßvßnφ dat
  3074. nenφ mo₧nΘ spustit z CD
  3075. K recenzi poskytla firma:
  3076. Commercial Service K&K
  3077. Je₧kova 6, 638 00 Brno
  3078. Cena: Obecn² p°ekladov² slovnφk 1 500 KΦ, Obchodnφ 3 520 KΦ, Prßvnick² 3 340 
  3079. KΦ, Chemick² 3 880 KΦ, Technick² 4 880 KΦ, LΘka°sk² 2 920 KΦ, Multi-oborov² 6 
  3080. 760 KΦ.
  3081.  
  3082.  
  3083. Nßzev: ANGLES OF VIEW
  3084. Autor:Projekce dat [XIII]
  3085. 01
  3086. RozliÜenφ s jak velk²m m∙₧eme poΦφtat
  3087. M. K. Milliken Jr.
  3088. Schopnost naÜeho pr∙myslu poskytovat zßkaznφk∙m stßle se rozÜi°ujφcφ °adu 
  3089. vizußlnφch displej∙ je umo₧n∞na dv∞ma na sebe navazujφcφmi technologiemi. Prvnφ 
  3090. je poΦφtaΦ, kter² sv²mi stßle rychlejÜφmi Φipy a grafick²mi schopnostmi 
  3091. neustßle rozÜi°uje mo₧nosti tvorby digitßlnφch obraz∙. Druhou je projektor, 
  3092. kter² zlepÜuje svou kvalitu a s tφm nßsledn∞ i kvalitu obraz∙, je₧ vysφlß na 
  3093. projekΦnφ plochu. Spojkou, propojujφcφ tyto dva prvky dohromady, je jejich 
  3094. maximßlnφ poΦet pixel∙. Kdokoliv, kdo se zajφmß o souΦasnΘ displeje, musφ proto 
  3095. peΦliv∞ p°em²Ület o rozliÜenφ s jak velk²m m∙₧eme poΦφtat?
  3096. ZaΦn∞me tφm, co je zcela z°ejmΘ. VÜechny elektronickΘ displeje jsou slo₧eny z 
  3097. obrazov²ch bod∙ pixel∙. Pojem pixel vyjad°uje zkratku "picture element", tj. 
  3098. nejmenÜφ jednotka tvo°φcφ digitßlnφ obraz. Proto je specifikace rozliÜenφ 
  3099. displeje danß poΦtem pixel∙, kterΘ tento displej obsahuje. Toto mno₧stvφ se 
  3100. obecn∞ vyjad°uje jako dvojice Φφsel, popisujφcφ matrici pixel∙ v horizontßlnφm 
  3101. a vertikßlnφm sm∞ru. Uvidφme-li Ütφtek s nßpisem "640 x 480 (VGA)", vypl²vß z 
  3102. toho, ₧e maximßlnφ poΦet pixel∙, kterΘ mßme k dispozici pro vytvo°enφ obraz∙, 
  3103. je 307 200. Vφme takΘ, ₧e v∞tÜφ z obou Φφsel vyjad°uje poΦet sloupc∙ pixel∙ 
  3104. se°azen²ch horizontßln∞ vedle sebe p°es cel² displej, zatφmco menÜφ Φφslo nßm 
  3105. °ekne maximßlnφ poΦet °ßdk∙ b∞₧φcφch vertikßln∞ shora dol∙.
  3106. Pou₧ijeme-li tyto pixely k naΦrtnutφ p°φmky nap°φΦ n∞jakou obrazovou oblastφ, 
  3107. budeme schopni urΦit p°esn² poΦet a polohu bod∙, kterΘ tuto Φßru vytvo°φ. 
  3108. Naproti tomu poΦet bod∙ tvo°φcφch Φßru v analogovΘm obrazu bude teoreticky 
  3109. nekoneΦn², a nelze jej specifikovat. Analogovou Φßru lze rozkouskovat na tak 
  3110. mßlo nebo na tak mnoho Φßstφ, kolik si p°ejeme. PoΦet Φßstφ tvo°φcφch 
  3111. digitalizovanou Φßru vÜak nelze ani zv∞tÜit, ani zmenÜit. Mß sv∙j pevn² a 
  3112. nem∞nn² poΦet bod∙.
  3113. RozÜφ°φme-li tuto Φßrovou analogii, uvidφme, ₧e budeme-li chtφt verzi Φßry v 
  3114. takovΘ pixelaci, aby byla p°esv∞dΦivou imitacφ analogovΘ verze, budeme muset 
  3115. spojit dostateΦn∞ velk² poΦet bod∙, kterΘ m∙₧eme umφstit dostateΦn∞ blφzko 
  3116. sebe, tak abychom je z rozumnΘ pozorovacφ vzdßlenosti nemohli rozeznat. Takov²m 
  3117. zp∙sobem lze vytvo°it iluzi perfektnφ nep°eruÜenΘ analogovΘ Φßry.
  3118. Pro dokonalou iluzi z vnφmanΘho obrazu je t°eba p°ekonat t°i nejv∞tÜφ p°ekß₧ky. 
  3119. Horizontßlnφ rozliÜenφ musφ b²t dostateΦn∞ velkΘ, pozorovacφ vzdßlenost 
  3120. dostateΦn∞ dalekß a velikost obrazu musφ b²t dostateΦn∞ malß, tak abychom 
  3121. vid∞li to, co vid∞t chceme: obraz, nikoliv pixely.
  3122. RozliÜenφ a projekΦnφ plochy
  3123. Kdy₧ podrobφme projekΦnφ plochy anal²ze z hlediska rozliÜenφ, zjistφme 
  3124. okam₧it∞, ₧e ·loha, kterou hrajφ z toho hlediska difuznφ projekΦnφ plochy, je 
  3125. v₧dy malß. Nejv∞tÜφ jednotky pou₧itΘ pro vytvo°enφ difuznφ vrstvy jsou toti₧ 
  3126. Φßstice, jejich₧ absolutnφ velikost je m∞°ena v mikronech. Pixely se vÜak m∞°φ 
  3127. v milimetrech a jsou v²sledn∞ o t°i velikostnφ °ßdy 
  3128. Obraz se radikßln∞ zm∞nφ, podφvßme-li se na projekΦnφ plochy se strukturou o 
  3129. v∞tÜφm m∞°φtku. NejlepÜφm p°φkladem zde jsou lentikulovanΘ projekΦnφ plochy na 
  3130. zadnφ projekci. VÜechny majφ povrch tvo°en² °adou hmatateln²ch r²h, kterΘ lze 
  3131. vyjßd°it jako frekvenci. Proto promφtacφ plocha, je₧ mß rozteΦ vrchol∙ (pitch) 
  3132. o velikosti 1 mm (to znamenß, ₧e na ka₧d² 1 mm Üφ°ky plochy existuje jeden 
  3133. vrchol), mß frekvenci ni₧Üφ ne₧ plocha, kterß mß rozteΦ 0,6 mm (tj. 5 vrchol∙ 
  3134. na ka₧dΘ 3 mm Üφ°ky plochy).
  3135. PotΘ co si uv∞domφme, ₧e se jednß o frekvence, je₧ jsou prostorovΘ a ne ΦasovΘ, 
  3136. obra¥me svou pozornost k naÜφ digitßlnφ projekci a odpovφdajφcφm za°φzenφm, 
  3137. kterß je zprost°edkujφ, a zjistφme, ₧e mohou b²t rovn∞₧ popsßna jako za°φzenφ s 
  3138. prostorovou frekvencφ. Je-li horizontßlnφ rozliÜenφ n∞jakΘho projektoru 800 
  3139. (SVGA), je jasnΘ, ₧e kdy₧ tato °ada pixel∙ bude promφtnutß nap°φΦ n∞jakou 
  3140. projekΦnφ plochou, bude jejφ prostorovß frekvence jist∞ takΘ 800. P°i zm∞n∞ 
  3141. velikosti projekΦnφ plochy, kterß bude zobrazovat tuto °adu, se zm∞nφ pouze 
  3142. velikost jednotlivΘho pixelu, ale nedojde ke zm∞n∞ frekvence. Podobn∞ zm∞nou 
  3143. velikosti lentikulovanΘ projekΦnφ plochy nezm∞nφ °ada 800 pixel∙ velikost 
  3144. (hustotu) individußlnφ lentikulace, ale zm∞nφ se jejich celkov² poΦet.
  3145. MatematickΘ vztahy
  3146. Mßme zde tedy zaΦßtek zajφmavΘho matematickΘho vztahu. NaÜe projekΦnφ za°φzenφ 
  3147. rozkouskuje p°edlo₧en² obraz do p°esnΘho poΦtu horizontßlnφch kousφΦk∙, a naÜe 
  3148. lentikulovanß plocha je p°ekvapiv∞ schopna provΘst totΘ₧. Co se stane, kdy₧ 
  3149. spojφme tato dv∞ za°φzenφ dohromady, zßvisφ z velkΘ Φßsti na vzßjemnΘm vztahu 
  3150. jejich frekvencφ.
  3151. Jin² zp∙sob, jak definovat °adu pixel∙ a °adu lentikulacφ, je °φci, ₧e ob∞ majφ 
  3152. formu vlny. (Lentikulace skuteΦn∞ vypadß jako vlny a promφtanΘ pixely se 
  3153. skuteΦn∞ jako vlny chovajφ.) Proto₧e vφme, ₧e vÜechny typy vln jsou schopnΘ 
  3154. vzßjemn∞ interferovat jedna s druhou, nebudeme p°ekvapeni, kdy₧ zjistφme, ₧e 
  3155. dochßzφ takΘ k interferenci frekvencφ v²Üe jmenovan²ch za°φzenφ. Velikost 
  3156. jejich interference je vizußln∞ patrnß jako tzv. moarΘ (moirΘ, interferenΦnφ 
  3157. krou₧ky), a lze ji matematicky vypoΦφtat pomocφ v²razu:
  3158. 1 (W W0) . cos (W W0)
  3159. Omega je tu frekvence lentikulace, a omegao frekvence pixel∙. Pokud zvolφme 
  3160. omegao v₧dy rovnΘ 1, a vypoΦφtßme °adu hodnot ze zv∞tÜujφcφch se omega pomocφ 
  3161. tohoto vzorce, a vysledek zobrazφme graficky, dostaneme:
  3162. S r∙stem pom∞ru lentikulace na pixel se zmenÜuje vzdßlenost interferenΦnφ 
  3163. k°ivky od osy Y. Proto se amplituda tohoto efektu sni₧uje s r∙stem hustoty 
  3164. lentikulace.
  3165. Podφvßme-li se na obrazovku, kterß vykazuje interferenΦnφ krou₧ky (moarΘ), bude 
  3166. se text nebo obraz, jej₧ pozorujeme, jevit nejasn² a rozmazan². ╚asto se bude 
  3167. velikost efektu m∞nit podle naÜeho pozorovacφho ·hlu Φφm v∞tÜφ bude ·hel, tφm 
  3168. horÜφ bude Φitelnost zobrazenΘho textu. AΦkoliv si zpoΦßtku m∙₧eme myslet, ₧e 
  3169. projekΦnφ ΦoΦka nenφ dostateΦn∞ zaost°enß, p°i bli₧nφm pohledu bude jasnΘ, ₧e 
  3170. informaΦnφ obsah v samotn²ch pixelech je ji₧ primßrn∞ n∞jak pomφchan².
  3171. MoarΘ a pixely
  3172. Ale pozor! Ji₧ v²Üe jsme urΦili, ₧e pixel je podle definice nejmenÜφ stavebnφ 
  3173. cihlou obrazu. Je-li tomu tak, musφ b²t jeho obsah homogennφ, a proto jej nenφ 
  3174. mo₧nΘ poÜkodit. Ud∞lali jsme n∞kde chybu?
  3175. Ani ne. P°edstavme si jednotliv² pixel, vybran² nßhodn²m zp∙sobem z n∞jakΘho 
  3176. displeje. V dob∞, kdy jej zkoumßme, obsahuje urΦit² odstφn urΦitΘ barvy. A 
  3177. jakmile proneseme slovo barva, zaΦneme chßpat p∙vod tohoto typu moarΘ. TΘm∞° 
  3178. vÜechna za°φzenφ digitßlnφ projekce vytvß°ejφ barvu smφchßnφm sv∞tla ze t°φ 
  3179. odliÜn²ch zdroj∙, z nich₧ ka₧d² vysφlß barvu primßrnφ. Tφm co je zde podstatnΘ, 
  3180. nenφ to, ₧e zdroje ΦervenΘ, zelenΘ a modrΘ jsou chromaticky odd∞leny, ale to, 
  3181. ₧e jsou takΘ odd∞leny prostorov∞ (dΘlkov∞ a poziΦn∞). Proto nap°. u CRT 
  3182. projektoru je barevn² pixel ve skuteΦnosti stoh t°φ vrstev, kde jedna p°ekr²vß 
  3183. druhou, a jejich kombinace vytvß°ejφ po₧adovanou barvu. U v∞tÜiny LCD a DLP 
  3184. projektor∙ existujφ takΘ t°i prostorov∞ odd∞lenΘ zdroje barev. Proto 
  3185. chromatickß informace u konkrΘtnφho pixelu nenφ v₧dy homogennφ, a tudφ₧ je 
  3186. mo₧nΘ ji poÜkodit.
  3187. Je zajφmavΘ, ₧e projekΦnφ za°φzenφ, kterΘ vyu₧φvß pouze jedin² zdroj sv∞tla a 
  3188. kterΘ tvo°φ svΘ barvy rotacφ trojdφlnΘho pr∙svitnΘho kola p°ed tφmto sv∞teln²m 
  3189. zdrojem, nebude citlivΘ na ztrßtu rozliÜenφ, pokud dojde ke kombinaci tohoto 
  3190. projektoru s lentikulßrnφ plochou. (K v∙bec ₧ßdnΘ vad∞ samoz°ejm∞ nedojde u 
  3191. pln∞ monochromatick²ch projektor∙.) Ale pokud ΦervenΘ sv∞telnΘ paprsky, 
  3192. p°ispφvajφcφ k vybarvenφ jednotlivΘho pixelu, jsou z jinΘho sv∞telnΘho zdroje 
  3193. ne₧ modrΘ je₧ zase naopak vychßzejφ z jinΘho zdroje ne₧ zelenΘ bude zam²Ülen² 
  3194. mix jejich kombinace v²znamn∞ zm∞n∞n lentikulacφ na projekΦnφ ploÜe. Je-li 
  3195. poΦet lentikulacφ na pixel, schopn² provßd∞t toto vzorkovßnφ, mal², v²sledn² 
  3196. efekt bude hrub² a pouh²m okem patrn².
  3197. Dnes, kdy majφ projektory stßle vyÜÜφ jas a obrazy jsou detailn∞jÜφ, musφ b²t 
  3198. rozhodnutφ pou₧φt lentikulßrnφ obrazovku peΦliv∞ zva₧ovßno. Pokud naÜi 
  3199. zßkaznφci spolΘhajφ na nßs, ₧e jim poskytneme ÜpiΦkov² displej, m∞li bychom jim 
  3200. spφÜe nabφdnout difuznφ projekΦnφ plochu, kterou my sami nemusφme poklßdat za 
  3201. spolehlivou, ale oni tΘm∞° jist∞ mohou.
  3202. Autor M. K. Miliken jehlavnφm technikem Polacoat Division, Da-Lite Screen Corp.
  3203. 7 0871/CID qSchopnost naÜeho pr∙myslu poskytovat zßkaznφk∙m stßle se 
  3204. rozÜi°ujφcφ °adu vizußlnφch displej∙ je umo₧n∞na dv∞ma na sebe navazujφcφmi 
  3205. technologiemi. Prvnφ je poΦφtaΦ, kter² sv²mi stßle rychlejÜφmi Φipy a 
  3206. grafick²mi schopnostmi neustßle rozÜi°uje mo₧nosti tvorby digitßlnφch obraz∙. 
  3207. Druhou je projektor, kter² zlepÜuje svou kvalitu a s tφm nßsledn∞ i kvalitu 
  3208. obraz∙, je₧ vysφlß na projekΦnφ plochu. Spojkou, propojujφcφ tyto dva prvky 
  3209. dohromady, je jejich maximßlnφ poΦet pixel∙. Kdokoliv, kdo se zajφmß o souΦasnΘ 
  3210. displeje, musφ proto peΦliv∞ p°em²Ület o rozliÜenφ s jak velk²m m∙₧eme poΦφtat?
  3211. ZaΦn∞me tφm, co je zcela z°ejmΘ. VÜechny elektronickΘ displeje jsou slo₧eny z 
  3212. obrazov²ch bod∙ pixel∙. Pojem pixel vyjad°uje zkratku "picture element", tj. 
  3213. nejmenÜφ jednotka tvo°φcφ digitßlnφ obraz. Proto je specifikace rozliÜenφ 
  3214. displeje danß poΦtem pixel∙, kterΘ tento displej obsahuje. Toto mno₧stvφ se 
  3215. obecn∞ vyjad°uje jako dvojice Φφsel, popisujφcφ matrici pixel∙ v horizontßlnφm 
  3216. a vertikßlnφm sm∞ru. Uvidφme-li Ütφtek s nßpisem "640 x 480 (VGA)", vypl²vß z 
  3217. toho, ₧e maximßlnφ poΦet pixel∙, kterΘ mßme k dispozici pro vytvo°enφ obraz∙, 
  3218. je 307 200. Vφme takΘ, ₧e v∞tÜφ z obou Φφsel vyjad°uje poΦet sloupc∙ pixel∙ 
  3219. se°azen²ch horizontßln∞ vedle sebe p°es cel² displej, zatφmco menÜφ Φφslo nßm 
  3220. °ekne maximßlnφ poΦet °ßdk∙ b∞₧φcφch vertikßln∞ shora dol∙.
  3221. Pou₧ijeme-li tyto pixely k naΦrtnutφ p°φmky nap°φΦ n∞jakou obrazovou oblastφ, 
  3222. budeme schopni urΦit p°esn² poΦet a polohu bod∙, kterΘ tuto Φßru vytvo°φ. 
  3223. Naproti tomu poΦet bod∙ tvo°φcφch Φßru v analogovΘm obrazu bude teoreticky 
  3224. nekoneΦn², a nelze jej specifikovat. Analogovou Φßru lze rozkouskovat na tak 
  3225. mßlo nebo na tak mnoho Φßstφ, kolik si p°ejeme. PoΦet Φßstφ tvo°φcφch 
  3226. digitalizovanou Φßru vÜak nelze ani zv∞tÜit, ani zmenÜit. Mß sv∙j pevn² a 
  3227. nem∞nn² poΦet bod∙.
  3228. RozÜφ°φme-li tuto Φßrovou analogii, uvidφme, ₧e budeme-li chtφt verzi Φßry v 
  3229. takovΘ pixelaci, aby byla p°esv∞dΦivou imitacφ analogovΘ verze, budeme muset 
  3230. spojit dostateΦn∞ velk² poΦet bod∙, kterΘ m∙₧eme umφstit dostateΦn∞ blφzko 
  3231. sebe, tak abychom je z rozumnΘ pozorovacφ vzdßlenosti nemohli rozeznat. Takov²m 
  3232. zp∙sobem lze vytvo°it iluzi perfektnφ nep°eruÜenΘ analogovΘ Φßry.
  3233. Pro dokonalou iluzi z vnφmanΘho obrazu je t°eba p°ekonat t°i nejv∞tÜφ p°ekß₧ky. 
  3234. Horizontßlnφ rozliÜenφ musφ b²t dostateΦn∞ velkΘ, pozorovacφ vzdßlenost 
  3235. dostateΦn∞ dalekß a velikost obrazu musφ b²t dostateΦn∞ malß, tak abychom 
  3236. vid∞li to, co vid∞t chceme: obraz, nikoliv pixely.
  3237. RozliÜenφ a projekΦnφ plochy
  3238. Kdy₧ podrobφme projekΦnφ plochy anal²ze z hlediska rozliÜenφ, zjistφme 
  3239. okam₧it∞, ₧e ·loha, kterou hrajφ z toho hlediska difuznφ projekΦnφ plochy, je 
  3240. v₧dy malß. Nejv∞tÜφ jednotky pou₧itΘ pro vytvo°enφ difuznφ vrstvy jsou toti₧ 
  3241. Φßstice, jejich₧ absolutnφ velikost je m∞°ena v mikronech. Pixely se vÜak m∞°φ 
  3242. v milimetrech a jsou v²sledn∞ o t°i velikostnφ °ßdy 
  3243. Obraz se radikßln∞ zm∞nφ, podφvßme-li se na projekΦnφ plochy se strukturou o 
  3244. v∞tÜφm m∞°φtku. NejlepÜφm p°φkladem zde jsou lentikulovanΘ projekΦnφ plochy na 
  3245. zadnφ projekci. VÜechny majφ povrch tvo°en² °adou hmatateln²ch r²h, kterΘ lze 
  3246. vyjßd°it jako frekvenci. Proto promφtacφ plocha, je₧ mß rozteΦ vrchol∙ (pitch) 
  3247. o velikosti 1 mm (to znamenß, ₧e na ka₧d² 1 mm Üφ°ky plochy existuje jeden 
  3248. vrchol), mß frekvenci ni₧Üφ ne₧ plocha, kterß mß rozteΦ 0,6 mm (tj. 5 vrchol∙ 
  3249. na ka₧dΘ 3 mm Üφ°ky plochy).
  3250. PotΘ co si uv∞domφme, ₧e se jednß o frekvence, je₧ jsou prostorovΘ a ne ΦasovΘ, 
  3251. obra¥me svou pozornost k naÜφ digitßlnφ projekci a odpovφdajφcφm za°φzenφm, 
  3252. kterß je zprost°edkujφ, a zjistφme, ₧e mohou b²t rovn∞₧ popsßna jako za°φzenφ s 
  3253. prostorovou frekvencφ. Je-li horizontßlnφ rozliÜenφ n∞jakΘho projektoru 800 
  3254. (SVGA), je jasnΘ, ₧e kdy₧ tato °ada pixel∙ bude promφtnutß nap°φΦ n∞jakou 
  3255. projekΦnφ plochou, bude jejφ prostorovß frekvence jist∞ takΘ 800. P°i zm∞n∞ 
  3256. velikosti projekΦnφ plochy, kterß bude zobrazovat tuto °adu, se zm∞nφ pouze 
  3257. velikost jednotlivΘho pixelu, ale nedojde ke zm∞n∞ frekvence. Podobn∞ zm∞nou 
  3258. velikosti lentikulovanΘ projekΦnφ plochy nezm∞nφ °ada 800 pixel∙ velikost 
  3259. (hustotu) individußlnφ lentikulace, ale zm∞nφ se jejich celkov² poΦet.
  3260. MatematickΘ vztahy
  3261. Mßme zde tedy zaΦßtek zajφmavΘho matematickΘho vztahu. NaÜe projekΦnφ za°φzenφ 
  3262. rozkouskuje p°edlo₧en² obraz do p°esnΘho poΦtu horizontßlnφch kousφΦk∙, a naÜe 
  3263. lentikulovanß plocha je p°ekvapiv∞ schopna provΘst totΘ₧. Co se stane, kdy₧ 
  3264. spojφme tato dv∞ za°φzenφ dohromady, zßvisφ z velkΘ Φßsti na vzßjemnΘm vztahu 
  3265. jejich frekvencφ.
  3266. Jin² zp∙sob, jak definovat °adu pixel∙ a °adu lentikulacφ, je °φci, ₧e ob∞ majφ 
  3267. formu vlny. (Lentikulace skuteΦn∞ vypadß jako vlny a promφtanΘ pixely se 
  3268. skuteΦn∞ jako vlny chovajφ.) Proto₧e vφme, ₧e vÜechny typy vln jsou schopnΘ 
  3269. vzßjemn∞ interferovat jedna s druhou, nebudeme p°ekvapeni, kdy₧ zjistφme, ₧e 
  3270. dochßzφ takΘ k interferenci frekvencφ v²Üe jmenovan²ch za°φzenφ. Velikost 
  3271. jejich interference je vizußln∞ patrnß jako tzv. moarΘ (moirΘ, interferenΦnφ 
  3272. krou₧ky), a lze ji matematicky vypoΦφtat pomocφ v²razu:
  3273. 1 (W W0) . cos (W W0)
  3274. Omega je tu frekvence lentikulace, a omegao frekvence pixel∙. Pokud zvolφme 
  3275. omegao v₧dy rovnΘ 1, a vypoΦφtßme °adu hodnot ze zv∞tÜujφcφch se omega pomocφ 
  3276. tohoto vzorce, a vysledek zobrazφme graficky, dostaneme:
  3277. S r∙stem pom∞ru lentikulace na pixel se zmenÜuje vzdßlenost interferenΦnφ 
  3278. k°ivky od osy Y. Proto se amplituda tohoto efektu sni₧uje s r∙stem hustoty 
  3279. lentikulace.
  3280. Podφvßme-li se na obrazovku, kterß vykazuje interferenΦnφ krou₧ky (moarΘ), bude 
  3281. se text nebo obraz, jej₧ pozorujeme, jevit nejasn² a rozmazan². ╚asto se bude 
  3282. velikost efektu m∞nit podle naÜeho pozorovacφho ·hlu Φφm v∞tÜφ bude ·hel, tφm 
  3283. horÜφ bude Φitelnost zobrazenΘho textu. AΦkoliv si zpoΦßtku m∙₧eme myslet, ₧e 
  3284. projekΦnφ ΦoΦka nenφ dostateΦn∞ zaost°enß, p°i bli₧nφm pohledu bude jasnΘ, ₧e 
  3285. informaΦnφ obsah v samotn²ch pixelech je ji₧ primßrn∞ n∞jak pomφchan².
  3286. MoarΘ a pixely
  3287. Ale pozor! Ji₧ v²Üe jsme urΦili, ₧e pixel je podle definice nejmenÜφ stavebnφ 
  3288. cihlou obrazu. Je-li tomu tak, musφ b²t jeho obsah homogennφ, a proto jej nenφ 
  3289. mo₧nΘ poÜkodit. Ud∞lali jsme n∞kde chybu?
  3290. Ani ne. P°edstavme si jednotliv² pixel, vybran² nßhodn²m zp∙sobem z n∞jakΘho 
  3291. displeje. V dob∞, kdy jej zkoumßme, obsahuje urΦit² odstφn urΦitΘ barvy. A 
  3292. jakmile proneseme slovo barva, zaΦneme chßpat p∙vod tohoto typu moarΘ. TΘm∞° 
  3293. vÜechna za°φzenφ digitßlnφ projekce vytvß°ejφ barvu smφchßnφm sv∞tla ze t°φ 
  3294. odliÜn²ch zdroj∙, z nich₧ ka₧d² vysφlß barvu primßrnφ. Tφm co je zde podstatnΘ, 
  3295. nenφ to, ₧e zdroje ΦervenΘ, zelenΘ a modrΘ jsou chromaticky odd∞leny, ale to, 
  3296. ₧e jsou takΘ odd∞leny prostorov∞ (dΘlkov∞ a poziΦn∞). Proto nap°. u CRT 
  3297. projektoru je barevn² pixel ve skuteΦnosti stoh t°φ vrstev, kde jedna p°ekr²vß 
  3298. druhou, a jejich kombinace vytvß°ejφ po₧adovanou barvu. U v∞tÜiny LCD a DLP 
  3299. projektor∙ existujφ takΘ t°i prostorov∞ odd∞lenΘ zdroje barev. Proto 
  3300. chromatickß informace u konkrΘtnφho pixelu nenφ v₧dy homogennφ, a tudφ₧ je 
  3301. mo₧nΘ ji poÜkodit.
  3302. Je zajφmavΘ, ₧e projekΦnφ za°φzenφ, kterΘ vyu₧φvß pouze jedin² zdroj sv∞tla a 
  3303. kterΘ tvo°φ svΘ barvy rotacφ trojdφlnΘho pr∙svitnΘho kola p°ed tφmto sv∞teln²m 
  3304. zdrojem, nebude citlivΘ na ztrßtu rozliÜenφ, pokud dojde ke kombinaci tohoto 
  3305. projektoru s lentikulßrnφ plochou. (K v∙bec ₧ßdnΘ vad∞ samoz°ejm∞ nedojde u 
  3306. pln∞ monochromatick²ch projektor∙.) Ale pokud ΦervenΘ sv∞telnΘ paprsky, 
  3307. p°ispφvajφcφ k vybarvenφ jednotlivΘho pixelu, jsou z jinΘho sv∞telnΘho zdroje 
  3308. ne₧ modrΘ je₧ zase naopak vychßzejφ z jinΘho zdroje ne₧ zelenΘ bude zam²Ülen² 
  3309. mix jejich kombinace v²znamn∞ zm∞n∞n lentikulacφ na projekΦnφ ploÜe. Je-li 
  3310. poΦet lentikulacφ na pixel, schopn² provßd∞t toto vzorkovßnφ, mal², v²sledn² 
  3311. efekt bude hrub² a pouh²m okem patrn².
  3312. Dnes, kdy majφ projektory stßle vyÜÜφ jas a obrazy jsou detailn∞jÜφ, musφ b²t 
  3313. rozhodnutφ pou₧φt lentikulßrnφ obrazovku peΦliv∞ zva₧ovßno. Pokud naÜi 
  3314. zßkaznφci spolΘhajφ na nßs, ₧e jim poskytneme ÜpiΦkov² displej, m∞li bychom jim 
  3315. spφÜe nabφdnout difuznφ projekΦnφ plochu, kterou my sami nemusφme poklßdat za 
  3316. spolehlivou, ale oni tΘm∞° jist∞ mohou.
  3317. Autor M. K. Miliken jehlavnφm technikem Polacoat Division, Da-Lite Screen Corp.
  3318. 7 0871/CID qSchopnost naÜeho pr∙myslu poskytovat zßkaznφk∙m stßle se 
  3319. rozÜi°ujφcφ °adu vizußlnφch displej∙ je umo₧n∞na dv∞ma na sebe navazujφcφmi 
  3320. technologiemi. Prvnφ je poΦφtaΦ, kter² sv²mi stßle rychlejÜφmi Φipy a 
  3321. grafick²mi schopnostmi neustßle rozÜi°uje mo₧nosti tvorby digitßlnφch obraz∙. 
  3322. Druhou je projektor, kter² zlepÜuje svou kvalitu a s tφm nßsledn∞ i kvalitu 
  3323. obraz∙, je₧ vysφlß na projekΦnφ plochu. Spojkou, propojujφcφ tyto dva prvky 
  3324. dohromady, je jejich maximßlnφ poΦet pixel∙. Kdokoliv, kdo se zajφmß o souΦasnΘ 
  3325. displeje, musφ proto peΦliv∞ p°em²Ület o rozliÜenφ s jak velk²m m∙₧eme poΦφtat?
  3326. ZaΦn∞me tφm, co je zcela z°ejmΘ. VÜechny elektronickΘ displeje jsou slo₧eny z 
  3327. obrazov²ch bod∙ pixel∙. Pojem pixel vyjad°uje zkratku "picture element", tj. 
  3328. nejmenÜφ jednotka tvo°φcφ digitßlnφ obraz. Proto je specifikace rozliÜenφ 
  3329. displeje danß poΦtem pixel∙, kterΘ tento displej obsahuje. Toto mno₧stvφ se 
  3330. obecn∞ vyjad°uje jako dvojice Φφsel, popisujφcφ matrici pixel∙ v horizontßlnφm 
  3331. a vertikßlnφm sm∞ru. Uvidφme-li Ütφtek s nßpisem "640 x 480 (VGA)", vypl²vß z 
  3332. toho, ₧e maximßlnφ poΦet pixel∙, kterΘ mßme k dispozici pro vytvo°enφ obraz∙, 
  3333. je 307 200. Vφme takΘ, ₧e v∞tÜφ z obou Φφsel vyjad°uje poΦet sloupc∙ pixel∙ 
  3334. se°azen²ch horizontßln∞ vedle sebe p°es cel² displej, zatφmco menÜφ Φφslo nßm 
  3335. °ekne maximßlnφ poΦet °ßdk∙ b∞₧φcφch vertikßln∞ shora dol∙.
  3336. Pou₧ijeme-li tyto pixely k naΦrtnutφ p°φmky nap°φΦ n∞jakou obrazovou oblastφ, 
  3337. budeme schopni urΦit p°esn² poΦet a polohu bod∙, kterΘ tuto Φßru vytvo°φ. 
  3338. Naproti tomu poΦet bod∙ tvo°φcφch Φßru v analogovΘm obrazu bude teoreticky 
  3339. nekoneΦn², a nelze jej specifikovat. Analogovou Φßru lze rozkouskovat na tak 
  3340. mßlo nebo na tak mnoho Φßstφ, kolik si p°ejeme. PoΦet Φßstφ tvo°φcφch 
  3341. digitalizovanou Φßru vÜak nelze ani zv∞tÜit, ani zmenÜit. Mß sv∙j pevn² a 
  3342. nem∞nn² poΦet bod∙.
  3343. RozÜφ°φme-li tuto Φßrovou analogii, uvidφme, ₧e budeme-li chtφt verzi Φßry v 
  3344. takovΘ pixelaci, aby byla p°esv∞dΦivou imitacφ analogovΘ verze, budeme muset 
  3345. spojit dostateΦn∞ velk² poΦet bod∙, kterΘ m∙₧eme umφstit dostateΦn∞ blφzko 
  3346. sebe, tak abychom je z rozumnΘ pozorovacφ vzdßlenosti nemohli rozeznat. Takov²m 
  3347. zp∙sobem lze vytvo°it iluzi perfektnφ nep°eruÜenΘ analogovΘ Φßry.
  3348. Pro dokonalou iluzi z vnφmanΘho obrazu je t°eba p°ekonat t°i nejv∞tÜφ p°ekß₧ky. 
  3349. Horizontßlnφ rozliÜenφ musφ b²t dostateΦn∞ velkΘ, pozorovacφ vzdßlenost 
  3350. dostateΦn∞ dalekß a velikost obrazu musφ b²t dostateΦn∞ malß, tak abychom 
  3351. vid∞li to, co vid∞t chceme: obraz, nikoliv pixely.
  3352. RozliÜenφ a projekΦnφ plochy
  3353. Kdy₧ podrobφme projekΦnφ plochy anal²ze z hlediska rozliÜenφ, zjistφme 
  3354. okam₧it∞, ₧e ·loha, kterou hrajφ z toho hlediska difuznφ projekΦnφ plochy, je 
  3355. v₧dy malß. Nejv∞tÜφ jednotky pou₧itΘ pro vytvo°enφ difuznφ vrstvy jsou toti₧ 
  3356. Φßstice, jejich₧ absolutnφ velikost je m∞°ena v mikronech. Pixely se vÜak m∞°φ 
  3357. v milimetrech a jsou v²sledn∞ o t°i velikostnφ °ßdy 
  3358. Obraz se radikßln∞ zm∞nφ, podφvßme-li se na projekΦnφ plochy se strukturou o 
  3359. v∞tÜφm m∞°φtku. NejlepÜφm p°φkladem zde jsou lentikulovanΘ projekΦnφ plochy na 
  3360. zadnφ projekci. VÜechny majφ povrch tvo°en² °adou hmatateln²ch r²h, kterΘ lze 
  3361. vyjßd°it jako frekvenci. Proto promφtacφ plocha, je₧ mß rozteΦ vrchol∙ (pitch) 
  3362. o velikosti 1 mm (to znamenß, ₧e na ka₧d² 1 mm Üφ°ky plochy existuje jeden 
  3363. vrchol), mß frekvenci ni₧Üφ ne₧ plocha, kterß mß rozteΦ 0,6 mm (tj. 5 vrchol∙ 
  3364. na ka₧dΘ 3 mm Üφ°ky plochy).
  3365. PotΘ co si uv∞domφme, ₧e se jednß o frekvence, je₧ jsou prostorovΘ a ne ΦasovΘ, 
  3366. obra¥me svou pozornost k naÜφ digitßlnφ projekci a odpovφdajφcφm za°φzenφm, 
  3367. kterß je zprost°edkujφ, a zjistφme, ₧e mohou b²t rovn∞₧ popsßna jako za°φzenφ s 
  3368. prostorovou frekvencφ. Je-li horizontßlnφ rozliÜenφ n∞jakΘho projektoru 800 
  3369. (SVGA), je jasnΘ, ₧e kdy₧ tato °ada pixel∙ bude promφtnutß nap°φΦ n∞jakou 
  3370. projekΦnφ plochou, bude jejφ prostorovß frekvence jist∞ takΘ 800. P°i zm∞n∞ 
  3371. velikosti projekΦnφ plochy, kterß bude zobrazovat tuto °adu, se zm∞nφ pouze 
  3372. velikost jednotlivΘho pixelu, ale nedojde ke zm∞n∞ frekvence. Podobn∞ zm∞nou 
  3373. velikosti lentikulovanΘ projekΦnφ plochy nezm∞nφ °ada 800 pixel∙ velikost 
  3374. (hustotu) individußlnφ lentikulace, ale zm∞nφ se jejich celkov² poΦet.
  3375. MatematickΘ vztahy
  3376. Mßme zde tedy zaΦßtek zajφmavΘho matematickΘho vztahu. NaÜe projekΦnφ za°φzenφ 
  3377. rozkouskuje p°edlo₧en² obraz do p°esnΘho poΦtu horizontßlnφch kousφΦk∙, a naÜe 
  3378. lentikulovanß plocha je p°ekvapiv∞ schopna provΘst totΘ₧. Co se stane, kdy₧ 
  3379. spojφme tato dv∞ za°φzenφ dohromady, zßvisφ z velkΘ Φßsti na vzßjemnΘm vztahu 
  3380. jejich frekvencφ.
  3381. Jin² zp∙sob, jak definovat °adu pixel∙ a °adu lentikulacφ, je °φci, ₧e ob∞ majφ 
  3382. formu vlny. (Lentikulace skuteΦn∞ vypadß jako vlny a promφtanΘ pixely se 
  3383. skuteΦn∞ jako vlny chovajφ.) Proto₧e vφme, ₧e vÜechny typy vln jsou schopnΘ 
  3384. vzßjemn∞ interferovat jedna s druhou, nebudeme p°ekvapeni, kdy₧ zjistφme, ₧e 
  3385. dochßzφ takΘ k interferenci frekvencφ v²Üe jmenovan²ch za°φzenφ. Velikost 
  3386. jejich interference je vizußln∞ patrnß jako tzv. moarΘ (moirΘ, interferenΦnφ 
  3387. krou₧ky), a lze ji matematicky vypoΦφtat pomocφ v²razu:
  3388. 1 (W W0) . cos (W W0)
  3389. Omega je tu frekvence lentikulace, a omegao frekvence pixel∙. Pokud zvolφme 
  3390. omegao v₧dy rovnΘ 1, a vypoΦφtßme °adu hodnot ze zv∞tÜujφcφch se omega pomocφ 
  3391. tohoto vzorce, a vysledek zobrazφme graficky, dostaneme:
  3392. S r∙stem pom∞ru lentikulace na pixel se zmenÜuje vzdßlenost interferenΦnφ 
  3393. k°ivky od osy Y. Proto se amplituda tohoto efektu sni₧uje s r∙stem hustoty 
  3394. lentikulace.
  3395. Podφvßme-li se na obrazovku, kterß vykazuje interferenΦnφ krou₧ky (moarΘ), bude 
  3396. se text nebo obraz, jej₧ pozorujeme, jevit nejasn² a rozmazan². ╚asto se bude 
  3397. velikost efektu m∞nit podle naÜeho pozorovacφho ·hlu Φφm v∞tÜφ bude ·hel, tφm 
  3398. horÜφ bude Φitelnost zobrazenΘho textu. AΦkoliv si zpoΦßtku m∙₧eme myslet, ₧e 
  3399. projekΦnφ ΦoΦka nenφ dostateΦn∞ zaost°enß, p°i bli₧nφm pohledu bude jasnΘ, ₧e 
  3400. informaΦnφ obsah v samotn²ch pixelech je ji₧ primßrn∞ n∞jak pomφchan².
  3401. MoarΘ a pixely
  3402. Ale pozor! Ji₧ v²Üe jsme urΦili, ₧e pixel je podle definice nejmenÜφ stavebnφ 
  3403. cihlou obrazu. Je-li tomu tak, musφ b²t jeho obsah homogennφ, a proto jej nenφ 
  3404. mo₧nΘ poÜkodit. Ud∞lali jsme n∞kde chybu?
  3405. Ani ne. P°edstavme si jednotliv² pixel, vybran² nßhodn²m zp∙sobem z n∞jakΘho 
  3406. displeje. V dob∞, kdy jej zkoumßme, obsahuje urΦit² odstφn urΦitΘ barvy. A 
  3407. jakmile proneseme slovo barva, zaΦneme chßpat p∙vod tohoto typu moarΘ. TΘm∞° 
  3408. vÜechna za°φzenφ digitßlnφ projekce vytvß°ejφ barvu smφchßnφm sv∞tla ze t°φ 
  3409. odliÜn²ch zdroj∙, z nich₧ ka₧d² vysφlß barvu primßrnφ. Tφm co je zde podstatnΘ, 
  3410. nenφ to, ₧e zdroje ΦervenΘ, zelenΘ a modrΘ jsou chromaticky odd∞leny, ale to, 
  3411. ₧e jsou takΘ odd∞leny prostorov∞ (dΘlkov∞ a poziΦn∞). Proto nap°. u CRT 
  3412. projektoru je barevn² pixel ve skuteΦnosti stoh t°φ vrstev, kde jedna p°ekr²vß 
  3413. druhou, a jejich kombinace vytvß°ejφ po₧adovanou barvu. U v∞tÜiny LCD a DLP 
  3414. projektor∙ existujφ takΘ t°i prostorov∞ odd∞lenΘ zdroje barev. Proto 
  3415. chromatickß informace u konkrΘtnφho pixelu nenφ v₧dy homogennφ, a tudφ₧ je 
  3416. mo₧nΘ ji poÜkodit.
  3417. Je zajφmavΘ, ₧e projekΦnφ za°φzenφ, kterΘ vyu₧φvß pouze jedin² zdroj sv∞tla a 
  3418. kterΘ tvo°φ svΘ barvy rotacφ trojdφlnΘho pr∙svitnΘho kola p°ed tφmto sv∞teln²m 
  3419. zdrojem, nebude citlivΘ na ztrßtu rozliÜenφ, pokud dojde ke kombinaci tohoto 
  3420. projektoru s lentikulßrnφ plochou. (K v∙bec ₧ßdnΘ vad∞ samoz°ejm∞ nedojde u 
  3421. pln∞ monochromatick²ch projektor∙.) Ale pokud ΦervenΘ sv∞telnΘ paprsky, 
  3422. p°ispφvajφcφ k vybarvenφ jednotlivΘho pixelu, jsou z jinΘho sv∞telnΘho zdroje 
  3423. ne₧ modrΘ je₧ zase naopak vychßzejφ z jinΘho zdroje ne₧ zelenΘ bude zam²Ülen² 
  3424. mix jejich kombinace v²znamn∞ zm∞n∞n lentikulacφ na projekΦnφ ploÜe. Je-li 
  3425. poΦet lentikulacφ na pixel, schopn² provßd∞t toto vzorkovßnφ, mal², v²sledn² 
  3426. efekt bude hrub² a pouh²m okem patrn².
  3427. Dnes, kdy majφ projektory stßle vyÜÜφ jas a obrazy jsou detailn∞jÜφ, musφ b²t 
  3428. rozhodnutφ pou₧φt lentikulßrnφ obrazovku peΦliv∞ zva₧ovßno. Pokud naÜi 
  3429. zßkaznφci spolΘhajφ na nßs, ₧e jim poskytneme ÜpiΦkov² displej, m∞li bychom jim 
  3430. spφÜe nabφdnout difuznφ projekΦnφ plochu, kterou my sami nemusφme poklßdat za 
  3431. spolehlivou, ale oni tΘm∞° jist∞ mohou.
  3432. Autor M. K. Miliken jehlavnφm technikem Polacoat Division, Da-Lite Screen Corp.
  3433. 7 0871/CID q
  3434.  
  3435.  
  3436. Nßzev: 2x variace na tΘma 
  3437. Autor:JAVA
  3438. 01
  3439. Jan Kubica
  3440. Sybase PowerJJe   to jasnß v∞c: dneÜnφ firma vyrßb∞jφcφ v²vojovΘ nßstroje 
  3441. prost∞   musφ mφt v nabφdce prost°edφ pro v²voj v Jav∞. Pozadu nechce   z∙stat 
  3442. ani znßmß firma PowerSoft-Sybase a uvßdφ na trh novinku   pod nßzvem PowerJ 
  3443. Enterprise. Jednß se o nßstroj t°φdy RAD (Rapid   Application Development) v 
  3444. provedenφ klient/
  3445. server. HotovΘ   aplikace je mo₧nΘ spouÜt∞t v prost°edφ VM Sun i Microsoft a 
  3446. v   browserech NetScape a MS Internet Explorer. PowerJ umo₧≥uje tvorbu   
  3447. vφcevrstv²ch aplikacφ s vyu₧itφm velmi mal²ch klient∙ a broker∙,   
  3448. odpovφdajφcφch standardu CORBA.
  3449. PowerJ je skuteΦn² chlapßk.   Prvnφ v∞c, kterou ud∞lß, je, ₧e vßm zabavφ 
  3450. podstatnou Φßst disku.   Pokud byste si cht∞li nainstalovat vÜe, co je na 
  3451. cΘdΘΦku k dispozici,   budete pot°ebovat p°ibli₧n∞ 650 MB. Pro n∞koho bude 
  3452. mo₧nß p°ekvapenφm,   ₧e samotnΘ v²vojovΘ prost°edφ vy₧aduje jen zlomek celkovΘ 
  3453. kapacity.   Pom∞rn∞ rozsßhlß je nßpov∞da, kterß pokr²vß tΘmata od 
  3454. zaΦßteΦnick²ch   rad a₧ po referenΦnφ p°φruΦky. DalÜφ informace se dajφ 
  3455. vyhledat   na webovskΘ site, na kterou se dostanete p°φmo z nßpov∞dy nebo   
  3456. p°es zßstupce ve slo₧ce PowerJ. Nejvφce mφsta na instalaΦnφm   CD zabφrajφ 
  3457. komponenty (JavaBeans), jimi₧ u Sybase rozhodn∞ neÜet°ili,   alespo≥ na vßhu 
  3458. ne. Komponenty jsou k dispozici ve dvou verzφch   JDK 1.02 a JDK 1.1. DalÜφ 
  3459. Φßst instalace p°edstavujφ ovladaΦe   pro p°φstup k dat∙m. PowerSoft sßzφ 
  3460. hlavn∞ na jdbcCONNECT, co₧   je velmi mal² (tenk²) klient pro p°φm² p°φstup k 
  3461. dat∙m ulo₧en²m   na rodin∞ server∙ Sybase (SQL Server, SQL Anywhere, Sybase 
  3462. IQ   a Replication Server). Pro vyzkouÜenφ a lad∞nφ aplikacφ je souΦßstφ   
  3463. instalace lokßlnφ databßzov² server SQL Anywhere 5.0 pro t°i   u₧ivatele.
  3464. Vzhled v²vojovΘho prost°edφ je prakticky shodn² s   jin²mi RAD nßstroji. 
  3465. Zßkladnφ okno obsahuje nabφdku menu, nßstrojovou   liÜtu a p°ehledn∞ Φlen∞nou 
  3466. kolekci komponent. Najdete zde prakticky   vÜechny komponenty znßmΘ z ostatnφch 
  3467. produkt∙, dalÜφ si m∙₧ete   opat°it od jin²ch v²robc∙ nebo si je ud∞lat sami. 
  3468. Osazenφm komponent   na formulß° vznikne zßrodek aplikace, kter² se dotvo°φ 
  3469. vypln∞nφm   vlastnostφ komponent a oÜet°enφm d∙le₧it²ch udßlostφ. Zalo₧enφ   
  3470. aplikace je mo₧nΘ zkrßtit vyu₧itφm pomocnφka, jen₧ prvotnφ podobu   formulß°e 
  3471. odvodφ od jednΘ z devφti Üablon. Jestli₧e vytvß°φte   aplet nebo formulß°, 
  3472. kter² bude mφt co do Φin∞nφ s daty, pomocnφk   pro vytvo°enφ formulß°e p°edß 
  3473. Ütafetu pomocnφkovi pro p°ipojenφ   databßze a definici SQL dotazu. P°φstup k 
  3474. databßzi obstarßvß   komponenta typu Transaction prost°ednictvφm zvolenΘho 
  3475. ovladaΦe.   Druhou komponentou je SQL, kterß nad p°ipojenou databßzφ definuje   
  3476. dotazy. Pom∞rn∞ obtφ₧n²m mφstem bylo sprßvnΘ nastavenφ komponenty   Transaction 
  3477. tak, aby skuteΦn∞ "vid∞la" databßzi. V tomto mφst∞   pomocnφk pro p°ipojenφ 
  3478. pasivn∞ vy₧aduje vepsßnφ informacφ, namφsto   toho, aby sßm pomßhal. To 
  3479. pomocnφk pro definici SQL dotazu je   mnohem vyda°en∞jÜφ nßvrh je rozd∞len do 
  3480. logick²ch celk∙ jako   je v²b∞r polφ a sestavenφ logickΘ podmφnky v²b∞ru. 
  3481. Mßte-li p°ipojenu   databßzi a definovßn dotaz, propojenφ dalÜφch komponent s 
  3482. odpovφdajφcφmi   polo₧kami databßzov²ch tabulek je jen otßzkou okam₧iku.
  3483. Hotov²   formulß° m∙₧ete p°elo₧it a zaΦφt ladit. P°φjemn∞ p°ekvapφ rychlost   
  3484. "kompilace", kterß na poΦφtaΦi s "pouh²mi" 32 MB pam∞ti trvß   jen n∞kolik 
  3485. sekund. Lad∞nφ obstarßvß grafick² debugger s b∞₧nou   v²bavou, do nφ₧ pat°φ 
  3486. breakpointy, watche a podobn∞.
  3487. Databßzov∞   orientovanΘ aplikace m∙₧ete tvo°it takΘ pomocφ nadstavby 
  3488. NetImpact   Dynamo. Aplikace vytvo°enß Dynamem pracuje tφm zp∙sobem, ₧e 
  3489. provßdφ   SQL dotazy nad databßzφ ulo₧enou na SQL serveru. KoneΦnΘ tabulky   
  3490. nebo pohledy jsou slouΦeny s kostrami HTML formulß°∙ do v²sledn²ch   HTML 
  3491. strßnek.
  3492. V porovnßnφ s n∞kter²mi konkurenty jako JBuilder   od Borlandu nebo Visual J++ 
  3493. od Microsoftu, kde v²voj aplikace   p°ipomφnß sklßdaΦku, p°i prßci s PowerJ 
  3494. p°eva₧uje pocit, ₧e programujete.   Tento p°φstup bude vyhovovat vφce "skuteΦn²m
  3495. " programßtor∙m vyuΦen²m   na C++, zatφmco "pojφdaΦi kolßΦ∙" rad∞ji sklßdajφ. 
  3496. DalÜφm charakteristick²m   rysem je pojetφ prßce s databßzov²mi daty. 
  3497. Automaticky se poΦφtß   s tφm, ₧e data jsou ulo₧ena na databßzovΘm serveru, a 
  3498. to zejmΘna   n∞kterΘm z rodiny Sybase. Mo₧nost p°ipojenφ lokßlnφ databßzovΘ   
  3499. tabulky, nap°. dBASE nebo Paradox, neexistuje, alespo≥ jsem ji   v dokumentaci 
  3500. nenalezl. KlφΦovou otßzkou z∙stßvß, zda se PowerSoftu-Sybase   poda°φ zφskat i 
  3501. u₧ivatele jin²ch databßzov²ch produkt∙, ne₧ je   Sybase. To se m∙₧e poda°it 
  3502. jedin∞ tehdy, kdy₧ bude fungovat bezbolestnΘ   p°ipojenφ k jin²m databßzov²m 
  3503. server∙m, a nejlΘpe nativnφm ovladaΦem.   Pokud se toho dosßhne, bude dßl 
  3504. rozhodovat cena a marketing.
  3505. 7   0872/OK o
  3506.  
  3507.  oSybase PowerJ Enterprise
  3508. p°ijatelnΘ nßroky na pam∞¥ (staΦilo   32 MB)
  3509. rychlost
  3510. robustnost
  3511. doprovodnΘ nßstroje (SQL Anywhere,   Image Editor)
  3512. mno₧stvφ JavaBeans
  3513. velk² zßbor disku
  3514. chybφ   podpora lokßlnφch databßzov²ch tabulek jako dBase nebo Paradox
  3515. p°ipojenφ   k SQL serveru zvlßdne napoprvΘ jenom zkuÜen² programßtor
  3516. K recenzi   poskytla firma:
  3517. Sybase ╚R, s. r. o., Tychonova 2, Praha 6
  3518. Cena:   83 830 KΦ (bez DPH)
  3519.  
  3520.  PowerJ je profesionßlnφm nßstrojem pro tvorbu   aplikacφ v jazyce Java. Tyto 
  3521. aplikace nejsou zßvislΘ na operaΦnφ   platform∞, ale pouze na dostupnΘm 
  3522. virtußlnφm poΦφtaΦi (VM). PowerJ   podporuje VM Microsoft a Sun. Aplikace 
  3523. pracujφ na zßklad∞ vφcevrstvΘ   architektury, vyu₧φvajφcφ tenk²ch klient∙ a 
  3524. broker∙ dle specifikace   CORBA (Common Object Request Broker Architecture).
  3525. V²vojovΘ   prost°edφ mß vÜechny rysy t°φdy RAD (Rapid Application 
  3526. Development),   p°edevÜφm v pou₧itφ komponent. Podporovßny jsou komponenty 
  3527. JavaBeans   dle specifikace JDK 1.02 a JDK 1.1.
  3528. PowerJ je produktem typu   klient/server, spolupracovat umφ zejmΘna se servery 
  3529. z produkce   firmy Sybase.
  3530.  
  3531.  
  3532. Nßzev: Na tΘma JBuilder bylo °eΦeno na strßnkßch PC WORLDu mnohΘ, vÜechno to byly ale pouhΘ p°edzv∞sti a sv²m zp∙sobem dohady. Tentokrßt vÜak jedeme opravdu naostro, a v CD mechanice se roztßΦφ instalaΦnφ cΘdΘΦko s komerΦnφ verzφ s po°adov²m Φφslem jedna. Je to p°esn∞ ta verze, jejφ₧ prvnφ vlaÜtovky okukovali zßjemci na firemnφm stßnku Borlandu v Brn∞ na poslednφm Invexu.
  3533. Autor:T∞₧ko °φci, jestli v²vojß°i firmy Sun Microsystems p°edpoklßdali, co zp∙sobφ voln²m vypuÜt∞nφm jazyka JAVA do celΘho sv∞ta. Ka₧dopßdn∞ d∙sledky jejich poΦφnßnφ dodnes p∞kn∞ mφchajφ kartami celΘho odv∞tvφ poΦφtaΦovΘho pr∙myslu. Jak mocnΘho d₧ina vypustili z lßhve, si mnozφ uv∞domφ samoz°ejm∞ a₧ po seznßmenφ se schopnostmi jazyka; i mΘn∞ zasv∞cen²m vÜak hodn∞ naznaΦuje cirkus, kter² se okolo JAVY rozpoutal a stßle nabφrß na intenzit∞.
  3534. 01
  3535. OvÜem co by byl sebelepÜφ programovacφ jazyk bez dalÜφch nßstroj∙, umo₧≥ujφcφch 
  3536. a usnad≥ujφcφch jeho pou₧itφ. Prßv∞ ty se poslednφ dobou rojφ jako houby po 
  3537. deÜti a sna₧φ se utrhnout pro svΘ autory co nejv∞tÜφ kus z kolßΦe bou°liv∞ se 
  3538. rozvφjejφcφho trhu. Prakticky ka₧dß velkß softwarovß firma, zab²vajφcφ se 
  3539. v²robou programovacφch prost°edk∙, vypustila do sv∞ta n∞jak² p°φsp∞vek na tΘma 
  3540. JAVA a nenφ divu, ₧e v²vojß°sk² specialista Borland p°ilo₧il ji₧ druhΘ ₧elφzko 
  3541. do ohn∞. V podob∞ JBuilderu se vÜak auto°i nespokojili s nßhra₧kami typu 
  3542. JAVAScript a implementovali d∙sledn∞ specifikaci ΦistΘho jazyka JAVA podle 
  3543. poslednφch standard∙ a doporuΦenφ.
  3544. Balφky a balφΦky
  3545. Borland dodr₧el i u JBuilderu tradici t°φ r∙zn²ch variant: Standard, 
  3546. Professional a Client/Server. Prvnφ dv∞ jmenovanΘ se v dob∞ vzniku tohoto 
  3547. Φlßnku ji₧ n∞jakou dobu prodßvaly. Nejdra₧Üφ verze se na trhu teprve 
  3548. rozkoukßvala, proto se o nφ zmφnφm jen okrajov∞. Jejφ uvoln∞nφ bylo pozdr₧eno 
  3549. vydßnφm n∞kter²ch standard∙ a dato-vΘ brßny Borland DataGateway o tΘ jeÜt∞ bude 
  3550. °eΦ.
  3551. NejlepÜφm zaΦßtkem bude asi porovnßnφ jednotliv²ch variant. Nejlacin∞jÜφ 
  3552. varianta Standard je vybavena grafick²m programßtorsk²m prost°edφm, 
  3553. disponujφcφm standardnφm rejst°φkem nßstroj∙ editorem k≤du, debuggerem, 
  3554. kompilßtorem, sledovßnφm obsahu prom∞nn²ch a dalÜφmi. Mimo to obsahuje tΘ₧ sadu 
  3555. p°ipraven²ch komponent, plnou podporu pro v²voj JAVA aplikacφ, JAVA aplet∙ a 
  3556. JAVA Beans vΦetn∞ podp∙rn²ch prost°edk∙ BeansExpress. P°i prßci pln∞ vyu₧φvß 
  3557. mezinßrodnφho k≤dovßnφ podle standard∙ Unicode. Najdete zde takΘ dekompilßtor 
  3558. API metod t°φda JAVA, vestav∞n² program pro autorskou ochranu JAVA k≤du a voln∞ 
  3559. Üi°itelnΘ knihovny datov²ch struktur jazyka JAVA.
  3560. Varianta Professional je tradiΦn∞ navφc vybavena zejmΘna podporou pro 
  3561. zpracovßnφ dat. Obsahuje vφce ne₧ 100 JBCL JavaBeans komponent vΦetn∞ datov²ch, 
  3562. kompletnφ podporu datovΘho propojenφ JDBC a dotazovacφho jazyka SQL. Pro 
  3563. testovßnφ aplikacφ slou₧φ lokßlnφ SQL server InterBase, zviditel≥ovßnφ dat 
  3564. zajistφ specializovanΘ komponenty, jako jsou datovΘ m°φ₧ky a grafy. VÜe je 
  3565. nßzorn∞ p°edvedeno v akci na specializovanΘm ukßzkovΘm programu. Vedle datovΘ 
  3566. podpory je varianta Professional vybavena nap°φklad rychlejÜφm kompilßtorem, 
  3567. sadou profesionßlnφch nßstroj∙ pracujφcφch z p°φkazovΘ °ßdky, a v neposlednφ 
  3568. °ad∞ lepÜφ tiÜt∞nou dokumentacφ.
  3569. Pro nejdra₧Üφ variantu Client/Server sßhne v²vojß°, kter² hodlß vyvφjet pravΘ 
  3570. vφcevrstvΘ datovΘ aplikace, vyu₧φvajφcφ komunikaci s profesionßlnφmi SQL 
  3571. servery. Balφk obsahuje podporu technologiφ CORBA a RMI a kompletnφ sadu 
  3572. podp∙rn²ch nßstroj∙ pro sestavovßnφ a monitorovßnφ dotaz∙ SQL.
  3573. Chce to dobrΘho pamatovßka
  3574. JBuilder mß pro u₧ivatele p°ipraveno mnoho p°ekvapenφ a n∞kterß vybalφ hned od 
  3575. poΦßtku. P°edevÜφm a to naznaΦovaly i testy beta-verzφ se chovß jako sluÜn² 
  3576. bumbrlφΦek, kterΘmu chutnß zejmΘna operaΦnφ pam∞¥ poΦφtaΦe. Za minimum je v 
  3577. dokumentaci oznaΦovßno 32 MB a opravdu mohu zßjemc∙m v°ele doporuΦit na tomto 
  3578. provoznφm parametru neÜet°it. U₧ na 48 MB se systΘm chovß mnohem rozumn∞ji. 
  3579. Naproti tomu z pevnΘho disku mnoho neukrojφ maximum je n∞co mßlo p°es 100 MB, 
  3580. co₧ je objem, od kterΘho podobnΘ systΘmy spφÜ zaΦφnajφ. A to si musφme 
  3581. uv∞domit, ₧e vφce ne₧ polovinu tohoto objemu zabere dokumentace a dalÜφch 10 % 
  3582. p°φklady a ukßzky.
  3583. Samotnß dokumentace je skuteΦn∞ objemnΘ dφlo, v n∞m₧ najdete mnoho u₧iteΦn²ch 
  3584. informacφ. JBuilder se nespokojil s mo₧nostmi standardnφ nßpov∞dy Windows a 
  3585. nabφzφ u₧ivateli p°ehledn² systΘm ve stylu hypertextov²ch dokument∙ HTML. 
  3586. Bohat∞ vyu₧φvß pr∙b∞₧nΘ odkazy a zobrazuje stromovou strukturu prßv∞ otev°enΘho 
  3587. oddφlu (viz obrßzek). Tematicky najdete informace o vÜem mo₧nΘm vedle ryze 
  3588. specifick²ch nßvod∙, jak pracovat s u₧ivatelsk²m prost°edφm, knihovnou 
  3589. komponent Φi o pou₧itφ databßzov²ch nßstroj∙ JDBC, najdete obecnou dokumentaci 
  3590. s popisem JDK verzφ 1.02 a 1.1 a popis voln∞ Üi°iteln²ch knihoven datov²ch 
  3591. struktur JGL.
  3592. Programovßnφ hejblßtek
  3593. Ve srovnßnφ s konkurenΦnφmi produkty t∞₧φ JBuilder p°edevÜφm z nejlepÜφch 
  3594. tradic u₧ivatelsk²ch prost°edφ firmy Borland, zejmΘna pak z konvencφ poslednφch 
  3595. produkt∙ °ady Delphi a C++ Builder. Hodn∞ prßce uÜet°φ zejmΘna knihovna, kterß 
  3596. obsahuje v ostrΘ verzi n∞kolik desφtek p°ipraven²ch komponent vΦetn∞ zdrojov²ch 
  3597. text∙. Jejich pou₧itφ je stejn∞ snadnΘ jako v Delphi p°enΘst myÜφ do aplikace, 
  3598. vyplnit vlastnosti, oÜet°it udßlosti, a je to hotovΘ (tedy skoro). Sada 
  3599. komponent je tematicky rozd∞lena do sedmi skupin, ve kter²ch najdete nap°φklad 
  3600. jednoduchΘ zßkladnφ ovlßdacφ prvky menu, tlaΦφtka, zaÜkrtßvacφ a rozbalovacφ 
  3601. boxy, skupinovΘ a d∞licφ panely, ale takΘ pom∞rn∞ sofistikovanΘ komponenty pro 
  3602. tvorbu graf∙ nebo tabulkov² kalkulßtor. A samoz°ejm∞ rovn∞₧ ji₧ d°φve zmi≥ovanΘ 
  3603. komponenty zp°φstup≥ujφcφ datovΘ zdroje.
  3604. Prßce s u₧ivatelsk²m prost°edφm JBuilderu je podobnß jako u ostatnφch builder∙ 
  3605. od Borlandu. Oproti Delphi je prost°edφ mΘn∞ rozevlßtΘ, p°evß₧nß v∞tÜina 
  3606. Φinnostφ se odehrßvß v jednom d∞lenΘm okn∞ na zßlo₧kov²ch panelech. Vzhledem ke 
  3607. znaΦnΘ prom∞nlivosti projekt∙ JBuilderu je celΘ prost°edφ velice prom∞nlivΘ, 
  3608. co₧ m∙₧e d∞lat zejmΘna zaΦφnajφcφm u₧ivatel∙m po°ßdnΘ problΘmy. JednotlivΘ 
  3609. panely i systΘm menu reagujφ kontextov∞ podle vybranΘ zßlo₧ky panelu nebo 
  3610. objektu a n∞kdy se pot°ebnß funkce nehledß nejsnßze. Orientace uvnit° 
  3611. zdrojovΘho k≤du je vÜak dφky stromov²m panel∙m velice jednoduchß a hledßnφ 
  3612. pot°ebn²ch mφst v k≤du je snadnΘ a rychlΘ.
  3613. Z hlediska programßtora je patrn∞ nejzajφmav∞jÜφ skuteΦnost, ₧e je schopen 
  3614. zdrojov² k≤d komponent "rozbalit" a₧ do nejni₧Üφ ·rovn∞ (nekonΦφ na ·rovni 
  3615. jakΘhosi DLL nebo n∞Φeho podobnΘho), a vidφ tudφ₧, co se kde odehrßvß. V²vojovΘ 
  3616. prost°edφ je dvoucestnΘ, tak₧e se dß pracovat jak s vizußlnφm nßvrhem panel∙ a 
  3617. dokument∙, tak i s jejich zdrojov²m k≤dem. JBuilder pracuje multiprojektov∞ a 
  3618. dovoluje otev°φt n∞kolik pracovnφch panel∙ souΦasn∞. ZajφmavΘ (nebo spφÜ 
  3619. podivnΘ) je, ₧e nenφ mo₧nΘ jednoduÜe zjistit, kolik a kterΘ projekty Φi soubory 
  3620. mßte otev°enΘ.
  3621. Oproti transparentn∞jÜφm jazyk∙m typu Pascal Φi C mi p°ipadß prßce s pon∞kud 
  3622. "u₧van∞nou" JAVOU trochu mΘn∞ p°ehlednß, ale na vÜechno se dß zvyknout. Stejn∞ 
  3623. tak je nutnΘ smφ°it se s tφm, ₧e JDBC je n∞co podobnΘho jako ODBC, a tudφ₧ se i 
  3624. k nejjednoduÜÜφ datovΘ tabulce v sousednφm adresß°i p°ipojujete jako k SQL 
  3625. serveru na centrßlnφm poΦφtaΦi Pentagonu.
  3626. Sφlu JBuilderu prov∞°φ a₧ prßce na skuteΦn²ch projektech, o tom se nedß mnoho 
  3627. napsat na malΘ ploÜe jedinΘ recenze. Ale u₧ prvnφ ohlasy potvrzujφ, ₧e u 
  3628. Borlandu odvedli solidnφ a ₧ivotaschopn² kus prßce, kter² otevφrß doko°ßn dve°e 
  3629. do sv∞ta internetov²ch technologiφ.
  3630. ... a nakonec n∞co ze sv∞ta
  3631. Mφsto tradiΦnφho zßv∞reΦnΘho shrnutφ p°ipojφm na zßv∞r slφbenou informaci o 
  3632. Borland DataGateway. V dob∞ vzniku tohoto Φlßnku bylo jejφ uvedenφ na trh 
  3633. opravdu horkou novinkou (recenze se p°ipravuje). Datovß brßna je schopna 
  3634. zprost°edkovat datovΘ propojenφ Φist²ch JAVA klient∙ s velk²mi datov²mi 
  3635. servery. Vyu₧φvß vφcevrstvou databßzovou architekturu, tak₧e na stran∞ klienta 
  3636. figuruje mal² javovsk² modul, kter² zprost°edkuje po₧adavky obsluhy, a na 
  3637. stran∞ server∙ lΘty odzkouÜenΘ p°irozenΘ SQL ovladaΦe. Klientskß Φßst brßny je 
  3638. napsßna kompletn∞ v JAV╠ a pracuje na vÜech virtußlnφch strojφch, podporujφcφch 
  3639. standard JDK 1.1. Prvnφ servery byly urΦeny pro Windows NT a 95. Dφky 
  3640. standard∙m JDBC mohou brßnu pou₧φvat vÜechny v²vojß°skΘ systΘmy, pracujφcφ s 
  3641. tφmto standardem. A aby to m∞li programßto°i jednoduÜÜφ v²vojß°skou verzi s 
  3642. urΦit²mi omezenφmi poskytuje Borland zdarma na svΘm WWW serveru. (Pokud si 
  3643. °φkßte urΦitß omezenφ, to znßme! pak v∞zte, ₧e jsou pouze dv∞ brßna umo₧nφ 
  3644. pouze p∞t p°ipojenφ najednou, co₧ pro lad∞nφ aplikace staΦφ, a dßle b∞hem 
  3645. p°ipojovßnφ upozor≥uje, ₧e se jednß o v²vojß°skou verzi, to¥ vÜe.)7 0873/OK o
  3646. Borland JBuilder
  3647. komfortnφ u₧ivatelskΘ prost°edφ
  3648. rozsßhlΘ u₧ivatelskΘ knihovny
  3649. velkΘ mno₧stvφ kvalitnφch p°φklad∙ a ukßzek
  3650. rozsßhlß a p°ehlednß dokumentace
  3651. pam∞¥ovΘ nßroky, n∞kdy i rychlost
  3652. K recenzi poskytla firma:
  3653. Borland, s. r. o., T²nsk² dv∙r 10, Praha 1
  3654. Cena: 4 890 KΦ (Standard), 27 340 (Pro),
  3655. 130 940 KΦ (C/S)
  3656. SlovnφΦek pojm∙
  3657. V dneÜnφm slovnφΦku se zam∞°φme na terminologii zkratek Jxxx:
  3658. JDBC SQL rozhranφ pro JAVU. Provßdφ p°φmΘ SQL p°φkazy a naΦφtß jejich v²sledky. 
  3659. Sklßdß se ze dvou hlavnφch sad rozhranφ: JDBC API urΦenΘho pro v²vojß°e 
  3660. aplikacφ a JDBC Driver API, kterΘ pou₧φvajφ v²vojß°i ovladaΦ∙ zalo₧en²ch na 
  3661. jazyku JAVA.
  3662. JBCL knihovna komponent dodßvan²ch v rßmci JBuilderu. VÜechny jejφ souΦßsti 
  3663. odpovφdajφ standardu JAVA Beans. JAVA Beans jsou komponenty spl≥ujφcφ urΦitß 
  3664. pravidla a postupy a jsou nezßvislΘ na platform∞ pou₧itΘho operaΦnφho systΘmu.
  3665. JDK JAVA Development Kit, v²vojß°skß sada urΦenß pro v²voj aplet∙ a aplikacφ v 
  3666. jazyce JAVA
  3667. JGL JAVA Generic Library, voln∞ Üφ°itelnß sada datov²ch struktur a algoritm∙, 
  3668. urΦenß pro pou₧itφ v aplikacφch psan²ch v jazyce JAVA. JGL rozÜi°uje mo₧nosti 
  3669. JDK.
  3670. JAR JAVA Archive, formßt datov²ch soubor∙ nezßvisl²ch na platform∞ operaΦnφho 
  3671. systΘmu, je komprimovan² a m∙₧e obsahovat vφce soubor∙ r∙zn²ch typ∙. Je urΦen k 
  3672. distribuci aplikacφ, kterΘ se tak p°enßÜejφ jedinou HTTP transakcφ.
  3673.  
  3674. Pro vaÜi firmu
  3675. Borland JBuilder je nßstroj pro v²voj r∙zn²ch typ∙ aplikacφ, urΦen²ch pro 
  3676. provoz na heterogennφch sφtφch. Pracuje s Φist²m jazykem JAVA a vyu₧φvß 
  3677. technologiφ Internetu a intranetu. Najde uplatn∞nφ zejmΘna tam, kde se pou₧φvß 
  3678. slu₧eb WWW, a¥ u₧ ve sm∞ru k zßkaznφk∙m nebo i v rßmci jednotliv²ch firem. 
  3679. Umo₧≥uje naprogramovat specializovanΘ aplikace nezßvislΘ na operaΦnφm systΘmu, 
  3680. tak aby byly pot°ebnΘ informace k dispozici v kterΘmkoliv Φase a kdekoliv na 
  3681. sv∞t∞. Na stran∞ u₧ivatele tyto aplikace obvykle vystaΦφ s p°φsluÜnou generacφ 
  3682. internetovΘho prohlφ₧eΦe, pot°ebnß inteligence je dodßvßna z aplikaΦnφho 
  3683. serveru sφt∞.
  3684.  
  3685.  
  3686. Nßzev: Diamond Fire GL 1000 Pro
  3687. Autor:Profesionßlnφ grafickß karta s 3D akceleracφ
  3688. 01
  3689. Jaroslav Zapletal
  3690. Firma Diamond Multimedia se ji₧ dßvno stala tradiΦnφm v²robcem multimedißlnφch 
  3691. karet, pokr²vajφcφch celou Ükßlu "nasazenφ" od ΦistΘ grafiky p°es zvuk a₧ po 
  3692. DVD kity. ZejmΘna v poslednφ dob∞ je p°itom pro ni charakteristickΘ, ₧e se 
  3693. sna₧φ pronikat do nov²ch oblastφ poΦφtaΦov²ch komponent.
  3694. Tento postup mß svou obchodnφ logiku, proto₧e v °ad∞ p°φpad∙ se z nich staly 
  3695. obchodovatelnΘ komodity jejich cena poklesla na jistou minimßlnφ hladinu a 
  3696. pohupuje se na nφ nahoru a dol∙. StaΦφ se podφvat na dosti vyrovnanou 
  3697. konkurenci v grafick²ch a zvukov²ch kartßch (ale takΘ v modemech a samoz°ejm∞ 
  3698. pam∞¥ov²ch modulech), kde spolu prodejci a v²robci sout∞₧φ s nabφdkou na jistΘ 
  3699. standardnφ vybavenφ zredukovan²mi modely s minimßlnφmi zisky. Od toho se ovÜem 
  3700. odliÜuje strategie firmy Diamond Multimedia, kterß v poslednφm roce uvedla na 
  3701. trh zßle₧itosti jako Monster 3D Φi Monster Sound, je₧ jsou ve skuteΦnosti 
  3702. "pouh²mi" akcelerßtory tradiΦnφch 3D a zvukov²ch karet, zato p°inßÜejφcφmi 
  3703. skuteΦn∞ p∙sobivΘ vylepÜenφ jejich funkce. V tomto Φφsle je ostatn∞ recenzovßna 
  3704. i jejφ novß Ultra-SCSI karta FirePort. Pro tento Φlßnek jsme ale dostali ke 
  3705. "zkouknutφ" jejφ nov² poΦin na poli profesionßln∞jÜφch grafick²ch karet s 3D 
  3706. akceleracφ v °φjnu spoleΦnost do prodeje uvolnila Fire GL 1000 Pro, 
  3707. high-endovou kartu, zam∞°enou na profesionßly pracujφcφ p°edevÜφm v rßmci 3D 
  3708. architektury OpenGL. Jak nßzev naznaΦuje, jde o variantu starÜφ (slabÜφ a 
  3709. levn∞jÜφ) karty Fire GL 1000, kterß p°i v²konu cca 600 000 polygon∙/s a 
  3710. vybavenφ 8 MB videopam∞ti stojφ p°ibli₧n∞ 7 000 KΦ.
  3711. Verze Pro stojφ o 3 000 KΦ vφce, ovÜem je dodßvßna s podstatn∞ lepÜφm 
  3712. vybavenφm. 8 MB 100MHz SGRAM zvlßdß rozliÜenφ a₧ 1 920 x 1 080 (64 K, 75 Hz), 
  3713. nov² Φip Permedia 2 spolu s koprocesorem je vφce ne₧ dvakrßt vykonn∞jÜφ. Karta 
  3714. existuje i v AGP verzi (specißlnφ sb∞rnice p°φtomnß na n∞kter²ch nejnov∞jÜφch 
  3715. motherboardech), kterß bude v b∞₧nΘm prodeji na poΦßtku tohoto roku. Co se t²Φe 
  3716. sb∞rnice AGP, vÜichni v²robci grafick²ch karet s 3D akceleracφ budou z°ejm∞ 
  3717. letos odpovφdajφcφ verze nabφzet, i kdy₧ podstatn² rozdφl v pom∞ru v²kon/cena 
  3718. jej₧ prßv∞ sb∞rnice AGP mß podle Intelu umo₧nit pravd∞podobn∞ p°ed koncem roku 
  3719. neuvidφme. Podle prohlßÜenφ v²vojß°∙ firmy Diamond p°inßÜφ AGP dostateΦnou 
  3720. datovou propustnost (v p°ekladu lepÜφ ne₧ PCI), kterß bude pro grafickΘ karty 
  3721. dostaΦovat n∞kolik nßsledujφcφch let, ovÜem dßle poΦφtajφ tak jako tak s 
  3722. p°echodem na sb∞rnici FireWire, jakmile bude p°edstavovat dostateΦn∞ velik² 
  3723. trh.
  3724. Samoz°ejm∞ je otßzkou, co p°esn∞ znamenß oznaΦenφ high-endovß, Φi profesionßlnφ 
  3725. grafickß karta (mimo vyÜÜφ cenu pochopiteln∞). Pokud bychom porovnali 2D a 3D 
  3726. v²kon karty s jejφ konkurencφ pro u₧ivatele univerzßln∞ akceptovatelnΘ 
  3727. hodnocenφ vÜak neexistuje, proto₧e se karty s r∙zn²mi aplikacemi chovajφ r∙zn∞ 
  3728. zjistφme, ₧e Fire GL se ve svΘ o n∞co ni₧Üφ cenovΘ hladin∞ vφcemΘn∞ v²razn∞ 
  3729. neodliÜuje. To by nßs nem∞lo p°ekvapit, nap°φklad u klasickΘho 2D benchmarku 
  3730. "Business Winstone (Windows 95, 16bitovß barevnß hloubka) Φinφ rozdφl mezi 
  3731. deseti konkurenΦnφmi kartami (vΦetn∞ Matrox Millenium a Diamond Viper V330) 
  3732. pouhß 4 % a v²kon Fire GL je spφÜe pr∙m∞rn². Rozdφly se zv∞tÜφ, pokud p°ejdeme 
  3733. pod Windows NT a do v∞tÜφho poΦtu barev, kde profesionßln∞ orientovanΘ karty 
  3734. dosahujφ obecn∞ mnohem lepÜφch parametr∙. V²sledky Fire GL 1000 Pro jasn∞ 
  3735. p°edΦφ svou konkurenci (odkazujeme ovÜem na v²sledky cenov∞ srovnateln²ch nebo 
  3736. levn∞jÜφch karet, nikoli na modely za 50 000 KΦ!), a o 10-30 % Φnφ nad 
  3737. Milleniem Φi Diamond Stealth II.
  3738. PodstatnΘ rozdφly a₧ n∞kolik set procent ve v²konu nalezneme teprve v 3D 
  3739. oblasti, kde °ada karet ani nezvlßdne rozliÜenφ v∞tÜφ ne₧ 640 x 480 bod∙. V²kon 
  3740. Fire GL z∙stßvß sluÜn² a₧ do 1 024 x 768 bod∙, kde nap°φklad jinak srovnatelnß 
  3741. Revolution 3D (firma Number Nine) klesß v²konov∞ na polovinu. SvΘ skuteΦnΘ 
  3742. kvality ovÜem ukazuje a₧ p°i prßci pod Open GL, kde p°i srovnßnφ s dostupn²mi 
  3743. v²sledky konkurence (test ViewPerf CDRS-03 Windows NT) dosahuje 3-6x lepÜφch 
  3744. v²sledk∙. K nasazenφ v souvisejφcφch oblastech (architektura, nßvrh souΦßstek 
  3745. apod.) by m∞la p°isp∞t i podpora pro 3D br²le formou tzv. StereoGraphics 
  3746. konektoru. V testovanΘ OEM verzi bohu₧el br²le nebyly, stejn∞ jako jim v∞novanß 
  3747. dokumentace, tak₧e podrobn∞jÜφ informace n∞kdy p°φÜt∞ ve specializovanΘm 
  3748. Φlßnku. Na p°ilo₧enΘm CD-ROMu byly jen ovladaΦe a n∞kolik zßkladnφch 3D utilit, 
  3749. z nich₧ n∞kterΘ pracujφ pouze s nainstalovan²m AutoCADem.
  3750. To vÜe takΘ demonstruje "sprßvn² zp∙sob" rozhodovßnφ o vhodnΘm modelu karty pro 
  3751. b∞₧nΘ pou₧itφ jsou profesionßlnφ karty zbyteΦnou investicφ, ovÜem v nßroΦn²ch 
  3752. podmφnkßch nasazenφ se situace radikßln∞ m∞nφ. Zatφmco p°i b∞₧nΘ 3D prßci 
  3753. p°edstavuje karta FireGL "jen" lepÜφ pr∙m∞r, p°i prßci pod Windows NT a velk²ch 
  3754. rozliÜenφch si udr₧uje Φelnφ pozici, v rßmci program∙ skuteΦn∞ vyu₧φvajφcφch 
  3755. OpenGL je prozatφm sv²m pom∞rem v²kon/cena prost∞ nedosti₧nß.7 0874/CID o
  3756. Diamond Fire GL 1000 Pro
  3757. K testu poskytla firma: Westwood Datrontech
  3758. Bud∞jovickß 5, PRAHA 4
  3759. Cena (bez DPH): PCI verze 7 309 KΦ,
  3760. AGP verze 7 309 KΦ
  3761. Pozn: vφce informacφ o technologii AGP (PC WORLD 11/97)
  3762.  
  3763.  
  3764. Nßzev: ZkuÜenosti Φtenß°∙ Pomoc pro naÜe Φtenß°e p°iÜla takΘ od p. Petera èlosara, kter² zareagoval na dva dotazy z Φ. 11/97.
  3765. Autor:Prvnφ se t²kal problΘmu se swapovacφm souborem, o n∞j₧ se "praly" dva operaΦnφ systΘmy Windows 3.11 a Windows 95 provozovanΘ na jednom poΦφtaΦi. ╚tenß° doporuΦuje nßsledujφcφ postup: Vyberte Vlastnosti z ikony M∙j poΦφtaΦ, pak kartu V²kon, a ¥ukn∞te na tlaΦφtko Virtußlnφ pam∞¥. V objevivÜφm se dialogovΘm okn∞ mßte v∞tÜinou implicitn∞ nastavenu volbu Virtußlnφ pam∞¥ nastavφ systΘm Windows. OvÜem jak Windows 3.11, tak Windows 95 standardn∞ vytvß°ejφ swapovacφ soubor s nßzvem 386spart.par, o n∞j₧ se pak "poperou". Proto je pot°eba zvolit mo₧nost Virtußlnφ pam∞¥ nastavφ sßm u₧ivatel. P∞tadevadesßtky si za tφm ·Φelem vytvo°φ nov² soubor win386.swp -, a tφm pßdem mß ka₧d² systΘm sv∙j swap-file, a my zase po problΘmech. FunkΦnost uvedenΘ ·pravy byla ov∞°ena na Windows 95 OEM PanEuro (4.00.950). Ve druhΘm dotazu se Φtenß° ptal na mo₧nost pou₧itφ animacφ (FLI, FLC) ve vlastnφm spo°iΦi obrazovky, eventußln∞ na mo₧nost p°evedenφ animacφ ze 3D Studia do souboru EXE. Tak tedy: problΘm se spo°iΦem °eÜφ sharewarov² program Bong (ftp://wuarchive.wustl.
  3766. 01
  3767. edu/systems/ibmpc/win95/desktop/bong105.zip), jen₧ sleduje neΦinnost systΘmu, a 
  3768. po zadanΘm Φase spustφ animaci; v p°φpad∞ p°evodu animacφ do spustitelnΘho 
  3769. souboru pom∙₧e utilita FliExe (ftp://pub.vse.cz/
  3770. pub/coast/msdos/animate/fliexe10.zip).-OK7 0875/OK o
  3771.  
  3772.  
  3773. Nßzev: FAQ
  3774. Autor:NejΦast∞ji kladenΘ dotazy
  3775. 01
  3776. Karel NevÜφmal
  3777. Mßm zvukovou  kartu OPTi 82C931. Tato karta nechce hrßt pod DOSem (ve hrßch),  
  3778. i kdy₧ je podle mΘho nßzoru nainstalovanß sprßvn∞. Ve Windows  95 vÜe funguje, 
  3779. ale ve sprßvci za°φzenφ v polo₧ce BRAVO Plug--N-Play  Sound System se objevuje 
  3780. jako Stav za°φzenφ: Selhßnφ za°φzenφ  ... Code 2. Tazatelka uvßdφ v²pis 
  3781. nastavenφ karty z konfiguraΦnφho  programu pro DOS, kde je mimo jinΘ povolena 
  3782. CD-ROM na portu 168.  Takto na dßlku nemohu posoudit, o jak² problΘm p°esn∞ 
  3783. jde, ale  mohu °φci, ₧e karta nenφ nainstalovßna sprßvn∞ ani pod DOSem,  ani 
  3784. pod Windows 95. V DOSu o tom sv∞dΦφ jejφ nefunkΦnost, ve  Windows 95 pak hlßÜka 
  3785. ve sprßvci za°φzenφ. Co s tφm? ZaΦn∞me  DOSem (ale opravdov²m, ne tφm pod 
  3786. Windows 95). Nejprve je nutnΘ  zjistit, zda nedochßzφ ke konfliktu adresy nebo 
  3787. IRQ. ObsazenΘ  IRQ lze zjistit programem Checkit, obsazenφ adres (vΦetn∞ IRQ,  
  3788. DMA atd.) jin²mi kartami lze zφskat konfiguraΦnφmi nebo testovacφmi  programy k 
  3789. t∞mto kartßm (jsou na disketßch k danΘ kart∞). Pak  je t°eba nakonfigurovat 
  3790. kartu a ov∞°it jejφ funkΦnost. 
  3791. software  kartu najφt, jde o kolizi adresy. TakΘ CD--ROM musφ fungovat  
  3792. bezchybn∞ p°es port zvukovΘ karty (nenaÜel by se voln² konektor  IDE na 
  3793. motherboardu?). Rovn∞₧ CD-audio pro DOS musφ fungovat.  Je-li vÜe funkΦnφ, lze 
  3794. spustit Windows 95, je₧ by m∞la kartu  najφt, je-li PnP. P°itom u₧ z DOSu znßte 
  3795. adresu i IRQ a m∙₧ete  tedy Windows 95 kontrolovat, zda kartu nep°ekonfigurujφ. 
  3796. Pokud  by se tak stalo, je t°eba v hardwarov²ch profilech zakßzat autodetekci  
  3797. a nastavit tam hodnoty pro adresu nebo IRQ "natvrdo".
  3798. Mßm instalovanou  tiskßrnu Laxmark Optra E na LPT1. P°ed Φasem jsem cht∞l 
  3799. p°enΘst  p°es LPT port data z mΘho poΦφtaΦe na poΦφtaΦ kolegy. Pou₧ili  jsme 
  3800. NC5, ale spojenφ se nepoda°ilo navßzat. NC ani Checkit ne-identifikoval  ₧ßdn² 
  3801. LPT port, ale BIOS jej poznß a Windows 95 takΘ. Pou₧φvßm  LPT port ·sp∞Ün∞ ji₧ 
  3802. delÜφ dobu. Jak je tedy mo₧nΘ, ₧e jej DOS  nepoznß? Z dotazu nenφ jasnΘ, o jak² 
  3803. DOS Ülo. Pokud to byl p°φkazov²  °ßdek z Windows 95, nemohl b²t pokus ·sp∞Ün². 
  3804. NC5 p°istupuje  k portu "po svΘm", a Windows 95 mu to nedovolφ. V²sledkem je  
  3805. hlßÜenφ, ₧e port nenφ dostupn². Pokud Ülo o skuteΦn² DOS (nestaΦφ  Windows 95 
  3806. spustit v re₧imu DOS po°ßd jsou to Windows 95!), m∞la  by komunikace fungovat. 
  3807. Najde-li port BIOS, nenφ d∙vod, proΦ  by jej nenaÜel Checkit. ProblΘm by mohl 
  3808. b²t jeÜt∞ v rozdφlnΘm  nastavenφ rychlosti port∙ na obou poΦφtaΦφch, resp. zda 
  3809. je port  nastaven jako standardnφ, nebo jako rychl². To se nastavuje v  BIOSu. 
  3810. Vesm∞s je ale nastavena hodnota "Auto", a port se p°epne  do pot°ebnΘho re₧imu 
  3811. sßm. Mßte-li na obou poΦφtaΦφch Windows  95, je mo₧nΘ pro p°enos vyu₧φt p°φmo 
  3812. Windows 95. Vφce se dozvφte  v nßpov∞d∞ "P°ipojenφ k dalÜφmu poΦφtaΦi pomocφ 
  3813. paralelnφho nebo  sΘriovΘho kabelu" (viz obrßzek nßpov∞dy dole).
  3814. PoΦφtaΦ s Windows  95 je p°ipojen do sφt∞ Internet, ale zßkladnφ protokol FTP 
  3815. nepracuje.  Po napsßnφ p°φkazu "ftp" poΦφtaΦ odpovφ, ₧e program nem∙₧e b²t  
  3816. spuÜt∞n pod DOSem (This program cannot be run in DOS mode). Program  Telnet 
  3817. vÜak spustit lze z Windows 95, nikoliv z p°φkazovΘho °ßdku.  P°φΦina je 
  3818. banßlnφ, ale lze na ni dob°e zapomenout. Jde o to,  ₧e DOS (°φkejme vÜak rad∞ji 
  3819. p°φkazov² °ßdek) pod Windows 95 mß  mnoho voleb. Jednou z nich je i volba 
  3820. "Zabrßnit program∙m pro  MS-DOS v detekci Windows" (viz obrßzek naho°e). Pokud 
  3821. je tato  volba zatr₧enß, nebude se DOS p°i spouÜt∞nφ programu dotazovat  na 
  3822. p°φtomnost Windows. Pokud je vÜak dan² program bude ke svΘ  Φinnosti 
  3823. pot°ebovat, zhavaruje vßmi udßvan²m zp∙sobem. StaΦφ  tedy toto zatr₧enφ zruÜit 
  3824. a vÜe by m∞lo b²t v po°ßdku. JeÜt∞  vysv∞tlenφ, proΦ v∙bec lze zakßzat detekci 
  3825. Windows. Jednφm z  d∙vod∙ jsou mo₧nΘ havßrie starÜφch program∙. DalÜφm d∙vodem 
  3826. pak  mohou b²t r∙znΘ hybridnφ programy, kterΘ v DOSu spuÜt∞nΘ s vhodn²mi  
  3827. parametry mohou do souboru uklßdat data, je₧ se pak dßle zpracovßvajφ
  3828. (nap°.  v dßvce). Kdyby se takov² program "rozbalil" do Windows, bylo  by po 
  3829. datech a dßvka by se mo₧nß dokonΦila, a₧ kdyby n∞kdo program  ve Windows 
  3830. zav°el.
  3831. Mßme p°ipojenou tiskßrnu Canon BJC-240 na  starÜφ poΦφtaΦ (PC386, 25 MHz). 
  3832. Tento poΦφtaΦ je zapojen v sφti  Novell NW 4.11, a rßdi bychom tiskßrnu 
  3833. sdφleli. Po nastavenφ  tiskovΘ konfigurace pro dan² context (Print Job 
  3834. Configuration),  podobn∞ jako pro ji₧ fungujφcφ laserovou tiskßrnu, nßm 
  3835. BJC-240  z Windows vytiskne v₧dy jednu °ßdku a pak odroluje papφr. Vzßp∞tφ  si 
  3836. vezme nov² a op∞t vytiskne jednu (i necelou) °ßdku. P°ekontrolovali  jsme 
  3837. nastavenφ polo₧ky File contents = Byte Stream (je-li nastaveno  Text, pak 
  3838. tiskßrna takto zlobφ) v tiskovΘ konfiguraci. Jeliko₧  je sprßvn∞, nevφme, kde 
  3839. hledat chybu. Tisk na sφti a sdφlenφ  tiskßren je z technickΘho hlediska dosti 
  3840. slo₧itß zßle₧itost.  Novell 4.11 mß nicmΘn∞ pom∙cky, jak rychle vytvo°it 
  3841. tiskovou  frontu, zkonfigurovat a p°i°adit jφ tiskßrnu a nastavit tiskovou  
  3842. konfiguraci. Zde tedy problΘmy neb²vajφ. DalÜφ nezbytnou souΦßstφ  pro 
  3843. vytvo°enφ sdφlenΘ tiskßrny na sφti je jejφ softwarovΘ p°ipojenφ  na poΦφtaΦ, u 
  3844. kterΘho bude jako sφ¥ovß tiskßrna provozovßna.  Tento poΦφtaΦ musφ v autoexecu 
  3845. spustit program Nprinter jmΘno_printserveru  Φφslo_tiskßrny. Nakonec je t°eba, 
  3846. aby se u₧ivatel∙m (nejlΘpe  v loginscriptu) spustil program Capture s 
  3847. p°φsluÜn²mi parametry,  a tito pak mohou vzdßlenou tiskßrnu vyu₧φvat. P°i 
  3848. hledßnφ p°φΦiny  "proΦ to nefunguje" je vhodnΘ nejprve vyzkouÜet tiskßrnu v 
  3849. lokßlnφm  re₧imu, a je-li tisk v po°ßdku, pak postupovat po cest∞ tiskovΘ  
  3850. ·lohy. Zjistit, zda se tiskovß ·loha zapφÜe nepoÜkozenß do tiskovΘ  fronty 
  3851. n∞kdy nestaΦφ v tiskovΘ konfiguraci nastavit pouze auto  endcap, ale je nutnΘ 
  3852. nastavit takΘ mal² timeout (nap°. 2 s).  Pokud toto funguje, je zßvada na 
  3853. poΦφtaΦi se vzdßlenou tiskßrnou.  Pokud tiskßrna netiskne v∙bec (co₧ nenφ vßÜ 
  3854. p°φpad), je nutnΘ  zjistit, zda se v∙bec spustil Nprinter, a kdy₧ ne, tak 
  3855. proΦ.  Jednou z p°φΦin m∙₧e b²t nep°φtomnost soubor∙ nprinter.msg a  
  3856. nprinter.hep (pokud se Nprinter spouÜtφ z lokßlnφho disku). DalÜφ  p°φΦina m∙₧e 
  3857. b²t v nesprßvn∞ nastaven²ch parametrech tiskßrny  (ÜpatnΘ p°eruÜenφ nebo port). 
  3858. Jestli₧e tiskßrna tiskne Üpatn∞,  m∙₧e b²t p°φΦina v nesprßvn∞ nastavenΘ 
  3859. tiskovΘ konfiguraci sprßvn∞  uvßdφte File contents = Byte Stream. MΘn∞ Φast²m 
  3860. problΘmem m∙₧e  b²t Φasovß nekompatibilita tiskßrny a poΦφtaΦe, neboli jedno  
  3861. za°φzenφ je p°φliÜ rychΘ a druhΘ p°φliÜ pomalΘ. Vid∞l jsem oba  typy tΘto 
  3862. nekompatibility. Velmi rychl² poΦφtaΦ zahltil tiskßrnu  daty, a ta ne₧ je 
  3863. zpracovala neodpovφdala. PoΦφtaΦ usoudil, ₧e  tiskßrna nenφ p°ipojenß, a doÜlo 
  3864. k chyb∞. Druh² p°φpad pomal²  poΦφtaΦ poslal do tiskßrny dßvku dat, ta chvφli 
  3865. poΦkala, a kdy₧  nedostala od poΦφtaΦe data dalÜφ, vytiskla to co m∞la. Pak 
  3866. dostala  dalÜφ balφΦek dat a ud∞lala to samΘ. Toto je p°esn∞ vßÜ p°φpad.  
  3867. ╪eÜenφ problΘmu spoΦφvß ve zv²Üenφ objemu dat, kterΘ bude tiskßrna  dostßvat 
  3868. najednou. Ne₧ je zpracuje, musφ mφt k dispozici dalÜφ.  Velikost tohoto objemu 
  3869. dat je dßna velikostφ bufferu pro sφ¥ov²  tisk. Lze jej nastavit (ve vaÜem 
  3870. p°φpad∞ zv∞tÜit nap°. na 20  KB) p°φmo v tiskovΘ konfiguraci,
  3871. nebo parametrem B=velikost_v_KB  p°i volßnφ
  3872. Nprinteru. ╚istÜφm °eÜenφm t∞chto p°φpad∙ by bylo  nastavenφ timeout∙ (Φasov²ch 
  3873. prodlev) bu∩ na stran∞ tiskßrny,  nebo poΦφtaΦe. Ne v₧dy je to vÜak mo₧nΘ 
  3874. (za°φzenφ to nedovoluje),  a proto lze pou₧φt nßhradnφ °eÜenφ jako v tomto 
  3875. p°φpad∞.
  3876. Jak  lze zjistit skuteΦnou p°enosovou rychlost p°i telefonickΘm p°ipojenφ  sφt∞ 
  3877. (poΦφtaΦ s Windows 95)? V okn∞ je pouze informace "Modem  p°ipojen rychlostφ 
  3878. 14,4 Kb/s", ale skuteΦnost je asi jinß. Rychlosti  komunikace jsou definovßny 
  3879. bez Φekacφch dob, tj. jde o nominßlnφ  rychlost p°esunu (komunikace) bloku dat, 
  3880. kter² se p°enßÜφ. Tato  rychlost m∙₧e b²t tedy dodr₧ena pouze tehdy, je-li co 
  3881. p°enßÜet.  V tom je p°φΦina vaÜeho pochybovßnφ. Neuvßdφte o jakou sφ¥ jde,  
  3882. p°edpoklßdßm tedy, ₧e o Internet. Zde je t°eba si uv∞domit, ₧e  Internet je 
  3883. tvo°en komunikaΦnφmi pojφtky r∙znΘ ·rovn∞. Od vysokorychlostnφch  optick²ch 
  3884. vlßken s p°enosy jednotek gigabit∙ za sekundu a₧ po  telefonnφ modemy s nφzk²mi 
  3885. rychlostmi. P°ipojφte-li se na uzel,  kter² je se sv∞tem spojen modemem s ni₧Üφ 
  3886. rychlostφ, ne₧ je rychlost  vaÜeho modemu, bude skuteΦnß rychlost odpovφdat 
  3887. rychlosti slabÜφho  modemu. VßÜ modem sice bude jednotlivΘ bloky dat posφlat 
  3888. stßle  stejn∞ rychle, ale mezi bloky bude Φekat na pomalejÜφ modem.  M∙₧ete 
  3889. namφtnout, ₧e se nep°ipojujete na takto pomalΘ uzly, ale  stejn∞ je komunikace 
  3890. pomalß. To je zase zp∙sobeno tφm, ₧e na  Internet p°istupuje mnoho lidφ 
  3891. souΦasn∞. Rychlost linky pak klesß  ·m∞rn∞ s poΦtem p°ipojen²ch u₧ivatel∙. Z 
  3892. vlastnφ zkuÜenosti vφm,  ₧e i kdy₧ se ve ÜpiΦce p°ipojφm na uzel s optikou, 
  3893. nenφ p°enos  rychlejÜφ ne₧ n∞kolik set bit∙ za 
  3894. Koupil jsem si skener  UMAX 1200S. P°i skenovßnφ fotek z ma-gazφn∙ nebo z novin 
  3895. se objevuje  siln² ruÜiv² rastr, a to jak p°i skenovßnφ p°es Photoshop, tak  i 
  3896. p°es firemnφ software. Jak lze rastr odstranit? Po ulo₧enφ  fotek naskenovan²ch 
  3897. Photoshopem v JPG se m∞nφ jejich velikost  i sv∞tlost. ProΦ? RuÜiv² rastr 
  3898. nevznikß ani ve skeneru, ani v  softwaru, ale je p°φtomen ji₧ na p°edloze. 
  3899. StaΦφ podφvat se na  p°edlohu lupou (n∞kdy staΦφ i pouh²m okem). P°i skenovßnφ 
  3900. t∞chto  obrßzk∙ dochßzφ k tomu, ₧e skener mß vyÜÜφ rozliÜenφ ne₧ vlastnφ  
  3901. obrßzek. Tφm dojde ke zv²razn∞nφ ruÜiv²ch element∙, vedoucφch  k tvorb∞ rastru. 
  3902. Sni₧te rozliÜenφ skeneru a rastr by m∞l zmizet,  nebo bude alespo≥ potlaΦen. 
  3903. Jeho dalÜφ potlaΦenφ, eventußln∞  odstran∞nφ by bylo mo₧nΘ n∞kter²m ze 
  3904. zabudovan²ch filtr∙ podle  manußlu k danΘmu softwaru. Zm∞na sv∞tlosti a 
  3905. velikosti po ulo₧enφ  by mohla b²t zp∙sobena nesprßvn²m nastavenφm parametr∙ 
  3906. uklßdßnφ  pro formßt JPG. Tento formßt je toti₧ komprimacφ dat se ztrßtou  
  3907. informace. Prosφm o sd∞lenφ, jak p°inutit Windows 95 CZ aby zm∞nila  letnφ Φas 
  3908. na zimnφ v °φjnu a ne v zß°φ. ProblΘm lze vy°eÜit jednoduÜe  zßsahem do 
  3909. systΘmovΘho registru Windows 95. Tento registr obsahuje  vÜechny pot°ebnΘ 
  3910. informace pro b∞h systΘmu a nahrazuje soubory  win.ini, system.ini, 
  3911. autoexec.bat, config.
  3912. sys a mnohΘ jinΘ.  Z d∙vod∙ zp∞tnΘ kombatibility se vÜak tyto soubory udr₧ujφ, 
  3913. ale  32bitovΘ aplikace do nich ji₧ nejdou. SystΘmov² registr lze otev°φt  
  3914. programem REGEDIT. Zde ovÜem nastßvß problΘm registr obsahuje  nastavenφ v 
  3915. "poΦφtaΦnickΘ" podob∞, tj. srozumitelnΘ pouze v²vojß°∙m  systΘmu a podobn²m 
  3916. odbornφk∙m. Polo₧ky v registru se normßln∞  nastavujφ pomocφ dialogov²ch oken 
  3917. p°i b∞hu Windows 95, a u₧ivatel  ani nevφ, ₧e se n∞co zapisuje do registru. 
  3918. Potφ₧ ovÜem je, ₧e  ne vÜechny hodnoty jsou dostupnΘ pomocφ dialogov²ch oken, a 
  3919. tak  zkuÜen∞jÜφ u₧ivatelΘ hledajφ cesty, jak se k t∞mto hodnotßm dostat.  
  3920. Informace o Φasov²ch pßsmech je v polo₧ce "TimeZoneInformation"  (doporuΦuji 
  3921. vyhledat sl∙vko Daylight). V polo₧ce StandardStart  je dlouh² °et∞zec Φφsel, 
  3922. kde jednφm z nich je 09. Zm∞nou tohoto  Φφsla na 0a docφlφte k²₧enΘho efektu.
  3923. Mßm problΘm: disk je  rozd∞len na t°i logickΘ disky. Cht∞l bych ubrat Φßst 
  3924. mφsta z  jednoho a p°idat jej k jinΘmu logickΘmu disku. Nepom∙₧e ani pou₧itφ  
  3925. program∙ jako je PQ Magic 3.0. Nechci vÜak p°ijφt o data na prvnφm  oddφlu. 
  3926. Obßvßm se, ₧e vßÜ problΘm nevy°eÜφ ₧ßdn² podobn² program,  i kdy₧ to nemohu 
  3927. stoprocentn∞ vylouΦit. Rozd∞lovßnφ jednoho disku  na n∞kolik logick²ch se d∞lß 
  3928. na zaΦßtku instalace poΦφtaΦe "nad  Φist²m diskem", programem FDISK. Tento 
  3929. program musφ na disk zaznamenat,  ₧e se na n∞m budou nachßzet disky novΘ, a 
  3930. t∞mto musφ vytvo°it  FAT tabulky. FDISK se p°itom nestarß o souΦasnß ulo₧enß 
  3931. data  a vy₧aduje, aby se po rozd∞lenφ disku jednotlivΘ jeho Φßsti 
  3932. naformßtovaly.  Ono to ani jinak nejde, proto₧e podle Φeho by FDISK rozhodl,  
  3933. na jak² disk soubory pat°φ? Jin²mi slovy manipulace s diskem  pomocφ FDISKu 
  3934. vede ke ztrßt∞ vÜech dat. Pouze v p°φpad∞, ₧e na  fyzickΘm disku existuje 
  3935. nep°i°azenΘ mφsto, lze jej dodateΦn∞  p°ipojit k n∞kterΘmu existujφcφmu 
  3936. logickΘmu disku, nebo na n∞m  vytvo°it dalÜφ bez ztrßty dat. Vßs jsem tedy moc 
  3937. nepot∞Üil, ale  Φtenß°∙m bych si dovolil poradit, aby pou₧ili p°φkaz SUBST, 
  3938. pot°ebujφ-li  vφce logick²ch disk∙ na jednom fyzickΘm. Efekt je skoro stejn²  a 
  3939. odpadajφ potφ₧e s velikostφ jednotliv²ch logick²ch disk∙.7  0876/OK o
  3940.  
  3941. ZkuÜenosti Φtenß°∙
  3942.  Na v²zvu Hledßme odpov∞∩ z Φ. 11/97  (str. 115) odpov∞d∞l nßÜ Φtenß°, p. ing. 
  3943. Jan Kneifl, toto:
  3944. ProblΘmy  s Φesk²mi fonty byly v PC WORLDu °eÜeny ji₧ n∞kolikrßt. VÜe je  
  3945. zp∙sobeno rozdφln²m k≤dovßnφm r∙zn²ch verzφ TT font∙ (viz FAQ).  P∙vodn∞ byly 
  3946. fonty osmibitovΘ, tj. obsahovaly maximßln∞ 256 r∙zn²ch  znak∙. To u₧ neplatφ, 
  3947. proto₧e Unicode TT fonty jsou 16bitovΘ,  tj. mohou obsahovat 256 r∙zn²ch 
  3948. tabulek znak∙, tj. skript∙. ┌pln∞  ΦistΘ °eÜenφ v∞ci neexistuje, nepodporuje-li 
  3949. konkrΘtnφ aplikace  volbu skriptu fontu. Dß se ale vy°eÜit pomocφ zßpisu do 
  3950. win.ini.  Po nainstalovßnφ Φesk²ch Windows 95 se objevφ ve win.ini polo₧ka  
  3951. [font substitutes] a °ßdky jako Arial CE,238=Arial,238. P°esto₧e  nikde na 
  3952. disku fyzicky nenajdete font Arial CE, v aplikacφch,  kterΘ nepodporujφ 
  3953. 16bitovΘ fonty (nap°. Word Pro 96), tento font  uvidφte. Nahrazenφm °ßdku Arial 
  3954. CE,238=Arial,238 °ßdkem Arial,0=Arial,238  dojde k tomu, ₧e font Arial bude 
  3955. v₧dy psßt sprßvn∞ Φesky a Arial  CE zmizφ. Budete-li znßt Φφslo strßnky nap°. 
  3956. pro norskou abecedu  (xxx), lze p°idat °ßdek Arial Nor,xxx=Arial,xxx. Takto lze 
  3957. p°idat  i dalÜφ skripty. Bohu₧el nevφm, jak zjistit konkrΘtnφ Φφsla skript∙.  Z 
  3958. win.ini lze vypozorovat pouze:
  3959. 0 = asi US, 238 = CZ, 186 =  Baltic, 204 = Cyr, atd. Ve WordPadu lze zjistit, 
  3960. kterΘ skripty  dan² font podporuje.
  3961.  
  3962. Hledßme odpov∞∩ Vφ n∞kdo o programu, kter²  by zp°φstupnil u₧ivatel∙m ·daje v 
  3963. registru Windows 95 v pochopiteln∞jÜφ  (okomentovan∞jÜφ) form∞, ne₧ v jakΘ je 
  3964. nabφzφ editor registru  
  3965.  
  3966. ZkuÜenosti Φtenß°∙
  3967. Dostal jsem dopis od Φtenß°e Pavla èatnΘho,  kter² m∞ upozornil na nesprßvnost 
  3968. mnou uvedenΘ odpov∞di t²kajφcφ  se zakßzßnφ urΦit²ch ikon na ploÜe a v nabφdce 
  3969. Start. Za tuto  nesprßvnost se omlouvßm a zde uvßdφm Φßst Φtenß°ova dopisu, 
  3970. kde  je popsßno sprßvnΘ °eÜenφ:
  3971. Znep°φstupnit ikonu "M∙j poΦφtaΦ",  "Hledat", "Spustit" a "Restartovat v re₧imu 
  3972. MS-DOS" lze, a to  jednoduÜe pomocφ POLICY EDITORU. Mßm to ov∞°enΘ, sßm to v 
  3973. prßci  na novellovskΘ a nynφ na NT sφti provozuji. Viz "MS Windows Resource  
  3974. Kit" (MicrosoftPress), pop°φpad∞ kniha "Windows 95 v sφtφch"  (UNIS). Pouze u 
  3975. ikony "Spustit" je mo₧nost ji obejφt spuÜt∞nφm  command.com (z Exploreru) nebo 
  3976. pot°ebn² p°φkaz napsat p°φmo do  p°φkazovΘ °ßdky t°eba Windows Commanderu. 
  3977. Pokud by Φtenß°i Ülo  o to, aby maximßln∞ "oΦesal" u₧ivatele, tak bych mu 
  3978. doporuΦoval  jeÜt∞ °ßdn∞ upravit "Nabφdky Start" a jemu podobnΘ, aby 
  3979. neobsahovaly  "Explorer" a ostatnφ utility, pomoci kter²ch lze spustit 
  3980. programy  na disku. Samoz°ejm∞ nejde obejφt to, aby si u₧ivatel nenabootoval  
  3981. systΘm z diskety a pot°ebnΘ zßstupce zase dotvo°il. Ve druhΘ  Φßsti dopisu 
  3982. reaguje p. èatn² na dotaz z Φφsla 10/97 (str. 126):
  3983. Ve  Windows NT Φtenß°i nejede sprßvn∞ Dial-Up Networking. Kdy₧ jsem  p°eÜel na 
  3984. NT, m∞l jsem stejn² problΘm. ╪eÜenφ je vÜak celkem  jednoduchΘ. ╚tenß°i je 
  3985. pravd∞podobn∞ p°id∞lovßna IP adresa a₧  po nalogovßnφ k providerovi. K tomu je 
  3986. pot°eba DNS (name server)  na stran∞ poskytovatele, kter² tuto adresu klientovi 
  3987. p°id∞lφ.  V systΘmu Windows 95 vÜe funguje bez problΘm∙, Windows si DNS  server 
  3988. najdou samy. HorÜφ je to u NT, kde tato detekce nefunguje,  tam je pot°eba 
  3989. zφskat IP adresu DNS od providera. Tu pak musφte  napsat do pat°iΦnΘ kolonky v 
  3990. nastavenφ a m∞lo by vÜe fungovat.  Samoz°ejm∞ je takΘ t°eba mφt vypnut² 
  3991. call-back, jinak by se Φtenß°∙v  systΘm mohl chovat tak, jak je popsßno v 
  3992. odpov∞di.
  3993.  
  3994.  
  3995. Nßzev: InterFAQ
  3996. Autor:JAN ╚┴P
  3997. 01
  3998. P°esto₧e dneÜnφmu sv∞tu osobnφch poΦφtaΦ∙ zcela dominujφ ty PC kompatibilnφ, 
  3999. urΦit∞ mnoh² z dneÜnφch pΘcΘΦkß°∙ zaΦφnal s osobnφm/domßcφm poΦφtaΦem n∞kterΘ z 
  4000. proslul²ch znaΦek jako Apple Φi Atari, a stßle se ke svΘmu milßΦkovi rßd vracφ. 
  4001. VÜem t∞m, kdo k prßci Φi zßbav∞ vyu₧φvajφ n∞kter² z t∞chto "alternativnφch" 
  4002. poΦφtaΦ∙, je urΦen dneÜnφ sloupek InterFAQ zam∞°φme se v n∞m prßv∞ na dotazy a 
  4003. odpov∞di t²kajφcφ se nejrozÜφ°en∞jÜφch "nekompatibilnφch" osobnφch poΦφtaΦ∙.
  4004. Amiga
  4005. USENET FAQs Amiga
  4006. Podrobn² p°ehled FAQ∙ pro p°φznivce poΦφtaΦ∙ Commodore Amiga, extrahovan²ch ze 
  4007. souvi sejφcφch diskusnφch skupin UseNetu. Bohat∞ je v n∞m zastoupena 
  4008. problematika vyu₧itφ Amigy pro prßci s Internetem, a nechybφ ani hry a p°ehled 
  4009. odborn²ch publikacφ.
  4010. http://www.cis.ohiostate.edu/hypertext/
  4011. faq/usenet-faqs/html/amiga/top.html
  4012. Amiga Networking FAQ
  4013. P°ehled FAQ∙ a rad ohledn∞ sφ¥ovΘho provozu poΦφtaΦ∙ Commodore Amiga vΦetn∞ 
  4014. jejich p°ipojenφ a prßce na Internetu.
  4015. http://faq.amiga.org/anetfaq/MAIN.html
  4016. Amiga Frequently Asked Question List
  4017. Znßm² p°ehled otßzek a odpov∞dφ okolo Amigy od Davida Tiberia.
  4018. http://www.lysator.liu.se/amiga/info/guide/
  4019. amigafaq2.guide
  4020. Amiga FAQ
  4021. DalÜφ z klasick²ch archiv∙ odpov∞dφ na otßzky Amigist∙, tentokrßt od Ignaze 
  4022. Kellerera.
  4023. http://www.nvg.ntnu.no/amiga/amigafaq/
  4024. AmigaFAQ_toc.html
  4025. http://www.lysator.liu.se/amiga/info/guide/
  4026. amigafaq.guide
  4027. AMstrad
  4028. Amstrad Questions & Answers
  4029. On-line WWW konference, zam∞°enß na °eÜenφ problΘm∙ t²kajφcφch se poΦφtaΦ∙ 
  4030. Amstrad na znßmΘ britskΘ "Amstrad Computer Site".
  4031. http://web.ukonline.co.uk/cliff.lawson/quest.
  4032. htm
  4033. Frequently Asked Questions for comp.sys.amstrad.8bit
  4034. Bohat² archiv odpov∞dφ na otßzky z diskusnφ skupiny UseNetu 
  4035. comp.sys.amstrad.8bit, zahrnujφcφ vÜe od zaΦßteΦnick²ch rad a₧ po problΘmy s 
  4036. pou₧φvßnφm softwarov²ch emulßtor∙ r∙zn²ch model∙ Amstrad∙.
  4037. http://www.inetworld.net/
  4038. finkel/docs/amstrad.faq
  4039. ftp://ftp.ibp.fr/pub/amstrad/
  4040. Apple
  4041. Frequently requested pieces of Apple II information
  4042. Pravideln∞ aktualizovan² p°ehled odpov∞dφ na nejkladen∞jÜφ otßzky ohledn∞ 
  4043. legendßrnφho Apple II, jen₧ je sestavovßn podle podklad∙ z elektronickΘ 
  4044. konference UseNetu comp.sys.
  4045. apple2.
  4046. http://www.visi.com/~nathan/a2/faq/csa2.html
  4047.  
  4048. The Apple III FAQ File
  4049. Otßzky a odpov∞di okolo poΦφtaΦe Apple III nßslednφka legendßrnφho Apple II a 
  4050. souΦasnφka prvnφch IBM PC.
  4051. http://www.stolaf.edu/people/handel/
  4052. a2/apple3.faq
  4053. http://cpre1.ee.iastate.edu/~ddkilzer/
  4054. apple3/
  4055. Apple II Software Emulators FAQ
  4056. P°ehled odpov∞dφ na otßzky t²kajφcφch se problematiky softwarovΘ emulace 
  4057. poΦφta-Φ∙ Apple II, sestaven² z p°φsp∞vk∙ zaslan²ch ·Φastnφky do diskusnφch 
  4058. skupin UseNetu: comp.emulators.apple2, alt.emula-tors.ibmpc.apple2, alt. 
  4059. emulators, comp.
  4060. emulators, alt.answers, comp.answers, news.answers a alt.emulators Australanem 
  4061. Alexem Maddisonem.
  4062. http://www.inetworld.net/finkel/docs/
  4063. apple.faq
  4064. ATari
  4065. Atari 8-Bit Computers: Frequently Asked Questions
  4066. P°ehled odpov∞dφ na otßzky ohledn∞ osmibitov²ch poΦφtaΦ∙ Atari, zaslan²ch do 
  4067. elektronickΘ konference comp.sys.atari.8bit.
  4068. http://www.cis.ohio-state.edu/hypertext/
  4069. faq/usenet/atari-8-bit/faq/faq.html
  4070. ftp://ftp.cs.ruu.nl/pub/NEWS.ANsWERS/
  4071. atari-8-bit/faq
  4072. ATARI ST Quick FAQ
  4073. Dob°e zpracovan² a pravideln∞ aktualizovan² p°ehled neju₧iteΦn∞jÜφch odpov∞dφ 
  4074. na nejΦast∞jÜφch otßzky zasφlanΘ do konference comp.sys.atari.
  4075. http://www.geocities.com/MotorCity/
  4076. 2090/quickfaq.htm
  4077. FAQ from comp.sys.atari.st
  4078. P°ehled ji₧ zodpov∞zen²ch otßzek (a odpov∞dφ) ohledn∞ poΦφtaΦ∙ °ady Atari ST z 
  4079. elektronickΘ konference UseNetu comp.sys.atari.st.
  4080. http://www.inetworld.net/finkel/docs/st.faq
  4081. NetBSD Atari Frequently Asked Questions
  4082. Archiv otßzek a odpov∞dφ t²kajφcφch se unixovΘho systΘmu pro Atari TT a Falcon 
  4083. NetBSB (portace sφ¥ovΘho operaΦnφho systΘmu Berkeley Networking Release 2 BSD 
  4084. 4.4 Lite).
  4085. http://hola.gsyc.inf.uc3m.es/Ports/atari/faq.html
  4086. Commodore
  4087. USENET FAQs comp.sys.cbm
  4088. P°ehled odpov∞dφ na otßzky zaslanΘ do konferencφ UseNetu comp.sys.cbm (8bitovΘ 
  4089. poΦφtaΦe firmy Commodore) a comp.binaries.cbm (v²m∞na softwaru pro 8bitovΘ 
  4090. Commodory).
  4091. http://www.cis.ohio-state.edu/
  4092. hypertext/faq/bngusenet/comp/
  4093. sys/cbm/top.html
  4094. Commodore FAQ
  4095. P∞kn∞ strukturovan² p°ehled odpov∞dφ na otßzky t²kajφcφ se vÜeho ohledn∞ 
  4096. osmibitov²ch poΦφtaΦ∙ Commodore od Tima Phelpse.
  4097. http://people.delphi.com/timphelps/cmdr/
  4098. faqmain.html
  4099. Macintosh
  4100. General Macintosh FAQ
  4101. P°ehled odpov∞dφ na nejaktußln∞jÜφ otßzky okolo Macintosh∙ na serveru Peachpit 
  4102. Press specializovanΘho vydavatelstvφ publikacφ o Macintoshφch.
  4103. http://www.peachpit.com/peachpit/asktell/
  4104. questions/general.mac.html
  4105. Macintosh FAQ and Help
  4106. "Faqovsk²" metahledaΦ prohledßvajφcφ mnoho r∙zn²ch zdroj∙ technick²ch informacφ 
  4107. o poΦφtaΦφch Apple Macintosh (Apple Technical Information Library, Apple 
  4108. Reference Library, Claris Technical Info Library, Microsoft Technical Info 
  4109. Library, a the Novell Technical Info Library), dopln∞n² o seznam nejlepÜφch FAQ 
  4110. strßnek.
  4111. http://www.esu18.k12.ne.us/computing/
  4112. macfaq.html
  4113. Robert Lentz\s Macintosh FAQ
  4114. Kvalitnφ p°ehled zßkladnφch odpov∞dφ na nejΦast∞ji kladenΘ otßzky o 
  4115. Macintoshφch, dopln∞n² o p°ehled referenΦnφch informacφ o softwaru, hardwaru a 
  4116. programovßnφ "jablkov²ch" poΦφtaΦ∙.
  4117. http://www.astro.nwu.edu/lentz/mac/faqs/
  4118. home-faqs.html
  4119. Macintosh FAQ\s
  4120. Soupis otßzek a odpov∞dφ okolo Mack∙ z elektronick²ch konferencφ UseNetu na 
  4121. serveru NASA. Zahrnuje skupiny: comp.sys.mac, comp.
  4122. sys. mac.advocacy, comp.sys.mac.apps, comp.
  4123. sys. mac.comm, comp.sys.mac.games, comp.
  4124. sys. mac.hardware, comp.sys.mac.misc, comp.
  4125. sys.mac.oop.tcl, comp.sys.mac.programmer. comp.sys.mac.scitech, 
  4126. comp.sys.mac.systΘm, comp.sys.mac.wanted a comp.sys.powerpc.
  4127. http://cne.gsfc.nasa.gov/network/desktop/ mac/mac.faq.html
  4128. Well-Connected MAC FAQ
  4129. P°ehled odpov∞dφ na p°edevÜφm programßtorskΘ otßzky t²kajφcφ se Macintoshe, 
  4130. spravovan² Eliottem Rusty Haroldem autorem znßmΘ strßnky Well-Connected MAC. 
  4131. Krom∞ vlastnφho archivu obsahuje i bohat², tematicky t°φd∞n² katalog FAQ z 
  4132. t°etφch zdroj∙.
  4133. http://www.macfaq.com/faqs.html
  4134. Frequently Asked Questions about Macintosh Hardware
  4135. P°ehled otßzek a odpov∞dφ k technickΘmu vybavenφ poΦφtaΦ∙ Macintosh, 
  4136. extrahovan² z elektronick²ch konferencφ comp.sys. mac.
  4137. faq a comp.sys.mac.hardware od E. Harolda.
  4138. http://www.macfaq.com/hardwarefaq.html
  4139. Sinclair
  4140. Sinclair ZX Spectrum FAQ
  4141. Archiv konference comp.sys.sinclair, spravovan² Damienem Burkem, jen₧ je k 
  4142. dispozici i ke sta₧enφ jako zip-soubor.
  4143. http://www.nvg.unit.no/sinclair/planet/faq.
  4144. html
  4145. http://www.jetman.demon.co.uk/speccy/faq/
  4146. index.html
  4147. FAQ list for the Sinclair QL computer
  4148. V²b∞r odpov∞dφ na otßzky t²kajφcφ se poΦφtaΦ∙ Sinclair QL z konference 
  4149. comp.sys.sinclair.
  4150. ftp://ftp.nvg.unit.no/pub/sinclair/docs/qlfaq
  4151. 7 0877/OK o
  4152.  
  4153.  
  4154. Nßzev: Sony Multiscan 200PS
  4155. Autor:Vynikajφcφ na prvnφ pohled
  4156. 01
  4157. Monitor∙ ji₧ bylo na strßnkßch PC WORLDu recenzovßno mnoho. Nov² monitor od 
  4158. japonskΘho giganta je op∞t holdem trinitronov²m obrazovkßm, a co je 
  4159. zajφmav∞jÜφ, i holdem u₧ivateli.
  4160. Sony Multiscan 200PS
  4161. Rozdφly mezi trinitronov²mi a CRT obrazovkami nejsou a₧ tak zßvratnΘ, aby se 
  4162. b∞₧n²ch u₧ivatel∙ dot²kaly, ale pro nßroΦn∞jÜφho zßkaznφka je otßzka provedenφ 
  4163. obrazovky tφm prvnφm, na co se ptß. Ka₧d² ze zaveden²ch standard∙ mß svΘ klady 
  4164. i zßpory, a proto nenφ mo₧nΘ jednoznaΦn∞ °φci, kter² je lepÜφ.
  4165. TechnickΘ specifikace
  4166. Multiscan 200PS je, jako ji₧ od Sony tradiΦn∞, trinitronov² a na vysokΘ ·rovni. 
  4167. M∙₧ete tedy oΦekßvat obraz s vynikajφcφm jasem, kontrastem a barevn²m podßnφm. 
  4168. 200PS je monitor sedmnßctipalcov² a jeho vyu₧itelnß plocha p°es 40 cm pat°φ k 
  4169. v∞tÜφm, ne₧ b²vß obvyklΘ. Obrazovka s antireflexnφ vrstvou je lesklß a ve 
  4170. vertikßlnφm sm∞ru pochopiteln∞ dokonale rovnß (trinitronovΘ obrazovky jsou 
  4171. vßlcovΘ, co₧ omezuje geometrickΘ zkreslenφ a odrazy sv∞tla), horizontßln∞ je 
  4172. plochß, tak jak b²vß obvyklΘ u lepÜφch monitor∙. RozteΦ bod∙ je 0,25 mm, co₧ 
  4173. poukazuje na vysp∞lou technologii a p°ispφvß k vynikajφcφ ostrosti obrazu.
  4174. Multiscan 200PS podporuje vÜechny b∞₧nΘ grafickΘ re₧imy poΦφtaΦ∙ t°φdy PC i 
  4175. Apple. NejvyÜÜφ rozliÜenφ 1 280 x 1 024 je mo₧nΘ provozovat a₧ s frekvencφ 85 
  4176. Hz (ji₧ od 48 Hz) a i velikost obrazovky na provoz tohoto re₧imu pln∞ 
  4177. postaΦuje. Nejni₧Üφ rozliÜenφ mohou dosahovat a₧ 160 Hz obnovovacφho kmitoΦtu. 
  4178. Maximßlnφ horizontßlnφ frekvence je 92 kHz a minimßlnφ 30 kHz.
  4179. Ovlßdßnφ
  4180. Monitor se ovlßdß skrze OSD (na obrazovce zobrazovanΘ menu) a pomocφ p∞ti 
  4181. tlaΦφtek. Jas a kontrast je mo₧nΘ m∞nit bez vyvolßnφ nabφdky p°φm²m stlaΦenφm 
  4182. ovlßdacφch Üipek. TlaΦφtkovß volba t∞chto hodnot je sice nepohodlnß, ale 
  4183. digitßln∞ p°esnß a spolehlivß.
  4184. Nabφdka se zobrazφ i schovß stlaΦenφm pßtΘho tlaΦφtka, kter²m takΘ potvrzujete 
  4185. volbu. Ostatnφ funkce (a nenφ jich mßlo) si nalistujete v tΘto nabφdce. Ta 
  4186. obsahuje v prvnφm pohledu odkazy na funkce zoom (zm∞na velikosti obrazu p°i 
  4187. zachovßnφ pom∞ru stran), zm∞nu velikosti obrazu a jeho centrovßnφ, dßle jsou 
  4188. zde podnabφdky, je₧ umo₧≥ujφ m∞nit jazyk, kter²m s vßmi monitor komunikuje, 
  4189. nastavenφ barevnosti (t°i nabφdky s barevnou teplotou 5 000 K, 6 500 K a 9 300 
  4190. K, jejich₧ pom∞r modrΘ, ΦervenΘ a bφlΘ m∙₧ete zm∞nit), geometrie obrazu 
  4191. (otßΦenφ, poduÜkovitost, vydutost na jednu stranu, nastavenφ Üφ°ky hornφ a 
  4192. spodnφ strany a skosenφ obrazu) a podßnφ obrazu (sbφhavost barev v obou osßch, 
  4193. sbφhavost barev p°evß₧n∞ naho°e a p°evß₧n∞ dole, a odstran∞nφ moirΘ, 
  4194. vznikajφcφho p°i provozu vysok²ch rozliÜenφ). Poslednφ podnabφdka obsahuje 
  4195. mo₧nost demagnetizovat obrazovku (degaus), volbu vstupu (automatickou nebo 
  4196. manußlnφ), pozici nabφdky v obou sm∞rech, a koneΦn∞ uzamΦenφ ovlßdacφch prvk∙.
  4197. Krom∞ toho mß monitor na p°ednφ stran∞ jeÜt∞ t°i tlaΦφtka. Prvnφ je ASC (auto 
  4198. sizing and centering), kter²m se automaticky nastavuje velikost a centrovßnφ 
  4199. p°φchozφho obrazu. To je vhodnΘ zejmΘna tehdy, kdy₧ pot°ebujete rychle nastavit 
  4200. Φasto p°epφnanΘ re₧imy, a nechcete si d∞lat starosti s nabφdkou. ASC nastavφ 
  4201. pom∞rn∞ dob°e zcela rozhozen² obraz, ale nevyu₧ije celou plochu obrazovky a 
  4202. obvykle ani jejφ pom∞r stran. Druh²m tlaΦφtkem p°epφnßte mezi vstupnφm 
  4203. signßlem. Vstup m∙₧e b²t zajiÜt∞n bu∩ pomocφ klasickΘ 15pinovΘ zßstrΦky, nebo 
  4204. pomocφ p∞tidrßtovΘho BNC p°φvodu. Zvolen² vstup indikuje oran₧ovß LED. Poslednφ 
  4205. tlaΦφtko, ukrytΘ pod ·rove≥ panelu, slou₧φ pro vymazßnφ jednoho Φi vÜech 
  4206. nastavenφ do v²chozφch podob.
  4207. Krom∞ toho nechybφ pochopiteln∞ ani tlaΦφtko na zapnutφ, co₧ je indikovßno 
  4208. zelenou LED diodou, kterß mimo to indikuje takΘ p°echod do n∞kterΘho ze t°φ (a₧ 
  4209. na spot°ebu pouh²ch 5 W) re₧im∙ Üet°enφ enegrie.
  4210. Monitor spl≥uje normu pro ochranu pracovnφho prost°edφ TC095, podporuje plug & 
  4211. play VESA verze DDC1 a vÜechny verze DDC2, ale i p°esto m∙₧ete mφt s n∞kter²mi 
  4212. kartami problΘm p°i nastavovßnφ urΦit²ch grafick²ch re₧im∙.
  4213. Zßv∞r
  4214. S monitorem se velmi p∞kn∞ pracuje, a co vφc, hezky se na n∞j koukß. Pokud mßte 
  4215. rßdi trinitronovΘ obrazovky a nevadφ vßm tento zp∙sob ovlßdßnφ, kter² je sice 
  4216. jednoduch² na obsluhu, ale trochu pomalejÜφ, pak je Multiscan pro vßs tφm 
  4217. prav²m. Ve svΘ velikostnφ kategorii pat°φ k tomu lepÜφmu, co dneÜnφ trh 
  4218. p°inßÜφ, a navφc je na n∞j poskytovßna t°φletß zßruka.
  4219. 7 0878/CID o
  4220. obrazovka
  4221. bohatΘ ovlßdßnφ
  4222. zp∙sob ovlßdßnφ
  4223. K testu poskytla firma:
  4224. SONY Czech, Pob°e₧nφ 3 (IBC), PRAHA 8
  4225. Cena (bez DPH): 34 992 KΦ
  4226.  
  4227.  
  4228. Nßzev: Zavßd∞cφ CD 
  4229. Autor:(Bootable CD)
  4230. 01
  4231. TomßÜ BuΦina, TestCentrum IDG
  4232. Zavßd∞nφ systΘmu (boot) z CD-ROMu je myÜlenka, kterß z°ejm∞ p°iÜla s nßstupem 
  4233. rozsßhlejÜφch operaΦnφch systΘm∙ distribuovan²ch na CD, ale doposud byla 
  4234. ·sp∞Ün∞ implementovßna, pokud je mi znßmo, jen ve Windows NT 4.0.
  4235. Otevφrajφ se tφm rozsßhlΘ mo₧nosti, jak si vytvo°it zavßd∞cφ CD, kterΘ je 
  4236. samoz°ejm∞ zcela chrßn∞no proti virovΘ nßkaze, a tudφ₧ je 100% jistota "ΦistΘho
  4237. " poΦφtaΦe po zavedenφ systΘmu. Pro systΘmovΘho sprßvce skuteΦn² rßj!
  4238. Norma El Torito
  4239. Kompletnφ normu, kterß urΦuje jednak pro producenty CD-ROM mechanik, ale takΘ 
  4240. pro v²robce BIOS∙, jak vypadß struktura zavßd∞cφho CD, vytvo°ily firmy IBM a 
  4241. Phoenix a naz²vß se "El Torito". Podle tΘto specifikace existujφ dva typy 
  4242. zavediteln²ch CD-ROM∙ s obrazem disku a s obrazem diskety. Oba dva druhy 
  4243. obsahujφ obraz disku Φi diskety, kter² je p°i startu namapovßn jako virtußlnφ 
  4244. disk (u diskety je to A:, u disku C:), a BIOS dßl pokraΦuje zavßd∞nφm systΘmu z 
  4245. t∞chto virtußlnφch disk∙. Ostatnφ pφsmena disk∙ se posunou o jedno dßle, tak₧e 
  4246. z p∙vodnφho disku C: se stane D: a podobn∞. RozÜi°ujφ se dßle diskovΘ slu₧by, 
  4247. tak₧e obslu₧nΘmu programu, kter² by tuto specifikaci znal a podporoval, je 
  4248. dovoleno mapovßnφ prohlΘdnout, p°φpadn∞ i odstranit. Bohu₧el softwarovß podpora 
  4249. je v tΘto oblasti velmi zanedbanß a nenφ mi znßm jedin² program, kter² by si s 
  4250. touto situacφ dovedl poradit. To samoz°ejm∞ neznamenß, ₧e p°emapovßnφ nefunguje 
  4251. a programy s nφm nechodφ, jen ho nelze obsluhovat.
  4252. Postup v²roby
  4253. Velmi jednoduch² je zp∙sob v²roby CD-ROMu s obrazem diskety, nebo¥ je v 
  4254. n∞kter²ch vypalovacφch programech p°φmo podporovßn. Podφvejme se tedy, jak²m 
  4255. zp∙sobem vytvo°it bootable CD s programem Adaptec Easy CD Creator.
  4256. Postup p°i v²rob∞ je velmi snadn². StaΦφ si vyrobit zavßd∞cφ disketu, z nφ₧ je 
  4257. mo₧nΘ 100% nastartovat systΘm a kterß se nebude odkazovat na pevn² disk. Na 
  4258. disket∞ jeÜt∞ musφ b²t ovladaΦ CD-ROM mechaniky, nejlΘpe ovladaΦ univerzßlnφ 
  4259. (kv∙li p°enositelnosti), vΦetn∞ MSCDEX. Kdy₧ si vyzkouÜφte, ₧e z diskety bez 
  4260. problΘm∙ zavedete systΘm a zp°φstupnφte CD-ROM mechaniku, p°ichßzφ dalÜφ fßze, 
  4261. ve kterΘ si vytvo°φte vlastnφ CD. StaΦφ zaÜkrtnout polo₧ku "Bootable CD" a do 
  4262. disketovΘ mechaniky nabφdnout p°ipravenou disketu. Jejφ obraz je potΘ p°enesen 
  4263. do jednoho souboru v ko°enovΘm adresß°i CD. Dßle m∙₧ete standardnφm zp∙sobem 
  4264. p°idßvat soubory nebo zvukovΘ stopy. Pak p°ijde na °adu vypßlenφ.
  4265. Kdy₧ v setupu poΦφtaΦe povolφte zavßd∞nφ systΘmu z CD-ROM mechaniky (samoz°ejm∞ 
  4266. jen tehdy, kdy₧ BIOS tuto funkci nabφzφ) a p°i spuÜt∞nφ poΦφtaΦe v nφ nechßte 
  4267. vytvo°enΘ CD, dojde k v²Üe uvedenΘmu p°emapovßnφ obrazu diskety na CD na 
  4268. virtußlnφ disketu A: a p∙vodnφ disketa je nadßle p°φstupnß jako B: Ostatnφ 
  4269. pφsmena z∙stßvajφ bez zm∞ny. SystΘm se dßle zavede z obrazu diskety na CD, 
  4270. vΦetn∞ vÜech ovladaΦ∙, tak₧e pokud zavedete ovladaΦ pro CD-ROM mechaniku, 
  4271. m∙₧ete s nφ potΘ pracovat nap°. jako s jednotkou D.
  4272. Zßv∞rem
  4273. Specifikace "El Torito" je velmi chvßlyhodn² poΦin. ProblΘm je jedin∞ v tom, ₧e 
  4274. zatφm nenφ p°φliÜ softwarov∞ podporovßna. Ani na stran∞ vypalovacφch program∙, 
  4275. tak aby umo₧≥ovaly p°φm² zßpis do systΘmov²ch oddφl∙ CD (nap°. volume boot 
  4276. descriptor), ani na stran∞ operaΦnφch systΘm∙, aby bylo umo₧n∞no spravovat 
  4277. virtußlnφ disketu Φi disk. Velmi silnou mo₧nostφ je takΘ tvorba CD velmi dob°e 
  4278. chrßn∞n²ch proti kopφrovßnφ, kde urΦitΘ zßznamy v systΘmov²ch oblastech mohou 
  4279. pirßt∙m velmi znep°φjemnit ₧ivot.7 0879/CID o
  4280.  
  4281.  
  4282. Nßzev: AST Ascentia a docking station
  4283. Autor:poznßmkovß kniha a jejφ p°φstav
  4284. 01
  4285. Sestava, kterou jsem m∞l mo₧nost testovat, je p°φkladem °eÜenφ rozdφln²ch 
  4286. pot°eb pohybliv²ch pracovnφk∙: jak mφt svß data stßle p°φstupnß, kdekoliv s 
  4287. sebou, a p°itom se neochudit o mo₧nosti stolnφho poΦφtaΦe, jako je rozÜi°ovßnφ 
  4288. a souΦasnΘ vyu₧φvßnφ r∙zn²ch mechanik a diskov²ch jednotek.
  4289. UrΦit∞ jste poznali, ₧e hovo°φm o notebooku v kombinaci s docking station s 
  4290. mo₧nostmi b∞₧nΘho stolnφho poΦφtaΦe. Jako ka₧d² v∞tÜφ v²robce poΦφtaΦ∙, mß i 
  4291. AST v nabφdce tento dopln∞k pro svΘ notebooky. Dφky tomu, ₧e se jednß v drtivΘ 
  4292. v∞tÜin∞ p°φpad∙ o kompletnφ °eÜenφ od jednoho v²robce, mohou firmy vyu₧φvat 
  4293. r∙znΘ zp∙soby propojenφ notebook-docking a vyla∩ovat tak rychlost komunikace Φi 
  4294. aplikovat triky zlepÜujφcφ funkΦnost a jednoduchost obsluhy. Ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ 
  4295. se jednß o prodlou₧enφ systΘmovΘ sb∞rnice s pat°iΦnou podporou. AST vyu₧φvß 
  4296. plnou Üφ°i sb∞rnice 32 bit∙, co₧ mimo jinΘ umo₧≥uje instalovat do docking 
  4297. station i PCI karty. Podφvejme se nynφ na ob∞ Φßsti testovanΘ sestavy.
  4298. Ascentia
  4299. Notebook od firmy AST se °adφ do t°φdy bohat∞ vybaven²ch model∙ vÜechny typy 
  4300. °ady P-series jsou osazeny procesorem Pentium a 32 MB pam∞ti. NßÜ testovan² 
  4301. model byl vybaven 166MHz Pentiem s MMX, 12,1" barevn²m TFT displejem (maximßlnφ 
  4302. rozliÜenφ 800 x 600 bod∙) a 3GB diskem. Pou₧itß grafickß karta (s Φipem od 
  4303. Chips&Technologies) pracuje na sb∞rnici PCI a je osazena 2 MB videopam∞ti, 
  4304. podporuje VESA, DirectDraw i OpenGL z tohoto d∙vodu vßm bude pohodln∞ 
  4305. dostaΦovat i p°i pou₧itφ v∞tÜφho externφho monitoru a nßroΦn∞jÜφch grafick²ch 
  4306. aplikacφ, vΦetn∞ her. Klßvesnice obsahuje vÜechny klßvesy obvyklΘ u normßlnφch 
  4307. klßvesnic, vΦetn∞ Windows klßves, ale n∞kterΘ Φast∞ji pou₧φvanΘ funkce jsou 
  4308. dostupnΘ pouze p°es p°e°azovaΦ, co₧ vy₧aduje chvilku praxe. PCMCIA slot mß 2 
  4309. pozice, co₧ umo₧≥uje pou₧itφ karet typu I, II a III. InfraΦerven² (IRDA) port 
  4310. komunikuje rychlostφ a₧ 4 Mb/s. Tato funkce, je₧ je podporovßna nynφ i Windows 
  4311. 95, jist∞ najde Φφm dßl v∞tÜφ uplatn∞nφ, proto₧e je velice pohodlnß. P°edstavte 
  4312. si, jak p°ijdete do kancelß°e, postavφte si notebook na st∙l a bez jak²chkoli 
  4313. dalÜφch ·kon∙ tisknete na tiskßrnu, kterß stojφ opodßl.
  4314. Notebook mß dobrou multimedißlnφ v²bavu, co₧ znamenß, ₧e mß zabudovanou 
  4315. zvukovou kartu kompatibilnφ se Sound Blasterem, reproduktorky a mikrofon. Pokud 
  4316. vßm zabudovanΘ reproduktorky nebo mikrofon nedostaΦujφ, m∙₧ete si p°ipojit 
  4317. externφ. Nastavenφ funkcφ ·spory energie (bateriφ) je velice variantnφ, od 
  4318. zm∞ny doby zastavovßnφ disku, p°es automatick² p°echod do stand-by a suspend 
  4319. re₧imu, a₧ po ruΦnφ vypnutφ formou suspend re₧imu s ulo₧enφm pot°ebn²ch dat 
  4320. (obsahu pam∞ti) na pevn² disk. Jednou ze zajφmav²ch mo₧nostφ (p°evzatou ze 
  4321. server∙) je automatick² p°echod do re₧imu suspend t∞sn∞ p°ed ·pln²m vyΦerpßnφm 
  4322. bateriφ, tak₧e po dobitφ m∙₧ete pokraΦovat v prßci tam, kde vßm doÜly.
  4323. Standardnφ v²bava tΘto °ady je bohatß: CD-ROM mechanika, 3,5" disketovß 
  4324. mechanika a adaptΘr s rozsahem od 110 do 230 V. AST poskytuje na notebooky 
  4325. Ascentia sv∞tovou zßruku 3 roky, co₧ je °adφ mezi produkty pro nßroΦn∞jÜφ 
  4326. u₧ivatele.
  4327. Podφvejme se nynφ na zßkladnφ parametry: rozm∞ry jsou 289 x 54 x 228 mm, vßha 
  4328. 3,2 kg (s bateriemi a CD mechanikou), povolenß v²Üka pro prßci je 2 348 m, co₧ 
  4329. znamenß, ₧e v letadle nebo na orbitßlnφ stanici AST pou₧φvat nem∙₧ete (ale 
  4330. skladovat p°epravovat vypnut² jej m∙₧ete a₧ do v²Üky 12 km), povolen² ot°es 
  4331. Φinφ v zapnutΘm stavu 10 G, vypnutΘm 60 G. Baterie majφ kapacitu 56 Wh, co₧ 
  4332. znamenß provoz zhruba 2,5 hodiny bez zapnutΘho power managementu. Nabφjenφ trvß 
  4333. 2-4,5 hod. (p°i soub∞₧nΘ prßci).
  4334. Po celou dobu test∙ pracoval notebook spolehliv∞, urΦitΘ potφ₧e vznikly p°i 
  4335. zam∞≥ovßnφ disketovΘ a CD-ROM mechaniky.
  4336. Docking Station
  4337. Nynφ se podφvßme na "domovsk² p°φstav" pro notebooky Ascentia sΘrie P. V 
  4338. krabici najdete vlastnφ DS, klφΦky, diskety s ovladaΦi, podstavec pro monitor, 
  4339. napßjecφ kabel a manußl. DS (jak jej vidφte na obrßzku) obsahuje zavßd∞cφ 
  4340. ploÜinu pro notebook po vysunutφ tΘto desky nasadφte notebook na 2 aretaΦnφ 
  4341. kolφky a spolu s deskou jej nasunete na vlastnφ p°φpojn² konektor. Po umφst∞nφ 
  4342. do sprßvn∞ polohy se celß ploÜina zaaretuje. V²hodou tohoto °eÜenφ je, ₧e p°i 
  4343. necht∞nΘm nßrazu Φi ot°esu se notebook neuvolnφ a nedojde tak k rozpojenφ.
  4344. Na Φelnφ st∞n∞ DS jsou po stranßch reproduktorky s vlastnφm zesilovaΦem, 
  4345. uprost°ed dv∞ pozice pro CD-ROM Φi disketovou mechaniku (z toho je jedna s 
  4346. upevn∞nφm "SmartBay", stejn²m jako v notebooku). Dßle jsou zde tlaΦφtka pro 
  4347. zapnutφ napßjenφ, vysunutφ notebooku a regulaci hlasitosti reproduktor∙. V 
  4348. zadnφ Φßsti jsou obvyklΘ konektory a pozice pro dv∞ rozÜi°ujφcφ karty (ISA nebo 
  4349. PCI). Dφky tomu, ₧e propojenφ notebooku s DS je pln∞ 32bitovΘ, mohou b²t 
  4350. pou₧ity PCI karty i s bus-masteringem, tφm pßdem rozÜφ°enφ funkΦnosti poΦφtaΦe 
  4351. brßnφ snad jen jejich omezen² poΦet (dv∞ karty). V hornφ Φßsti DS jsou PCMCIA 
  4352. sloty stejnΘho typu jako v notebooku.
  4353. Dr₧ßk na monitor je mo₧nΘ upevnit tak, ₧e je monitor postaven nad zav°en²m, 
  4354. p°ipojen²m notebookem. DS tak umo₧≥uje vytvo°enφ plnohodnotnΘho stolnφho 
  4355. poΦφtaΦe jednak vzhledov∞, jednak v²konov∞ zvlßÜt∞ pokud je notebook podobnΘ 
  4356. konfigurace jako ten nßÜ. Co se designu t²Φe, posu∩te sami.
  4357. P°i instalaci notebooku do DS v naÜem p°φpad∞ prob∞hlo vÜe automaticky. Plug 
  4358. and play fungovalo bez problΘm∙, vytvo°ila se novß hardwarovß konfigurace Dock 
  4359. 1. Jak p°emost∞nφ pro PCI sb∞rnici, tak sφ¥ovß karta v DS byly sprßvn∞ 
  4360. detekovßny. Hezkß je funkce "odpojit", kterß₧to se objevφ po p°ipojenφ na DS ve 
  4361. Windows 95 pod tlaΦφtkem Start, a po jejφm₧ zvolenφ se deska s notebookem 
  4362. uvolnφ a vysune.7 0880/D╠D q
  4363. AST Ascentia + docking
  4364. 32bitovΘ propojenφ
  4365. uchycenφ notebooku
  4366. design
  4367. problΘmy s detekcφ CD-ROMu
  4368. Cena docking station P sΘrie: 29 703 KΦ
  4369. K testu poskytla firma: Compartners, Tßborskß 965, Mladß Boleslav
  4370.  
  4371.  
  4372. Nßzev: Cayenne ObjectTeam 6.1.1
  4373. Autor:Bed°ich Smetana
  4374. 01
  4375. K nejslo₧it∞jÜφm, z programovΘho hlediska, pat°φ konstrukce (podnikov²ch) 
  4376. informaΦnφch systΘm∙. Prakticky ₧ßdn² z v²vojß°sk²ch nßstroj∙ na n∞ nenφ 
  4377. dostateΦn∞ p°ipraven a mnohΘ jazyky Φi konstrukΦnφ balφky jsou jeÜt∞ v 
  4378. plenkßch. Technologie tvorby podnikov²ch informaΦnφch systΘm∙ (PIS) se opφrß o 
  4379. n∞kolik zßkladnφch fakt∙. PIS aplikace jsou co do rozsahu k≤du, ale i dat 
  4380. zdaleka nejv∞tÜφmi softwarov²mi aplikacemi v∙bec. Jsou prakticky ve vÜech 
  4381. p°φpadech konstruovßny na zakßzku nebo p°φmo firmou, je₧ PIS pou₧φvß. Provßd∞jφ 
  4382. se velmi Φasto ·pravy i na nejhlubÜφ ·rovni, a p°itom musφ b²t p°echod v₧dy 
  4383. plynul². A v neposlednφ °ad∞ je velmi d∙le₧itß spolehlivost a robustnost.
  4384. ObjectTeam pat°φ do rodiny CASE nßstroj∙, co₧ je vlastn∞ souhrnnΘ oznaΦenφ pro 
  4385. nßstroje podporujφcφ anal²zu, nßvrh a implementaci systΘmu. V jeho p°φpad∞ je 
  4386. tato podpora navφc zalo₧ena na vφceu₧ivatelskΘm p°φstupu. Jist∞ mi dßte za 
  4387. pravdu, ₧e i v b∞₧n²ch podnikov²ch podmφnkßch, kde vyvφjφ menÜφ a st°edn∞ velkΘ 
  4388. aplikace v∞tÜφ poΦet lidφ, je od jistΘho stavu situace zcela ne·nosnß. Nikdo 
  4389. nevφ, co je hotovo, kterß verze je poslednφ, jak funguje tato rutina od 
  4390. Φlov∞ka, jen₧ z prßce odeÜel, atd. U PIS je v²sledek dφlem i desφtek lidφ a 
  4391. jak²koliv chaos by znamenal t∞₧ko odstranitelnΘ chyby a komplikaci p°i v²voji. 
  4392. Proto zde (a nejen zde) nastupujφ CASE nßstroje, kterΘ by m∞ly problΘmy 
  4393. vznikajφcφ tφm, ₧e mezi sebou spolupracujφ rozdφlnφ tv∙rci, zcela set°φt. 
  4394. V²sledek se pak projevφ nejen na kvalit∞ aplikace, ale i na razantn∞ zkrßcenΘ 
  4395. dob∞ v²voje, kterß zvyÜuje produktivitu prßce a sni₧uje nßklady. Popisovan² 
  4396. nßstroj podporuje Rumbaughovu metodologii objektov∞ orientovanΘho v²voje 
  4397. projektu a d∞lφ se na Φßst klientskou a na Φßst serverovou, kde je ulo₧ena a 
  4398. spravovßna sdφlenß repository.
  4399. Program a po₧adavky
  4400. Program je a₧ na drobnΘ chybiΦky spφÜe estetickΘho a nikoliv zßsadnφho 
  4401. charakteru dob°e zpracovßn. Snad nejmocn∞jÜφ zbranφ ObjectTeamu je jeho 
  4402. otev°enost. Nßstroj je postaven na jazyku TCL (podobn² jazyku C), a velkß Φßst 
  4403. tohoto nßstroje je k dispozici ve zdrojovΘ podob∞. Program je na tom velmi 
  4404. dob°e s podporou cφlov²ch v²vojß°sk²ch nßstroj∙. Podporuje klasick² 
  4405. PowerBuilder, Visual Basic, INFORMIX-NewEra, C++, Ada, SmallTalk, CORBA IDL a 
  4406. takΘ Javu ke ka₧dΘmu p°idßvß specifickΘ pot°ebnΘ funkce. Hodφ se tedy i pro 
  4407. v²voj aplikacφ pro Internet/intranet, nebo¥ spoleΦn∞ s Javou pracuje i s HTML 
  4408. soubory. Pro milovnφky pokrokov²ch technologiφ bude d∙vodem k ud∞lenφ kladnΘho 
  4409. bodu takΘ vestav∞nß podpora standardu UML (Unified Modeling Language) pro 
  4410. objektov∞ orientovan² v²voj.
  4411. Vytvß°enß dokumentace vychßzφ ve formßtu pro MS Word, FrameMaker a Interleaf, 
  4412. atd., nebo¥ v²Φet nem∙₧e b²t dφky otev°enosti produktu koneΦn².
  4413. P°i pohledu na systΘmovΘ po₧adavky (max. 70 MB na disku, 32 MB RAM) jsem m∞l 
  4414. obavy, ₧e produkt bude v²voj spφÜe zdr₧ovat, ale ty se ukßzaly neopodstatn∞nΘ. 
  4415. Programy chodφ obstojn∞ rychle a do po₧adovanΘ pam∞ti se vßm zcela klidn∞ jeÜt∞ 
  4416. n∞jak² v²vojß°sk² nßstroj vejde.
  4417. PodporovanΘ platformy operaΦnφch systΘm∙ jsou tyto: Windows NT 3.51 a 4.0, 
  4418. Solaris 2.4 a 2.5.1, HPUX 10.01, DEC UNIX 4.0 a AIX 4.1. Klient m∙₧e b²t 
  4419. instalovßn i do Windows 95.
  4420. Databßze
  4421. VÜechny podnikovΘ informaΦnφ systΘmy se opφrajφ o databßze, obvykle to b²vß 
  4422. formou podpory n∞kterΘho z mocn²ch a zab∞hnut²ch databßzov²ch makrosystΘm∙. Ji₧ 
  4423. tedy od poΦßtku se i v²voj musφ o databßzi opφrat, a to je dalÜφ bolφstka mnoha 
  4424. v²vojß°sk²ch nßstroj∙, nikoliv vÜak ObjectTeamu. ObjectTeam podporuje relaΦnφ 
  4425. databßze Oracle, Sybase, Informix, Ingres a MS SQL Server. To je nabφdka 
  4426. pom∞rn∞ sluÜnß a pro b∞₧nou praxi zcela vyhovujφcφ.
  4427. Spoluprßce
  4428. ObjectTeam v sob∞ mß zabudovanou podporu pracovnφch skupin na takovΘ ·rovni, ₧e 
  4429. by ani v∞tÜφm t²m∙m nem∞la spoleΦnß prßce Φinit problΘmy. Je zde pln∞ zavedena 
  4430. podpora u₧ivatelsk²ch prßv, a to v souΦinnosti se sφ¥ov²m operaΦnφm systΘmem. 
  4431. Odpadß tu tedy nutnost dalÜφho p°ihlaÜovßnφ a bezpeΦnost odpovφdß ·rovni 
  4432. zvolenΘho OS.
  4433. JednoduchΘ vÜak nenφ jen rozd∞lit prßci mezi u₧ivatele, ale velmi jednoduÜe se 
  4434. takΘ budete p°epφnat mezi r∙zn²mi projekty (tak snadno, jak snadnΘ je ¥uknutφ 
  4435. myÜi) a mezi r∙zn²mi verzemi projektu jednoho. A prßv∞ v tom je ObjectTeam 
  4436. opravdu siln². JednotlivΘ v²tvory si m∙₧ete odlo₧it do subverzφ a r∙zn²ch 
  4437. systΘmov²ch odr∙d, pak je t°eba ani nepou₧φt, nebo vytvo°it paraleln∞ n∞kolik 
  4438. verzφ, kterΘ budou mezi sebou sdφlet spoleΦnΘ prvky, a ve finßle pou₧φt pak 
  4439. jakoukoliv z nich, m∙₧ete pracovat na novΘ verzi ji₧ v dob∞, kdy se pracuje 
  4440. stßle na prvnφ, atd.
  4441. Hlavnφ aplikace dokß₧e na n∞kolika ·rovnφch pracovat s cel²m vaÜφm projektem 
  4442. nebo scΘnß°em a jφt do hloubky a₧ jednotliv²ch dokument∙. Zßrove≥ s tφm se m∞nφ 
  4443. i v²znam systΘmov²ch funkcφ, podle objektu, se kter²m pracujete.
  4444. Zßv∞r
  4445. Produkt ji₧ je velmi vysp∞l², o Φem₧ sv∞dΦφ i Φφslo verze. ╚φm vφce vÜak nabφzφ 
  4446. nejpoΦetn∞jÜφm t²m∙m, vytvß°ejφcφm nejrozsßhlejÜφ aplikace, tφm vφce se 
  4447. vzdaluje menÜφm st°ednφm a mal²m implementacφm, kde rad∞ji zvolφ zpracovßnφ, 
  4448. jakΘ m∙₧eme vid∞t nap°. u produkt∙ 
  4449. Dφky ObjectTeamu je v²voj v t²mu mnohem sna₧Üφ, lΘpe se zavßd∞jφ novΘ verze a 
  4450. snßze se udr₧uje po°ßdek nejen v dokumentacφch, ale i v samotn²ch projektech. 
  4451. ObjectTeam pat°φ rozhodn∞ k tomu lepÜφmu, co se v souΦasnΘ dob∞ z nov²ch verzφ 
  4452. na trhu objevilo, a v∞°te nebo ne, bude pro ka₧dΘ v∞tÜφ programßtorskΘ odd∞lenφ 
  4453. p°φnosem.
  4454. Pozn. red.: Ukßzkovou verzi produktu naleznete na naÜem CD-ROMu z Φφsla 11/97.
  4455. 7 0881/OK oCayenne ObjectTeam 6.1.1
  4456. podpora subverzφ, generßtor∙ k≤du, podpora UML
  4457. zpracovßnφ objektovΘ orientace
  4458. vysp∞lost aplikace vedoucφ k poklesu intuitivnosti u₧ivatelskΘho rozhranφ
  4459. K testu poskytla firma:
  4460. KOMIX, s. r. o. Holubova 1, Praha 5
  4461. Cena (bez DPH): 13 600 KΦ
  4462.  
  4463.  
  4464. Nßzev: Encyklopedie obecn²ch v∞domostφ
  4465. Autor:Jan LipÜansk²
  4466. 01
  4467. Ottova encyklopedie obecn²ch v∞domostφ by ve vaÜφ knihovniΦce v tiÜt∞nΘ podob∞ 
  4468. zabrala docela hodn∞ mφsta obnßÜφ toti₧ 28 tlust²ch svazk∙ o celkovΘm poΦtu 29 
  4469. 000 stran, na nich₧ byste naÜli na 180 000 hesel. P°evΘst vÜechen tento 
  4470. materißl do digitßlnφ podoby CD-ROMu dalo asi p∞knou fuÜku, a u₧ za ni pat°φ 
  4471. smeknout klobouk p°ed vÜemi, kdo se na tΘto prßci podφleli.
  4472. Po nainstalovßnφ programu Acrobat Reader na vßÜ hard disk m∙₧ete ji₧ spustit 
  4473. aplikaci Ottova slovnφku. Objevφ se v podob∞ obrßzku klasickΘ d°ev∞nΘ 
  4474. knihovniΦky. Kliknutφm na po₧adovan² svazek jej otev°ete a m∙₧ete se dßle no°it 
  4475. do podhesel podle libosti. V textu pak najdete zaΦlen∞no p°es 5 000 p∙vodnφch 
  4476. obrßzk∙, kterΘ jsou dopln∞ny jeÜt∞ 500 Φernobφl²mi i barevn²mi p°φlohami.
  4477. Vyhledßvßnφ pat°ilo v prvnφ verzi k snad jedin²m zßpor∙m tΘto unikßtnφ akce. 
  4478. Chyb∞l fulltext a vyhledßvßnφ probφhalo zp∙sobem: otev°enφ svazku nap°. pro 
  4479. oddφly
  4480. J-K, zde najφt pododdφly, zaΦφnajφcφ kup°φkladu pφsmeny Kl-K°, nalistovat K°, a 
  4481. pak si teprve najφt heslo K°ovßci. V novΘ verzi vÜak auto°i slibujφ nejen 
  4482. fulltext, ale takΘ zabudovanou mo₧nost hlasovΘho v²stupu pro nevidomΘ, tak jak 
  4483. jej p°edstavili na Invexu. Ka₧dopßdn∞ vÜak pat°φ smeknout klobouk p°ed doslova 
  4484. mravenΦφ pracφ vÜech, kte°φ p°evßd∞li tiÜt∞nou verzi encyklopedie do podoby 
  4485. elektronickΘ mezi t∞mito lidmi bylo toti₧ i hodn∞ t∞lesn∞ posti₧en²ch.
  4486. Ottova encyklopedie obecn²ch v∞domostφ
  4487. Producent: Aion CS, s. r. o., AMD, v. o. s.
  4488. Äßnr: encyklopedie
  4489. OS: Windows 3.1, 95, Apple Macintosh, UNIX
  4490. Cena: 4 900 KΦ
  4491. K recenzi poskytla firma:
  4492. Aion CS, s. r. o.
  4493.  
  4494.  
  4495. Nßzev: Respekt 90-96
  4496. Autor:Jan LipÜansk²
  4497. 01
  4498. Pro vÜechny milovnφky n∞kdejÜφho InformaΦnφho servisu, nyn∞jÜφho Respektu, je 
  4499. p°ipraven CD-ROM, na n∞m₧ naleznou nejen kompletnφ archiv Φlßnk∙ za poslednφch 
  4500. sedm let, ale takΘ ono ji₧ tak znßmΘ "n∞co navφc".
  4501. Po vlo₧enφ CD-ROMu do mechaniky se automaticky spustφ ·vodnφ okno. Kliknutφm na 
  4502. tlaΦφtko "Instalace" se pak nahrajφ do vaÜeho poΦφtaΦe softwarovΘ programy, 
  4503. pot°ebnΘ ke spuÜt∞nφ. V tom je jedin² zßpor tohoto produktu: instalace trvß 
  4504. neskuteΦn∞ dlouho a je v podstat∞ dvojnßsobnß: nejd°φve se toti₧ instaluje 
  4505. skoro celß knihovna, ji₧ obsahuje CD-ROM, a vzßp∞tφ PowerPoint Viewer. Pokud 
  4506. protßhnete mΘdium antivirov²m testem, objevφte pak v jednom p°ilo₧enΘm wordovΘm 
  4507. dokumentu makrovirus, kter² vÜak na funkci CD-ROMu nemß prakticky vliv.
  4508. Co po sßhodlouhΘ instalaci tedy najdete v menu? P°es 7 000 Φlßnk∙ v kompletnφm 
  4509. zn∞nφ, tirß₧e, vÜech 353 titulnφch strßnek, 170 fotografiφ dvornφch 
  4510. "respek¥ßck²ch" autor∙, a jako onen zmφn∞n² bonb≤nek navφc ukßzky z televiznφho 
  4511. Respektovßnφ, kterΘ jsou sest°i₧eny do velmi milΘho a vtipnΘho, Φasov∞ 
  4512. nenßroΦnΘho filmu (formßt .avi).
  4513. Pokud jste i p°φznivci televiznφ reklamy na t²denφk Respekt, i tΘ se vßm 
  4514. dostane v mφ°e po₧ehnanΘ p°edstavφ se celß redakce, k dispozici je fulltext, 
  4515. pouze jednotlivß okna jsou n∞kdy Üpatn∞ d∞lena, tak₧e chcete-li znßt nap°. cel² 
  4516. nßzev Φlßnku, musφte se leckdy dom²Ület.
  4517. Jinak vÜak CD-ROM Respekt 90-96 p°inßÜφ opravdu podn∞tnΘ chvilky zamyÜlenφ nad 
  4518. tφm, jak se naÜe spoleΦnost za poslednφch sedm let m∞nila a jak se tyto zm∞nily 
  4519. projevily v jemn∞ ironickΘm podtextu Φlßnk∙.
  4520. Respekt 90-96
  4521. Producent: R-presse, Infosoft
  4522. Äßnr: databßze
  4523. OS: Windows 95
  4524. Cena: 990 KΦ
  4525. K recenzi poskytla firma:
  4526. R-presse
  4527.  
  4528.  
  4529. Nßzev: ZvlßÜt∞ makrovir≤zy na vzestupu
  4530. Autor:MAREK D╠DI╚
  4531. 01
  4532. B∞hem tohoto roku prob∞hl v Severnφ Americe pr∙zkum, kter² se zam∞°il na v²skyt 
  4533. poΦφtaΦov²ch vir∙ u firem. Vzhledem k tomu, ₧e podobnΘ Üet°enφ prob∞hlo i 
  4534. vloni, je mo₧nΘ se zamyslet nad souΦasn²m v²vojem.
  4535. Ji₧ prvnφ zßkladnφ ·daj je tvrd² 99,3 % dotßzan²ch st°ednφch a v∞tÜφch firem 
  4536. m∞lo zß₧itky s viry minimßln∞ na jednom poΦφtaΦi. P°esto₧e pou₧φvßnφ 
  4537. antivirov²ch program∙ stoupß (nynφ 73 % poΦφtaΦ∙ oproti 60 % p°ed rokem), 
  4538. souΦasn∞ rostou i problΘmy s viry. Zatφmco se v roce 1996 setkßvalo m∞sφΦn∞ s 
  4539. novou infekcφ zhruba deset u₧ivatel∙ z tisφce, tak letos jich bylo ji₧ t°icet 
  4540. t°i. Po shromß₧d∞nφ ·daj∙ od respondent∙ reprezentujφcφch cca 750 000 poΦφtaΦ∙ 
  4541. vyplynulo, ₧e b∞hem roku bylo naka₧eno 406 poΦφtaΦ∙ z 1 000. Jako zdroj nßkazy 
  4542. uvßdφ 47 % naka₧enou disketu, 26 % p°ipojen² soubor v e-mailu, 19 % 
  4543. downloadovan² soubor a 7╩% nevφ.
  4544. Jak se vÜak tyto nßkazy promφtnou na celkovΘm chodu firmy? V n∞kter²ch 
  4545. p°φpadech dojde k zasa₧enφ serveru a to mß za nßsledek n∞kdy i jeho odstavenφ 
  4546. pr∙m∞rn² Φas je potom 40 minut (zde doÜlo od lo≥ska k v²raznΘmu zlepÜenφ, z 5,8 
  4547. hodin, pravd∞podobn∞ vlivem vzr∙stajφcφch zkuÜenostφ systΘmov²ch pracovnφk∙). 
  4548. NicmΘn∞ celkovß obnova trvß pr∙m∞rn∞ 44 hodin a vy₧ßdß si 21,7 Φlov∞ko-dn∙ 
  4549. prßce.
  4550. Toto jsou fakta obecnß, ale p°i podrobn∞jÜφm pohledu zjistφme, ₧e neslavnΘ 
  4551. prvenstvφ v poΦtu infekcφ zanedlouho p°eberou pravd∞podobn∞ makroviry. Jako 
  4552. ilustraΦnφ p°φklad m∙₧e poslou₧it makrovirus Word.concept (nebo tΘ₧ WM.concept 
  4553. a Prank), kter² se objevil v polovin∞ roku 1995, b∞hem roku 1996 m∞l 24 412 
  4554. lokalizovan²ch v²skyt∙ a v prvnφch dvou m∞sφcφch roku tohoto ji₧ 10 750. Dostal 
  4555. se tak do "TOP TEN" nejrozÜφ°en∞jÜφch vir∙, kde jsou vÜak u₧ nynφ i dalÜφ 
  4556. makroviry. Jejich rozÜφ°enφ napomßhß stoupajφcφ e-mailovß komunikace (s 
  4557. p°ipojen²mi dokumenty) a stahovßnφ textov²ch soubor∙ z 
  4558. Tak₧e a₧ budete po°izovat Φi nastavovat antivirov² program, nezapome≥te na 
  4559. dokumenty a e-maily s jejich makroviry.
  4560. Nßsledek19961997
  4561. Odstavenφ serveru5,8 hodi40 minut
  4562. Doba obnovy44 hodi44 hodin
  4563. ╚lov∞ko-hodiny1022
  4564. FinanΦnφ ztrßty8 100 USD8 366 USD
  4565. DatumPoΦet
  4566. leden 966,1
  4567. ·nor 9614,4
  4568. leden 9735,21
  4569. ·nor 9733,86
  4570.  
  4571.  
  4572. Nßzev: Windows CE 2.0 v²kon a barvy
  4573. Autor:MAREK D╠DI╚
  4574. 01
  4575. Zhruba rok po uvedenφ Windows CE p°iÜel Microsoft s novou, druhou verzφ tohoto 
  4576. operaΦnφho systΘmu urΦenΘho p°edevÜφm pro kapesnφ poΦφtaΦe (handheldy), ale i 
  4577. set-top boxy a jinß s PC nekompatibilnφ za°φzenφ. Uvedenφ prob∞hlo o 
  4578. prßzdninßch s nßstupem novΘ °ady handheld∙. Podφvejme se nynφ na faktickΘ 
  4579. p°φnosy tΘto novΘ verze.
  4580. Nejsnßze viditelnou zm∞nou mezi handheldy vybaven²mi Windows CE 1.x a 2.0 je 
  4581. v∞tÜφ displej. Ty novΘ vyu₧φvajφ rozliÜenφ 640 na 240 bod∙, co₧ je vlastn∞ 
  4582. polovina standardnφ VGA obrazovky (1.x byly, krom∞ pozd∞ji se objevivÜφho
  4583. HP 320LX, limitovßny rozm∞rem 480 na 240 bod∙). Dßle je tu mo₧nost 256 barev 
  4584. nebo Üedφ, oproti p°edchozφm Φty°em stup≥∙m Üedi. V∞tÜina nov²ch handheld∙ 
  4585. p°ichßzφ takΘ s v²konn∞jÜφm procesorem a podporou dobφjecφch Φlßnk∙. CE 2.0 
  4586. rovn∞₧ p°φmo podporujφ dalÜφ funkce jako je podsv∞tlenφ, zßznam zvuku a 
  4587. vestav∞n² modem.
  4588. V oblasti softwaru je zde nynφ mo₧nost odeslat dokumenty z Pocket Wordu a 
  4589. Pocket Excelu p°φmo na tiskßrnu, posφlat a p°ijφmat e-maily s p°ipojen²mi 
  4590. soubory a vyu₧φvat kontrolu pravopisu v Pocket Wordu (zatφm jen v angliΦtin∞), 
  4591. kter² je souΦßstφ systΘmu. TakΘ m∙₧ete exportovat data z vaÜeho MS Outlooku na 
  4592. stolnφm poΦφtaΦi do Φty°ech Pocket aplikacφ Inbox, Addresses, Calendar a Tasks. 
  4593. Podpora Ethernetu umo₧≥uje p°φmΘ p°ipojenφ p°es PCMCIA kartu. Kdy₧ chcete na 
  4594. cestßch n∞co p°edvßd∞t, je zde pro vßs Pocket PowerPoint (ten neumo₧≥uje tvorbu 
  4595. prezentacφ a je limitovßn 256 barvami, ale ve spojenφ s kartou pro VGA v²stup a 
  4596. projektorem m∙₧ete promφtat pln² VGA formßt).
  4597. Jako dalÜφ p°φnosy lze jmenovat v∞tÜφ synchronizaΦnφ mo₧nosti a Pocket Internet 
  4598. Explorer s podporou rßmeΦk∙.
  4599.  
  4600.  
  4601. Nßzev: "Centaur Inside" v²kon a nφzkß cena
  4602. Autor:Marek D∞diΦ
  4603. 01
  4604. Neznßmß, no-name firma navrhla a vyrßbφ vlastnφ procesor t°φdy Pentium MMX. 
  4605. Procesor je srovnateln∞ rychl² s Intelem, ale cena je n∞kolika nßsobn∞ ni₧Üφ. 
  4606. Tato spoleΦnost se objevila p°ed mΘn∞ ne₧ dv∞ma roky. Je to ₧ert? Nikoliv. 
  4607. Minul² m∞sφc vstoupil Centaur Technologies na scΘnu se zajφmav²m MMX 
  4608. procesorem. P°esn∞ji °eΦeno, sestava postavenß na IDT WinChip C6 od Centauru 
  4609. dosßhla v kancelß°sk²ch aplikacφch v²konu sestav s Pentiem MMX, ale je o 34 
  4610. procent levn∞jÜφ.
  4611. Samoz°ejm∞, ₧e jsou zde i stinnΘ strßnky slab² v²kon na plovoucφ Φßrce, MMX a 
  4612. Windows NT v∙bec, ale jednß se o siln² pr∙lom v oblasti cena/v²kon s Pentiem 
  4613. kompatibilnφch sestav. P°esto jsou distributo°i v zavßd∞nφ t∞chto sestav na trh 
  4614. zatφm opatrnφ. Redakce americkΘho PC WORLDu testovala sestavu AES WinSpeed 200 
  4615. s 200MHz Φipem IDT WinChip C6, 32 MB pam∞ti, 1,6GB diskem a 24rychlostnφ CD-ROM 
  4616. mechanikou a porovnßvala ji s pr∙m∞rnou sestavou s 200MHz Pentiem v²sledky 
  4617. m∙₧ete vid∞t v tabulce, v²kon v kancelß°sk²ch aplikacφch se neliÜil vφce jak o 
  4618. 3 procenta. Daleko horÜφch parametr∙ vÜak sestava dosßhla u prßce s multimΘdii 
  4619. Director o 16 % pomalejÜφ, a Photoshop dokonce o 40. Ale pozor, je zde 
  4620. prohlßÜenφ Centauru, ₧e v dalÜφ verzi C6+ bude toto v²razn∞ vylepÜeno, spolu s 
  4621. dalÜφ podporou pro 3D instrukce DirectX.
  4622. Cht∞li byste znßt pozadφ tΘto firmy? Zde je: mozkem spoleΦnosti je Glenn Henry, 
  4623. znßm² v oblasti nßvrh∙ procesor∙. Ten sv²m p°φnosem p°i v²voji hybridnφho 
  4624. procesoru RISC-x86 zaujal spoleΦnost IDT Technologie, vyrßb∞jφcφ SRAM Φipy, a 
  4625. ta zalo₧ila Centaur jako svou poboΦku v roce 1995. P°esto₧e je Glenn Henry 
  4626. ÜpiΦkov² odbornφk (IBM jej platila jako nezßvislΘho poradce IBM fellow), nemß 
  4627. p°φliÜ mnoho iluzφ o ·toku na pozice Intelu. V²hledov∞ by se zßkaznφky Centauru 
  4628. m∞li stßt ti, jim₧ jde o cenu a netrßpφ se p°φliÜ znaΦkou.
  4629. ╚ip od Centauru mß mφsto p∞ti pouze Φty°i vrstvy kovu a pou₧φvß matrici 0,88 mm 
  4630. (co₧ je polovina ne₧ u K6 od AMD). Proto nenφ problΘm s v²robou verzφ pro 
  4631. notebooky a ty prodßvajφ dokonce za stejnou cenu, tedy za 160 USD (ve srovnßnφ 
  4632. s Intelem za 252 USD, resp. 604 USD za notebookovou verzi). Centaur je 
  4633. optimistick² a v∞°φ v ·sp∞ch sestav s prodejnφ cenou pod 1╩200 USD.
  4634.  
  4635.  
  4636. Nßzev: PowerBook G3 op∞t nejrychlejÜφ
  4637. Autor:ROMAN BART┴K
  4638. 01
  4639. Kdy₧ Apple zaΦßtkem roku uvedl PowerBook 3400c/240, zφskal tφm v²konnostnφ 
  4640. nßskok, kter² PC notebooky dohnaly a₧ v lΘt∞. Nynφ p°enosn² poΦφtaΦ s jablφΦkem 
  4641. ve znaku op∞t unikß sv²m pronßsledovatel∙m dφky novΘmu modelu PowerBook G3. Ten 
  4642. je tΘm∞° dvakrßt rychlejÜφ ne₧ jeho p°edch∙dce PB 3400c a v²konov∞ tak 
  4643. p°ekonßvß i v∞tÜinu stolnφch poΦφtaΦ∙. TakΘ ve srovnßnφ se ÜpiΦkou 
  4644. PC-kompatibilnφch notebook∙ (233MHz Pentium MMX) je PowerBook G3 ve v∞tÜin∞ 
  4645. operacφ znateln∞ rychlejÜφ.
  4646. Zßkladem excelentnφho v²konu PowerBooku G3 je 250MHz procesor PowerPC 750 (G3), 
  4647. kter² je i p°i stejnΘ frekvenci v²razn∞ v²konn∞jÜφ, ne₧ PPC 603e pou₧φvan² v 
  4648. ostatnφch PowerBoocφch. A to je jeÜt∞ doprovßzen 512KB backside cache b∞₧φcφ na 
  4649. 100 MHz. TakΘ 50MHz sb∞rnice p°inßÜφ v∞tÜφ pr∙chodnost a i 5GB ATA IDE pevn² 
  4650. disk je rychlejÜφ ne₧ disk u PB 3400c. Jedinß konfigurace poΦφtaΦe je dodßvßna 
  4651. s 32 MB pam∞ti EDO RAM rozÜi°itelnΘ na 160 MB, 20rychlostnφ CD--ROM jednotkou a 
  4652. s 2 MB videopam∞ti, kterou ovÜem nelze dßle rozÜi°ovat. Na externφm monitoru 
  4653. tak sice m∙₧ete pracovat s 24bitovou barvou, vestav∞n² 12,1" aktivnφ LCD 
  4654. displej ale zvlßdß jen 18bitovou barvu. Podobn∞ jako u PB 3400 nenφ podporovßna 
  4655. prßce s dvojicφ displej∙, a externφ monitor m∙₧e pouze zrcadlit obsah LCD 
  4656. displeje (nebo je LCD displej vypnut). Pro p°ipojenφ monitoru se op∞t pou₧φvß 
  4657. VGA konektor, redukce pro macovskΘ displeje je p°ilo₧ena. PowerBook G3 pou₧φvß 
  4658. v²konn∞jÜφ (47╩W) baterii, jejφ ₧ivotnost je ale vzhledem k v∞tÜφ spot°eb∞ 
  4659. podobnß jako u ostatnφch PowerBook∙, tj. 2-4 hodiny. Vzhled poΦφtaΦe je stejn² 
  4660. jako u PowerBooku 3400. K dispozici je takΘ stejnß sada rozhranφ vΦetn∞ IrDA 
  4661. kompatibilnφho infraΦervenΘho portu, vestav∞nΘho Ethernetu/modemu, dvojice PC 
  4662. Card slot∙ (s podporou Zoom Video) a rozÜi°ujφcφho slotu. Za°φzenφ v 
  4663. rozÜi°ujφcφm slotu (disketa, CD-ROM, MO disky...) lze m∞nit za b∞hu poΦφtaΦe, 
  4664. bez nutnosti uspßnφ nebo dokonce restartu. Kompatibilnφ jsou vÜechny 
  4665. rozÜi°ujφcφ moduly urΦenΘ pro PB 190, 5300 a 3400.
  4666. PowerBook G3 p°edstavuje plnohodnotnou nßhradou stolnφho poΦφtaΦe a je urΦen 
  4667. pro vÜechny, kte°φ na cestßch pot°ebujφ v²kon bez kompromis∙. RychlejÜφ jsou 
  4668. dnes jen nejv²konn∞jÜφ stolnφ poΦφtaΦe.
  4669. PowerBook G3 se prodßvß za 5╩700 USD, tedy za podobnou cenu, s jakou p°ichßzel 
  4670. na trh jeho p°edch∙dce PB 3400c. Ten z∙stßvß i nadßle v prodeji, p°esouvß se 
  4671. ale nynφ do st°ednφ kategorie.
  4672.  
  4673.  
  4674. Nßzev: Apple uvßdφ PowerMacy G3
  4675. Autor:ROMAN BART┴K
  4676. 01
  4677. Dne 10. listopadu p°edstavil Steve Jobs, doΦasn² CEO Apple, novou generaci 
  4678. poΦφtaΦ∙ Power Macintosh G3 nabφzejφcφ vysok² v²kon za p°ekvapiv∞ nφzkou cenu. 
  4679. Jak napovφdß nßzev, jsou novΘ poΦφtaΦe vybaveny procesorem PowerPC 750 (G3), 
  4680. kter² je optimalizovßn pro prßci s Mac OS (p°esn∞ji, je optimalizovßn na 
  4681. celoΦφselnΘ operace). V²kon poΦφtaΦ∙ je jeÜt∞ zv²Üen p°φtomnostφ 512KB 
  4682. backside, cache b∞₧φcφ na poloviΦnφ
  4683. frekvenci procesoru. Procesor je u Apple v∙bec poprvΘ zasazen do ZIF konektoru, 
  4684. kter² usnad≥uje a zlev≥uje jeho p°φpadn² upgrade. Ostatn∞ celß zßkladnφ deska 
  4685. doznala v²razn²ch zm∞n vedoucφch ke zv²Üenφ v²konu a snφ₧enφ ceny. VÜechny novΘ 
  4686. modely pou₧φvajφ stejnou zßkladnφ desku se sb∞rnicφ b∞₧φcφ na 66 MHz. K 
  4687. dispozici je trojice DIMM slot∙ pro rychlou pam∞¥ SDRAM a je na nφ takΘ 
  4688. vestav∞n videoobvod s 64bitov²m Φipem ATI 3D RAGE II+ a 2╩MB videopam∞ti 
  4689. rozÜi°itelnΘ na 6 MB. Pro zφskßnφ r∙zn²ch konfiguracφ se pou₧φvajφ tzv. 
  4690. personality cards, nabφzejφcφ nap°φklad vstup/v²stup zvuku, p°ipojenφ modemu 
  4691. nebo vstup/v²stup videosignßlu.
  4692. PowerMacy G3 se dodßvajφ ve t°ech zßkladnφch konfiguracφch, i kdy₧ novß 
  4693. obchodnφ strategie Apple umo₧≥uje u₧ivatel∙m postavit si konfiguraci vlastnφ. 
  4694. Nejlevn∞jÜφ desktop model (2000 USD)
  4695. se vzhledov∞ podobß PowerMacu 7300, uvnit° je ale zßsadn∞ p°epracovßn. MenÜφ 
  4696. zßkladnφ deska (velikost ATX) nap°φklad umo₧nila umφst∞nφ pevnΘho disku do 
  4697. zßkladny poΦφtaΦe, Φφm₧ se uvolnil slot pro dalÜφ disk (k dispozici je tedy 
  4698. mφsto pro dva 3,5" disky). PoΦφtaΦ je dodßvßn s 233MHz procesorem PPC 750, 512 
  4699. KB cache (na 117 MHz), 32 MB RAM (max. 192 MB), 4GB IDE pevn²m diskem a 
  4700. 24rychlostnφ ATAPI CD-ROM jednotkou. V²konn∞jÜφ desktop model (2 400 USD) 
  4701. pou₧φvß procesor b∞₧φcφ na 266 MHz (cache pak b∞₧φ na 133 MHz) a mß vestav∞nu 
  4702. ZIP mechaniku. Oba desktop modely majφ standardnφ sadu rozhranφ vΦetn∞ 
  4703. Ethernetu a lze je rozÜi°ovat pomocφ trojice PCI
  4704. slot∙. Minitower model (3 000 USD) je dodßvßn v podobnΘm provedenφ jako 
  4705. PowerMac 8600. Pou₧φvß 266MHz procesor PPC 750, 512KB cache (na 133 MHz), 32MB 
  4706. RAM (max. 384), 6GB IDE pevn² disk, 24rychlostnφ ATAPI CD-ROM a ZIP drive. 
  4707. Vestav∞n je takΘ vstup a v²stup videa (na personality card). Pro rozÜi°ovßnφ je 
  4708. k dispozici jeden 5,25" slot a trojice PCI slot∙.
  4709. Pom∞r v²kon/cena je u nov²ch PowerMac∙ G3 skuteΦn∞ obdivuhodn². Nejlevn∞jÜφ 
  4710. 233MHz PowerMac G3 nap°φklad nabφzφ tΘm∞° dvojnßsobn² v²kon oproti cenov∞ 
  4711. stejn∞ za°azenΘmu PowerMacu 6500/250, a vyrovnß se tak podstatn∞ nßkladn∞jÜφmu 
  4712. 9600/350.
  4713. SouΦasn∞ s nov²mi poΦφtaΦi byl uveden takΘ nov² 17" monitor Apple Multiple Scan 
  4714. 720 (650 USD), urΦen² pro obecnΘ pou₧itφ.
  4715.  
  4716.  
  4717. Nßzev: MessagePad 2100
  4718. Autor:ROMAN BART┴K
  4719. 01
  4720. Krßtce po nßvratu skupiny Newton do l∙na spoleΦnosti Apple Computer byl na trh 
  4721. uveden nov² digitßlnφ osobnφ asistent MessagePad 2100. Oproti svΘm p°edch∙dci 
  4722. nabφzφ v∞tÜφ systΘmovou pam∞¥, vyÜÜφ v²kon a upgradovan² komunikaΦnφ software.
  4723. MessagePad 2100 je se sv²m 162MHz riscov²m procesorem StrongARM SA-110 dnes 
  4724. nejv²konn∞jÜφm poΦφtaΦem do ruky. Proti konkurenci nabφzφ v∞tÜφ displej se 16 
  4725. odstφny Üedi a kvalitnφ externφ klßvesnici. P°es vysok² v²kon vydr₧φ baterie 
  4726. (pou₧φvß se Φtve°ice alkalick²ch AA bateriφ) a₧ 6 t²dn∙ b∞₧nΘho nebo 24 hodin 
  4727. nep°etr₧itΘho provozu.
  4728. MessagePad lze pou₧φvat jako klasick² zßpisnφk (umφ rozpoznßvat rukou psan² 
  4729. text) a k dispozici je °ada "poΦφtaΦov²ch" aplikacφ, jako jsou textovΘ editory 
  4730. a tabulkovΘ procesory. Vybaven je mikrofonem i reproduktorem pro zaznamenßvßnφ 
  4731. a p°ehrßvßnφ zvukov²ch zprßv. ZvlßÜtnφ pozornost zaslou₧φ komunikaΦnφ 
  4732. schopnosti MessagePadu, umo₧≥ujφcφ pracovat s e-mailem, faxy i surfovat na 
  4733. Webu. Prost°ednictvφm modemu na PC Card dokonce m∙₧ete MessagePad spojit se 
  4734. sv²m mobilnφm telefonem a komunikovat tak prakticky odkudkoliv. Oproti 
  4735. p°enosn²m poΦφtaΦ∙ je toti₧ hmotnost i velikost MessagePadu podstatn∞ menÜφ 
  4736. (2,7 x 11,9 x 21 cm; 0,64 kg).
  4737. Jak ji₧ bylo zmφn∞no, nov² MessagePad 2100 mß v∞tÜφ systΘmovou pam∞¥, konkrΘtn∞ 
  4738. 4 MB DRAM, co₧ je o 3 MB vφce ne₧ u jeho p°edch∙dce MP 2000. Narßz tak lze 
  4739. otev°φt vφce aplikacφ, pohodln∞jÜφ je zvlßÜt∞ prßce s e-mailem a webov²m 
  4740. prohlφ₧eΦem.
  4741. Poslednφ generace MessagePadu obsahuje verzi 3.2 grafickΘho webovΘho prohlφ₧eΦe 
  4742. NetHopper firmy AllPen Software. Tato verze podporuje proxy a umo₧≥uje 
  4743. p°ipojenφ na chrßn∞nΘ servery vy₧adujφcφ zadßnφ hesla. P°es NetHopper lze takΘ 
  4744. p°φmo nahrßvat aplikace a update softwaru pro Newtona. Dßle je bundlovßna 
  4745. poslednφ verze Newton Internet Enableru (NIE 2.0), co₧ je TCP/IP software firmy 
  4746. Apple pro p°ipojenφ do Internetu/intranetu. NIE 2.0 tak umo₧≥uje p°φmΘ 
  4747. p°ipojenφ na sφt∞, podporovßno je i modemovΘ p°ipojenφ. NIE 2.0 lze pou₧φvat 
  4748. takΘ s dalÜφmi produkty °ady Newton, jako je eMate 300. K dispozici je na Webu 
  4749. na adrese www.newton.apple.com.
  4750. MessagePad 2100 bude dodßvßn v anglickΘ a n∞meckΘ verzi, Φeskß verze je takΘ 
  4751. tΘm∞° p°ipravena, Φekß se jen na dostateΦn² poΦet zßjemc∙. MessagePad 2100 se 
  4752. bude prodßvat za cenu kolem 1 000 USD vΦetn∞ textovΘho editoru, tabulkovΘho 
  4753. procesoru, e-mailovΘho programu a webovskΘho prohlφ₧eΦe. Pro u₧ivatele 
  4754. MessagePadu 2000 je k dispozici upgrade.
  4755.  
  4756.  
  4757. Nßzev: BeOS Preview Release 2
  4758. Autor:ROMAN BART┴K
  4759. 01
  4760. NecelΘ Φty°i m∞sφce po uvedenφ prvnφ ve°ejn∞ dostupnΘ verze modernφho 
  4761. operaΦnφho systΘmu BeOS (viz PCW 97/11, str. 134) pro poΦφtaΦe Power Macintosh 
  4762. (a kompatibilnφ) p°ichßzφ Be s Preview Release 2. Tato novß verze
  4763. se soust°edφ na t°i oblasti prßce
  4764. se systΘmem: dostupnost aplikacφ, pou₧itelnost a stabilitu. Na instalaΦnφm CD 
  4765. tak najdete kolem 40 aplikacφ t°etφch v²robc∙ zahrnujφcφch textovΘ editory, 
  4766. tabulkovΘ procesory, software pro prßci se zvukem a grafikou i v²vojovΘ 
  4767. nßstroje. Demoverze dalÜφch aplikacφ je mo₧nΘ nahrßt z webovΘho serveru firmy.
  4768. BeOS Preview Release 2 zvyÜuje mno₧stvφ kompatibilnφho hardwaru, kter² je p°φmo 
  4769. podporovßn (Macy s procesory G3 zatφm podporovßny nejsou). Nynφ je nap°φklad 
  4770. mo₧nΘ zapisovat na macovskΘ HFS disky, pracovat na poΦφtaΦφch s a₧ 512 MB RAM a 
  4771. pou₧φvat starÜφ fixed-sync monitory. Ke zm∞nßm doÜlo i v u₧ivatelskΘm rozhranφ, 
  4772. kde se vφce vyu₧φvß prßce s klßvesnicφ (vφce klßvesov²ch zkratek). V²vojß°i Be 
  4773. takΘ zapracovali na dalÜφm zlepÜenφ stability systΘmu a zv²Üenφ v²konu zvlßÜt∞ 
  4774. sφ¥ov²ch operacφ.
  4775. Pro p°φznivce BeOS bude urΦit∞ zajφmavß zprßva, ₧e Preview Release 2 lze nynφ 
  4776. takΘ zdarma na-hrßt z webovΘho serveru firmy Be (www.be.com). 9MB zabalen² 
  4777. soubor obsahuje kompaktnφ verzi BeOS PR 2, zahrnujφcφ jßdro systΘmu a °adu 
  4778. aplikacφ jako je e-mailov² klient, webov² prohlφ₧eΦ i server, ftp a telnet 
  4779. (klient i server). K tomu lze nahrßt jeÜt∞ sedm dalÜφch balφk∙ obsahujφcφch 
  4780. dokumentaci, demoaplikace, software pro prßci s videem a grafikou, MIDI 
  4781. software, v²vojß°skΘ prost°edφ Metrowerks CodeWarrior a °adu nßstroj∙ s 
  4782. °ßdkov²m rozhranφm (awk, bison...).
  4783. Uvedenφ BeOS Release 3 je plßnovßno na prvnφ kvartßl roku 1998. M∞lo by se 
  4784. jednat o prvnφ verzi dostupnou jak pro poΦφtaΦe s PowerPC, tak i pro intelskou 
  4785. architekturu.
  4786. Pictorius uvßdφ iNet Developer 3.0ROMAN BART┴K
  4787.  
  4788. Kanadskß spoleΦnost Pictorius p°iÜla v listopadu s ji₧ t°etφ verzφ svΘho 
  4789. v²vojovΘho prost°edφ pro intranet i Internet s nßzvem
  4790. iNet Developer. Tento balφk softwaru v sob∞ integruje nßstroje pro tvorbu 
  4791. sφ¥ov²ch aplikacφ i pro publikovßnφ a sprßvu on-line informacφ. iNet Developer 
  4792. umo₧≥uje vytvß°et a udr₧ovat hnφzda strßnek, kterß jsou potom prost°ednictvφm 
  4793. application a webovΘho serveru dostupnß na sφti. Proto₧e vlastnφ HTML strßnky 
  4794. jsou generovßny a₧ na ₧ßdost a mohou tak b²t p°izp∙sobeny konkrΘtnφmu webovΘmu 
  4795. prohlφ₧eΦi, m∙₧eme zde sm∞le hovo°it o On-Demand HTML.
  4796. iNet Developer 3.0 p°ichßzφ s celou °adou novinek, zahrnujφcφch podporu 
  4797. nejnov∞jÜφch technologiφ a usnad≥ujφcφch nßvrh on-line obsahu. Podporovßna je 
  4798. nap°φklad architektura Component Object Model (COM) firmy Microsoft, kterß 
  4799. umo₧≥uje nßvrhß°∙m rozÜφ°it schopnosti iNet Developeru pomocφ program∙ 
  4800. napsan²ch v jazycφch jako je Visual J++, Visual Basic, Visual C++ nebo Delphi. 
  4801. U₧ivatel tak mß nynφ volbu, zda bude pou₧φvat integrovanΘ v²vojovΘ prost°edφ 
  4802. Prograph, dodßvanΘ s iNet Developerem, nebo zda schopnosti sv²ch webov²ch 
  4803. strßnek obohatφ pomocφ jinΘho programovacφho jazyka podporujφcφho tvorbu COM 
  4804. objekt∙.
  4805. Nov∞ pou₧itß technologie Design Time Controls (DTC) zase umo₧≥uje nap°φklad 
  4806. snadno animovat obrßzek nebo text podΘl zadanΘ cesty. Dßle zlepÜena je takΘ 
  4807. podpora Dynamic HTML (DHTML) o podporu scriptlet∙, co₧ jsou opakovan∞ 
  4808. pou₧itelnΘ progrßmky napsanΘ v k≤du DHTML a za°azenΘ do webov²ch strßnek. 
  4809. Proto₧e se jednß o COM objekty, mohou b²t tyto programy volßny z dalÜφch 
  4810. programovacφch jazyk∙ podporujφcφch COM.
  4811. Jednou z klφΦov²ch vlastnostφ iNet Developeru je podpora p°φmΘho p°ipojenφ na 
  4812. ODBC databßze prost°ednictvφm formulß°∙. Aby byla tvorba formulß°∙ a jejich 
  4813. napojenφ na databßze jeÜt∞ snazÜφ, nabφzφ iNet Developer 3.0 "Φarod∞je", kter² 
  4814. u₧ivatele cel²m procesem spojenφ s databßzφ provßdφ.
  4815. Pictorius iNet Developer 3.0 je urΦen pro Windows 95/NT a prodßvß se za 1 495 
  4816. USD vΦetn∞ editoru a sprßvce strßnek, application serveru a integrovanΘho 
  4817. v²vojovΘho prost°edφ. Upgrade pro vlastnφky verze 2.0 je zdarma, demoverze je 
  4818. dostupnß na adrese http://www .pictorius.com.
  4819.  
  4820.  
  4821. Nßzev: Business Challenges Interactive
  4822. Autor:BritskΘ nakladatelstvφ Longman je znßmΘ p°edevÜφm dφky kvalitnφm jazykov²m uΦebnicφm a slovnφk∙m. Nynφ p°ichßzφ s interaktivnφm programem k v²uce obchodnφ angliΦtiny: Business Challenges Interactive. Mezi v²bornΘ poΦφtaΦovΘ programy vyrßb∞nΘ firmou Longman pat°φ dva interaktivnφ slovnφky, je₧ jsou urΦeny k v²uce britskΘ a americkΘ angliΦtiny (viz PC WORLD 9/97). V²ukov² kurs Business Challenges Interactive je urΦen mφrn∞ pokroΦil²m student∙m angliΦtiny, kte°φ ji₧ zvlßdli nezbytnΘ zßklady jazyka a kte°φ by se rßdi zam∞°ili na obchodnφ angliΦtinu.
  4823. 01
  4824. Na tomto jednom CD je p°es 60 hodin v²ukovΘho materißlu, p°iΦem₧ je pou₧ito 
  4825. video, zvuk, fotografie, grafickß znßzorn∞nφ a interaktivnφ cviΦenφ. CD lze 
  4826. dob°e vyu₧φt k samostudiu nebo spoleΦn∞ s knihou Business Challenges Course 
  4827. Book a videem International Challenges.
  4828. Nßpov∞da je k dispozici v angliΦtin∞, francouzÜtin∞, n∞mΦin∞, Üpan∞lÜtin∞, 
  4829. italÜtin∞ a japonÜtin∞, nikoli vÜak v ΦeÜtin∞. U₧iteΦn² je takΘ p°φm² p°φstup k 
  4830. definicφm a p°eklad∙m klφΦov²ch v²raz∙ a slovnφch spojenφ (ve vÜech v²Üe 
  4831. uveden²ch jazycφch). Dφky mnoha test∙m si mohou studenti kdykoli ov∞°ovat sv∙j 
  4832. pokrok ve v²uce. Program si p°itom uklßdß zßznamy o danΘm studentovi, tak₧e je 
  4833. patrnΘ, jakou Φßst programu ji₧ probral a zvlßdl. M∙₧e s nφm pracovat zßrove≥ 
  4834. vφce student∙ ka₧d² z nich se pak p°ihlaÜuje sv²m vlastnφm heslem Φi jmΘnem. 
  4835. Program bez problΘm∙ umo₧nil zadat 20 r∙zn²ch student∙; maximßlnφ poΦet nenφ 
  4836. uveden. Ka₧d² student si m∙₧e zvlßÜ¥ nastavit veÜkerΘ parametry pot°ebnΘ pro 
  4837. prßci, vΦetn∞ jazyka pro nßpov∞du.
  4838. Hlavnφ menu obsahuje oΦφslovanΘ fotografie z ka₧dΘ v²ukovΘ epizody. P°i pohybu 
  4839. myÜφ p°es fotografie se ve zvolenΘm jazyce objevφ struΦn² souhrn p°φb∞hu z tΘ 
  4840. kterΘ epizody. Po klepnutφ na fotografii se objevφ obrazovka danΘ epizody: zde 
  4841. je p°edevÜφm videoklip, ke klipu p°inßle₧φ kontrolnφ otßzky. Zßrove≥ je mo₧nΘ 
  4842. sledovat titulky ve zvolenΘm jazyce.
  4843. Obsah
  4844. Na CD je celkem 8 rozsßhl²ch v²ukov²ch epizod, kterΘ jsou zam∞°eny na obchodnφ 
  4845. angliΦtinu. B∞hem v²uky je pamatovßno na vÜechny jazykovΘ oblasti, probφrß se i 
  4846. gramatika. Student je Φasto nucen nahrßvat sßm sebe a nßsledn∞ mß porovnßvat 
  4847. v²slovnost s rodil²m mluvΦφm. Velkou v²hodou je, ₧e b∞hem v²uky uslyÜφ nejen 
  4848. britskou a americkou angliΦtinu v podßnφ r∙zn²ch rodil²ch mluvΦφch, ale 
  4849. angliΦtinu uslyÜφ takΘ z ·st lidφ, kte°φ nepochßzejφ ani z Britßnie, ani z USA. 
  4850. Program si zaznamenßvß, kterß cviΦenφ ji₧ student zvlßdl; pokud urΦitß vynechß, 
  4851. bude na to upozorn∞n. Pokud jde o konverzaci, student m∙₧e jakoukoli Φßst 
  4852. dialogu nahrßt p°es mikrofon, a tak m∙₧e v dialogu p°φmo "komunikovat", i kdy₧ 
  4853. pouze s poΦφtaΦem.
  4854. CviΦenφ
  4855. CviΦenφ lze volit t°emi zp∙soby. 1) Je s nimi mo₧no pracovat v po°adφ 
  4856. stanovenΘm programem. 2) Jednotlivß cviΦenφ lze volit podle devφti jazykov²ch 
  4857. oblastφ, s nimi₧ tento kurs pracuje. Jednß se o tyto oblasti: Comprehension 
  4858. (porozum∞nφ), Accuracy (sprßvnost gramatika), Language (jazyk frßze u₧iteΦnΘ 
  4859. pro r∙znΘ situace), Skills (schopnosti Φtenφ a poslech), Tactics (p°φstupy 
  4860. p°esnΘ porozum∞nφ s nastavenφm rychlosti konverzace), Speechwork (prßce s °eΦφ 
  4861. nßcvik v²slovnosti), Wordwork (prßce s v²razivem rozÜi°ovßnφ slovnφ zßsoby), 
  4862. Numberwork (prßce s Φφsly), Conversation (konverzace). 3) CviΦenφ je mo₧nΘ 
  4863. volit ze soupisu Φinnostφ (Activity List). V soupise je seznam vÜech cviΦenφ v 
  4864. danΘ jazykovΘ oblasti.
  4865. N∞co pro lektory
  4866. Program pamatuje takΘ na prßci lektora. Ten m∙₧e pomocφ p°ilo₧enΘ utility 
  4867. sledovat pokrok jednotliv²ch student∙. UrΦitß cviΦenφ m∙₧e p°φsluÜnΘmu 
  4868. studentovi zakßzat nebo povolit. Pokud budete pracovat na vφce poΦφtaΦφch 
  4869. souΦasn∞ (nap°φklad v uΦebn∞ a pak doma), vyu₧ijete utilitu pro kopφrovßnφ 
  4870. zßznam∙. Zßznam o pokroku danΘho studenta se p°ekopφruje na disketu a z tΘto 
  4871. diskety se pak zkopφruje na dalÜφ poΦφtaΦ; dφky tomu m∙₧e student ve v²uce bez 
  4872. p°eruÜenφ pokraΦovat na dalÜφm poΦφtaΦi. Sφ¥ovß verze disponuje ÜirÜφmi 
  4873. mo₧nostmi pro tuto sprßvu.
  4874. Hodnocenφ
  4875. Tento propracovan² program zapl≥uje mezeru mezi v²ukov²mi tituly zam∞°en²m na 
  4876. angliΦtinu, proto₧e se zab²vß specißln∞ obchodnφ tematikou. Ovlßdßnφ je 
  4877. jednoduchΘ a program pamatuje na vÜechny pot°ebnΘ aspekty jazyka. VeÜkerΘ 
  4878. nahranΘ dialogy jsou k dispozici takΘ v textovΘ podob∞, a to v n∞kolika 
  4879. jazykov²ch verzφch (₧el, krom∞ ΦeÜtiny). CviΦenφ dob°e pomßhajφ vÜtφpit 
  4880. probφranou lßtku, p°itom tΘmata jsou zajφmavß, tak₧e v²uka nenφ "suchopßrnß". S 
  4881. programem m∙₧e zßrove≥ pracovat celß °ada student∙, jejich pokrok se 
  4882. zaznamenßvß na disk poΦφtaΦe. Vzhledem k tomu, jakß Φßstka se b∞₧n∞ po₧aduje za 
  4883. hodinu soukromΘ v²uky obchodnφ angliΦtiny, se jednß o program skuteΦn∞ zajφmav² 
  4884. .7 0892/D╠D oBusiness Challenges Interactive
  4885. velk² rozsah interaktivnφ v²uky
  4886. zam∞°enφ na obchodnφ angliΦtinu
  4887. absence ΦeÜtiny
  4888. Äßnr: JazykovΘ programy
  4889. Cena: 3 690 KΦ (s DPH)
  4890. K recenzi poskytla firma: EXACT, Neklanova 26, Praha 2
  4891.  
  4892.  
  4893. Nßzev: Imagineer Technical 2.0 CZ
  4894. Autor:Marek D∞diΦ
  4895. 01
  4896. P°ed n∞kolika lety se od spoleΦnosti Intergraph odd∞lila divize Bentley se sv²m 
  4897. klφΦov²m produktem Microstation. Intergraph vÜak oblast grafickΘho softwaru 
  4898. neopustil a v roce 1996 se objevila prvnφ verze Imagineeru 2D grafickΘho 
  4899. programu pro obecn∞jÜφ pou₧itφ. Jak jsme vßs v PC WORLDu 9/97 informovali, je 
  4900. zde ji₧ verze druhß, kterß posouvß mo₧nosti a chytrost programu zase o kus 
  4901. dßle. No a na Invexu byla uvedena dokonce Φeskß verze Imagineer Technical 2.0 a 
  4902. tu vßm blφ₧e p°edstavφme.
  4903. Jak jste mohli ve zmφn∞nΘm PC WORLDu Φφst, Imagineer je nynφ Üetrn∞jÜφ k 
  4904. hardwaru, tak₧e jej spustφte na mΘn∞ vybavenΘm poΦφtaΦi; je sv²m ovlßdßnφm 
  4905. kompatibilnφ s MS Office, tak₧e jej rychleji zvlßdnete a je chyt°ejÜφ, tudφ₧ je 
  4906. v∞tÜφ radost s nφm pracovat. To byly struΦnΘ charakteristiky a nynφ se 
  4907. podφvßme, co se za nimi skr²vß. Hned po rozbalenφ vßs p°φjemn∞ p°ekvapφ Φeskß 
  4908. uΦebnice a slovnφΦek p°elo₧en²ch pojm∙, funkΦnost je shodnß s originßlnφ 
  4909. anglickou verzφ.
  4910. K rychlosti programu: ji₧ minulß verze byla velice Üikovnß, ale znaΦn∞ nßroΦnß 
  4911. na pou₧it² hardware, co₧ jejφ u₧itnou hodnotu pro mnoho lidφ citeln∞ sni₧ovalo. 
  4912. Verze 2.0 mß p°epracovanΘ jßdro a b∞hß velice svi₧n∞ ji₧ na Pentiu 133 MHz s 16 
  4913. MB pam∞ti se s nφ dß sluÜn∞ pracovat.
  4914. K chytrosti programu: Tento rys (naz²van² takΘ intuitivnost) nenφ v oblasti CAD 
  4915. softwaru neznßm², ale v Imagineeru je nezvykle d∙kladn∞ propracovßn pokud 
  4916. kreslφte, upravujete nebo k≤tujete, staΦφ naznaΦit o co vßm jde, a program si 
  4917. dalÜφ domyslφ. Nap°φklad nakreslφte od ruky jak²si ÜiÜoid a mßte z n∞j kru₧nici 
  4918. odpovφdajφcφch rozm∞r∙, kreslφte Φßru mezi objekty a ona se p∞kn∞ srovnßvß k 
  4919. jejich obrys∙m, u k≤t nemusφte p°edem vysv∞tlovat, jestli k≤tujete Üφ°ku nebo 
  4920. kruhovou v²seΦ, Imagineer to poznß a p°epne na sprßvn² druh k≤ty. Samoz°ejm∞ je 
  4921. mo₧nΘ tuto intuitivitu programu r∙zn∞ m∞nit a vyu₧φvat nebo nevyu₧φvat podle 
  4922. svΘ nßtury a typu prßce. Intuitivn∞ od ruky vytvo°enΘ objekty vÜak m∙₧ete 
  4923. jednoduÜe up°es≥ovat p°epsßnφm jejich rozm∞rov²ch parametr∙ v informaΦnφm °ßdku 
  4924. nad v²kresem. Podobnou funkci mohou mφt °φdφcφ k≤ty, jsou vÜak soub∞₧n∞ 
  4925. zaneseny mezi prom∞nnΘ a je mo₧nΘ je tφmto zp∙sobem °φdit (stanovit zßvislosti 
  4926. a vztahy k jin²m k≤tßm, prom∞nn²m, Φi dokonce dat∙m propojen²m p°es OLE nap°. 
  4927. bu≥kßm v tabulce Excelu). Pokud dßle nastavφte zßvislosti jednotliv²ch objekt∙ 
  4928. mezi sebou navzßjem, m∙₧ete zm∞nou klφΦov²ch k≤t p°ed∞lßvat cel² v²kres dle 
  4929. pot°eby. V²pln∞ ohraniΦen²ch ploch jsou velice rychlΘ a op∞t stßle pln∞ 
  4930. parametrickΘ kdykoliv pozd∞ji je m∙₧ete upravovat co se parametr∙ v²pln∞ t²Φe, 
  4931. ale i jejφch rozm∞r∙. P°i posunu hraniΦnφch prvk∙ se v²pl≥ automaticky posouvß 
  4932. s nimi, toto posouvßnφ se vÜak zastavφ ve chvφli, kdy dojde k otev°enφ oblasti 
  4933. a v²pl≥ by se "vylila" ven.
  4934. K mo₧nostem programu: Asi nejzajφmav∞jÜφ nestandardnφ mo₧nostφ bude aplikace 
  4935. kinematiky pokud nastavφte provßzanost jednotliv²ch objekt∙ (a dokonce i meznφ 
  4936. ·hly a velikosti), m∙₧ete zm∞nou jednΘ souΦßsti pohybovat celou soustavou. Dßle 
  4937. krom∞ standardnφ prßce ve vrstvßch umo₧≥uje Imagineer vyu₧φvat listy, a ty je 
  4938. mo₧nΘ p°i tvorb∞ kombinovat, zviditel≥ovat a skr²vat. Zajφmavostφ je tΘ₧ 
  4939. integrace webovΘho prohlφ₧eΦe (IE 3.02), jeho₧ prost°ednictvφm je rovn∞₧ 
  4940. realizovßn p°φstup ke knihovnßm symbol∙, nßpov∞d∞ i nov²m verzφm.
  4941. K propojitelnosti programu: SvΘ oznaΦenφ "kompatibilnφ s MS Office" si 
  4942. Imagineer vyslou₧il mimo jinΘ i spolupracφ s ostatnφmi aplikacemi 
  4943. prost°ednictvφm OLE. V praxi to m∙₧e znamenat, ₧e parametrickΘ °φdφcφ k≤ty 
  4944. (automaticky uklßdanΘ do prom∞nn²ch) jsou dosazovßny z excelovskΘ tabulky a 
  4945. v²kres se tak zm∞nou ·daj∙ v tabulce m∞nφ. DalÜφ mo₧nostφ m∙₧e b²t vlo₧enφ 
  4946. grafu, textu Φi obrßzku do v²kresu. Pro programßtory to znamenß jednoduchΘ 
  4947. propojenφ s programy Visual Basicu, C++ Φi JavaScriptu.
  4948. K otev°enosti programu: Aby si mohl zφskat mφsto na slunci, musφ komunikovat s 
  4949. v²tvory sv²ch starÜφch a v∞tÜφch bratr∙, tak₧e zde jsou p°evody do a z formßt∙ 
  4950. MicroStation a AutoCAD oba tyto p°evody jsou dob°e nastavitelnΘ (zp∙sob zßm∞ny 
  4951. typ∙ a tlouÜt∞k Φar, font∙, blok∙). Druhou d∙le₧itou strßnkou je Internet zde 
  4952. mß Imagineer podporu pro zp°φstup≥ovßnφ v²kres∙ prost°ednictvφm ActiveCGM 
  4953. formßtu a umo₧≥uje jednoduchΘ publikovßnφ i do podnikovΘho intranetu nebo do 
  4954. Internetu.
  4955. Zßv∞rem lze °φci, ₧e Imagineer je zda°ilou portacφ CAD programu do prost°edφ 
  4956. kancelß°sk²ch aplikacφ se vÜemi jejich v²hodami pohodlφ dopl≥uje i 
  4957. n∞kolikanßsobnß volba O krok zp∞t (pam∞¥ se dß voliteln∞ nastavit na 0 a₧ 100 
  4958. krok∙), pro zaΦφnajφcφ se p°i ka₧dΘm spuÜt∞nφ objevφ dialog s tipem dne. Z 
  4959. tohoto d∙vodu jej bude z°ejm∞ pro novΘ u₧ivatele pom∞rn∞ snadnΘ ovlßdnout a pro 
  4960. stßvajφcφ u₧ivatele CAD∙, znalΘ souΦasn∞ Windows, takΘ. O tom, ₧e nßvrhß°skou 
  4961. prßci usnadnφ, nenφ pochyb.7 0893/D╠D q
  4962.  
  4963.  
  4964. Nßzev: Mal² typovnφk pam∞tφ
  4965. Autor:PoΦφtaΦovß Ükola [V] 
  4966. 01
  4967. pro zaΦßteΦnφky
  4968. V minulΘm Φφsle jsme se krßtce zastavili u zßkladnφho chßpßnφ princip∙ pam∞tφ 
  4969. RAM a n∞kolika historick²ch komentß°∙. Podrobn∞jÜφ rozbor chovßnφ pam∞ti, 
  4970. zejmΘna v rßmci rozvrstvenφ prvnφho megabytu RAM, bude mφt lepÜφ smysl v 
  4971. n∞jakΘm "softwarov∞ orientovanΘ" Φlßnku. Nynφ nadeÜel Φas na typologii.
  4972. U poΦφtaΦ∙, grafick²ch karet i dalÜφch komponent se m∙₧eme setkat s po₧adavky 
  4973. na celou °adu typ∙ pam∞tφ, v∞tÜinou oznaΦovan²ch pon∞kud nerozpoznateln²mi 
  4974. akronymy. Ty jsou takΘ typick²m a Φasto opakovan²m obsahem FAQ.
  4975. Najφt v cenφcφch typ pam∞ti podle naÜφ pot°eby neb²vß v∞tÜinou problΘm, ani₧ 
  4976. bychom nutn∞ museli rozumn∞t, co vybφrßme. TypickΘ polo₧ky jako "SIMM RAM 
  4977. 2Mbx32/70ns 4ch 1x16 (8MB)" ovÜem naznaΦujφ, ₧e i v rßmci jednoho typu pam∞ti 
  4978. existuje jemnΘ a jeÜt∞ jemn∞jÜφ d∞lenφ. To ve specißlnφch p°φpadech m∙₧e nap°. 
  4979. b²t p∙vodcem nestability vaÜeho poΦφtaΦe, pokud u₧ v∙bec nabootuje. Rozdφly v 
  4980. cenßch jednotliv²ch podtyp∙ existujφ, jejich markantnost ale klesß sm∞rem k 
  4981. mΘn∞ podstatn²m odchylkßm.
  4982. Pam∞¥ovΘ moduly jsou od dob von Neumanna tou druhou nejd∙le₧it∞jÜφ komponentou 
  4983. poΦφtaΦe, kterß vymezuje rychlost a velikost spustiteln²ch program∙. Pam∞tφ 
  4984. existuje velkΘ mno₧stvφ typ∙, p°iΦem₧ si je pricipißln∞ m∙₧eme rozd∞lit do dvou 
  4985. skupin: pam∞tφ dynamick²ch a statick²ch. Nßs tady budou zajφmat p°edevÜφm ty 
  4986. prvnφ, proto₧e DRAM se pou₧φvajφ nejen pro hlavnφ pam∞¥ poΦφtaΦe, ale takΘ pro 
  4987. grafickΘ karty atd. StatickΘ RAM (SRAM) se typicky pou₧φvajφ pro vyrovnßvacφ 
  4988. pam∞ti L2 (·rovn∞ 2), kterΘ le₧φ mezi procesorem a hlavnφ pam∞tφ, co₧ n∞co 
  4989. napovφdß o jejich p°φstupov²ch dobßch (na ·rovni 4-20 ns). V∞tÜinou by cache 
  4990. ji₧ m∞la b²t na motherboardu v n∞jakΘ form∞ p°φtomna, proto₧e v²razn∞ ovliv≥uje 
  4991. v²konnost systΘmu a u₧ivatel si ji jen mßlokdy kupuje. DostupnΘ jsou r∙znΘ typy 
  4992. (Async SRAM, Sync SRAM, PB SRAM), p°iΦem₧ z hlediska podpory r∙zn²ch typ∙ desek 
  4993. a obtφ₧φ s vysok²mi frekvencemi jsou prozatφm nejzajφmav∞jÜφ PB SRAM.
  4994. Ale dost o statick²ch pam∞tech a nazpßtek k t∞m dynamick²m. Zßkladnφ rozd∞lenφ 
  4995. t∞chto pam∞tφ vzniklo z d∙vodu nutnosti umis¥ovat integrovanΘ obvody jen 
  4996. urΦit²m zp∙sobem. P∙vodn∞ byla pam∞¥ DRAM integrovßna p°φmo na motherboard v 
  4997. sadßch po devφti Φipech. Tyto sady byly v∞tÜinou Φty°i, co₧ dohromady dßvß 
  4998. magickΘ Φφslo 36 Φip∙, s v²slednou kapacitou zßvisejφcφ na jejich velikosti.
  4999. Zmφn∞nΘ Φipy oznaΦovanΘ jako DIP (Dual In-line Package) se nakonec p°esunuly na 
  5000. samostatnΘ destiΦky, kterΘ se v rßmci pam∞¥ov²ch slot∙ snadno vym∞≥ujφ. A aΦ se 
  5001. s nßzvem DIP nemusφte b∞₧n∞ setkat, z∙stal tento typ Φipu na zmφn∞n²ch destiΦkß
  5002. ch a₧ do dneÜnφch dob.
  5003. A tady se hned dostßvßme k dalÜφm dv∞ma akronym∙m oznaΦujφcφm typy destiΦek: 
  5004. SIP (Single In-line Package) a SIMM (Single In-line Memory Module).
  5005. Geometrie
  5006. SIPy m∞ly na spodnφ Φßsti h°ebenovitΘ kontakty, kterΘ se nesmφrn∞ rßdy 
  5007. ulamovaly. Pro p°edstavu, podobnΘ kontakty mß dnes konektor SCSI (a samoz°ejm∞ 
  5008. se ji₧ neulamujφ jen se rßdy oh²bajφ do stran).
  5009. MΘn∞ nebezpeΦnΘ SIMMy ji₧ dob°e znßme z dosavadnφch poΦφtaΦ∙, jejich prosazenφ 
  5010. bylo vlastn∞ jen otßzkou lΘpe navr₧en²ch ploch²ch kontakt∙ na stranßch karet 
  5011. (destiΦek). Abychom si to jeÜt∞ zkomplikovali, k dispozici jsou 30a 72pinovΘ 
  5012. SIMMy, liÜφcφ se poΦtem kontakt∙ a p°edevÜφm bitovou velikostφ jejich zßkladnφ 
  5013. jednotky (8 a 32 bit∙). Dφky tomu se na poΦφtaΦφch s procesory 386 a vyÜÜφmi 
  5014. musejφ 30pinovΘ SIMMy instalovat po Φtve°icφch, zatφmco 72pinovΘ to zvlßdnou i 
  5015. jednotliv∞. NicmΘn∞ u r∙zn²ch motherboard∙ stejn∞ mohou nastat v²jimky nap°. 
  5016. n∞kterΘ modely vy₧adujφ 64bitovou pam∞¥ovou sb∞rnici, a tudφ₧ i kompletnφ 
  5017. dvojice 72pinov²ch SIMM∙.
  5018. Zde je namφst∞ zd∙raznit, ₧e tzv. SIMMy a DIMMy nejsou niΦφm jin²m ne₧ formou 
  5019. "obalu" Φi geometrick²m formßtem, v n∞m₧ m∙₧e-me najφt obecn∞ libovoln² 
  5020. existujφcφ typ pam∞tφ, kter²m se jeÜt∞ budeme v∞novat. TradiΦnφ SIMMy jsou s 
  5021. nßstupem modern∞jÜφch pam∞¥ov²ch technologiφ nahrazovßny prßv∞ moduly DIMM 
  5022. (Dual In-line Memory Module), je₧ jsou jen logick²m prokraΦovßnφm r∙stu poΦtu 
  5023. pin∙ a bit∙. DIMMy jsou 64bitovΘ a pou₧φvajφ 168pinov² konektor. V²hody proti 
  5024. SIMM∙m jsou spφÜe instalaΦnφ a prostorovΘ.
  5025. SouΦasnΘ procesory jsou ovÜem tak rychlΘ, ₧e n∞kterΘ poΦφtaΦe op∞t vyu₧φvajφ 
  5026. dvojic DIMM∙ a pam∞¥ov² subsystΘm se potom m∙₧e chovat jako 128bitov². Uvidφme, 
  5027. jak dlouho bude trvat, ne₧ se objevφ QIMMy (Quadro...). U DIMM∙ takΘ obΦas 
  5028. nalezneme ·daj o napßjenφ v poΦßtcφch se DIMMy vyrßb∞ly pro 5 V, dnes ji₧ 
  5029. z°ejm∞ naprosto p°eva₧ujφ 3,3V varianty.
  5030. Tφm jsme se dostali do stadia, kdy bychom typick² cenφkov² °ßdek s popisem 
  5031. pam∞ti m∞li rozluÜtit. (Viz p°φklad v ·vodu "SIMM RAM 2Mbx32/70 ns 4ch (8MB)").
  5032. Prvnφ b²vß informace o obalu a tedy i tvaru kontakt∙ zda jde o SIMMy Φi DIMMy 
  5033. -, potom nßsleduje urΦenφ typu uvnit° pou₧it²ch Φip∙ (RAM, EDO RAM, SDRAM RAM, 
  5034. apod.). Popis pam∞ti dßle typicky pokraΦuje jak²msi "nßsobenφm zßhadn²ch 
  5035. hodnot", kterΘ vychßzφ z uspo°ßdßnφ Φip∙/DIP∙, a souΦasn∞ urΦuje v²slednou 
  5036. velikost a poΦet bit∙ pam∞ti. V naÜem p°φpad∞ "SIMM RAM 2Mbx32/70ns" znamenß, 
  5037. ₧e jde o pam∞¥ SIMM (RAM je zde urΦit∞ zkratkou pro FPM RAM s p°φstupovou dobou 
  5038. 70 ns), kterß je 32bitovß a jejφ velikost je 2 megabity x 32 bit∙ = 8 MB. Pam∞¥ 
  5039. m∙₧e b²t 8-, 32-, 9a 36bitovß, kde v poslednφch dvou p°φpadech jde o tzv. 
  5040. pam∞ti paritnφ, u nich₧ ka₧d² bajt provßzφ "nadbyteΦn²" devßt² bit. Ten 
  5041. nep°ispφvß k celkovΘ velikosti, ale slou₧φ k vnit°nφ kontrole korektnosti 
  5042. obsahu s tφmto typem se ale jako b∞₧nφ u₧ivatelΘ setkßme jen v²jimeΦn∞. (V 
  5043. p°φpad∞ 2 Mb x 36 bit∙ op∞t o v²slednΘ velikosti pam∞ti platφ, ₧e je rovna 8 
  5044. MB). S v²poΦty si naÜt∞stφ nemusφme komplikovat ₧ivot, proto₧e v²slednß 
  5045. velikost b²vß uvedena na konci popisu v zßvorce viz naÜich "(8MB)".
  5046. Pokud pot°ebujeme urΦit poΦet pin∙ danΘho SIMMu, lze °φci, ₧e 32bitovΘ majφ 72 
  5047. pin∙, 8bitovΘ 30 pin∙. U 30pinov²ch SIMM∙ mß p°itom "nßsobenφ" hlubÜφ v²znam: 
  5048. "2Mb x 8" znamenß, ₧e SIMM je tvo°en osmi 2megabitov²mi Φipy. 72pinovΘ SIMMy 
  5049. mohou b²t sesklßdßny skuteΦn∞ vÜelijak, proto prodejce m∙₧e v oznaΦenφ uvßd∞t i 
  5050. poΦet Φip∙, oboustrannost pam∞ti, apod. (nap°. polo₧ka 4ch v naÜem p°φkladu) U 
  5051. DIMM∙ p°i dek≤dovßnφ postupujeme analogicky.
  5052. Bohu₧el realitou je, ₧e produkty r∙zn²ch v²robc∙ se mohou liÜit jeÜt∞ mnohem 
  5053. podrobn∞jÜφmi detaily, jako nap°. rychlostφ obnovovßnφ obsahu (refresh rate) a 
  5054. hlavn∞, n∞kterΘ SDRAM jsou "buffered", n∞kterΘ "unbuffered" a podle toho takΘ 
  5055. m∙₧ete oΦekßvat skuteΦn∞ monstr≤znφ problΘmy s kompatibilitou...
  5056. Logika
  5057. Tφm jsme tedy skonΦili s geometrick²m formßtem a dostßvßme s k formßtu 
  5058. "logickΘmu". JednotlivΘ SIMMy Φi DIMMy mohou b²t oznaΦovßny jako EDO, SDRAM, 
  5059. apod. To u₧ mluvφme o vlastnφ architektu°e Φip∙, kterß samoz°ejm∞ definuje 
  5060. zp∙sob prßce s daty, a tedy i v²kon danΘho typu pam∞ti. Nemß to p°itom nic 
  5061. spoleΦnΘho s p°φstupovou dobou, je₧ m∙₧e b²t pro SIMMy i EDO SIMMy 60 ns, a 
  5062. stejn∞ bude druh² p°φpad o cca 15 % rychlejÜφ. Rozdφl je v tom, jak se 
  5063. zpracovßvajφ sousedφcφ data ulo₧enß v pam∞ti, co₧ je samoz°ejm∞ nejtypiΦt∞jÜφ 
  5064. scΘnß° prßce procesoru s pam∞tφ tj. postupnΘ Φtenφ sousedφcφch byt∙ (nebo 
  5065. jejich dvojic a Φtve°ic).
  5066. Na tΘto ·rovni mohou b²t znaΦnΘ rozdφly v cen∞ a takΘ v podpo°e na 
  5067. motherboardech. O podpo°e rozhodujφ ΦipovΘ sady na deskßch umφst∞nΘ tzv. 
  5068. Φipsety, o nich₧ teprve bude °eΦ v n∞kterΘm z p°φÜtφch dφl∙ serißlu a tady je 
  5069. jen zmφnφme. Tak₧e i p°es stejnou formu DIMM∙ tak dnes nastupujφcφ DIMM SDRAM 
  5070. prost∞ v∞tÜin∞ souΦasn²ch motherboard∙ 
  5071. Zp∙sob geometrickΘho uspo°ßdßnφ pam∞¥ov²ch bun∞k a metoda Φtenφ jejich skupin 
  5072. pro urychlenφ p°φstupu jsou potom podkladem pro d∞lenφ pam∞tφ do dalÜφch 
  5073. typov²ch mno₧in, ke kter²m se hned propracujeme. Detailn∞jÜφ pochopenφ, a tedy 
  5074. i rozbor ovÜem pro prßci s nimi v∙bec nenφ pot°eba.
  5075. Fast Page Mode RAM (FPM RAM)
  5076. Jde o variantu p∙vodnφho "prostΘho" typu RAM, jejφ₧ internφ logika p°edpoklßdß 
  5077. Φi doufß, ₧e dalÜφ po₧adavek na Φtenφ z konkrΘtnφho pam∞¥ovΘho mφsta bude le₧et 
  5078. hned v jeho sousedstvφ, v tΘm₧e °ßdku pam∞¥ov²ch bu≥∞k. (Souvisφ to s uspo°ßdßn
  5079. φm pam∞¥ov²ch bu≥ek do ΦtvercovΘ sφt∞ a jejich adresovßnφm.) Pokud SIMM Φi DIMM 
  5080. nenese ₧ßdnΘ dalÜφ oznaΦenφ, jde o tento typ.
  5081. NejrychlejÜφ p°φstupovß rychlost udßvanß v cyklech zßkladnφ desky je 5-3-3-3 
  5082. pro dßvkovΘ p°eΦtenφ Φtve°ice dat. Pro zφskßnφ obsahu prvnφ adresy tedy 
  5083. pot°ebuje 5 cykl∙, na t°i nßsledujφcφ adresy jφ ji₧ staΦφ jen cykly t°i.
  5084. Extended Data Output RAM (EDO RAM)
  5085. EDO RAM je dnes z°ejm∞ nejb∞₧n∞jÜφ (prakticky toto₧nΘ s pojmem nejlevn∞jÜφ) a 
  5086. podporujφ ji vÜechny souΦasnΘ Φipsety. V nabφdce jsou verze 70, 60, 50 ns, 
  5087. p°iΦem₧ ovÜem ta prvnφ v °ad∞ p°φpad∙ staΦit nebude.
  5088. Slabinou EDO jsou problΘmy s mate°sk²mi deskami pracujφcφmi nad 66 MHz. PoΦet 
  5089. nezbytn²ch hodinov²ch cykl∙ na naΦtenφ dat takΘ nenφ ₧ßdn² zßzrak (pro zv∞davΘ 
  5090. je to 5-2-2-2). Teoreticky m∙₧eme EDO RAM pou₧φt i ve starÜφch poΦφtaΦφch, jen 
  5091. prost∞ nepob∞₧φ rychleji.
  5092. Burst Extended Data Output RAM (BEDO RAM)
  5093. Oproti EDO bylo podstatn∞ vylepÜeno naΦφtßnφ dat (5-1-1-1), tak₧e od zadßnφ 
  5094. adresy mohou b²t t°i nßsledujφcφ zpracovßvßny v jednom taktu hodin.
  5095. Nev²hodou tohoto typu je nedostatek podpory. V souΦasnΘ dob∞ jsou to z°ejm∞ jen 
  5096. Φipsety VIA (580VP, 590VP, 680V) a odpovφdajφcφ motherboardy. Bohu₧el souΦasnΘ 
  5097. BEDO RAM majφ problΘmy s rychlostmi desek nad 66 MHz.
  5098. Synchronous DRAM (SDRAM)
  5099. SDRAM je typ dynamickΘ pam∞ti RAM, kter² je jeÜt∞ o dalÜφch 20 % rychlejÜφ ne₧ 
  5100. EDO RAM. SDRAM pou₧φvß principu podobnΘho diskov²m polφm proklßdß pam∞¥ovß pole 
  5101. tak, ₧e zatφmco s jednφm se pracuje (je z n∞j Φteno), druhΘ se p°ipravuje na 
  5102. nßsledujφcφ p°φstup.
  5103. Tyto pam∞ti majφ snad Üanci na nejv∞tÜφ rozÜφ°enφ jako nov² standard, jsou 
  5104. podporovßny °adou nov∞jÜφch Φipov²ch sad (Triton VX a VIA). Z hlediska 
  5105. rychlosti p°φstupu se vyrovnajφ typu BEDO (5-1-1-1), ovÜem bez problΘm∙ 
  5106. zvlßdajφ zßkladnφ desky pracujφcφ a₧ do 100 MHz, kterΘ asi budou v 
  5107. nadchßzejφcφm roce velk²m hitem.
  5108. SDRAM-II je potom rychlejÜφ varianta tΘho₧. Je takΘ oznaΦovßna jako DDR DRAM 
  5109. nebo DDR SDRAM (Double Data Rate DRAM nebo SDRAM) a m∞la by umo₧≥ovat Φtenφ a 
  5110. zßpis dat dvojnßsobkem rychlosti zßkladnφ desky.
  5111. Rambus DRAM (RDRAM)
  5112. RDRAM je typ technologickΘ dynamickΘ pam∞ti firmy Rambus, kterß zajiÜ¥uje 
  5113. p°enosovΘ rychlosti a₧ 600 MB/s, co₧ m∙₧e b²t a₧ 10krßt rychleji ne₧ u konveΦnφ 
  5114. DRAM. Vy₧aduje upravenΘ motherboardy, ovÜem ty potom nepot°ebujφ drahΘ 
  5115. vyrovnßvacφ pam∞ti L2. O t∞chto pam∞tech se spφÜe jen teoretizuje a mluvφ se o 
  5116. nich p°edevÜφm v souvislosti s nDRAM (Next generation DRAM), co₧ by m∞la b²t 
  5117. mnohem rychlejÜφ varianta tΘho₧ pro budoucφ generace poΦφtaΦ∙. Pracuje na nφ 
  5118. Intel na zßklad∞ licence zakoupenΘ od firmy Rambus.
  5119. Videopam∞ti
  5120. Zatφmco d°φve grafickΘ karty prost∞ pracovaly v rßmci hlavnφ pam∞ti, ty dneÜnφ 
  5121. mohou mφt 8 i vφce MB pam∞ti vlastnφ, kterß jim slou₧φ pro uklßdßnφ obsahu 
  5122. obrazovky, ale i t°eba textur nutn²ch pro 3D grafiku a pot°ebnΘ algoritmy. Tyto 
  5123. pam∞ti by m∞ly b²t dostateΦn∞ rychlΘ a v∞tÜinou v²razn∞ p°ispφvajφ k cen∞ karet 
  5124. (a takΘ k jejich rozd∞lenφ na pomalΘ a rychlΘ.)
  5125. Video RAM (VRAM)
  5126. U levn∞jÜφch kategoriφ karet se vlastn∞ pou₧φvajφ docela obyΦejnΘ pam∞ti 
  5127. formßtu DRAM ovÜem z rychlejÜφ sorty FPM RAM o p°φstupov²ch dobßch a₧ 48 ns. 
  5128. VRAM je potom prakticky totΘ₧, a₧ na to, ₧e jejφ alternativnφ oznaΦenφ "dual 
  5129. ported" naznaΦuje (m∞lo by naznaΦit), ₧e RAMDAC (Random Access Memory Digital 
  5130. to Analog Converter) Φili Φip karty p°evßd∞jφcφ data z pam∞ti do analogovΘho 
  5131. signßlu pro monitor nemusφ Φekat na procesor a do obsahu "svΘ" pam∞ti m∙₧e 
  5132. p°istupovat nezßvisle na n∞m jin²m p°φstupov²m portem.
  5133. Synchronous Graphics RAM (SGRAM)
  5134. Jde o jakousi analogii k technologii SDRAM, kterß je zde obohacena o specißlnφ 
  5135. grafickΘ funkce, umo₧≥ujφcφ operace na velk²ch blocφch dat souΦasn∞ a efektivnφ 
  5136. vyu₧φvßnφ vyrovnßvacφch pam∞tφ.
  5137. Zßv∞r
  5138. Abychom si to shrnuli: SIMMy a DIMMy jsou pouze formßtem destiΦek, na kter²ch 
  5139. jsou umφst∞ny vlastnφ pam∞¥ovΘ Φipy a kontakty. Spolu s r∙zn²mi typy Φip∙ je 
  5140. v²sledkem pom∞rn∞ velk² poΦet kombinacφ a druh∙ pam∞¥ov²ch modul∙. Mßlokdy ale 
  5141. bude nßÜ poΦφtaΦ zrovna n∞jak v²jimeΦn², tak₧e s jeho osazenφm pam∞tφ bychom si 
  5142. m∞li poradit dφky dekodovßnφ cenφkovΘho oznaΦenφ bu∩to na zßklad∞ tohoto 
  5143. Φlßnku, p°φmo konzultacφ s prodejcem, nebo prost∞ jen volbou typu pam∞ti EDO 
  5144. RAM 60 ns, kterΘ budou pou₧itelnΘ v 90 % souΦasn²ch motherboard∙.7 0894/OK q
  5145.  
  5146.  
  5147. Nßzev: InformaΦnφ trendy pro uΦitele a jejich studenty
  5148. Autor:Trend∙ t²kajφcφch se v²uky uΦitel∙ a souvisejφcφch tΘmat je samoz°ejm∞ hodn∞, ale jen mßlo z nich souvisφ s poΦφtaΦov²m zam∞°enφm tohoto Φasopisu, spφÜe pat°φ do p°φsluÜn²ch odborn²ch publikacφ a periodik. Je ale pravdou, ₧e prudce roste d∙le₧itost informatiky a poΦφtaΦ∙ v naÜem pracovnφm i osobnφm ₧ivot∞, a tedy nezbytn∞ i v p°φprav∞ student∙ a ₧ßk∙ do ₧ivota teprve vstupujφcφch oblast, kde ji₧ poΦφtaΦov² Φasopis mß co °φci.
  5149. 01
  5150. ExtrΘmnφ nßroky tyto zm∞ny kladou p°edevÜφm na uΦitele, kte°φ vychßzejφ z 
  5151. diametrßln∞ odliÜn²ch ₧ivotnφch zkuÜenostφ a ₧ivotnφ filosofie a nemajφ, ani 
  5152. nemohou mφt, dostateΦnΘ zßklady a pro obor ₧ivotn∞ d∙le₧itΘ informace.
  5153. To ovÜem vyvolßvß celou °adu problΘm∙, zejmΘna v zemφch v oborech "technologiφ 
  5154. a slu₧eb" rozvojov²ch, mezi n∞₧ ta naÜe nepochybn∞ pat°φ. Bohu₧el nemß p°φliÜ 
  5155. smysl radit uΦitel∙m, jak² hardware a software nakoupit, zkrßtka jakΘ vybavenφ 
  5156. a prost°edky pou₧φvat. Situace morßlnφ, finanΦnφ a b∙hvφ (Φi ministerstvo vφ) 
  5157. jakß dalÜφ je prost∞ takovß, jakß je.
  5158. Mßme ovÜem to pochybnΘ "Üt∞stφ", ₧e nßstup poΦφtaΦovΘ techniky zaskoΦil vÜechny 
  5159. zem∞, SpojenΘ stßty nevyjφmaje. R∙znΘ typy Ükol jsou financovanΘ r∙zn²m 
  5160. zp∙sobem a z jin²ch zdroj∙, a a₧ na v²jimky majφ potφ₧e udr₧et krok s dynamikou 
  5161. "modernizace" techniky a zm∞n v p°edm∞tech. Situace v samotn²ch USA je bez 
  5162. ohledu na veÜkerΘ halasnΘ proklamace o "informaΦnφ superdßlnici vedoucφ do 
  5163. ka₧dΘ Ükoly" natolik vß₧nß, ₧e vlßda vydala prohlßÜenφ, podle kterΘho bude 
  5164. okolo roku 2005 chyb∞t p°es milion odborn²ch IT ( IT informaΦnφ technologie) 
  5165. pracovnφk∙. Zßjem student∙, poΦet t∞ch opravdu schopn²ch, stejn∞ jako kontakt 
  5166. Ükol s realitou praxe, neustßle klesß. (Realisticky p°elo₧eno, vzhledem k 
  5167. neustßlΘmu r∙stu poptßvky a pr∙m∞rnΘ v²Üi plat∙, se USA brzy stanou gigantickou 
  5168. Φernou dφrou vysßvajφcφ ze svΘho okolφ p°es vÜechny imigraΦnφ zßbrany a 
  5169. prohlßÜenφ talenty v oboru informaΦnφch 
  5170. Dφky tomu vÜemu se m∙₧eme pom∞rn∞ svobodn∞ zastavit u n∞kolika trend∙ a 
  5171. tendencφ probφhajφcφch ve sv∞t∞ IT, kterΘ ·zce souvisejφ, nebo p°φmo ovliv≥ujφ 
  5172. Ükolstvφ a problematiku v²uky. Autor si dokonce neodpoustφ n∞kolik 
  5173. svobodomysln²ch ·vah, i kdy₧ jde samoz°ejm∞ spφÜe o pohled z "druhΘ strany 
  5174. stolu", ne₧ o nßzor profesionßla z oboru v²uky a psychologie.
  5175. Realita?
  5176. P°esto₧e jsme si to ji₧ trochu nastφnili v ·vodu, zastavme se jeÜt∞ u reality 
  5177. dneÜnφho sv∞ta. PodstatnΘ je, ₧e se poΦφtaΦe staly jejφ naprostou 
  5178. samoz°ejmostφ, stejn∞ jako k tomu doÜlo ze dne na den u faxovacφ techniky. 
  5179. Staly si zßkladnφm a univerzßlnφm nßstrojem, podstatn∞ zvyÜujφcφm produktivitu 
  5180. prßce. Spolu s Internetem se ovÜem prßv∞ te∩ m∞nφ na komunikaΦnφ prost°edek a 
  5181. zßkladnφ brßnu k informacφm, kterΘ nemohou konkurovat noviny, knihy, televize 
  5182. stßvajφce se pouh²m dopl≥kem. Tady je d∙le₧itΘ si uv∞domit, nakolik jde o silnß 
  5183. slova a nakolik o realitu, ke kterΘ neodvratn∞ sm∞°ujeme. Na rozdφl od dob 
  5184. minul²ch, kdy na prosazovßnφ se nov²ch myÜlenek a p°φstup∙ bylo pot°eba a₧ 
  5185. staletφ, nynφ zßsadnφ zm∞ny probφhajφ na ·rovni 10 let. Tolik ale p°esn∞ d∞lφ 
  5186. od skuteΦnΘho vstupu do ₧ivota dneÜnφ d∞ti, sedφcφ v lavicφch zßkladnφch Ükol.
  5187. Je samoz°ejm∞ otßzkou, nakolik se toto dß interpretovat jako d∙vod k 
  5188. "odizolovßnφ" t∞chto d∞tφ od jev∙, kterΘ budou mφt jepiΦφ ₧ivot nebo se prosadφ 
  5189. a₧ b∞hem jejich dosp∞losti, Φi jako d∙vod k tomu, aby se s₧φvaly s 
  5190. nejmodern∞jÜφ technikou ji₧ od ranΘho mlßdφ. ZkuÜenosti ukazujφ, ₧e od mlßdφ 
  5191. "znßmΘ" v∞ci se stßvajφ pro jedince samoz°ejmostφ, a s jeho podv∞dom²m chßpßnφm 
  5192. jejich pou₧φvßnφ prost∞ starÜφ generace sout∞₧it nemohou.
  5193. Otßzka vyuΦovanΘho softwaru a operaΦnφch systΘm∙
  5194. S tφm t∞sn∞ souvisφ otßzka vyuΦovanΘho softwaru a operaΦnφch systΘm∙. Je 
  5195. z°ejmΘ, ₧e dnes pou₧φvanΘ operaΦnφ systΘmy ji₧ za p∞t let nebudou nikde vid∞t 
  5196. (kde byla Windows p°ed p∞ti lety?), co₧ je souΦasn∞ argument proti p°edΦasnΘmu 
  5197. vytlaΦovßnφ poΦφtaΦ∙ Macintosh ze Ükolstvφ (kde p°inejmenÜφm na Zßpad∞ majφ 
  5198. silnou pozici a tradici). Mac OS mß nepopirateln∞ stßle nejmΘn∞ "sk°φpajφcφch 
  5199. hran" a Windows 95 se b∞hem dospφvßnφ ₧ßk∙ stejn∞ prom∞nφ v "n∞co", majφcφ 
  5200. zcela odliÜn² zp∙sob ovlßdßnφ.
  5201. Tento p°φstup ovÜem nelze zevÜeobec≥ovat. SystΘmy typu DOS, a odpovφdajφcφ 
  5202. programy typu T602, jsou ji₧ od elegantnosti souΦasnΘho softwaru tak daleko, ₧e 
  5203. jejich podsouvßnφ v∙Φi pracovnφm stres∙m neodoln²m d∞tem m∙₧eme pova₧ovat za 
  5204. zloΦin. Lze samoz°ejm∞ vzpomenout znßm² poznatek, ₧e trßpenΘ laboratornφ myÜi 
  5205. (kterΘ byly nepravideln∞ krmeny, bity, vystavovßny Φast²m stresov²m situacφm) 
  5206. b²vajφ v dosp∞losti odoln∞jÜφ a dosahujφ delÜφ pr∙m∞rnΘ doby ₧ivota. Jde ale 
  5207. takΘ o to, nakolik jsou stabilnφmi osobnostmi, bez vrßsek pod oΦiΦky a bez 
  5208. ulßman²ch ocßsk∙.
  5209. Autor za sebe m∙₧e prohlßsit, ₧e po p°φchodu do Prahy, na vysokou Ükolu, byl 
  5210. pro n∞j hovor po telefonu velmi nep°irozen²m, a z trochu jinΘho soudku jeho 
  5211. Ükolskou angliΦtinu oznaΦil jeden Brit za "viktorißnskou". A tedy nehodlß 
  5212. p°ipustit, aby se jeho d∞ti dostßvaly do podobn²ch situacφ znovu o n∞kolik let 
  5213. pozd∞ji.
  5214. Vzhledem k neexistenci dlouhodob∞ stabilnφch standard∙ na poΦφtaΦφch, Internetu 
  5215. a t°eba i v domßcφ elektronice, je z°ejm∞ t°eba zaΦßteΦnφk∙m ukazovat 
  5216. probφhajφcφ trendy, zajφmavΘ novinky a pokusy (ve smyslu pokus∙ o standardy a 
  5217. novß °eÜenφ). Dril v pou₧φvßnφ urΦitΘho typu programu m∙₧e vΘst jen k 
  5218. p°edΦasnΘmu konzervatismu, kter² zabrßnφ snadnΘmu akceptovßnφ nßhl²ch zm∞n.
  5219. PraktickΘ pou₧φvßnφ poΦφtaΦ∙ a zejmΘna Internetu je sice z hlediska podv∞domΘho 
  5220. zφskßvßnφ zkuÜenostφ a p°ehledu velmi ·ΦinnΘ, naÜe zem∞ mß ale bohu₧el slabinu 
  5221. v nedostateΦnΘm Φi minimßlnφm a₧ neexistujφcφm zastoupenφ t∞chto technologiφ v 
  5222. domßcnostech.
  5223. Prozatφm to tedy bude Ükolstvφ, kterΘ jedinΘ ponese tφ₧i v²uky a p°edvßd∞nφ 
  5224. informaΦnφch technologiφ. Bohu₧el vypoΦtenΘ po₧adavky se promφtajφ do znaΦn²ch 
  5225. nßrok∙ na schopnosti (a aktußlnost) hardwaru. Zatφmco poΦφtaΦ kategorie AT m∙₧e 
  5226. postaΦit pro prßci v textovΘm editoru, jen t∞₧ko m∙₧e demonstrovat efektivnost 
  5227. grafickΘho operaΦnφho systΘmu. TotΘ₧ platφ o poΦφtaΦφch 486, a °ekn∞me 
  5228. videokonferencφch.
  5229. V∞tÜina z nastupujφcφch technologiφ (3D grafika, DVD...) p°itom vy₧aduje 
  5230. urΦitou hardwarovou podporu specializovanΘ karty. Upgradovßnφ poΦφtaΦovΘho 
  5231. vybavenφ p°i minimßlnφch nßkladech je samoz°ejm∞ oblφben²m tΘmatem vÜech 
  5232. poΦφtaΦov²ch Φasopis∙. èkolnφ podmφnky jsou ale oproti firmßm dost specifickΘ 
  5233. typicky majφ jeÜt∞ mΘn∞ pen∞z, v∞tÜφ nßroky, mΘn∞ zkuÜenΘ a profesionßlnφ 
  5234. sprßvce, a zvlßÜtnφ d∙raz kladou (m∞ly by klßst) na sφ¥ovou prßci typu 
  5235.  
  5236. NaÜt∞stφ prßv∞ architektury typu klient/server mohou Ükolßm hodn∞ pomoci 
  5237. ÜpiΦkovΘ technologie mohou b²t p°edvßd∞ny na jedinΘm skuteΦn∞ modern∞ vybavenΘm 
  5238. poΦφtaΦi, ke kterΘmu se slabÜφ stanice p°ipojujφ za absolutnφ kontroly uΦitele 
  5239. sedφcφho u serveru.
  5240. NovΘ typy sφ¥ov∞ orientovan²ch poΦφtaΦ∙ NC a NetPC, o nich₧ ji₧ byla v tomto 
  5241. Φasopise °eΦ p°itom z°ejm∞ toto umo₧nφ zrealizovat za zlomky souΦasn²ch 
  5242. nßklad∙. Ale i ji₧ dokonΦenΘ sφt∞ poΦφtaΦ∙ nemusφ p°ijφt zkrßtka novinky jako 
  5243. WinFrame Φi Hydra spoleΦnostφ Citrix a Microsoft umo₧nφ totΘ₧ zrealizovat i na 
  5244. jinak jen t∞₧ko pou₧iteln²ch klientech typu AT. V²sledkem by m∞ly b²t 
  5245. technologie b∞₧φcφ na centrßlnφm v²konnΘm serveru, avÜak prezentovanΘ jako 
  5246. "lokßlnφ" na slabÜφch klientech. Po₧adavkem je pouze dostateΦn² server a 
  5247. pr∙chodnost sφt∞. TΘto problematice se bude v∞novat Φlßnek v n∞kterΘm z 
  5248. p°φÜtφch Φφsel PC WORLDu.
  5249. Co nejd°φve?!
  5250. V zßpadnφch zemφch probφhß p°edevÜφm mezi rodiΦi pochopitelnß debata, od jakΘho 
  5251. v∞ku d∞ti s poΦφtaΦi a Internetem seznamovat. Jak se zdß, jednoznaΦn∞ vφt∞zφ 
  5252. odpov∞∩: "Co nejd°φve!" Tomu ostatn∞ odpovφdß mno₧stvφ program∙, kterΘ je pro 
  5253. tu nejmladÜφ generaci (mezi 2 a₧ 6 roky) k dispozici, od r∙zn²ch obrßzkov²ch 
  5254. "₧ijφcφch knih" (Living Books series, Broderbund) p°es hry zalo₧enΘ na historii 
  5255. sv∞ta (The Past is Our Playground, RMC Interactive\s Mind Magic) a₧ po r∙znΘ 
  5256. testy a p°φmΘ cviΦenφ pro zvyÜovßnφ intelektußlnφch schopnostφ.
  5257. NebezpeΦφ jsou samoz°ejm∞ z°ejmß a takΘ zjevnß pokles manußlnφ zruΦnosti, Φastß 
  5258. a doslovnß "amerikanizace" pohledu na sv∞t a jeho historii, a samoz°ejm∞ mo₧nΘ 
  5259. snφ₧enφ schopnosti vyjad°ovßnφ se pφsemnΘho i ·stnφho v rodnΘm jazyce. To vÜe 
  5260. lze minimalizovat Φi dokonce v prosp∞ch zm∞nit vhodn²m volbami a p°φstupem.
  5261. Tady si znovu zd∙razn∞me, ₧e aΦ by se mohlo zdßt, ₧e to vÜe by m∞lo b²t ji₧ 
  5262. vy°eÜeno v zemφch majφcφch n∞kolikalet² nßskok, nenφ tomu tak. Zm∞na naÜeho 
  5263. sv∞ta je p°φliÜ nßhlß a v∞tÜina dlouhodob∞jÜφch projekt∙ se prost∞ nestihla 
  5264. realizovat.
  5265. Jako p°φklad uve∩me projekt "Toys of Tomorrow", probφhajφcφ od roku 1992 v 
  5266. "Massachusetts Institute of Technology\s Media Laboratory" za spoluprßce s 
  5267. firmami Hasbro, Mattel, Walt Disney a Lego. Cφlem jsou r∙znΘ typy 
  5268. komputerizovan²ch hraΦek, s podstatn∞ zv²Üenou mφrou interaktivity. Reßln∞ 
  5269. prodßvanΘ v²sledky se ovÜem p°ed koncem tisφciletφ nep°edpoklßdajφ.
  5270. Jednφm z ji₧ existujφcφch v²tvor∙ jsou novΘ bloky Lega se zabudovan²m 
  5271. miniaturizovan²m poΦφtaΦem, kter² mß n∞kolik snφmaΦ∙ a je schopen ovlßdat 
  5272. n∞kolik servomotork∙ a komunikovat infraΦerven²m (tedy bezdrßtov²m a 
  5273. neobt∞₧ujφcφm) zp∙sobem s klasick²m poΦφtaΦem, z n∞j₧ mohou d∞ti modifikovat 
  5274. jeho chovßnφ p°es jednoduch² programovacφ jazyk Lego. Schopnost jednoho 
  5275. takovΘho bloku vychßzet d∞tem vst°φc p°itom nepodce≥ujme: p°es velikost cca 9V 
  5276. baterie jeho v²kon odpovφdß stolnφmu poΦφtaΦi Apple II, kter² byl kdysi 
  5277. populßrnφm standardem v americk²ch Ükolßch a domßcnostech.
  5278. Jako dalÜφ odkaz na souvisejφ iniciativu m∙₧eme uvΘst projekt EDUCARE, jen₧ 
  5279. paraleln∞ probφhß v "Organisational Learning Center" tΘho₧ institutu. Podle 
  5280. slov jednoho z autor∙:... "souΦasnΘ Ükoly nenabφzejφ adekvßtnφ v²chovu k 
  5281. praktickΘ inteligenci a °eÜenφ konflikt∙," a prßv∞ projekt EDUCARE hledß mo₧nß 
  5282. lΘky (vΦetn∞ v∞tÜφ pozornosti v∞novanΘ vÜt∞povßnφ v²ukov²ch strategiφ, 
  5283. vzd∞lßvacφm za°φzenφm automaticky se p°izp∙sobujφcφm schopnostem ₧ßka, atd.)
  5284. Autonomie a nezßvislost
  5285. jsou dva termφny hojn∞ pou₧φvanΘ prßv∞ v souvislosti s "computer assisted" 
  5286. v²ukou. Oba pojmy (Autonomy and independence) majφ p°itom podobn² v²znam, 
  5287. naznaΦujφ, ₧e student mß v∞tÜφ kontrolu nad obsahem a metodami svΘhu uΦenφ, ne₧ 
  5288. je obvyklΘ p°i klasickΘ t°φdnφ v²uce. To samoz°ejm∞ p°edpoklßdß, ₧e student ji₧ 
  5289. dosßhl jistΘ schopnosti uΦit se samostatn∞, a danß v²ukovß instituce tento 
  5290. p°φstup umo₧≥uje. ╚asto se m∙₧eme setkat s tvrzenφm, ₧e jakΘkoli uΦenφ je 
  5291. koneckonc∙ autonomnφ v tom smyslu, ₧e nakonec stejn∞ zßvisφ jen na ·silφ 
  5292. uΦφcφho se samotnΘho. Uvoln∞nφ studenta z "okov∙" klasickΘho kolektivnφho 
  5293. modelu v²uky p°itom nejen posφlφ jeho motivaci, ale souΦasn∞ °eÜφ problΘm 
  5294. nadan²ch d∞tφ, kterΘ v k pr∙m∞ru sm∞°ujφcφch kolektivech velmi trpφ.
  5295. Autonomie p°itom nenφ synonymem pro samostudium (aΦkoli byla v osmdesßt²ch 
  5296. letech spojovßna s konceptem individualizace). TaktΘ₧ pou₧φvan² termφn 
  5297. "self-direction" naznaΦuje mφru kontroly, nikoli uΦenφ se bez uΦitele, kter² 
  5298. zde p°ebφrß pozici konzultanta Φi poradce. B∞₧nΘ p°edklßdßnφ p°φklad∙, 
  5299. ov∞°ovßnφ sprßvnosti jejich °eÜenφ p°itom m∙₧e zastat poΦφtaΦ.
  5300. Ne nßhodou je nejtypiΦt∞jÜφm p°φkladem tohoto p°φstupu v²uka jazyk∙, kde z°ejm∞ 
  5301. existuje v∙bec nejv∞tÜφ Ükßla produkt∙. (Velmi rozsßhlou bibliografii k tΘto 
  5302. problematice m∙₧eme najφt na adrese 
  5303. http://www.hku.hk/engctr/autonomy/bibliog.html.)
  5304. Jako velmi sluÜn² p°ehled p°φstup∙ a princip∙ v²uky jazyk∙ na poΦφtaΦφch lze 
  5305. doporuΦit elektronickou p°φruΦku "Jazyky efektivn∞ aneb uΦenφ bez muΦenφ" 
  5306. spoleΦnosti Exact (byla mimochodem publikovßna na jednom z CD-ROM∙ 
  5307. p°φle₧itostn∞ doprovßzejφcφho Φasopisy IDG). Jde o pom∞rn∞ rozsßhl² souhrn 
  5308. informacφ, v∞novan²ch v²uce jazyk∙ se zvlßÜtnφm d∙razem na pou₧φvßnφ poΦφtaΦ∙. 
  5309. SouΦßstφ p°φruΦky je samoz°ejm∞ katalog souvisejφcφch produkt∙ mate°skΘ firmy, 
  5310. co₧ jφ nijak neubφrß na u₧iteΦnosti a objektivnosti.
  5311. V tomto Φlßnku bohu₧el nenφ prostor pro rozbor mo₧nostφ nabφzejφcφch se p°i 
  5312. v²uce cizφch jazyk∙, kterß skuteΦn∞ nejlΘpe demonstruje schopnosti poΦφtaΦov²ch 
  5313. multimedißlnφch ale i Φist∞ algoritmick²ch technologiφ. (V "sesterskΘm" 
  5314. Φasopise Computerworld p°ed Φasem vyÜel souhrnn² Φlßnek o dostupn²ch 
  5315. produktech, sv∞t ovÜem od tΘ doby nespal.)
  5316. Nejde jen o mo₧nost zßznamu v²slovnosti jednotliv²ch problematick²ch slov, Φi 
  5317. upoutßnφ studenta zßbavn²mi filmy z reßliφ danΘ jazykovΘ oblasti. Sprßvnou 
  5318. v²slovnost lze demonstrovat peΦlivou animacφ pohybu Φelistφ a jazyka, ale takΘ 
  5319. ov∞°ovat zßznamem v²slovnosti studenta a doslovn∞ analytick²m srovnßnφm s 
  5320. v²slovnostφ vzorovou (nap°. formou "oscilogramu", obzvlßÜt∞ dob°e ukazujφcφho 
  5321. zakonΦovßnφ slov zn∞le a nezn∞le). Je takΘ mo₧nΘ "zanechat °eΦφ" o zapomφnacφch 
  5322. k°ivkßch a algoritmicky podlo₧it opakovßnφ slovφΦek a sledovßnφ jejich 
  5323. zapomφnßnφ. K tomu se ovÜem tento Φasopis vrßtφ u konkrΘtnφch recenzφ a 
  5324.  
  5325. Ti, kdo se o problematiku v²uky a poΦφtaΦ∙ cht∞jφ zajφmat detailn∞ji, mohou 
  5326. samoz°ejm∞ vyhledat v²sledky r∙zn²ch projekt∙ (citujme alespo≥ "The 
  5327. Implications of Technology for Language Teaching", Australian Language and 
  5328. Literacy Council), Φi p°φmo se zapojit do n∞kterΘho probφhajφcφho Internet je 
  5329. tu vφce ne₧ dostateΦn²m prost°edkem.7 0895/OK o
  5330.  
  5331.  
  5332. Nßzev: Novinky pro Internet i intranet od firmy CISCO
  5333. Autor:Nedßvno jsme na tomto mφst∞ uvedli internetovΘ a intranetovΘ produkty firmy Informix. Postupn∞ bychom tak rßdi p°edstavili i dalÜφ spoleΦnosti a jejich nabφdku, abychom Φtenß°∙m a u₧ivatel∙m nabφdli co nejÜirÜφ mo₧nost v²b∞ru. Dnes tedy Cisco Systems.
  5334. 01
  5335. S bou°liv²m rozvojem Internetu na p°elomu let 1994 a 1995 p°ibylo sprßvc∙m sφtφ 
  5336. hodn∞ starostφ a vrßsek na Φele. A to kv∙li problΘmu, jak uchrßnit internφ data 
  5337. p°ed nepovolan²mi zßsahy zvn∞jÜku. Tehdy se staly populßrnφmi intranety, 
  5338. p°φstupnΘ pouze zevnit° firmy. TakΘ spoleΦnost Cisco Systems se sna₧φ nabφzet 
  5339. sφ¥ov²m administrßtor∙m soubor produkt∙, kter² se v krßtkosti dnes pokusφme 
  5340. p°edstavit.
  5341. P°epφnaΦe Catalyst 1900/2820
  5342. P°epφnaΦ Catalyst 1900 poskytuje 12 nebo 24 p°epφnan²ch ethernetov²ch port∙, 
  5343. dv∞ Fast Ethernet linky a jeden Ethernet AUI port. Je vytvo°en tak, aby zaruΦil 
  5344. pot°ebnΘ 10Mb/s propojenφ u₧ivatel∙ a vysokorychlostnφ p°ipojenφ mezi 
  5345. pracovnφmi skupinami. P°epφnaΦ Catalyst 2820 switch mß 24 ethernetov²ch port∙, 
  5346. jeden Ethernet AUI port a dva modulßrnφ sloty, podporujφcφ kombinaci 
  5347. jednoduch²ch nebo multiportov²ch Fast Ethernet∙, Fiber Distributed Data 
  5348. Interface (FDDI) a rozhranφ ATM.
  5349. Gigabitov² p°epφnacφ sm∞rovaΦ Cisco 12000 Series
  5350. Pro sm∞rovßnφ provozu na Internetu p°i gigabitov²ch rychlostech slou₧φ °ada 
  5351. Cisco 12000. Cisco 12000 GSR p°inßÜφ mo₧nost rozÜi°itelnos-ti a slu₧eb pro 
  5352. sφt∞, zalo₧enΘ na protokolu IP. Podporuje propojenφ pßte°nφch sφtφ IP na OC-12 
  5353. (622 Mb/s), tedy Φty°ikrßt rychleji, ne₧ je tomu dnes. Navφc m∙₧e b²t rozÜφ°en 
  5354. tak, ₧e zvlßdne propojenφ na OC-48 (2,4 Gb/s), kterΘ je 16x rychlejÜφ ne₧ 
  5355. dneÜnφ propojovacφ mo₧nosti. ╪ada Cisco 12000 zahrnuje dvanßctislotov² model 
  5356. Cisco 12012 s p°epφnacφ kapacitou od 15 Gb/s a₧ do 60 Gb/s, a Φty°slotov² model 
  5357. s p°epφnacφ kapacitou 5 Gb/s. Platformy gigabitovΘho p°epφnacφho sm∞rovaΦe od 
  5358. firmy Cisco podporujφ kombinaci IP p°es rozhranφ SONET/SDH a ATM, vΦetn∞ 
  5359. gigabitovΘho Ethernetu a dalÜφch vysokorychlostnφch mΘdiφ.
  5360. Firewall pro malΘ a st°ednφ podniky
  5361. Centri Firewall, bezpeΦnostnφ °eÜenφ pro malΘ a st°ednφ firmy, jeho₧ verze 4.0 
  5362. je zalo₧ena na platform∞ Windows NT, m∙₧e b²t instalovßno b∞hem dvaceti minut a 
  5363. spravovßno bez p°φtomnosti experta z vn∞jÜku organizace. Centri Firewall je 
  5364. zalo₧en na architektu°e Kernel Proxy, nechybφ ani blokovßnφ ActiveX, Java 
  5365. aplet, JavaScript, VBscript a URL blocking, p°ekladaΦ portov²ch a sφ¥ov²ch 
  5366. adres, bezpeΦnostnφ proxy slu₧by pro Web, Telnet a FTP, a podporuje takΘ 
  5367. multimedißlnφ aplikace jako RealAudio, NetMeeting, CoolTalk, H.323 a VDOLive.
  5368. Cisco Cache Engine
  5369. Cisco Cache Engine je aplikace, umo₧≥ujφcφ sprßvc∙m snφ₧it nßklady na vyu₧φvßnφ 
  5370. rozsßhl²ch sφtφ (Wide Area Networks, WAN). Uchovßvßnφm webov²ch strßnek v 
  5371. lokßlnφ sφ¥ovΘ vyrovnßvacφ pam∞ti cache systΘm podstatn²m zp∙sobem sni₧uje 
  5372. nadbyteΦn² provoz v Sφti. Jakmile je Cache Engine inicializovßna ₧ßdostφ o 
  5373. dodßnφ obsahu z Internetu, jsou dalÜφ nßslednΘ po₧adavky na stejnou webovou 
  5374. strßnku uspokojeny lokßln∞. Cisco Cache Engine m∙₧e podporovat a₧ 500 000 
  5375. u₧ivatel∙ z jednoho mφsta a uchovßvat p°ibli₧n∞ 25 milion∙ webov²ch strßnek.
  5376. Univerzßlnφ p°φstupov² server AS5300
  5377. Nov² univerzßlnφ p°φstupov² server p°φÜtφ generace, Cisco AS5300, je prvnφm 
  5378. produktem spoleΦnosti Cisco, jen₧ vyu₧φvß technologie MICA spoleΦnosti Telebit, 
  5379. kterou Cisco v minul²ch m∞sφcφch koupilo. Tento server zp°φstup≥uje pokroΦilΘ 
  5380. multimedißlnφ aplikace jako jsou nap°. konference p°i velkΘm poΦtu ·Φastnφk∙ 
  5381. najednou. Server Cisco AS5300 je schopen souΦasn∞ zajistit p°φstup a₧ p°es 120 
  5382. analogov²ch modem∙ a ISDN B kanßl∙. Eliminuje omezenφ sφt∞ LAN a umo₧≥uje 
  5383. vysokorychlostnφ vstup a redundanci sφt∞ LAN. Tento server je vhodn² jak pro 
  5384. telekomunikaΦnφ operßtory a jinΘ poskytovatele slu₧eb (service providery), tak 
  5385. pro velkΘ podniky.
  5386. Kompletnφ portfolio pro integraci dat/hlasu/videa
  5387. SpoleΦnost Cisco uvßdφ na trh takΘ novΘ produkty pro integraci dat/hlasu/videa 
  5388. v zßkaznick²ch sφtφch. Koncentrßtor p°φstupu Cisco 3800 je vφce·Φelov²m °eÜenφm 
  5389. integrovanΘho p°φstupu pro Frame Relay a ATM na jednΘ platform∞. Sm∞rovaΦe °ady 
  5390. Cisco 7200 a p°epφnaΦe Cisco LightStream 1010 ATM, uvedenΘ na poΦßtku tohoto 
  5391. roku, podporujφ moduly obvodovΘ emulace T1/E1. TakΘ Cisco StrataComr IGX 
  5392. podporuje ·ΦinnΘ, vysoce kvalitnφ hlasovΘ spojenφ s digitßlnφmi telefonnφmi 
  5393. ·st°ednami prost°ednictvφm standardnφch rozhranφ. Tato platforma podporuje 
  5394. hlasovou kompresi, detekci hlasovΘ aktivity, standardnφ hlasovΘ p°epφnßnφ, 
  5395. faxovΘ a modemovΘ slu₧by a moduly hlasov²ch slu₧eb.
  5396. KabelovΘ modemy
  5397. Firma Cisco zaΦala nedßvno spolupracovat se spoleΦnostmi Hayes Microcomputer 
  5398. Products, Samsung Electronics a Thomson Consumer Electronics p°i provozovßnφ 
  5399. p°enosu dat a multimedißlnφch slu₧eb po sφtφch kabelov²ch televizφ. Cisco a 
  5400. uvedenΘ t°i spoleΦnosti podpo°ily standard DOCSIS (Data Over Cable Service 
  5401. Interface Specification).70896/JL o
  5402.  
  5403.  
  5404. Nßzev: tomßÜ buΦina, TestCentrum IDG
  5405. Autor:profesionßlnφ poΦφtaΦe
  5406. 01
  5407. NovΘ sestavy
  5408. 5.   Triline Gamma 7266
  5409. PRO: Vysok² v²kon, rozÜi°itelnost.
  5410. PROTI:   K zßkladnφ jednotce lze p°ipojit jen myÜ a reprobedny, zvukovß   karta 
  5411. obΦas nefunguje.
  5412. V²konovou ÜpiΦkou tohoto kola je bezpochyby   sestava firmy TRILINE. Srdcem 
  5413. sestavy je procesor Intel Pentium   II s rozÜφ°enφm MMX, kter² pracuje na 
  5414. frekvenci 266 MHz. Jßdro   dopl≥uje ÜpiΦkovß zßkladnφ deska Asus P2L97 s Award 
  5415. BIOSem a   Φipsetem Intel 440 LX. Vzhledem k patici Slot 1 na procesor je   
  5416. jedin²m podporovan²m Φipem Intel Pentium II, a to ve frekvencφch   od 233 do 
  5417. 333 MHz. Deska umφ snad vÜe, co se od zßkladnφ desky   dß oΦekßvat: podpora Bus 
  5418. Masteringu, Ultra-DMA, kontrola nap∞tφ   a teploty, stavu v∞trßku, AGP, IrDA, 
  5419. USB a mnoho dalÜφho.
  5420. Ze   t°ech DIMM patic jsou pou₧ity dv∞, z nich₧ v ka₧dΘ je po 32 MB   SDRAM 
  5421. pam∞ti. Pam∞¥ lze rozÜφ°it z 64 MB a₧ na 384 MB.
  5422. Data   se uklßdajφ na pevn² disk Quantum Fireball s kapacitou 3,2 GB.   S 
  5423. podporou Ultra-DMA a p°enosovou rychlostφ a₧ 33 MB/s je jednφm   z 
  5424. nejv²konn∞jÜφch EIDE disk∙ na trhu. Jeho rychlost je bohu₧el   brzd∞na ATAPI 
  5425. ZIP mechanikou, kterß je p°ipojena na stejn² kanßl.
  5426. V   bigtoweru, jej₧ TRILINE nabφzφ, je velmi mnoho mφsta na rozÜi°ovßnφ,   
  5427. d∙le₧itΘ je sehnat pat°iΦn∞ dlouhΘ propojovacφ datovΘ kabely.
  5428. P°ipojenφ   periferiφ se realizuje pomocφ dvou 9pinov²ch sΘriov²ch, jednoho   
  5429. paralelnφho, dvou USB a dvou PS/2 port∙ na myÜ a klßvesnici.
  5430. V²konov∞   na Üpici je bezpochyby takΘ 24rychlostnφ CD-ROM mechanika NEC,   
  5431. kterß se vyznaΦuje rovn∞₧ vysokou odolnostφ proti Ükrßbanc∙m   na CD-ROM 
  5432. medium.
  5433. Grafick² subsystΘm je reprezentovßn 17palcov²m   monitorem ViewSonic PT770 a 
  5434. videokartou Diamond Stealth 3D 2400   Pro se 4 MB DRAM. Limitnφm rozliÜenφm je 
  5435. 1 600 x 1 200 bod∙ p°i   65 Hz.
  5436. PoziΦnφm za°φzenφm je dvoutlaΦφtkovß myÜ Microsoft, na   jejφm₧ kabφlku nechybφ 
  5437. certifikßt pravosti.
  5438. Pro chvφle oddychu   je sestava dopln∞na zvukovou kartou Sound Blaster 64 a 
  5439. aktivnφmi   reproduktory, kterΘ majφ p°ekvapiv∞ dobr² zvuk.
  5440. Na poΦφtaΦi   byla p°edinstalovßna Windows NT 4.0 Workstation, jim₧ nechyb∞lo   
  5441. instalaΦnφ CD a manußl.
  5442. Nerad bych se m²lil, ale podle mΘho   nßzoru tato sestava nikdy celß neb∞₧ela, 
  5443. nebo¥ ani b∞₧et nem∙₧e.   Klßvesnice toti₧ mß konektor DIN, avÜak na zadnφ 
  5444. stran∞ sk°φn∞   tato zdφ°ka chybφ a je nahrazena PS/2. Stejn∞ tak nelze 
  5445. zprovoznit   monitor. Ten pro zm∞nu obsahuje pr∙chozφ Ü≥∙ru do zdroje v 
  5446. poΦφtaΦi,   ale zdroj v zßkladnφ jednotce mß jen jeden konektor, pro svΘ   
  5447. vlastnφ p°ipojenφ do sφt∞. Pod Windows 95 takΘ zcela tvrdoÜφjn∞   odmφtala 
  5448. pracovat zvukovß karta Sound Blaster. Jejφ ovladaΦe   b∞hem zavßd∞nφ v₧dy 
  5449. zp∙sobily zatuhnutφ systΘmu. Kdy₧ byly v   nouzovΘm re₧imu zakßzßny a Windows 
  5450. znovu nab∞hla, vÜe fungovalo.   Po jejich povolenφ a zkrßcenΘm p°estartovßnφ 
  5451. Windows dokonce   zvukovß karta pracovala. Jen do tΘ doby, ne₧ bylo nutnΘ 
  5452. poΦφtaΦ   op∞t restartovat (DirectX si zcela nerozum∞lo s videokartou),   a 
  5453. ovladaΦe znovu zatuhly.
  5454. P°esto₧e jsou pou₧ity znaΦkovΘ a kvalitnφ   komponenty, celß sestava je zcela 
  5455. amatΘrsky slo₧ena, ani₧ by   se kdokoliv p°esv∞dΦil, zda v∙bec m∙₧e fungovat.
  5456. K testu poskytla   firma: Triline, Politick²ch v∞z≥∙ 1346, 274 01 Slan²
  5457. Cena bez   DPH: 113 020 KΦ
  5458. 6. Triline Gama 5200 MediaX
  5459. PRO: CD-ROM mechanika   a ZIP mechanika standardn∞.
  5460. PROTI: Zßslepn² Ütφt ATX s otvory,   jen procesory Intel.
  5461. Druh²m modelem, kter² firma Triline dodala   do tohoto m∞sφce, je sestava 
  5462. Triline MediaX. Dalo by se °φci,   ₧e jde o Φistokrevn² poΦφtaΦ Intel, nebo¥ 
  5463. jak zßkladnφ deska,   tak Φipovß sada, stejn∞ jako samotn² procesor, jsou tΘto 
  5464. znaΦky.
  5465. Zßkladnφ   deska Intel LoneTree s Φipovou sadou Intel 430 TX je vybavena   
  5466. Award BIOSem a nainstalovan²m procesorem je Intel Pentium na   200 MHz s 
  5467. rozÜφ°enφm MMX. Podle dokumentace je podpora procesor∙   omezena jen na pravΘ 
  5468. Intel Pentium a Pentium MMX od 90 do 233   MHz.
  5469. Do jednΘ ze dvou patic DIMM je nainstalovßn modul s kapacitou   32 MB, p°iΦem₧ 
  5470. maximßlnφm objemem, kter² deska dokß₧e poz°φt,   je 256 MB. Pro zrychlenφ 
  5471. p°φstupu k pam∞ti nechybφ ani 512 KB   sekundßrnφ Pipeline Burst cache, kterß 
  5472. je vÜak p°ipevn∞na k boardu   a nenφ ji mo₧no vφce 
  5473. V²konov²m parametr∙m pomßhß   velmi dobr² disk Quantum Fireball s kapacitou 2,1 
  5474. GB, do jeho₧   repertoßru funkcφ pat°φ, mimo technologie SMART pro p°edvφdanφ   
  5475. chyb, takΘ rozhranφ Ultra-DMA a s nφm spojenß maximßlnφ p°enosovß   rychlost 33 
  5476. MB/s. Na stejnΘm kanßlu je vÜak p°ipojenß mechanika   ZIP ATAPI 100 MB, k nφ₧ 
  5477. je p°ibalen jeden ZIP disk.
  5478. Minitower   ATX, do n∞ho₧ je sestava instalovßna, mß dost mo₧nostφ k 
  5479. rozÜi°ovßnφ,   volnΘ jsou 2 ISA a t°i PCI sloty. Nechybφ ani jedna zaslepenß   
  5480. externφ 5,25palcovß pozice a jedna internφ 3,5palcovß pozice   nap°. pro druh² 
  5481. pevn² disk.
  5482. Na zadnφ stran∞ sk°φn∞ je vyveden   jeden sΘriov², jeden paralelnφ, dva USB a 
  5483. dva PS/2 konektory.   Zßslepn² Ütφt pro ATX vÜak obsahuje dalÜφ otvory pro 
  5484. volitelnΘ   dopl≥ky zßkladnφ desky, jako m∙₧e b²t integrovanß zvukovß nebo   
  5485. videokarta. Vzhledem k tomu, ₧e ob∞ dv∞ karty jsou zasunuty do   p°φsluÜn²ch 
  5486. slot∙, z∙stßvajφ otvory pro videokonektor, audiokonektory   a game port 
  5487. otev°eny a do poΦφtaΦe se jimi prßÜφ.
  5488. SluÜn² v²kon   poskytuje CD-ROM mechanika NEC CDR-1800, kterß se vyznaΦuje 
  5489. p°enosovou   rychlostφ 3 600 KB/s, a tak je znaΦena jako 24rychlostnφ.
  5490. K   zobrazovßnφ slou₧φ monitor KFC 6536 s viditelnou ·hlop°φΦkou   obrazu 13,8 
  5491. palce a maximßlnφm rozliÜenφm 1 280 x 1 024 bod∙.   Videokartou je Diamond 
  5492. Stealth 3D 2400 se 4 MB pam∞ti DRAM, kter²   v²konnostn∞ monitor p°ekonßvß.
  5493. Sestava je dopln∞na klßvesnicφ   Unikey a myÜφ Microsoft, ob∞ s konektory PS/2.
  5494. Zvukovß karta   Sound Blaster 64 s wavetable syntΘzou, realizovanou obvodem 
  5495. EMU   8000, je na zadnφ stran∞ vybavena Φty°mi audiozdφ°kami pro p°ipojenφ   
  5496. vstupnφch a v²stupnφch za°φzenφ a konektorem pro p°φpojenφ joysticku   Φi MIDI 
  5497. za°φzenφ.
  5498. K sestav∞ se dodßvajφ p°edinstalovanß Windows   95 OSR2 CZ vΦetn∞ CD a manußlu. 
  5499. DalÜφch 5 CD reprezentuje zßbavnφ   a vzd∞lßvacφ aplikace, je₧ vyu₧φvajφ 
  5500. procesory s MMX rozÜφ°enφm.
  5501. K   testu poskytla firma: Triline, Politick²ch v∞z≥∙ 1346, 274 01   Slan²
  5502. Cena bez DPH: 52 870 KΦ
  5503. domßcφ poΦφtaΦe
  5504. NovΘ sestavy
  5505. 1.   ESCOM Primo Extra Media P166
  5506. PRO: videokarta, zvukovß karta.
  5507. PROTI:   mßlo mφsta uvnit° bedny, zßkladnφ deska jen do 200 MHz.
  5508. Druh²   z rodiny poΦφtaΦ∙ ESCOM, kter² jsme m∞li mo₧nost v tomto m∞sφci   
  5509. otestovat, byl stroj velmi blφzk² prvnφmu, ale vybaven² "prav²m"   procesorem 
  5510. Pentium. P°φmΘ konfrontaci v²sledk∙ odpovφdajφcφch   procesor∙ AMD a Intel vÜak 
  5511. zabrßnila o n∞co slabÜφ 
  5512. SystΘm   je postaven na zßkladnφ desce znaΦky Spear, osazenΘ postarÜφ   Φipovou 
  5513. sadou Intel 430 VX. Deska hostφ ve svΘ ZIF patici typu   Socket 7 procesor 
  5514. Intel Pentium s rozÜφ°enφm MMX, tikajφcφ na   166 MHz. Mimo n∞j vÜak podporuje 
  5515. v∞tÜinu dnes prodßvan²ch procesor∙   pro poΦφtaΦe PC ve frekvencφch od 75 do 
  5516. 200 MHz. Na desce nechybφ   ani pam∞¥ovΘ sloty, 4 typu SIMM, jeden typu DIMM. 
  5517. Dva 8megabytovΘ   SIMMy reprezentujφ 16 MB EDO RAM pam∞ti, kterou lze 
  5518. rozÜφ°it   a₧ na 256 MB.
  5519. Krom∞ vyrovnßvacφ pam∞ti, je₧ je integrovanß v   obvodech procesoru, disponuje 
  5520. systΘm jeÜt∞ dalÜφmi 256 KB pipeline   burst cache 2. ·rovn∞.
  5521. ESCOM Primo je vybaven pevn²m diskem   Seagate ST31720A, kter² mß udanou 
  5522. kapacitu 1 700 MB. P°ipojuje   se p°es rozhranφ EIDE a je kompatibilnφ s 
  5523. protokolem PIO 4. Na   sekundßrnφm °adiΦi EIDE je p°ipojena mechanika CD-ROM 
  5524. firmy BTC.   S p°enosovou rychlostφ 1 800 KB/s (12rychlostnφ) p°edstavuje   
  5525. dnes spφÜe chvost nabφdky CD-ROM mechanik, i kdy₧ je nutno p°iznat,   ₧e se 
  5526. distribuujφ i pomalejÜφ CD-ROM mechaniky.
  5527. Ve sk°φni, na   ESCOM Primo nezvykle designov∞ vyda°enΘ, kterß je vÜak 
  5528. bohu₧el   formßtu desktop, nenφ p°φliÜ mφsta nazbyt, a tak je disk upevn∞n   v 
  5529. mechanismu vedle zdroje. Smutn²m faktem z∙stßvß, ₧e se technici   firmy ESCOM 
  5530. stßle v∞nujφ oblφbenΘ kratochvφli poΦßtku 90. let,   toti₧ zalepovßnφ sk°φnφ 
  5531. nßlepkami symbolizujφcφmi plomby. Po   jejich, t°eba jen necht∞nΘm str₧enφ, 
  5532. nastßvß tradiΦn∞ lφt² boj   s reklamaΦnφm odd∞lenφm o uznßnφ Φi neuznßnφ 
  5533. p°φpadnΘ reklamace.
  5534. V   desktopu nenφ tradiΦn∞ moc mo₧nostφ rozÜi°ovßnφ: mo₧nΘ vyu₧itφ   dvou 
  5535. voln²ch 5,25" pozic, kterΘ jsou p°φstupnΘ zvenku, p°edstavuje   temΘ° gordick² 
  5536. problΘm s kabelß₧φ. K dispozci jsou dva volnΘ   ISA a dva PCI sloty.
  5537. Obvyklß sestava port∙ (2 sΘriovΘ, 1 paralelnφ)   je rozÜφ°ena o gameport a t°i 
  5538. audiozdφ°ky na 16bitovΘ zvukovΘ   kart∞ BTC s Φipem ESS 1868.
  5539. Patnßctipalcov² monitor LEO s maximßlnφm   rozliÜenφm 1 280 x 1 024 bod∙ je 
  5540. pohßn∞n grafickou kartou ATI   s obvodem 3D RAGE II+ DVD, co₧ naznaΦuje 
  5541. p°φpadnou podporu pro   DVD video.
  5542. Zajφmavß a pom∞rn∞ p°φjemnß klßvesnice Escom pochßzφ   ze zßvod∙ Siemens 
  5543. Nixdorf, obsahuje ΦeskΘ popisky a klßvesy pro   Windows 95. Sestavu dotvß°φ 
  5544. t°φtlaΦφtkovß ergonomickß myÜ Escom.
  5545. Standardn∞   se dodßvajφ Windows 95 na CD vΦetn∞ dokumentace a antivirov²   
  5546. systΘm AVG ve verzi 5.0.
  5547. K testu poskytla firma: ESCOM CS, Lidickß   40, 600 00 Brno
  5548. Cena bez DPH: 32 484 KΦ
  5549. 2. Fujitsu ErgoPro   e452
  5550. PRO: napßjenφ reproduktor∙ ze zvukovΘ karty
  5551. PROTI: stabilita,   CD-ROM mechanika jen 8rychlostnφ
  5552. Tato sestava firmy Fujitsu   je postavena na zßkladnφ desce MS5149, vybavenΘ 
  5553. postarÜφ Φipovou   sadou Intel 430 VX a BIOSem firmy American Megatrends, Inc. 
  5554. (AMI).   V patici Socket 7 je vsazen procesor Intel Pentium 166 se sadou   
  5555. instrukcφ MMX.
  5556. Deska podporuje souΦasnΘ procesory t°φdy Pentium,   vΦetn∞ procesor∙ 
  5557. pracujφcφch s odliÜnou hodnotou voltß₧e logiky   a napßjenφ, kterß je pou₧ita u 
  5558. MMX kompatibilnφch procosor∙ ve   frekvencφch od 90 do 200 MHz.
  5559. Na desce je v modulech SIMM osazeno   16 MB RAM, dalÜφ pam∞¥ lze p°idßvat bu∩ 
  5560. moduly SIMM, nebo DIMM   a₧ do maximßlnφ kapacity 128 MB.
  5561. Pevn² disk Seagate Medalist   Pro ST 32122A s kapacitou 2 100 MB je p°ipojen na 
  5562. EIDE °adiΦ   pevn²ch disk∙, na jeho₧ druh² kanßl je zapojena pouze 
  5563. 8rychlostnφ   CD-ROM mechanika NEC CDR-1400.
  5564. Ve sk°φni typu minitower je dost   mφsta na rozÜi°ovßnφ, k dispozici jsou dv∞ 
  5565. volnΘ extern∞ p°φstupnΘ   5,25palcovΘ pozice a jedna 3,5palcovß tΘ₧ p°φstupnß 
  5566. zvenΦφ. Standardn∞   lze hodnotit t°i volnΘ PCI a dva ISA sloty (jeden je 
  5567. sdφlen²   s PCI a nelze jej pou₧φt souΦasn∞ na obou sb∞rnicφch).
  5568. Na zadnφ   stran∞ sk°φn∞ je vyveden konektor pro p°ipojenφ tiskßrny, dßle   pak 
  5569. dva sΘriovΘ porty a dva porty PS/2 pro p°ipojenφ myÜi a klßvesnice.   Zapojenφ 
  5570. port∙ nenφ p°φliÜ dob°e popsßno, vzhledem k maliΦkΘmu   souhrnnΘmu Ütφtku m∙₧e 
  5571. dojφt snadno k zßm∞n∞, zvlßÜ¥ u myÜi a   klßvesnice.
  5572. Videokarta ATI 3D Xpression+ s Φipem ATI 3D RAGE   II, kter² obsahuje podporu 
  5573. pro dekomprimaci videa na DVD (zatφm   hudba budoucnosti, ale za pßr let... kdo 
  5574. vφ...), °φdφ zobrazenφ   na patnßctipalcovΘm, digitßln∞ °φzenΘm monitoru 
  5575. Fujitsu ErgoPro   x153. Limitnφm rozliÜenφm karty je 1 600 x 1 200 bod∙ p°i 
  5576. 60   Hz obnovovacφ frekvence obrazu, monitor samoz°ejm∞ t∞chto parametr∙   
  5577. nedosahuje.
  5578. Vstupnφm za°φzenφm je klßvesnice NMB, bohu₧el jen   se slovensk²mi popisky, a 
  5579. ergonomickß myÜ Fujitsu, kterß v²born∞   padne do ruky.
  5580. V sestav∞ je pou₧ita takΘ zvukovß karta Aztech   MM PRO 16IIIS PnP, poskytujφcφ 
  5581. st°edn∞ kvalitnφ 16bitov² zvuk.   K zajφmavostem urΦit∞ pat°φ vyvedenφ 
  5582. konektoru pro napßjenφ reprobedniΦek   na zadnφ stranu poΦφtaΦe.
  5583. K sestav∞ se dodßvajφ Windows 95 na   disketßch, co₧ z p°φpadnΘ reinstalace 
  5584. uΦinφ opravdovou diskotΘku.
  5585. B∞hem   test∙ se opakovan∞ stalo, ₧e spadl MS Excel, tak₧e ani stabilitou   
  5586. Fujitsu p°φliÜ nep°esv∞dΦil.
  5587. K testu poskytla firma: InWare,   Na Vßclavce 44, 150 00 PRAHA 5
  5588. Cena bez DPH: 40 860 KΦ7 0897/CID   o
  5589.  
  5590.  
  5591. Nßzev: tomßÜ buΦina, TestCentrum IDG
  5592. Autor:profesionßlnφ notebooky
  5593. 01
  5594. NovΘ notebooky
  5595. 2. Zenith Z-Note 1000
  5596. PRO: Typick² velmi v²konn² multimedißlnφ notebook
  5597. PROTI: Minimßlnφ lokalizace.
  5598. JednoznaΦn²m kladem novΘho Zenithu je vysok² aplikaΦnφ v²kon, sm∞le se toti₧ 
  5599. °adφ mezi stroje se stejn²m procesorem, ale s dvojnßsobnou pam∞tφ. Tento 
  5600. ÜpiΦkov² model je osazen procesorem Pentium MMX s taktovacφ frekvencφ 166 MHz a 
  5601. vybaven je 16 MB RAM, rozÜi°iteln²mi a₧ na 128 MB. Nainstalovßno je i 256 KB 
  5602. sekundßrnφ cache. Sb∞rnice notebooku je typu PCI a je na ni p°ipojen °adiΦ IDE 
  5603. disk∙ s podporou Bus Masteringu i grafick² adaptΘr.
  5604. K uklßdßnφ dat slou₧φ pevn² disk Toshiba MK2103MAV o kapacit∞ 2,1 GB, 
  5605. samoz°ejmostφ je 3,5" disketovß mechanika a nechybφ ani Üestnßctirychlostnφ 
  5606. CD-ROM jednotka Teac CD-316E. Zobrazovßnφ je °φzeno kartou NeoMagic MagicGraph 
  5607. 128XD s 2 MB pam∞ti. Na barevnΘm LCD displeji s TFT maticφ o ·hlop°φΦce 12,1" s 
  5608. rozliÜenφm 800 x 600 bod∙ lze zobrazit a₧ 256 tisφc barev. Ke kontrole stavu 
  5609. notebooku slou₧φ p∞t LED diod za klßvesnicφ, ukazujφcφch prßci disk∙ a stav 
  5610. p°epφnaΦ∙ klßvesnice, dßle 3 LED diody pod displejem, kterΘ jsou zkopφrovßny i 
  5611. na hornφ stranu vφka. Podpora ÜestnßctibitovΘho zvuku je postavena na ΦipovΘ 
  5612. sad∞ Yamaha OPL3-SA, stereoreproduktory jsou umφst∞ny za klßvesnicφ, mikrofon 
  5613. se nalΘzß na p°ednφ stran∞ notebooku.
  5614. VÜechny hlavnφ klßvesy majφ standardnφ velikost, zmenÜeny jsou pouze funkΦnφ a 
  5615. kurzorovΘ. Klßvesnice obsahuje vÜech dvanßct funkΦnφch klßves i klßvesy pro 
  5616. Windows 95. Nep°φjemn²m rysem je britsk² popis klßvesnice. MyÜφ kurzor je 
  5617. ovlßdßn touchpadem umφst∞n²m v op∞rnΘ ploÜe p°ed klßvesnicφ.
  5618. Standardnφ mo₧nosti p°ipojenφ periferiφ, sΘriov², paralelnφ, infraΦerven² a 
  5619. PS/2 port jsou rozÜφ°eny i o jeden port sb∞rnice USB. TakΘ je mo₧no p°ipojit 
  5620. externφ monitor a replikßtor port∙. Pro p°ipojenφ zvukov²ch za°φzenφ jsou k 
  5621. dispozici 3 zdφ°ky jack. Slot pro PC karty je tradiΦnφ, pojme dv∞ karty typu I 
  5622. nebo II Φi jednu kartu typu 
  5623. Zßkladem softwarovΘho vybavenφ je anglickß verze Windows 95 OSR 2.1 s podporou 
  5624. v²chodoevropsk²ch jazyk∙. Stejn∞ tak je anglick² i MS Word 97. Oboje je 
  5625. p°edinstalovßno na disku a dodßna je pouze licence. Navφc je p°ibalena Φeskß 
  5626. varianta Windows 95 s CD. Dßle jsou nainstalovßny programy Acrobat Reader 2.1, 
  5627. LapLink for Windows 95 a McAfee VirusScan 95 s WebScanem.
  5628. Dodavatel na tento typ poskytuje t°φletou zßruku, kterou je mo₧no uplatnit ve 
  5629. vÜech evropsk²ch poboΦkßch. Standardnφ telefonnφ hot-line v pracovnφ dob∞ lze 
  5630. za p°φplatek rozÜφ°it na nep°etr₧itou. DalÜφ podporu je mo₧no zφskat pomocφ 
  5631. internetovΘho e-mailu. Na evropskΘm WWW serveru Zenith Data System jsou hlavn∞ 
  5632. informace o firm∞ a o produktech, mo₧nost stßhnout si novΘ nebo chyb∞jφcφ 
  5633. ovladaΦe zde nenφ. Na hlavnφm serveru je jen n∞kolik mßlo ovladaΦ∙ ke starÜφm 
  5634. notebook∙m. Testovan² kus byl tzv. "demo unit" (urΦen k testovßnφ, ne k 
  5635. prodeji), s Φφm₧ tedy souvisφ problΘmy s lokalizacφ.
  5636. K testu poskytla firma: Bull, Lazarskß 6, 120 00, PRAHA 2
  5637. Cena bez DPH: 148 357 KΦ
  5638. ekonomickΘ notebooky
  5639. NovΘ notebooky
  5640. 3. TI Extensa 620CD
  5641. PRO: na DSTN displej sluÜn² obraz, simulace pravΘho tlaΦφtka myÜi touchpadem
  5642. PROTI: malß v²dr₧ bateriφ
  5643. ZnaΦkov² notebook Texas Instrument je vybaven procesorem Intel Pentium s 
  5644. frekvencφ 133 MHz a operaΦnφ pam∞tφ 16 MB, kterou lze pomocφ DIMM modul∙ 
  5645. rozÜφ°it a₧ na 64 MB.
  5646. K uklßdßnφ dat je urΦen 2,5palcov² pevn² disk IBM s kapacitou 1 440 MB, kter² 
  5647. je p°ipojen p°es EIDE rozhranφ. Disk by p°i troÜe dobrΘ v∙le Ülo pova₧ovat za 
  5648. u₧ivatelsky v²m∞nn², pokud by vÜak nebyl jeÜt∞ obalen obtφ₧n∞ sejmuteln²m 
  5649. plechov²m krytem.
  5650. Pro jednoduchΘ instalovßnφ program∙ je urΦena vestav∞nß CD-ROM mechanika 
  5651. Matsushita s 10nßsobnou p°enosovou rychlostφ. Vzhledem k p°φtomnosti CD-ROM 
  5652. mechaniky uvnit° t∞la notebooku, je disketovß mechanika externφ, spojenß s 
  5653. p°enosn²m poΦφtaΦem krßtk²m kabelem.
  5654. Na zadnφ stran∞ notebooku se nachßzejφ porty pro p°φpojenφ externφch za°φzenφ, 
  5655. sΘriov², paralelnφ, PS/2, pro monitor a t°i audiozdφ°ky.
  5656. Pro pou₧itφ rozÜi°ujφcφch karet standardu PC Cards jsou k dispozici dva sloty 
  5657. Type I nebo II.
  5658. K zobrazovßnφ slou₧φ displej DSTN s aktivnφ ·hlop°φΦkou 11,8 palce, kter² 
  5659. dokß₧e v∞rn∞ zobrazit 256 barev. K videokart∞ Chips and Technologies 65550 s 1 
  5660. MB pam∞ti lze p°ipojit externφ monitor s maximßlnφm rozliÜenφm 1 024 x 768 bod∙ 
  5661. p°i 256 barvßch
  5662. Klßvesnice obsahuje vÜechny b∞₧nΘ notebookovΘ klßvesy, vΦetn∞ klßves pro 
  5663. ovlßdßnφ Windows 95, klßvesy Ins a Del jsou neΦekan∞ vpravo dole vedle 
  5664. mezernφku. Polohovacφm za°φzenφm je trackbal, vybaven² softwarem Trackbal 
  5665. Enhancement, s jeho₧ pomocφ lze simulovat kliknutφ lev²m Φi prav²m tlaΦφtkem, 
  5666. nebo tßhnutφ svislΘho seznamu pouze s pomocφ citlivΘ ploÜky. K dispozici jsou 
  5667. samoz°ejm∞ dv∞ tlaΦφtka, umφst∞nß, stejn∞ jako samotn² touchpad, na op∞rnΘ 
  5668. ploÜe p°ed klßvesnicφ.
  5669. Nad hornφ °adou klßves jsou umφst∞ny dva reproduktory, kterΘ jsou aktivovßny 
  5670. zvukovou kartou Yamaha OPL3-SAx. Zajφmavou mo₧nostφ, ji₧ poskytuje ovlßdacφ 
  5671. software karty, je pou₧itφ softwarov emulovanΘ wavetable syntΘzy, pop°φpad∞ 3D 
  5672. zvuku.
  5673. K notebooku se dodßvajφ Windows 95, avÜak bez instalaΦnφho CD. Obrazy disket 
  5674. jsou ulo₧eny na disku.
  5675. Notebook se vyznaΦuje sympatickou hmotnostφ jen 2,8 kg, rozm∞ry jsou spφÜe 
  5676. pr∙m∞rnΘ, 306 x 228 x 46 mm.
  5677. K testu poskytla firma: InWare, Na Vßclavce 44, PRAHA 5
  5678. Cena bez DPH: 65 990 KΦ
  5679. 5. Acer Extensa 355
  5680. PRO: nφzkß hmotnost a p°φjemnΘ rozm∞ry
  5681. PROTI: nφzkß stabilita, malß v²dr₧ bateriφ, slab² v²kon
  5682. Druhou Extensou v tomto kole se stal model 355 od firmy Acer. Notebook je 
  5683. postaven na procesoru Intel Pentium 133 MHz a do jeho v²bavy pat°φ jen 8 MB 
  5684. pam∞ti RAM. Vzhledem k tomuto faktu se ve v²konnostnφch testech p°φliÜ dob°e 
  5685. neprosadil a takΘ n∞kolikrßt zatuhl, konkrΘtn∞ v Microsoft Excelu a Borland 
  5686. Paradoxu 7. OperaΦnφ pam∞¥ je mo₧no rozÜφ°it a₧ na 40 MB pomocφ specißlnφch 
  5687. modul∙. Externφ cache chybφ ·pln∞, co₧ se samoz°ejm∞ tΘ₧ negativn∞ projevilo na 
  5688. v²sledcφch.
  5689. K uklßdßnφ dat je p°ipraven pevn² disk IBM s kapacitou 1 440 MB, kter² je 
  5690. p°φstupn² p°es rozhranφ EIDE.
  5691. Nad klßvesnicφ, je₧ obsahuje vÜechny b∞₧nΘ notebookovΘ klßvesy, vΦetn∞ t∞ch pro 
  5692. Windows 95, se nachßzejφ t°i tlaΦφtka. Prvnφ slou₧φ k vypφnßnφ, p°φpadn∞ ke 
  5693. vzbuzenφ ze stavu hibernace. Druh²m je mo₧no rychle odskoΦit do setupu a 
  5694. nastavit p°φpadnΘ parametry usφnßnφ, ani₧ by bylo nutnΘ restartovat cel² 
  5695. poΦφtaΦ. T°etφm se p°ivßdφ notebook direktivn∞ do stavu hibernace. Vedle t∞chto 
  5696. tlaΦφtek se nachßzφ 5 LED diod, signalizujφcφch spßnek, prßci disku a zßmky 
  5697. klßvesnice. DalÜφ dv∞ diody na kraji notebooku signalizujφ prßci nebo dobφjenφ.
  5698. Jako polohovacφ za°φzenφ je pou₧it standardnφ touchpad, jeho₧ tlaΦφtka jsou 
  5699. vÜak v hran∞ p°ed klßvesnicφ, a tak Φas od Φasu neujdou nßhodnΘmu necht∞nΘmu 
  5700. zmßΦknutφ.
  5701. Pro p°ipojovßnφ dalÜφch za°φzenφ je p°ipraven PC Cards Slot, ale p°i zaklßdßnφ 
  5702. karty se nelze vyhnout nesympatickΘmu pohledu do "vnit°nostφ" stroje, nebo¥ 
  5703. nejsou od vlastnφho slotu p°φliÜ odd∞leny.
  5704. Na zadnφ stran∞ se nachßzφ sada port∙: sΘriov², paralelnφ, PS/2 a pro monitor.
  5705. Sestava nenφ vybavena CD-ROM mechanikou, jejφ mφsto zabφrß disketov² drive.
  5706. Zobrazenφ zajiÜ¥uje 11,3palcov² DSTN displej s maximßlnφm rozliÜenφm 800 x 600 
  5707. bod∙, kter² poskytuje obraz odpovφdajφcφ pou₧itΘ technologii. Pohßnφ jej 
  5708. grafickß karta Chips and Technologies 65550, je₧ obsahuje 1 MB videopam∞ti.
  5709. K ozvuΦenφ Windows nebo hranφ her je urΦena zvukovß karta Yamaha OPL3-SAx. 
  5710. Jedin² reproduktor v ploÜe p°ed klßvesnicφ rozhodn∞ nezaruΦφ Hi-Fi poslech, 
  5711. rozdφl proti systΘmovΘmu reproduktoru je vÜak znaΦn².
  5712. K Extense se dodßvajφ Windows 95 ve 4 jazykov²ch mutacφch, mezi nimi₧ nechybφ 
  5713. ΦeÜtina. TakΘ manußl je Φty°jazyΦn².
  5714. PoΦφtaΦ se vyznaΦuje velmi dobr²mi rozm∞ry 297 x 219,5 x 48 mm a hmotnostφ 2,61 
  5715. kg.
  5716. K testu poskytla firma: PELL\S, Venhudova 6, BRNO
  5717. Cena bez DPH: 48 990 KΦ7 0898/CID o
  5718.  
  5719.  
  5720. Nßzev: Obchodovßnφ na ΦeskΘm Internetu dnes a zφtra
  5721. Autor:Penφze tekoucφ dnes Internetem majφ mnoho podob a on-line obchodnφ mφsta p°edstavujφ sice nejviditeln∞jÜφ, zdaleka ne vÜak jedin² zp∙sob ekonomickΘho vyu₧itφ Sφt∞. Limitujφcφm faktorem p°i obchodnφm vyu₧itφ Internetu v naÜφ republice je samoz°ejm∞ velikost trhu: jak relativnφ (zpo₧d∞nφ ve vyu₧itφ informaΦnφch technologiφ oproti vysp∞l²m zemφm), tak i absolutnφ. Tato skuteΦnost ovliv≥uje p°edevÜφm nßvÜt∞vnost Φesk²ch WWW strßnek a tφm i trh s on-line inzercφ (p°φjmy z reklamy mß dnes v domΘn∞ cz jen velmi mßlo server∙, v ostatnφch p°φpadech se jednß o bannery propagujφcφ jinΘ slu₧by provozovatele serveru nebo inzerci reciproΦnφ), ovÜem negativnφ vliv mß i na vlastnφ obchodovßnφ. Pokud k tomu p°ipoΦteme fakt, ₧e v ╚R nejsou roÜφ°eny platebnφ karty, je vlastn∞ tak trochu s podivem, kolik spoleΦnostφ se o vybudovßnφ vlastnφch obchodnφch aplikacφ v∙bec pokouÜφ.
  5722. 01
  5723. Kdo a co?
  5724. Obecn∞ lze obchodnφ aplikace rozd∞lit na komunikaci firem s partnery (aplikace 
  5725. business-to-business) a nabφdku zbo₧φ a slu₧eb koncov²m zßkaznφk∙m. Prvnφ 
  5726. variantu p°edstavuje Extranet (respektive virtußlnφ privßtnφ sφt∞). Tφmto 
  5727. zp∙sobem komunikuje °ada firem (nap°. SWS, Olympus C&S Φi TH\system, kter² 
  5728. provozuje tzv. InterLink) se sv²mi dealery. Internet zjednoduÜuje distribuΦnφ 
  5729. kanßly, a proto by v zßsad∞ m∞l vΘst ke snφ₧enφ cen. O zp∙sobu, jak²m 
  5730. business-to-business aplikace pracujφ, se zßjemci mohou dozv∞d∞t dφky tomu, ₧e 
  5731. jejich provozovatelΘ umo₧≥ujφ pou₧φt na sv²ch serverech n∞co na zp∙sob 
  5732. demoverze.
  5733. Z hlediska u₧ivatele je ovÜem viditeln∞jÜφ nabφdka zbo₧φ a slu₧eb na "ve°ejn²ch
  5734. " obchodnφch mφstech. Prezentovat zbo₧φ, vzbudit zß-jem nßvÜt∞vnφk∙ strßnky a 
  5735. najφt zßkaznφky nenφ ·dajn∞ nejv∞tÜφ problΘm. Rozhodujφcφ pro v²sledek 
  5736. konkurenΦnφho st°etu je tedy jednak rychlost a inteligence vlastnφ aplikace, 
  5737. jednak vy°eÜenφ s obchodovßnφm spojen²ch problΘm∙ (logistika, vy°izovßnφ 
  5738. reklamacφ). ProblΘm reklamacφ nenφ p°itom pouze otßzkou spornΘ Φßstky jako 
  5739. takovΘ, ale i potφ₧φ a v²daj∙, kterΘ mß v t∞chto p°φpadech z·Φtovatelskß banka. 
  5740. Rychlost aplikace zase zφskßvß na v²znamu tφm, ₧e poslednφ verze browser∙ 
  5741. odvßd∞jφ jako da≥ za °adu nov²ch mo₧nostφ zpomalenφ svΘho b∞hu.
  5742. O vzr∙stajφcφm v²znamu tohoto segmentu trhu sv∞dΦφ i rostoucφ nabφdka softwaru 
  5743. pro vybudovßnφ webovΘho obchodnφho mφsta. ╪ada serverovΘho softwaru umo₧≥uje 
  5744. navr₧enφ sys-tΘmu i prost°ednictvφm r∙zn²ch wizard∙, Φφm₧ se tvorba virtußlnφch 
  5745. obchodnφch aplikacφ stßvß dostupnou i pro ty, kte°φ nedokß₧ou sami programovat. 
  5746. MnohΘ firmy nabφzejφ provΘst komplexnφ °eÜenφ obchodnφho mφsta zßkaznφkovi "na 
  5747. mφru".
  5748. Obchodnφ domy versus tematickΘ servery
  5749. V zßsad∞ existujφ dv∞ pojetφ obchodnφch mφst: prvnφ je virtußlnφ obchodnφ d∙m 
  5750. (zde stojφ za pozornost, ₧e brn∞nskß spoleΦnost INET, kterß za svoji 
  5751. webspeedovskou aplikaci zφskala i ocen∞nφ od spoleΦnosti Progress Software, 
  5752. prohlaÜuje jinak obecn∞ pou₧φvan² termφn virtußlnφ obchodnφ d∙m za svoji 
  5753. registrovanou ochrannou znßmku), v druhΘm p°φpad∞ se jednß o tematicky zam∞°enΘ 
  5754. servery, kterΘ krom∞ jinΘho nabφzejφ mo₧nost obchodovßnφ s urΦit²m artiklem. 
  5755. Mnohdy se v takovΘm p°φpad∞ nejendß ani o "regulΘrnφ" on-line obchodnφ mφsto: 
  5756. u₧ivatel si nap°. volφ parametry automobilu a sleduje cenu. Ve chvφli, kdy je s 
  5757. obojφm spokojen, je odkßzßn na n∞kterΘho z prodejc∙ a vlastnφ transakce ji₧ 
  5758. prob∞hne "klasick²m" zp∙sobem.
  5759. KonkrΘtnφ adresy jednotliv²ch server∙ majφ pom∞rn∞ dob°e zmapovßny katalogovΘ 
  5760. vyhledßvacφ slu₧by. Je jich tolik, ₧e uvßd∞t zde jedny by automaticky znamenalo 
  5761. zapomenout na jinΘ.
  5762. NejrozÜφ°en∞jÜφm prodejnφm artiklem ΦeskΘho Internetu je relativn∞ levnΘ zbo₧φ, 
  5763. jako nap°. knihy, cΘdΘΦka a videokazety; tento druh nabφdky p°evlßdß i na 
  5764. serverech nespecializovan²ch. Popsanß situace odrß₧φ souΦasn² stav, kdy pom∞rn∞ 
  5765. konzervativnφ zßkaznφk zkouÜφ nov² druh transakce a dßvß jeÜt∞ najevo urΦitou 
  5766. opatrnost.
  5767. Pochopiteln∞ se prodßvß °ada v∞cφ n∞jak souvisejφcφch s informaΦnφmi 
  5768. technologiemi (poΦφtaΦe, periferie, software). K obchodnφm artikl∙m pat°φ nap°. 
  5769. i mapy, Üperky, staro₧itnosti, v²tvarnß dφla, od∞vy, v²₧ivovΘ dopl≥ky a 
  5770. erotickΘ zbo₧φ; existuje i on-line burza stavebnφch komodit.
  5771. Ke specializovan²m server∙m pat°φ nap°. ty, kterΘ se t²kajφ hudebnφ 
  5772. problematiky, literatury, automobil∙, skript a Ükolnφch pom∙cek. N∞kterΘ 
  5773. aplikace jsou provozovßny p°φmo v²robci Φi prodejci zbo₧φ urΦitΘ znaΦky. Mnohdy 
  5774. je nap°. mo₧nΘ si p°eΦφst na nabφzenou knihu nezßvislou recenzi nebo si 
  5775. poslechnout hudebnφ ukßzku z cΘdΘΦka.
  5776. DalÜφ nabφdka
  5777. Specißlnφm p°φpadem obchodnφho vyu₧itφ Internetu je trh s pracovnφmi 
  5778. p°φle₧itostmi Φi slu₧by, ve kter²ch firmy dßvajφ sv²m zßkaznφk∙m mo₧nost 
  5779. on-line naklßdßnφ s cenn²mi papφry. N∞kterΘ aplikace umo₧≥ujφ on-line 
  5780. zpracovßnφ da≥ov²ch p°iznßnφ Φi ekonomicko-prßvnφ poradenstvφ. V tomto p°φpad∞ 
  5781. se zpravidla jednß o slu₧by placenΘ, respektive bez u₧ivatelskΘho hesla je 
  5782. p°φstupnß pouze Φßst slu₧eb serveru.
  5783. Trendy
  5784. Lze p°edpoklßdat, ₧e i na ΦeskΘm Internetu bude stoupat mφra propojenφ 
  5785. jednotliv²ch obchodnφch mφst s vyhledßvacφmi slu₧bami, zpravodajsk²mi servery i 
  5786. dalÜφmi informaΦnφmi zdroji ΦeskΘho Webu. P°φkladem mohou b²t souΦasnΘ aktivity 
  5787. takov²ch zahraniΦnφch firem, jako je Yahoo nebo Amazon.com (nap°. recenze v 
  5788. periodiku, dopln∞nß odkazem na mo₧nost koup∞ p°φsluÜnΘ knihy).
  5789. Na zßpad od nßs jsou rozÜφ°enΘ i aplikace spojenΘ s bankovnφmi a pojiÜ¥ovacφmi 
  5790. slu₧bami a s nabφdkou realitnφch kancelß°φ. Stoupß i objem potravin prodan²ch 
  5791. on-line. P°ib²vß i dalÜφch slu₧eb, nap°. placen²ch on-line konzultacφ 
  5792. psycholog∙ a dalÜφch specialist∙. N∞kte°φ provozovatelΘ ani nepro-dßvajφ 
  5793. vlastnφ zbo₧φ, ale pouze zast°eÜujφ n∞co nazp∙sob virtußlnφch bazar∙ Φi tr₧iÜ¥. 
  5794. U nßs zatφm v∞tÜina z tΘto ÜirokΘ palety chybφ, ale podle vÜeho se touto cestou 
  5795. bude ubφrat i Φesk² Internet.7 0900/JL o
  5796.  
  5797.  
  5798. Nßzev: Obsah roΦnφku 1997
  5799. Autor:Vß₧enφ Φtenß°i, tak jako i v p°edeÜl²ch letech vßm p°inßÜφme obsah minulΘho roΦnφku. V∞°φme, ₧e vßm usnadnφ vyhledßvßnφ Φlßnk∙. Pokud zjistφte, ₧e vßm n∞kterß Φφsla PC WORLDu chybφ a nem∙₧ete si proto cel² roΦnφk nechat svßzat, zajist∞te si alespo≥ pro tento rok p°edplatnΘ - koneckonc∙ je takΘ v²hodn∞jÜφ.
  5800. 01
  5801. S ohledem na prostor nejsou do obsahu roΦnφku za°azeny Novinky a RedakΦnφ blok. 
  5802. Nejd∙le₧it∞jÜφ Φlßnky z obdobφ od listopadu 1996 a₧ do °φjna 1997 si m∙₧ete 
  5803. prohlΘdnout pomocφ fulltextovΘho prohlφ₧eΦe na CD-ROMu PC WORLD 11/1997.
  5804. TRENDY
  5805. InformaΦnφ technologie v ╚eskΘ republice: na rozcestφ Steven J. Frantzen 11/46
  5806. Komunikace v roce 1997 a v letech dalÜφch Ji°φ Donßt 12/60
  5807. Rok 1997 v IT na Slovensku Ladislav Fekete 12/64
  5808. Trendy 1997 Jaroslav Zapletal 11/56
  5809. Trendy v oblasti DTP Jaroslav Zapletal 9/50
  5810. Trendy ve sv∞t∞ IT Jaroslav Zapletal 11/42
  5811. VRML roku 1997 Jaroslav Zapletal 10/46
  5812. Zßznam a bezpeΦnost dat ve sv∞t∞ poΦφtaΦ∙ Jaroslav Zapletal 10/40
  5813. SOFTWARE
  5814. 3x proti vir∙m Vladimφr a Michal Drdovi 12/68
  5815. 602proPC Marek èt∞pina 7/50
  5816. ACT! 3.0 Marek èt∞pina 4/72
  5817. Asymetrix 3D/FX 2.0 Vladimφr a Michal Drdovi 1/75
  5818. AVAST! 7.7/32 Vladimφr a Michal Drdovi 8/63
  5819. AVG 5.0 Vladimφr a Michal Drdovi 10/58
  5820. Borland C++ Builder Michal MareÜ 5/50
  5821. Borland Delphi 3 Jaromφr Luhan 8/48
  5822. Borland IntraBuilder Client/Server Jaromφr Luhan 6/44
  5823. Borland Turbo Assembler 5 Michal MareÜ 3/46
  5824. Bryce 2 Zden∞k Kadlec 6/48
  5825. CLEAR Process a allCLEAR Pavel Korec 8/64
  5826. Co je Linux? Jan Povoln² 12/72
  5827. Contact Professional 2.0 Jan HruÜka 2/46
  5828. Corel Family Tree Suite Roman Vßn∞ 7/60
  5829. Corel Lumiere Suite Filip Vφtek 5/52
  5830. Corel Office pro Windows NT Server 4.0 Jaromφr Luhan 7/54
  5831. Corel Ventura 7 Zden∞k Kadlec 3/60
  5832. Corel WordPerfect Suite 8 Jan Povoln² 9/64
  5833. CorelDRAW 7 Pavel Korec 4/54
  5834. CorelXARA! 1.5 Marek èt∞pina 6/46
  5835. Datawarehousing Petr Houf 12/78
  5836. Delphi 3 Client/Server Jaromφr Luhan 9/74
  5837. Director Multimedia Studio 2.0 Vladimφr a Michal Drdovi 2/64
  5838. DodavatelΘ podnikov²ch IS FrantiÜek Klφma 3/68
  5839. Dr. Solomon's Anti-Virus Toolkit 7.64 CZ Jan ╚ßp 6/60
  5840. DriveCopy Vladimφr a Michal Drdovi 9/72
  5841. Eurotran 97 Roman Vßn∞ 6/63
  5842. Graphics Server verze 4.5 Zden∞k Kadlec 2/56
  5843. IBM VisualAge 3.5 for C++ Bed°ich Smetana 8/56
  5844. InfoMapa 4.0 Petr Kefurt 6/58
  5845. InformaΦnφ systΘmy Marek Zouzalφk 7/38
  5846. IronWare Encryption Jaroslav Fikker 10/68
  5847. Klasik Asistent 3.0 ètefan Stieranka 11/50
  5848. Longman Jan JanΦa 9/70
  5849. Lotus Notes op∞t na scΘn∞ Jan Kubica 2/68
  5850. Lotus SmartSuite 97 Jaromφr Luhan 5/40
  5851. Lotus WordPro 96 CZ Bohdan Tetiva 1/69
  5852. Magic 7 Marek Zouzalφk 7/44
  5853. MapInfo 4.0 CZ Petr Ondra 1/54
  5854. MATLAB 5 Pavel Korec 6/54
  5855. MediaBlitz! 3.0 Vladimφr a Michal Drdovi 1/56
  5856. MetaStock 6.0 Ji°φ Fanta 8/66
  5857. MetaStock Ji°φ Fanta 4/68
  5858. Microsoft BackOffice Michal MareÜ 4/48
  5859. Microsoft Office 97 CZ Ousmane Keita 6/40
  5860. Microsoft Office 97 Marek èt∞pina, TomßÜ Hrub² 3/34
  5861. Microsoft Visual InterDev Ji°φ MiΦke 11/54
  5862. Microsoft Windows 98 Vladimφr a Michal Drdovi 10/50
  5863. Money97 Roman Vßn∞ 12/74
  5864. MS Visual Basic 5 Petr Paleta 8/52
  5865. Nßjemci Kamila Mertovß 12/76
  5866. Nes 3.5 Eagle Pavel Korec 9/76
  5867. Neural Connection 1.0 Ji°φ Fanta 4/58
  5868. Norton Antivirus 2.0 for Windows 95 (NT) Petr Houf 6/50
  5869. Norton Utilities 2.0 pro Windows 95 Vladimφr a Michal Drdovi 7/58
  5870. Norton Your Eyes Only Petr Houf 6/51
  5871. OS - nejlepÜφ p°φtel Φlov∞ka? Jaroslav Zapletal 1/58
  5872. PlanTime602 Pavel Korec 9/73
  5873. PoΦφtaΦovΘ pirßtstvφ (I) Bed°ich Smetana, Jaroslav Zapletal 3/48
  5874. PoΦφtaΦovΘ pirßtstvφ (II)  Bed°ich Smetana, Jaroslav Zapletal 6/68
  5875. Pohoda 2.1 Profi CD Roman Vßn∞ 10/64
  5876. Power++ 2.0 Petr Houf 8/54
  5877. PowerTool 5.0 Zden∞k Kadlec 5/46
  5878. Scala Multimedia MM100 Vladimφr a Michal Drdovi 3/64
  5879. S-Designor 5 Petr Paleta 5/44
  5880. SKIK 2.0 Roman Vßn∞ 2/60
  5881. Software pro MMX Pentia Roman Vßn∞ 6/56
  5882. Speedware Jan Pour 12/80
  5883. SPG Baltazar 3.3+ Pavel Korec 1/72
  5884. SPSS 7.5 Pavel Korec 10/56
  5885. Sv∞t produkt∙ Sybase Petr Houf 7/42
  5886. Sybase SQL Anywhere 5.5 Professional Ji°φ MiΦke 7/46
  5887. Symantec Healthy PC Jan Povoln² 5/60
  5888. Symantec PC Handyman Petr Houf 5/58
  5889. U-Lead Media Studio Pro 5.0 Filip Vφtek 11/62
  5890. Velk² anglicko-Φesk²/Φesko-anglick² slovnφk Roman Vßn∞ 5/56
  5891. Virtus WalkThrough Pro 2.6 Marek èt∞pina 6/52
  5892. Visual Components Ji°φ MiΦke 10/54
  5893. Watcom C/C++, verze 11 Jan Ä∩ßrek 7/56
  5894. WinBase 5.0 Zden∞k Kadlec 9/56
  5895. WinBase602 4.32 Petr èlegr 3/56
  5896. Windows NT 4.0 Workstation CZ Michal MareÜ 6/42
  5897. Windows NT 4.0 Michal MareÜ 1/48
  5898. Windows NT se posouvß do publikaΦnφ tvorby Jim Heid 10/66
  5899. WITNESS 8 Pavel Korec 7/48
  5900. Witness VR Pavel Korec 9/77
  5901. Zoner Callisto 2.0 ètefan Stieranka 8/58
  5902. Zoner Context 2.0 ètefan Stieranka 9/68
  5903. NA ST╪═BRN▌CH KOTOU╚═CH
  5904. 3D Skeleton Roman Vßn∞ 4/66
  5905. 3D Talking Globe Roman Vßn∞ 11/58
  5906. Alfa CD Roman Vßn∞ 11/60
  5907. An Introduction to Classical Music Roman Vßn∞ 6/65
  5908. Anglickß konverzace - frßze Roman Vßn∞ 2/51
  5909. Astro 2001 Roman Vßn∞ 3/42
  5910. Austrßlie Roman Vßn∞ 8/62
  5911. Bird of Paradise Roman Vßn∞ 12/82
  5912. Bookshelf 1996-1997 Edition Roman Vßn∞ 1/64
  5913. Castle Explorer Roman Vßn∞ 5/66
  5914. Complete Gardening Roman Vßn∞ 1/66
  5915. Corel R.E.A.D. Roman Vßn∞ 7/63
  5916. ╚eskß multimedißlnφ encyklopedie Roman Vßn∞ 2/53
  5917. ╚eskß republika '97, informace pro podnikatele Roman Vßn∞ 9/62
  5918. ╚eskΘ pohßdky II Roman Vßn∞ 10/60
  5919. ╚esk² v²b∞r II Roman Vßn∞ 4/65
  5920. ╚φm budu? Roman Vßn∞ 8/61
  5921. DßvnΘ krßsky Roman Vßn∞ 1/68
  5922. D∞jiny zemφ koruny ΦeskΘ Roman Vßn∞ 7/64
  5923. Dinosaur Hunter  Roman Vßn∞ 11/58
  5924. Earth Quest Roman Vßn∞ 10/62
  5925. EPIS Roman Vßn∞ 11/61
  5926. Excel 7.0, interaktivnφ uΦebnice Roman Vßn∞ 6/64
  5927. Fotografie Roman Vßn∞ 12/83
  5928. Fotokolekce 1 Roman Vßn∞ 5/63
  5929. History of Medicine Roman Vßn∞ 10/60
  5930. How Your Body Works Roman Vßn∞ 1/62
  5931. Info Foto Roman Vßn∞ 8/60
  5932. Kdo byl kdo v naÜich d∞jinßch 20. stoletφ Roman Vßn∞ 4/62
  5933.  
  5934. Landi AngliΦtina 97 Roman Vßn∞ 10/61
  5935. LidovΘ noviny 1988-1995 Roman Vßn∞ 3/41
  5936. Lingua Land Roman Vßn∞ 12/83
  5937. Lucka VondrßΦkovß a jejφ cesty Roman Vßn∞ 4/64
  5938. My First Amazing World Explorer Roman Vßn∞ 9/60
  5939. NaÜφ p°φrodou krok za krokem Roman Vßn∞ 2/52
  5940. NejlepÜφ shareware roku 1996 Roman Vßn∞ 2/54
  5941. N∞meckß gramatika - cviΦebnice Roman Vßn∞ 5/62
  5942. OlympijskΘ hry d∞tem Roman Vßn∞ 6/64
  5943. Onetribe - The Ultimate Multimedia Atlas Roman Vßn∞ 1/63
  5944. Peter Nagy a jeho cesty Roman Vßn∞ 4/64
  5945. Pφsma, loga, symboly Roman Vßn∞ 5/64
  5946. Praha - interaktivnφ pr∙vodce Roman Vßn∞ 7/64
  5947. Praha - Krßlovskß cesta Roman Vßn∞ 8/60
  5948. Praha, Prag, Prague Roman Vßn∞ 3/40
  5949. RoΦenka Hospodß°sk²ch novin 1997 Roman Vßn∞ 9/61
  5950. Sharewarov² v²b∞r 96 Roman Vßn∞ 1/65
  5951. SkladatelΘ sv∞tovΘ hudby Roman Vßn∞ 3/43
  5952. SlunφΦko Roman Vßn∞ 8/62
  5953. Softwarovß zßchrana Roman Vßn∞ 11/60
  5954. Space and Universe Roman Vßn∞ 3/44
  5955. Stßty a jejich p°edstavitelΘ Roman Vßn∞ 4/63
  5956. The Cassandra Galleries Roman Vßn∞ 6/67
  5957. The Essential Gfuide to Better Sex Roman Vßn∞ 5/66
  5958. The Inside Story Roman Vßn∞ 7/62
  5959. The Space Race Roman Vßn∞ 6/66
  5960. The Way Thinks Work 2.0 Roman Vßn∞ 7/62
  5961. Truhla Jßry Cimrmana Roman Vßn∞ 2/50
  5962. Ubytovßnφ - hotely 1997 Roman Vßn∞ 5/4
  5963. UΦebnice Word 7.0 Roman Vßn∞ 9/61
  5964. Virtußlnφ realita Roman Vßn∞ 5/65
  5965. VÜeznßlek Roman Vßn∞ 12/84
  5966. Winßrna Roman Vßn∞ 3/41
  5967. Zßkony ╚eskΘ republiky '97 Roman Vßn∞ 9/63
  5968. Zebra pro Ükoly - Fyzika Roman Vßn∞ 10/62
  5969. KOMUNIKACE
  5970. 3Com OfficeConnect Stanislav Boreck² 6/116
  5971. Adaptec pro sφt∞ Stanislav Boreck² 6/118
  5972. ARCserve 6.1 for NetWare Jaroslav Fikker 10/118
  5973. BezdrßtovΘ satelitnφ komunikace Bed°ich Smetana 6/108
  5974. Borland IntraBuilder Jaromφr Luhan 2/80
  5975. ClipperCom World Libor Janda 6/120
  5976. Connectix VideoPhone 2.0 Roman Bartßk 9/118
  5977. Corel WEB.GRAPHICS SUITE Slavomφr Prochßzka 1/78
  5978. Corel WebMaster Suite Zden∞k Kadlec 8/100
  5979. Ericsson GH388 Stanislav P°ibyl 6/124
  5980. FaxSERVE 5 Jaroslav Fikker 12/121
  5981. GPS Marek Zouzalφk 12/118
  5982. GSM a automobily Stanislav P°ibyl 5/132
  5983. GVC 33,6/14,4 Libor Janda 5/118
  5984. GVC 33.6/14.4 Libor Janda 3/79
  5985. IBM Communications Server 5.0 for Windows NT Bed°ich Smetana 10/111
  5986. IBM Database Server 4.01 Bed°ich Smetana 10/112
  5987. InformaΦnφ systΘm BVV MiloÜ LapiÜ 4/122
  5988. INFORMIX - od A do Z Marek Zouzalφk 11/72
  5989. InfraΦervenΘ komunikace Jaroslav Zapletal 5/114
  5990. InocuLAN 4.0 for NetWare Jaroslav Fikker 11/78
  5991. Internet II Jaroslav Zapletal 4/112
  5992. Internet FrantiÜek Klφma, BSA 11/76
  5993. Internetovß telefonie Zden∞k Kadlec 4/118
  5994. InternetWare for Small Business Jaroslav Fikker 5/110
  5995. IntranetWare Marek Zouzalφk 6/110
  5996. IronWare Communication Jaroslav Fikker 11/70
  5997. IronWare Protection Jaroslav Fikker 12/120
  5998. ISDN dnes Bo₧ena Metzovß 8/104
  5999. ISDN Roman Vßn∞ 2/70
  6000. Lotus Domino 4.5 Jan Kubica 7/106
  6001. Mal² pr∙vodce Internetem - Astronomie Ousmane Keita 11/80
  6002. Mal² pr∙vodce Internetem - Emulace historick²ch poΦφtaΦ∙ na PC Ousmane Keita 
  6003. 7/108
  6004. Mal² pr∙vodce Internetem - GrafickΘ karty a elektronickΘ filmy Ousmane Keita 
  6005. 5/124
  6006. Mal² pr∙vodce Internetem - Hudba Ousmane Keita 3/76
  6007. Mal² pr∙vodce Internetem - Java Ousmane Keita 1/83
  6008. Mal² pr∙vodce Internetem - Kapesnφ poΦφtaΦe Ousmane Keita 2/84
  6009. Mal² pr∙vodce Internetem - Kino Ousmane Keita 10/120
  6010. Mal² pr∙vodce Internetem - Mobilnφ telefony Ousmane Keita 4/114
  6011. Mal² pr∙vodce Internetem - Utility pro internetovskΘ slu₧by Ousmane Keita 6/126
  6012. Mal² pr∙vodce Internetem - U₧iteΦnΘ programy Ousmane Keita 9/112
  6013. Mal² pr∙vodce Internetem - Vytvß°enφ a umφst∞nφ WWW strßnek Ousmane Keita 8/106
  6014. Mal² pr∙vodce Internetem - Zßlohovacφ za°φzenφ pro obyΦejnΘ lidi Ousmane Keita 
  6015. 12/124
  6016. Microsoft FrontPage 97 Bonus Pack MarkΘta èrßmkovß, Jaroslav Novotn² 2/76
  6017. Mobilnφ sφt∞ pomocφ GSM Bed°ich Smetana 5/116
  6018. Modem SupraExpress 336e V+ TomßÜ BuΦina 10/116
  6019. Motorola 3400 Pro Marek Zouzalφk 5/122
  6020. Motorola d460 Ousmane Keita 4/117
  6021. MS Internet Explorer 4.0 Marek èt∞pina, TomßÜ Hrub² 9/116
  6022. Net.Medic 1.1 Marek èt∞pina 12/119
  6023. NetWare Connect 2.0 Jaroslav Fikker 6/114
  6024. Network Computer Bed°ich Smetana 4/104
  6025. Network Computers Carol Hildebrand 12/114
  6026. Nokia 2110 Stanislav P°ibyl 3/82
  6027. Nokia 9000 Communicator Marek Zouzalφk 6/122
  6028. Novell GroupWise Jaroslav Fikker 7/102
  6029. OΦekßvanΘ trendy ve v²voji IS Pavel Korec 8/98
  6030. Oracle InterOffice Pavel Korec 8/102
  6031. PC budoucφch let Jaroslav Zapletal 3/84
  6032. Realizace internetovskΘho serveru Bed°ich Smetana 4/108
  6033. SAP R/3 verze 3.1 Pavel Korec 9/115
  6034. Sφ¥ovΘ prvky Cnet Stanislav Boreck² 5/129
  6035. SONY CMD-Z1 Stanislav P°ib yl 5/134
  6036. SouΦasnΘ sφt∞ a modernφ zp∙soby transportu paket∙ Jaroslav Zapletal 7/98
  6037. Supra Sonic 336V+ Filip Vφtek 5/120
  6038. Symantec WinFax PRO 8.0 Petr Houf 8/105
  6039. èφ°ka pßsma na (·p∞nlivΘ) po₧ßdßnφ Jan LipÜansk² 11/64
  6040. TAINET Challenger 288 Libor Janda 7/111
  6041. Tobit FaxWare 4.0 Old°ich P°ichystal 12/122
  6042. TruCluster Pavel Korec 7/104
  6043. Videokonference Marek Zouzalφk 3/72
  6044. Vyhledßvacφ slu₧by Internetu Roman Vßn∞ 6/104
  6045. Vysokorychlostnφ sφt∞ Martin DobißÜ 1/86
  6046. HARDWARE
  6047. AGP - Vize a realita Libor Janda 12/86
  6048. AutoCont OfficePro HiSpeed Bohumil VoÜick² 3/116
  6049. BezdrßtovΘ periferie Bed°ich Smetana 8/76
  6050. Canon MultiPASS C30 Bed°ich Smetana 1/126
  6051. Cassio Cassiopea TomßÜ BuΦina 12/112
  6052. Co s sebou na prezentace? Bed°ich Smetana 10/92
  6053. Color QickCam Roman Bartßk 3/95
  6054. COMPRO CD-Recorder kit Bed°ich Smetana 5/92
  6055. Convex SPP 1200 Pavel Korec 8/86
  6056. Diamond Monster 3D Marek D∞diΦ 12/92
  6057. Digital Light Processing firmy Texas Instruments Bed°ich Smetana 5/94
  6058. Dva barevnΘ skenery firmy UMAX Jaroslav Zapletal 11/94
  6059. DVD, CD-ROM a CD-RW Jaroslav Zapletal 3/89
  6060. DVD, CD-ROM a CD-RW Jaroslav Zapletal 8/88
  6061. Elmo EV-550AF PAL Bed°ich Smetana 11/100
  6062. EXIDE NetUPS Bed°ich Smetana 11/90
  6063. FilmovΘ skenery Polaroid Bed°ich Smetana 6/100
  6064. GrabIT! Marek èt∞pina 1/100
  6065. GrafickΘ karty s podporou 3D Marek D∞diΦ 6/74
  6066. Hewlett-Packard SureStore DAT24i Bed°ich Smetana 10/106
  6067. HP OmniGo 700LX Stanislav P°ibyl 2/88
  6068. HP Palmtop 320LX TomßÜ BuΦina 12/113
  6069. IBM PC Server 315 Bed°ich Smetana 9/100
  6070. Instant TV Pavel Smetana 6/88
  6071. Jak zvolit pevn² disk Bed°ich Smetana 1/120
  6072. Jakou vybrat UPS? Bed°ich Smetana 2/107
  6073. Jak² vybrat monitor Bed°ich Smetana 2/102
  6074. Kdykoli a kdekoli Jaroslav Zapletal 5/68
  6075. Kdy₧ lasery hrajφ vÜemi barvami Stanislav Boreck² 4/90
  6076. Kdy₧ monitor nestaΦφ Bed°ich Smetana 8/78
  6077. Liesegang ddv 810 Bed°ich Smetana 5/78
  6078. Liesegang dv 1024 Bed°ich Smetana 2/94
  6079. Liesegang dv280 Bed°ich Smetana 6/102
  6080. MMX zv²Üφ v²kon vaÜich aplikacφ Michael Desmond 3/92
  6081. Monitor a n∞₧n² dotek Jaroslav Zapletal 11/84
  6082. Multimedißlnφ komplet ADI Duo Libor Janda 2/92
  6083. Multimedißlnφ PC do budoucnosti Bed°ich Smetana 12/90
  6084. Nßstin typologie °eΦnφk∙ Pavel Korec 8/71
  6085. NEC MultiSync MT800 Bed°ich Smetana 3/114
  6086. Nejen pevn²mi disky ₧iv je poΦφtaΦ Bed°ich Smetana 1/118
  6087. NovΘ pevnΘ disky IBM a Maxtor Bed°ich Smetana 11/88
  6088. Nov² a lepÜφ Liesegang DDV 820 Bed°ich Smetana 12/94
  6089. O jin²ch v∞cech Pavel Korec 3/120
  6090. OKIPAGE 16n Bed°ich Smetana 6/94
  6091. Olympus Camedia C-800L Pavel Scheufler 5/76
  6092. Osobnφ ₧ivot s poΦφtaΦem Jaroslav Zapletal 6/70
  6093. PC Flash Disk Pavel Kodytek 3/118
  6094. PevnΘ disky do 10 000 KΦ Bed°ich Smetana 10/100
  6095. Philips Brilliance 4500AX Marek D∞diΦ 7/76
  6096. Pilot 5000 Petr Kefurt 5/72
  6097. Pinnacle Micro APEX 4,6 GB Marek Zouzalφk 10/108
  6098. Polaroid Polaview 220 Bed°ich Smetana 5/80
  6099. PrezentaΦnφ kamery Bed°ich Smetana 7/78
  6100. PrezentaΦnφ tabule Plus BF-060 Bed°ich Smetana 9/108
  6101. PrezentaΦnφ tabule Bed°ich Smetana 8/84
  6102. Procesory roku 1997 Jaroslav Zapletal 9/78
  6103. Profesionßlnφ grafickΘ karty Bed°ich Smetana 11/102
  6104. Profesionßlnφ poΦφtaΦe a systΘmy Bed°ich Smetana 7/66
  6105. Projekce a prezentace Bed°ich Smetana 8/68
  6106. Projekce dat (I) - Homogenita M.K. Miliken Jr. 1/98
  6107. Projekce dat (II) - RozliÜenφ M.K. Miliken Jr. 2/98
  6108. Projekce dat (III) - Stranov² pom∞r M.K. Miliken Jr. 3/98
  6109. Projekce dat (IV) - P°ednφ a zadnφ projekce  M.K. Miliken Jr. 4/98
  6110. Projekce dat (V) - Kontrast M.K. Miliken Jr. 5/98
  6111. Projekce dat (VI) - Povrchy projekΦnφch ploch M.K. Miliken Jr. 6/98
  6112. Projekce dat (VII) - Povrchy dalÜφch projekΦnφch ploch M.K. Miliken J 7/82
  6113. Projekce dat (VIII) - Optimßlnφ projekΦnφ geometrie M.K. Miliken Jr. 8/82 
  6114. Projekce dat (IX) - Jednotky m∞°enφ sv∞tla M.K. Miliken Jr. 9/98
  6115. Projekce dat (X) - Velikost projekΦnφch ploch M.K. Miliken Jr. 10/98
  6116. Projekce dat (XI) - Optick² °et∞zec M.K. Miliken Jr. 11/98
  6117. Projekce dat (XII) - Zisk nebo ztrßta projekΦnφ plochy? M.K. Miliken Jr. 12/98
  6118. Projektor 3M MP8030 Bed°ich Smetana 10/94
  6119. Projektor 3M MP8650 Bed°ich Smetana 9/104
  6120. Projektor ASK Impression A4 a 3M MP8630 Bed°ich Smetana 8/72
  6121. Projektor PLUS PJ-020 a Digital Slideshow PLUS DS-010 Bed°ich Smetana 4/100
  6122. Projektor PLUS PJ-020 Bed°ich Smetana 9/102
  6123. Reproduktorovß souprava AQ 202 Bed°ich Smetana 6/92
  6124. Ricoh MP6200S Jaroslav Zapletal 8/90
  6125. Silicon Graphics O2 Bed°ich Smetana 3/100
  6126. SONY CD-ROM Discman PRD-250WN Stanislav P°ibyl 5/75
  6127. SoundBlaster AWE64 Filip Vφtek 5/100
  6128. Taktilnφ informace a PC Jaroslav Zapletal 11/82
  6129. Technologie datov²ch projektor∙ Bed°ich Smetana 8/75
  6130. Technologie LED Bed°ich Smetana 6/90
  6131. Technologie zßznamu dat Jaroslav Zapletal 70/10
  6132. Televize v okn∞ Petr Ondra 1/92
  6133. Test digitßlnφch fotoaparßt∙ Petr Ondra 6/76
  6134. TOSHIBA Tecra 530CDT Marek Zouzalφk 11/92
  6135. Umax Astra 600S Pavel Smetana 9/110
  6136. UMAX PageOffice Color Bed°ich Smetana 1/90
  6137. UPS pro grafickß pracoviÜt∞ Bed°ich Smetana 9/106
  6138. UPS pro malΘ a st°ednφ firmy Bed°ich Smetana 10/88
  6139. UPS pro servery a pracovnφ stanice Bed°ich Smetana 7/74
  6140. Video Crunch It Filip Vφtek 9/84
  6141. V²poΦetnφ farmy Bed°ich Smetana 9/82
  6142. XEROX DocuPrint C55 Marek Zouzalφk 11/86
  6143. JAK NA TO
  6144. 35 rad pro ·plnΘ zaΦßteΦnφky ve Windows 95 Ousmane Keita 1/44
  6145. 5 krok∙ k Internetu Ousmane Keita 1/36
  6146. Certifikace ISO 9000 Marek Zouzalφk 4/132
  6147. Instalace zvukovΘ karty Marek D∞diΦ 8/118
  6148. Kouzlφme se zvukem Filip Vφtek 6/132
  6149. Mßte problΘmy s poΦφtaΦem? Bed°ich Smetana 3/130
  6150. Nßkup reprobedniΦek Marek D∞diΦ 9/132
  6151. Nebojte se poΦφtaΦov²ch prezentacφ Filip Vφtek 8/114
  6152. NejΦast∞ji kladenΘ dotazy kupujφcφho (I) Jan ╚ßp 1/30
  6153. NejΦast∞ji kladenΘ dotazy kupujφcφho (II) Jan ╚ßp 2/126
  6154. O jin²ch v∞cech Pavel Korec 3/120
  6155. Office 97 (1) George Campbell, Harry McCracken 11/122
  6156. Paralelnφ port PC pro tiskßrnu Jan ╪ehßk 12/130
  6157. PoΦφtaΦovß Ükola pro zaΦßteΦnφky (I) - PoΦφtaΦovΘ bedny Jaroslav Zapletal 9/130
  6158. PoΦφtaΦovß Ükola pro zaΦßteΦnφky (II) - Zßkladnφ desky I Jaroslav Zapletal 
  6159. 10/134
  6160. PoΦφtaΦovß Ükola pro zaΦßteΦnφky (III) - Zßkladnφ desky II Jaroslav Zapletal 
  6161. 11/132
  6162. PoΦφtaΦovß Ükola pro zaΦßteΦnφky (IV) - Pam∞ti Jaroslav Zapletal 12/132
  6163. Po°ßdek ve Windows Marek D∞diΦ 9/126
  6164. Prezentace a reklama na Internetu Pavel Korec 8/117
  6165. P°φklady °eÜenφ informaΦnφho systΘmu pro malΘ firmy Stanislav P°ibyl 9/128
  6166. SouΦasnost a budoucnost vyu₧itφ poΦφtaΦ∙ v hudb∞ Jaromφr Vicari 12/134
  6167. St°ih videa II Filip Vφtek 8/120
  6168. SystΘmovß integrace Pavel Korec 7/118
  6169. TCO FrantiÜek Klφma 6/145
  6170. Tipy pro zaΦßteΦnφky ve Windows 95 Ousmane Keita 9/124
  6171. Zpracovßnφ a st°ih videa na PC Filip Vφtek 6/134
  6172. SOFTWARE SEMIN┴╪
  6173. Elektronickß poÜta zdarma Mindy Charsky 11/148
  6174. Java pro programßtory Bed°ich Smetana 4/145
  6175. Java pro programßtory Bed°ich Smetana 5/145
  6176. Je brouzdßnφ Internetem opravdu nebezpeΦnΘ? Martin Hinner 11/147
  6177. MATLAB pro ekonomy Ji°φ Fanta 9/145
  6178. Microsoft Visual Basic pro podporu tvorby aplikacφ Pavel Korec 10/147
  6179. MMX - pomoc programßtor∙m multimediφ TomßÜ BuΦina 9/148
  6180. SGP Baltφk 2.0 Roman Vßn∞ 12/145
  6181. Systematickß opat°enφ proti softwarovΘmu pirßtstvφ Pavel Korec 8/129
  6182. Um∞lß inteligence na kapitßlov²ch trzφch (I) Ji°φ Fanta 10/145
  6183. Um∞lß inteligence na kapitßlov²ch trzφch (II) Ji°φ Fanta 11/145
  6184. Visual CafΘ Ji°φ MiΦke 12/146
  6185. Vytvß°ejte u₧ivatelsky p°ßtelskΘ aplikace - Design ovlßdacφch panel∙ Bed°ich 
  6186. Smetana 5/147
  6187. Vytvß°ejte u₧ivatelsky p°ßtelskΘ aplikace - Klßvesnice a myÜ Bed°ich Smetana 
  6188. 4/147
  6189. Vytvß°ejte u₧ivatelsky p°ßtelskΘ aplikace - Multithreading Bed°ich Smetana 
  6190. 1/145
  6191. Vytvß°ejte u₧ivatelsky p°ßtelskΘ aplikace - Nabφdky Bed°ich Smetana 3/145
  6192. Vytvß°ejte u₧ivatelsky p°ßtelskΘ aplikace - ProvßzanΘ objekty Bed°ich Smetana 
  6193. 9/146
  6194.  
  6195.  
  6196. Nßzev: PC WORLD
  6197. Autor:TOP
  6198. 01
  6199. stanislav p°ibyl
  6200. Vßnoce, Vßnoce p°ichßzejφ, zpφvejme p°ßtelΘ... Ano, op∞t jsou tu Vßnoce a vÜude 
  6201. kolem nßs se rozlΘhß dobrß nßlada. VÜichni nakupujφ ostoÜest, a to je pro 
  6202. vÜechny firmy a spoleΦnosti doslova uΦin∞n² rßj.
  6203. Dle statistik je dokßzßno, ₧e v n∞kter²ch odv∞tvφch pr∙myslu, mezi n∞₧ pat°φ i 
  6204. naÜe IT, se 2/3 obratu vytvß°ejφ prßv∞ v tomto obdobφ, p°ed koncem roku. Je to 
  6205. p°edevÜφm proto, ₧e firmy utrßcejφ zbylΘ penφze, kterΘ uÜet°ily v danΘm roce, a 
  6206. nemal²m dφlem se na tom podφlejφ i vßnoΦnφ svßtky.
  6207. Co se t²Φe svßtk∙, p°ßl jsem vßm omylem u₧ v minulΘm Φφsle, proto₧e v 
  6208. p°edinvexovΘm shonu jsem si neuv∞domil, ₧e toto lednovΘ Φφslo vyjde jeÜt∞ p°ed 
  6209. nimi.
  6210. A nynφ trochu z jinΘho soudku. PoΦφtaΦe a notebooky. To¥ dv∞ kategorie, do 
  6211. nich₧ se p°ijφmaly a v nich₧ se testovaly produkty. Tak₧e konkrΘtn∞ji.
  6212. TOP 10: Desktopy
  6213. Do tohoto kola byly za°azeny celkem Φty°i produkty od t°φ firem. Do kategorie 
  6214. Profesionßlnφ poΦφtaΦe p°ihlßsila spoleΦnost Triline celkem dva poΦφtaΦe. Prvnφ 
  6215. z nich, zvan² Gamma 5200 MediaX, byl v konfiguraci: procesor Pentium s 
  6216. technologiφ MMX taktovan² na 200 MHz, 32 MB operaΦnφ pam∞ti, 2GB pevn² disk, 
  6217. v²konnß grafika Diamod Stealth 3D, zvukovß karta Sound Blaster AWE 64 a 
  6218. 24nßsobnß CD-ROM mechanika. V tomto slo₧enφ sestava ukßzala nevyÜÜφ v²kon s 
  6219. dan²m procesorem. S cenou cca 53 tisφc se tak umφstila v tΘto kategorii na 
  6220. velmi sluÜnΘm mφst∞ 6. p°φΦka. Druh²m p°ihlßÜen²m byl Triline Gamma 7226. Tento 
  6221. poΦφtaΦ byl pon∞kud kuri≤znφ v²robci se toti₧ povedlo zaslat nßm sestavu, kterß 
  6222. by za normßlnφch okolnostφ nemohla fungovat. Jestli jste zv∞davφ proΦ, tak si 
  6223. p°eΦt∞te podrobn∞jÜφ popis k tomuto poΦφtaΦi. Celkov∞ se vÜak umφstil na 5. 
  6224. mφst∞, co₧ v p°φpad∞ pou₧itΘho procesoru (Pentium II) je spφÜe horÜφ.
  6225. Do kategorie Domßcφ poΦφtaΦe byly p°ihlßÜeny takΘ dv∞ sestavy. Od spoleΦnosti 
  6226. Escom jsme v TestCentru IDG m∞li sestavu Escom Primo Extra Media P166, 
  6227. multimedißln∞ vybaven² poΦφtaΦ s procesorem Pentium MMX na 166 MHz, s 16 MB RAM 
  6228. a 1,7GB pevn²m diskem. Nechyb∞la dvanßctirychlostnφ CD-ROM mechanika, a zvukov² 
  6229. Φip na zßkladnφ desce byl takΘ p°φtomen. Umφstil se na tramtadadß! prvnφm 
  6230. mφst∞, a tudφ₧ si od nßs "odnßÜφ" hlavnφ cenu ocen∞nφ PC WORLD TOP. Poslednφm 
  6231. testovan²m byl znaΦkov² poΦφtaΦ Fujitsu s oznaΦenφm ErgoPro e452, jen₧ k nßm 
  6232. p°iÜel ze spoleΦnosti InWare, kterß prßv∞ tuto znaΦku zaΦala nabφzet. Ten byl 
  6233. taktΘ₧ vybaven procesorem Pentium MMX na 166 MHz a 16 MB RAM, avÜak v∞tÜφm 
  6234. 2,1GB pevn²m diskem. Zvukovß karta byla od firmy Aztech a CD-ROM mechanika 
  6235. pouze osmirychlostnφ. AΦ podala sestava odpovφdajφcφ v²kon, cena ji posunula 
  6236. na, v tomto p°φpad∞ v²bornou, druhou p°φΦku.
  6237. Trh se nezastavil a ani ceny nez∙staly stejnΘ, tak₧e v tomto m∞sφci doÜlo ke 
  6238. snφ₧enφ cen u nßsledujφcφch sestav:
  6239. Siemens Nixdorf SCENIC Pro D5 o 7 853 KΦ s tφm, ₧e konfigurace byla obohacena o 
  6240. rychlejÜφ procesor Pentium 166 MMX a o v∞tÜφ pevn² disk 2,5 GB. Dßle klesly 
  6241. ceny u sestav BRAVE Classic C6110 o 4 000 KΦ, Fujitsu ErgoPro x453/200 o 16 050 
  6242. KΦ, BRAVE Professional P5200M o 13 900 KΦ, Triline Gamma 7266 o 310 KΦ, DELL 
  6243. OptiPlex GXi 5200L o 2 751 KΦ, PC Micro Flash P166 o 1 020 KΦ, PC DTK QUIN 
  6244. K6-20057I o 4 600 KΦ a u AC OfficePro Advanced Plus o 14 220 KΦ.
  6245. TOP 10: Notebooky
  6246. V ₧eb°φΦku notebook∙ byly taktΘ₧ testovßny celkem Φty°i stroje. Do kategorie 
  6247. Profesionßlnφ notebooky byl p°ihlßÜen produkt znaΦky Zenith Φesk²m zastoupenφm 
  6248. spoleΦnosti Bull. P°esto₧e byl osazen procesorem Pentium MMX taktovan²m na 166 
  6249. MHz a pouze 16 MB operaΦnφ pam∞ti, podal velice sluÜn² aplikaΦnφ v²kon. Za cenu 
  6250. okolo 150 tisφc byl vybaven jeÜt∞ 2,1GB pevn²m diskem, 12,1palcov²m aktivnφm 
  6251. displejem a Üestnßctirychlostnφ CD-ROM mechanikou. Celkov∞ vzato umφstil se na 
  6252. v²bornΘm druhΘm mφst∞ v tΘto kategorii.
  6253. SpoleΦnost InWare nßm dodala na testovßnφ i jeden mobilnφ poΦφtaΦ, a to do 
  6254. kategorie EkonomickΘ notebooky. Byl jφm Texas Instruments Extensa 620CD. V 
  6255. testech prokßzal, ₧e jeho procesor Pentium na 133 MHz ve spoluprßci s 16 MB 
  6256. operaΦnφ pam∞ti dokß₧ou ud∞lat vφce prßce ne₧ jin² notebook ve stejnΘ 
  6257. konfiguraci. Za cenu cca 66 tisφc se zaslou₧en∞ umφstil na v²bornΘm t°etφm 
  6258. mφst∞. Ve stejnΘ kategorii se prezentoval i notebook Acer Extensa 355 (nejednß 
  6259. se o p°eklep, spoleΦnost Acer toti₧ p°ed nedßvnem koupila od Texas Instruments 
  6260. divizi notebook∙, a toto je jeden z prvnφch v²robk∙). Tento notebook nßm 
  6261. p°edvedl velmi ₧alostn² aplikaΦnφ v²kon, a nenφ se Φemu divit, nebo¥ 8 MB 
  6262. operaΦnφ pam∞ti mluvφ za vÜe. P°esto se vÜak jednß o znaΦkov² produkt, jen₧ je 
  6263. nabφzen pod padesßt tisφc, p°esn∞ji za 48 990 KΦ, a tudφ₧ si zßrove≥ se sv²mi 
  6264. dalÜφmi vlastnostmi vybojoval pßtou p°φΦku.
  6265. Na zaΦßtku jsem mluvil o Φty°ech noteboocφch, a uvedl jsem zde jenom t°i, ₧e? 
  6266. Sprßvn∞, poslednφ notebook HP Omnibook 800 CT se nßm nepoda°ilo korektn∞ 
  6267. otestovat. Nefungoval paralelnφ port, zlobily i sloty pro PC karty, a kdy₧ u₧ 
  6268. byly koneΦn∞ testy nainstalovßny, tak krom∞ jednoho neproÜel ₧ßdn² korektn∞. 
  6269. Zßstupci spoleΦnosti to ospravedl≥ovali s tφm, ₧e se jednß o testovacφ kousek, 
  6270. na kterΘm si ka₧d² d∞lß co chce. V²sledek je ten, ₧e nßm dovezli nov² kus a ten 
  6271. se objevφ p°φÜt∞. Tak₧e "stay tuned".
  6272. I zde se trh posouvß sm∞rem kup°edu, a tudφ₧ i ceny se m∞nφ. Tento m∞sφc tedy 
  6273. byly zlevn∞ny nßsledujφcφ notebooky: Twinhead Slimnote-7 13TV o 680 KΦ, 
  6274. Twinhead Slimnote-7 10CV o 510 KΦ, Twinhead Slimnote-9150TZ o 12 110 KΦ, AST 
  6275. Ascentia P80 o 71 258 KΦ, Twinhead Slimnote-9166 TH o 330 KΦ a NoteStar NP 8612 
  6276. D o 350 KΦ.
  6277. P°φÜtφ m∞sφc se setkßte s ₧eb°φΦky TOP Desktopy a TOP Monitory.
  6278. Na shledanou.7 0902/CID o
  6279.  
  6280.  
  6281. Nßzev: Excel 97
  6282. Autor:Autor: Martin Ko°φnek
  6283. 01
  6284. Vydavatelstvφ: Kopp
  6285. PoΦet stran: 172
  6286. Cena: 99 KΦ
  6287. Vzhledem k tomu, ₧e kancelß°skΘ aplikace jsou nejrozÜφ°en∞jÜφ programy a ₧e s 
  6288. nimi p°ichßzφ do styku nejvφce u₧ivatel∙-zaΦßteΦnφk∙, je tato oblast snad 
  6289. nejvφce zßsobena vÜemo₧n²mi manußly, nßvody, pomocnφky, uΦebnicemi a 
  6290. p°φruΦkami. Martin Ko°φnek se takΘ za°adil mezi tuto skupinu autor∙ a pokusil 
  6291. se seznßmit svΘ Φtenß°e co nejsrozumiteln∞jÜφ formou s dnes nejrozÜφ°en∞jÜφm 
  6292. tabulkov²m editorem Microsoft Excelem. Publikace je urΦena p°edevÜφm t∞m, kdo s 
  6293. tabulkov²m procesorem teprve zaΦφnajφ a majφ nainstalovanou poslednφ verzi 97 
  6294. pro Windows 95 (resp. Windows 97 tvrdφ autor). ZaΦßtek knihy je pojat s ohledem 
  6295. na proklamovanou dostupnost neznal²m dozvφ se tedy, co vlastn∞ Excel dokß₧e, co 
  6296. si p°edem nastudovat a v Φem doÜlo ke zlepÜenφ oproti p°edchozφm verzφm, jak 
  6297. program spustit a otev°φt soubor, co najdeme na pracovnφ ploÜe programu, atd. 
  6298. Autor se zde sna₧φ nauΦit Φtenß°e zßklad∙m prßce postupn²m v²kladem, kter² by 
  6299. byl i pro neznalΘ pochopiteln². Vzhledem k omezenΘmu obsahu knihy vÜak nejsou 
  6300. vÜechny ·kony popsßny, zvlßÜt∞ v zßv∞ru jsou urΦitΘ funkce spφÜe jen naznaΦeny. 
  6301. Velice praktickΘ je, ₧e autor vede Φtenß°e k tomu, aby vyu₧φvali standardnφ 
  6302. pom∙cky, pr∙vodce a nßpov∞du, kterΘ jsou v programu zaΦlen∞ny. Celkov∞ je kniha 
  6303. bohat∞ vybavena ilustracemi, ₧el n∞kterΘ jsou tΘm∞° neΦitelnΘ, ale to je 
  6304. problΘm vydavatele.
  6305. V²klad zaΦφnß oznaΦovßnφm jednotliv²ch polφ, vklßdßnφm r∙zn²ch typ∙ dat, 
  6306. pr∙vodcem tvorby funkce a struΦn∞ jsou popsßna chybovß hlßÜenφ. Nßsledujφ v∞tÜφ 
  6307. ·pravy jako je kopφrovßnφ, vytvß°enφ °ad, vklßdßnφ a odstra≥ovßnφ Φßstφ tabulky 
  6308. zde jsou op∞t popsßny jen zßklady a standardn∞ p°ednastavenΘ konvence. PotΘ 
  6309. nßsleduje prßce s vφce listy neboli t°etφ rozm∞r tabulky. Dßle se Φtenß° 
  6310. seznßmφ se zßkladnφmi mo₧nostmi a efekty p°i formßtovßnφ tabulky (sluΦovßnφ 
  6311. bun∞k, zarovnßvßnφ, obrysy, pφsmo), co₧ je dnes, kdy se tabulkov² procesor 
  6312. stßle vφce vyu₧φvß pro tvorbu prezentaΦnφch materißl∙, velice d∙le₧itΘ. DalÜφm 
  6313. bodem je uklßdßnφ a tisk soubor∙, ochrana heslem a p°evod dat do jin²ch 
  6314. formßt∙. Nakonec je popsßna tvorba graf∙ (p°evelice struΦn∞), propojenφ s 
  6315. databßzφ a vyu₧itφ dalÜφch zaΦlen∞n²ch vlastnostφ (korektor p°eklep∙, obrßzky, 
  6316. Internet). Nechybφ ani kratink² rejst°φk a seznam klφΦov²ch klßvesov²ch 
  6317. zkratek.
  6318. Marek D∞diΦ 7 0903/D╠D o
  6319.  
  6320.  
  6321. Nßzev: Od DTP k pre-pressu
  6322. Autor:Autor: Stanislav Horn²
  6323. 01
  6324. Vydavatelstvφ: Grada
  6325. PoΦet stran: 312
  6326. Cena: 295 KΦ
  6327. Nakladatelstvφ Grada se tento rok rozhodlo zavd∞Φit lamaΦ∙m a dalÜφm DPT 
  6328. p°φvr₧enc∙m vydßnφm dvou odborn²ch publikacφ o DTP. Prvnφ z nich je obecn²m 
  6329. ·vodem do sv∞ta DPT a typografie, a druhß publikace stejnΘho autora, PoΦφtaΦovß 
  6330. typografie a design dokument∙, je ji₧ odborn∞jÜφ konkretizacφ tohoto 
  6331. popisovanΘho tΘmatu.
  6332. Od DTP k pre-pressu je knihou v jistΘm slova smyslu p°evratnou. Publikacφ, 
  6333. kterß se tΘto problematice v∞novala v takovΘ Üφ°i, byla Grafickß ·prava 
  6334. tiskovin Bohuslava Bla₧eje (SPN, Praha 1990). Tato uΦebnice sice upozor≥ovala 
  6335. na zßkladnφ typografickΘ zßsady, ale vzhledem k jejφmu stß°φ v nφ chybφ 
  6336. zßkladnφ tΘma, toti₧ DTP a vyu₧itφ poΦφtaΦ∙ v typografii, zßle₧itost, bez kterΘ 
  6337. se dneÜnφ lamaΦ neobejde.
  6338. P°φnos knihy Od DTP k pre-pressu je tedy hlavn∞ v zapln∞nφ jistΘ mezery na 
  6339. trhu. Jejφ koncepce jako ·vod bude z°ejm∞ velice p°φjemnß pro laiky a ty, kte°φ 
  6340. cht∞jφ vytvß°et dokumenty, za n∞₧ se nemusφ styd∞t p°ed profesionßly.
  6341. Nedostatkem tΘto knihy je z°ejm∞ p°φliÜn² d∙raz na vyu₧itφ PC p°i lamaΦskΘ 
  6342. prßci. Drtivß v∞tÜina profesionßlnφch typograf∙ dnes toti₧ pracuje na 
  6343. poΦφtaΦφch Macintosh a s tφm souvisφ i vyu₧itφ softwarovΘho vybavenφ. Program 
  6344. Corel Ventura, kter² je °azen po bok QuarkXPressu a PageMakeru, tΘm∞° nenφ 
  6345. pou₧φvßn vzhledem k jeho nßrok∙m na hardwarovΘ vybavenφ a objemnost. Bylo mo₧nß 
  6346. rozumn∞jÜφ v∞novat vφce prostoru prßv∞ t∞m druh²m program∙m, kterΘ se prodßvajφ 
  6347. i v ·prav∞ pro PC. Dßle je Ükoda, ₧e se autor v tomto ÜirokΘm pojednßnφ o 
  6348. trochu vφce nev∞noval program∙m, je₧ sv∙j v²stup upravujφ pro obrazovku 
  6349. (PowerPoint atd.)
  6350. Na druhou stranu laik m∙₧e b²t maximßln∞ spokojen. Horn² pou₧φvß zajφmavΘ 
  6351. p°irovnßnφ "sv∞ta tisku" s divadelnφm p°edstavenφ. DoΦteme se o hercφch, 
  6352. kulisßch, ale i o zßkulisnφ prßci, p°itom se spolu s poutnφkem, kter² nßs 
  6353. doprovßzφ, seznßmφme s vybavenφm DTP studia, profesionßlnφ tiskßrny i domßcφho 
  6354. pracoviÜt∞ a zφskßme dostaΦujφcφ p°ehled o takovΘm prost°edφ (samoz°ejm∞ s 
  6355. postupem doby a vzhledem k raketovΘmu v²voji poΦφtaΦov²ch technologiφ n∞kterΘ 
  6356. technickΘ parametry velice brzy zastarajφ). Pon∞kud humorn∞ m∙₧e obΦas i pro 
  6357. laika vyznφt zjednoduÜujφcφ popiska pod ilustraΦnφm obrßzkem (nap°. "PoΦφtaΦ 
  6358. pro DTP ..." obr. 2/5). Toto spolu s mφsty nadbyteΦn²m textem je prost∞ da≥ za 
  6359. p°iblφ₧enφ se v∞tÜφmu poΦtu Φtenß°∙, je vÜak znatelnß jen na prvnφ stovce stran 
  6360. textu. Pozd∞ji nßroΦnost stoupß a dosud nevzd∞lan² laik se m∙₧e setkat i s 
  6361. nevysv∞tlen²mi termφny ("pΘrovka" je poprvΘ pou₧ita na s. 81, ale termφn je 
  6362. vysv∞tlen na s. 
  6363. Velkou pozornost bude Φtenß° v∞novat grafickΘ ·prav∞ knihy. Sama uΦebnice by 
  6364. m∞la b²t vzorem typografickΘho um∞nφ. Bohu₧el, tato strßnka nenφ stoprocentn∞ 
  6365. dodr₧ena. Omluvou mohou b²t ·spornß opat°enφ nakladatelstvφ, z Φeho₧ vypl²vß 
  6366. ni₧Üφ cena publikace. "Vdovy" (text nelogicky p°esahujφcφ na dalÜφ strßnku) 
  6367. obsahu na zaΦßtku kapitol jsou jednφm z proh°eÜk∙. KoneΦn∞ ony obsahy jsou dle 
  6368. mΘho nßzoru zcela zbyteΦn∞ publikovßny t°ikrßt. Jednou na zaΦßtku knihy, 
  6369. podruhΘ v ·vodu slovn∞ a pot°etφ na zaΦßtku ka₧dΘ kapitoly. ProΦ, to jsem 
  6370. opravdu nepochopil. ObΦas narazφme na podivn² slovosled v∞ty (s. 93) a 
  6371. opakovßnφ oblφben²ch slov (fiktivnφ apod.), ale to vÜe v rozsahu, kter² je 
  6372. p°inejmenÜφm 
  6373. Zßv∞rem lze konstatovat, ₧e kniha Stanislava HornΘho spl≥uje cφl, je₧ si autor 
  6374. vytyΦil. Je p°ehlednou, Φitelnou a nßzornou uΦebnicφ pro ty, kdo se cht∞jφ 
  6375. nauΦit vyu₧φvat mo₧nostφ dneÜnφch DTP technologiφ a ocenφ uvedenφ zßkladnφch 
  6376. typografick²ch pravidel (doporuΦuji shrnutφ na s. 73). Zßrove≥ je prakticky 
  6377. obohacenφm trhu s uΦebnicemi a je pou₧itelnou p°φruΦkou pro v²b∞r softwarovΘho 
  6378. a hardwarovΘho vybavenφ do nov∞ vznikajφcφ DTP dφlny.
  6379. Jaroslav PolßΦek 7 0904/D╠D o
  6380.  
  6381.  
  6382. Nßzev: Minolta Color PagePro
  6383. Autor:MAREK D╠DI╚
  6384. 01
  6385. BarevnΘ laserovΘ tiskßrny ji₧ n∞jakou dobu figurujφ v nabφdce kancelß°skΘho 
  6386. tisku na vyÜÜφ ·rovni. V zßjmu rozÜφ°enφ prodeje t∞chto vysp∞l²ch tiskov²ch 
  6387. za°φzenφ se v²robci sna₧φ sni₧ovat jejich prodejnφ cenu. Nedßvno rozÜφ°ila sv∙j 
  6388. sortiment o cenov∞ p°φstupn∞jÜφ model i spoleΦnost Minolta. Color PagePro ji₧ 
  6389. sv²mi rozm∞ry p°edesφlß, ₧e se nejednß o ₧ßdnΘ o°ezßvßtko. Tiskovß kvalita je 
  6390. dnes ji₧ tΘm∞° standardnφch 600 dpi (u grafiky dosahuje 106 lpi a 122 odstφn∙ 
  6391. ka₧dΘ zßkladnφ barvy), rychlost tisku jednobarevnΘ strßnky je 12 stran za 
  6392. minutu, u plnobarevn²ch potom 3 strany.
  6393. Podφvejme se nynφ podrobn∞ji na jejφ standardnφ v²bavu. Tisk je °φzen RISC 
  6394. procesorem na 33 MHz, kter² vyu₧φvß 36 MB pam∞ti (lze rozÜφ°it a₧ na 68 MB). 
  6395. Komunikace s okolφm je mo₧nß prost°ednictvφm standardnφho paralelnφho nebo 
  6396. sφ¥ovΘho (Ethernet/ /TokenRing) p°ipojenφ. Jako dopln∞k lze p°idat Adobe 
  6397. PostScript level 2. Co se t²Φe v∞rnosti barev, je tiskßrna velice dob°e 
  6398. vybavena: krom∞ vlastnφho °φzenφ v∞rnosti podporuje Apple ColorSync (pouze p°i 
  6399. dopln∞nφ o PostScript) a Windows 95 ICM. Pro jemnou kresbu pou₧φvß superjemn² 
  6400. toner. DalÜφ °φzenφ barevnΘho podßnφ a jemnosti rastru je mo₧nΘ u₧ivatelsky 
  6401. definovat, tiskßrna (resp. ovladaΦ) pro ·Φely nastavenφ rozliÜuje mezi textem, 
  6402. vektorovou grafikou a bitmapami.
  6403. PodavaΦe papφru jsou dvojφho druhu standardnφ Üuplφkov² na 250 list∙ a 
  6404. vyklßp∞cφ pro nestandardnφ formßty tiskßrna je schopna zpracovat i siln∞jÜφ 
  6405. papφr Φi obßlky. Pro snazÜφ manipulaci s v²m∞nn²mi Φßstmi uvnit° tiskßrny jsou 
  6406. tyto barevn∞ odliÜeny od pevn²ch souΦßstφ. B∞hem testu nevyvstaly ₧ßdnΘ 
  6407. problΘmy s nastavenφm, sdφlenφm v sφti nebo v²padky 
  6408. Minolta Color PagePro
  6409. K recenzi poskytla firma:
  6410. IMPECO, Karlovarskß 43,
  6411. Praha 6
  6412. Cena: 129 000 KΦ (bez DPH)
  6413.  
  6414.  
  6415. Nßzev: Myst II je tu!!
  6416. Autor:MAREK D╠DI╚
  6417. 01
  6418. Myst spoleΦnosti Cyan je nej·sp∞Ün∞jÜφ hrou v historii, kdy₧ se jej dodnes 
  6419. prodalo na 3 mil. kus∙, co₧ je u neakΦnφ hry prost∞ neuv∞°itelnΘ. Dnes u₧ sice 
  6420. hra troÜku pokulhßvß kv∙li svΘ statiΦnosti a starÜφ grafice, stßle ale jeÜt∞ mß 
  6421. co nabφdnout dφky svΘ propracovanosti a v²bornΘmu scΘnß°i.
  6422. O to vφce se oΦekßvalo pokraΦovßnφ nazvanΘ Riven, o kterΘm se Üφ°ily informace 
  6423. ji₧ dobrΘ dva roky. To takΘ znamenalo velkΘ nßroky pro jejφ autory, od nich₧ se 
  6424. oΦekßvalo op∞tovnΘ posunutφ mo₧nostφ tohoto typu her, zalo₧en²ch na zkoumßnφ 
  6425. neznßmΘho sv∞ta, a °eÜenφ pom∞rn∞ nßroΦn²ch hßdanek. To opravdu p°ita₧livΘ na 
  6426. tomto druhu her je ale atmosfΘra jejich sv∞t∙ a tam je dodnes rukopis prßce 
  6427. spoleΦnosti Cyan nep°ekonateln². Na rozdφl od doby uvedenφ Mystu je ovÜem tato 
  6428. kategorie znaΦn∞ p°esycena a existuje celß °ada podobn∞ orientovan²ch her.
  6429. P°es nep°φjemnost takto zßvaznΘho nßstupu na trh si Riven prozatφm vede dob°e a 
  6430. b∞hem dvou premiΘrov²ch dn∙ tedy 31. °φjna a 1. listopadu se tΘto hry prodalo 
  6431. p°es 80 000 kus∙, co₧ ji okam₧it∞ vyneslo na prvnφ pozici prodejnφch 
  6432. premiΘrov²ch tabulek. To sice nenφ ₧ßdnou garancφ pro celkov² ·sp∞ch, ale 
  6433. p°φslibem to nepochybn∞ z∙stßvß. P°inejmenÜφm jejφ auto°i p°edpoklßdajφ, ₧e by 
  6434. se mohla stßt hrou roku.
  6435. Riven sßzφ na podstatn∞ dokonalejÜφ grafiku a zvuky, kterΘ ovÜem zabφrajφ 
  6436. p∞tkrßt vφce mφsta (tedy 5 disk∙ CD-ROM), ne₧ tomu bylo u p°edchozφho dφlu. Ten 
  6437. nabφzel jen velmi statickou grafiku s 256 barvami, je₧ byla velmi nenßroΦnß na 
  6438. hardware. Nov² dφl ji₧ vy₧aduje alespo≥ 4nßsobnΘ CD-ROM, 16bitovΘ barvy a 
  6439. pom∞rn∞ v²konn² procesor s dostatkem pam∞ti v p°φpad∞ Mac OS je to PowerPC na 
  6440. 90 MHz se systΘmem Mac OS 7.5 a 9 MB volnΘ pam∞ti, u PC je pot°eba 100MHz 
  6441. Pentium s Windows 95. (Na rozdφl od p°edchozφ verze ovÜem tatß₧ instalace 
  6442. pracuje pod Windows 95 i Mac OS.) Pro maximßln∞ hladkΘ p°ehrßvßnφ film∙ a hudby 
  6443. bude ovÜem v n∞kter²ch p°φpadech pot°ebnΘ vylad∞nφ konfigurace, jako vypnutφ 
  6444. virtußlnφ pam∞ti u Mac OS apod. Pro maximßlnφ po₧itek ze hry se doporuΦuje 
  6445. 24bitovß barevnß hloubka a kvalitnφ p°ipojenß zvukovß souprava, nejlΘpe s 
  6446. hlubokot≤nov²m reproduktorem.
  6447.  
  6448.  
  6449. Nßzev: TamagoΦi na vrcholu
  6450. Autor:Jaroslav polßΦek
  6451. 01
  6452. Slavnostnφ aulu starobylΘho Karolina pova₧uji za jednu z nejd∙stojn∞jÜφch 
  6453. prostor v Praze. Stovky student∙ tu p°φsahajφ, kdy₧ zahajujφ studium a jistΘ 
  6454. procento z nich tu i studium uzavφrß, aby s vφt∞zoslavn²m pohledem vstoupili do 
  6455. ₧ivota. D∙stojnß latina, ctihodnφ hodnostß°i ve slavnostnφch talßrech, a na to 
  6456. vÜe z v²Üky shlφ₧φ sßm Karel IV., zakladatel university.
  6457. I tento rok studenti FilosofickΘ fakulty University Karlovy sklßdali 
  6458. imatrikulaΦnφ slib v tΘto aule. P°i projevu prod∞kana fakulty do napjatΘho 
  6459. ticha a tΘto slavnostnφ atmosfΘry se ozve elektronickΘ zapφpßnφ. Studentka 
  6460. zmaten∞ zaÜßtrß v kabelce a procedφ mezi zuby: "V₧dy¥ jsem mu vypla zvuk." Pak 
  6461. vylovφ malΘ um∞lohmotnΘ vajφΦko, zmßΦkne n∞kolik tlaΦφtek a na omluvu dodß: 
  6462. "Vφte, on se zase pod∞lal." Slavnost pro mnohΘ pokraΦuje a n∞kolik sousedφcφch 
  6463. student∙ mß o Φem p°em²Ület.
  6464. VajφΦka TamagoΦi, vymyÜlenß p∙vodn∞ pro japonskΘ d∞ti, kterΘ si nemohou ve 
  6465. velkom∞stech dovolit chovat svΘho ₧ivΘho mazlφΦka. Elektronickß hraΦka, je₧ 
  6466. simuluje ₧ivot a po jistΘ dob∞ umφrß, si zφskala spousty p°φvr₧enc∙ a v 
  6467. Japonsku se rozeb∞hla mßnie. VÜichni cht∞jφ TamagoΦiho, a to i p°es ten fakt, 
  6468. ₧e pokud zem°e, mohou jej vyhodit a koupit si novΘ "vajφΦko". Na Internetu b∞₧φ 
  6469. celosv∞tovß sout∞₧, kdo vydr₧φ dΘle peΦovat o svΘho brouΦka (poslednφm rekordem 
  6470. je asi 40 dnφ). PsychologovΘ se rozd∞lili do dvou tßbor∙: jedni hovo°φ o ·ct∞ k 
  6471. ₧ivotu a varujφ p°ed duÜevnφ chudobou d∞tφ, druzφ jsou nadÜeni z novΘho zp∙sobu 
  6472. v²chovy.
  6473. Faktem je i to, ₧e letoÜnφ Vßnoce v Evrop∞ budou pravd∞podobn∞ ve znamenφ 
  6474. TamagoΦiho. V Praze se objevujφ prvnφ stßnka°i, kte°φ jej prodßvajφ za cca 500 
  6475. KΦ. HraΦka si zφskßvß p°φznivce sv²m "user\s friendly" prost°edφm, je₧ pochopφ 
  6476. i ti nejmenÜφ a kterΘ softwarovΘ firmy mohou jen zßvid∞t. T°i tlaΦφtka nabφzejφ 
  6477. mo₧nosti napojit, dßt najφst, vyvenΦit, pokßrat, pochvßlit, potrestat zßkladnφ 
  6478. ₧ivotnφ funkce. Displej s nic moc rozliÜenφm pomßhß t∞m, kdo chßpou TamagoΦiho 
  6479. intuitivn∞.
  6480. Zkrßtka vÜe je mnohem jednoduÜÜφ ne₧ nemΘn∞ slavn² automat sov∞tskΘ v²roby 
  6481. serißlov² vlk, kter² chytal vajφΦka. A navφc evropskß, m∞kΦφ verze umo₧≥uje 
  6482. neomezenΘ o₧ivovßnφ TamagoΦiho, Φφm₧ zßkaznφk sice uÜet°φ, ale z°ejm∞ ztratφ 
  6483. onen strach ze smrti svΘho milßΦka.
  6484. TamagoΦi je tu a pronikß vÜude, tabu pro n∞j nejsou ani ty nejkonzervativn∞jÜφ 
  6485. prostory, tak₧e a₧ n∞kde op∞t uslyÜφte elektronickΘ zapφpßnφ, je mo₧nΘ, ₧e se 
  6486. nejednß o mobilnφ telefon, ale o zlobivΘho nebo hladovΘho milovanΘho 
  6487. TamagoΦiho.
  6488.  
  6489.  
  6490. Nßzev: QuickTime VR Authoring Studio
  6491. Autor:ROMAN BART┴K
  6492. 01
  6493. Uvedenφm softwaru QuickTime VR Authoring Studio ud∞lal Apple dalÜφ krok pro 
  6494. zjednoduÜenφ tvorby QuickTime VR film∙ (viz PCW 3/97). Tento balφk aplikacφ 
  6495. umo₧≥uje tv∙rc∙m multimΘdiφ i webov²m nßvrhß°∙m snadno a rychle vytvß°et QTVR 
  6496. panoramata a objekty, kterΘ p°inßÜejφ virtußlnφ realitu u₧ivatel∙m b∞₧n∞ 
  6497. vybaven²ch poΦφtaΦ∙ s Mac OS nebo Windows 95/NT. Prost°ednictvφm p∞tice modul∙ 
  6498. pokr²vß QuickTime VR Authoring Studio cel² cyklus v²voje QuickTime VR film∙.
  6499. P°i tvorb∞ panoramatick²ch pohled∙ je jednou z nejslo₧it∞jÜφch Φinnostφ plynulΘ 
  6500. spojenφ jednotliv²ch snφmk∙ do 360? panoramatu. O automatizaci tΘto Φinnosti se 
  6501. zde starß modul Panorama Stitcher, dφky kterΘmu lze vytvß°et panoramatickΘ 
  6502. pohledy bez nutnosti pou₧φvat specißlnφ fotografickΘ vybavenφ. Software 
  6503. umo₧≥uje takΘ ruΦ-nφ dolad∞nφ p°ekryv∙ mezi snφmky a obsahuje i dalÜφ grafickΘ 
  6504. funkce. Pro p°evedenφ 360? panoramatickΘho snφmku na QTVR panoramatick² film 
  6505. lze potom pou₧φt modul Panorama Maker. 360? panoramata lze zφskat takΘ p°φmo 
  6506. pou₧itφm panoramatickΘ kamery nebo jako v²stup z 3D renderovacφho programu.
  6507. QuickTime VR umφ zachycovat nejen panoramatickΘ pohledy, ale takΘ objekty. Na 
  6508. tvorbu objektov²ch film∙ se zde pou₧φvß modul Object Maker, podporujφcφ jak 
  6509. vlastnφ zφskßvßnφ snφmk∙ (nap°. prost°ednictvφm b∞₧nΘ videokamery a Maca s 
  6510. videovstupem), tak i jejich sklßdßnφ do QTVR objektovΘho filmu. Snφmky je mo₧no 
  6511. do poΦφtaΦe p°enßÜet pou₧itφm digitalizaΦnφch karet podporujφcφch QuickTime 
  6512. nebo lze pou₧φt sadu obrßzk∙ v n∞kterΘm z podporovan²ch formßt∙ PICT, PhotoCD a 
  6513. JPEG. Object Maker takΘ umo₧≥uje p°eruÜit authoring a pou₧itφm dalÜφch program∙ 
  6514. snφmky upravit (post-produkce), nap°φklad odstranit 
  6515. Pro tvorbu kompletnφch scΘn sklßdajφcφch se z mno₧stvφ propojen²ch uzl∙ slou₧φ 
  6516. Scene Maker. V tomto modulu lze snadno a p°ehledn∞ propojovat samostatnß QTVR 
  6517. panoramata a objekty. Odkazy mohou vΘst nejen na dalÜφ QuickTime VR obsah, ale 
  6518. v podstat∞ na libovolnß, autorem definovanß data a prost°ednictvφm URL takΘ 
  6519. kamkoliv na Web.
  6520. Poslednφ z modul∙, Project Manager, je urΦen pro sprßvu veÜker²ch zdrojov²ch 
  6521. soubor∙, tj. obrßzk∙, film∙ i popis∙ propojenφ, pou₧it²ch p°i nßvrhu 
  6522. kompletnφch QuickTime VR scΘn. Tento modul ocenφ zvlßÜt∞ auto°i v∞tÜφch 
  6523. multimedißlnφch projekt∙.
  6524. QuickTime VR Authoring Studio se oproti svΘmu p°edch∙dci vyznaΦuje podstatn∞ 
  6525. snazÜφm ovlßdßnφm prost°ednictvφm grafickΘho u₧ivatelskΘho rozhranφ a podporou 
  6526. takov²ch technologiφ jako je tßhni a pus¥. Za zmφnku jist∞ stojφ to, ₧e dφky 
  6527. kompresi film∙ lze vytvß°et malΘ (50 KB) soubory s virtußlnφmi pohledy, kterΘ 
  6528. lze pou₧φvat na Webu. Authoring software (395 USD) je urΦen pro Macy vybavenΘ 
  6529. procesory PowerPC, vytvo°enΘ QTVR filmy lze prohlφ₧et pod obvykl²mi operaΦnφmi 
  6530. systΘmy Mac OS i Windows 95/NT.
  6531.  
  6532.  
  6533. Nßzev: Bezplatn² UNIX i pro Macy
  6534. Autor:ROMAN BART┴K
  6535. 01
  6536. OperaΦnφ systΘm UNIX zφskal velkou popularitu zvlßÜt∞ mezi poΦφtaΦov²mi 
  6537. odbornφky a studenty informatiky, a to takΘ dφky jeho voln∞ Üφ°iteln²m verzφm. 
  6538. K nejoblφben∞jÜφm v∞tvφm voln∞ Üi°itelnΘho UNIXu pat°φ Linux a BSD a oba tyto 
  6539. systΘmy dnes majφ svΘ zastoupenφ takΘ ve sv∞t∞ Mac∙, kde se vzßjemn∞ dopl≥ujφ.
  6540. Pro vÜechny urΦit∞ zajφmav² je MkLinux (www.mklinux.apple. com), jeho₧ v²vojß°i 
  6541. jsou podporovßni firmou Apple a jsou tak p°φmo u cennΘho zdroje informacφ o 
  6542. applovskΘm hardwaru. Ostatn∞ tv∙rci dalÜφch variant UNIXu se netajφ tφm, ₧e 
  6543. prßv∞ z MkLinuxu Φerpajφ d∙le₧itΘ informace, ke kter²m by se jinak jen t∞₧ko 
  6544. dostßvali. MkLinux je zatφm stßle ve fßzi Developer Release, tedy verzi pro 
  6545. v²vojß°e. Zatφmco verze DR1 podporovala pouze nubusovΘ PowerMacy (6100, 7100, 
  6546. 8100), novß verze DR2 ji₧ b∞₧φ i na PowerMacφch s PPC 601 nebo 604 a sb∞rnicφ 
  6547. PCI.
  6548. Pro PCI PowerMacy je urΦena takΘ verze Linuxu s nßzvem Linux-pmac, vychßzejφcφ 
  6549. z projektu LinuxPPC (www.linuxppc.org) urΦenΘho pro stroje s procesory PPC. 
  6550. Linux-pmac se soust°edφ hlavn∞ na PowerMacy 7500, 7600 a₧ 9500 a od nich 
  6551. odvozenΘ klony.
  6552. A₧ na pom∞rn∞ mlad² projekt Linux/mac68k (maclinux.wwaves.com), se ostatnφ 
  6553. varianty Linuxu zam∞°ily na novou generaci PowerMac∙ vybavenou procesory 
  6554. PowerPC. Ani u₧ivatelΘ starÜφch Mac∙ s procesory 68k ovÜem nep°ijdou zkrßtka, 
  6555. dφky existenci systΘm∙ postaven²ch na jßd°e BSD. K dispozici je nap°φklad 
  6556. systΘm NetBSD (www.netbsd.org), jeho₧ verze pro Macy se oficißln∞ jmenuje 
  6557. NetBSD/ /mac68k, d°φve takΘ MacBSD. SystΘm by m∞l b∞₧et na celΘ °ad∞ Mac∙ s 
  6558. 68k, ale stejn∞ jako pro vÜechny ostatnφ voln∞ Üi°itelnΘ verze UNIXu, i zde 
  6559. platφ zßkladnφ pravidlo: "ud∞lej si sßm".
  6560. Odd∞lenφm od NetBSD vznikl systΘm OpenBSD (www.openbsd. org), kter² dnes ₧ije 
  6561. vlastnφm ₧ivotem. Jeho verze pro Macy, oznaΦovanß OpenBSD/mac68k, by m∞la b∞₧et 
  6562. na strojφch vybaven²ch procesory 68020 (s FPU a PMMU), 68030 (s FPU) a 68040. 
  6563. Ze starÜφch systΘm∙ ho lze nap°φklad provozovat na Classicu II, b∞₧φ ale takΘ 
  6564. na °ad∞ p°enosn²ch PowerBook∙.
  6565. Ani jeden z BSD systΘm∙ zatφm neb∞₧φ na PowerMacu, i kdy₧ existujφ verze pro 
  6566. stroje vybavenΘ PowerPC. Auto°i v obou p°φpadech slibujφ brzk² p°enos sv²ch 
  6567. systΘm∙ na PowerMacy.
  6568. Krom∞ voln∞ distribuovan²ch systΘm∙, kterΘ pochopiteln∞ budφ nejv∞tÜφ 
  6569. pozornost, existuje p°irozen∞ i komerΦnφ software. Jako p°φklad jmenujme systΘm 
  6570. MachTen firmy Tenon (www.tenon.com). Ten je dostupn² pod nßzvem Professional 
  6571. MachTen pro "vÜechny" Macy vybavenΘ starÜφ generacφ procesor∙ 68k a bez 
  6572. problΘm∙ by m∞l b∞₧et i na PowerBoocφch. Existuje takΘ verze Power MachTen pro 
  6573. Macy s procesory PowerPC. UnixovΘ zßklady mß rovn∞₧ Φasto diskutovan² BeOS, 
  6574. jeho₧ poslednφ verze je zdarma dostupnß na webovΘm serveru firmy Be 
  6575. (www.be.com). Na UNIXu je postavena i p°ipravovanß novß generace systΘmovΘho 
  6576. softwaru firmy Apple, znßmß pod nßzvem Rhapsody.
  6577.  
  6578.  
  6579. Nßzev: Present PC s Baltazarem
  6580. Autor:ROMAN BART┴K
  6581. 01
  6582. Ve dnech 18.-20. listopadu 1997 se v zßpadoΦeskΘ metropoli Plzni konal tradiΦnφ 
  6583. veletrh kancelß°skΘ a v²poΦetnφ techniky Present PC. Do plze≥skΘho Domu kultury 
  6584. se letos sjelo vφce ne₧ 60 vystavovatel∙, kte°φ se sna₧ili ukßzat, ₧e nejenom 
  6585. Praha a Brno jsou Mekkou Φesk²ch poΦφtaΦov²ch firem.
  6586. SouΦßstφ prvnφho dne v²stavy bylo takΘ finßle celostßtnφ sout∞₧e v programovßnφ 
  6587. ve v²vojovΘm prost°edφ Baltazar, urΦenΘm p°edevÜφm mlßde₧i. Organizßtorem 
  6588. sout∞₧e byla firma SGP Systems (http://www.sgp-systems.cz) z UherskΘho 
  6589. HradiÜt∞, kterß je autorem a ne·navn²m propagßtorem systΘmu Baltazar a jeho 
  6590. mladÜφho brat°φΦka Baltφk. Celkov∞ bylo p°ihlßÜeno vφce ne₧ 100 pracφ z celΘ 
  6591. republiky, z nich₧ 80 shledali tv∙rci programu Baltazar schopn²ch sout∞₧e. Z 
  6592. autor∙ t∞chto pracφ bylo nakonec vybrßno 13 finalist∙, kte°φ p°ijeli 
  6593. prezentovat svΘ programy do Plzn∞.
  6594. Kvalita finßlov²ch program∙ byla opravdu vysokß a odbornß porota, slo₧enß z 
  6595. uΦitel∙, zßstupc∙ poΦφtaΦov²ch firem, Φasopis∙ (vΦetn∞ toho naÜeho) a 
  6596. organizacφ v∞nujφcφch se mlßde₧i, m∞la nelehkou ·lohu.
  6597. Prvnφ mφsto a nßdhern² barevn² notebook Toshiba Libretto 50CT, kter² do sout∞₧e 
  6598. v∞novala brn∞nskß firma CHG Toshiba, si z Plzn∞ nakonec odvezl nejmladÜφ z 
  6599. ·Φastnφk∙, 11let² Marek BlahuÜ z UherskΘho HradiÜt∞ za sv∙j program Mapa ╚R. 
  6600. Zklamßni ale nebyli ani ostatnφ finalistΘ, na n∞₧ Φekalo mno₧stvφ dalÜφch cen 
  6601. jako nap°φklad programy firmy Microsoft, knφ₧ky vydavatelstvφ Grada nebo 
  6602. p°edplatnΘ Φasopis∙ PC WORLD a Computerworld, a samoz°ejm∞ takΘ nejnov∞jÜφ 
  6603. verze programu Baltazar.
  6604. Plßny firmy SGP Systems do p°φÜtφho roku jsou jeÜt∞ ambici≤zn∞jÜφ. Krom∞ 
  6605. po°ßdßnφ dalÜφho roΦnφku sout∞₧e programovßnφ v Baltazaru, tentokrßt ji₧ s 
  6606. mezinßrodnφ ·Φastφ a op∞t s p°ita₧liv²mi cenami, byl odstartovßn projekt 
  6607. Samovzd∞lßvßnφ mlßde₧e v informatice. Jeho cφlem je prost°ednictvφm fenomΘnu 
  6608. dneÜnφ doby, Internetu, spojit mladΘ p°φznivce programovßnφ a umo₧nit jim 
  6609. rychlou v²m∞nu informacφ.
  6610.  
  6611.  
  6612. Nßzev: Vφce sv∞tla u NECu
  6613. Autor:STANISLAV P╪IBYL
  6614. 01
  6615. Divize Professional Graphics spoleΦnosti NEC p°ichßzφ na trh s v²konn²m a 
  6616. p°itom cenov∞ p°φstupn²m za°φzenφm datavideoprojektorem NEC MT 810. Jednß se o 
  6617. p°enosn² projektor pro projekci poΦφtaΦovΘho obrazu a videa s rozÜφ°en²mi 
  6618. mo₧nostmi a s vylepÜen²mi technick²mi parametry. RozliÜenφ z∙stalo stejnΘ jako 
  6619. u p°edchozφho modelu MT800, 800 x 600 bod∙, s mo₧nostφ komprimace signßlu a₧ 1 
  6620. 024 x 768. Komprimace vychßzφ z novΘho kompresnφho algoritmu AccuPress. 
  6621. PodstatnΘ zm∞ny doznal i v²stupnφ sv∞teln² v²kon, kter² ve srovnßnφ s 
  6622. p°edch∙dci vzrostl o vφce ne₧ 50 % na 650 lumen∙ dle metodiky m∞°enφ ANSI. 
  6623. Zdrojem sv∞tla uvnit° p°φstroje je v²konn∞jÜφ metal-halidovß v²bojka. Lampa mß 
  6624. zv²Üenou teplotnφ odolnost, co₧ zkracuje dobu nutnΘho dochlazovßnφ po vypnutφ 
  6625. projekce. P°φjemnou novinkou, oproti p°edeÜlΘ verzi, je p°φtomnost laserovΘho 
  6626. ukazovßtka uvnit° infraΦervenΘho dßlkovΘho ovladaΦe. Novou funkcφ je takΘ 
  6627. digitßlnφ zoom, kdy lze digitßlnφ cestou plynule zv∞tÜit urΦitou Φßst obrazu a 
  6628. pak posouvat takov²to v²°ez po obraze p∙vodnφm.Naprosto ojedin∞lou zßle₧itostφ 
  6629. je v²stupnφ konektor s nap∞tφm 12 V pro napßjenφ notebooku Φi jinΘho za°φzenφ, 
  6630. Φφm₧ odpadß nutnost p°enßÜenφ dalÜφch adaptΘr∙. KonkrΘtn∞jÜφ informace ve form∞ 
  6631. recenze na tento projektor bude uve°ejn∞na v p°φÜtφm Φφsle PC WORLDu.
  6632.  
  6633.  
  6634. Nßzev: V²hodn² AC MediaPro Lite S
  6635. Autor:SpoleΦnost AutoCont, jeden z nejv²znamn∞jÜφch Φesk²ch v²robc∙ osobnφch poΦφtaΦ∙, p°ipravila pro svoje zßkaznφky zajφmavou nabφdku v podob∞ poΦφtaΦe AC MediaPro Lite S.
  6636. 01
  6637. Tento specißlnφ model poΦφtaΦe s vysoce atraktivnφ cenou 29 990 KΦ je nabφzen v 
  6638. konfiguraci: procesor Intel Pentium 166 MHz, 16 MB EDO RAM, pevn² disk s 
  6639. kapacitou 1,2 GB, 16rychlostnφ mechanika CD-ROM, 64bitovß PCI grafickß karta a 
  6640. zvukovß karta ACER. SouΦßstφ poΦφtaΦe je i 14" digitßlnφ monitor, klßvesnice, 
  6641. Microsoft SideWinder GamePad a myÜ Logitech.
  6642. V cen∞ je takΘ bohatß softwarovß v²bava: MS Windows 95 CZ, MS Works 4.0 CZ, MS 
  6643. Internet Explorer 4.0, interaktivnφ v²uka angliΦtiny CD LANGMaster, kreslicφ 
  6644. program Zoner Calisto 2.0, tΘ₧ akΦnφ hry od Microsoftu (Gex, Microsoft 
  6645. Football, Monster Truck Madness) a ukßzkovΘ Φφslo multimedißlnφho Φasopisu 
  6646. KLAN.
  6647.  
  6648.  
  6649. Nßzev: Brother SC-200 pro razφtka
  6650. Autor:BED╪ICH SMETANA
  6651. 01
  6652. Vytvo°it si razφtko je pro v∞tÜinu z nßs otßzka dob∞hnutφ do nejbli₧Üφho 
  6653. specializovanΘho obchodu a objednßnφ si ho do druhΘho dne (v tom lepÜφm 
  6654. p°φpad∞). Pokud vytvß°φte razφtka tak Φasto, ₧e se vßm tento ·kon nevyplßcφ, Φi 
  6655. si jen chcete razφtka vÜech druh∙ vytvß°et v pohodlφ vaÜφ kancelß°e, z∙sta≥te 
  6656. na tΘto strßnce.
  6657. Brother SC-200 PC je jednoduÜe °eΦeno programßtor samobarvicφch razφtek, 
  6658. pracujφcφ na principu termotisku. Je to tedy tiskßrna s termohlavou, je₧ na 
  6659. razφtka dokß₧e vypßlit vzor, kter² bude poslΘze otiskovßn.
  6660. P°φstroj
  6661. P°φstroj lze pou₧φt dv∞ma zp∙soby. Bu∩ bez poΦφtaΦe, kdy nßvrh razφtka 
  6662. provßdφte na vestav∞nΘm displeji, nebo s poΦφtaΦem, kdy si libovoln² obraz 
  6663. vytvo°φte v dodßvanΘm programu a potΘ jej na razφtko vytisknete.
  6664. Prßce i bez poΦφtaΦe je pohodlnß. P°φstroj mß klßvesnici funkΦn∞ shodnou s 
  6665. b∞₧nou klßvesnicφ a displej je dosti velik², aby zobrazil vÜechny funkce a 
  6666. jeden °ßdek textu. V tomto re₧imu vÜak budete postrßdat ΦeÜtinu
  6667. Mnohem bohatÜφ je prßce p°es poΦφtaΦ. Specißlnφ program p°ed vßmi zobrazφ 
  6668. plochu budoucφho razφtka, a vy si do nφ m∙₧ete kreslit a psßt jak se vßm zlφbφ. 
  6669. M∙₧ete pracovat a₧ se t°emi fonty, s rßmeΦky vytvß°et Φßry i jinΘ obrazce a 
  6670. dokonce importovat i bitmapovΘ obrßzky. Zde se dß ΦeÜtina ji₧ vyu₧φt, nebo¥ se 
  6671. neu₧φvß vestav∞n²ch font∙ v p°φstroji. PotΘ, co s nßvrhem skonΦφte, vytisknete 
  6672. jej pomocφ ovladaΦe, kter² je doinstalovßn k nabφdce vaÜich tiskßren.
  6673. Propojenφ s poΦφtaΦem je p°es sΘriov² port, kabel nabφzφ oba typy (velk² i 
  6674. mal²) konektor∙.
  6675. Razφtka
  6676. Razφtka v n∞kolika velikostech jsou p°φstrojem automaticky detekovßna. 
  6677. Termohlava vypßlφ do ochrannΘ f≤lie, kterß kryje polÜtß°ek s barvou, zvolen² 
  6678. vzor a pak si ji₧ m∙₧ete vesele tisknout. Razφtka jsou hranatß (jde vÜak 
  6679. samoz°ejm∞ ud∞lat vzor kulat²) do maximßlnφ velikosti 7 x 2,7 cm a r∙znΘ barvy. 
  6680. Kapacita jednorßzovΘ nßpln∞ vystaΦφ na cca 2 000 otisk∙.
  6681. Podobu budoucφho razφtka si m∙₧ete prohlΘdnout tak, ₧e vlo₧φte do p°φstroje 
  6682. dodßvan² dr₧ßk termopapφru a vypßlφte vzor na n∞j.
  6683. Zßv∞r
  6684. Razφtka jsou ve sv∞t∞ podnikßnφ velmi Φasto vyu₧φvanß. Pokud u₧φvßte razφtka 
  6685. nap°φklad v obchod∞, Φi ve v∞tÜφ kancelß°i, kde se Φasto m∞nφ jejich vzhled, 
  6686. m∙₧ete si velmi snadno vytvo°it svß vlastnφ, bez omezenφ. Trvanlivost i kvalita 
  6687. tisku razφtek je pln∞ dostateΦnß, a tak vßm m∙₧e p°φstroj jen usnadnit prßci.
  6688. Brother SC-200 PC
  6689. jednoduchost
  6690. prakticky neomezenß tvorba
  6691. mo₧nost tisku jemnΘ grafiky
  6692. nßroΦnß instalace podpora ΦeÜtiny pouze
  6693. ve spojenφ s poΦφtaΦem
  6694. Cena (bez DPH): 9 580 KΦ
  6695. Cena razφtka (bez DPH): 343 KΦ
  6696. K recenzi poskytla firma: Brother International, Veve°φ 102, BRNO
  6697.  
  6698.  
  6699. Nßzev: QuarkXPress 4.0 uvoln∞n
  6700. Autor:Pravd∞podobn∞ jeden z nejv²znamn∞jÜφch upgrad∙ ve svΘ historii p°ipravila pro svΘ u₧ivatele firma Quark v podob∞ QuarkXPress 4.0. V novΘ verzi tohoto sv∞tov∞ asi nejpopulßrn∞jÜφho DTP programu byla °ada Φßstφ zcela p°epracovßna a p°ibyly dalÜφ novΘ rysy, tak aby prßce sna₧Üφ ne₧ d°φve
  6701. 01
  6702. Clik! - od Iomegy
  6703. Na polovinu roku 1998 p°ipravuje firma Iomega dalÜφ p°evratnou novinku v podob∞ 
  6704. mikrodisku Clik!. Tento 40MB disk, postaven² na technologii populßrnφch Zip∙, 
  6705. je menÜφ ne₧ vizitka a je urΦen p°edevÜφm pro p°enosnß za°φzenφ jako jsou 
  6706. digitßlnφ fotoaparßty, PDA, handheld poΦφtaΦe nebo mobilnφ telefony.
  6707.  
  6708. Apple prodßvß on-line
  6709. S uvedenφ nov²ch PowerMac∙ G3 p°eÜel Apple takΘ na nov² zp∙sob prodeje. PoprvΘ 
  6710. v historii firmy si mohou u₧ivatelΘ nakonfigurovat poΦφtaΦ podle vlastnφho 
  6711. p°ßnφ a takΘ si ho ihned objednat prost°ednictvφm Webu. Za prvnφch 12 hodin 
  6712. provozu on-line obchodu se prodalo zbo₧φ za vφce ne₧ 500 000 USD.-BAR
  6713.  
  6714. Dreamweaver d∞lß Web
  6715. Na konec roku 1997 p°ipravuje Macromedia nov² vizußlnφ nßstroj pro 
  6716. profesionßlnφ tvorbu webov²ch strßnek s nßzvem Dreamweaver. U₧ivatel∙m nabφdne 
  6717. p°edevÜφm integraci WYSIWYG prost°edφ s editorem HTML k≤du, podporovßny budou 
  6718. takΘ nejnov∞jÜφ webovΘ technologie jako jsou CSS a Dynamic HTML.-BAR
  6719.  
  6720. Roaster v Jav∞, pro Javu
  6721. P°ipravovanß verze 4 v²vojovΘho prost°edφ Roaster pro tvorbu program∙ v Jav∞ 
  6722. bude od prvnφho kvartßlu 1998 p°φstupnß u₧ivatel∙m vÜech poΦφtaΦ∙ podporujφcφch 
  6723. JDK 1.1. Novß verze tohoto programu, kter² byl zatφm dostupn² jen pro Macy, je 
  6724. toti₧ celß napsßna v Jav∞ s pou₧itφm Java Foundation Classes.-BAR
  6725.  
  6726.  
  6727. Nßzev: PC WORLD Invexovß sout∞₧ 97
  6728. Autor:V Nßrodnφm dom∞ na Vinohradech v Praze se v pond∞lφ 17. 11. konalo slavnostnφ slosovßnφ InvexovΘ sout∞₧e Φasopisu PC WORLD. V Φφsle 11/97 jste naÜli dv∞ kart≤novΘ p°φlohy, kterΘ obsahovaly celkem 8 kup≤n∙ s 24 z·Φastn∞n²mi firmami. Sout∞₧ samotnß se pak odehrßvala b∞hem °φjnovΘho Invexu v Brn∞. Kartony vßm mohly slou₧it jako nßvod, kterΘ expozice a v jak²ch pavilonech v²staviÜt∞ navÜtφvit. Pro ty z vßs, kdo tak uΦinili a majφ svou nßvÜt∞vu u firem uveden²ch na kup≤ncφch potvrzenu, tu mßme radostnou novinu: "je dobojovßno, jsou znßmi v²herci." Je t°eba p°edeslat, ₧e nutnou podmφnkou pro za°azenφ do slosovßnφ bylo takΘ sprßvnΘ vypln∞nφ vÜech t°φ otßzek na p°φsluÜnΘm kup≤nu.
  6729. 01
  6730. Celkov∞ jste nßm odevzdali na stßnku a trafikßch IDG 667 kup≤n∙, z nich bylo 
  6731. pro ÜpatnΘ odpov∞di vy°azeno 117.
  6732. Na p°ipojen²ch fotografiφch je zachycen cel² akt losovßnφ, v tabulce pak seznam 
  6733. v²herc∙. T∞m gratulujeme, z·Φastn∞n²m firmßm d∞kujeme za podporu a p∞knΘ ceny. 
  6734. Na shledanou op∞t p°φÜtφ rok.
  6735. -BOBfirmav²hernφ p°edm∞tyv²herce
  6736. 3 ComPilot organizΘrJi°φ ètork, Prost∞jov BorlandBorland JBuilder 
  6737. StandardMarcel Kolaja, LanÜkroun Canon CZreklamnφ p°edm∞tyB°etislav Koziel, 
  6738. Petrovice u KarvinΘ CHG ToshibanßramkovΘ hodinkyVßclav Kliment, Praha 5 
  6739. ConQuest computerbarevn² ploch² skener Umax Astra 610 PLada Zimmermannovß, 
  6740. ╪epnφky Czech Data SystemsupomφnkovΘ p°edm∞tyJaroslav Meissel, ValaÜskΘ 
  6741. Mezi°φΦφ EXIDE FPSzßlo₧nφ zdroj PRP 250, triΦko, a dalÜφ rekl. p°edm∞typanφ 
  6742. Janßskovß, Zè Svibice, ╚esk² T∞Üφn
  6743. FMIkolekce p∞ti CD-ROM∙Jaroslav ╚ervenka, Mokrß Fujitsu ICLreklamnφ 
  6744. p°edm∞tyIng. P°ibyslav Jonszta, Havφ°ov-èumbark Haywardreklamnφ taÜka s 
  6745. propagaΦnφmi p°edm∞tyIng. P°ibyslav Jonszta, Havφ°ov-èumbark Hewlett PackardHP 
  6746. DeskJet 670CBohumil N∞mec, P°erov IBMsportovnφ taÜka s reklamnφmi p°edm∞tyTomßÜ 
  6747. VlΦek, Dobrom∞°ice, okr. Louny Imatio4x audio CD, triΦko, ledvinkaPavel Lacina, 
  6748.  
  6749. Impromat computerCD-ROM NEC CDR-1600 (16x)Miroslav Caban, HustopeΦe 
  6750. inWarev∞deck² programovateln² kalkulßtor TI-92Pavel Lacina, Ostrava-Poruba
  6751. KHLskener A4, Direct 4800Marek Zhibo, Hronov Minoltafotoaparßt Minolta Riva 
  6752. Zoom PicoMiroslav Floch, Brno OLYMPUSdigitßlnφ fotoaparßt Camedia C 820 LKarel 
  6753. Mayer, Chomutov Servodataexternφ Tapestor 3200Ing. P°ibyslav Jonszta, 
  6754. Havφ°ov-èumbark Siemens Nixdorfsada reklamnφch p°edm∞t∙TomßÜ Prochßzka, 
  6755. Drnholec Silicon Graphicsreklamnφ p°edm∞tyMartin Dole₧il, Ostrava
  6756. Software602602proPC ExpertVladislav Barwiolek, Brno SybasePower++ Developerpanφ 
  6757. Janßskovß, Zè Svibice, ╚esk² T∞Üφn Tecomainkoustovß tiskßrna TALLYMarcel 
  6758. Kolaja, LanÜkroun 
  6759.  
  6760.  
  6761. Nßzev: Novß °ada Latitude
  6762. Autor:SpoleΦnost Dell Computer uvedla na trh notebook Dell Latitude CP. Nov² Latitude CP je nabφzen v °ad∞ t°φ v²konn²ch model∙, kterΘ jsou vybaveny 233MHz nebo 166MHz procesory Intel Pentium s technologiφ MMX, 13,3palcov²m aktivnφm displejem XGA nebo 12,1palcov²m aktivnφm displejem SVGA. Ceny se pohybujφ od 129 900 KΦ (s 166MHz Pentiem MMX) do 164 900 KΦ.ELAP distribuje IOMEGA
  6763. 01
  6764. SpoleΦnost ELAP
  6765. SpoleΦnost ELAP, znßmß na ΦeskΘm trhu informaΦnφch technologiφ jako distributor 
  6766. renomovan²ch v²robc∙ jako jsou TEAC, Action, SVEC, DTK Computer, MINOLTA a 
  6767. zejmΘna Seagate Technology oznßmila novou aktivitu. Dne 1. 11. 1997 odkoupila 
  6768. 100% podφl spoleΦnosti AXIDIS. P°evzala tφm veÜkerß prßva vypl²vajφcφ z 
  6769. distribuΦnφho kontraktu s firmou IOMEGA a dealerskou sφ¥.-CID
  6770.  
  6771. SpoleΦnost AMD
  6772. oznßmila zahßjenφ dodßvek maloobchodnφho balenφ, kterΘ obsahuje procesor 
  6773. AMD-K6/200 nebo AMD-K6/233 p°ipraven² tak, aby jej bylo mo₧no okam₧it∞ zasadit 
  6774. do patice na zßkladnφ desce. To znamenß, ₧e na procesoru je ji₧ nasazen 
  6775. ventilßtorek s chladiΦem. Na v²robek je poskytovßna t°φletß zßruka.
  6776.  
  6777. Knihovna Sidewinder 200
  6778. SpoleΦnost Seagate Technology, vedoucφ v²robce magnetopßskov²ch pam∞tφ, 
  6779. oznßmila dalÜφ p°φr∙stek do svΘ linie magnetopßskov²ch jednotek zalo₧en²ch na 
  6780. technologii AIT (Advanced Intelligent Tape) Sidewinder 200. Ka₧dß pßska v 
  6781. knihovn∞ m∙₧e nΘst a₧ 50 GB komprimovan²ch dat, a tak m∙₧e b²t v tomto systΘmu 
  6782. ulo₧eno a₧ 200 GB dat. Magnetopßskovß knihovna se p°ipojuje p°es Fast/Wide 
  6783. SCSI-2 rozhranφ.-CID
  6784.  
  6785.  
  6786. Nßzev: SG diverzifikuje
  6787. Autor:Silicon Graphics oficißln∞ oznßmil sv∙j posun do oblasti komerΦnφch server∙ a celkov²ch °eÜenφ. Tento zßsßdnφ krok p°edstavil na tiskovΘ konferenci v Praze Peter Digner z evropskΘho ·st°edφ.-D╠D
  6788. 01
  6789. Digitßlnφ Praktica
  6790. byla p°edstavena na seminß°i po°ßdanΘm dovozcem fototechniky Praktica. Tato 
  6791. znaΦka jist∞ nenφ nikomu neznßmß, ale od dob zrcadlovek postoupila dßle a 
  6792. nabφzφ nynφ i pokrokovou technologii digitßlnφho snφmßnφ. ┌mysln∞ ne°φkßm 
  6793. digitßlnφ fotografie, proto₧e kamery Praktica Scan a Praktica Color Scan 
  6794. pracujφ spφÜe jako skenery (viz rubriku novinky), ale s vyu₧itφm stßvajφcφ 
  6795. optiky. Na seminß°i bylo p°edstaveno mimo jinΘ i °eÜenφ pro snφmßnφ a °φzenφ 
  6796. polohy t∞lesa (jak²si robot).
  6797.  
  6798. H J computers
  6799. se stal oficißlnφm distributorem GVC v ╚eskΘ republice. Po dlouhΘ dob∞, kdy se 
  6800. sem dovß₧ely r∙zn²mi cestami vφcemΘn∞ jen modemy, je zde distributor s 
  6801. kompletnφ podporou. Mimo jinΘ klady to bude mφt za nßsledek dalÜφ rozÜφ°enφ 
  6802. sortimentu
  6803.  
  6804. Silicon Graphics
  6805. dosßhl majoritnφho obsazenφ dvou trh∙. Jednß se o oblast grafiky, kde stanice 
  6806. Silicon Graphics obsazujφ 85 % trhu a o oblast superpoΦφtaΦ∙, kde mß SGI po 
  6807. zakoupenφ spoleΦnosti Cray 78% podφl na dodßvanΘ technice. Jinak je tomu na 
  6808. poli komerΦnφch server∙, kam nap°φÜt∞ SGI napφrß svΘ ·silφ zde je v tΘto chvφli 
  6809. podφl znaΦky SGI jen 6%.-D╠D
  6810.  
  6811. GVC monitory
  6812. jsou novou komoditou na naÜem trhu. Obohacujφ tak sortiment kvalitnφch a 
  6813. rozÜφ°en²ch modem∙ tohoto v²robce, kterΘ jsou u nßs ji₧ dob°e znßmΘ. Monitory 
  6814. jsou k dispozici v 14-, 15a 17palcov²ch verzφch s cenami od 4 840, 6 800 a 13 
  6815. 930 KΦ (bez DPH). Parametry jsou obvyklΘ, spl≥ujφ normy MPR II, cena je 
  6816. zajφmavß, tak₧e svΘ mφsto jist∞ najdou.-D╠D
  6817.  
  6818. OEC z SN v ╚R
  6819. neboli divize spoleΦnosti Siemens Nixdorf, Open Enterprice Computing (OEC), 
  6820. zahßjila svou p∙sobnost i v ╚eskΘ republice. Jednß se o jednu z nejv∞tÜφch 
  6821. obchodnφch divizφ SN, kterß nabφzφ serverovΘ technologie r∙zn²ch platforem a 
  6822. produkty v oblasti middlewaru.-D╠D
  6823.  
  6824. a:drive
  6825. mechaniky, vyu₧φvajφcφ 120MB disky LS 120, zaΦaly do sv²ch sestav dodßvat 
  6826. AutoCont, Brave a Vikomt. Do konce ledna probφhß pro novΘ majitele zßrove≥ 
  6827. sout∞₧ s Imation o hodnotnΘ ceny.-D╠D
  6828.  
  6829. 3D Studio MAX
  6830. je na trhu ve svΘ druhΘ verzi, kterß obsahuje p°es tisφc nov²ch vlastnostφ. 
  6831. Mimo v²razn∞ rozÜφ°enou funkΦnost zßkladnφ verze je podporovßno i OpenGL a 
  6832. Direct3D. Kinetix, divize Autodesku zßrove≥ oznßmil, ₧e je k dispozici t°icet 
  6833. plug-in aplikacφ od dalÜφch spolupracujφcφch v²vojß°∙.-D╠D
  6834.  
  6835. Pam∞tnφ deska
  6836. v²znamnΘho v∞dce, pedagoga a zakladatele ΦeskoslovenskΘ v²poΦetnφ techniky byla 
  6837. instalovßna s podporou Nßrodnφho technickΘho muzea a Sun Microsystems. Deska 
  6838. prof. Dr. Ing. Antonφna Svobody je umφst∞na na budov∞ Φ.p. 3 na LoretßnskΘm 
  6839. nßm., kde se p°ed 40 lety poda°ilo o₧ivit prvnφ Φeskoslovensk² poΦφtaΦ 
  6840. SAPO.-D╠D
  6841.  
  6842. Autodesk
  6843. na tiskovΘ snφdani prezentoval svΘ dalÜφ aktivity. Jednou z nich je rozsßhlejÜφ 
  6844. program komerΦn∞ zam∞°en²ch Ükolenφ a podpora Ükol. KonkrΘtn∞ se jednß o 
  6845. p°φpravu dalÜφch lektor∙ a v²hodnou nabφdku AutoCADu R14 Ükolßm, pro p°φpravu 
  6846. seminßrnφch pracφ je zap∙jΦenφ zdarma. Äe je o produkty zßjem potvrdilo i 
  6847. rozÜφ°enφ 4 200 CD demoverzemi b∞hem Invexu.-D╠D
  6848.  
  6849. HP a AD
  6850. Hewlett-Packard a Autodesk se dohodly na slev∞ p°i koupi pracovnφ stanice HP 
  6851. Kayak a / nebo tiskßrny HP DesignJet pro registrovanΘ u₧ivatele ACADu R14. V 
  6852. maximßlnφ konfiguraci uÜet°φ a₧ 800 dolar∙.
  6853.  
  6854. Autodesk MapGuide
  6855. byl pou₧it pro prezentaci interaktivnφ mapy brn∞nskΘho v²staviÜt∞ b∞hem Invexu. 
  6856. DalÜφ mapy zp°φstupn∞nΘ na Internet s jeho vyu₧itφm najdete nap°φklad na 
  6857. adresßch www.gridnorth.com a www. mapguide.com. Podobnß, neoficißlnφ 
  6858. demonstrace dostupnß i u nßs v podob∞ studentskΘ prßce na www. 
  6859. geogr.muni.cz/mapgui de.
  6860.  
  6861. Insight
  6862. Silicon Graphics uvolnil pro ÜirÜφ prodej p∙vodn∞ vlastnφ datovΘ rozhranφ. 
  6863. Jednß se o °eÜenφ, kterΘ odd∞luje u₧ivatele dat od jejich vlastnφho 
  6864. zpracovßvßnφ a umo₧≥ujhladkΘ p°echody mezi r∙zn²mi systΘmy a jednoduch² p°φstup 
  6865. k dat∙m. Toto a dalÜφ °eÜenφ jsou nabφzena v kombinaci s unikßtnφmi servery 
  6866. SGI, umo₧≥ujφcφmi jednoduchΘ dodateΦnΘ rozÜi°ovßnφ.-D╠D
  6867.  
  6868. DalÜφ ·Φetnictvφ
  6869. uvßdφ na nßÜ trh plze≥skß firma Win-Strom software a Prodiss jednß se o 
  6870. 32bitov² program WinStrom 1.0, kter² vychßzφ z p°edchozφ celkem rozÜφ°enΘ 
  6871. dosovskΘ verze PC--Strom. Nov² produkt je urΦen pro zpracovßnφ agendy mal²ch a 
  6872. st°ednφch firem v podvojnΘm ·Φetnictvφ. Obsahuje prvky pro skupinovou prßci 
  6873. (nap°φklad sφ¥ovΘ prost°edφ, distribuovanΘ zpracovßnφ, souΦasnΘ otev°enφ vφce 
  6874. agend, kompletn∞ nastavitelnß p°φstupovß prßva). B∞hem roku by k n∞mu m∞ly b²t 
  6875. dalÜφ moduly jako sklad, mzdy a majetek.-D╠D
  6876.  
  6877. V²voj a Hewlett-Packard
  6878. Jeden z v∞tÜφch v²robc∙ za°φzenφ pro IT pr∙mysl, Hewlett-Packard, p°edstavil 
  6879. vybran²m novinß°∙m sv∙j postup a plßnovan² v²voj na poli tisku. Konference se 
  6880. odehrßvala v italskΘ Florencii, a dφky mφstnφm vyÜÜφm teplotßm zΦßsti i v 
  6881. mφstnφm klßÜte°e. Celß akce se nesla v duchu nßzvu "V²voj technologie".
  6882. ┌vodnφ p°ednßÜku m∞l netradiΦn∞ STEVE JONES, profesor genetiky, z University 
  6883. College London. P°ipodobnil technickΘ postupy k v²voji lidskΘho organismu od 
  6884. jednΘ bu≥ky, obsahujφcφ vÜak vÜechny pot°ebnΘ informace v DNA, k celΘ 
  6885. samostatn∞ funkΦnφ bytosti. Pro zajφmavost uvedu dva obrazy: sφ¥ = pohlavnφ 
  6886. vztah dva jsou pot°eba k vytvo°enφ jednoho; cancel, inteligentnφ sφ¥ = zruÜenφ 
  6887. chybnΘ informace v DNA stejn∞ jako p°i chybnΘm tisku nebo Üpatn∞ p°enesenΘm 
  6888. paketu i p°i chyb∞ v DNA, je t°eba zjednat nßpravu, jinak vznikne degenerace. A 
  6889. jakΘ technologie podobnΘ stvo°itelov²m p°inßÜφ HP? Tak prvo°ad∞ je tu JetSend 
  6890. univerzßlnφ komunikaΦnφ rozhranφ, kterΘ by m∞lo v budoucnu umo₧nit vytvo°enφ 
  6891. "Digital Workplace" digitßlnφho prost°edφ, v n∞m₧ budou data a dokumenty 
  6892. putovat po sv∞te v digitßlnφ podob∞ rychleji, levn∞ji a k prost°edφ Üetrn∞ji. 
  6893. JetSend by m∞l v²hledov∞ umo₧nit komunikaci libovoln²ch za°φzenφ p°φmo mezi 
  6894. sebou (skener, tiskßrna, fax, PC, Apple,...), a vytvo°it tak z Internetu do 
  6895. jistΘ mφry prost°edφ sφt∞ peer to peer (samoz°ejm∞ s pat°iΦn²m zabezpeΦenφm). 
  6896. DalÜφ informace najdete na www.jetsend.hp. com.
  6897. DalÜφ zßsadnφ novinkou bylo uvedenφ HP LaserJet 4000 novΘ 600 dpi laserovΘ 
  6898. tiskßrny s nov²m zp∙sobem oznaΦovßnφ. HP LaserJet 4000 je urΦena pro nßroΦn∞jÜφ 
  6899. kancelß°skΘ nasazenφ mß rychlejÜφ reakce na p°ßnφ u₧ivatele a rychlejÜφ 
  6900. zpracovßnφ nap°φklad nulovou zah°φvacφ dobu a tisk 16 stran za minutu. 
  6901. Standardnφ vybavenφ je 4 Φi 8 MB pam∞ti, ale s vyu₧itφm technologie FastRes 
  6902. dosahuje tiskßrna v²stupu kvality 1 200 dpi, co₧ se nejvφce projevφ p°i tisku 
  6903. obrßzk∙ rastr ÜedivΘ je skuteΦn∞ jemn². LaserJet 4000 je vybavena podporou 
  6904. JetSendu, p°φmΘho sφ¥ovΘho p°ipojenφ a emulacφ 
  6905. Zajφmavostφ je u₧itφ technologie PCI sb∞rnice ve vnit°nφch obvodech tiskßrny to 
  6906. umo₧nilo pou₧itφ standardnφch souΦßstφ a tφm pßdem zlevn∞nφ v²roby. K tiskßrn∞ 
  6907. je na CD dodßvßn obslu₧n² software v 24 jazycφch. ╪ada 4000 mß n∞kolik model∙ 
  6908. dle v²bavy T, A a TN s cenami od 44 000 do 62 000 KΦ (bez DPH).
  6909. JeÜt∞ k novΘ strategii oznaΦovßnφ: Φφsla v rozsahu 1000-3000 budou nosit osobnφ 
  6910. tiskßrny, 4000 a₧ 5000 tiskßrny pro pracovnφ skupiny a 6000-8000 tiskßrny pro 
  6911. celß odd∞lenφ. PφsmennΘ dodatky oznaΦujφ r∙znΘ varianty v danΘ sΘrii (T tray, N 
  6912. networked, atd.).
  6913. Marek D∞diΦ
  6914.  
  6915. Radio Praha
  6916. rozÜφ°ilo svΘ internetovΘ slu₧by a strßnky ty jsou v p∞ti jazycφch, s 
  6917. vyhledßvßnφm klφΦov²ch slov a zßrove≥ ve zvukovΘ form∞. ╚Ro Radio Praha je na 
  6918. Internetu ji₧ od 17. 11. 1994 a p°edßvß informace o ╚R i na americkΘm zrcadle 
  6919. sv²ch webovsk²ch strßnek. Provozuje tΘ₧ ojedin∞lou slu₧bu zasφlßnφ informacφ na 
  6920. e-mailovou adresu. Podφvat se m∙₧ete na www.radio.cz Φi www.prague.org.-D╠D
  6921.  
  6922. Sv∞tov² pohßr v kopanΘ
  6923. bude zßlohovßn produkty APC oznßmil to francouzsk² organizaΦnφ v²bor. O 
  6924. kritiΦnosti zßlohovßnφ elektronick²ch za°φzenφ na tΘto akci nenφ pochyb jestli 
  6925. se vÜe zda°φ, uvidφ lidΘ na celΘm sv∞t∞. "Je pro nßs velkou ctφ, ₧e m∙₧eme b²t 
  6926. jednou ze skupiny spoleΦnostφ, kterΘ se budou podφlet na zajiÜt∞nφ tΘto 
  6927. presti₧nφ akce...", °ekl R.B. Dowdell, v²konn² °editel APC.-D
  6928.  
  6929. Photographing Fairies
  6930. je nßzev novΘho britskΘho filmu, ve kterΘm je 90 % scΘn vytvo°eno digitßln∞. 
  6931. Tvorba probφhala s vyu₧itφm systΘm∙ Quantel, kombinacφ Quantel PaintBox a 
  6932. Domino. V PaintBoxu byl v ni₧Üφm rozliÜenφ vytvo°en sest°ih se vÜemi triky, a 
  6933. potΘ na systΘmu Domino vygenerovßn v²sledn² v rozliÜenφ filmovΘm. SystΘmy 
  6934. Quantel se vyznaΦujφ intuitivnφm ovlßdßnφm, rychlostφ a vlastnφm hardwarem. Za 
  6935. 3D efektov² modul dostal dokonce ocen∞nφ EMMY.-D╠D
  6936.  
  6937. V∞dma a kniha
  6938. Ve dnech 27. a₧ 29. listopadu se v Praze konal veletrh V∞dma\97 a Kniha\97, 
  6939. zam∞°en² na vzd∞lßvßnφ a uΦebnφ pom∙cky. Mezi °adu zajφmav²ch interaktivnφch 
  6940. v²ukov²ch aplikacφ pat°φ i CD disk Literatura z produkce CD-ROM Centra a 
  6941. nakladatelstvφ Fragment. M∞l by pomoci student∙m nap°φklad p°i p°φprav∞ k 
  6942. maturit∞ z literatury (ΦeskΘ i zahraniΦnφ).-D╠D-
  6943.  
  6944. FAQ k PC-WORLD-CD-ROM
  6945. Vp°edminulΘm Φφsle PC WORLDu byl jako p°φloha CD-ROM disk, kter² vyvolal krom∞ 
  6946. nadÜenφ a °ady pochval (d∞kujeme) i n∞kolik dotaz∙. Proto₧e °ada z vßs obdr₧ela 
  6947. k novΘmu p°edplatnΘmu zp∞tn∞ i Φφslo 11/97 s bezplatn²m p°ipojenφm na Internet 
  6948. a toto p°ipojenφ m∙₧ete jeÜt∞ do konce roku vyu₧φt, mßte zde pßr typick²ch 
  6949. problΘm∙:
  6950. Jak mohu vypnout automatickΘ spuÜt∞nφ PC WORLD programu p°i zasunutφ cΘdΘΦka do 
  6951. poΦφtaΦe?
  6952. Tato funkce p°ipadß v ·vahu pouze na poΦφtaΦφch vybaven²ch Windows 95 a v 
  6953. originßle se naz²vß AutoRun. Jejφ nastavenφ je ulo₧eno jako parametr pat°iΦnΘho 
  6954. za°φzenφ, do kterΘho se mΘdium vklßdß, zde tedy CD-ROM mechaniky. K jejφmu 
  6955. p°enastavenφ se dostanete prost°ednictvφm Ovlßdacφch panel∙ (pod ikonou Tento 
  6956. poΦφtaΦ nebo v menu Start, Nastavenφ), pod ikonou SystΘm, ve Sprßvci za°φzenφ, 
  6957. pod typem CD-ROM zde najdete vaÜi mechaniku a po otev°enφ polo₧ky Vlastnosti, 
  6958. oddφlu Nastavenφ, se dostßvßte k nastavenφ prom∞nnΘ "automatickΘ oznßmenφ", co₧ 
  6959. je onen zmφn∞n² AutoRun staΦφ jej tedy odznaΦit a novΘ nastavenφ potvrdit 
  6960. tlaΦφtkem OK. 
  6961.  
  6962. Zaregistroval jsem se u poskytovatele bezplatnΘho p°ipojenφ a jeÜt∞ jsem nic 
  6963. nedostal...
  6964. Tato situace potkala n∞kolik Φtenß°∙ a bude pravd∞podobn∞ zp∙sobena p°esycenφm 
  6965. kapacit poskytovatel∙ v n∞kter²ch oblastech. Bu∩te prosφm trp∞livφ, o sv∙j 
  6966. m∞sφc zdarma nep°ijdete, Kdy₧ ale odmlka trvß p°eci jen dlouho, obracejte se 
  6967. p°φmo na poskytovatele, kterΘho jste si vybrali redakce nemß ₧ßdnou evidenci, 
  6968. kam jste se p°ipojili a v jakΘ fßzi je danß v∞c. Pouze v p°φpad∞, ₧e se vßm 
  6969. nepoda°φ s poskytovatelem dohodnout, kontaktujte nßs.
  6970.  
  6971. Mßm systΘm Windows 3.x (p°φp. Mac) mohu vyu₧φt p°ipojenφ?
  6972. Na tomto CD je vybavenφ pouze pro Windows 95, p°φÜt∞ pot∞Üφme i majitele jin²ch 
  6973. platforem. P°ihlßsφm se k registraΦnφmu serveru, ale nevφm jakΘ heslo mßm 
  6974. zadat...
  6975. NejlΘpe je si p°eΦφst nßvod k p°ipojenφ (v p°edminulΘm Φφsle nebo na Webu p°ed 
  6976. registracφ), kdy₧ jste to ale neud∞lal, podφvejte se alespo≥ na kartonovou 
  6977. p°φlohu (za stranou 96) v Φφsle 11/97 ( ve kterΘm jste m∞l CD disk) na zadnφ 
  6978. stranu, a tam na kartiΦce popisujφcφ CD je rßmeΦek s p°edtiÜt∞n²m registraΦnφm 
  6979. Φφslem bezplatnΘho p°ipojenφ.
  6980.  
  6981. Nemohu na CD najφt zmi≥ovan² program CleanSweep...
  6982. Je to tak, program se nakonec na CD nedostal, ale vzhledem k zßjmu, kter² o n∞j 
  6983. jevφte, na p°φÜtφm CD urΦit∞ bude.-D╠D-
  6984.  
  6985.  
  6986. Nßzev: V²stava COMDEX/Fall \97
  6987. Autor:VLas Vegas, v americkΘm stßt∞ Nevada, se konala ve dnech 17.-21. listopadu 1997 mezinßrodnφ v²stava COMDEX/Fall \97. Historie COMDEXu sahß a₧ do roku 1979. Z toho vypl²vß, ₧e p°φÜtφ rok oslavφ tato v²znamnß v²stava 20. v²roΦφ svΘho trvßnφ. Nejv∞tÜφ mezinßrodnφ akci v oblasti informaΦnφch technologiφ na ·zemφ USA navÜtφvilo za 5 dnφ vφce ne₧ 230 000 nßvÜt∞vnφk∙ ze 125 zemφ celΘho sv∞ta. ZajφmavΘ je, ₧e z toho bylo kolem 45 000 zahraniΦnφch nßvÜt∞vnφk∙. Vystavujφcφch organizacφ bylo p°es 2 100. Na veletrhu bylo akreditovßno kolem 3500 pracovnφk∙ v mΘdiφch. COMDEX mß v²bornou reputaci a je pova₧ovßn ve sv∞t∞ IT za prvo°adou udßlost. Mezinßrodnφ spoleΦnosti zde hledajφ mo₧nosti, jak nalΘzt Φi vylepÜit svou pozici na severoamerickΘm trhu, a pro severoamerickΘ spoleΦnosti je veletrh vstupnφ branou na mezinßrodnφ trh. Z·Φastn∞nΘ spoleΦnosti zde majφ velkou Üanci ustavit joint ventures, podepsat licenΦnφ smlouvy.
  6988. 01
  6989. TechnologickΘ oblasti
  6990. Pro lepÜφ p°ehled a mo₧nost v²b∞ru mezi jednotliv²mi expozicemi, kterΘ je mo₧no 
  6991. navÜtφvit, byl v²stavnφ areßl rozd∞len na tzv. technologickΘ oblasti (podobn∞ 
  6992. jako na naÜem Invexu). Tyto oblasti byly zam∞°eny na specifickΘ IT kategorie, 
  6993. tak₧e nßvÜt∞vnφk mohl jφt najisto za exponßty, kterΘ ho zajφmaly. V ka₧dΘ z 
  6994. t∞chto technologick²ch oblastφ se po°ßdaly specializovanΘ konference zam∞°enΘ 
  6995. na pokrok v IT technologiφch a na trendy na trhu. Na COMDEXu bylo letos 
  6996. vytvo°eno deset takov²chto oblastφ.
  6997. COMDEX Internet byl odrazov²m m∙stkem pro novΘ v²robky v oblasti Internet/ 
  6998. intranet/extranet. NßvÜt∞vnφk zde nalezl vÜe, co se t²kalo v²voje, telefonovßnφ 
  6999. prost°ednictvφm Internetu, firewall∙, elektronickΘho obchodovßnφ, Javy atd.
  7000. COMDEX Network Computing byl zam∞°en na nejnov∞jÜφ modely NC poΦφtaΦ∙, server∙, 
  7001. za°φzenφ pro uklßdßnφ dat na sφti, software i hardware rozÜi°ujφcφ mo₧nosti 
  7002. desktop∙.
  7003. COMDEX Communications naznaΦoval stßle t∞sn∞jÜφ spojenφ mezi IT pr∙myslem a 
  7004. komunikacemi. Ve sv∞t∞ se ka₧d²m rokem objevuje vφce projekt∙, na kter²ch 
  7005. spolupracujφ p°ednφ sv∞tovΘ firmy z obou oblastφ. Bylo zde vÜe poΦφnaje 
  7006. routery, p°enßÜejφcφmi efektivn∞ multimedißlnφ aplikace, a konΦe sφ¥ov²mi 
  7007. aplikacemi (groupware, v²vojovΘ nßstroje, software pro servery).
  7008. COMDEX Multimedia znamenal novΘ Φipy a technologie kombinovanΘ s Webem, 
  7009. multimΘdia v sφti, novΘ nßstroje p°edevÜφm pro elektronick² obchod. Namßtkou 
  7010. m∙₧eme uvΘst videokonference, videoservery, 3-D, DVD apod.
  7011. COMDEX Digital Consumer Technologies p°edstavil dalÜφ mo₧nosti digitalizace 
  7012. hlasu, videa nebo dat. Cφlem v²zkumu v tΘto oblasti je podstatn∞ zlepÜit 
  7013. komunikaci mezi poΦφtaΦem a Φlov∞kem a p°evΘst obchod i zßbavu do elektronickΘ 
  7014. oblasti.
  7015. Microsoft Partner Pavilion byl pavilonem firem, spolupracujφcφch s Microsoftem. 
  7016. Byla zde k vid∞nφ dalÜφ vlna aplikacφ zßkaznick²ch °eÜenφ od hlavnφch partner∙ 
  7017. Microsoftu.
  7018. IrDA Pavilion byl provozovßn ve spoluprßci s Infrared Data Association. Zde 
  7019. byla p°edstavena nejnov∞jÜφ °eÜenφ, r∙znß za°φzenφ, jako₧ i software a 
  7020. komponenty z tΘto oblasti.
  7021. Universal Serial Bus Pavilion (USB) ukazoval technologie budoucnosti, nabφzenΘ 
  7022. USB v²robci pod heslem "Get on the Bus". Byla zde k vid∞nφ spousta "plug and 
  7023. play" periferiφ.
  7024. OEM Pavilion byl sponzorovßn IBM Electronics. Zde se seÜli OEM partne°i ze 
  7025. vÜech oblastφ IT.
  7026. Linux Pavilion je poslednφm pavilonem naÜeho v²Φtu. Byly tu k vid∞nφ nejnov∞jÜφ 
  7027. v²robky a technologie pro tento v²konn² 64bitov² operaΦnφ systΘm.Petr Felt
  7028.  
  7029.  
  7030. Nßzev: B°ezen m∞sφc Internetu
  7031. Autor:N∞kdejÜφ b°ezen m∞sφc knihy by se m∞l prom∞nit v m∞sφc Internetu. Redakce Profitu tak vyz²vß vÜechny organizace, aby se p°ipojily k celorepublikovΘ akci, zam∞°enΘ na popularizaci Sφt∞ a k osv∞t∞ vÜech podrobnostφ okolo nφ. Ve Ükolßch budou ukßzkovΘ dny, m∞ly by se konat r∙znΘ seminß°e a sout∞₧e.
  7032. 01
  7033. V zß°φ lo≥skΘho roku v ╚R bylo 53 032 IP adres, na Slovensku potom 11 162 (p°es 
  7034. jednu IP adresu m∙₧e mφt p°φstup k Internetu cel² podnik Φi firma, tak₧e 
  7035. skuteΦn² poΦet u₧ivatel∙ se odhaduje na 250 000 v ╚R a na 50 000 na Slovensku). 
  7036. Zda tato akce pohne i nejvyÜÜφmi stßtnφmi ·°ady, aby v²razn∞ji podpo°ily rozvoj 
  7037. Internetu, to zatφm nevφme.
  7038.  
  7039. Internet World Praha 1998
  7040. SpoleΦnosti Media Internet Agency (╚R) a Mecklermedia (USA) spoleΦn∞ uspo°ßdajφ 
  7041. v tomto roce mezinßrodnφ konferenci a v²stavu, kterΘ jsou organizovßny v p∞ti 
  7042. zemφch Evropy a jsou hodnoceny jako dominantnφ udßlost evropskΘho internetovΘho 
  7043. trhu. Na konferenci budou v²znamnφ p°edstavitelΘ r∙zn²ch spoleΦnostφ, na 
  7044. v²stav∞ pak nejnov∞jÜφ produkty, je₧ bude mo₧nΘ i na mφst∞ otestovat.-JL
  7045.  
  7046. Turku, Turku
  7047. Tφmto titulkem neoslovuji osmanskΘ nßrody, ale p°ipomφnßm ojedin∞lou akci, 
  7048. kterou Eunet zajistil na konci lo≥skΘho roku: P°φm² p°enos z konference ve 
  7049. finskΘm Turku, t²kajφcφ se elektronickΘho obchodovßnφ, zvlßÜt∞ pak p°es 
  7050. Internet. Dφky plug-inu Real Audio/Video tak mohli zßjemci po t°i dny b²t p°i 
  7051. tom. Ostatnφ nemusejφ zoufat zprßvy z jednotliv²ch dn∙ se dajφ vyhledat na 
  7052. strßnkßch Eunetu a OECD (Organizace pro ekonomickou spoluprßci a rozvoj 
  7053. www.oecd.org).-JL
  7054.  
  7055. Sv∞t fotbalu
  7056. Na adrese www.fotbal.com se tv∙rci, IBM a spoleΦnost AMI Fotbal sna₧φ p°edvΘst 
  7057. tu pravou fotbalovou strßnku. Prozatφm je vÜe v plenkßch. Teprve do budoucna se 
  7058. poΦφtß s mo₧nostφ spravovat oficißlnφ strßnky naÜich fotbalov²ch mu₧stev nebo 
  7059. nabφdnout p°es Internet mo₧nost nßkupu suven²r∙ Φi lφstk∙ na utkßnφ. Za v²hodu 
  7060. tv∙rci pova₧ujφ nezßvislost na ╚eskomoravskΘm fotbalovΘm svazu, kter² chystß 
  7061. strßnky vlastnφ. IBM si tak za°adila na svΘ konto dalÜφ sportovnφ server, 
  7062. proto₧e mimo jinΘ spravuje i strßnky NHL (www.nhl. com), basketbalu 
  7063. (www.nba.com) a tenisu (www.wimbledon.org a www.usopen.org).-JL
  7064.  
  7065. Dokumenty parlamentu
  7066. Na adrese www.psp.cz/archiv/ index.htm naleznou milovnφci a studenti historie a 
  7067. prßva plnß zn∞nφ dokument∙ (dvacßtß, t°icßtß a zΦßsti sedmdesßtß lΘta jsou 
  7068. ne·plnß) za celou dobu trvßnφ ΦeskΘho parlamentu. N∞kterΘ stenografickΘ zßznamy 
  7069. sice jeÜt∞ nejsou dostupnΘ, ale i tak proΦφtat v n∞mΦin∞ Üvabachem psan² text z 
  7070. roku 1861 ze sn∞mu krßlovstvφ ╚eskΘho pat°φ k internetov²m raritßm. V nejbli₧Üφ 
  7071. dob∞ mß p°ib²t fulltextovΘ vyhledßvßnφ a cel² komplet mß b²t vydßn na CD-ROMu. 
  7072. VÜem, kte°φ se o tento internetov² klenot Φesk²ch i sv∞tov²ch (n∞co podobnΘho 
  7073. majφ pouze v Anglii, Americe a Japonsku) luh∙ a hßj∙ zaslou₧ili, pat°φ up°φmn² 
  7074. obdiv a dφk.
  7075.  
  7076. Novinky firmy SMC
  7077. SpoleΦnost Compex Data Bohemia, distributor sφ¥ov²ch produkt∙ SMC u nßs, 
  7078. zahßjila prodej novΘho sφ¥ovΘho adaptΘru Ethernet/FastEthernet v provedenφ PC 
  7079. Card SMC EtherPOwer 10/100 CardBus PC Card, kter² vyu₧φvß specifikace CardBus 
  7080. pro zv²Üenφ propustnosti p°enßÜen²ch dat. P∙vodnφ specifikace PCMCIA je 
  7081. rozÜφ°ena o novΘ funkce, je₧ zahrnujφ nap°. 32bitov² p°φstup ke kart∞, zvyÜujφ 
  7082. maximßlnφ frekvenci na 33 MHz, podporujφ Bus Mastering a 32bitovΘ operace typu 
  7083. Memory a I/O Slave.
  7084. Inteligentnφ Ethernet a FastEthernet p°epφnaΦe SMC TigerSwitch 8 obsahujφ osm 
  7085. p°epφnateln²ch port∙ 10BASE-T, jeden port FastEthernet 100BASA-TX a druh², jen₧ 
  7086. je tvo°en bu∩ typem 100BASE-TX, nebo 100BASE-FX Φi integrovan²m osmiportov²m 
  7087. 100-BASE-TX Class II opakovaΦem. Ka₧d² ze t°φ model∙ podporuje prost°edky pro 
  7088. °φzenφ sφt∞ vΦetn∞ SNMP a RMON.-JL
  7089.  
  7090. Bohemia.Net p°ebφrß
  7091. Provozovatel internetovΘ sφt∞ Bohemia.Net, spoleΦnost Datac, se zavßzal 
  7092. poskytnout p°ipojenφ na Internet dosavadnφm zßkaznφk∙m Prvnφ s. r. o., kterß 
  7093. vloni p°estala zajiÜ¥ovat svΘ internetovΘ slu₧by.
  7094.  
  7095.  
  7096. Nßzev: Cesty
  7097. Autor:SpoleΦnosti NCR a Epson pozvaly zßstupce redakce PC WORLDu do USA a Japonska. Proto₧e se jednß o dv∞ (minimßln∞) technologickΘ velmoci, cht∞l bych p°edstavit nejen produkty, ale takΘ zem∞ jako takovΘ, nebo¥ k tomu tyto cesty tΘ₧ slou₧φ. Navφc je d∙le₧itΘ vid∞t za technikou takΘ lidi a zemi, kterß je stvo°ila.
  7098. 01
  7099. NCR Partners Conference
  7100. PoprvΘ v Americe. Co m∙₧e Φlov∞k p°edat Φtenß°i z tak velkΘ zem∞, aby to dalo 
  7101. smysl snad jen st°φpky poznßnφ... Jen₧e jsem tu hlavn∞ proto, abych Φtenß°i 
  7102. p°iblφ₧il spoleΦnost NCR a jejφ produkty, na to nesmφm zapomenout.
  7103. P°φjezd do zem∞ demokracie byl obdivuhodn² mßm potφ₧e s celnφkem. "Jetlag" se 
  7104. ale ukß₧e jako ten opravdu nejsiln∞jÜφ zß₧itek, budφ m∞ ka₧dΘ rßno ve t°i 
  7105. (vlastn∞ hlubokß noc v civilizaci).
  7106. Konference firmy NCR, u nßs nejvφc znßmΘ asi pen∞₧nφmi automaty v bankßch, se 
  7107. konß ve velkΘm luxusnφm hotelu s v²hledem na nßmo°nφ zßkladnu v San Diegu, 
  7108. jednom z nejhezΦφch m∞st Kalifornie. ┌Φastnφ se asi 1 600 odbornφk∙ a 60 
  7109. novinß°∙ ze Φty° kontinent∙.
  7110. Rychlß prohlφdka st°edu m∞sta San Diega, ne₧ to vÜe opravdu vypukne typickß 
  7111. sm∞sice NovΘho sv∞ta, bez jakΘhokoliv stylu Φi zajφmavosti . Sdru₧enφ 
  7112. architekt∙ a mφstnφch politik∙ se sna₧φ City ji₧ dvacet let zvelebit, a musφm 
  7113. °φct, ₧e se jim to da°φ.
  7114. P°φjemn² mφstnφ d∞da s typick²m kapitalistick²m doutnφkem nßm pomßhß nalΘzt 
  7115. "historick²" parΦφk na b°ehu zßtoky, kde prßv∞ je ned∞le probφhß takΘ setkßnφ 
  7116. vojßk∙ v mnoha r∙zn²ch historick²ch uniformßch. Ptßme se dvou mladφΦk∙ v n∞jak 
  7117. pov∞dom²ch uniformßch "n∞meΦtφ vojßci" z prvnφ sv∞tovΘ vßlky, kte°φ "d∞lajφ 
  7118. bitvy s Francouzi a AmeriΦany". Prost∞ jen mφstnφ svßtek vojska, ve m∞st∞ s 
  7119. nejmΘn∞ p∞ti velk²mi vojensk²mi zßkladnami. Opravdovß historickß Φßst m∞sta je 
  7120. skoro stejnß, jak ji znßme z kovbojek, i kdy₧ je p°epln∞nß restauracemi a 
  7121. obchody.
  7122. Pond∞lnφ zaΦßtek konference NCR je v grandi≤zn∞ hollywoodskΘm stylu vlajky 
  7123. z·Φastn∞n²ch zemφ nesenΘ za zvuk∙ fanfßr, taneΦnφ sßl hotelu pln² um∞lΘho kou°e 
  7124. a barevn²ch sv∞tel, soul singers, proslov °editele.
  7125. Dovφdßme se hlavnφ ·daje o NCR existuje od r. 1884, od padesßt²ch let se zab²vß 
  7126. v²robou a instalacemi v²poΦetnφch systΘm∙, a dosßhla v minulΘm roce 7 miliard 
  7127. dolar∙ obratu s tφm, ₧e vφc jak 50 % je generovßno mimo USA. SpoleΦnost mß asi 
  7128. 36 000 zam∞stnanc∙ ve 130 zemφch sv∞ta, a jejφ nyn∞jÜφ strategiφ je soust°edit 
  7129. se na n∞kolik klφΦov²ch oblastφ, ve kter²ch mß nejlepÜφ know-how, jako nap°. na 
  7130. technologii datawarehousing (systΘmy pro podporu rozhodovßnφ) a HATP (high 
  7131. availability transaction processing neboli systΘmy s vysokou dostupnostφ), o 
  7132. nich₧ bude naÜe konference.
  7133. Pond∞lφ je vÜak nejvφce ve znamenφ p°ehlcenφ informacemi. Musφm porozum∞t 
  7134. detail∙m Scalable Data Warehousing, data mining, Teradata ... a chci o tom hned 
  7135. rad∞ji napsat. V hotelovΘm Press room nejde e-mail. Tak₧e se budu muset 
  7136. spolΘhat na svΘ zßpisky: Scalable Data Warehousing je technologie pro 
  7137. zp°φstupn∞nφ (skladovßnφ) detailnφch historick²ch dat, co₧ umo₧≥uje 
  7138. efektivn∞jÜφ rozhodovßnφ; data mining zase zp∙sob hledßnφ a vyhodnocovßnφ 
  7139. souvislostφ v t∞chto ohromn²ch objemech dat, a Teradata je zda°il² (a pr² 
  7140. unikßtnφ) typ relaΦnφ databßze, se kterou NCR slavφ velkΘ ·sp∞chy v 
  7141. implementacφch datawarehouse.
  7142. V ·ter² rßno vstßvßm pro zm∞nu ve Φty°i, proberu se dv∞ma centimetry mφstnφch 
  7143. novin, kterΘ p°istßly za dve°mi, koukßm na CNN a mφstnφ TV stanice, a chci jφt 
  7144. n∞co napsat. Press room je v 6.30 zav°ena, a kdy₧ po sedmΘ otev°ou nejde 
  7145. e-mail. Spravφ jej velice sluÜn² mu₧φΦek a₧ odpoledne, jß pak testuji, testuji, 
  7146. koneΦn∞ se dopφÜu dom∙, ale zase to nejde mn∞, proto₧e mßm t∞₧k² jetlag a doma 
  7147. je b∙hvφ kolik a jß chci jedin∞ spßt.
  7148. Druh² den po ohromnΘ snφdani jedeme my novinß°i na prohlφdku NCR Campus, 
  7149. hlavnφho komplexu firmy, zabφrajφcφho asi tak ΦtvereΦnφ kilometr, s vyhlφdkou 
  7150. na pφseΦnΘ kopce pokrytΘ °φdk²m k°ovφm. VÜe zß°φ novotou, prostornostφ a mnoha 
  7151. odstφny Üedi. Po dalÜφ p°ednßÜce vedenφ podniku, kde si probereme historii 
  7152. firmy zaΦφnajφcφ v²robou obchodnφch pokladen, jejφ₧ naleÜt∞n² exemplß° stojφ ve 
  7153. vitrφnce u vchodu do hlavnφ budovy, se jdeme podφvat na testovacφ haly NCR, kde 
  7154. prßv∞ probφhß testovßnφ nejv∞tÜφho systΘmu datawarehouse na sv∞t∞ 24 
  7155. Jdeme veΦe°et do jednΘ ze stovek restauracφ v ulici, sna₧φcφ se vybudovat Φi 
  7156. udr₧et urΦit² historick² styl. P°i cest∞ do hotelu potkßm AmeriΦana z Alabamy, 
  7157. a p°i p°edstavovßnφ zjistφm, ₧e znß ╚eskou republiku, se kterou ji₧ n∞kolik let 
  7158. obchoduje. Takov²ch setkßnφ je za t²den n∞kolik.
  7159. St°eda vstßvßm koneΦn∞ a₧ v Üest, po snφdani jdu do Press centra a e-mail 
  7160. funguje! DalÜφ den, napln∞n² technick²mi podrobnostmi a strategick²mi ·vahami. 
  7161. S budoucnostφ zpracovßnφ detailnφch historick²ch dat to vypadß dob°e, 
  7162. u₧ivatel∙m se jednoznaΦn∞ vyplatφ pro monitorovßnφ pohybu zbo₧φ Φi plßnovßnφ a 
  7163. NCR se chystß pln∞ vyu₧φt sv²ch v∞domostφ, technologiφ i strategie, aby si 
  7164. udr₧ela vedoucφ postavenφ. Metoda "partner∙" a podobn²ch setkßnφ takΘ vypadß 
  7165. jako ·sp∞Ünß strategie, pomßhajφcφ nejen rozÜi°ovat nabytΘ v∞domosti, ale i 
  7166. udr₧ovat pocit sounßle₧itosti.
  7167. VeΦer je velkß pßrty na pob°e₧φ u obrovskΘho hotelu z konce minulΘho stoletφ, 
  7168. celΘho ze d°eva, kde byl natßΦen film "N∞kdo to rßd horkΘ".
  7169. StruΦn² zßv∞r spoleΦnost NCR mß unikßtnφ °eÜenφ pro datawarehouse, patnßctiletΘ 
  7170. zkuÜenosti z instalovßnφ t∞chto systΘm∙, a proto vedoucφ postavenφ v oblasti DW 
  7171. (podle IDC vφc jak 50% podφl celosv∞tovΘho trhu). Ale i kdy₧ se toho mßme mnoho 
  7172. co uΦit, ani v bßjnΘ Americe nenφ vÜe na 100 %. Tento pocit se jeÜt∞ prohloubφ 
  7173. po mΘ nßvÜt∞v∞ EPSONu a Japonska. ╚t∞te dßl...
  7174. PC WORLD d∞kuje pra₧skΘ poboΦce firmy NCR za pozvßnφ na konferenci.
  7175. Epson a Japonsko
  7176. Japonsko je tak daleko a tak "jinΘ", ₧e jsem byl opravdu zv∞dav na vÜechno. 
  7177. Proto₧e jsem ji₧ byl na jarnφ prezentaci Epsonu v Lond²n∞, mohl jsem se 
  7178. soust°edit i na dalÜφ aspekty cesty a nakonec, je to Epson.
  7179. Let∞l jsem do Japonska dva dny po Invexu, tak₧e ·nava se zaΦφnala sΦφtat s 
  7180. dalÜφm a opaΦn²m "jetlagem". Jen₧e kdy se tam zase mohu podφvat... O zemi jsem 
  7181. m∞l kladnΘ (a jak se ukßzalo, hodn∞ zkreslenΘ) p°edstavy hlavn∞ z knφ₧ek, 
  7182. obrßzk∙ nßdhern²ch japonsk²ch zahrad, v∞domφ dlouhΘ, kultivovanΘ, formßlnφ 
  7183. kultury, upracovan²ch lidφ, gejÜ...
  7184. OrganizaΦn∞ byla firma Epson takΘ na v²Üi. SeÜitek rozpis∙ ka₧dΘho dne byl 
  7185. impozantnφ, a chovßnφ naÜich pr∙vodc∙ skoro p°edΦilo i pov∞stnou pΘΦi maminek. 
  7186. Asi to bylo nutnΘ, proto₧e i kdy₧ Japonsko je zemφ proti USA docela malou, 
  7187. nejsiln∞jÜφ zß₧itek mßm z neustßlΘho cestovßnφ. (A ztratit se v zemi, kde mluvφ 
  7188. a pφÜφ japonsky...).
  7189. P°istßnφ a ubytovßnφ probφhß pod peΦliv²m dohledem n∞kolika organizßtor∙ 
  7190. Epsonu, ale ·nava z cesty je velkß. Let∞li jsme japonsk²mi aerolinkami, a asi 
  7191. proto, ₧e Japonci jsou postavou menÜφ (viz nφ₧e), sedadla v letadle byla ·zkß, 
  7192. a spßt Ülo Üpatn∞, zvlßÜ¥ pro t°i "statnΘ" Evropany vedle sebe.
  7193. Japonsko nßm p°φÜtφ den zaΦφnß prohlφdkou tokijskΘ Φtvrti Akihabara, kde majφ v 
  7194. jednΘ ulici p°es Üedesßt obchod∙ nabit²ch elektronikou. Nejzajφmav∞jÜφ vÜak 
  7195. nenφ jen velk² poΦet obchod∙, ale takΘ mno₧stvφ r∙zn²ch elektronick²ch 
  7196. fotoaparßt∙, digitßlnφch televizφ a₧ ve velikosti 20 x 12 cm a velk² v²b∞r 
  7197. p°enosn²ch telefon∙. PotΘ jedeme asi t°i hodiny do padesßtitisφcovΘho 
  7198. podhorskΘho m∞steΦka Suwa City, kde firma zaΦφnala a kde mß te∩ ·st°edφ.
  7199. Nejd°φve se ale probφjφme hust²m provozem nekoneΦnΘho m∞sta Tokia, kterΘ 
  7200. neznateln∞ p°echßzφ do dalÜφho m∞sta, pak dalÜφho... P°elidn∞nφ v Japonsku je 
  7201. tak okam₧it∞ viditelnΘ po celΘ trase je povrch jakΘkoliv plochΘho pozemku 
  7202. vypln∞n bu∩ silnicφ, ₧eleznicφ, °ekou, polem nebo budovami. Za t∞ch asi 800 km, 
  7203. co jsme procestovali pozemnφ cestou, jsem vid∞l snad jen pßr kilometr∙, kde by 
  7204. byla neruÜenß p°φroda, krom∞ strm²ch kopc∙ pokryt²ch smφÜen²mi lesy.
  7205. Viceprezident Akio Irie p°edstavuje firmu zeÜiroka zaΦßtek firmy Seiko byl v 
  7206. roce 1942, samotn² Epson je zalo₧en v roce 1985; Seiko Epson Corporation mß 
  7207. p°es 31 tisφc zam∞stnanc∙, z toho 11 000 v Japonsku, a obrat za fin. rok 1996 
  7208. vφc jak 5 miliard USD. IT produkty tvo°φ v tomto roce asi 50 % prodeje, 30 % 
  7209. p°ipadß na elektronickΘ souΦßstky jako jsou polovodiΦe Φi LCD, a po deseti 
  7210. procentech na hodinky Seiko a optiku spolu s dalÜφmi produkty.
  7211. Na v²zkum a v²voj (R&D) utratφ firma asi 7 % obratu, a proto₧e tak Φinφ ji₧ 
  7212. dlouhou dobu, chce se do konce stoletφ stßt "trilionovou" spoleΦnostφ, tj. 
  7213. spoleΦnostφ s obratem asi 1 trilion jen∙ (8 miliard USD) a profitem ·m∞rn²m 
  7214. tzv. blue chip spoleΦnostem. Plßnujφ tak nejen kv∙li R&D, ale takΘ kv∙li svΘ 
  7215. technologickΘ vysp∞losti, proto₧e majφ technologie Üet°φcφ energii, 
  7216. mikromechatroniku i thin-film a aplikovanΘ PC technologie.
  7217. V malΘm muzeu "na °editelstvφ" jsou r∙znΘ zajφmavosti nejen prvnφ digitßlnφ 
  7218. hodinky Seiko a tiskßrnu Epson, ale takΘ (pr²) nejmenÜφho robota na sv∞t∞ malß 
  7219. myÜka o objemu asi jeden kubick² centimetr. ZajφmavΘ jsou rovn∞₧ r∙znΘ 
  7220. elektromotorky a magnety velikosti od n∞kolika centimetr∙ po pßr milimetr∙.
  7221. Ubytovßnφ je v hotelu na ·patφ hor hrajφcφch barvami podzimu, s velkou 
  7222. japonskou zahradou. KoneΦn∞ cφtφm, ₧e zdejÜφ p°φroda vonφ stejn∞ krßsn∞ jako 
  7223. naÜe... VeΦer je pßrty s vrcholov²m managementem p°φpitky Dom PΘrignon, 
  7224. kvalitnφ suÜi z ryb a dalÜφch mo°sk²ch ₧ivoΦich∙, k pitφ sakΘ, kterou pan 
  7225. viceprezident prohlaÜuje ekvivalentnφ lepÜφm evropsk²m vφn∙m (souhlasφm, 
  7226. p°φjemnΘ) a jß poprvΘ zjiÜ¥uji, jak chutnajφ syrovΘ ryby a r∙znΘ mo°skΘ 
  7227. podivnosti (bohudφk mrtvΘ). No pro mne asi tak p∙l nap∙l...
  7228. ╚tvrtek je pln∞ pracovnφ den. Prohlφdka automatizovanΘ tovßrny, vyrßb∞jφcφ 
  7229. hlavy pro inkoustovΘ tiskßrny, probφhß po dalÜφ sΘrii p°ednßÜek, kde z velkΘho 
  7230. mno₧stvφ r∙zn²ch statistik se nejzajφmav∞jÜφmi jevφ plßny Epsonu pln∞ vyu₧φt 
  7231. pokraΦujφcφ dominanci inkoustov²ch tiskßren, kterΘ budou podle jejich odhad∙ 
  7232. zabφrat neustßle v∞tÜφ podφl z rostoucφ poptßvky po tiskßrnßch. Tento rok se na 
  7233. sv∞t∞ vyrobφ vφc ne₧ dvakrßt tolik inkoustov²ch tiskßren, co vÜech ostatnφch 
  7234. dohromady.
  7235. Epson si vede velice dob°e jak v Japonsku, kde zv²Üil tento rok 40% podφl 
  7236. prodeje tiskßren na 50 %, ale i v zßpadnφ Evrop∞, kde prodej vzrostl ze 17 % na 
  7237. 24 %, v USA pak z 10 % na 19 %. Je pak pochopitelnΘ, ₧e Epson plßnuje b²t Φ. 1 
  7238. na celΘm sv∞t∞, k Φemu₧ mu pomßhß mikropiezo technologie v²roby hlav.
  7239. Kdy₧ Φlov∞k vidφ ten nep°etr₧it², neustßl² provoz na automatizovanΘ lince, je 
  7240. schopen v∞°it, ₧e roboti to urΦit∞ vyhrajφ. (Jak ale p°e₧ijφ zam∞stnanci, byla 
  7241. pro nßs ₧urnalisty velkß otßzka. StaΦili bychom na to stßlΘ tempo alespo≥ 
  7242. hodinu? Asi ne...).
  7243. V²kon tovßrny je impozantnφ (a to je jen 10 % v²roby Epsonu) 200 000 hlav za 
  7244. m∞sφc p°i 24hodinovΘm provozu, dv∞ sm∞ny po 12 hodinßch, linka je v provozu 330 
  7245. dnφ v roce. Pod mikroskopy se m∙₧eme p°esv∞dΦit, ₧e kvalita trysky je opravdu 
  7246. vysokß, a ₧e poΦφtaΦovß kontrola p°esnosti 
  7247. Proto₧e fotografovßnφ je na sv∞t∞ konφΦek Φ. 1 a utratφ se na n∞j asi 48 
  7248. miliard dolar∙ roΦn∞, je sm∞r firmy Epson asi sprßvn², nebo¥ jejich inkoustovΘ 
  7249. tiskßrny tisknou ji₧ tak, ₧e je t∞₧kΘ rozeznat rozdφl mezi barevn²m tiskem a 
  7250. fotografiφ. NovΘ v²robky, kterΘ jsme m∞li mo₧nost vid∞t jako prvnφ evropÜtφ 
  7251. novinß°i, tuto kvalitu jeÜt∞ zvyÜujφ. (Detaily pro Evropu viz p°φÜtφ Φφslo.)
  7252. P°i mnoha p°φle₧itostech si nelze nevÜimnout dalÜφ japonskΘ zajφmavosti starÜφ 
  7253. lidΘ jsou drobn∞jÜφ, jak si je asi p°edstavujeme, st°ednφ generace je vyÜÜφ, a 
  7254. mladφ lidΘ se v²Ükou i stavbou t∞la (a chovßnφm) od nßs neliÜφ. SpoleΦnost 
  7255. Seiko Epson chce r∙st a mß svΘ technologie i ekologick² p°φstup k v²rob∞, kterΘ 
  7256. by jφ mohly pomoci dosßhnout cφle, b²t Φ. 1 na sv∞t∞. Na jejφ v²robky se zvlßÜ¥ 
  7257. mohou t∞Üit vßÜnivφ fotografovΘ, proto₧e nabφzenß technologie ji₧ dnes zaruΦφ 
  7258. obratem kvalitnφ obrßzky do velikosti A3 za relativn∞ sluÜnou cenu. SvΘ mφsto 
  7259. si ale urΦit∞ najde i v kancelß°φch.
  7260. A shr≥me jeÜt∞ moje dojmy z obou cest p°estal jsem b²t ohromen bohatstvφm obou 
  7261. zemφ, kterΘ je sice vÜude vid∞t, ale kterΘ se jaksi neodrß₧φ v ka₧dodennφm 
  7262. ₧ivot∞ zvlßÜ¥ ve vzhledu nijakΘ kultu°e m∞st a zem∞. Je to, zvlßÜ¥ Japonsko, v 
  7263. podstat∞ vφc mφsto na prßci ne₧ na ₧itφ. A i kdy₧ vÜe funguje lΘpe, nic nenφ 
  7264. dokonalΘ. No, ale kv∙li tomu jsem nemusel jezdit tak daleko...
  7265. PC WORLD d∞kuje n∞meckΘ poboΦce firmy Epson za pozvßnφ do Japonska.
  7266.  
  7267. COMPAQ - dalÜφ revoluce
  7268. ┌sp∞Ünou nadnßrodnφ spoleΦnost COMPAQ zdßlo by se nenφ nutno p°edstavovat. Ve 
  7269. sv∞t∞ PC Φ. 1 od roku 1994, v Evrop∞ po 2. Φtvrtletφ podφl na trhu 14,2 %,
  7270. v ╚R nejprodßvan∞jÜφ znaΦkovß firma. A p°esto si ji n∞kte°φ jeÜt∞ pletou... 
  7271. Compaq je znßm sv²mi inovacemi v prodeji, a tak u p°φle₧itosti ohlßÜenφ novΘho 
  7272. obchodnφho modelu jsme po₧ßdali generßlnφho °editele p. Rudyho Kozaka, aby 
  7273. vysv∞tlil poslednφ iniciativy firmy:
  7274. ProΦ nov² model prodeje?
  7275. K: Compaq celosv∞tov∞ i zde v ╚eskΘ republice se sna₧φ zkombinovat to nejlepÜφ 
  7276. z p°φmΘho i nep°φmΘho zp∙sobu prodeje. Je jasnΘ, ₧e deale°i nabφzejφ tu 
  7277. nejlepÜφ obsluhu zßkaznφka spolu s poprodejnφ podporou, kde₧to v²roba i 
  7278. distribuce by m∞ly b²t co nejblφ₧e p°φmΘmu prodeji. Chceme se proto co nejvφce 
  7279. soust°edit na naÜe partnery a investovat tolik do podpory prodejnφch kanßl∙, 
  7280. aby deale°i byli tak °φkajφc naÜe prodlou₧enß ruka. Uspo°it pak lze pou₧itφm 
  7281. celoevropskΘho propojenφ vÜech distributor∙, Φφm₧ se vyu₧ijφ jejich zßsoby co 
  7282. nejlΘpe.
  7283. U nßs bude ji₧ zapoΦat² ODM (Optimalizovan² distribuΦnφ model) znamenat podporu 
  7284. dealer∙ ve vÜech fßzφch jejich obchod∙, a jeho souΦßst, BTO (Build-to-Order, 
  7285. v²roba na zakßzku), nejen zajistφ v²robu p°esn∞ podle p°ßnφ zßkaznφka, ale 
  7286. uÜet°φ prodlevy ve skladech. Pro Evropu je ve skotskΘm zßvodu ji₧ 60 % vÜech 
  7287. stolnφch poΦφtaΦ∙ vyrßb∞no formou BTO, a do konce roku to bude ji₧ ke 100 %. 
  7288. DalÜφ Φßst modelu, CCP (Chanel Configuration Program), je zatφm rozjeta v USA, 
  7289. kde 9 velk²ch partner∙ poΦφtaΦe p°φmo kompletuje, a to nejen HW, ale takΘ SW; 
  7290. do Evropy se CCP p°est∞huje zaΦßtkem roku.
  7291. Podpora menÜφch a st°ednφch firem bude klφΦem ke zv²Üenφ prodeje?
  7292. K: Ano, ale takΘ mnohem vφc. Compaq spolu se svou rozsßhlou sφtφ partner∙ 
  7293. p°ipravuje program pomoci jednotliv²m menÜφm a st°ednφm firmßm ve vypracovßnφ a 
  7294. realizaci IT projekt∙. Program podstatn∞ zv²Üφ jejich konkurenceschopnost. Bude 
  7295. se jednat mj. o dodßvky komplexnφch °eÜenφ za specißlnφch cenov²ch podmφnek, 
  7296. servis, upgrade, a dalÜφ slu₧by p°i nßsledovnΘm r∙stu zßkaznφka, nabφdka 
  7297. finanΦnφch °eÜenφ (leasing), konzultaΦnφ Φinnost a specißlnφ vertikßlnφ °eÜenφ. 
  7298. ╚eskß poboΦka bude cel² program zast°eÜovat svou autoritou a atraktivitou 
  7299. znaΦky Compaq, a zßrove≥ fungovat jako informaΦnφ centrum pro zßkaznφky a 
  7300. partnery.
  7301. Zßkaznφk tak dostane nejen kvalitnφ produkty, Φφm₧ je Compaq celosv∞tov∞ znßm², 
  7302. ale vÜe takΘ za nejlepÜφch cenov²ch i servisnφch podmφnek, spolu s dlouhodobou 
  7303. spolupracφ, aby po dobu u₧φvßnφ t∞chto produkt∙ m∞l co nejlepÜφ zkuÜenost.
  7304. Zmφn∞n² model a podporu budou nabφzet vÜichni vaÜi deale°i?
  7305. K: Nejen oni. Mßme zßjem o co nejÜirÜφ rozÜφ°enφ naÜich produkt∙. V oblasti IT 
  7306. je u nßs asi 1 200 firem, a my jsme schopni a ochotni spolupracovat se vÜemi.
  7307. D∞kuji za rozhovor.
  7308. Jaroslav Vydra
  7309.  
  7310. Tulipßny s nov²m mana₧erem
  7311. Tulip Computers je holandskß spoleΦnost, kterou jsme vßm p°edstavili ji₧ v Φ. 7 
  7312. a 8. Jejφm nov²m country mana₧erem se stal p. Martin Lanc, a tak proto₧e o 
  7313. firm∞ jako takovΘ ji₧ n∞co vφme, cht∞li jsme se dozv∞d∞t takΘ n∞co o jeho 
  7314. zkuÜenostech a jeho cφlech pro zdejÜφ poboΦku.
  7315. Pane Lanc, jste nov² mana₧er Tulipu v ╚R, mohl byste se nßm p°edstavit?
  7316. L:Je mi 28 let, a svoji cestu poΦφtaΦov²m sv∞tem jsem zahßjil v roce 1990, kdy 
  7317. jsem zaΦal pracovat v IKEM jako programßtor. Pozd∞ji jsem p°eÜel do firmy 
  7318. PragoData, kde jsem pracoval v odd∞lenφ DCS, kterΘ se zab²vß dodßvkami HW a 
  7319. sφtφ pro koncovΘ u₧ivatele. V roce 1996 jsem nastoupil do spoleΦnosti CHS, je₧ 
  7320. je p°ednφm distributorem v²poΦetnφ techniky v ╚eskΘ republice, a krßtce jsem 
  7321. takΘ p∙sobil ve spoleΦnosti DNS. Odtud jsem p°iÜel do Tulip Computers 
  7322.  
  7323. Jak² je vztah holandskΘ firmy Tulip k ╚eskΘ (a SlovenskΘ) republice. Co tu 
  7324. chcete nabφzet?
  7325. L:NaÜe zastoupenφ Tulip Computers v Praze je centrßlou jak pro ╚eskou tak i 
  7326. Slovenskou republiku. Ob∞ zem∞ jsou pro nßs velmi v²znamnΘ a ve srovnßnφ s 
  7327. ostatnφmi st°edoevropsk²mi zem∞mi (vΦetn∞ Rakouska) jsou tu naÜe v²sledky zatφm 
  7328. nejlepÜφ.
  7329. V nabφdce Tulip Computers naleznete poΦφtaΦe na bßzi procesoru Intel, AMD a 
  7330. Cyrix. Mßme kompletnφ °adu poΦφtaΦ∙ poΦφnaje p°enosn²mi poΦφtaΦi, desktopy a₧ 
  7331. po velmi v²konnΘ vφceprocesorovΘ servery jmΘnem QP. Velmi ·zce spolupracujeme s 
  7332. p°ednφmi v²robci operaΦnφch systΘm∙, proto k naÜim poΦφtaΦ∙m dodßvßme verze OS 
  7333. p°ipravenΘ specißln∞ pro Tulip Computers International Tulip server edition 
  7334. Windows NT, Novell Intranet Ware a samoz°ejm∞ Windows 95. Ze zkuÜenosti vφme, 
  7335. ₧e na kvalitu hardwaru i softwaru se m∙₧eme spolehnout.
  7336. Jak ji₧ vφte, zaΦßtkem letoÜnφho roku jsme v naÜφ centrßle v Holandsku 
  7337. dokonΦili a uvedli do provozu zcela novou v²robnφ a montß₧nφ linku. V souΦasnΘ 
  7338. dob∞ jsme p°ekonali poΦßteΦnφ "d∞tskΘ nemoce" s jejφm zavßd∞nφm, a funkcφ 
  7339. novΘho informaΦnφho systΘmu SAP R/3 pro celou firmu. Za velkou v²hodu Tulip 
  7340. Computers v∙bec poklßdßme strategii "Build to customer order", co₧ znamenß, ₧e 
  7341. od nßs zßkaznφk dostane p°esn∞ tu konfiguraci, kterou si objednß. Nenφ pak 
  7342. pot°eba dopl≥ovat poΦφtaΦe "podomßcku".
  7343. Dφky vlastnφmu v²vojovΘmu centru uvßdφme velmi rychle vÜechny novinky v oblasti 
  7344. v²poΦetnφ technice do praxe, a tak pro rok 1998 p°ipravujeme °adu nov²ch 
  7345. poΦφtaΦ∙, jako nap°. velmi v²konnou pracovnφ stanici s procesory Intel Pentium 
  7346. II a Pentium Pro.
  7347. Budete nadßle nabφzet Tulipßny p°es dealery, a jakΘ dalÜφ slu₧by chcete 
  7348. podporovat?
  7349. L:Samoz°ejm∞ budeme naÜe poΦφtaΦe nabφzet prost°ednictvφm distributorskΘ a 
  7350. dealerskΘ sφt∞. Dnes mßme dva distributory, a to Abakus Distribution a Comsys 
  7351. Trade, a jednoho QSP servisnφho partnera, firmu Alwitronic. V souΦasnΘ dob∞ 
  7352. p°ipravujeme podstatnΘ zm∞ny prßv∞ v distribuΦnφm kanßlu, tak abychom se co 
  7353. nejvφce p°iblφ₧ili k zßkaznφkovi.
  7354. Co se t²Φe dalÜφch slu₧eb, plßnujeme °adu v²znamn²ch zm∞n v oblasti servisu, 
  7355. zvlßÜ¥ on-site servisu. Zßrove≥ bychom rßdi poskytli naÜφm zßkaznφk∙m °adu 
  7356. finanΦnφch slu₧eb, jako nap°. leasing, zv²hodn∞nΘ platby atd.
  7357. D∞kujeme za rozhovor.
  7358. Jaroslav Vydra
  7359.  
  7360.  
  7361. Nßzev: CorelDraw 8 pro Alphu
  7362. Autor:Kanadskß spoleΦnost Corel p°ipravuje ve spoluprßci s v²robcem Φip∙ Alpha, firmou Digital Equipment (DEC), nativnφ verzi svΘho novΘho grafickΘho balφku CorelDraw 8 pro tyto procesory. P°edpoklßdß se, ₧e produkt bude dodßvßn spoleΦn∞ s pracovnφmi stanicemi Digitalu, je₧ pracujφ pod Windows NT, ji₧ zaΦßtkem roku 98.-OK
  7363. 01
  7364. Visual dBase 7
  7365. Novß verze znßmΘho databßzovΘho programu p°ichßzφ na trh, a p°inßÜφ s sebou 
  7366. zcela novΘ dvoucestnΘ v²vojovΘ nßstroje, rychl² 32bitov² kompilßtor a podporuje 
  7367. prßci s objektov∞ orientovan²mi programov²mi komponentami. Rovn∞₧ je vylepÜeno 
  7368. propojenφ na MS FoxPro a Access. Cena verze Professional se pohybuje okolo 15 
  7369. 000 KΦ, verze Client/Server je k mßnφ za cca 51 000 KΦ.
  7370.  
  7371. Borland zφskal Visigenic
  7372. Akvizicφ v²znamnΘho dodavatele middlewaru zalo₧enΘho na standardu CORBA se 
  7373. Borland posunul do pozice p°ednφ firmy v oblasti distribuovan²ch pr∙myslov²ch 
  7374. v²poΦetnφch systΘm∙. Firma Visigenic Software je dodavatelem technologie Object 
  7375. Request Broker (ORB prost°ednφk pro komunikaci mezi objekty. Del Yocam, °editel 
  7376. Borlandu, prohlßsil, ₧e: "Distribuovan² v²poΦetnφ v²kon p°edstavuje budoucnost 
  7377. v²voje rozsßhl²ch aplikacφ. NaÜe spojenΘ produkty a technologie p°edstavujφ 
  7378. ucelenΘ °eÜenφ pro organizace, kterΘ musφ Φelit po₧adavku integrace tradiΦnφch 
  7379. aplikacφ a aplikacφ typu klient/server s nov²mi distribuovan²mi aplikacemi, 
  7380. zalo₧en²mi na technologii CORBA, Java a Internet."-OK
  7381.  
  7382. AntiVirus 4.0 Φesky
  7383. Po Nortonov²ch utilitßch je Antivirus ji₧ druh²m lokalizovan²m produktem, kter² 
  7384. dala na nßÜ trh spoleΦnost Symantec. Stalo se tak 5. listopadu na p∙d∞ Obecnφho 
  7385. domu v Praze, za ·Φasti regionßlnφho ÜΘfa v²voje Symantecu, pana Komola Gupty.
  7386. Recenzi novΘho programu m∙₧ete oΦekßvat v n∞kterΘm z p°φÜtφch Φφsel PC 
  7387. WORLDu.-OK
  7388.  
  7389. Corel
  7390. uvedl p°ed vßnoΦnφ sez≤nou svou novou °adu produkt∙ "Magic", do nφ₧ spadß 
  7391. program pro "domßcφ" grafiku Print House Magic, a soubory obrßzk∙ a klipart∙ 
  7392. Corel Gallery Magic 65,000 a 200,000.
  7393.  
  7394. I.R.I.S Readiris
  7395. Firma Image Recognition Integrated Systems (I.R.I.S) dala na trh novou verzi 
  7396. vφcejazyΦnΘho systΘmu OCR (Optical Character Recognition optickΘ rozpoznßvßnφ 
  7397. pφsma). Pro Windows 95/NT je to Readiris 3.95 a pro PowerMac Readiris 3.9.
  7398.  
  7399. Sybase, Vφde≥ a fotbal
  7400. Dne 5. listopadu prob∞hlo ve Vφdni v rßmci EvropskΘ u₧ivatelskΘ konference 
  7401. Sybase & Powersoftu setkßnφ s novinß°i, kterΘho se z·Φastnil sßm p°edseda 
  7402. p°edstavenstva a v²konn² °editel spoleΦnosti Sybase, pan Mitchell Kertzman, 
  7403. jen₧ se takΘ ujal ·vodnφho slova. Pohovo°il p°edevÜφm o obecn²ch rysech 
  7404. "adaptivnφ komponentovΘ architektury" a o v²hodßch, kterΘ tato technologie 
  7405. p°inßÜφ u₧ivatel∙m.
  7406. Zajφmavß byla prezentace Philippa Verveera, zodpov∞dnΘho za vybudovßnφ, 
  7407. implementaci a provoz informaΦnφch technologiφ (IT) na fotbalovΘm Üampionßtu ve 
  7408. Francii v p°φÜtφm roce. IT zabezpeΦenφ akce spoΦφvß ve vyu₧itφ zhruba 1 900 
  7409. stanic (PC, UNIX) pro zajiÜt∞nφ nejen b∞₧nΘho zpracovßnφ v²sledk∙ Φi organizace 
  7410. p°esun∙ a ubytovßnφ t²m∙, ale i k prezentaci statistik, historick²ch v²sledk∙, 
  7411. informacφ o t²mech a hrßΦφch, tiskov²ch zprßv, atd. To vÜe bude k dispozici na 
  7412. Internetu, v intranetech organizßtor∙ a na francouzskΘm Minitelu. O software se 
  7413. postarß Sybase (dφky dobrΘ reputaci, zkuÜenosti ze Üampionßtu v roce 94 a 
  7414. ÜirokΘmu zßb∞ru softwaru), o hardware Hewlett-Packard a o implementaci EDS.
  7415. Z novinek, kterΘ byly ve Vφdni p°edstaveny, spadß jedna opravdu ₧havß do 
  7416. strategie Sybase v oblasti Javy. Beta-verze Adaptive Server Anywhere 6.0, 
  7417. nßstupce Sybase SQL Anywhere, p°inßÜφ prvnφ implementaci javovsk²ch komponent v 
  7418. relaΦnφ databßzi, a rovn∞₧ podporou symetrickΘho multiprocessingu zvyÜuje 
  7419. mo₧nost p°ipojenφ vφce u₧ivatel∙, rychlost p°φstupu k dat∙m a objem dat.
  7420. Na konferenci promluvil tΘ₧ David Boswell, viceprezident a generßlnφ mana₧er 
  7421. divize v²vojov²ch nßstroj∙, jen₧ p°iblφ₧il relativn∞ nov² balφk PowerStudio, 
  7422. urΦen² k nßvrhu, v²voji a vytvß°enφ aplikacφ typu klient/server, zalo₧en²ch na 
  7423. komponentßch v distribuovanΘm a na Internetu zalo₧enΘm prost°edφ.
  7424. D∙le₧itou parketou pro Sybase je takΘ datawarehousing. Ten byl tΘmatem 
  7425. p°ednßÜky produktovΘho °editele Davida Harrise, kterou zam∞°il na obecnou 
  7426. strategii v tΘto oblasti a na integraci Sybase IQ s Adaptive Serverem.
  7427. Ousmane Keita
  7428.  
  7429. Helios 6.0
  7430. od LCS International byl jednou z novinek veletrhu Software pro ·Φetnictvφ. V 
  7431. tΘto verzi je modul Mana₧erskΘ rozhranφ optimalizovßn pro provoz v prost°edφ MS 
  7432. Office 97, doÜlo k zdokonalenφ automatickΘho ·Φtovßnφ v modulu Banka, jsou 
  7433. p°ipraveny novΘ sestavy a tisky v saldokontu, byla vylepÜena podpora p°edßvßnφ 
  7434. statistick²ch dat z modulu Mzdy ministerstvu PSV v elektronickΘ podob∞, a 
  7435. nabφzejφ se novΘ mo₧nosti tisku formulß°∙ v modulu Ob∞h zbo₧φ. Ojedin∞lou 
  7436. novinkou je modul IC V²kazy, kter² zabezpeΦuje p°φmou vazbu mezi finanΦnφm 
  7437. ·Φetnictvφm a v²kazy roΦnφ uzßv∞rky.-OK
  7438.  
  7439. ╚ty°i novΘ CD
  7440. z edice CD Labyrint uvßdφ na nßÜ trh firma DPT Studio. Perfektn∞ zpracovanΘ 
  7441. cΘdΘΦko Fotostudio srozumiteln∞ seznamuje se vÜφm, co je t°eba v∞d∞t o 
  7442. fotografovßnφ, a rovn∞₧ obsahuje grafick² software a film Kodak. Sharewarov² 
  7443. v²b∞r 2098 tvo°φ kompilaci voln∞ Üi°iteln²ch aplikacφ, Internet do kapsy II 
  7444. nabφzφ, vedle program∙, bezplatnΘ m∞sφΦnφ p°ipojenφ na Internet, a na CD Pφsma, 
  7445. loga, symboly II naleznete Φeskß pφsma ve formßtech TrueType a Type 1, a dalÜφ 
  7446. obsah, vypl²vajφcφ z nßzvu titulu.
  7447.  
  7448.  
  7449. Nßzev: BezpeΦnΘ placenφ v naÜich podmφnkßch
  7450. Autor:Jan LipÜansk²
  7451. 01
  7452. Jednφm z d∙vod∙, proΦ se u nßs n∞kte°φ lidΘ tolik bojφ obchodovßnφ p°es 
  7453. Internet, je urΦitß obava ze zneu₧itφ osobnφch dat. V zahraniΦφ existuje 
  7454. n∞kolik Üifrovacφch technologiφ Φi program∙ na zabezpeΦenφ ·daj∙. U nßs 
  7455. naleznete prozatφm zp∙sob jedin² a to jeÜt∞ v testovacφ fßzi. Nabφzφ jej 
  7456. KomerΦnφ banka, co₧ (pr² prozatφm v ·vodnφ fßzi projektu) znamenß, ₧e zßkaznφk 
  7457. musφ mφt platebnφ kartu EC/MC Φi VISA vydanou KomerΦnφ bankou. Pokud jde o 
  7458. technickΘ po₧adavky, pak je nutnΘ mφt na hard disku 5 MB volnΘho prostoru plus 
  7459. 15 MB doΦasn∞ voln²ch b∞hem instalace e-wallet (tzv. elektronickΘ pen∞₧enky) a 
  7460. 16MB RAM. Po vypln∞nφ dotaznφku by m∞l ₧adatel obdr₧et zdarma dopl≥kovou slu₧bu 
  7461. KomerΦnφ banky INTERNET-SET plus osobnφ verzi e-walletu. Slu₧ba konΦφ s 
  7462. uplynutφm platnosti karty, nejpozd∞ji pak 31. 12. 1998.
  7463. Z p°edchozφho u₧ asi vypl²vß, jak² typ zabezpeΦenφ bude u nßs poprvΘ zaveden. 
  7464. Ano, protokol Secure Electronic Transaction (SET), jeho₧ v²voj °φdφ MasterCard 
  7465. International a Visa spoleΦn∞ s firmou IBM, kterß poskytuje aplikaΦnφ k≤d a 
  7466. testovacφ zdroje. SET nßstupce SEPPu (Secure Electronic Payment Protocol) je 
  7467. otev°en² protokol, jen₧ zajiÜ¥uje bezpeΦnost plateb kartou p°es Internet 
  7468. prost°ednictvφm specifick²ch protokol∙ a formßt∙ zprßv. Hlavnφ v²hodou mß b²t 
  7469. pou₧itφ digitßlnφch certifikßt∙ (X509, verze 3), kterΘ spojujφ dr₧itele 
  7470. platebnφ karty a obchodnφka s institucφ a platebnφmi systΘmy Visa a MC. Tyto 
  7471. certifikßty jsou definovanou sekvencφ bit∙, zalo₧enou na kryptografii pomocφ 
  7472. privßtnφho a ve°ejnΘho klφΦe.
  7473. P°evedeno do lidÜt∞jÜφch slov: Kdy₧ si objednßte p°es Internet zbo₧φ, dostane 
  7474. ·daje o vaÜφ bankovnφ kart∞ obchodnφk v tzv. digitßlnφ obßlce, tak₧e nevidφ 
  7475. Φφslo platebnφ karty. Obchodnφk (pro ╚eskou republiku zatφm pouze INET) p°idß 
  7476. svou identifikaci a odeÜle spolu s "obßlkou" k ov∞°enφ do autorizaΦnφho centra 
  7477. (u nßs I.S.C. MUZO). Tam je "obßlka" otev°ena a bance (v naÜich pom∞rech 
  7478. KomerΦnφ) je odeslßn po₧adavek k prov∞°enφ platebnφ karty. V ka₧dΘm z t∞chto 
  7479. krok∙ se provßdφ ov∞°enφ a certifikace digitßlnφch podpis∙. #Elektronickß 
  7480. pen∞₧enka# je plug-in internetovΘho prohlφ₧eΦe, kter² uchovßvß a spravuje ·daje 
  7481. o platebnφch kartßch a certifikßtech. Odpovφdß na SET zprßvy od obchodnφka a 
  7482. iniciuje SET zprßvy od dr₧itele karty.
  7483. Kdy a jak se uplatnφ dalÜφ protokoly, zßle₧φ na rozvoji internetovΘho trhu v 
  7484. naÜφ republice. Odhady pro letoÜnφ rok prokazujφ p°ekotn² r∙st. V zahraniΦφ se 
  7485. jenom vloni pohybovaly obraty internetovΘho obchodovßnφ okolo 700 miliard 
  7486. dolar∙, do roku 2010 se p°edpoklßdß objem u₧ 1 bilion dolar∙. V naÜφ zemi pak 
  7487. pat°φ k zajφmav²m ·daj∙m, ₧e Internet vyu₧φvß 680 organizacφ a jejich poΦet 
  7488. stßle roste.
  7489. DalÜφ informace zφskßte na internetov²ch adresßch: www.koba.cz, www.inet.cz, 
  7490. www.
  7491. muzo.com, www.cz.ibm.com 
  7492.  
  7493.  
  7494. Nßzev: Praktica Color Scan °ßdek CCD
  7495. Autor:MAREK D╠DI╚
  7496. 01
  7497. ÄßdnΘ dva digitßlnφ fotoaparßty nejsou ·pln∞ shodnΘ, ale Praktica v²razn∞ 
  7498. vyboΦuje. Nejednß se toti₧ o b∞₧n² fo¥ßΦek, n²br₧ o °ßdkov² obrazov² skener 
  7499. (co₧ znamenß, ₧e snφmacφ prvek vlastn∞ °ßdek sv∞tlocitliv²ch bod∙ se v obrazovΘ 
  7500. rovin∞ posouvß a snφmß obraz postupn∞). Jejφ nespornß v²hoda vÜak tkvφ v tom, 
  7501. ₧e vyu₧φvß klasick²ch objektiv∙ znßm²ch ze zrcadlovek se vÜemi mo₧n²mi 
  7502. mezikrou₧ky, makry, telaty, ... RozliÜenφ, ve kterΘm Praktica obraz snφmß, je 
  7503. vysokΘ odpovφdß 2 696 x
  7504. x 3 590 bod∙m p°i 10 bitech na barvu, a je mo₧nΘ jej jeÜt∞ zv²Üit tφm, ₧e se 
  7505. krokov∞ posouvß p°edloha a vznikß tak v podstat∞ nekoneΦn² pßs. Nev²hodou vÜak 
  7506. z∙stßvß dlouh² expoziΦnφ Φas (zhruba minuta na snφmek), a tφm pßdem nßroΦnost 
  7507. uchycenφ kamery a vysokΘ po₧adavky na sv∞telnΘ podmφnky.
  7508. HledßΦek a ost°enφ jsou stejnΘ jako u klasickΘho p°φstroje. Propojenφ s 
  7509. poΦφtaΦem je realizovßno pomocφ SCSI rozhranφ a TWAIN ovladaΦ∙ to umo₧≥uje 
  7510. bezproblΘmovΘ spojenφ na PC i Mac. DalÜφ zajφmavostφ je schopnost p°ipojenφ 
  7511. adaptΘru pro mikroskop, tak₧e Praktica Color Scan dokß₧e snφmat obraz ji₧ 
  7512. mnohokrßt zv∞tÜen².
  7513. Jejφch kvalit bylo vyu₧ito v ┌stavu starΘho P°ednφho v²chodu FF UK pro snφmßnφ 
  7514. a digitalizaci klφnopisn²ch tabulek. Pro odbornφky v tΘto oblasti to mß 
  7515. nesmφrn² v²znam, proto₧e jednak elektronickΘ tabulky nestßrnou, jednak je mo₧nΘ 
  7516. posφlat dokonalΘ kopie odbornφk∙m v r∙zn²ch Φßstech sv∞ta k posouzenφ dosud se 
  7517. tabulky obkreslovaly, co₧ je znaΦn∞ nep°esnΘ. N∞kterΘ v²sledky m∙₧ete nalΘzt na 
  7518. www.anes235-1.ff.cuni.cz.
  7519. Z uvedenΘho je patrnΘ, ₧e pou₧itφ p°ipadß v ·vahu bu∩to ve studiφch pro snφmßnφ 
  7520. statick²ch objekt∙, v laborato°φch pro archivaci nebo jako pr∙myslov² skener 
  7521. pro °φzenφ robot∙ Φi kontrolu chodu.
  7522.  
  7523.  
  7524. Nßzev: SuperDisk komplet pro 120 MB
  7525. Autor:MAREK D╠DI╚
  7526. 01
  7527. Technologie v²m∞nn²ch disk∙ s vysokou kapacitou, avÜak zachovßvajφcφch zp∞tnou 
  7528. kompatibilitu s 3,5" disketami, je nap°et°esu ji₧ dlouhou dobu. DneÜnφ nßroky 
  7529. na p°enos objemn²ch dat se nedajφ 1,44MB disketami v ₧ßdnΘm p°φpad∞ uspokojit, 
  7530. na druhou stranu jsou zde miliony t∞chto mΘdiφ a °ad∞ lidφ budou postaΦovat i 
  7531. nadßle. DalÜφ v∞cφ je, ₧e po₧adavky stßle rostou, a tak i pojem vysokokapacitnφ 
  7532. bude za n∞jak² Φas znamenat urΦit∞ n∞co jinΘho. Zhruba p°ed dv∞ma lety skupina 
  7533. v²robc∙ podpo°ila standard 120MB disket LS 120, kter² firma Imation (d°φve 3M) 
  7534. prosazovala, a tyto diskety nynφ vyrßbφ. Jak asi z r∙zn²ch nabφdek vidφte, 
  7535. zdaleka se nejednß o vyhranou bitvu s jin²mi standardy vysokokapacitnφch 
  7536. v²m∞nn²ch disk∙ (viz ZIP od IOMEGy), ale diskety LS 120 jsou ji₧ velice 
  7537. rozÜφ°enΘ, podporovanΘ Φφm dßl v∞tÜφm mno₧stvφm dodavatel∙ VT a mechaniky jsou 
  7538. sympatickΘ prßv∞ zp∞tnou kompatibilitou s mal²mi disketami.
  7539. Imation dßvala dlouho prostor dalÜφm v²robc∙m, ale jak jste si mohli ji₧ d°φve 
  7540. p°eΦφst, uvedla nynφ svou vlastnφ mechaniku pro diskety LS 120 Imation 
  7541. SuperDisk. Tato mechanika je dostupnß jak ve verzi internφ, tak i externφ. My 
  7542. jsme m∞li v redakci k dispozici SuperDisk externφ, p°ipojovan² p°es paralelnφ 
  7543. port. Instalace prob∞hla bez problΘm∙, podle nßvodu p°ipojφte mechaniku, 
  7544. nainstalujete z diskety ovladaΦe a m∙₧ete vesele kopφrovat. Aby byla prßce s 
  7545. disketou LS 120 rychlejÜφ, je k mechanice dodßvßna softwarovß cache, dφky nφ₧ 
  7546. Windows zav°ou okΘnko znßzor≥ujφcφ kopφrovßnφ a vy m∙₧ete dßle pracovat, 
  7547. zatφmco se data jeÜt∞ p°enßÜejφ. Mechanika je koncipovßna jako pr∙chozφ, tak₧e 
  7548. paralelnφ port je soub∞₧n∞ p°φstupn² i pro tiskßrnu (ta se zapojuje sΘriov∞ za 
  7549. SuperDisk). Co se rychlosti t²kß, mßte zde porovnßnφ s pevn²m diskem a 
  7550. klasickou disketovou mechanikou. Proto₧e mechanika SuperDisk umφ pracovat i s 
  7551. klasick²mi disketami, za°adil jsem do srovnßnφ i rychlost jejφ prßce s 1,44MB 
  7552. disketami (ta je dφky vyÜÜφm otßΦkßm rychlejÜφ). Jedinou nev²hodou m∙₧e b²t to, 
  7553. ₧e mechanika neumφ starΘ diskety formßtovat.Rychlost zßpisu (min.)
  7554. 62 MB dat
  7555. (81 soubor∙ z toho 4 x 10 MB)
  7556. HD HD1:24
  7557. HD SuperDisk6:54
  7558. SuperDisk HD5:02
  7559. 1,36 MB dat (43 soubor∙)
  7560. HD FDD2:22
  7561. HD SuperDisk1:46
  7562. (FD bez cache)
  7563. HD SuperDisk (FD)1:43
  7564. HD SuperDisk (bez cache)0:21
  7565. HD SuperDisk0:27
  7566. 1,36 MB dat (1 soubor)
  7567. HD FDD0:44
  7568. HD SuperDisk
  7569. (FD bez cache)1:28
  7570. HD SuperDisk (FD)0:29
  7571. HD SuperDisk0:13
  7572. Imation SuperDisk
  7573. vysokß kapacita
  7574. kompatibilita s 1,44MB FD
  7575. K recenzi poskytl:
  7576. Imation, Josefskß 6, Praha 1
  7577. Cena: 5 990, 520 KΦ mΘdium
  7578.  
  7579.  
  7580.