Název: Pod pokličku kancelářského balíku Office 97 Autor:GEORGE CAMPBELL & HARRY McCRACKEN 01 Není to sice kancelář v pravém slova smyslu, ale přesto tu strávíte spoustu času. Není to poštovní služba, ale poslouží vám ke komunikaci s přáteli nebo spolupracovníky. To je Microsoft Office 97, která umí spoustu věcí, jež vám usnadní práci. OFFICE 97 A INTERNET Na Office 97 se můžete dívat z mnoha stran, ale pokaždé uvidíte hlavně Internet. Hypertextové odkazy (linky), nástroje pro publikování na Webu, apod. Podívejme se na několik tipů vztahujích se právě k tomuto tématu. lA kde jsou tedy ty webovské nástroje? Jsou tam, ale nejsou součástí základní instalace. Přidat si je můžete následujícím způsobem: vložíte instalační CD Office 97, v Ovládacích panelech spusťte Add/Remove Programs ("Přidat nebo ubrat programy"), dvakrát ťukněte na Office 97, potom na Add/Remove ("Přidat /Ubrat"), vyberte Web Page Authoring (HTML), a nakonec Continue ("Pokračovat"). Office 95 podporuje tvorbu webovských stránek pomocí tzv. "Internet Assistants" (nezaměňujte s on-line nápovědou funkcí "Assistant" v balíku Office 97). Samostatné komponenty "Internet Assistant" pro Word, Excel, PowerPoint, Access a Schedule+ jsou dostupné na webovském serveru www.microsoft.com/ products/. Tam si vyberte komponentu "Internet Assistant", jakou potřebujete, ze seznamu s názvem "Products" a ťukněte na tlačítko "Go". Pak už jen sledujte nápovědu, abyste mohli programy přetáhnout do svého počítače a instalovat je do systému. lZvýrazněte v textu napsaném Wordem hypertextové odkazy. Když napíšete adresu webovské stránky (například www.idg.cz/pcworld), Word 97 ji chytře změní na hypertextový odkaz na uvedenou webovskou stránku, pokud ovšem tuto funkci nezrušíte v nastavení "Tools/AutoCorrect" ("Nástroje/Automatické opravy"). Lze ale také z takového označení hypertextového odkazu vytvořit něco méně zašifrovaného. (Můžete ho označit například titulkem "Domovská stránka časopisu PC WORLD".) Jednoduše přesuňte ukazovátko hned nalevo od hypertextového odkazu, až vypadá jako písmeno I. Pak podržte levé tlačítko myši a potáhněte ukazovátkem, abyste hypertextový odkaz označili, a napište místo něj jednoduchý český název, jaký vám nejlépe vyhovuje. Hypertextové propojení vás však vždy přivede na URL adresu, kterou jste specifikovali původně. Když napíšete URL adresu ve Wordu 95, komponenta "Internet Assistant" nevytvoří webovský hypertextový odkaz automaticky, přesto však můžete jasně pojmenované odkazy na webovské stránky vytvářet. Abyste vytvořili propojení, zadejte "Insert/Hyperlink" ("Vložit/Hyperlink"). Objeví se dialogové okno, do kterého napíšete název a webovskou adresu požadovaného hypertextového odkazu. lObří hypertextové odkazy v Excelu. Každá buňka tabulky v programu Excel 97 může obsahovat hypertextové propojení na jakékoliv místo na Webu. Potíž je ale v tom, že rozměry buňky jsou obvykle příliš malé na to, aby se do nich vešel takový název hypertextového odkazu, který by byl dobře čitelný a srozumitelný, například text typu "Pokud si chcete prohlédnout katalog společnosti X, ťukněte zde". Můžete ale využít novou funkci spojování buněk ("Merge Cells"), jejíž pomocí vytvoříte zvlášť velkou buňku, do které se už celý text vejde. Začnete tím, že vyznačíte myší souvislý blok buněk, právě tak velký, jako je název hypertextového odkazu, který vám vyhovuje, a zadejte "Format/Cells" ("Formát /Buňky"). V dialogovém okně, které se poté objeví na obrazovce, ťukněte na záložku karty "Alignment" ("Zarovnání"), zvolte na seznamu možností vodorovného a svislého zarovnání položku "Center" ("Na střed"), zvolte položku "Merge Cells" ("Sloučit buňky") a ťukněte na tlačítko "OK". Vaše tabulka bude po této proceduře obsahovat zvlášť velkou buňku, ve které je dostatek místa pro text označující hypertextový odkaz. Tento odkaz propojíte s Webem tak, že prostě zvolíte zadáte položky "Format/Hyperlink" ("Formát/Hyperlink"). lOdrážky ve Webu. Pokud uložíte v HTML formátu dokument, který obsahuje nějaké speciální tvary odrážek, převedou se tyto odrážky na jednoduché černé puntíky. Word 97 naštěstí obsahuje i několik vzhledově hezkých odrážek, které jsou určeny speciálně pro použití ve webovských stránkách. Do HTML modu programu Word 97 přejdete tak, že v nabídce zvolíte položky "File/Save as HTML" ("Soubor/Uložit jako HTML"). Označte myší odrážky, jejichž vzhled chcete změnit, nebo umístěte kurzor na místo, kam chcete umístit odrážky nové, a pak zadejte položky "Format/Bullets and Numbering" ("Formát/Odrážky a číslování"). Místo ve Wordu obvyklých typů odrážek se vám nabídne 19 odrážek kompatibilních s Webem. Na jednu z nich ťukněte, pak ťukněte na tlačítko "OK", čímž vybranou odrážku umístíte na zvolené místo v dokumentu. lMísto programu OfficeArt používejte Draw 97. Pokud uložíte svůj dokument vytvořený Officem 97 ve formátu HTML, aby ho bylo možno použít na Webu, grafika, kterou jste vytvořili pomocí šikovných nových nástrojů programu OfficeArt, přijde vniveč. Dobrou zprávou ale je, že je možno z domovské stránky Microsoftu volně stáhnout aplikaci, která poskytuje stejné nástroje jako OfficeArt, ale ve formě slučitelné s formátem HTML. Zajeďte vaším webovským prohlížečem na adresu www.microsoft.com/officefreestuff/ word, kde tuto aplikaci najdete pod názvem Draw 97. Poté, co tento program instalujete, místo toho, abyste ve Wordu, Excelu PowerPointu nebo Accessu používali OfficeArt, zadejte položky "Insert/Object" ("Vložit/Objekt"), v seznamu objektů vyberte Microsoft Draw 97 Drawing a ťukněte na tlačítko OK. Na obrazovce se pak ukáží nástroje programu Draw 97. A teď si můžete vyzkoušet, jak jste šikovní a jakými uměleckými výtvory dokážete obohatit vaše osobní nebo komerční webovské stránky. JAK VYLEPŠIT PRÁCI S PROGRAMEM OUTLOOK Outlook je odpověď balíku Office 97 na Schedule+, organizer, který byl dodáván v rámci programového balíku Office 95. Je zcela jistě daleko výkonnější než byl jeho předchůdce Schedule+, pracovat s ním ale může být dosti komplikované. Zde je několik způsobů, jak si práci s programem Outlook vylepšit. lČastěji používejte panel programu OutLook. Nejrychlejším způsobem, jak s programem Outlook pracovat, je časté využívání panelu umístěného v levé části plochy obrazovky a umožňujícího rychlý přístup k nástrojům, které program nabízí. Lištu programu můžete ještě vylepšit tím, že umístíte složky nebo běžně používané soubory, které nebyly vytvořeny programem Outlook, na lištu programu. Ťukněte pravým tlačítkem myši v té její části, na které je zobrazeno pouze prázdné pozadí, a v menu pak vyberte položku "Add to Outlook Bar" ("Přidat na panel"). V dialogovém okně, jež se následně objeví na obrazovce, ťukněte na roletovém menu na položku "Look in" a pak vyberte "File system". Zobrazí se okno, které umožní orientovat se na disku a zvolit jakoukoliv složku tak, že na ni prostě ťuknete. Až zvolíte požadovanou složku, ťukněte na tlačítko "OK". Od toho okamžiku se složka objeví na panelu programu Outlook. Když potom na tuto složku ťuknete myší, zobrazí se její obsah. lOblíbené aplikace na dosah. Pokud se svým organizerem denně strávíte většinu pracovního času, bude pro vás užitečné umístit často používané programy na panel programu Outlook, čímž je budete moci pohodlně a rychle spouštět. Docílíte toho tak, že tam umístíte složku, která obsahuje zástupce pro vás nepostradatelných programů. K tomu je zapotřebí vytvořit na pevném disku složku nazvanou Oblíbené programy, přetáhnout ikony označující vámi zvolené programy do této složky a vytvořit jejich windowsovské zástupce. (Lze to provést programem Outlook v okně "My Computer" ("Můj počítač") nebo pomocí programu Explorer (Průzkumník) ve Windows.). Pak už postupujte podle instrukcí v průvodci "Belly Up to the Outlook Bar", podle kterých umístíte složku s oblíbenými programy na lištu programu Outlook. lZměny adres. Pokud přecházíte na program Outlook z jiného organizeru, určitě se vám nebude chtít psát znovu všechny adresy a další důležité informace. Jenže jediné převaděče, které se automaticky instalují spolu s programem Outlook, jsou ty, které jsou určeny pro produkty Microsoftu, jako je například Schedule+. K tomu, abyste přidali filtr pro soubory vytvořené programem Lotus Organizer, spusťte Control panel (Ovládací panel) ve Windows 95 a dvakrát myší ťukněte na ikonu "Add/Remove programs" ("Přidat nebo ubrat programy"), vyberte položku "Microsoft Office 97", ťukněte na "Add/Remove" ("Přidat nebo ubrat"), a až vás instalační program vyzve, vsuňte instalační disk s programem Office 97 do mechaniky CD-ROM a ťukněte na tlačítko "OK". V okně, které se pak objeví na obrazovce, ťukněte na "Add/Remove" ("Přidat nebo ubrat"), zvolte "Microsoft Outlook" a "Change Option". Zaškrtněte položku "Lotus Organizer Converters" a ťukněte na "OK". Pak ťukněte na "Continue" ("Pokračovat") a instalace se dokončí. Na CD-ROMu s instalačním programem Office 97 se nacházejí i převaděče pro aplikace Act, Ecco a Sidekick. Pomocí programu Explorer (Průzkumník) ve Windows 95 přejděte do adresáře Valuepack/Convert/Outlook a spusťte program s názvem Outcvt.exe, který převodníky na váš počítač nainstaluje. Také zde jsou k programu Schedule+ nabízeny převodníky pro aplikace Ecco, Act a některé další organizery. Jsou dostupné na webovské stránce Microsoftu. Zajeďte se svým prohlížečem na www.microsoft.com/scheduleplus/freestuff/impconv/default.htm a postupujte podle tamějších instrukcí. lJak nastavit správné rozměry okna pro záznam. Rádi byste si zapsali do své databáze kontak-tů jak se spojit s kanceláří klienta? Program Outlook vám umožní zapsat libovolné poznámky do jakéhokoliv záznamu. Velikost pole se ale, bohužel, automaticky nepřizpůsobí délce zá-znamu, aby se tam delší text beze zbytku vešel, a ani se zde nevyskytují lišty se šipkami pro rolování záznamem. Z těchto důvodů je také těžké uhodnout, jestli se v záznamu neschovává ještě nějaká další informace. Uchopte myší držátko na pravém dolním rohu okna s poznámkou a roztáhněte okno, až je celý text viditelný. Nastavení rozměrů okna je pro daný záznam trvalé, takže kdykoliv později tento záznam otevřete, okamžitě uvidíte celý jeho obsah. lJak otevřít v programu OutLook více oken najednou. Někdy je potřeba zjistit informace o určitém kontaktu, zatímco právě pracujete na vytváření zázna-mu o schůzce. Když ale ťuknete na ikonu Inbox, Calender nebo jakoukoliv jinou položku na panelu programu Outlook, aplikace, kterou vyberete, nahradí na obrazovce vše, co zde bylo doposud. Abyste otevřeli více oken najednou, ťukněte na panelu programu Outlook pravým tlačítkem myši na položku, kterou chcete otevřít, a poté na vytahovacím menu zvolte možnost "Open in New Window" ("Otevřít jako nové okno"). PRÁCE V TÝMU Sdílení informací je jednou z nejdůležitějších součástí vaší práce. Office 97 pokračuje v nastoupené cestě tím, že přináší další funkce, které ulehčují týmovou práci na projektu. Dobře si zapamatujte následující rady a uvidíte, že se vám bude s ostatními kolegy lépe spolupracovat. lJak připojovat k dokumentu poznámky. Pomocí funkce "Comment" ("Komentář") můžete ve Wordu 97 se svými spolupracovníky probírat dokument pomocí zpráv, které jakoby vlepujete do dokumentu. Vytvořit takovou poznámku je velmi jednoduché; stačí zvolit text, který potřebujete okomentovat, zadat položky "Insert/Comment" ("Vložit/Komentář"), napsat do okna, které se objeví na obrazovce, požadovaný text a pak ťuknout na tlačítko "Close" ("Zavřít"). Funkce vkládání anotací je ve Wordu 95 těžkopádnější než funkce "Comment", která je součástí programu Word 97. Poznámky můžete vkládat tak, že zadáte "View/Annotations" ("Zobrazit/Anotace"). V závorkách se zobrazí iniciály toho, kdo poznámku lJak se vrátit zpět. Když pošlete elektronickou poštou dokument vytvořený ve Wordu 97 svým spolupracovníkům, může se vám vrátit opraven, s vyznačenými pasážemi nebo s připojenými poznámkami. A i když vám funkce, které vám Word 97 při revizích dokumentu nabízí, umožňují udržet si přehled o tom, kdo jakou změnu v dokumentu provedl, je často důležité mít k dispozici také nezměněnou kopii původního dokumentu, například pro případ, že dojde k náhodnému smazání něčeho důležitého. Kdykoliv proto vytváříte nový soubor, který má být sdílen se spolupracovníky, zadejte "File/Versions" ("Soubor/Verze dokumentu") a označte "Automatically save a version on close" ("Automaticky uložit verzi při uzavření ") a ťukněte na tlačítko "Close" ("Zavřít"). Od toho okamžiku Word začne ukládat do souboru jednotlivé vývojové verze dokumentu; pokud se pak chcete vrátit k jeho předešlé nebo libovolné dřívější verzi, zadejte "File/Versions" ("Soubor/Verze dokumentu"), vyberte si požadovanou verzi a dvakrát na ni myší ťukněte. lPřehled změn dokumentu v programu Excel. Když použijete novou funkci uchovávání přehledu o provedených změnách dokumentu v programu Excel, zobrazí se vám okna, ve kterých se uvede informace o všech změnách provedených jakýmkoliv uživatelem. Podle základního nastavení se však zobrazí informace o veškerých změnách, tedy i o těch, které jste provedli vy sami. Pokud vás to rozptyluje, zadejte "Tools/Track Changes/Highlight Changes" ("Nástroje/Sledovat změny/Označit změny"), vyberte položku "Who" ("Kdo"), pak zvolte položku "Everyone but me" ("Kdokoliv kromě mne") v roletce napravo. Poté, co to provedete, budete ve vytahovacích oknech upozorňováni na úpravy provedené vašimi spolupracovníky, ale nikoliv vámi. lPřibalte vaše fonty. S uměleckým citem používané různé typy písma mohou učinit vaše dokumenty vytvořené ve Wordu 97 nebo PowerPointu 97 opravdu překrásnými, ale pokud tyto dokumenty budete chtít sdílet s ostatními kolegy, kteří nemají zavedeny na svých počítačích stejné typy fontů, může to poškodit vzhled dokumentu. Lze ale programu Word přikázat, aby začlenil fonty použité v dokumentu do souboru, a poslat je spolu s textem. V obou aplikacích proto zadejte "File/Save As" ("Soubor/Uložit jako"). V programu PowerPoint pak stačí zvolit položku "Embed True Type" ("Vložit True Type") ještě předtím, než zadáte jméno souboru a uložíte ho obvyklým způsobem. V programu Word myší ťukněte na "Tools/Options" ("Nástroje/Možnosti"), zvolte položku "Embed True Type Fonts ("Vložit True Type fonty"), poté ťuknete na "OK" a dále již postupujete jako obvykle. lJak přenášet úplnou informaci o kontaktech. Chtěli byste spolu s kolegou pomocí elektronické pošty sdílet určitý záznam z vaší databáze kontaktů v programu Outlook? Bohužel, příkaz "Contacts/Forward" ("Kontakty/Poslat dál") pošle jen pole s textem poznámky. Místo zmíněného příkazu proto vyberte požadovaný záznam a současně stiskněte tlačítka -c. Tím se přenese vše, co se ukáže na obrazovce, do paměťové schránky (clipboardu). Nyní zadejte "File/New Mail Message" ("Soubor/Nová poštovní zpráva"), ťukněte na oblast pro napsání zprávy a stiskněte -v, čímž se vloží celý záznam o kontaktu do zprávy. Tuto zprávu pak můžete adresovat a poslat obvyklým způsobem. VYVOLEJTE SI NÁPOVĚDU, KTEROU PRÁVĚ POTŘEBUJETE Co znamenají všech-ny ty roztomilé obrázky a proč mě stále pronásledují? Nové funkce nápovědy v balíku Office 97 (tzv. Office Assistants) nezaměňujte s funkcí "Internet Assistants" v balíku Office 95 nabízejí takové možnosti, jako automatické formátování a prohledávání nápovědy, které ulehčují práci s programy balíku Office 97. Můžete si je ale vyvolat i během práce. Popíšeme vám postup, jak získat nejjednodušším způsobem co nejvíce potřebných rad. lJak si nápovědu přizpůsobit. Ne každý si přeje, aby se okna nápovědy chovala tak, jak si to Microsoft představoval. Naštěstí existuje řada možností, jak si je přizpůsobit. Začněte tím, že potáhnete rámečkem okna nápovědy a zmenšíte ho. Způsob, jakým funkce Office Assistant pracuje, můžete modifikovat tak, že ťuknete pravým tlačítkem myši na okno nápovědy, zvolíte kartu "Options" ("Možnosti") a zaškrtnete položky, které požadujete. lJak vyhubit všechny nápovědy naráz. Okna nápovědy se rozvinou na obrazovce vždy při určitých situacích, například když zadáte příkazy "Help/Microsoft Help" ("Nápověda/Nápověda pro Microsoft Word"). Abyste tomu zamezili, ukončete všechny programy balíku Office, ťukněte na pracovní ploše Windows na tlačítko Start. Zadejte "Find" ("Hledej") a zvolte položku "Files or Folders" ("Soubor nebo složku"). Zařiďte, aby pole "Look in:" ("Hledat v:") ukazovalo cestu na disku, kde máte Office 97 instalován, napište do pole označeného "Named" ("Název ") *.act a nakonec ťukněte na tlačítko "Find now" ("Vyhledej"). Objeví se seznam, který bude obsahovat jeden nebo více souborů s extenzí .act: všechny je smažte a funkce nápovědy navždy zmizí. Pokud si myslíte, že nápovědu budete někdy později potřebovat, soubory z disku neodstraňujte; změňte pouze extenzi těchto souborů na nějakou jinou trojici znaků, kupříkladu .ac1. Nápověda sice zmizí, budete ale moci později její funkce obnovit tak, že změníte extenzi souborů zpátky na .act. lJak vypnout automatické funkce. Většina aplikací balíku Office 97 se snaží předvídat, co během psaní zamýšlíte. Například Word sám automaticky mění první písmeno ve větě na velké, pokud na to zapomenete. Podle vašeho založení to může znamenat zvýšení produktivity vaší práce, nebo vám to může být někdy i naobtíž. Pokud tak vysoký stupeň automatizace při psaní nepožadujete, zadejte ve Wordu, Excelu nebo PowerPointu položky "Tools/AutoCorrect" ("Nástroje/Automatické opravy"). Objeví se vám dialogové okno, jež umožní určit, které úpravy se mají provádět programem automaticky. Lze také zrušit všechny nabízené možnosti a přejít do plně manuálního modu. Nastavení funkce automatické opravy textu při psaní lze v programech balíku Office 95 provést stejným způsobem: Zadejte položky "Tools/AutoCorrect" ("Nástroje/Automatické opravy") a objeví se vám okno, v němž můžete vypnout některou z funkcí nebo všechny funkce najednou. lPtejte se správným způsobem. Nápověda v programovém balíku Office rozumí sice anglicky (česky) ale jen do určité míry. To, jakým způsobem dotaz formulujete, ovlivňuje kvalitu získané odpovědi. To samé lze říci o průvodcích v balíku Office 95. Používejte správné názvy právě používané funkce programu. Když se zeptáte například: "Jak mám kolem něčeho namalovat rámeček (box)?", není to tak účinné, jako když se zeptáte "Jak vytvořím okraje (border)?" Neptejte se na více věcí současně. Čím bude váš dotaz jednodušší, tím lepší bude odezva. Pokud otázka obsahuje slůvko "a", asi se vám nedostane té nejlepší odpovědi. Buďte konkrétní. V závislosti na tom, co přesně potřebujete docílit, ptejte se např. "Jak vytisknu obrázek na obálku?", když potřebujete na obálku umístit obrázek, a ne pouze "Jak vytisknu obálku?" Vyhněte se nadbytečným slovům a interpunkci. Otázka typu "Obrázek na obálce" bude mít stejný výsledek, jako když se zeptáte "Jak vytisknu na obálku obrázek? " lJak získat pomoc na Webu. Pokud jste připojeni na Internet, nejste omezeni jen na vestavěnou nápovědu programového balíku Office 97. V libovolné aplikaci zadejte příkazy "Help/Microsoft on the Web" ("Nápověda/Microsoft na Webu") a vyberte v nabídce patřičnou položku startující váš prohlížeč, který vás propojí na technickou pomoc Microsoftu. Na jeho webovské stránce naleznete volné kopie aktualizovaných verzí souborů, odpovědi na časté dotazy (FAQ), informace o nových produktech, a dokonce místo, kde se můžete zeptat na to, co vás zrovna pálí. Je užitečné se na tuto stránku podívat alespoň jednou měsíčně, i když jen proto, abyste zjistili, co je nového. Office 95 vás přímo na webovskou stránku, obsahující technickou pomoc, nepřipojí. Další užitečné tipy a seznam zdrojů, kde získáte užitečné informace, naleznete v elektronické formě časopisu PC WORLD Online na adrese www.pcworld.com/sep97/office. 7c1263/OK oTipy pro práci s programovou sadou Corel WordPerfect Suite Corel WordPerfect Suite je výhodná koupě. Verze 8 obsahuje revidované verze programů WordPerfect, Quatro Pro, Presentations a navíc CorelCentral, což je záznamník kontaktů a organizátor času. Podělíme se zde s vámi o několik našich tipů pro práci s nejnovější verzí balíku WordPerfect Suite a přidáme i několik užitečných rad pro verzi 7. lPište text tam, kam právě potřebujete. Roky byli nuceni uživatelé všech textových editorů, včetně editoru WordPerfect 7, opakovaně mačkat klávesu Enter nebo Tab, aby napsali text doprostřed stránky. Ve verzi WordPerfect 8 to už není nutné. V každém dokumentu lze posu-nout ukazovátko do prázdné oblasti stránky, kam potřebujete text umístit. Všimněte si stínového kurzoru, který ukazovátko následuje. Když se nachází kurzor na pozici, odkud chcete začít psát, stačí jen ťuknout tlačítkem myši. WordPerfect automaticky vloží potřebný počet pevného zakončení stránky a odskoků tabelátoru, a umožní vám na stránce začít psát text rovnou tam, kde právě potřebujete. lJak ve WordPerfectu ovlivnit velikost dokumentu. Pokud vložíte do dokumentu napsaného ve WordPerfectu grafiku, velikost souboru se může vyšplhat do závratných výšek. Když budete chtít poslat takový soubor kolegům, asi se vám e-mail řádně zoškliví. K tomu, aby grafika zůstala mimo hlavní dokument na vašem pevném disku, stačí udělat následující kroky: Vyberte postupně příkazy "Insert/Graphics/From file" ("Vložit/Grafiku/Ze souboru") (ve verzi 8) nebo "Graphics/Image" ("Grafika/Obrázek") (ve verzi 7). V dialogovém okně "Insert Image" ("Vložit obrázek") zaškrtnete položku "Image on disk" ("Obrázek na disku"). Nyní můžete poslat text spolupracovníkům, kteří si ale nebudou moci grafiku prohlédnout. lBuďte chytří při práci s Webovskými dokumenty ve WordPerfectu. Ať už vytváříte webovské stránky ve WordPerfectu ve verzi 7 nebo 8, některé úpravy vzhledu textu se do HTML formátu nepřevedou a vy na to nepřijdete, dokud dokument ve webovském formátu neuložíte. Abyste zbytečně neztráceli čas, vyberte z nabídky položky "File /Internet Publisher" ("Soubor/Publikování na Internetu") a ještě předtím, než začnete na dokumentu pracovat, ťukněte na položku "Format as Web document" ("Formátovat jako webovský dokument"). Pak budete moci používat jen takové způsoby úpravy vzhledu dokumentu, které se při převodu do HTML formátu zachovávají. lPřestaňte bloudit po Quattro Pro. Že jste se už mnohokrát ocitli v situaci, kdy jste listovali rozsáhlou tabulkou v aplikaci Quattro Pro, abyste se například podívali na obsah jediné buňky řekněme, že té jediné jejíž obsah má vliv na řadu jiných buněk, umístěných na úplně jiném místě tabulky? Použijte novou funkci programu Quattro Pro 8 nazvanou QuickCell, s její pomocí můžete permanentně zobrazit tuto buňku na obrazovce. K tomu ťukněte na požadovanou buňku tabulky, posuňte ukazovátko na jednu z hran buňky, až se změní na čtyřstrannou šipku. Podržte levé tlačítko myši a přesuňte buňku do šedého obdélníkového pole, které se ukáže uprostřed při dolním okraji obrazovky. Buňka QuickCell vám pak bude zobrazovat aktuální obsah zvolené buňky až do doby, dokud do ní nepřesunete obsah jiné zvolené buňky. lAutomatické otevření často používané tabulky. Pokud máte nějakou tabulku, kterou otevřete pokaždé, když pracujete s programem Quattro Pro, můžete programu určit, aby tuto tabulku při spuštění automaticky nahrál. Ve verzi 8 zadejte "Tools/ /Setting" "Nástroje/Nastave-ní", ťukněte na záložku karty File Options, poté ťukněte na ikonu složky souborů, která se nachází napravo od pole "Autoload File". Nalezněte požadova-ný soubor, ťukněte na položku "File Open" ("Soubor otevřít") a nakonec ťukněte na tlačítko "OK". Od toho okamžiku se zvolený soubor při spuštění programu automaticky natáhne. Ve verzi 7 musíte zvolit "Edit/ /Preferences", ťukněte na záložku "File Options" a napište název souboru, včetně adresáře v poli "Autoload File". lJak Se zbavit balastu. Podle základního nastavení je na webovské stránce, vytvořené programem Presentation 7, velký díl plochy obrazovky věnován přívěskům, které souvisí s aplikací samotnou ukáže se například obrázek krabice se softwarem, odkazy na webovské stránky firmy Corel a informace o autorských právech. (Ve verzi 8 se už ale tento problém nevyskytuje.) Pokud požadujete, aby vaše webovská stránka místo zprávy definované výrobcem zobrazila váš vlastní text, můžete tuto volbu zrušit. Pokud ukládáte vaši prezentaci ve formátu HTML, zadejte "File/Publish To/HTML" jako obvykle a vyberte si ze čtyř nabízených stylů stránky. V dalším dialogovém okně ťukněte na položku "More Options", v sekci "Footer Information" vyberte položku "None". (Lze ale také zvolit položku "Show Custom Information", která vám nabídne několik způsobů, jak vložit do patičky vaši zprávu, která zde nahradí text od Corelu.) Dále už budete postupovat jako obvykle a vaše prezentace se uloží ve formátu HTML, přičemž bude zbavena přívažků vnucovaných výrobcem. lJak zeslabit zvuk. Už jste někdy potřebovali rychle změnit hlasitost zvukového klipu, když už byla ukázka v Presentations 8 v běhu? Nuže, chcete-li zeslabit zvuk, stačí stisknout na klávesnici tlačítko , nebo zmáčknout , pokud chcete zvuk zesílit. Naše tipy pro Lotus Smart Suite 97 Office 97 není jediný programový balík, který je v této oblasti na trhu. Lotus SmartSuite 97, jenž obsahuje aplikace 1-2-3, Organizer, Freelance Graphics a Word Pro, přináší do této oblasti řadu vlastních originálních triků. Podělíme se s vámi o několik tipů, jež vám umožní tyto nové funkce co nejlépe využít. lJak zakrýt 1-2-3. Pokud předvádíte svoji prezentaci klientům, možná si nebudete přát, aby viděli všechna vaše data. Ale ve verzi 97 programu Lotus 1-2-3 už nenajdete původní skrytý (Hidden) formát známý z verze 5, který umožňoval zakrýt obsah buněk v tabulce. Pokud vám tento formát chybí, použijte k tomu, abyste data z tabulky odstranili, následující postup: Označte požadovanou buňku nebo rozmezí buněk v tabulce a zmáčkněte současně , čímž se dostanete k informačnímu oknu "InfoBox". Ťukněte na záložku "InfoBox", která je označena obrázkem klíče, a vyberte položku "Hide Cell Contents" ("Skrýt obsah buněk"). Buňky, které takto vyberete, budou zobrazeny jako prázdné, ale přitom jejich obsah zůstane zachován. lPro snadnější úpravy textu dokument rozdělte. Když editujete dokument, často musíte přesouvat text na jiné místo nebo pracovat na dvou různých částech téhož dokumentu najednou. Když ale obě části nevidíte současně, nebudete moci využít šikovnou funkci programu Word Pro pro přesouvání textu metodou "uchop a táhni". Tento problém lze vyřešit zadáním příkazů "View/Split Top-Bottom" ("Zobrazit/Rozdělit na vrchní a spodní"). Tímto způsobem se rozdělí plocha obrazovky na dvě části, z nichž každá obsahuje různé úseky zpracovávaného dokumentu. Pokud je to nutné, lze tyto příkazy opakovat a rozdělit tak dokument i na více částí. Můžete pak myší přesouvat zvolené části dokumentu mezi okny. lPoznámky ve Freelance za pochodu. Během prezentace materiálů programem Freelance Graphics 97 je někdy užitečné poznamenat si komentář, který se objeví z pléna, nebo i vlastní poznámky. Můžete tak učinit přímo během prezentace tím, že ťuknete pravým tlačítkem myši na právě promítaný slajd a zvolíte "Speaker Notes" ("Poznámky přednášejícího"). Zobrazí se okno, do kterého napíšete svoji poznámku, ťuknete na "OK" a pokračujete v prezentaci. Na závěr nezapomeňte prezentaci uložit, aby poznámky, které jste vložili, zůstaly zaznamenány. Pokud se pak chcete na tyto poznámky podívat v editovacím modu, zvolte "Page/Open Speaker Note" ("Stránka/Otevřít poznámku přednášejícího"). Název: InFocus LitePro 720 Autor:Bedřich Smetana 01 Za dobu, po kterou testujeme prezentační přístroje, jsme si již na mnohé zvykli a opravdu překvapit nás může jen něco skutečně výjimečného. Produkt, kterého se týká následující recenze, nás však překvapil doslova a do písmene. Je to totiž přesně ten výrobek, na který obrovský počet uživatelů čeká neváhejte a čtěte. Když si projektor prohlédnete, jistě vás na první pohled uchvátí jeho design, který ukazuje, jak výborné návrháře si jedna z největších světových firem v oblasti projekce platí. Projektor je velmi malý (38,8 x 29,8 x 15,3 cm) a překvapivě lehoučký (jen 5,4 kg). Tyto jeho vlastnosti vám umožní si ho vzít s sebou na cesty, aniž by zvlášť překážel. Je to tedy jeden ze zdaleka nejmobilnějších projektorů, jaké jsme kdy testovali (a že jich nebylo málo). Obraz Obraz je klasickou kombinací tří 1,3" LCD polysilikonových displejů, které však v tomto případě dávají obraz s opravdu vynikající kvalitou. Jednotlivé body se zcela přesně překrývají, obraz nevlní a je barevně na velmi vysoké úrovni. Světelný tok dosahuje lepších 450 Lm, avšak vzhledem k tomu, že je garantován po dobu 2 000 provozních hodin, působí výsledný obraz mnohem jasněji, což však dokazuje také hodnota kontrastu 225 : 1. Obraz má rozlišení 800 x 600 bodů, ale projektor nemá problémy se synchronizací na obrazu s rozlišením až 1 024 x 768 a ani žádném nižším. Změna měřítka i ostření obrazu se provádějí manuálně, projektor je možné použít i pro zadní a stropní projekci. Ovládání Všechny ovládací prvky jsou zcela shodné jak na projektoru, tak i na dálkovém ovládání. Nastavení probíhá přes nabídku, která však reaguje pozdě a pomalu se vykresluje ovládáte ji jakoby myší, která je spolu s emulací té skutečné sdružena do nakláněného tlačítka. Jeho ovládání není však tak přesné. Dálkové ovládání díky dvěma čidlům na přístroji je spolehlivé. Ovládat lze klasické parametry (jas, kontrast, hlasitost...), a nechybí zde ani možnost obraz zmrazit. Užitečnou funkcí je možnost kreslit po obrazu jednou ze čtyř barev (černá, bílá, zelená a červená), avšak vaše tvorba při ukončení kreslení a přepnutí do normálního režimu nelze uložit. Výsuvnými nožičkami můžete kromě náklonu částečně regulovat i zkreslení obrazu. Zajímavostí je tzv. CableWizard, což je vlastně speciální kabel, ve kterém jsou sdruženy všechny signály vedoucí do počítače a z něj. Kabel je u projektoru zakončen velkým konektorem a na straně počítače zajímavou krabičkou s otočným knoflíkem. Otočením knoflíku schováváte, resp. odkrýváte konektory pro počítače PC (včetně výstupu na kontrolní monitor) nebo Macinstosh. Tím, že vede k počítači jen jeden libovolně dlouhý drát, který je navíc zakončen popsanými konektory, v praxi velmi usnadňuje instalaci a deinstalaci, což je u mobilního projektoru velmi ceněná vlastnost. Zvuk Zvuk obstarává jeden reproduktor, který postačí na mluvené slovo pro menší počet posluchačů, jeho nahrazení výkonnější soupravou je však možné. Závěr Na tomto projektoru je zajímavá nejen jeho extrémní mobilita, ale i kvalita celkového účelného provedení pro mobilního uživatele, který navíc ocení i vynikající obraz, s nímž můžete promítat i ve světlých místnostech. 2 000 provozních hodin na jednu lampu snižuje náklad na provoz přístroje, což je vhodné zejména kvůli jeho vyšší ceně. Jednoduše je to takřka dokonalý projektor na mobilní prezentace, který si svůj trh jistě bude snadno hledat.7 0607/CID q InFocus LitePro 720 obraz hmotnost CableWizard některé ovládací prvky a menu jen jeden video a RGB vstup cena K testu poskytla firma: Softir, Jasínkova 11, 751 51 Přerov Cena (bez DPH): 285 000 Kč Název: Alcom LanFax NT 5.0 ServerNěkteří z vás (zejména ti, kteří mají přístup k Internetu) se pravděpodobně ušklíbnou, proč v dnešní době ještě psát o faxovacím softwaru, když máme Internet a elektronickou poštu. Jenže pozor! Ne každý má přístup k Internetu a používání faxů je v naší zemi stále značně rozšířené. Autor:LanFax společnosti Alcom nabízí centralizované řešení faxových služeb v sítích Microsoft, umožňující sdílení až 8 faxových linek na jednom serveru. LanFax NT 5.0 je plně 32bitová aplikace pracující jako služba (service) pod Windows NT 3.51 a 4.0 (workstation i server). Klientský software je k dispozici pro Windows for Workgroups 3.11, Windows 95 a Windows NT. 01 Instalace Prvním krokem ke zprovoznění systému LanFax je samozřejmě instalace serverového a klientského softwaru. Instalační program využívá schopností InstallShield Wizardu, který umožňuje instalovat různé součásti LanFaxu v závislosti na použitém operačním systému. Pokud je zjištěna přítomnost Windows NT, můžete nainstalovat všechny komponenty serverové i klientské části. Jestliže se ale rozhodnete instalovat na stanici s Windows 95 nebo s Windows for Workgroups, nainstaluje se pouze klientský software. Díky zmiňovanému kouzelníkovi lze projít jednotlivými instalačními kroky velice snadno a rychle, a navíc pro všechny podporované operační systémy se používá jeden a tentýž instalační program. Přesto bych chtěl upozornit na dvě skutečnosti. Tou první je nutnost správně zvolit použité faxové zařízení při serverové instalaci. Současná verze LanFaxu podporuje přenos faxů pomocí faxmodemů Class 1, Class 2 a Class 2.0 nebo pomocí faxových karet GammaLink a Brooktrout. Druhá připomínka se naopak týká instalace LanFax klienta. Zde se musíte rozhodnout, zda budete využívat služeb LanFax Manageru nebo LanFax MAPI Transportu. LanFax Manager je samostatný program určený pro práci s faxy. S jeho pomocí můžete využívat např. telefonní seznam s možností skupinového rozesílání faxů (sdílený či soukromý), konfiguraci uživatelských profilů a systém organizování odeslaných a došlých faxů do složek obdobných aplikacím pro práci s elektronickou poštou. Vytvářet a odesílat faxy je možné dvěma způsoby přímo z prostředí LanFax Manageru nebo z libovolné Windows aplikace. V prvním případě se práce s faxy příliš neliší od práce se zprávami v některém z klientů elektronické pošty. Stačí pouze zadat adresáta, předmět a obsah zprávy a můžete fax odeslat. K odesílanému faxu lze také připojit libovolný soubor. Druhý způsob je stejně snadný jako tisk dokumentů. Při instalaci se totiž, mimo jiné, do systému přidá tiskárna LanFax 5.0. Pokud při tisku z libovolné Windows aplikace vyberete místo skutečné tiskárny tento driver, nebude příslušný dokument vytištěn, ale bude odeslán jako fax. K organizování faxových zpráv v prostředí LanFax Manageru slouží složky (folders). Během instalace jsou vytvořeny 4 základní složky (Outbox, Sent Items, Inbox a Deleted Items). Tuto nabídku můžete kdykoliv rozšířit o složky vlastní . Bohužel se s těmito složkami nepracuje příliš pohodlně. Lze je totiž zobrazit pouze jako jednotlivá okna, ale už ne jako stromovou strukturu, a navíc nelze ve složce vytvořit podsložku. Procházení větším počtem složek se tak stává značně zdlouhavým a nepřehledným. LanFax MAPI Transport je druhý typ klienta, který nabízí faxové služby plně integrované s MAPI 1.0 kompatibilními klienty elektronické pošty. Umožňuje používat např. klienty MS Exchange a MS Outlook pro odesílání a příjem faxů. Tím se sjednotí uživatelské rozhraní pro přenos faxů a elektronické pošty, navíc i v české verzi. Uživatelé tak pracují s faxy ve známém prostředí stejně, jako by se jednalo o obyčejnou e-mailovou zprávu. Jediný rozdíl spočívá ve způsobu zadávání adresy příjemce do adresáře místo e-mailové adresy se píše faxové číslo a jako e-mailový typ se uvede LANFAX. IntraFax Server Standardní součástí LanFaxu je nyní i IntraFax Server, který poskytuje intranetové/internetové rozhraní k LanFax NT Serveru. Umožňuje přístup k faxovým službám na dálku prostřednictvím libovolného WWW prohlížeče, který podporuje HTML 3.0. Modul IntraFax Server představuje vlastně specializovaný HTTP server, jenž běží jako služba pod Windows NT. Komunikačním protokolem mezi WWW prohlížečem a tímto serverem je HTTP nebo HTTPS (pro bezpečné spojení). IntraFax navíc odstraňuje problémy s kompatibilitou na různých platformách. Nyní můžete odesílat a přijímat faxy z libovolné počítačové platformy, pro kterou existuje webovský prohlížeč s podporou HTML 3.0. IntraFax Server lze snadno a rychle nakonfigurovat pomocí aplikace IntraFax Admin. V podstatě stačí zkontrolovat implicitní hodnoty (např. čísla portů, jméno LanFax serveru) a vytvořit seznam uživatelů, kteří mohou využívat služeb IntraFax Serveru. LanFax Admin je aplikace určená ke správě systému LanFax NT Server. Po spuštění programu se otevřou dvě okna. V prvním (Devices) je seznam jednotlivých faxových zařízení (faxmodemů nebo faxových karet) s informací o jejich aktuálním stavu a probíhající činnosti. Pomocí tohoto nástroje můžete faxová zařízení také přidávat, odstraňovat a konfigurovat. Druhé okno (Messages) přináší obdobné informace, ale o jednotlivých faxových zprávách. Zde můžete zběžným pohledem zjistit, zda byly faxy v pořádku odeslány nebo zda došlo k nějaké chybě. Dále můžete v LanFax Adminu například spouštět a zastavovat běh LanFax Serveru a konfigurovat jeho vlastnosti včetně vytváření směrovacích tabulek pro jednotlivá faxová zařízení. Service Pack Neznám žádný software, ať už od renomovaných velkých firem nebo začínajících malých firmiček, který by byl úplně bez chyby. To snad ani není v lidských silách. Postoj softwarových firem k těmto chybám se však liší. Alcom patří mezi společnosti, jež nedostatky svých produktů přiznávají, a co víc, snaží se je i napravit. Výsledkem této snahy je i Service Pack 1.0, který přináší řešení některých známých chyb a navíc i různá vylepšení. Pokud se tedy rozhodnete pro nákup LanFax serveru, určitě nezapomeňte i na instalaci Service Packu (je volně k dispozici na WWW serveru firmy Alcom Závěr Pokusil jsem se nastínit hlavní rysy tohoto produktu, aby si čtenář mohl udělat základní představu o možnostech nasazení popisovaného soft-waru. LanFax Server lze doporučit zejména pro jeho snadnou instalaci a údržbu a pro jeho těsnou integraci s MAPI kompatibilními poštovními systémy a rozhraním HTML.7 0777/JK qLanFax NT 5.0 minimální softwarové a hardwarové nároky LanFax NT 5.0 minimální softwarové a hardwarové nárokyPro vaši firmu LanFax NT 5.0 Server od americké společnosti Alcom Corporation posky-tuje centralizované řešení faxových služeb v sítích Microsoft. Faxy můžete odesílat z prostředí LanFax Manageru nebo z libovolné aplikace pro Windows tiskem na "tiskárnu" LanFax. Výhodnější je však využít integraci LanFaxu s MAPI kompatibilními poštovními systémy (např. MS Exchange a MS Outlook). V tomto případě uživatelé zacházejí s faxy stejným způsobem jako se zprávami elektronické pošty. Zajímavým pomocníkem je Alcom IntraFax, který je standardní součástí LanFaxu. IntraFax umožňuje provádět správu faxové schránky z webovského prohlížeče. Díky tomuto řešení můžete využívat schopností LanFaxu na libovolné počítačové platformě, pro kterou existuje WWW browser. Tento produkt se dodává ve verzích pro 5, 10, 25, 50, 100 a více uživatelů a s podporou až 8 faxových linek na jednom serveru. Další informace získáte na WWW stránkách INEC, s.r.o. (autorizovaný distributor v ČR http://www.inec.cz).Slovníček pojmů Hypertext Markup Language (HTML) jednoduchý jazyk, ve kterém se vytvářejí WWW stránky. Obsahuje řadu formátovacích příkazů, jež definují rozložení jednotlivých prvků (obrázků, tabulek, nadpisů, odkazů) na WWW stránce. Hypertext Transfer Protocol (HTTP) protokol používaný v Internetu k přenášení hypertextových dokumentů (WWW stránek). K tomuto přenosu využívá síťový protokol TCP/IP. HTTPS bezpečená verze protokolu HTTP (využívá Secure Sockets Layer šifrování dat, autentifikace na serveru atd.) Messaging Application Programming Interface (MAPI) rozhraní umožňující softwarovým vývojářům vytvářet aplikace spolupracující s poštovními systémy Microsoftu. Služby (Services) jsou aplikace běžící pod Windows NT v chráněném režimu. Většinou vykonávají určitou systémovou funkci, nevyžadují interakci uživatele a lze je spustit automaticky při startu systému nebo kdykoliv ručně. Název: Roaster 3.0 vývojové prostředí pro Javu Autor:roman barták 01 Když se před dvěma roky začal prudce šplhat vzhůru po žebříčku popularity nový programovací jazyk Java, jeho tvůrce ve své nabídce vývojových nástrojů Java Development Kit (JDK) tak trochu přehlédl macovskou platformu a vlastně ji přehlíží dodnes. Zatímco uživatelé Windows a mnoha unixových systémů již dávno mají k dispozici JDK 1.1, na Macu na tuto novou verzi stále (září 1997) ještě čekáme. To ovšem neznamená, že by Macy byly pro vývoj produktů v Javě méně vhodné, právě naopak. Iniciativity se totiž chopili třetí výrobci i samotná firma Apple a dnes jsou k dispozici vývojové nástroje, které předčí podobné produkty na všech ostatních počítačových platformách minimálně v tom, co je Macu vlastní, totiž ve snadném ovládání. Mezi prvními firmami, které nabídly vývojové prostředí pro Javu na Maca, byla společnost Natural Intelligence (www.natural.com) se svým produktem Roaster. Po několika vývojářských verzích přišla letos na trh první finální verze tohoto produktu, Roaster 3.0, kterou již ovšem nabízí nově založená společnost Roaster Technologies (www.roaster.com). Roaster 3.0 je integrované vývojové prostředí, vytvořené speciálně pro tvorbu apletů a aplikací v jazyce Java. Svým snadným ovládáním a vysokou funkčností je vhodné pro začátečníky i pro profesionální uživatele, kteří pracují s tímto programovacím jazykem (méně vhodné je pro kombinaci Javy s dalšími jazyky). V jednom balíku najdete vše, co pro práci s programy v Javě potřebujete: od editoru zdrojového textu a správce projektů přes kompilátor do bajtového kódu až po výborné ladicí prostředí. Vše je integrováno do jednoho celku se snadno ovladatelným uživatelským rozhraním, které vývoj dále urychluje. Editor Již samotný vestavěný editor zdrojových textů v Roasteru může tvorbu programů v Javě výrazně usnadnit, zvlášť pokud jste dosud pro jejich psaní používali běžný textový editor. První, čeho si na něm všimnete, je barevné a stylové rozlišení různých částí textu podle jejich funkce v programu (viz obrázek 1). Jinou barvu tak mohou mít klíčová slova, jinak jsou zobrazeny řetězce, komentáře a ostatní text. Způsob zobrazení lze uživatelsky nastavit a každý tak může editor uzpůsobit svým zvyklostem. Kromě Javy rozpoznává Roaster také syntax jazyků C, C++, SQL a HTML, což znamená, že i u textů v těchto jazycích můžete využít barevné a stylové rozlišení částí textu. Editor v Roasteru také umí text automaticky formátovat a dodat tak přehledné odsazení bloků programu a zarovnání odpovídajících si složených závorek. Na rozdíl od syntaktického rozlišování ale není formátování uživatelsky přizpůsobitelné. Pokud tedy používáte vlastní styl formátování, musíte si všechno dělat sami. Každé editační okno obsahuje lištu s nástroji, ve které například najdete několik samostatných schránek pro kopírování textu, můžete si zde uložit záložky nebo vybráním názvu metody z nabídky přejít přímo na místo, kde je metoda definována. Tato lišta je plně uživatelsky konfigurovatelná, a lze ji tedy uspořádat a obohatit o další funkce zcela podle vlastního přání. Příjemnou práci s editorem dále usnadňují drobnosti typu zvýraznění odpovídající otevírací závorky při zápisu uzavírací závorky nebo podpora funkce táhni a pusť pro přenášení textu. Editor také umí přehledně zobrazit přeložený bajtový kód, ten ale přirozeně nejde upravovat. Roaster obsahuje poměrně silnou vyhledávací funkci, podporující vyhledávání použitím regulerních výrazů. Vyhledávat lze nejen v aktuálním dokumentu, ale také v dalších dostupných souborech. Správce projektů Při tvorbě komplikovanějšího softwaru se, nejen z důvodu přehlednosti, téměř vždy používá více souborů se zdrojovým textem. Nejinak je tomu i u jazyka Java, kde vlastně tvorba každého apletu zahrnuje minimálně dva soubory, zdrojový text apletu a HTML dokument s odkazem na aplet. Pro přehlednost jsou v Roasteru informace o používaných dokumentech uloženy do jediného souboru, tzv. projektu, ze kterého lze potom přistupovat k libovolnému zahrnutému dokumentu. Nejen že odtud můžete dokument zobrazit v editoru, ale máte zde také okamžitý přehled o všech třídách a jejich metodách, jež jsou v dokumentu definovány. Právě přehledné zobrazení hierarchie tříd, jejich dat a metod, je pro snadný vývoj softwaru v objektově orientovaných jazycích typu Java klíčové. Roaster proto nabízí dvě možnosti snadného přístupu k datům a metodám jednotlivých tříd (samozřejmě kromě přímého editování zdrojového textu). Chvíli mi ale trvalo, než jsem se k těmto skvělým funkcím dostal, protože jsou zcela nečekaně ukryty pod nabídkou V okně Class Browser lze zobrazit seznam všech tříd včetně metod a dat zvolené třídy. V dolní části okna je potom editor, takže lze třídu, tj. kód jejích metod a definici dat, hned na místě upravovat. Možná ještě působivěji, alespoň graficky, působí okno Class Tree, které, jak napovídá název, zobrazuje hierarchickou strukturu tříd zachycující dědičnost formou stromu. Opět lze u zvolené třídy zobrazit její metody a data, a hned je také vidět, co třída zdědila od své rodičovské třídy (viz obrázek 2). Při tvorbě nového projektu nabízí Roaster "čaroděje", jenž po zodpovězení několika jednoduchých otázek typu "vytváříte aplet, nebo aplikaci?" vygeneruje potřebné soubory s kostrou, kterou stačí doplnit vlastním kódem. Do projektu lze samozřejmě průběžně přidávat další soubory, nebo je naopak odebírat. Díky projektu také nemusíte ručně kompilovat jeden soubor za druhým, ale příkazem Make necháte zkompilovat vše, co je potřeba. Kompilátor a Java VM Roaster nepoužívá vlastní kompilátor Javy, místo něj je vestavěn standardní kompilátor javac, který je vlastně také napsán v Javě. Kompilace mi osobně připadala poměrně pomalá (a nešla přerušit), na druhou stranu je možné Roaster díky zásuvné architektuře rozšířit o libovolný kompilátor napsaný v Javě. Kompilátor překládá zdrojový text programu do bajtového kódu, který lze ihned vyzkoušet v aplikaci Roaster Runner. Ta tentokrát sází na vlastní virtuální stroj Javy, který je slušně rychlý. Virtuální stroj s JIT (just-in-time) kompilátorem je dokonce nejrychlejší na platformě Macintosh, a navíc běží na PowerPC i na starších 68k. Zatím je podporována "Java 1.0.2", verze Roasteru 3.1, jež bude zdarma dostupná jako upgrade verze 3.0, bude moci využívat virtuální stroj MRJ 2.0 od Applu (ten bude podporovat Javu 1.1, ale zatím není dostupný). Dnes ještě většina javovských produktů pro Macy používá podobně jako Roaster vlastní virtuální stroje Javy, s integrací MRJ (Mac OS Runtime for Java) do systému lze ale očekávat jejich postupný přechod na tuto systémovou technologii, podobně jako producenti digitálního videa využívají QuickTime. Roaster je také schopen vytvářet samostatně spustitelné aplikace tak, že k bajtovému kódu přibalí vlastní virtuální stroj (asi 1,7 MB). Takové aplikace potom nepotřebují žádný další virtuální stroj a běží jako každá jiná macovské aplikace. To je trochu jiný přístup, než jaký se používá pro vytváření spustitelných aplikací pomocí JBindery v MRJ SDK. Tyto aplikace jsou potom také spustitelné poklepáním, vyžadují ale přítomnost virtuálního stroje MRJ v systému. Roaster v budoucnu na tuto metodu také přejde. Debugger Jedním z nejdůležitějších a nejnáročnějších kroků při vývoji softwaru je jeho ladění. Roaster proto obsahuje vestavěný debugger (viz obrázek 3), který umožňuje provádět program krok za krokem a přesně sledovat jeho chování. Volit lze mezi procházením bajtové nebo zdrojové verze kódu (je-li dostupný zdrojový kód) a k dispozici jsou běžné ladicí nástroje pro provedení dalšího kroku programu. Uživatel si může nechat zobrazit hodnoty lokálních proměnných (nejde je ale měnit) nebo volací sekvenci procedur. Při zobrazení běhového zásobníku a okna Threads ale debugger vytrvale hlásil chyby, takže tato okna nešlo používat. Vestavěný debugger odpovídá snadností ovládání celému prostředí Roasteru. Okna jsou velmi přehledně uspořádána, takže ho můžete hned začít používat bez dlouhého studování manuálu. Dokumentace V poslední době se stalo zvykem, že dokumentace softwaru je dodávána v elektronické podobě jako soubor formátu PDF, a nejinak je tomu i u Roasteru (prohlížecí program Adobe Acrobat Reader je přiložen). Na CD s programem byla bohužel ještě neúplná dokumentace, kompletní verzi je možné nahrát z Webu. Přiložena je také programová dokumentace jazyka Java s popisem "vestavěných" tříd, jejich metod a dat. Tuto dokumentaci lze kdykoliv vyvolat z editoru, trochu mi v ní ale chyběly příklady použití a přesný popis toho, co daná metoda dělá. Hovoříme-li o dokumentaci, neměli bychom opomenou schopnost Roasteru automaticky generovat "dokumentaci" vytvářených programů v podobě HTML stránek. Další software Síla Roasteru 3 není jen v integrovaném vývojovém prostředí, ale také v množství dalšího softwaru, který dostanete jako standardní součást dodávky. Přímo od Roaster Technologies pochází vývojová verze softwaru Interface Brewer pro vizuální tvorbu uživatelského rozhraní. Z tohoto pohledu je neméně zajímavá přítomnost knihovny prvků Netscape Internet Foundation Classes pro tvorbu uživatelského rozhra-ní, spolu s Netscape IFC Constructorem, což je javovská aplikace pro grafickou tvorbu rozhraní použitím IFC (viz obrázek 4). Určitě užitečný je i balík JDBC (Java Database Connectivity) od OpenLink Software pro napojení javovských programů na ODBC databáze. Dále zde najdete knihovny pro práci s 3D objekty (J3D SpaceCrafter), sadu pro tvorbu tabulek, stromů apod. Samozřejmostí je také přítomnost celé řady vytvořených apletů, z nichž mnohé jsou doplněny zdrojovým textem. Shrnutí Roaster vyniká uživatelsky příjemným rozhraním, které tvorbu Java apletů i aplikací zrychluje a usnadňuje. Za vyzdvižení stojí snad vše, co obsahuje, od editoru přes Browser a Class Tree okna až po debugger (i s jeho chybami). A to jsme se nezmínili o možnosti tvorby přenositelných zip souborů nebo o podpoře skriptovací technologie AppleScript.7 0778/DĚD o Roaster 3.0 K recenzi poskytla firma: Roaster Technologies, 725 Concord Avenue, Cambridge, Massachusetts 02138, U.S.A. www.roaster.com Cena: 99 USD Název: Wacom ArtPad PenPartner Autor:Nový tablet velikosti A6 01 Firmě Wacom se v minulosti podařilo výborně prosadit na poli grafických tabletů v podstatě snímačů polohy pera na speciální desce a "odesílačů" jejich polohy do počítače. Od dob prvních tabletů šel vývoj dál a dál a Wacomu se podařilo stát se světovým výrobcem číslo jedna právě díky na grafiky orientovaným výrobkům s rozumnou cenou a novou generací funkcí. Současný stav Cena tabletů bohužel vymezila jejich použití na profesionální komunitu grafiků a žádná levná alternativa pro laiky a amatéry neexistovala. A to až dosud. Po poměrně úspěšné sérii tzv. ArtPadů se Wacom odvážně pustil do ještě levnějších vod a pro nás ostatní vytvořil novou generaci tabletů typu PenPartner. Při až dosud nevídané koncové ceně pod 4 000 korun jsou tyto tablety dostupné pro každého uživatele a pro každou kancelář, tedy pokud jejich použití dává v daném případě alespoň trochu smyslu (nebo zábavy). Vzhledem k okolnostem je PenPartner samozřejmě kompromisním řešením. Principiálně nejde o žádnou revoluci, ale o další poskočení na cestě evoluce. Je to standardní představitel tabletu fungujícího na elektrostatickém principu velikosti A6. Pokud jste se s něčím takovým nesetkali, základem je bezdrátové plastikové pero, jehož poloha je snímána destičkou připojenou do sériového portu vašeho počítače (v daném případě je proud brán pomocí průchozího konektoru z portu klávesnice). Díky použitému principu je poloha špičky pera snímaná bezdotykově a tablet reaguje již při vzdálenosti cca 1 cm. V takovém případě je činnost tabletu v rámci Windows ekvivalentní pohybu myši bez stisknutí tlačítka. Při přitlačení pera na destičku se "přidá" podržení tlačítka. To ale jen v případě, že nehodláme tablet používat v nějaké grafické aplikaci, kam patří. V programech jako je Painter či jeho mdlejší bratříček Dabbler může-me pomocí tabletu naprosto přirozeným způsobem kreslit, a především využít důležité vlastnosti přístroje citlivosti na tlak. Kompatibilní aplikace totiž mohou využít rozpoznávání až 256 úrovní tlaku na aktivní plochu tabletu a přizpůsobit tomu chování právě používaného nástroje. Takto to funguje i přes tenčí papír, který si můžeme položit na tablet a pěkně obkreslovat... Předpokládám, že grafikům není třeba již dále zdůrazňovat výhody takového kreslení, v opačném případě totiž trpí naprostou ztrátou představivosti a soudnosti a jsou pro praxi nepoužitelní. Co nám nabízí? Možnosti tabletu PenPartner se zdají být dotaženy k dokonalosti. Plastikové pero váží pouhých 12 g, vlastní jedno tlačítko, které většinou simuluje to pravé na myši. Tyto modely pera mají dokonce z druhé strany elektronickou gumu (taktéž citlivou na tlak) pokud pero obrátíme, většina aplikací automaticky přepne na nástroj mazání, což je neobyčejně příjemné a přirozené. Pro profesionály bych ovšem podotknul, že dražší bratříčkové tohoto tabletu v rámci aplikací Photoshop a Painter umí měřit i náklon pera, což při malování kaligrafickými a podobnými pery je další lahůdkou navíc, která by měla zaplatit cenový rozdíl. PenPartner je viditelně určen pro domácí a kancelářské použití. Jeho pracovní plocha A6 (128 mm x 96 mm) se může zdát být malá, za tuto cenu ale nemůžeme být nenasytní a pro podpisy a malé skici poslouží dobře. Ostatně, vzhledem k rozlišení 1 000 lpi jde o ekvivalent monitoru s 5 040 x 3 780 body. Shrnutí V současnosti se PenPartner dodává ve dvou variantách: první obsahuje tablet PenPartner, pero PenPartner s elektronickou gumou, stojánek na pero,a CD-ROM s ovladači a uživatelskou příručkou. Druhá varianta navíc obsahuje další disk s programy Dabbler 2.0SE a Kai\s Photo Soap SE o každém již byla v PC WORLDu řeč, a nemáte-li žádnou lepší aplikaci pro úpravu obrázku, investovat tu tisícikorunu navíc se určitě vyplatí. Běžné utility pro kreslení se těmto programům nemohou vyrovnat. Působivý je zejména "Soap", který plně podporuje tlakem ovládané nástroje, a navíc je dokonale znázorňuje štětce mají různý vzhled podle jejich přitlačení na "plátno". Tohle je nový svět levných osobních digitálních fotoaparátů, kamer a dalších "hračiček", které nám usnadní a obohatí soužití s počítačem. S novými cenovými relacemi firmy Wacom tam patří i tablety, jež mohou obohatit výrazové prostředky vaší firmy, osoby, ale také vašeho dítěte.7 0780/CID o Název: Novell BorderManager Autor:Koncem měsíce srpna společnost Novell uvedla na trh svůj nejnovější produkt s názvem Novell BorderManager, který představuje integrovanou rodinu adresářově založených síťových služeb. 01 Funkce nabízené BorderManagerem můžeme pro názornost rozdělit do několika skupin: řízení přístupu, bezpečnost, zvýšení výkonu, připojení k Internetu, podpora mobilních uživatelů a centrální správa. Řízení přístupu umožňuje organizacím definovat přístupová práva k Internetu pro objekty NDS (uživatel a skupina) nebo pro stanice s určitou IP adresou, DNS jménem, případně adresou podsítě. Omezení přístupu lze nastavit na mnoha úrovních podle konkrétní URL, hostitelského počítače nebo IP adresy podsítě, portu, času atd. Zajímavým doplňkem, který umožňuje filtrovat přístup uživatelů k WWW serverům podle jejich obsahu, je CyberPatrol od firmy Microsystems. Tento software obsahuje pravidelně aktualizovanou databázi WWW adres rozdělených do 13 skupin (např. sport a zábava, sexuální výchova). Pokud chcete uživatelům znemožnit přístup na stránky s určitou tematikou, stačí pouze zaškrtnout příslušnou skupinu. Aktualizace databáze vše ostatní vyřeší za vás. Otázkou zůstává, v jakém počtu budou do databáze zahrnuty české webové servery. S BorderManagerem získáte CyberPatrol ve zkušební verzi na 45 dní. Po uplynutí této doby se deaktivuje seznam v oblasti sportu a zábavy. Ostatní seznamy zůstanou aktivní, ale nebudou aktualizovány. Pro obnovení plné funkčnosti produktu je třeba zakoupit předplatné u firmy Microsystems. Bezpečnost Cílem zabezpečení sítě je zabránit neautorizovanému průniku do sítě a narušení integrity, případně odcizení dat. Bezpečnost sítě v BorderManageru zajišťují firewallové služby a virtuální privátní sítě. Služby firewallu přinášejí zvýšenou bezpečnost prostřednictvím tříúrovňové ochrany. Na nejnižší úrovni pracuje paketový filtr, který patří mezi nejběžnější a nejstarší způsoby zabezpečování lokálních sítí. Je možné filtrovat např. protokoly IPX, TCP/IP a AppleTalk. Nadstavbou paketových filtrů je převod síťových adres (Network Address Translation NAT), jenž umožňuje použít pro připojení k Internetu i neregistrované IP adresy, a navíc skrývá interní síťové adresy před uživateli veřejné sítě. Nad paketovou filtrací a převodem adres (na druhé úrovni) běží obvodové gatewaye (IPX/IP a IP/IP gateway). Poslední úroveň firewallové ochrany představují aplikační proxy servery. Proxy server je možné nakonfigurovat jako klasický proxy-cache-server nebo jako reverzní proxy-cache-server, který je v terminologii Novellu označován jako HTTP Accelerator. Virtuální privátní sítě umožňují vytvářet bezpečná spojení po Internetu. Bezpečnost přenášených dat je zajištěna asymetrickým šifrovacím algoritmem. Bohužel se u tohoto produktu projevuje omezení, dané americkými zákony. Zatímco v USA se BorderManager dodává se 128bitovým kryptováním, na vývoz je určena verze pouze se 40bitovým klíčem. Zvýšení výkonu Pro zrychlení přístupu k informacím na Internetu se běžně využívá proxy-cache-serverů. V BorderManageru je použita objektová cache nové generace (Novell Internet object cache), která je založena na technologii Harvest/Squid. Tuto cache lze využít třemi způsoby. Prvním z nich je klasická proxy cache. V tomto případě BorderManager ukládá navštívené WWW stránky do své vyrovnávací paměti. Při opakovaném přístupu na takto uložené stránky je odezva rychlejší, a navíc se šetří přenosová kapacita linek do Internetu, protože vše se děje v rámci lokální sítě. Druhou variantou je hierarchická proxy cache, jejíž nasazení je výhodné zejména pro velké firmy s více pobočkami. Hierarchická cache umožňuje nadefinovat sousedské a rodičovské vztahy mezi proxy servery v síti. K vzájemné komunikaci mezi těmito servery se používá Internet Cache Protocol (ICP). Jakmile klient vznese požadavek na WWW dokument, který není umístěn v cache, BorderManager se zeptá okolních sousedů a rodičů. Pokud některý z nich odpoví kladně, je dokument přenesen ke klientovi. Jestliže požadovaný dokument není v celé hierarchii nalezen, vyžádá si ho jeden z rodičovských serverů u příslušného webového serveru. Posledním případem je BorderManager v režimu reverzního proxy-cache-serveru (HTTP acceleration). Toto nastavení má za úkol ulehčit webovému serveru, který je velice často úzkým hrdlem infrastruktury intranetu nebo Internetu. V podstatě se jedná o přesun všech statických dat na server s BorderManagerem, jenž je předřazen vlastnímu Web serveru. A ten má nyní dostatek času věnovat se generování dynamických stránek. Další funkce Součástí BorderManageru je i Novell Internet Access Server 4.1 (NIAS). Ten zajišťuje směrovací služby a vzdálený přístup uživatelů k síti. Vlastností směrovacích služeb lze využít při připojení sítě k Internetu pevným nebo vytáčeným spojením. Vzdálení uživatelé se mohou připojit k síti buď jako vzdálený uzel (remote mode), kdy mohou pracovat stejným způsobem jako na lokální stanici, nebo se připojí k vyhrazené lokální stanici v síti a po dálkových spojích jsou přenášeny jen povely z klávesnice nebo myši a změny obrazovky (remote control). Nevýhodou vzdáleného přístupu k síti je, že není kryptován. Naopak velkou výhodou BorderManageru je jeho těsná integrace s NDS a z toho vyplývající zvýšená bezpečnost (díky autentifikaci uživatelů) a možnost správy celého systému z jediného místa (z NetWare Administratoru). Instalace K instalaci systému BorderManager potřebujete server s IntranetWarem. Pokud je váš stávající server již příliš vytížen nebo žádný nemáte, nezoufejte. Součástí dodávky BorderManageru je totiž i druhá uživatelská verze IntranetWaru. Díky tomu můžete BorderManager nainstalovat na prázdný počítač, aniž byste museli utrácet peníze za nákup dalšího systému IntranetWare. Samotná instalace se spouští standardním způsobem z modulu INSTALL.NLM. V jejím průběhu dojde k nainstalování vlastního BorderManageru, Novell Internet Access Serveru 4.1 a Support Packu 3.0. K dokončení serverové části instalace je samozřejmě nutné provést restart serveru. Další instalační kroky se provádějí na pracovních stanicích. Jedná se zejména o instalaci nového klienta (IntranetWare Client 2.2) a snap--in modulu, který slouží ke konfiguraci BorderManageru. O úspěšné instalaci těchto komponent se lze snadno přesvědčit spuštěním NetWare Administratoru (NWADMN95.EXE). Pokud se ve vlastnostech serveru objeví stránky BorderManager Setup, Virtual Private Network, Web Proxy Cache a Outgoing Rules, je vše v pořádku. Instalací ale vše nekončí. Teprve po jejím ukončení nastává další, mnohem obtížnější fáze konfigurace jednotlivých složek BorderManageru. Paketové filtry Paketovou filtraci má v BorderManageru na starosti směrovač z Novell Internet Access Serveru (NIAS). Z hlediska filozofie jeho fungování se jedná o poměrně jednoduchou záležitost. Ale vlastní nastavení mezi triviální akce rozhodně nepatří. Při prvním restartu serveru po instalaci se zavede modul BRDCFG.NLM, který je určen k zabezpečení síťového rozhraní připojeného k veřejné síti (public interface). Pokud tuto ochranu spustíte, bude zablokován všechen IP a IPX provoz s výjimkou dat přicházejících od IP bran, proxy a VPN serverů. K nastavení filtrování na směrovači NIAS 4.1 slouží 2 moduly INETCFG.NLM (spuštění podpory filtrování pro jednotlivé protokoly) a FILTCFG.NLM (konfigurace filtrů). Z prostorových důvodů se zde nemohu detailně rozepsat o postupu nastavení těchto filtrů pro různé protokoly (např. TCP/IP, IPX, AppleTalk). Network Address Translation pro BorderManager zajišťuje také NIAS. Konfigurace převodu síťových adres se provádí na serveru opět prostřednictvím modulu INETCFG. NLM (Bindings -> TCP/IP -> Expert TCP/IP Bind Options). Převod síťových adres může pracovat ve třech režimech v dynamickém (IP adresy klientských stanic jsou v paketech dynamicky změněny na jednu veřejnou IP adresu), statickém (každý klient ve vnitřní síti má nakonfigurovánu i svou vnější IP adresu) nebo dynamickém a statickém (kombinace předchozích dvou). IPX/IP a IP/IP obvodová gateway IPX/IP gateway umožňuje klientům získat přístup do intranetu nebo Internetu, přestože používají protokol IPX. Tuto funkci zajišťuje speciální Winsock DLL od Novellu, který používá společně s TCP/IP i TCP/IPX. Gateway nahrazuje v paketech TCP/IP hlavičku a IPX adresu klienta svojí vlastní TCP/IP hlavičkou a IP adresou, a naopak. IP/IP gateway je funkčně podobná převodu síťových adres v dynamickém režimu. Výhoda použití brány IP/IP místo převodu adres spočívá v možnosti snadno kontrolovat a řídit přístup na WAN rozhraní (např. do Internetu), což v případě nasazení NAT nelze. Konfigurace obvodových bran se provádí díky NetWare Administratoru (ve vlastnostech serveru na stránce BorderManager Setup). Virtuální privátní sítě používají k vytvoření spojení mezi dvěma servery tunelování. Jeden ze serverů je master a druhý slave. Ke každému master serveru může být připojeno až 256 slave serverů. Nastavení obou typů serverů se provádí na serverové konzole pomocí modulu VPNCFG.NLM. Během konfigurace jsou vytvořeny soubory, obsahující informace nutné k vytvoření šifrovaného kanálu. Tyto soubory si musí správci jednotlivých serverů zahrnutých do VPN mezi sebou vyměnit. Dále se pokračuje na stanici připojené k master serveru spuštěním NetWare Administratoru. Zde je nutno (na stránce Virtual Private Network ve vlastnostech serveru) přidat do VPN všechny slave servery. Po dokončení této operace jsou servery ve VPN zesynchronizovány a je možné vyzkoušet komunikaci. Služby proxy cache Jak už víte z předchozího textu, lze vyrovnávací paměť BorderManageru využít jako standardní proxy cache, reverzní proxy cache nebo hierarchickou cache. Aby bylo možné využívat rychlejšího přístupu k informacím, je nutné nejprve služby proxy cache v NetWare Administratoru aktivovat (stránka BorderManager Setup ve vlastnostech serveru). Další kroky se už provádějí na stránce Web Proxy Cache. Nejjednodušší je situace v případě konfigurace standardního proxy-cache-serveru stačí pouze zaškrtnout volbu Enable HTTP Proxy. V případě reverzního proxy-cache-serveru je nutné, kromě zatržení příslušné volby, vytvořit seznam všech Web serverů, pro které má být vyrovnávací paměť funkční. Pokud chcete využít i výhod hierarchické cache, je třeba obdobným způsobem nadefinovat okolní proxy servery. U těchto musíte mj. určit, zda se jedná o souseda (peer), rodiče (parent) nebo CERN server (servery, které neumějí pracovat s protokolem ICP). Další konfigurační parametry proxy cache služeb (adresář pro ukládání dat, maximální velikost vyrovnávací paměti atd.) lze nastavit na serveru (modul PROXYCFG.NLM) nebo na stanici (NetWare Administrator). Pro monitorování, jak je využita proxy cache (aktivity klientů, využití paměti, statistiky atd.), můžete sledovat obrazovku Proxy Console běžící na serveru. Závěr BorderManager patří díky množství a kvalitě poskytovaných služeb nepochybně ke špičce ve své kategorii. Pokud tedy uvažujete o připojení firemní sítě k Internetu, neměl by BorderManager uniknout vaší pozornosti.7 0786/JL qNovell BorderManager snadná správa z jednoho místa výkon integrace s NDS rozsah poskytovaných služeb cena Co získáte s BorderManagerem? lIntranetWare (verze pro 2 uživatele) lNovell Internet Access Server 4.1 lMicrosystems CyberPatrol (zkušební verze na 45 dní) lNetscape Navigator 3 Název: FlightCheck Hlídací pes na DTP Autor:Sprogramem FlightCheck samotným nic nevytvoříte. Slouží totiž pouze pro kontrolu dokumentů před jejich tiskem, kdy si celý soubor "přebere" a poté vás obšťastní haldou informací o chybějících obrázcích, špatných fontech apod. 01 Aplikace si umí poradit s formáty souborů používaných v nejznámějších DTP programech, jako je např. QuarkXPress, PageMaker a Photoshop. Jak praví dokumentace, umí odhalit 140 možných problémů, což jsem ale nebyl schopen z pochopitelných důvodů ověřit. Instalace Tato činnost nepatří mezi příjemné, protože nejdříve chce instalační program sériové číslo, a poté se vlastní FLIGHTCHECK dožaduje 24místného (!!!) "aktivačního kódu". Aby toho nebylo dost, ještě dostanete hardwarový klíč. Požadavky programu jsou skromné a zahrnují nějakou verzi Windows a tomu odpovídající hardware (nebo Macintosh). Já jsem testoval verzi pro Windows 95. Jinak se celý program nainstaluje bez problémů z jedné diskety. Zhruba 50stránková dokumentace velice zhuštěně vysvětluje jednotlivé funkce programu a předpokládá se, že o dané problematice již něco víte. Jinak je poměrně přehledná, i když číst ji není třeba, protože se program ovládá příjemným způsobem, až na chybějící nástrojovou lištu s ikonkami, které by urychlily činnost. To je ale vše, co se o programu dozvíte, protože nápověda, natožpak kontextová, jaksi neexistuje, což už je dnes skutečný archaismus. Princip činnosti Nejprve vytvoříte v nějakém tom DTP programu dokument. K tomu ještě FlightCheck nepotřebujete a ten se o tuto činnost ani nezajímá. Poté obvykle nastává časově, a často i finančně náročná činnost odhalování různých chyb typu, že dokument má větší formát než papír v tiskárně, místo obrázku se vytiskne pouze rámeček apod. Zde se hlásí ke slovu FlightCheck, který dokáže podobné problémy odhalit ještě dříve, než se cokoliv vytiskne, a ještě nabídne radu, jak tu kterou nesnáz odstranit. A proto-že jsou obvykle soubory potřebné k tisku umístěny na různých místech, je program schopen vytvořit adresář, kde shromáždí všechny soubory potřebné pro tisk, tj. hlavně fonty a obrázky. Ten si pak můžete kopírovat kam chcete a na dokumentu by se to nemělo projevit (ale ve Windows člověk nikdy neví...) Kontrola Chcete-li zkontrolovat dokument, stačí spustit FlightCheck a otevřít požadovaný soubor. Poté si chvilku počkáte a připomínky jsou na světě. Ty by se daly rozdělit do třech hlavních částí barvy, fonty a obrázky, o kterých se ještě můžete dozvědět různé podrobnosti. Například ťuknutím na název chybějícího obrázku se otevře další okénko s jeho charakteristikou, a program ho zobrazí či nabídne jeho vyhledání. Program ještě dokáže ohlídat vzhled stránky (layout), kde lze opět zobrazit rozmístění jednotlivých objektů na stránce včetně jejich charakteristiky. Na obrazovce se po kontrole objeví dvě okénka: jedno zobrazuje chybné soubory či fonty a v druhém se můžete dočíst o možném řešení těchto problémů. Nečekejte však nějaké zázračné rady, pokud váš dokument obsahuje chybný font, FlightCheck vám doporučí jej změnit. Nezobrazují se pouze chyby v dokumentu, ale i různá varování o nastaveních, která by mohla zapříčinit problémy. Zkontrolovat se dá opravdu mnoho, a tak také tvůrci programu přidali možnost nastavení. Na tom by nebylo nic divného, kdyby téměř všechny položky nesoustředili do jednoho okénka. Naštěstí se dá celé nastavení uložit a znovu vyvolat. Drobné chybičky Zkoušel jsem zkontrolovat výstupy z CorelDraw 6.0, což by měl také program umět, nicméně neumí a neporadí si ani s verzí 5.0. To není chybička, ale spíše chyba. Dále si program při každém spuštění kontroluje ovladače tiskáren a všechny fonty, což při mých osmi nainstalovaných tiskárnách a padesátce fontů není hned. Poslední připomínku bych měl k nedotčenosti programu Internetem. V době, kdy se stále více textů vydává nejen na papíře, ale i v elektronické podobě, by mohl FlightCheck zohlednit i tuto skutečnost. Pro koho? Podle mého názoru by se FlightCheck hodil do grafických studií, která by tak ušetřila hlavně čas, a především do tiskáren, kam zákazníci nosí již hotové předlohy v elektronické podobě. Na místě by se tak dalo zjistit, zda je předloha v pořádku, a v opačném případě ji ihned vrátit klientovi.7 0788/OK o FlightCheck for Windows komplexní kontrola dokumentu možnost vytvoření adresáře shromažďujícího všechny potřebné soubory jednoduché ovládání chybějící nápověda hardwarový klíč K recenzi poskytla firma: MarkzWare Software 1805 East Dyer Rd., Suite 101, Santa Ana, CA 92705, USA www.markzware.com Cena: 399 USD Název: Diamond Monster Sound Zvukové karty zařadilo do svého výrobního programu již velmi mnoho firem. Dávno je pryč doba, kdy jsme se při výběru museli rozhodovat mezi výrobky tří značek. A tak se na pultech obchodů i v testech mnohdy setkáváme s názvy výrobců, jež slyšíme poprvé. Nebo zjistíme, že některá ze známých firem rozšířila výrobní sortiment právě o zvukové karty. K takovým patří i firma "Diamond", která je známá především výrobou kvalitních a výkonných grafických karet pro PC. Není tomu tak dávno, kdy dodala na trh první ze zvukových karet Diamond Monster Sound, jež je určena do PCI slotu. Autor:Pojďme se nejdříve podívat na informace uvedené na krabici. Ty totiž často ovlivňují první dojem případného kupujícího. Výrobce dal v tomto případě důraz na vyzdvižení 3D zvukových možností karty, dále na možnost připojení až 4 reproduktorů a na vestavěný 32hlasový tabulkový syntetizér. Poslední upozornění informují o minimálních požadavcích na systém PC. Kdo chce tuto kartu používat, musí mít nainstalován systém Windows 95 a pentiovské srdce PC musí tlouci minimálně frekvencí 90 MHz. 01 K navození dojmu třetího rozměru zvuku používá Diamond zvukovou technologii původně vytvořenou pro potřeby simulací virtuální reality NASA s názvem "A3D". Na pohled Karta sama je krátká a pro její instalaci potřebujete v počítači jeden volný PCI slot. Při bližším pohledu je zřejmé, že zmíněný tabulkový syntetizér je umístěn na zvláštním modulu, který je ke kartě připojen přes "wavetable". Tabulková syntéza používá 2 MB velkou zvukovou banku (paměť ROM), v níž jsou uloženy všechny vzorky nástrojů podle standardu General MIDI (všech 128 základních nástrojů a bicích). Paměť i čip syntetizéru nesou označení QDSP. Na druhý pohled zaujme popis přípojných konektorů. Najdete tu totiž 2 zvukové výstupy určené pro 2 páry aktivních reprosoustav k navození dokonalejšího pocitu z prostoru za pomoci třírozměrných zvukových možností karty. Uvnitř krabice je kromě vlastní karty a velmi sporého manuálku přibalen CD-ROM disk nazvaný "Super CD", který obsahuje instalační utility, ovladače, manuály v elektronické podobě a další informace nejen k této zvukové kartě, ale i k dalším výrobkům. Tento CD-ROM je totiž dodáván ke všem hardwarovým zařízením firmy Diamond. Dále jsou dodány tři herní tituly, které více či méně demonstrují prostorový zvuk "TigerShark" (bitva na moři i pod hladinou), "Outlaws" (hra typu Doom z Divokého západu od Lucas Arts možno hrát i na síti) a "SimCopter" umožňuje použít i města vytvořená v "SimCity 2000"). Na vlastní kůži Jak již vyplynulo, k instalaci je třeba funkční CD--ROM mechanika. Průvodce instalací je přehledný a instalace sama probíhá bez nejmenších problémů. Stačí vybrat instalovaný hardware (v našem případě multimediální zvukovou kartu "Monster Sound") a nechat počítač pracovat. Po přestartování počítače se v nástrojovém panelu (ve Windows 95 standardně vpravo dole na obrazovce monitoru) objeví kromě symbolu reproduktoru ještě jedna ikonka ve tvaru notičky. Přes ni lze vyvolat konfigurační panel této zvukové karty a v něm nastavovat parametry nahrávání, 3D zvuku, nebo připojených reproduktorů či sluchátek. Tudy se také můžete pomocí čtyř speciálních testovacích aplikací ponořit do světa třírozměrného prostoru. Tyto aplikace pěkně demonstrují možnosti 3D zvuku. Po instalaci se objeví v nabídce další programová skupina, nazvaná "Diamond", ve které jsou prográmky potřebné pro eventuální práci. Kromě všude přítomných přehrávačů zvukových CD, MIDI souborů a nahraných WAV zvuků je tu i jednoduchý prográmek pro nahrávání a základní střih zvuků a aranžování MIDI skladeb. Ten druhý umožňuje nahrávat z případné MIDI klaviatury. Horší je to už s možností dodatečné editace tady toho příliš nezvládne (na druhou stranu, je zadarmo). Mixer umožňuje regulovat každý druh zvuku jednotlivě. Vlastní syntetizér, který tvoří MIDI zvuky, obsahuje 2 MB velkou ROM paměť, což je slibná informace. Zvuky jsou na svoji kategorii dobré (jevily se mi lépe, než např. základní banka Sound Blasteru AWE 32), samozřejmě je nemůžeme porovnávat s jinými 4MB zvukovými bankami, obsahujícími efektové procesory. Zvuk z karty je čistý a dobré je i odrušení od okolních zařízení v počítači. To však platí do té doby, dokud na softwarovém mixeru nenastavíte hlavní ovladač hlasitosti do blízkosti maximální možné hodnoty. Pokud se tomu vyhnete, budete s kvalitou zvuku spokojeni. Zvuk ve virtuálním prostoru Pomocí nepatrných zpoždění, s nimiž se zvuk dostává do uší posluchače, je docíleno výborných výsledků. Tak dokážete určit polohu zdroje zvuku, a to nejen vpravo či vlevo, ale i vpředu, resp. vzadu a nahoře, resp. dole. To je znát jak při poslechu přes sluchátka, tak přes reproduktory (použití 2 reprosoustav tento dojem velmi umocňuje, ale v praxi máme málokdy místo na usazení čtyř reproduktorů v ideální pozici k posluchači). Výsledek stojí za to, nicméně horší je to s podporou tohoto standardu v konkrétních aplikacích. To částečně řeší kompatibilita s 3D zvukovým standardem "Microsoft Direct Sound 3D", který je však podporován pouze některými počítačovými hrami (tři z nich jsou dodány), nicméně v těchto aplikacích stejně není dosaženo tak "prostorového" zvuku, jako ve výše zmíněných speciálních testovacích aplikacích. Z výše uvedeného vyplývá, že se jedná o kartu, která firmě Diamond rozhodně nedělá hanbu. Své uplatnění najde u širokého pole zákazníků hráčům počítačových her navíc umožní přístup do světa 3D zvuku.7 0816/DĚD o Diamond Monster Sound dobrý 3D zvuk 2MB tabulková syntéza slabší základní softwarové vybavení cena (6 490 Kč) K recenzi poskytla firma: ALT Distribution, Na Křivce 96, Praha 10 Název: iNet Developer 2.0 vývojové prostředí pro Web Autor:Roman Barták 01 Tvorba kompletního řešení webovského serveru v sobě zahrnuje celou řadu činností. Pomoci při tom může software iNet Developer kanadské firmy Pictorius (www.pictorius.com), který lze charakterizovat jako týmově orientované vývojové prostředí pro tvorbu síťových aplikací. Balík iNet Developer se skládá z trojice modulů: editor iNet Developer, ve kterém se vytváří struktura i obsah hnízda WWW stránek, Application Server, zodpovídající ve spolupráci s webovským serverem za publikování stránek na Webu, a konečně grafické vývojové prostředí Prograph, ve kterém to vše bylo naprogramováno. iNet Developer Jádro celého balíku tvoří aplikace iNet Developer pro tvorbu struktury a obsahu webovského hnízda. V editoru iNet Developer se nejprve definuje hierarchická struktura hnízda webovských stránek, kterou lze později libovolně měnit. Protože všechny stránky jsou zde uchovávány v interním formátu v jediném souboru, lze k nim snadno přiřadit přístupová práva pro různé uživatele.Každé stránce lze také jednoduše přiřadit podmínky, kdy se může ve webovském prohlížeči zobrazit. iNet Developer 2.0 má také nově zařazenu možnost definovat stránku jako kanál (channel), který se potom automaticky načítá do prohlížeče (tzv. push technologie). iNet Developer umožňuje do stránek importovat již vytvořené HTML soubory, takže je možno zachovat kontinuitu při přechodu z klasických stránek (podporován je i export do HTML souboru). Do importované stránky ale nelze přidávat další prvky, a tak se schopnosti editoru projeví jen při přímé tvorbě stránek. Do stránek lze na libovolné místo vkládat běžné HTML prvky jako jsou text nebo obrázky, je možné vytvářet oblasti s formulářovými prvky nebo vkládat Java aplety a ActiveX prvky. Tabulky a databáze V iNet Developeru existuje jeden prvek, tzv. datový objekt, který u jiných editorů nenajdete. Datové objekty těží z integrovaného prostředí iNet Developeru a Application Serveru, vlastně se jedná o front-end rozhraní k tabulkám a databázím. Tabulky lze interně vytvářet přímo v iNet Developeru a přes webovskou stránku je lze potom zobrazit, přidávat do nich další řádky /záznamy nebo řádky upravovat, resp. mazat (pozor, nejedná se o tabulky ve smyslu HTML, ale spíše o malé databáze). Stejným způsobem je možno přistupovat i k externím ODBC databázím jako je Oracle, Sybase nebo Informix. Navigační prvky iNet Developer ovšem navíc nabízí možnost vložit na stránku automatické navigační prvky, odkazující například na všechny potomky stránky, na sousedy stránky nebo na jejího rodiče v hierarchické struktuře. Agenti Kromě víceméně klasických HTML prvků lze funkčnost stránek obohatit použitím tzv. agentů. Jednodušší agenti na stránku umisťují aktuální datum a čas, případně oblíbený čítač počtu přístupů, další reklamní nápisy, až po agenty nabízející komplexní služby. Mezi takové patří např. Sitemap, zobrazující struktu-ru webovského hnízda, nebo Search pro vyhledávání v lokálních stránkách. Práce s agenty je přes jejich schopnosti triviální. Umístíte je na stránku, případně upravíte některé jejich parametry, a vše hned funguje. Žádné složité programování CGI skriptů. Application Server Vše dohromady to pak vypadá asi takto. Na webovský server přijde žádost o zobrazení stránky. Tato žádost je podstoupena iNetHelperu (dostupný je v podobě CGI nebo DLL knihovny pro ISAPI kompatibilní servery), který spustí Application Server (pokud už neběží) a požádá ho o dotyčnou stránku. Application Server stránku vygeneruje a předá ji zpět webovskému serveru, přes nějž se dostane až k uživatelovu prohlížeči. Na celém principu je důležité i to, že ho lze prakticky snadno realizovat. Do příslušné složky na webovském serveru umístíte soubor iNetHelperu (cgi nebo dll), ve svém webovském prohlížeči zadáte adresu stránky (ta má méně obvyklý, ale pochopitelný tvar) a ono to funguje. Prograph Poslední součástí balíku je grafické vývojové prostředí Prograph, ve kterém byly obě předchozí aplikace vytvořeny. Prograph je vizuální objektově orientovaný jazyk, důsledně zaměřený na tvorbu programů řízených tokem dat. Programy se v Prographu vytvářejí v grafickém prostředí, kde se skládají jednotlivé programové bloky/funkce, a spojnice mezi bloky pak přirozeně reprezentují tok dat. Zvlášť dobře se zde pracuje s iterací, rekurzí a cykly, trochu netradičně je řešeno větvení programu, kdy se odskakuje do jakési další úrovně. K dispozici je celá řada nadefinovaných funkcí. Přirozená je zde tvorba paralelních větví výpočtu, a tak jsou programy již dnes připraveny pro paralelní zpracování na více procesorech (zatím ale není implementováno). Vývojář má možnost zařadit do programu synchronizační větve, určující, že daná funkce se bude počítat až po jiné funkci. Pro vývoj aplikací je vždy nezbytné kvalitní ladicí prostředí (debugger). To je v Prographu integrováno a práce s ním je velice jednoduchá. Prograph má totiž vestavěný interpreter, a tak lze v kterékoliv fázi vývoje vyzkoušet funkčnost již vytvořených částí. A pokud vás zajímá hodnota vstupující, resp. vystupující z nějaké funkce, stačí ukázat na příslušný port a tato hodnota se ihned zobrazí. Přiložen je hlavně zdrojový kód Application Serveru, což v praxi znamená, že lze Application Server uzpůsobit vlastním potřebám a přidat do něj zcela libovolné funkce. Shrnutí Za vyzdvihnutí určitě stojí jednoduchá práce s agenty, podpora push technologie a DHTML, a zvláště pak možnost vytvářet front-end rozhraní k databázím. Vše lze navíc ihned zařadit do stávajícího webovského prostředí. Cena softwaru na druhou stranu rozhodně není zanedbatelná (1 495 USD).70817/JL q Název: UPS Pulsar EL2 Test malého záložního zdroje Autor:Bedřich Smetana 01 Když se řekne UPS, tak si každý věci znalý představí rozměrnou a těžkou krabici, která je určena pro zabezpečení počítačových systémů před poruchami a výpadkem napájecí sítě. Existuje však možnost, jak zabezpečit třeba jen modem, důležitý fax či telefon, nebo třeba i malý počítač, aniž by musela být kupována velká UPS? Existuje a jmenuje se Pulsar EL2. Pulsar EL2 je výrobek firmy MGE a je určen pro zabezpečení dodávky proudu pro malá kancelářská zařízení, jako jsou modemy, faxy, tiskárny a telefonní přístroje, případně i menší počítače nebo součásti serverových systémů. Technické specifikace Velmi malá (73 x 165 x 194 mm) a lehká (něco málo přes 1 kg), po stránce designu dobře zvládnutá krabička v sobě ukrývá off-line záložní zdroj s výkonem 220 VA. To, že je tato UPS tak malá, zapříčiňují Ni-Cd baterie (obdobné, jaké se využívají u notebooků), které mají také velkou životnost (6-7 let) a nemají paměťový efekt. UPS disponuje také filtrem pro odstranění rušení na síťovém napětí. Provedení Samotné zapojení do provozu není nikterak složité, z vašeho počítače nebo jiného hardwaru odpojíte napájecí kabel a zasunete jej do Pulsaru. Z toho vedou napevno přidělané dvě šňůry se standardizovanými tříkolíkovými konektory, které zapojíte do vašeho zařízení (například počítač a monitor), a můžete začít pracovat. Čelo přístroje obsahuje tři LED diody, jež indikují stav UPS. První dioda informuje o přivádění proudu do napájeného přístroje, druhá o stavu baterií (dobíjení/provoz) a třetí o stavu, kdy může dojít k poškození UPS. Kromě toho je zde také tlačítko na odpojení napájených přístrojů, které může sloužit jako společný síťový Nevýhodou je, že UPS nevydává žádný akustický signál o tom, že se přepnula na provoz z baterií a že se blíží ke konci se svojí kapacitou. Při výpadku proudu se tak jen tiše přepne do provozu na baterie a při jejich vybití vypne připojené přístroje. Pokud tedy nebudete každé tři minuty kontrolovat barvu malé LED diody, o výpadku nemusíte vědět a nebudete ani vědět, kolik máte času na ukončení vaší práce. Druhý problém souvisí také s opětovným uvedením do chodu, jakmile je dodávka proudu obnovena. Pokud zde totiž chybí akustická signalizace, bylo by vhodné, kdyby UPS po znovuzavedení proudu připojené zařízení nespouštěla, neboť při rychleji se střídajících výpadcích může dojít k poškození zařízení takřka stejně snadno, jako by nebyla UPS vůbec zařazena. Tyto problémy souvisí s udržením nízké ceny této UPSky Využitelnost Nejběžněji bude pravděpodobně využívána pro malé periferie, kde chybějící signalizace nemusí tolik vadit. Ale jak jsme zjistili, její výkon postačuje i pro běžné počítačové systémy, kde představuje zajímavou alternativu k velkým UPSkám. Náš test potvrdil, že dobře vybavený multimediální počítač s dvěma pevnými disky a 17" monitorem na UPSku bez síťového napětí pracoval přes čtyři minuty, a to již stačí na pohodlné ukončení práce. Doba, po kterou budou pracovat jiná zařízení, je dána jejich spotřebou. UPS se pro svou malou kapacitu rozhodně nehodí pro připojení například laserových tiskáren a podobných zařízení s velkým odběrem. Rovněž není vhodná pro zařízení, jimž vadí nenulová přepínací doba mezi režimem na baterie a ze sítě, a kde se budou provozovat UPS typu on-line. Závěr UPSka Pulsar je jednoduchý produkt, který využívá dnešní technologie pro zabezpečení zařízení před běžnými defekty napájecí sítě. Nedisponuje vymoženostmi velkých UPSek, ale její malé rozměry, nízká hmotnost a v praxi těžko naplnitelná životnost baterií z ní dělají ideální zařízení pro počítačové a elektronické periferie, a též domácí počítače.7 0851/CID o UPS Pulsar EL2 cena malé rozměry a hmotnost dostatečný výkon životnost baterií chybí akustický signál Hodnota: UPS pro domácí počítače a periferie K testu poskytla firma: Elito Electronic Vlastina 23, 161 00 PRAHA 6 Cena (bez DPH): 3 397 Kč Název: Xclaim 3D multimediální karta firmy ATI Autor:Počítače Macintosh (a klony, když ještě existovaly) byly vždycky označovány za multimediální. Na podobné označení ovšem dnes aspiruje kdekdo a současně je pravda, že chápání tohoto pojmu se značně posunulo od dob, do kterých firma Apple klade své zásluhy o rozvoj osobních počítačů. 01 Základním problémem u Maců v České republice je zastaralý nebo příliš nedostatečně vybavený strojový park. Zastarávání Maců je obecně pomalé, pokud uvažujeme běžnou "počítačovou" práci: takové LC II nám dodnes může stačit na zápolení s textovým či databázovým procesorem. Pokud si ale povolíme skutečný multimediální software a nechceme cudně počítač zamykat do skříně, kdykoli se objeví návštěva z "druhé" platformy, nároky prudce vrostou. Počítače LC či IIci již prostě nejsou navýši a i řada starších Perforem bude mít před kritickým okem problémy. Ponechme dnes stranou otázky zvukové, prakticky všechny Macy jsou osazeny stereovstupem a výstupem, i když proti nim můžeme někdy vznést výhrady. Základem je dnes dostatečná grafika z hlediska výkonu i funkcí. Stačí se podívat na současnou generaci her jako je Riven (alias Myst II), Singha a zjistíme, že představa firmy Apple o dostatečnosti tisíců barev (16 bitů) při rozlišení 640 x 480 je velmi "levná." Zatímco z hlediska dnešních pracovních kritérií bych doporučil minimálně 15" monitor a rozlišení alespoň 832 x 624, pro vizuálně jemnější grafiku jsou to jednoznačně miliony barev (24 bitů; vzhledem k typické velikosti filmů a herních oken přitom bude stačit jen minimální rozlišení, takže ušetříme na paměti ) a pro pohodlnou práci monitor typu 17" a 1 024 x 768 bodů. Dalším krokem je potom akcelerace 3D grafiky. Na sklonku tohoto roku ji již budeme moci označit za elementární vybavení počítače hry bez ní nepoběží, Internet bez ní bude černobílý (a hlavně každé nové PC ji bude mít, pokud je to typ argumentu, co na vás zabírá). V tomto byste měli věřit zkušenému; příležitostné tvrzení, že tisíce barev jsou dostatečné a na 3D grafiku stačí hrubý výkon procesoru, je jedna velká (možná něco omlouvající) lež. Ale zkraťme to a podívejme se rovnou na řešení (i když třeba nemáte potřebu, pořád si takto můžete udělat radost). U dražších (v překladu velmi drahých) Maců stačí doplnit VRAM do motherboardu a dosáhnete lepšího rozlišení. Bohužel "on-board" video od Apple rozhodně není nejrychlejší, a pokud bychom k ceně za VRAM přičetli cenu samostatného 3D akcelerátoru, vyjde nám naprosté zpochybnění naší snahy. Levnější a jednodušší bude koupit novou kartu, rovnou s 3D akcelerací. Bohužel takových v České republice mnoho nenajdeme (vynecháme-li skutečně high-endové modely) a tento článek můžeme převést na recenzi konkrétní karty XClaim 3D firmy ATI, která není nejnovější, ale je skutečně k dispozici (což je rozhodující). Jde o plnokrevnou grafickou kartu, s pamě-tí 8 MB (4MB verze není nabízena) a základními multimediálními akceleracemi tj. 3D grafika, QuickTime a velmi mírně i MPEG. Jde samozřejmě o verzi pro 7" sběrnici PCI (bohužel NuBus a PDS jsou skutečně naprosto mrtvé pojmy). Cenu vzhledem k 8 MB videopaměti, garantující rozlišení až 1 600 x 1 200 (miliony barev do 1 280 x 1 024) a hlavně 3D akceleraci, musíme považovat za velmi sluš-nou. Čip generace ATI Rage je 3D výkonem někde na úrovni 6násobku PowerMac 9500 a má hardwarově implementované některé luxusnější funkce, jako je mlha, perspektivní mapování textur apod. Výkonově to dnes již není žádný zázrak, a to platí i o 2D grafice, která je prostě jen o něco rychlejší než video právě strojů 9500. Nutno ovšem říci, že jde o velmi bezproblémovou kartu, ovládací panely jsou velmi slušně propracovány (překlad neshodí vám systém třikrát za pět minut při připojení další karty), a až na minoritní artefakty (příležitostné chyby v barevnosti zkomprimovaných plošek grafiky), obraz je skutečně kvalitní filmy QuickTime i codecu MPEG-1 lze hladce přehrávat i v maximálním rozlišení a 3D grafika v takové hře Weekend Warrior skutečně hladí oči. Může se to zdát jako subjektivní popis něčeho, co má být naprosto objektivní, to je ale právě záležitost hardwarových akcelerací, které automaticky uplatňují různé zobrazovací a vyhlazovací algoritmy a filtry, kde může programátor čipu "nasekat" hodně chyb (i když třeba "jen" estetických). Karta má výstup formou macovského i PC konektoru, což je vítaná vlastnost. Slabinou jsou chybějící funkce, které jsou u PC karet běžné zejména možnost pracovat s virtuálními desktopy přesahujícími za "kraj"obrazovky, i když je pravda, že na Macovi s velkým monitorem většinou nechybí (má to daleko k WYSIWYG). U multimediální karty by se uživatel mohl shánět po digitalizaci videa či různých TV tunerech atd. ty ATI nabízí v jiných produktech, bohužel nikoli v Evropě, což je zase problém úplně jiný. Závěrem lze říci, že pro vlastníky levných PCI počítačů (viz recenze Umax Apus v předchozích číslech) je Xclaim přesně to, co jim schází do multimediálnosti. Ale i pro opačný cenový pól řekněme PM 8500 jde o cenově velmi akceptovatelné vylepšení počítače, které nebude tvořit nejslabší článek jejich výpočetního "řetězu". Realitou je, že za tu cenu asi nic lepšího neseženete...7 0852/DĚD Název: Skener HP ScanJet 6100c Autor:Řešení pro vaši kancelář? 01 Jaroslav Zapletal Problematika převodu našeho reálného světa do digitální podoby je stále palčivější ač to bude znít značně nadneseně, dnešní svět je do značné míry dvojjediný, má svou reálnou (analogovou) a digitální podobu. V elektronické digitální reprezentaci se dnes odehrávají pracovní procesy, komunikace a leckdy i vztahy. Samozřejmě naprosto bezpapírová kancelář neexistuje jak se autoři PC WORLDu pokusili dokázat v mnoha článcích ale s nástupem Internetu a dokumentace ve formě přenositelných PDF dokumentů se situace pomalu mění. Tady si nelze odpustiti povzdechnutí, že ač samotná Evropa je dobré tři roky za americkou realitou, skutečnost českého Internetu je o další těžko odhadnutelný počet délek za Evropou. Tento úvod měl naprosto reálný důvod. Při recenzi nového produktu firmy HP barevného skeneru HP 6100c rychle zjistíme, že se snaží oslovit právě popsanou oblast problematiky kancelářské práce. Konkrétněji, HP 6100c je jednoprůchodový stolní skener A4 o maximálním rozlišení 600 dpi a s barevnou hloubkou 24 bitů, určený podle firmy pro "tvorbu profesionálních dokumentů a komunikaci profesionálních nápadů". Na první "přečtení" nám tedy může být jasné, že výrobek není cílen pro DTP studia, kde se přece jen již prosadily jiné značky. Po rozbalení poměrně rozměrné krabice na uživatele okamžitě zapůsobí dodávané vybavení: napočítal jsem 19 disket a šest kusů CD-ROM, SCSI řadič a adaptér pro diapozitivy. To je ovšem nejlepší způsob, jak si naklonit recenzenta a samozřejmě uživatele u některých výrobků je obtížné ocenit jejich vlastnosti, když si nejdříve budete muset přikoupit potřebný software a doplňky, které bude třeba shánět a samozřejmě také zaplatit. V kombinaci s přibaleným softwarem by měl skener 6100c zvládnout většinu požadavků z oblasti digitalizace předloh (DeskScan II), jejich kopírování (HP ScanJet Copy, HP OfficeJet) a převodu písma (OmniPage Limited Editition, Recognita), práci s grafikou (Corel Photopaint, Adobe Photo Deluxe), a v neposlední řadě přípravu stránek WWW (Corel Web graphics) a přenositelných dokumentů PDF (plná verze Adobe Acrobat 3.0). Nový faxovací software je k získání na Internetu. Většina z tohoto softwaru byla již popisována na stránkách PC WORLDu, a tak se spokojme s tvrzení, že pokrývá většinu potřeb uživate-lů (nejdůležitější možná bude připomenout, že Recognita rozpoznává i češtinu). Je to právě tento působivý balík funkcí, který zřetelně smazává možný první dojem vyšší ceny v porovnání s jinými modely i když bych tu uvítal nějakou jednoduchou a levnou verzi podavače stránek. Co se týče vlastního používání, nejvíce práce zřejmě vůbec dá to všechno si nainstalovat. To je ovšem otázka času, díky SCSI rozhraní a přidávané kartě nečiní potíže ani Macintoshe ani starší "IBM kompatibilní, 486"+. U systémů je opět vše pravděpodobné tedy Windows 3.1x, Windows 95, Windows NT 4.0 (a Macintosh System 7.0+, to jde ovšem o jiný balík softwaru). Přestože jsem se odvážil tento model označit za kancelářský, neznamená to nějaké snižování kvality jeho výsledků. U dnešních opravdu kvalitních skenerů výstupní 24bitová barevná hloubka znamená 30bitové interní zpracování (HP má 45bitový preprocesor barev) a věřte, že je to vidět. Autory softwaru i hardwaru se přitom předpokládala nezbytnost alespoň základní automatizace práce, bez nutnosti manuálních korekcí, a požadavek maximální rychlosti při skenování typických dokumentů. Důležité také je, že většina základního zpracování obrazu probíhá v čipovém hardwaru skeneru a odlehčuje tak připojenému počítači. Podle firemní dokumentace použité čipy zvládají cca 10 mil. operací za sekundu a výsledný datový tok do počítače může překročit 3,4 MB/s (a je okamžitě zřejmé, proč to SCSI rozhraní). Spolu s pantentovanými algoritmy "HP\s Intelligent Scanning Technology" dostaneme výsledek digitalizace stránky A4 textu s nejtypičtějším rozlišením 300 dpi trvá pouhých 8 Závěr Je zřejmé, že jde o kompletní řešení pro kancelář, jež by mělo vyhovovat všem uživatelům, kteří si váží vlastního času a peněz investovaných do vybavení, protože takto velkoryse pojaté základní vybavení skeneru zužitkuje obojí. Kombinace takovéhoto skeneru s tiskárnou a faxem stlačí vybavení jedné místnosti (počítejte 1-2 metry čtvereční na každé zařízení kopírka + skener + síťová tiskárna + síťový fax + počítač) do jediné počítačové konfigurace ovládané jediným člověkem. Pozornosti bych doporučil zejména nově se otevírající možnosti WWW stránek (ať už interních na intranetu nebo přímo na Internetu) a PDF dokumentů Acrobatu 3.0, které ale zřejmě ocení až velké společnosti nebo ti, kdo intezivně "on-line" či "papírově" komunikují se svými partnery/pobočkami. Vzhledem k množství softwaru bude ovšem nutné vyčlenit operátora, který stráví nějaký čas jeho studiem. Vzhledem k rychlosti zařízení a pro častější skenování či rozpoznávání písma bych doporučil automatický podavač papíru. 7 0853/CID o Hewlett Packard ScanJet 6100c K testu poskytla firma: Hewlett Packard, Novodvorská 82, PRAHA 4 Cena (bez DPH): 23 500 Kč Název: FirePort ideální SCSI řešení Autor:Celý článek o novém výrobku by se dal pojmout velmi stručně. Firma Diamond Multimedia uvedla SCSI řadič, který umožňuje připojovat SCSI zařízení do vašeho PC za velmi rozumné peníze. Vzhledem k tomu, že jde o UltraWide SCSI-3 řešení s podporou bootování z připojených zařízení, získatelné i do 4 000 Kč (podle konfigurace, a samozřejmě bez DPH), stává se bez váhání aspirátorem na Top produkt měsíce a pochopitelně na koupi uživatelem. Ale přece jen, trochu si to zdůvodněme...Co se týče připojování interních i externích zařízení, jako jsou pevné disky, CD--R či skenery, možnosti standardního vybavení PC již dlouho stagnují. U levného PC získáme interní sběrnici EIDE a externí paralelní port. První možnost podporuje maximálně čtyři zařízení pracující pod značnými omezeními, a tu druhou nemá smysl z důvodu mizivého výkonu a nepodporování více zařízení vůbec uvažovat. S nástupem systémů Windows 95 a Windows NT se podstatně zvýšily nároky na rychlost, pružnost a kooperaci zařízení. 01 Na nová řešení jako je FireWire (USB má jiné cíle) přitom nemá smysl čekat, protože ještě nejsou v běžné nabídce. SCSI tak zůstává jedinou rozumnou sběrnicí pro interní i externí zařízení, proti níž vždy mluvily jen dvě slabiny vysoká cena a problémy s konfigurací. Přinejmenším cenová překážka byla značně snížena a konkrétní realizací je právě FirePort. Jde o PCI kartu, která implementuje nejnovější normu Ultra SCSI-3 (prakticky všechny nové disky jsou takové), a je dostupná ve dvou variantách, FirePort 20 a FirePort 40, jež představují 8bitovou (tzv. normální šířka, konektory s 50 piny) a 16bitovou (wide, 68 pinu) verzi této normy. 8bitové Ultra SCSI zvládá datové přenosy až 20 MB/s a současné připojení až 7 zařízení, 16bitové potom až 40 MB/s a 15 zařízení. Při vytváření nových norem byla naštěstí dodržována "kompatibilita shora", takže Ultra SCSI je kompatibilní se zařízeními starších norem SCSI-1, SCSI-2 a Fast SCSI-2, i když přenos dat potom probíhá pochopitelně pomaleji. Totéž platí i o různě širokých zařízeních 8bitová lze připojovat přes redukci na široké kabely, ovšem nadále pro ně platí omezení na 7 kousků na sběrnici a měla by být až "za" širokými zařízeními, aby je nemohla zpomalovat. Situace se ještě trochu komplikuje tím, že každé zařízení na SCSI sběrnici musí mít manuálně přiřazené jedinečné číslo ID a poslední z připojených by mělo být terminováno, což je forma ukončení elektrické kabeláže. Zatímco však dosavadní vysvětlování mohlo uživatele vyděsit, reálné používání zařízení na SCSI sběrnici přináší značné zjednodušení života s počítačem. Ve většině případů prostě na SCSI zařízení nastavíme ještě nepoužité ID a připojím e ho. Z libovolného disku (interního či externího) můžeme softwarovou volbou nabootovat, paralelní činnost SCSI zařízení není omezována až do zmiňované propustnosti 20-40 MB/s. V praxi si dnes nelze představit server bez SCSI subsystému a i u domácího počítače přináší značné urychlení celkového chování počítače. Horká a tudíž dlouhodobě netestovaná novinka FirePort stojí polovinu oproti tradičním kartám Adaptec, i když těm nelze upřít prokázanou maximální spolehlivost i při nejnáročnějším nasazení a v krabici mají nějaké ty "sladkosti" navíc. Konkrétní cena závisí na variantě: kompletní verze obsahuje 8bitovou a 16bitovou kabeláž, minimalistický manuál, diskety s ovladači a základní diskovou utilitou. Na CD-ROMu Diamond přidává sadu ovládacího softwaru Gear pro CD-R, což má jistou logiku, protože mechaniky CD-R na EIDE nepřipojíte a to může být rozhodujícím důvodem pro přechod na SCSI. Pokud se vám podaří zakoupit OEM verzi (Original Equipment Maker), něco ušetříte, ovšem nedostanete papírovou krabici, CD-ROM a bohužel ani interní kabely, i když ty s dražšími disky určitě obdržíte. Posledním spořivým rozhodnutím je volba mezi FirePortem 20 a 40. Rozdíl v ceně je cca 600 Kč, což pro náročnějšího uživatele právě si pořizujícího SCSI nebude hrát roli. Na druhé straně, podobných položek je po počítači rozptýlených spousta a na dražší 16bitová zařízení, která do nižšího modelu prostě nejdou připojit, tak často nenarazíme.7 0854/CID oFirePort K testu poskytly firmy: Alt Distribution, Na Křivce 96, PRAHA 10 Westwood-Datrontech, Budějovická 5, PRAHA 4 Ceny (bez DPH): FirePort20... 3 190 Kč FirePort40... 3 790 Kč Název: nebojte se formulářů - Informed Designer a Filler Autor:Roman Barták 01 Každý jistě vidí, kolik času a energie bylo zcela zbytečně vynaloženo. Pomoci by mohly formuláře v elektronické podobě, které řadu kroků dokáží odstranit nebo zjednodušit. Elektronické formuláře se dnes nejčastěji připravují v textových a tabulkových procesorech nebo jsou pevnou součástí nějakého, typicky databázového programu. Je tak sice zjednodušeno jejich vyplňování, neřeší se ale problém s přenosem formulářů. Prudký rozvoj počítačových sítí a zvláště pak Internetu nám nyní dává do ruky nástroj i pro elektronický přenos Jejich rozmanitost si vynutila vznik nové kategorie softwaru specializovaného na práci s formuláři. Jedním z komplexních balíků v této oblasti je software Informed Designer a Filler kanadské společnosti Shana Corporation (www. shana.com). Jeho zatím poslední verze 2.1 se rovněž vydává cestou k Internetu a přímo podporuje elektronický přenos formulářů a nově také jejich vyplňování v rámci Webu. Designer návrh formulářů Než spatří takový formulář světlo světa, je potřeba navrhnout jeho obsah a vzhled. K tomuto účelu slouží v balíku Informed aplikace Designer, ve které lze vytvořit libovolný formulář. Tvorba elektronického formuláře se podobá návrhu stránky v grafickém programu a Designer také nabízí sadu nástrojů, za kterou by se nemusel stydět ani kvalitní grafický program (viz obrázek 1). Kreslit můžete čáry, obdélníky, ovály i objekty libovolného jiného tvaru. K dispozici jsou různé výplně objektů, nástroje pro snadné duplikování, rotování a zarovnávání objektů. Na stránku je přirozeně možné vložit libovolný obrázek (např. logo firmy) a text ve zvoleném písmu a stylu. Formuláře se mohou skládat z více stránek; v tomto případě jistě oceníte možnost definovat master stránku, jejíž obsah je potom vidět na každé další stránce. Načtení hotového papírového formuláře pomocí skeneru není přímo podporováno, nic ale nebrání jeho vložení na stránku jako obrázek. Zatím jsme hovořili o grafických prvcích, které tvoří spíše okrasu. Jádrem formuláře jsou pochopitelně buňky políčka sloužící pro vyplňování. Ta mají v grafické podobě obdélníkový tvar a pracuje se s nimi stejně jako s jinými grafickými objekty na stránce. S každou buňkou je svázán její název, vyjadřující co se bude do buňky vyplňovat (např. PSČ, jméno apod.). Uživatel si může zvolit, zda a kde se bude název zobrazovat. Je také možné určit pořadí buněk, v jakém se budou při vyplňování procházet. K dispozici je i složená buňka, díky které se v Designeru snadno a rychle vytvářejí tabulky. Podobně jako v tabulkových procesorech nebo databázích je také v Designeru možné nastavit formát buňky (viz obrázek 2). Tím tvůrce formuláře říká, jaký typ dat se může do buňky zadat (text, číslo, obrázek, datum apod.), a zároveň může nastavit, jak se zadaný údaj má zobrazit (např. za číslo přidej Kč). "Inteligentní" formuláře Až na možnost definovat formát buněk se zatím popsané formuláře od svých papírových kolegů příliš neliší. Designer ovšem nabízí řadu způsobů, jak práci s formulářem zautomatizovat. Ten nejjednodušší znají všichni uživatelé tabulkových procesorů. Jedná se o automatické vyplnění hodnoty buňky, která se vypočte z již zadaných údajů. Tímto způsobem lze například definovat buňky, zobrazující součet cen nebo aktuální datum (viz obrázek 3). Pomocí definované funkce lze také kontrolovat, zda uživatel zadal platný údaj (např. věk musí být větší než 0). V opačném případě je vyzván, aby zadání zopakoval. V závislosti na hodnotách políček lze také měnit pořadí jejich vyplňování: např. uvede-li uživatel při vyplňování, že je svobodný, mohou se díky této funkci ihned přeskočit buňky s údaji o partnerovi. Designer umožňuje stanovit hodnotu buňky při jejím definování, což se hodí v případě, že je tato hodnota známá a nemění se příliš často. Někdy je ale vhodné, aby hodnotu zadal uživatel sám a ta se potom použila v dalších formulářích, které bude ten samý uživatel vyplňovat (např. jeho jméno, adresa apod.). Tuto vlastnost buňky , tzv. sdílené zapamatování, je možné nastavit ve Filleru (viz dále). Užitečná je také funkce auto-inkrementu hodnoty v buňce, hodící se pro jednoznačné číslování při několikanásobném vyplňování téhož vzoru formuláře. Auto-inkrement lze vázat na konkrétní formulář nebo je možné hodnotu získat externě z nějaké databáze či jiné aplikace prostřednictvím Apple Event. K dispozici je Informed Number Server, který poskytuje konzistentní číslování, ať už je formulář vyplňován kdekoliv (např. faktury může vyplňovat více zaměstnanců na svých počítačích, číslování ale musí být společné). V předchozím odstavci byla nakousnuta možnost vyhledat příslušný údaj v externí databázi. Informed Designer tuto funkci plně podporuje, a například po zadání čísla výrobku lze v databázi vyhledat jeho popis a cenu. Informed umožňuje spolupráci s externími aplikacemi prostřednictvím zásuvných modulů, takže je možné v budoucnu rozšiřovat množinu "kompatibilních" aplikací. Díky AppleScriptu lze pro vyhledání údaje použít libovolnou aplikaci, která tuto skriptovací techniku podporuje. Podobným způsobem lze také údaje z vyplněného formuláře přenášet do externích aplikací, jako je databáze 4th Dimension. Jakmile začneme přecházet od papírových formulářů k elektronickým, bude se také měnit vzezření formulářů, ze kterých se začnou stávat spíše malé aplikace s uživatelsky definovaným vzhledem a chováním. Příkladem tohoto chování v softwaru Informed je možnost uzpůsobit nabídky, jež se budou při vyplňování formuláře zobrazovat v Informed Filleru (viz dále). Přímo do formuláře je také možné umisťovat tlačítka s vybraným příkazem. Filler vyplňování formulářů Jak již bylo zmíněno, pro vyplňování elektronických formulářů se používá speciální aplikace Informed Filler (viz obrázek 4). Ta je dostup-ná pro počítače s Mac OS, Windows 3.1/95/NT, a s formuláři tak lze pohodlně pracovat v heterogenním počítačovém prostředí. Filler je také dostupný pro digitální osobní asistenty Newton, a vytvořené formuláře je proto možné používat pro přímý sběr dat v terénu. Úplnou novinkou je možnost vyplňovat formuláře v prostředí Webu pomocí softwaru Filler for Java (viz obrázek 5). Jedná se o zjednodušenou verzi Filleru, která formou Java apletu přenáší formulář do webové stránky. K dispozici jsou formátovací příkazy políček a celá další "inteligence" formuláře. Vše je zajišťováno "na místě" ve webovém prohlížeči, bez nutnosti síťových přenosů a programování CGI Při vyplňování formuláře je možné k němu připojit libovolný soubor a také zvukové nebo textové poznámky. Formuláře lze odeslat k dalšímu potvrzení elektronickou poštou (viz dále) a je možné je registrovat v databázi například účetního programu. Informed Filler neslouží pouze pro vyplňování formulářů, je to spíše taková runtime verze databáze, kde formuláře slouží jako rozhraní. Vyplněné formuláře jsou tak uschovávány v datovém souboru (lze ho chránit heslem) a je možné se k nim kdykoliv později vrátit. Informed v Síti Elektronické formuláře nejsou jen tak nějaký dokument, který lze vyplňovat a tisknout, měly by také plně podporovat elektronický přenos údajů. Informed umožňuje vytvářet tzv. distribuční centra, což je buď souborový, nebo FTP server, na kterém jsou uloženy vzory formulářů. Na tato centra se uživatelé napojují přímo z Filleru a mohou si nahrát formulář, jaký zrovna potřebují (viz obrázek 6). Podporován je i automatický update formulářů, tj. v případě, že je ve formuláři objevena chyba, je možné do distribučního centra zařadit jeho opravenou verzi a uživatelé Filleru jsou o této změně automaticky informováni. Formuláře je po vyplnění možné přímo z Filleru zasílat elektronickou poštou. Protože často musí jeho obsah schválit nadřízený (a jeho nadřízený ...), je možné u formuláře specifikovat cestu, kterou takto musí urazit. Navíc lze jeho pohyb sledovat a v každém okamžiku tak vědět, kde se formulář zrovna nachází. Díky těmto vlastnostem lze už skutečně hovořit o elektronické (bezpapírové) kanceláři. Mají-li být papírové formuláře jednou plně nahrazeny elektronickými, je nezbytné mít k dispozici také mechanismus potvrzení obsahu formuláře. Toto potvrzení je řešeno formou digitálního podpisu. Ten v sobě kódovaně obsahuje údaje o osobě, která formulář "podepsala", spolu s vyplněnými informacemi. Digitální podpis je tak svým způsobem bezpečnější než podpis klasický, protože zajišťuje, že obsah formuláře nebyl od podpisu změněn. Software Informed podporuje služby digitálního podpisu, přítomné na počítači formou zásuvným modulů. Závěr Software pro práci s elektronickými formuláři se z rozvojem elektronického obchodu stane užitečným vybavením každé firmy. Balík Informed nabízí v tomto směru nejen tvorbu formulářů a podporu pro jejich snadné vyplňování, ale i vše, co se kolem toho točí. To zahrnuje například digitální podpisy, elektronický přenos formulářů a sledování jejich putování, tedy funkce, které jsou pro plnou "elektronizaci" formulářů nezbytné. Software Informed poskytuje kompletní řešení elektronických formulářů. Zpočátku ho můžete používat "jen" pro návrh formulářů a jejich tisk na žádost, později lze přejít na plně elektronickou agendu všech formulářů s vyloučením papíru.7 0855/DĚD oPro vaši firmu Elektronické formuláře mohou v případě správného použití zjednodušit a zrychlit řadu operací, zvláště obchodního rázu (objednávky, faktury apod.). S rozvojem obchodování po Internetu jejich význam nepochybně ještě vzroste, a tak je vhodné se při rozvoji firmy zamyslet nad používáním speciálního formulářového softwaru. Mezi nejlepší aplikace v této třídě patří software Informed Designer a Filler, který nabízí snad vše, co se kolem formulářů točí. Můžete v něm navrhnout libovolný elektronický formulář, vytvořit elektronické distribuční centrum, z něhož si každý může formulář nahrát, a také formuláře přímo v počítači vyplňovat a uschovávat. Formuláře je možné vyplňovat i prostřednictvím běžného webového prohlížeče nebo třeba na přenosném osobním asistentovi Newton. Zajímavá je také možnost vazby na externí aplikace, například databáze. Název: SyJet 1,5 GB výměnný pevný disk Autor:Roman Barták 01 SyJet 1,5 GB je zatím poslední z řady výměnných disků firmy SyQuest Technology (www.syquest.com). Dodáván je v několika variantách pro PC i Macy, pro Macy jsou k dispozici interní a externí (přenosná) SCSI verze (ta byla předmětem tohoto testu). Design SyQuest se poučil z úspěchu výrobků firmy Iomega a SyJet je postaven na promyšleném designu usnadňujícím práci s výměnnými disky. Vzhledově i velikostně se podobá EZ Flyeru, a je tak menší a lehčí než konkurenční Jaz. Univerzální napájecí zdroj je externí a je potřeba dokoupit kabel k zásuvce, který není součástí dodávky. Také kabel mezi zdrojem a jednotkou by mohl být delší, takto zdroj zbytečně zabírá místo na stole. Dvojice SCSI konektorů (50HD) je na zadní straně jednotky, kde lze tradičním způsobem nastavit SCSI adresu. SyJet používá autoterminaci, takže sám rozpozná svoji pozici v SCSI řetězci, a je-li na konci, zapne terminaci. Ocenil jsem také dodávaný dlouhý a ohebný SCSI kabel, umožňující umístit jednotku v libovolné pozici vzhledem k počítači (u Zipu je to někdy problém). Vypínač je pro lepší přístupnost umístěn na boku, tlačítko pro vysunutí disku je v přední části (na Macu se disky vysouvají tradičním způsobem přenesením do koše). Diskový mechanismus je chráněn dvířky, která se neotevírají dovnitř jako u Zipu a Jazu, ale naopak ven. Při vkládání disku je tedy musíte ručně otevřít, na druhou stranu, je-li disk v jednotce, jsou za ním dvířka zavřena (na rozdíl od Zipu i Jazu) a dovnitř se tak při provozu nedostává prach, což bude mít jistě pozitivní vliv na spolehlivost disků (při testech se spolehlivostí nebyly žádné problémy). Výměnné disky jsou podobné diskům od Jazu a používají i podobný mechanismus krytu dvířek pro hlavičky. Při zasunutí do jednotky je někdy potřeba disk ještě "přimáčknout", aby se dostal do správné polohy. Přítomnost disku v jednotce je indikována zelenou diodou, ukazující také aktivitu jednotky. Další dioda indikuje zapnutí jednotky. O vysunutí disku je uživatel informován zvukovým signálem, který lze softwarově vypnout. Jedna zajímavost na konec. Jaký by to byl SyJet, kdyby neměl alespoň malá křidélka? Ta mu zde ovšem nepomáhají létat, ale naopak stát. Zatímco u Jazu je vyžadována horizontální pracovní poloha, SyJet může podobně jako Zip ležet i stát. Křidélka, která se nasouvají na bok jednotky, potom zajišťují stabilitu jednotky ve vertikální poloze, kdy stojí na užší hraně. Výkon a kapacita Výkon a kapacita jsou parametry vysoce ceněné na trhu multimediálních aplikací, digitálního audia a videa, grafiky, zpracování obrazu apod., tedy v oblastech, kam je SyJet hlavně určen. Ještě nedávno nabízel SyJet vůbec největší dostupnou kapacitu výměnného pevného disku (Iomega již ale oznámila Jaz 2GB s 2GB disky). Inzerovaných 1,5 GB je přirozeně neformátovaných, po zformátování je reálně využitelná kapacita někde mezi 1,3 1,4 GB, v závislosti na formátovacím programu. To je ovšem pořád téměř o 50 % více, než kolik nabízel Jaz. Do takového diskového prostoru se vejde například obsah dvou cédéček, více než 80 minut kvalitního MPEG videa, dvě hodiny stereozvuku nebo 1 500 obrázků (450 x 750, 24bitová barva). SyJet je optimalizován pro práci s velkým množstvím dat, což opět ocení uživatelé ze zmiňovaných oblastí, kde se s takovými soubory pracuje. Testy ukázaly, že při zápisu je výrazně rychlejší než Jaz, někdy až o 90 %, a je proto vhodnější například při digitalizaci videa a audia. Naopak při čtení z disku dosahoval téměř vždy lepších výsledků Jaz, zvláště při čtení malých souborů. Chcete-li ale ze SyJetu přehrávat audionebo videosoubory, můžete použít A/V mod, kdy jsou ignorovány chyby při čtení a dosahuje se proto rychlejšího přenosu dat. Na výkon SyJetu má jistě vliv instalovaných 512 KB vyrovnávací paměti. Algoritmy pro práci s touto pamětí jsou uloženy ve flash ROM, a je tedy možné je v budoucnu snadno upgradovat a tím výkon SyJetu ještě zvýšit. Software Základem dodávaného softwaru je speciální verze ovládacího panelu Silverlining Lite od LaCie, určená pro SyQuest jednotky. Ta umí automaticky "přimontovat" disky na pracovní plochu ihned po jejich zasunutí a umožňuje disky také formátovat. Osobně si ale myslím, že s jednotkami od Iomegy je dodáván lepší a stabilnější ovládací software. Dále zde najdete utility pro zapínání a vypínání A/V modu a zvukové indikace vysunutí disku, pro čištění hlaviček a pro upgrade flash ROM. K dispozici je také software pro tisk jmenovek na disky a pro katalogizování obsahu až čtyř disků. Nechybí zde ani Lite verze populárních her Marathon a Pathways. Závěr Výměnné pevné disky typu SyJet jsou někdy doporučovány pro zálohování dat, osobně si ale myslím, že to je trochu podcenění jejich schopností (pro zálohování je asi vhodnější zapisovatelný CD-ROM). SyJet totiž nabízí výkon a kapacitu, která si nezadá s klasickými pevnými disky, a je tak ideální pro práci s velkými objemy dat, jež je případně potřeba přenášet mezi více počítači. Při stejné ceně jako Jaz nabízí SyJet vyšší kapacitu výměnného média, větší výkon a téměř stejné pohodlí při práci. Je dnes proto asi lepší koupí.7 0856/DĚD oSyQuest vs. Iomega Firma SyQuest Technology uvedla v roce 1983 jako první na trh výměnný pevný disk, se kterým této oblasti dlouhou dobu kralovala. V posledních letech ji ale vytlačily výrobky Zip a Jaz konkurenční společnosti Iomega. Zatímco odpověď na Zip v podobě jednotek EZ 135 a EZ Flyer se nesetkala s očekávaným ohlasem a Zip z pomyslného trůnu rozhodně nesesadila, souboj na poli velkokapacitních výměnných disků je podstatně vyrovnanější. SyQuest sice opět uvedl svůj výrobek SyJet 1,5 GB se zpožděním v době, kdy už byl konkurenční Jaz dávno k dispozici, větší kapacita disků a vyšší výkon nabízené SyJetem jsou ale na trhu, kam jsou oba výrobky mířeny, vysoko ceněny.SyJet 1,5 GB K recenzi poskytla firma: KARMA Czech Zelenečská 1A, Praha 9 Cena (bez DPH): 16 950 Kč (bez DPH) 3 695 Kč (1,5GB cartridge) Název: FileMaker Pro 4.0 na Webu Autor:Jedním ze způsobů, jak učinit firemní webové stránky stále aktuálními a zároveň interaktivními, je jejich napojení na databázi. To se zatím většinou řeší použitím CGI skriptů, což ovšem vyžaduje znalost jejich programování a není proto dostupné pro každého uživatele. Některé nové verze databázových aplikací z téhož důvodu integrují webové služby (webový server) přímo do základního balíku softwaru. 01 Přidání přímé podpory publikování na Internetu je také asi nejvýraznější novinkou u právě uvedené verze 4.0 databázového programu FileMaker Pro firmy Claris Corporation (www.claris.com). Tato snadno ovladatelná relační databáze začínala svoji kariéru na počítačích Macintosh, kde patří k nejoblíbenějším databázovým produktům. Dostupná je dnes také pro Windows a data lze mezi oběma platformami bez problémů přenášet. Uživatel může ve FileMakeru Pro navr-hovat vlastní formuláře pro zobrazování a úpravy záznamů, a k dispozici je také skriptovací jazyk, který možnosti programu zmnohonásobuje. Již zmíněnou novinkou je zásuvný modul Web Companion, jenž z FileMakeru Pro dělá webový server. Server se jednoduše aktivuje zaškrtnutím příslušného políčka v předvolbách, zvolením jedné z variant publikování databáze, případně vybráním domovské stránky, která se zobrazí jako první po připojení na server. Používané webové stránky jsou uloženy ve zvláštní složce. Instant Web Publishing Nejjednodušší způsob publikování databáze na Webu představuje varianta Instant Web Publishing, kdy se FileMaker Pro sám stará o generování veškerých HTML stránek. Uživatel pouze otevře databáze, které chce publikovat, a vybere publikovaná políčka pro jednotlivé pohledy. K dispozici je tabulkový pohled pro zobrazení více záznamů, formulářový pohled zobrazující jeden záznam (používá se pro opravy záznamu nebo pro přidání záznamu nového) a pohled pro nastavení políček, podle kterých se bude vyhledávat. Určit lze také způsob setřídění záznamů. Volbou publikovaných políček pro jednotlivé typy pohledů končí práce tvůrce databáze a o vše ostatní se postará FileMaker Pro sám. Při připojení na takto vzniklý webový server se nejprve vygeneruje stránka se seznamem všech dostupných databází a po výběru databáze jsou již automaticky vytvářeny stránky, na kterých lze prohlížet obsah databáze, přidávat, resp. ubírat záznamy nebo záznamy upravovat a vyhledávat. Kromě angličtiny je možné nechat stránky generovat v dalších šesti evropských jazycích (čeština mezi nimi není). Custom Web Publishing Ne každému asi budou vyhovovat relativně omezené možnosti automatického generování všech HTML stránek pro přístup k databázi, a proto je k dispozici také druhá varianta publikování prostřednictvím Custom Web Publishing. V tomto případě je veškerá kontrola nad obsahem stránek přenechána uživateli, který může vytvářet jak klasické HTML stránky, jejichž obsah je pevně dán již při návrhu (nazývají se proto statické), tak dynamické stránky v jazyce Claris Dynamic Markup Language (CDML). CDML je rozšířením jazyka HTML, což by mohlo vyvolat dojem, že pro prohlížení stránek bude potřeba nějaký speciální webový prohlížeč nebo minimálně zásuvný modul. Tak tomu ale není. Značky CDML obohacují HTML stránky o akce s databází (například přidání záznamu) a o možnost dynamické úpravy stránky (například zobrazení aktuálního záznamu) před jejím odesláním do webového prohlížeče. Tvůrce stránek tak vlastně definuje tzv. formátovací soubor, z něhož je teprve v případě potřeby vygenerována "čistá" HTML stránka, kterou potom může zobrazit každý webový prohlížeč. K těmto dynamickým stránkám se z webového prohlížeče přistupuje po zadání speciální formátovací sekvence do adresy stránky (takovou adresu pochopitelně nepíše uživatel, ale je výsledkem klepnutí na nějaký odkaz). Webový server potom stránku alias formátovací soubor příslušně zpracuje, tj. provede úpravy databáze, načte údaje apod., a vytvoří HTML stránku, která je odeslána uživateli do webového prohlížeče. Aby byla tvorba formátovacích souborů snazší, je dodávána databáze všech příkazů CDML a jejich typických sekvencí při různých operacích. Další zjednodušení do tvorby stránek v CDML by měla přinést připravovaná verze 3.0 webového editoru Claris HomePage. Přístupová práva Hovoříme-li o práci s databázemi, každého jistě napadne otázka, zda a jak jsou řešena přístupová práva uživatelů při přístupu z Webu. Opět jsou k dispozici dvě možnosti. Buď se využijí přístupová práva definovaná v databázi, nebo se použije speciální databáze Web Security, která umožňuje přesněji formulovat jednotlivá přístupová práva. V obou případech musí uživatel při přístupu z Webu zadat své jméno a heslo. Protože ale přenos mezi webovým serverem a prohlížečem není kódován, mám obavy, že ho může kdokoliv odposlouchávat a snadno tak získat třeba hesla pro přístup do databáze. Internet ve skriptech Přímá podpora Internetu se projevila také v nových příkazech vestavěného skriptovacího jazyka FileMakeru Pro. Nyní můžete ve svých skriptech používat příkaz Open URL, u kterého lze buď přímo zadat URL adresu, nebo je možné si tuto adresu "vyzvednou" z databáze. Příkaz provede to, co se od něj podle názvu očekává, totiž spustí webový prohlížeč a načte do něj stránku odpovídající zadané URL adrese. Obsah druhého z "internetových" příkazů, Send Mail, je také jasný. Zadat lze tentokrát adresáta (To), adresáta kopie (CC), subjekt zprávy, vlastní text zprávy, a případně také připojený soubor. Všechny údaje lze opět uvést buď přímo, nebo si je vyzvednout z databáze. Závěr Produkt má snadné ovládání, které verze 4.0 přenáší i do oblasti publikování dat na Webu. Spokojíte-li se se stránkami standardně generovanými programem, můžete databázi s Webem propojit během pár sekund. Návrh vlastní úpravy stránek je náročnější, ale mnohem snazší než tradiční programování CGI skriptů.70857/JL q Název: Kouzlo nechtěných vynálezů aneb Případ horké kávy Autor:Jiří Donát 01 Kdo z nás by si rád nevzpomněl na klasickou českou pohádku Císařův pekař a pekařův císař. Na dvoře císaře Rudolfa II. pracovalo v těch dávných dobách plno alchymistů, hledajících kámen mudrců a elixír života. Tyto vznešené cíle se jim splnit nepodařilo, ve zmíněné veselohře se však mohli pyšnit aspoň vynálezem slivovice. Ne, ten film ani tak moc nepřeháněl málokterý vynálezce má od začátku jasno, čeho chce docílit. Kolikrát jeho postup úplně selže. O těchto prohrách se však nedozvídáme, jsou samozřejmostí života. Občas se však vynálezci podaří vyvinout něco mnohem lepšího, než původně chtěl. Takový vynález pak může ovlivnit další vývoj lidské civilizace. Za příklady řady úspěchů i zklamání nemusíme chodit daleko obor, kde se technologie zásadně mění několikrát za desetiletí, nám jich přináší bezpočet. Technologie programovacího jazyka a prostředí Java je dnes nejžhavějším kandidátem na budoucí aplikační sjednocení, a tím i komerční ovládnutí Sítě sítí. Jedním z předpokladů tohoto úspěchu jistě je, že její vývoj začal s patřičným předstihem, v době, kdy byl dnešní význam Internetu jen těžko předvídatelný. Výjimkou nebyl ani vývojový tým Javy. Tehdy, v dávném roce 1991, vznikl nápad vyvinout univerzální programovací prostředek, určený pro mikroprocesory spotřební elektroniky. Mezera na trhu byla zřejmá: spotřební elektronika je obrovským masovým trhem; proto pokud je schopen některý výrobce kterékoliv komponenty nabídnout svůj produkt o dolar, dva levněji, znamená to v konečném součtu statisíce až miliony dolarů a ekonomickou nezbytnost po takové volbě sáhnout. Problém nevznikal u krabiček, tlačítek a mechanických částí; tam byl přechod vždy snadný a rychlý. Největší problém byl u srdce výrobků mikroprocesorů. Každý procesor měl svůj vlastní, proprietární strojový kód, a přechod na jinou platformu tak znamenal nový vývoj aplikace a následné nákladné a časově zdlouhavé ladění a testování. Kdyby tak byla k dispozici nějaká univerzální platforma, kterou by uměly provozovat všechny mikroprocesory! Znamenalo by to nedozírnou úsporu výrobců masové elektroniky a samozřejmě i velmi dobrou návratnost firmě, která by s takovou platformou přišla. Ano, byl to právě trh výrobců masové spotřební elektroniky, který byl zamýšleným zákazníkem malé vývojové skupiny ve firmě Sun Microsystems. Když kolem roku 1991 vznikla malá vývojová skupina s kódovým jménem Oak (dub), pracující pod přísným utajením, byla vedena jasným obchodním plánem. Prvním zákazníkem měl být Time-Warner, mediální gigant, který by novou platformu využil pro své set-top boxy, tedy domácí terminály kabelové televize, jež by divákům umožňovaly sledování pořadů na přání (Video-on-Demand). Odhadovalo se, že potenciální počet klientů kabelových televizí se bude velmi blížit celkovému počtu televizních diváků těžko si představit masovější trh. Druhou zamýšlenou oblastí pak byly herní konzole společnosti 3DO. Z obou projektů nakonec sešlo. Projekty videa na přání nikde nepřekročily fázi pokusných instalací a pohled na budoucnost kabelové televize se celosvětově dočkal vystřízlivění. Jak by také ne byl to právě nástup Internetu, který paradoxně přibrzdil slibně se prosazující rozvoj infrastruktury kabelových televizí. Nabízí se zde jedna politická paralela: přibrzdění integrace států Evropské unie také nastalo právě v souvislosti s nově vzniklou možností jejího rozšíření... Co dělat dál? Tehdy vyvstala geniální myšlenka, která projekt Oak zachránila od věčného zapomnění: využít právě té situace, jež nám překřížila naše plány. To už se psal rok 1993, projekt byl přejmenován na Javu, prohlášen za univerzální platformu terminálů Sítě a tím mohla začít jeho strmá cesta na výsluní. Je tento přechod tak překvapivý? Dovoluji si tvrdit, že ne. Postačí, odpovíme-li si na několik základních otázek. První otázka: je trh terminálů Internetu masový? Určitě ano, již kolem roku 1993 byl jeho potenciál zcela zřejmý a dnes činí 80 milionů uživatelů s obrovským meziročním nárůstem. Druhá otázka: je trh terminálů heterogenní? Také odpověď na tuto otázku je nasnadě. Internetu vždy kraloval operační systém UNIX; ten byl skutečně síťový, navíc dokonale propracovaný, výkonný a stabilní, chybělo mu ovšem masové rozšíření. To naopak nabízely systémy Windows, Mac OS a do jisté míry i OS/2. Tímto výčtem ovšem heterogennost Internetu nekončí: se vzrůstající měrou využití Sítě se dá předpokládat ještě další nárůst heterogenity, díky vzniku nepřeberného bohatství nových specializovaných terminálů. Už někdy kolem roku 1993 se jasně hovořilo o takzvané konvergenci, kdy splyne spotřební elektronika s odvětvím počítačů a komunikací, a už tehdy byly na trhu první plody tohoto trendu např. "počítačo-televizory" firmy Apple. Mimochodem, právě zde je vidět paralela, či chceme-li vývoj v kruhu. Vždyť původně bylo zamýšleno využívat produkt Oak v set-top boxech, tedy skříňkách napojujících televizi na jakousi síť. Nová myšlenka s tímto využitím není v rozporu, a navíc je mnohem širší. U "počítačo-televizorů" (navrhuji termín domácí systém) se vývoj ale zdaleka nezastaví. Vzpomeňme jen nejrůznější osobní komunikátory ve tvaru mobilních telefonů či klasického diáře, nebo domácí počítače připojitelné na Síť a vybavené klasickým dálkovým ovládáním. Právě díky svému bohatství tak získává Síť potřebu určitého sjednocujícího prvku. Uživatel má zákonitou snahu, aby bez ohledu na to, odkud a jak se na Síť právě napojil, měl přístup ke svým datům, a pokud možno i ke svým aplikacím. Aby pracoval v prostředí, které zná, a způsobem, na jaký je zvyklý. Oba základní postuláty projektu Oak masovost využití i různorodost používaného hardwaru tak byly do puntíku splněny. Světové softwarové firmy se dnes předhánějí ve vývoji javovských aplikací. Ta největší z nich se dokonce snaží protlačit svůj konkurenční VisualBasic Script. Tím však pouze ukazuje, že platforma Javy je skutečně vážným konkurentem dnešního statu quo v oblasti klientských operačních systémů a žhavým kandidátem na vytvoření standardu budoucího. Java je skutečně horkým kandidátem na jednotné prostředí Sítě. Jedním z důvodů, proč se tak stalo, je právě perfektní načasování. Jak už jsme zmínili, není to zásluhou vizionářství jejích tvůrců. Koho tedy? To jen Síťový bůh tomu tak chtěl. Potřebuje totiž univerzální klientské prostředí, aby nám mohl odhalit další kroky svého plánu.7 0858/OK o Název: Apple Computers v roce 1997 je pesimismus namístě? Autor:Znáte ten starý vtip o rozdílu mezi optimistou a pesimistou" Oba stojí ve stejné situaci, mají k dispozici stejné údaje, ale každý z nich vidí situaci úplně jinak. A tak si někdy pohrávám s myšlenkou, vylíčit ve velmi černých barvách tragickou situaci jisté softwarové firmy, která téměř monopolně ovládá celý dnešní softwarový trh; na druhou stranu by bylo možno jásat nad častými personálními změnami a naprostou nejasností koncepce jiných firem, jež byly stálicemi dávno předtím, než onen softwarový gigant přebral jejich zákazníky i ty nejlepší myšlenky z jejich produktů. Situace je ovšem ve stálém vývoji. A tak firma, která je nyní opomíjena a opovrhována, může dnešního klidu využít a již zítra zazářit jako nová stálice, jež vyplní prostor po rozpadu bývalého neohrozitelného monolitu; jako když v dutém stromě vyraší nový, nenápadný a zprvu opomíjený výhonek. 01 O obchodních a personálních problémech společnosti Apple Computers bylo již řečeno mnoho; navíc v našem teritoriu se stalo z pohledu zákazníků to nejhorší, co se stát mohlo: firma zde po téměř rok byla bez oficiálního zastoupení. Právě v této chvíli bych se rád pokusil zhodnotit současnou situaci v počítačích Apple z hlediska zákazníka; nabídnu zde svůj pohled na to, které směry vývoje firmy považuji za zajímavé a za možný počátek budoucího rozvoje. Jednou z klíčových oblastí nasazení počítačů PC je dnes oblast základní kancelářské administrativy. Kralují zde především MS Office, Lotus SmartSuite, Corel WordPerfect Office a samozřejmě u nás též produkty domácí firmy Software602. První zákonitá otázka případného nového zákazníka Applu tedy bude: co z těchto produktů mohu použít na svém Macu? Jak budu komunikovat s okolím, které dnes jede hlavně na PC? Odpověď není jednoduchá: pokud použijeme emulaci (a nejnovější produkty VirtualPC a Real PC už běží docela svižně), pak můžeme samozřejmě použít cokoliv. Lidé si však nekupují počítač Apple, aby na něm v emulaci spouštěli Windows. V oblasti nativních produktů ovšem vývoj kancelářských řešení poněkud zaostal. Nejvíce optimismu do platformy Mac OS vkládá, soudě podle veřejných prohlášení, zřejmě Microsoft. MS Office pro Mac OS je dnes sice pouze ve verzi 4, což je ve světě PC verze předposlední, portace MS Office 97 by však měla být k dispozici na začátku příštího roku a verze MS Office 98 by již měly být pro PC i Mac uvolněny současně. Můžeme ovšem spekulovat o tom, jak moc vážně to Microsoft myslí. Konečně, trh kancelářských produktů se této firmě již stejně podařilo ovládnout a nějakých pár procent navíc už není tak významných v porovnání s nebezpečím, kterému se vystavuje podporou cizího operačního systému. A kdo ví, právě takovéto prohlášení o podpoře může být tou nejlepší (byť ne zrovna čistou) taktikou v bitvě o zákazníka. Pokusme se závazek o budoucí portaci přeložit. Jako bych to slyšel: vážený pane zákazníku, můžeš si sice počkat, až budeš mít nejnovější verzi našich ověřených produktů i na Macu, ale mezi námi, proč si nekoupit rovnou to co je, navíc na platformě, která je našim produktům lépe přizpůsobena a optimalizována? Navíc na platformě Windows pracuje mnohem více uživatelů, a tomu odpovídá i podpora naše i spolupracujících firem. Mezi námi, nemůže se stát, že by vznikla nová verze našeho produktu, která by neběžela na našem operačním systému. U jiných systémů, kdo ví... A koho by takováto argumentace stále ještě nepřesvědčila, může si vzpomenout na ne až tak dávný příslib portace Windows NT na platformu Power PC (ta měla být jednou ze čtyř podporovaných platforem, ohlášených v okamžiku uvedení NT na trh). Nevím, ale logika věci mi říká, že pokud by MS chtěl něco portovat, stane se tak nejdříve u operačního systému. I tento krok je však dvojsečný, protože vystaví Windows NT přímému srovnání s novým systémem Rhapsody (vyvíjeným na základě systému NextStep), který je ohlášen na příští rok. Takže není nakonec výhodnější tuto platformu ignorovat? Otázku si zřejmě musíme položit jinak: jsou zde jiné důvody než právě kancelářský software, jež jsou pádným argumentem pro nákup Maca? Tak především, od začátku byl Mac "počítačem pro nás ostatní", tedy počítačem pro lidi, s propracovaným uživatelským rozhraním a komfortní obsluhou. Operační systémy na bázi PC se mu sice již velmi přiblížily, ale rozdíl je stále vidět. I třeba v takových detailech, jako je myš: může to být věcí názoru, ale mám-li k dispozici celou bohatou plochu obrazovky, může být ovládací zařízení co nejjednodušší tedy jednotlačítkové. Uživatelé Maca (i ti profesionální, včetně profesionálních grafiků) mi zřejmě dají za pravdu, že jedno tlačítko stačí. Odpadají takové věci, jako přizpůsobení pro levou či pravou ruku (ve kterém ovládacím panelu to mám zrovna na tomhle počítači najít? ...). Navíc, velmi paradoxně, se myš v nejnovějším kancelářském balíku MS dále komplikuje. Pokud půjde vývoj tímto směrem dále, budeme za chvíli tahat po stole miniaturní klávesnici, a až poté někdo vymyslí, že tlačítka lze vlastně nakreslit na obrazovce... Další tradiční výhodou Maců je jejich multimedialita. Od velmi raných dob vývoje byly schopny pracovat se zvukem, obrazem a videem. Tyto věci právě dnes začínají pronikat i do oblasti PC; vznikají procesory s multimediálním rozšířením a dnes už se v oblasti high-end jiné vlastně ani neprodávají. Problém však je, že v tom našem oboru byl hardware vždy poněkud napřed před softwarem. Vzpomeňme si třeba, jak dlouho již máme k dispozici plně 32bitovou architekturu procesoru (počínaje procesorem 80386), ale dodnes ji ani ten nejvíce užívaný operační systém (Windows 95) plně nevyužívá. Podobné zdržení lze očekávat i ve standardizaci a skutečně hladkém a bezproblémovém nasazení multimediálních prvků PC; něco tak rozšířeného a tak samozřejmého jako QuickTime na sebe ještě dá nějakou dobu čekat; přitom nové směry v elektronickém publikování a elektronické komunikaci vyžadují hotová a vyzkoušená řešení. Počítače Macintosh byly od počátku propojitelné do sítí. Dnes to zní jako samozřejmost, ale kdysi se na výstavách předváděla jako velmi zajímavá vlastnost, že každý počítač Mac lze bez jakýchkoliv doplňků rovnou připojit do jednoduché sítě LocalTalk. Dnes je taková připojitelnost samozřejmostí i u PC, včetně operačního systému, který je standardně síťový, ale náskok Maců je stále znát zejména v uživatelské jednoduchosti standardní instalace. Právě nový směr, Network Computing, k němuž se přidávají všichni přední výrobci počítačů i softwaru, otevírá Applu velmi široký trh, jenž není limitován žádnou hardwarovou a softwarovou nekompatibilitou, a pro který si Macy nesou ve vínku vynikající výkon a ověřené multimediální schopnosti. Základním aplikačním prostředím se stává Java. Apple útočí, jak na frontě NC, tak i NetPC. Na příští rok jsou ohlášeny první síťové počítače. Stojí ovšem za pozornost, že i samotný systém Mac OS 8 umí na rozdíl od Windows již dnes jazyk Java interpretovat bez jakýchkoliv doplňků. Počítače Mac tak můžeme přímo připojit jako terminály při současném využití jejich tradičně silných stránek. Na závěr bych si nechal jednu lahůdku, kterou jsme měli možnost vidět na Invexu. Když jsem počítač Spartakus poprvé viděl, hned mi došlo, že sny o konvergenci oblasti médií (televize, rádia, zábavního průmyslu), spotřební elektroniky, komunikací a počítačů jsou již zhmotněny v realitu. Vždy, když jsem si představoval budoucí síť, představoval jsem si zejména bohatství terminálů, kterými budou uživatelé nenásilně propojeni. V kapse budeme nosit elektronickou peněženku spojenou s osobním komunikačním přístrojem. Místo hodinek bude naši ruku dekorovat speciální komunikátor a plánovač času. Doma budeme mít domácí terminál, tedy přístroj, který nahradí televizi, rádio, video, počítač a komunikační zařízení (dnešní telefon). Nelze se proto divit mému nadšení, když jsem viděl první takový domácí terminál na vlastní oči. Neříká se mu tak, má mnohem jednodušší název Spartakus, ale jde o "počítač", který dokáže to, co televize, ale v lepší kvalitě, přehraje to, co audiosouprava, pochopitelně ve špičkovém zvuku, převyšujícím naprostou většinu dnešních domácích zařízení, a samozřejmě nám umožní komunikovat. Ovladač hlasitosti na displeji lze posunovat stejně dobře myší, tlačítkem na předním panelu přístroje, jakož i tradičním dálkovým ovládáním. Je pěkné, když se dočkáváme zhmotnění našich představ, a musím přiznat, že tento terminál Apple mě nadchl svojí vyspělostí. Z druhé strany doplňuje škálu terminálů Sítě řada Newton a eMate. Rozpoznávání písma, jednoduchá obsluha a snadná přenosnost, to je přesně to, čím Newton před pěti lety předběhl svou dobu. Ale doba již začíná nazrávat. Prošli jsme obdobím, které by se dalo nazvat bitvou o operační systém. Tato bitva je dnes dobojována. Obrazovky většiny uživatelů nyní ovládla Windows, ať už ve verzi 3.x, 95 či NT; velké naděje Microsoft vkládá i do přenosné verze CE. Zajímavostí je, že vlastně žádná z různých podob Windows není plně aplikačně slučitelná s verzemi ostatními, a někde, například u Windows CE, je rozdíl obrovský. Na obzoru je však pokus, přesunout bojiště na jiné území. Další zápas bude veden o to, učinit operační systém nedůležitým. Naplnit vizi, aby člověk mohl používat svůj software kdykoliv bude chtít a na platformě, kterou bude mít právě k dispozici. Měl by mít možnost si plánovat čas na slušně vybaveném kancelářském či domácím systému, stejně dobře, jako ve svém kapesním diáři. I proto dnes Microsoft tak striktně rozlišuje mezi svojí podporou Javy jako jazyka a vývojového prostředí (to ano, jinak by nešly javovské aplikace spouštět pod Windows) a mezi uznáním Javy jako platformy, což odmítá (to by uznávalo smysluplnost alternativy k Windows). Takže zatímco dnes máme 5 navzájem více či méně nekompatibilních operačních systémů od jednoho výrobce, a nekompatibilní systémy další, v budoucnu by naopak měly operační systémy od různých výrobců běžící na různých platformách velmi dobře spolupracovat a umožňovat spouštění stejných aplikací, pokud vyhovují danému standardu. Již nyní vsadila na tuto platformu celá řada softwarových firem (již jsou k dispozici javovské komponenty firmy Lotus pod názvem KONA, známe javovský vývoj společností Corel a Netscape, a samozřejmě produkty "domácí" dílny společnosti SunSoft). Kancelářské a komunikační aplikace tu tedy budou, a jejich trh bude obrovský a okamžitý. Vůbec nebude vadit, budou-li mít některé terminály kromě standardní propojitelnosti navíc také dobré grafické a multimediální schopnosti, propracovaný design a uživatelskou přívětivost. Ne, počítače Macintosh nezmizí. V tom horším případě tu budeme mít prostě poněkud lépe vybavenou řadu multimediálních síťových počítačů. V tom lepším se budeme i nadále těšit plnohodnotné alternativě k převládajícímu prostředí. A vůbec, kdo ví, která varianta je vlastně z finančního hlediska lepší či horší. Já stejně věřím, že svět nemá rád monopol...7 0859/DĚD o Název: InstallShield 5.0 Riešenie pre vytváranie inštalácií Autor:Štefan Stieranka 01 Vytváranie inštalačných programov bola kedysi vec veími jednoduchá. Niekedy bol použitý len dávkový BAT súbor na prekopírovanie obsahu diskiet na pevný disk, v lepšom prípade mal inštalačný program aj jednoduché rozhranie. V prostredí Windows sa však situácia radikálne zmenila. Bolo treba upravovať rÖzne konfiguračné súbory a vo Windows 95 dokonca aj registre, čo už vÖbec nie je vec jednoduchá. Vytváranie inštalačného programu pre Windows aplikácie je vecou náročnou a navyše veí-mi neefektívnou. Vývojári pri tejto práci strávia veía času a inštalačný program je aj tak použitý väčšinou len jedenkrát pri inštalácii. Na tento problém reagovali viaceré firmy systémami pre vytváranie inštalácií. Spomedzi nich vynikla firma InstallShield Software, ktorej produkt sa stal svetovým štandardom. V súčasnosti sa dostáva na trh jeho nová 32bitová verzia InstallShield 5.0, ktorá prináša výrazné zlepšenia a úplne nové možnosti. Možnosti Na úvod snáď zoznam podporovaných vývojových nástrojov, pretože to bude vývojárov aplikácií asi zaujímať najviac. Podporované sú teda nasledovné vývojové prostriedky: Borland C++, Borland Delphi, Borland J Builder, Lotus Notes, Microsoft Access for Developers, Microsoft Fortran PowerStation, Microsoft Office for Developers, Microsoft SQL, Microsoft Visual Basic, Microsoft Visual Basic for Applications, Microsoft Visual C++, Microsoft Visual FoxPro, Microsoft Visual J++, Oracle Developer/2000, Powersoft Jato, Powersoft Optima++, Powersoft PowerBuilder, Powersoft Watcom C++, Powersoft Watcom FORTRAN a Symantec Visual Café. Prostredie InstallShield 5.0 je veími prehíadné a pre ovládanie veími jednoduché. Je rozdelené do viacerých okien, v ktorých nájdeme všetko potrebné od vývoja vlastnej inštalácie až po jej kopírovanie na inštalačné diskety alebo iné dátové médiá. Množstvo činností je sprevádzaných sprievodcami (alebo kúzelníkmi?), ktorý vykonajú veíkú časť práce za Pri vytváraní novej inštalácie mÖžete použiť sprievodcu. Na úvod je potrebné zadať názov aplikácie, jej verziu, cestu k hlavnému spustiteínému súboru aplikácie, použitý vývojový prostriedok a podobne. Ďalej v príslušnom okne vyberiete a nastavíte potrebné dialógové okná, ktoré budú zobrazené pri inštalácii. V ďalších krokoch zvolíte možné jazykové verzie s príslušnými súbormi, definovanie typov inštalácie a inštalované komponenty, a kostra inštalácie je hotová. Škoda že sprievodca nepomÖže s definíciou všetkých súborov potrebných pre inštalácie, pretože tie musíte definovať manuálne mimo sprievodcu. Táto činnosť je však uíahčená technológiou drag-and-drop. Tým je vlastne ukončený vývoj jednoduchej štandardnej inštalácie. Nakoniec stačí vytvoriť inštalačné diskety za pomoci sprievodcu, ktorý vám umožní vybrať si z ponuky: 3,5" diskety (1,44 4,0 MB), 5,25" diskety (1,2 MB), CD-ROM, a webovskú inštaláciu (jeden EXE súbor). Každá inštalácia automaticky obsahuje aj odinštalačný program. Tu však možnosti Install-Shield 5.0 vÖbec nekončia. Pre rozsiahlejšie aplikácie je tu možnosť vytvárať rÖzne typy inštalácií. Jednou z naj-silnejších "zbraní" je však zabudovaný výkonný interný programovací jazyk Install-Script. Svojou koncepciou sa ponáša na "Céčko". K jeho prehíadnosti prispieva farebné odlíšenie syntaxu skriptu. Aj pri editácii InstallScriptu sa stretnete zo sprievodcom, ktorý vám pomÖže s dopíňaním funkcií. Pre použitie je k dispozícii vyše 270 funkcií, ktoré sú rozdelené do 21 skupín. K dispozícii je tiež kompilátor a debugger s možnosťou krokovania InstallScriptu. Vhod príde prehliadanie obsahu premenných a výpis chýb pri kompilácii. Ďalšia silná stránka tohoto systému je v integrácii širokej podpory multimédií. Do vytváranej inštalácie je možné vložiť AVI video, Wave/MIDI zvuk a 256farebnú grafiku. Tieto možnosti vytvoria z vašich inštalácií veími efektné, multimediálne aplikácie, ktoré spríjemnia chvíle pri inštalácii programov. Podpora jazykov InstallShield sa dodáva v troch verziách, ktoré sa odlišujú jedine v jazykových schopnostiach. Verzia Profesional dokáže vytvárať inštalácie iba v angličtine, verzia International v 17 jazykoch vrátane češtiny a slovenštiny, a verzia Bilingual v angličtine a jednom ďalšom jazyku, obsiahnutom vo verzii Internetional. Záver InstallShield v sebe zah+ňa komplexné nástroje pre rýchly a jednoduchý vývoj inštalácií, a vÖbec nezáleží na tom, či sa jedná o typy klasické alebo multimediálne. Kombinácia íahko použiteíného vizuálneho vývojového prostredia s technológiou InstallShield poskytuje široké možnosti, a tak nemÖžem urobiť nič iné ako produkt InstallShield 5.0 doporučiť všetkým vývojárom, ktorý chcú svoje aplikácie "vybaviť" perfektným inštalačným programom.7 0861/OK oInstallShield 5.0 jednoduché ovládanie integrácia multimédií podpora jazykových verzií InstallScript cena K recenzii poskytla firma: UNICORN, Roháčová 83, 130 00 Praha 3 www.unicorn.cz Cena (bez DPH): Profesional 31 000 Kč International 50 700 Kč Bilingual 35 000 Kč Název: SIMedit pomocník pro uživatele telefonů GSM Autor:STANISLAV BORECKÝ, TestCentrum IDG 01 V běžné praxi je pro manipulaci s údaji na SIM kartě nutné používat klávesnici telefonu, což jistě není příliš pohodlné. Naštěstí se však na našem trhu objevila pomůcka v podobě produktu SIMedit. Hlavní myšlenka výrobku spočívá v možnosti načítat data ze SIM karty a editovat je pomocí běžného PC. Produkt je založen na původním programovém vybavení SIMedit 1.0, které doplňuje hardwarová část v podobě univerzální čtečky SIM karet Personal Card Systém. Program Samotné programové vybavení je určeno pro DOS, verze pro Windows 95/NT je ve stadiu beta-testů. S ohledem na českou verzi dosovského programu a vlastní zobrazování našich znaků je možné jej spouštět i bez aktivní národní podpory, a v případě provozu pod Windows raději na celé obrazovce, nikoli v okně. Editace telefonního seznamu je samozřejmě hlavním úkolem celého produktu. Zobrazovaný seznam je možné získat v zásadě dvěma způsoby. Buď jej lze načíst přímo ze SIM karty, nebo založit nový. V novém seznamu mohou být data umístěna na příslušné pozice ručně nebo načtením ze souboru. Jde přitom o běžný textový soubor se třemi tabelovanými sloupci (pozice, název, číslo), což dává možnost připravit si seznam do této podoby i exportem z jiných programových systémů a organizátorů. Pozor však na použití českých znaků v názvech, protože ačkoli jsou kódy do SIM karty uloženy přesně podle zadání, nemusí být správně zobrazeny na displeji aparátu. Ať již seznam vznikne jakýmkoli způsobem, nabízí se uživateli dále možnost editovat libovolnou položku, vyhledat požadovaný řetězec, třídit záznamy, přidat předčíslí, případně smazat nepotřebný záznam. V rámci editace lze mimo jiné i ručně změnit umístění položky v seznamu. Pokud však uživatel zvolí již obsazenou pozici, je požadavek striktně odmítnut. Přesun je ale možné realizovat s využití funkce pro vložení, kdy do nově vytvořeného prázdného místa je přesunut požadovaný záznam. Funkce hledání umožňuje kromě samotného nalezení uvedeného řetězce zároveň i jeho nahrazení jiným. Specifikovat lze i prohledávanou oblast (jméno, číslo, předčíslí, všude). Ve spolupráci se samostatnou funkcí předčíslí dovolí uživateli efektivně doplňovat do libovolného záznamu požadované informace. Při automatickém třídění je jako klíčové použito jméno položky a lze specifikovat i od které do které pozice má třídění proběhnout. Parametr předčíslí je možné definovat buď ručně, nebo výběrem z předdefinované databáze. Ta je sice pevně definována přímo v programu, ale v daném okamžiku je plně aktuální. Samozřejmě že lze opět určit oblast, na kterou doplňování předčíslí aplikovat. Mezi funkcemi pochopitelně nechybí ani opětovné načtení dat z karty, nebo naopak jejich uložení. Druhým editovatelným seznamem na SIM kartě jsou SMS zprávy. Ty jsou načítány nezávisle na telefonním seznamu ze samostatné paměťové oblasti karty a je zde běžně prostor pro deset různých zpráv. Podobně jako u seznamu je možné zprávy editovat, ovšem kromě textu (160 znaků) lze určit nebo zjistit i další parametry, jako např. zda byla zpráva pouze přijata, či již přečtena, nebo zda je teprve určena k odeslání, případně již odeslána a některé další parametry, jako např. telefonní číslo SMS centra. To dovoluje odesílat různé zprávy různými cestami. Samozřejmě ani v tomto dialogovém okně neschází možnost pro zapsání upraveného seznamu nebo znovunačtení stávajícího ze SIM karty. Čtečka karet Druhou částí je, jak jsem již uvedl, univerzální čtečka karet. Ta komunikuje s programem pomocí sériového rozhraní a 9pinového konektoru, takže ji lze velmi snadno připojit k libovolnému počítači. Čtečka je řízena RISC procesorem a v základním provedení je určena pouze pro velké SIM karty (ISO). Pokud patříte mezi uživatele malých verzí (plug-in), pak bude nutné doplnit zařízení o redukci. Závěrem Celé zařízení přináší jednoznačně výrazný posun v komfortu při práci se SIM kartami pro telefony GSM. Jednoduchý způsob komunikace zaručuje možnost připojení prakticky k jakémukoli počítači, a snadno ovladatelný program umožňuje obsluhu i méně zkušenému uživateli. Pouze uživatelé malých SIM karet budou pravděpodobně v budoucnu poněkud znevýhodněni nutností další investice do redukčního prvku. Zajímavým přínosem vbrzku bude rozhraní pro Windows 95/NT.7 0862/OK o SIMedit 1.0 komfortní manipulace s daty na SIM kartách velmi jednoduchá komunikace s počítačem jednoduché a snadno ovladatelné programové vybavení některé vlastnosti při editací seznamů redukce pro malé SIM karty je pouze doplňkem programové vybavení zatím pouze pro DOS K recenzi poskytla firma: www.compelson.cz Cena (vč. DPH): 3 990 Kč (redukce 350 Kč) Název: 3Com SuperStack II Switch 3000 Autor:Vzájemné propojování počítačů v rámci různých pracovišť, a to dokonce i těch zcela nejmenších, s sebou logicky přináší rozmanité nároky na síťové vybavení. Zvláště v poslední době, s ohledem na zvyšování propustnosti lokálních sítí, patří mezi často používaná zařízení switche (přepínače). Na našem trhu je jedním z nabízených i SuperStack II Switch 3000 10/100, jenž je výrobkem známé firmy 3Com. 01 Na rozdíl od hubů, kde přenosová rychlost 10, resp. 100 Mb/s, je sdílená na všech portech zařízení, konstrukce switchů nabízí uváděnou hodnotu vždy pro každý port samostatně. Navíc dovoluje kombinovat pomalejší části sítě s komunikací 10 Mb/s (Ethernet) a rychlejší větve se 100 Mb/s (FastEthernet), a to zcela nezávisle na sobě. Samozřejmě touto vlastností disponuje i 3Com SuperStack II Switch 3000. Standardně nabízí k využití dvanáct portů 10Base-T/100Base-TX (zásuvka RJ-45), z nichž libovolný může pracovat jak v režimu 10, tak i 100 Mb/s. Switch disponuje nově navrženou automatickou detekcí přenosové rychlosti, takže podle připojeného zařízení mění port samočinně způsob komunikace. Tato vlastnost umožňuje snadné kombinování obou typů sítí (Ethernet, FastEthernet) a i pozdější bezproblémový přechod na rychlejší způsob komunikace. Konstrukce switche nabízí dále na každém z portů jak half-, tak i fullduplexní provoz, což v praxi znamená možnost komunikace až do rychlosti 200 Mb/s. Všechny porty jsou však pouze výstupní (nekřížené), což v základním provedení switche znamená jeho použití v hlavním uzlu sítě (viz obr. 2). Pro propojení switchů mezi sebou, či s jinými částmi sítě, je možné využít nabízených doplňkových modulů. Ty dávají uživateli možnost připojení pomocí sítí typu FastEthernet (100Base-FX optické vlákno, 100Base-TX měděný vodič) a do konce roku 1997 by měl být rovněž k dispozici i modul ATM OC-3c multi-mode a modul Gigabit Ethernet SX pro připojení do příslušného typu sítí. Kromě nasazení switche v menších pracovních skupinách, se nabízí i díky až 8 160 podporovaným adresám MAC na switch jeho využití i v rozsáhlých sítích, s poměrně vysokými nároky na výkon. To mimo jiné dovoluje i kontrola a omezování přetěžování pomocí tzv. Intelligent Flow Managementu, zajišťujícího efektivní ochranu před ztrátami paketů a minimalizujícího prodlevy toku dat i při vysokém zatížení sítě. Každý z portů je navíc vybaven vlastním bufferem o kapacitě 256 kB, což opět vede k plynulejšímu toku dat. Další z implementovaných technolo-gií při přenosu dat, PACE Technology, umožňuje nasazení switche rovněž v sítích, navržených pro přenos multimediálních dat v reálném čase. Je běžné, že většina aktivních prvků tohoto typu disponuje i řadou možností pro svou správu a řízení. Nejinak je tomu i zde a základním prvkem správy je podpora RMON a virtuálních sítí VLAN. K dispozici je až 16 virtuálních sítí na jeden switch, včetně tzv. kmenové VLAN pro propojování více switchů mezi sebou. To dovoluje účinnou segmentaci sítě podle pracovních skupin, následně tak zvýšení bezpečnosti a rovněž zredukování provozu na síti. Dalším nástrojem pro řízení switche je již prakticky standardní plná podpora SNMP managementu. Ten je samozřejmě podporován jak přes IP, tak i IPX a dovoluje vzdálený monitoring všech charakteristik zařízení i jednotlivých portů v reálném čase. Kromě vzdáleného managementu je možná i lokální správa zařízení pomocí běžného sériového portu RS-232 (9pin) a příslušného programového vybavení. K základním parametrům zařízení je třeba ještě doplnit, že se jedná o "stohovatelný" aktivní prvek, patřící do ucelené série produktů s názvem "SuperStack". Jednotka je dodávána i spolu s montážními doplňky pro zabudování do 19" skříní Rack, ovšem může pracovat i samostatně. Napájení je zajištěno interním zdrojem 220 V o výkonu 74 W. Kromě možnosti softwarového monitorování provozních stavů je jejich základní sledování možné i ze skupiny indikačních LED diod. Ty například informují o komunikačním režimu u každého z portů (Ethernet/FastEthernet), o zatížení, chybových stavech, napájení atd. Využívání architektury ASIC a nové původní čipové sady BRASICA tak dovolilo výrobci snížit cenu zařízení zjevně bez jakéhokoli omezení jeho parametrů a užitných vlastností. I proto je možné na našem trhu tento aktivní prvek zakoupit za cenu přibližně 80 000 Kč bez DPH, a firmou 3Com je standardně garantována záruka v trvání 1 roku.7 8360/JL q 3Com SuperStack II Switch 3000 K testu zapůjčila firma: 3Com Praha Burzovní palác, Rybná 14, 110 05 Praha 1 Záruka: 1 rok Cena: cca 80 000 Kč (bez DPH) Název: Na stříbrných kotoučích Autor:Chronicle of the 20th Century 01 Další titul z multimediální knihovny nakladatelství Dorling Kindersley Multimedia je, jak titulek napovídá, kronikou dvacátého století. Samozřejmě nikoliv celé stovky let (budoucnost zatím u Dorlingů předvídat nedokáží) encyklopedie zachycuje významné události od počátku našeho století, tj. od data 1. 1. 1900, až po červenec 1996. Stejně jako u dalších titulů tohoto nakladatelství, ani zde nejste omezeni neměnnou množinou informací na CD-ROMu, neboť součástí produktu je funkce pro internetové připojení k WWW stránce, kde si můžete natáhnout aktualizace. Ani pokud nehodláte či nemůžete využít on-line připojení, nevěšte hlavu. Cédéčko je totiž doslova našlapáno daty, jejichž byť jen letmé zhlédnutí vás připraví o hodiny a hodiny času. Nelze však litovat informací je skutečně mnoho, zato jsou velmi zajímavé a jsou podány čtivou, atraktivní formou, samozřejmě včetně archivních zvukových záznamů, videosekvencí a fotografií. Vše je pochopitelně v angličtině, začínající studenti světového jazyka mohou tudíž mít s porozuměním problémy. Tak už to však u zahraničních titulů bývá. Ale zpět k obsahu. Encyklopedie poskytuje informace zpracované třemi formami: biografie, přehledy a novinové příspěvky. Biografie zachycují život a dílo, včetně nejdůležitějších historických dat, jednoho sta významných osobností vědy a techniky, kultury, politiky, filosofie a dalších oblastí. Seřazeni podle abecedy tak vedle sebe stojí dosti rozdílní lidé Madonna a Nelson Mandela či Fidel Castro a Charlie Chaplin. Vynikajícím způsobem jsou zpracovány přehledy, tedy monotematicky zpracované multimediální informační kiosky. Mapují obě světové války, ruskou revoluci, výzkum vesmíru, válku ve Vietnamu, Ameriku v meziválečném období, pád komunismu a fašismus. Každý z těchto přehledů je rozdělen na několik sekcí, které obsahují stručné shrnutí dané problematiky, často obohacené multimediálními příspěvky. Největší balík informací je zpracován formou novinových příspěvků. V encyklopedii je jich na 6 000! Každý měsíc každého roku celého století je reprezentován alespoň jedním záznamem obsáhlejším přehledovým textem novinového stylu a dobovou fotografií. V pravé části obrazovky se navíc objevují krátké zprávy z kultury, sportu, vědy a společnosti. Je také možné vyvolat krátké zprávy (brief), které jednou větou věnují pozornost jednotlivým dnům! Asi je zřejmé, že množství příspěvků v encyklopedii je skutečně ohromné. Právě proto autoři implementovali hned několik přístupových mechanismů k datům, jež lze použít ťuknutím na navigátora v levém horním rohu obrazovky. Jedním z nich je newsroom, místnost se spoustou objektů (můžete se v ní i otáčet): ťuknutím na některý objekt se vypravíte do související oblasti, např. klepnutí na vinylovou desku vyvolá novinový příspěvek vztahující se k hudbě, klepnutí na psací stroj zobrazí nejvýznamnější titulky (headlines) novin, model raketoplánu je odkazem do přehledu o výzkumu vesmíru, apod. Dalším mechanismem je tlačítko Biographies, které vás zavede do sekce biografií. Pomocí kalendáře (tlačítko Calendar) a News screen selectoru si můžete vybrat rok, resp. konkrétní datum, k němuž se mají zobrazit novinové příspěvky. Tlačítko 20th Century in Focus je pak odkazem do sekce přehledů, o které jsem se již zmiňoval. A aby toho nebylo málo, k dispozici jsou ještě tři vyhledávací funkce. O dokonalou orientaci v moři informací je postaráno opravdu dobře. Cliparty Asi každý uživatel výpočetní techniky čas od času potřebuje oživit svůj dokument nějakým obrázkem. Ale kde ho vzít? Můžete si ho ručně nakreslit a přeskenovat, nebo jej vytvořit v nějakém grafickém editoru. Nebo jej najít na Internetu. Anebo si pořídit cédéčko s kliparty. Zvážíte-li náklady a přínosy uvedených možností, nejlepší poměr cena/hodnota asi připadne na poslední alternativu. Zbývá si jen vybrat z nabídky trhu, který kompakt je právě pro vás ten pravý. Zda je to právě dílko z produkce FMI, můžete zjistit v následujících řádkách. Na kompaktním disku Cliparty je umístěno cca 8 000 obrázků, které autoři rozdělili do 20 kategorií. Jen namátkou uvedu některé: abecedy, jídlo, lidé, počítače, práce, sport, vlajky nebo zvířata. Počty obrázků v jednotlivých kategoriích jsou značně variabilní, od cca 60 souborů až po více jak tisícovku. I když je množství klipartů nesporným pozitivem, produkt mě osobně příliš nenadchl. Předně: obrázky jsou uloženy v bitmapovém formátu GIF. To znamená, že pokud se pokusíte o změnu velikosti či proporcí obrázku, dojde ke ztrátě kvality. Stejně tak změna barvy jednotlivých částí obrázku je velmi nepohodlná. V konkurenčních produktech bývají kliparty většinou vektorové, aby bylo možné je snadno upravovat takříkajíc "bez ztráty kytičky". Dalším faktem, který mě nepotěšil, je naprostá převaha černobílých obrázků: z více jak osmi tisíc souborů je jen necelých čtyřicet barevných! To je opravdu žalostné množství. A navíc jsou některé snímky na cédéčku dvakrát, a to nejen v různých kategoriích (což by se dalo pochopit), ale dokonce se vyskytují duplicity i v rámci jedné kategorie. Naopak pochvalu zaslouží uživatelské rozhraní. Přepínání mezi kategoriemi je pohodlné stačí ťuknout na příslušnou záložku a během okamžiku se na obrazovce objeví náhledy klipartů zvolené oblasti. Existence náhledů je velkým přínosem, bez jejich přítomnosti by byla orientace ve stovkách a tisících souborů velmi nepohodlná. Bohužel se stává, že je náhled nečitelný. Nelze zkrátka rozpoznat, jaký obrázek ukrývá. Zobrazení klipartu je dílem okamžiku ťuknete na náhled a otevře se okno s vyobrazením "ostrého" snímku. Nejste samozřejmě odkázáni pouze na prohlížení snímků, můžete obrázek uložit na disk v několika bitmapových formátech (BMP, GIF, JPEG, PCX, TIFF či PNG), zvětšovat jej či zmenšovat nebo kopírovat do schránky Windows. Lze rovněž nastavit, aby se obrázek svou velikostí přizpůsobil aktuálním rozměrům okna a vyplnil tak maximální plochu. Zajisté jste si všimli, že ovládací program poskytuje stejné funkce jako produkt Fotografie, který jsme recenzovali v minulém vydání. Kvalita jednotlivých klipartů kolísá, v balíku najdete spoustu vynikajících příspěvků, stejně jako obrázky nepoužitelné (těch však naštěstí není vysoké procento). Vzhledem k tomu, že obrázky jsou převážně černobílé a navíc bitmapové, lze je doporučit pouze pro oživení dokumentů textových procesorů a podobných kancelářských aplikací, a to ještě pro tisk na černobílých tiskárnách (pakliže si nechcete pohrát s vybarvením obrázků a jejich vektorizací). Pro publikování na WWW stránce či pro začlenění do návrhu stránky v sázecím programu příliš vhodné nejsou. Filosofie tohoto produktu z edice Studium se neliší od předchozích počinů, s nimiž jsme se v našem měsíčníku již setkali (učebnice Wordu a Excelu, č. 6/97 a 9/97). Aplikace je vytvořena formou nápovědy operačního systému: levá část okna obsahuje přehled a hierarchickou strukturu kapitol, v pravé části se objevuje obsah vybrané kapitoly. Ten je samozřejmě tvořen převážně texty, nicméně zde naleznete spoustu ilustrativních obrázků a videoukázek. Ukázky byly pořízeny programem Lotus Screen Cam jedná se tedy o záznamy činností, které prováděla obsluha počítače. Tímto způsobem se lze pohodlně seznámit s ovládáním produktu: slovní komentář popisuje činnosti obsluhy a na obrazovce ihned vidíte, jaké jsou jejich důsledky. Obsah titulu je rozdělen do 17 hlavních kapitol, z nichž 6 obsahuje podkapitoly a případně také sekce. Nejprve se zastavme u kapitol věnovaných (zatím) poslední verzi operačního systému od Microsoftu. Interaktivní učebnice nabízí kompletní popis základních atributů prostředí Windows, tzn. přehled nových vlastností (oproti Windows 3.1), seznam hardwarových požadavků (dle údajů výrobce, pro praktické využití počítejte spíše s výkonnějším strojem) a podrobný popis uživatelského rozhraní. Rozsáhlá kapitola je věnována nabídce Programy, resp. programům, které lze odtud vyvolat. Obsahuje nejen přehled standardních součástí Windows příslušenství, ale také stručné popisy jednotlivých programů (např. malování, přehrávač záznamů, nastavení hlasitosti, WordPad, mapa znaků apod.). Velká pozornost je věnována Průzkumníkovi a souvisejícím položkám Aktovce, Koši, Tomuto počítači a Okolním počítačům. Popsáno je zde poměrně podrobně ovládání a filosofie programů, nechybí praktické příklady běžných činností jako je kopírování souborů a disket, vytváření složek, tvorba zástupců, spouštění programů, formátování disket apod. S podobnou podrobností byla zpracována kapitola Nastavení, která se věnuje jednotlivým aplikacím z ovládacích panelů (např. místní nastavení, multimédia, myš atd.), nastavením tiskárny a nastavením hlavního panelu. Základní informace najdeme též o nabídce Dokumenty. Přínos kapitoly Tipy a triky je podle mého názoru sporný: obsahuje sice velmi užitečné tipy, ale nabízí pouze jejich seznam typu CO, nikoliv JAK daného stavu dosáhnout. Bylo by velmi vhodné k tomuto seznamu připojit alespoň odkazy do souvisejících kapitol a sekcí, aby přechod na potřebné informace byl maximálně pohodlný. I bez odkazů je ovšem možné kýžené informace relativně pohodlně nalézt s využitím plnotextové vyhledávací funkce. Vysoce kladně lze hodnotit kapitolu Utility pro usnadnění práce, která obsahuje přehled a popis jednotlivých utilit balíku Power Toys (utility z dílny Microsoftu, jež jsou zdarma k dispozici na Internetu) včetně návodu na jejich instalaci z tohoto CD-ROMu. V části věnované Internetu se zájemci dozvědí spoustu užitečných informací nejen o účelu a možnostech (službách) Sítě, ale pozornost je věnována také nezbytnému softwarovému a hardwarovému vybavení, návodům, jak se k Internetu připojit, jak vytvořit a zveřejnit své stránky, jak hledat informace s využitím tzv. internetovských hledačů, a mnoho dalšího. K dispozici je také seznam přípojných míst poskytovatele internetových služeb, firmy Video On Line, která nabízí uživatelům tohoto kompaktního disku týden připojení k Síti zdarma. Již delší dobu jsme se v této rubrice nesetkali se zástupci edice Home od Microsoftu. Nyní máme příležitost tento nedostatek napravit. I když produkt Explorapedia není právě horkou novinkou, zaslouží si naši pozornost. Cílovou skupinou uživatelů Explorapedie jsou podle autorů děti ve věku 6-10 let. Vzhledem k jazykové verzi je v našich podmínkách aplikace vhodná spíše pro starší děti, a to samozřejmě nejlépe za asistence anglicky rozumějícího rodiče. Explorapedií je několik, my se dnes seznámíme s encyklopedií o přírodě. Uživatelské rozhraní je plně přizpůsobeno dětským uživatelům, nenajdete zde klasické rozbalovací menu. Nacházíte se v kosmické lodi a okénkem vidíte planetu Zemi. Zkoumat můžete vnitřek lodi (pustit si rádio, televizi, dát si hamburger, prozkoumat obsah šuplíků apod.), nebo planetu. Většina informací je přirozeně vázána k Zemi. Výběr tématu je jednoduchý, postačí ukazovat na různé oblasti Zeměkoule a v horní části obrazovky se objevují názvy témat (např. oceány, stepi, vesmír, jezera, řeky, hory apod.). Ťuknutí na téma vyvolá základní obrazovku zvoleného tématu, odkud se můžete vydat na výzkum jednotlivých subtémat (např. v rámci oceánů jsou to velryby, delfíni, hlubokomořské ryby, chobotnice atd.). A pro každé subtéma si můžete prohlížet několik obrazovek plných informací (včetně ilustrativních videosekvencí, animací a obrázků), a případně se účastnit interaktivních her. Všechny texty jsou namluveny, vaše dítko se tedy může zdokonalovat v porozumění cizímu jazyku. Ovšem kvalita zvuku kolísá, některé texty jsou ozvučeny srozumitelně, čistě, zatímco jiným lze porozumět pouze s obtížemi. Velkou pochvalu si zaslouží mechanismy přístupu k datům: nemusíte samozřejmě brouzdat po hierarchické struktuře témat. Kdykoliv lze ukázat na průvodce žabáka TADa, který ochotně poradí a pomůže. S jeho pomocí můžete hledat konkrétní téma, video, animaci, zvuk, scénu, hru nebo slovo. Navigace je vůbec silnou stránkou produktu: nejste dokonce odkázáni ani na hledání tzv. horkých bodů na obrazovce žabák TAD vám bez řečí poskytne jejich seznam. Nechybí ani přehled souvisejících témat ke každé obrazovce.7 0864/OK oChronicle of the 20th Century rozsáhlý obsah výborná grafika, video, zvuk mechanismy přístupu k datům Random Tours doba odezvy po instalaci nutný reset Producent: Dorling Kindersley Multimedia Žánr: encyklopedie Jazyk: anglicky OS: Windows 3.x, 95 Cena: 1 910 Kč vč. DPH K recenzi poskytla firma: Apro, s. r. o.Cliparty 8 000 klipartů ovládání užitečné funkce cena náhledy bitmapový formát GIF jen cca 40 barevných klipartů (některé 2x) Producent: FMI, s. r. o. Žánr: banka obrázků Jazyk: česky OS: Windows 3.x, 95 Cena: 289 Kč K recenzi poskytla firma: Future Media International, s. r. o. Krocínovská 8, Praha 6Windows 95, Internet obsáhlý popis systému Windows mnoho užitečných informací o Internetu velké množství ukázek utility Power Toys připojení k Internetu na 1 týden zdarma kolísavá kvalita ozvučení ukázek gramatické chyby v textu Producent: FMI, s. r. o. Žánr: interaktivní učebnice Jazyk: česky OS: Windows 3.x, 95 Cena: 379 Kč K recenzi poskytla firma: FMI, s. r. o., Krocínovská 8, Praha 6Explorapedia The World of Nature kvalitní obsah vynikající grafika a interaktivita zábavná forma navigace použitelnost českými dětmi kolísavá kvalita mluvených komentářů Producent: Microsoft Corporation Žánr: encyklopedie pro děti Jazyk: anglicky OS: Windows 3.x, 95 Cena: 850 Kč vč. DPH K recenzi poskytla firma: Apro, s. r. o. Název: Fundamentální analýza Autor:s podporou Excelu 01 Finanční analýza, v ekonomické teorii nazývaná jako fundamentální analýza, je užívána ekonomy k vytvoření obrazu o stavu firmy. Přístup je zaměřen nejen na činnost firmy, ale i na okolí, ve kterém firma působí. Jednou ze základních komponent fundamentální analýzy je výpočet současné hodnoty (present value [PV]). Diskontováním dosažená současná hodnota představuje částku, která, bude-li dnes investována, vytvoří pomocí složeného úrokování v budoucnosti určité množství peněz. Při výpočtu současné hodnoty hrají roli tři komponenty: předpokládaná výše výsledné částky v budoucnosti (F), úroková sazba (R) a časové období (T): PV = F*(1+R)-T Tabulkový procesor Excel obsahuje ve svých finančních funkcích prostředky nejen k výpočtu současné hodnoty, ale i další funkce založené na present value (NPV, FV, PMT...). Obchodníci s dlužními cennými papíry jistě ocení, že výpočet důležitého indikátoru, kterým je doba trvání, je obsažen i v nabídce funkcí Excelu. V základu výpočtu doby trvání nebo durace (duration) leží výpočet současné hodnoty. Doba trvání je pro obchodníka s cennými papíry indikátorem průměrného času potřebného k tomu, aby investor dostal nazpět původní hotovostní výdaj, za který nakoupil dlužní cenný papír (obligaci). Znalost doby trvání usnadňuje investorům rozhodování o skladbě jejich portfolia. Funkce Excelu Duration, jež se užívá k výpočtu doby trvání, má šest argumentů: zúčtovací den (settlement date), datum dozrání (splatnosti) dlužního cenného papíru (maturity date), roční kupónovou sazbu, kterou nese cenný papír (coupon), roční výnos v okolí cenného papíru (yield), četnost kupónových plateb za rok (frequency) a jeden z pěti typů časové báze, přijaté k výpočtu (basis). Uživatel (investor) nezadává při výpočtu doby trvání nominální cenu obligace. Výsledek doby trvání (durace) lze poměřit s dobou splatnosti (maturity). Doba trvání bývá kratší nežli doba splatnosti. Je to způsobeno vzájemným vztahem dvou argumentů vstupujících do výpočtu: roční kupónovou sazbou (coupon) a ročním výnosem (yield). Čím vyšší je frekvence výplaty kupónů u dané obligace, tím větší je možnost častěji reinvestovat získanou částku. Tím je i kratší doba návratnosti dané investice, tj. doba trvání. Podobně je tomu s výší výnosu u reinvestice. Čím je tento výnos (úrok) vyšší v porovnání s kupónovou sazbou, tím je i ukazatel durace nižší. Pohodlnost výpočtu doby trvání v Excelu ukazuje následující tabulka č. 1, jež uvádí příklad desetileté obligace, která nese nomimální hodnotu 1 000 Kč. Kupóny se u této obligace proplácejí dvakrát do roka (frequency). Datumy pro zúčtovací den i den splatnosti se pro výpočet zadávají v pořadových číslech. Tabulka č. 2 pak prezentuje What-if analýzu, tj. úvahu o tom, jaká doba trvání by nastala, kdyby došlo ke změně 12% úroku z reinvestice postupně na 10 % a 8 %. Doba trvání se v daném případě Pomocí tabulkového procesoru Excel si může uživatel snadno udělat představu i o míře citlivosti ceny dlužního cenného papíru na změny v úrokových sazbách, o jeho cenové elasticitě. Ta se počítá jako podíl procentní změny ceny obligace v čase a změny výnosu dlužního cenného papíru v čase. Vyšší úroveň cenové elasticity vede k tomu, že při dané změně tržních úrokových sazeb dochází k větším změnám cen obligace, s větším rizikem při jejich obchodování. Tabulka č. 3 schematicky znázorňuje cenovou elasticitu u desetileté obligace o nominální hodnotě 1 000 Kč. Podpora Excelu se při fundamentálních analýzách nevyčerpává jen výše uvedenou dobou trvání. Samotná konstrukce zaznamenávání dat v Sheetu Excelu a příslušné analytické nástroje, které nabízí tento tabulkový procesor, poměrně dobře vyhovují požadavkům fundamentálních analytiků. Nástroje jako Goal seek analýza, What-if analýza, statistická deskripce a analýza, optimalizace, a v neposlední řadě i množství finančních funkcí, prezentují tento softwarový produkt jako vhodný k různým typům ekonomických analýz. 7 0865/JL o settlement date1.1.198531 048 maturity date1.1.199735 431 coupo10 %0,1 yield12 %0,12 frequency22 basisactual/actual1 Doba trvání (Duration)6,9 letyield=12 % Doba trvání (Duration)7,2 letyield=10 % Doba trvání (Duration)7,6 letyield=8 %Cenová elasticita desetileté obligace Při změněz 10 % na: 5 %0,7794 8 %0,6795 12 %0,5735 15 %0,5098 Název: Trio Community 5.5 Autor:Jaroslav Fikker 01 Na našem trhu můžete nalézt řadu komunikačních programů, určených pro nejrůznější operační systémy. Jedním z nich je i Trio Community společnosti Trio Information Systems. Jde o komunikační server určený pro sítě Microsoft Windows a Novell NetWare. Instalace Trio Community lze nainstalovat na samostatný počítač nebo do síťového prostředí Windows a NetWare. NetWare server v případě Trio Community pouze poskytuje svůj diskový prostor pro instalované soubory a pro tiskové (chcete-li faxové) fronty. Vlastní komunikační server je 16bitová aplikace (Trio Community Server), běžící na pracovní stanici s Windows (3.x nebo 95), ke které je připojen modem. Pokud se rozhodnete nainstalovat server Trio Community na počítač s Windows NT, máte dvě možnosti. První je použít stejný 16bitový program jako v předchozím případě. Mnohem elegantnější je však druhá varianta nainstalovat komunikační server jako službu (service) systému Windows NT (Trio Community Server NT). Jakmile jsou nainstalovány serverové aplikace Trio Community, je třeba na každé síťové stanici spustit klientskou instalaci (LANINST. EXE). Teprve po jejím ukončení mohou uživatelé využívat všech služeb komunikačního serveru. Jazyková podpora Jedním z prvních kroků instalace je volba jazyka, ve kterém s vámi bude program nadále komunikovat. Testovaná verze systému Trio Community podporovala celkem 11 evropských jazyků: angličtinu, němčinu, francouzštinu, dánštinu, norštinu, švédštinu, finštinu, italštinu, holandštinu, španělštinu a portugalštinu. Jak vidíte, čeština mezi nimi chybí. Ale nezoufejte. Firma INEC (autorizovaný distributor společnosti Trio Information Systems) s instalačním CD-ROMem dodává i disketu s českou verzí knihovny DFLANG.DLL. Trio Communication Center V průběhu instalace je vytvořena složka Trio Applications se zástupci jednotlivých aplikací systému Trio Community. Jednou z těchto aplikací je i Trio Communication Center, která představuje centrální bod celého systému. Odsud lze spouštět další programy, nastavit způsob příjmu nových faxů a ovládat komunikační servery (např. změna serveru, změna portu, reset modemu). Zobrazují se zde také údaje o počtu nepřečtených faxů, případně e-mailových zpráv. Trio Community Office je stěžejní součástí systému Trio Community, v němž pravděpodobně strávíte většinu času. V prostředí této kanceláře můžete definovat práva všech uživatelů serveru, provádět změny konfigurace systému (budete-li mít k tomu potřebná oprávnění), pracovat se záznamy v adresářích (produkt podporuje mj. i skupinové rozesílání faxů) atd. Ale hlavním účelem této aplikace je práce s faxy nebo s e-mailovými zprávami. Trio Community nabízí několik variant odesílání faxů. První způsob se vlastně neliší od obyčejného tisku dokumentů. Pokud totiž při tisku z libovolné aplikace vyberete jako tiskárnu Trio Datafax, která je automaticky vytvořena během instalace, nebude příslušný dokument vytištěn, nýbrž odeslán jako fax. Podobně snadný způsob nabízí Rychlé odeslání faxu (Quick Fax), které naleznete jako položku menu jak v Trio Community Centru, tak i v Trio Community Office. Pokud si zvolíte tuto variantu, spustí se průvodce, jenž vám pomůže s jednotlivými kroky při odesílání faxu. Máte také možnost odeslat jako fax výřez obrazovky, obsah schránky Windows nebo naskenovaný dokument. Elektronická pošta Díky spolupráci s MAPI a VIM kompatibilními poštovními systémy můžete v prostředí Trio Community pracovat i se zprávami elektronické pošty. Aby toto bylo možné, je nejprve nutno vytvořit speciální složku typu E-mail. Tato pak slouží jako jakési okno, kterým nahlížíte do složky doručené pošty (Inbox) příslušného poštovního systému. Bohužel zprávy nelze z této složky nikam přesouvat. E-mailové zprávy můžete pouze číst, odesílat (odeslané zprávy ale nelze v prostředí Trio Community zobrazit), přesměrovat na jinou adresu, odeslat faxem nebo na pager. Další funkce Milovníky multimédií určitě potěší skutečnost, že jednou ze součástí Trio Community je i Trio MediaPlayer, který pracuje s formáty Midi, Wave, CD a Video for Windows. Není to příliš mnoho, ale je třeba si uvědomit, že recenzovaný produkt je určen k úplně jiným Velice užitečnou vlastností systému Trio Community je přítomnost OCR (Optical Character Recognition). Díky této skutečnosti lze poměrně snadno převést faxové zprávy a naskenované dokumenty na editovatelný text. Jistě by se našly ještě další zajímavé funkce systému Trio Community, ale rozsah tohoto článku mi neumožňuje se o nich zmínit.70866/JL q Trio Community 5.5 příjemné uživatelské rozhraní podpora sítí NetWare i Windows podpora MAPI a VIM kompatibilních poštovních systémů rozšiřitelnost částečná lokalizace 16bitové aplikace Slovníček pojmů Messaging Application Programming Interface (MAPI) rozhraní umožňující softwarovým vývojářům vytvářet aplikace spolupracující s poštovními systémy Microsoftu. Vendor Independent Messaging (VIM) snaha firem Novell, WordPerfect (dnes Corel), IBM, Lotus, Apple a Borland poskytnout aplikační programové rozhraní pro výměnu zpráv mezi aplikacemi na různých počítačových platformách. Jedná se o konkurenci MAPI. Služby (Services) jsou aplikace běžící pod Windows NT v chráněném režimu. Většinou vykonávají určitou systémovou funkci. Nevyžadují interakci uživatele a lze je spustit automaticky při startu nebo kdykoliv ručně. Název: Route 66 Codes 1.9 Autor:Nová verze známého autoatlasu 01 Pro ty, kteří právě slyší jméno Route 66 poprvé, připomeňme, že se jedná o program pro plánování cest automobilem. Instalace je volitelná od 5 MB až do 55 MB dle vašich možností na pevném disku. Samozřejmě platí, že čím větší část nainstalujete na pevný disk, tím rychleji bude pak aplikace chodit. Zde mluvím hlavně o rozsáhlých mapách, které dají procesoru pěkně zabrat. Po spuštění se objeví prostředí známé z předchozí verze. Zde bylo od minule co zlepšovat, a proto jsem přivítal plovoucí nástrojové okno, zmenšený pohled na celou mapu (obdoba sokolího oka z AutoCADu), či možnost posouvání map pomocí scrollbarů. Podobně jako ve verzi minulé, i zde můžete nadefinovat specifika pro váš oblíbený dopravní prostředek, jako je spotřeba, cena pohonných hmot, nebo maximální dovolené rychlosti. Pak se již můžete vesele pustit do vyhledávání potřebné trasy. Zde objevíte další významnou novinku. Lze totiž zadat libovolný počet mezizastávek, tedy měst, zkrze která chcete bezpodmínečně projet. Výběr měst je obrovský, dokonce i v České republice možná naleznete tu svou vesničku. Město vyhledáváte buď podle názvu, nebo podle směrovacího čísla. Stejně jako v předchozí verzi můžete volit nejrychlejší, nejkratší, nebo nejlevnější cestu a Route 66 vám posléze velice svižně vyhledá potřebnou trasu, kterou zobrazí na mapě (silnice jsou od sebe odlišeny barevně podle třídy) a vypracuje itinerář jízdy s užitečnými podrobnostmi. Mezi tyto užitečnosti patří zejména výpočet nákladů na jízdu dle parametrů vašeho vozidla, které jste zadali na začátku. Route 66 Codes obsahuje nově celých dvanáct podrobných map. Jedná se o střední a východní Evropu, celou Evropu, státy Beneluxu, Španělsko a Portugalsko, samostatně Francii, Německo, Řecko a Turecko, Rakousko se Švýcarskem, Itálii, kompletní Severní Ameriku a Britské ostrovy. Státy na samostatných mapách jsou velice dobře a podrobně zpracovány, vykreslena jsou dokonce i některá větší města, jako Londýn nebo Paříž. Všechny mapy jsou podle tvrzení distributora pro ČR aktualizovány k polovině roku 1997. Kromě vyhledávání tras lze Route 66 použít částečně i jako atlas; pokud potřebujete vědět polohu města, program obsahuje vyhledávač. Prostě zadáte město a Route 66 zobrazí, kde se nachází na mapě. Musíte ovšem alespoň tušit, ve kterém státě toto město je, neboť program je schopen otevřít najednou jen jednu mapu, což může být někdy na Jestliže nejste vlastníkem notebooku, pravděpodobně pro vás budou získané informace použitelné jen v klasické papírové formě. Route 66 poskytuje celkem kvalitní výstup na systémovou tiskárnu. Program obsahuje i možnost náhledu před tiskem, takže by se nemělo stávat, že vytisknete něco, co nechcete. Tisknout můžete samozřejmě jak mapu, tak i itinerář. Aplikace se distribuuje na jednom CD jak ve verzi pro Windows 95, tak ve verzi pro Mac OS, takže ani uživatelé Macintoshů nepřijdou zkrátka. Route 66 Codes je velmi užitečná pomůcka cestovatele, která dobře poslouží při plánování kratších i dalekých cest. Ke kladům programu patří zejména rychlost výpočtu cesty vzhledem k velkému počtu možností, množství map (12 je opravdu dost) a někdy až překvapivé podrobnosti. Jako zápor bych viděl nemožnost načtění více než jedné mapy a pomalost map při skrolování v okně. Celkově na mě Route 66 zapůsobil velmi příznivým dojmem. Jedná se opravdu o velice užitečný nástroj pro lidi, kteří často cestují, ale i pro ty, kdo ho využijí jen občasně pro naplánování letní dovolené po Evropě.7 0867/OK o Název: CD-RW: Autor:Mitsubishi a Wearnes 01 Tomáš Bučina, TestCentrum IDG V několika posledních měsících jsme byli svědky skutečného boomu v oblasti zapisovatelných CD-R mechanik. Bylo to dáno jednak rapidním snižováním ceny vlastních mechanik, ale také tím, jak se snížila cena CD-R médií. Protože technologie CD-R byla již tehdy dávno překonána jinou, avšak podobnou technologií CD-RW, dá se předpokládat v následujících měsících nárůst nabídky přístrojů, které lze použít k psaní jak na CD-R, tak na CD-RW média.CD-ROM mechaniky singapurského výrobce Wearnes Peripherial Internationa jsou na trhu již delší dobu. Od poloviny roku 1997 začala tato firma produkovat také zapisovačky. Nejdříve jen CD-R, pak přidala i podporu pro přepisovatelná CD-RW média a uvedla svůj výrobek Wearnes CDRW-622. Trocha toho "železa" Balení je již tradičně u Wearnesu "ekonomické". Obsahuje audiokablík pro připojení CD mechaniky ke zvukové kartě, jeden skokan (jumper), hrstku šroubků pro upevnění jednotky do počítače, tenký a mnohojazyčný manuál, CD se softwarem a jedno prázdné CD-RW médium. Podle údajů výrobce je mechanika kompatibilní se všemi běžnými standardy v oblasti CD, počínajíc audio CD-DA podle specifikace Redbook, dále CD-ROM v Mode 1 i Mode 2, CD-ROM XA (Photo CD, VideoCD, CD-G), CD-I Multi-Session Bridge, Mixed Mode, UDF, CD-Plus a Photo CD (single a multi-session). Jednotka zapisuje na média CD-R i CD-RW v rychlostech 150 nebo 300 KB/s, čte maximálně 900 KB/s. Uvedenými rychlostmi se řadí mezi mechaniky značené 6 x 2 x 2 (čtení, zápis, přepis). Programové vybavení Na CD, které je k balení přiloženo (myslím tím CD-ROM, ne CD-RW médium, to je samozřejmě prázdné), je program Easy CD Creator. Už z názvu je patrné, že jde o spojení dvou známých programů ze stejného oboru Adaptec Easy CD Pro a Corel CD Creatoru. Podle toho, jak se software chová a jak se s ním pracuje, je potomkem spíše CD Creatoru než Easy CD. Nedosahuje však funkčnosti ani jednoho z nich a pro profesionální práci se příliš nehodí. Pokud však nechcete jít při vypalování až do detailů a přesně sledovat, co se kde za soubory bere nebo co má jaké fyzické místo na CD, není Easy CD Creator až tak špatnou volbou. V základním pohledu jsou k dispozici tři listy se záložkami: Data CD Layout, Audio CD Layout a Jewel Case Layout. Jak už názvy napovídají, v prvním se připravuje datová stopa, ve druhém audiostopy a ve třetím případný obal nebo potisk CD. Příprava datové stopy je poměrně jednoduchá, neboť v základním pohledu je okno rozděleno na dvě poloviny, z nichž v jedné je pohled Průzkumníkem, v druhém se připravuje struktura výsledného CD. Velmi snadné je přesunování mezi těmito okny pouze myší, technikou drag & drop (táhni a pusť). Výsledný obraz se automaticky začne optimalizovat s ohledem na skutečnou výslednou pozici dat na CD. Typy optimalizace jsou tři normální, pro maximální rychlost vytváření CD a pro maximální využití prostoru na médiu. U každé z nich je ale třeba chvíli počkat, než se dokončí, protože v této fázi práce je program zcela nestabilní a aktivace jakéhokoliv obrazovkového komponentu (stačí například stisknout kterékoliv tlačítko na obrazovce) může způsobit jeho zhroucení. Po dokončení optimalizace lze data vypalovat. Audiostopa se připravuje na druhém listu. Pokud máte připojeny dvě CD mechaniky, lze si připravit audiostopy tak, že budou během vypalování přímo čteny z druhého CD a přenášeny do CD-RW mechaniky. Jinak je nutné je přetáhnout myší do výsledného obrazu a tam na nich zvolit "Pre-record to WAV file..." a uložit si je na disk. Po svých zkušenostech tuto volbu vřele doporučuji (samozřejmě pokud máte na pevném disku potřebné místo), neboť většina CD-ROM mechanik neumí korektně získat ze zvukového CD příslušné stopy a přidává do něj různá prskání a lupání. Praktické zkušenosti Vypalování na ATAPI se neřídí stejnými pravidly, jako vypalování na SCSI sběrnici. Předně je zde problém v tom, že EIDE neobsahuje nic podobného technice "command queuing", čili příkazy na zařízení musí jít postupně a není zde udělována žádná priorita. Pro zapisování s mechanikou Wearnes doporučuji připojit mechaniku na jiný řadič, než na kterém je disk, z něhož se vypaluje. Například je-li disk v pozici Master na primárním řadiči, měla by být mechnika připojena na řadiči sekundárním. Případnou čtecí CD-ROM mechaniku s vyšší rychlostí lze připojit k vypalovačce i za cenu snížení PIO Mode 4 na Mode 3. Reálný dopad na rychlost čtecí mechaniky není příliš vysoký a rozhodně vás nestojí desítky zničených médií. Před vypalováním je žádoucí si vytvořit obraz CD do jediného adresáře a provést defragmentaci disku. Pokud jste připojeni k síti, je nejlepší vypalovat bez zalogování, či alespoň zakázat poskytování vlastních zdrojů (disky, tiskárny) ke sdílení pro síť. Reálně je zcela minimální konfigurací pro vypalování Pentium 120 MHz s 16 MB paměti. Pokud to jde, je k nezaplacení další paměť, nejlépe až k 32 MB. Vypalování na média CD-RW má tu výhodu, že i když se nepodaří korektně zapsat session, lze disk jednoduše smazat a psát znovu. Člověk za chvíli získá dojem, že to samé platí o médiích CD--R, a tak přestane používat testovací zápis. Jeho užíváním opět nějaké to zkažené CD-R médium ušetříte. Závěrem Wearnes je slušná CD-RW mechanika. Zvláštností je, že si občas dovede poradit s nekorektně vypálenými oddíly na CD, a případně je uzavřít, aby zbytek disku byl použitelný. Mezi nepříjemné vlastnosti patří nízká stabilita a vysoká výkonová náročnost softwaru a také to, že nelze přečíst některé poničené disky, které však běžné CD--ROM mechaniky (konkrétně NEC CDR-1800) přečtou. Máte-li však averzi k SCSI sběrnici a chcete-li běžnou přepisovačku, není to špatná koupě. Wearnes CDRW-622 připojení na ATAPI uzavíraní špatných session software nepřečte poškrábaná média K recenzi poskytla firma: LEVI, Seifertova 33, Přerov Cena (bez DPH): cca 17 000 Kč Mitsubishi CD-RW 6x2x2 skvělé možnosti DirectCD stabilita špatně řešená LED na čelní straně K recenzi poskytla firma: E+K Data, Marvanova 415, 198 12 Praha 9 Cena (bez DPH): 16 908 KčMitsubishi CD-RW 6x2x2 Když jsem tuhle mechaniku poprvé dostal do ruky, ani mě nenapadlo, že to bude něco tak převratného. Dokonce když při startu počítače vypsal SCSI řadič, že byla připojena mechanika značky RICOH, nabyl jsem dojmu, že se jedná jen o nějakou OEM verzi tohoto prvního CD-RW drivu. Po instalaci se však ukázalo, že Mitsubishi je velmi dobrá zapisovačka CD-RW, která zvlášť s ohledem na přiložený software poskytuje to, o čem se mohlo donedávna jen snít. Dříve bylo totiž nutné CD-RW médium vždy po zaplnění zformátovat, a až poté šlo zapisovat. Adaptect DirectCD, který se spolu s touto mechanikou dodává, poskytuje schopnost pracovat na médiu průběžně, stejně jako se pracuje s disketou, a to v jakémkoliv programu pod Windows 95! Technická specifikace Mitsubishi je přepisovací CD-RW mechanika s rychlostí zápisu či přepisu maximálně 300 KB/s a s rychlostí čtení 900 KB/s. Podporuje běžné standardy jako CD-DA, CD-ROM, CD-I, Mixed Mode, Multisession a jiné. Balení typu kit obsahuje pouze mechaniku s rozhraním SCSI-2, jedno CD-RW médium značky Verbatim, diskety s Adaptec DirectCD a příslušnou dokumentaci. K provozu je tedy nutné mít vlastní řadič s interním 50pinovým SCSI konektorem a příslušný kabel. Zvenku zaujme poměrně zdařilý design, který rozhodně nezhorší vzezření celé skříně, do níž bude zamontován. Zepředu je jedno tlačítko na vysunutí či zasunutí šuplíku na CD typu tray, čili bez caddy. Dvě tlačítka na ovládání hlasitosti se nacházejí na levé straně, hned vedle zdířky na připojení sluchátek. Ze zadní strany je mechanika vybavena skokany (jumpery) pro nastavení SCSI ID a audiovýstupem pro spoje-ní se zvukovou kartou. Za zmínku určitě stojí zvláštní typ čela šuplíku na CD, které, vzhledem k tomu, že je na pružinkách a lemované tenkou vrstvou izolačního materiálu, zabraňuje pronikání prachu dovnitř mechaniky. 650 MB na "pětačtvrtce"? Skvělým technickým počinem je prolomení bariéry: zapsání » smazání » zapsání ..., jež do jisté míry omezovala funkčnost dřívějších CD-RW mechanik. Adaptec DirectCD je ovladač, který po instalaci do Windows 95 umožní na CD--RW médium v mechanice Mitsubishi zapisovat zcela stejně, jako se zapisuje na disketu. Stejně jako lze na CD-RW psát, je možné i zapsané údaje mazat. Uvedené možnosti se však netýkají jen údajů, které se na RW zapsaly v předchozích momentech, ale také těch, které byly zapsány již dříve. DirectCD má totiž i možnost, jež byla nazvána "Make writable". S její pomocí se k zápisu či výmazu zpřístupní i dříve zapsané údaje, takže lze skutečně podle potřeby upravovat či aktualizovat údaje na RW zapsané. Fragmentace CD? S touto možností úzce souvisí jeden problém, který může nastat, pokud se až příliš oddáte nádheře této velkokapacitní diskety. Při mazání totiž vznikají díry, které se nezaplňují. Dochází tak k fragmentaci, stejně jako na pevných discích. Vzhledem k tomu, že neexistuje a nejspíš ani nikdy nebude existovat SPEEDISK pro CD-RW média, je dobré si čas od času RW médium zformátovat tak, aby došlo znovu k inicializaci povrchu a k vymazání "děr" stejně jako zbytků dat. Na druhou stranu, mechanika je velmi necitlivá k různým pokusům zastavit kontinuální tok dat během zápisu, i když nedoporučuji tuto odolnost testovat v praxi. Abych pořád jen nepěl slávu, je pár důvodů, které by vás od koupě mohly odradit. Jednak se těžko rozlišuje, v jaké fázi zrovna mechanika je, neboť barva diody na přední straně mechaniky se velmi ráda a často mění ze zelené na červenou a zpět, aniž by se dalo s jistotou tvrdit, že zrovna začalo či skončilo zapisování. Druhou a možná ještě nepříjemnější vlastností, je to, že softwarovým vybavení je jen DirectCD. Žádný další vypalovací software zákazník nedostane. Nezbývá, než si nějaký stáhnout z Internetu nebo investovat dalších několik tisíc do příslušného programového vybavení, které však umí pracovat s touto Kompatibilita Aby byla zaručena přenositelnost vypáleného CD na různé typy čteček, lze před otevřením dvířek (v tomto režimu jen programovém) přikázat, aby mechanika upravila všechny zapsané údaje tak, aby byly čitelné i jinde. To samozřejmě neznamená, že jsou celou dobu uložené někde na disku ve skutečnosti se zapíší až před vyjmutím CD z mechaniky. Jen je nutné upravit systémové záznamy na CD, tak aby médium zvládla přečíst libovolná mechanika, která čte CD-RW. Závěrem Mitsubishi je velmi dobrá mechanika. Přes některé problémy a absenci vypalovacího softwaru má skvělé možnosti díky DirectCD. Jestliže chcete často měnit údaje na CD, případně s ním pracovat jako s disketou, je to dobrá volba. Kterou zvolit? Obě mechaniky mají své světlé i stinné stránky. Bylo by velmi laciné vybarvit skvělou mechaniku, která by uměla přepisovat průběžně, jako to umí Mitsubishi, a balení by obsahovalo software, jaký ho obsahuje Wearnes. Lepší bude, když napíšu, že každá z mechanik je určená pro jiného uživatele. Čas ale nejspíš ukáže, že cesta s průběžně přepisovatelnými CD-RW má budoucnost. Pokud se tedy o budoucnosti CD technologie, s čepelí gilotiny zvané DVD kousek nad krkem, dá vůbec hovořit.7 0868/CID q Mechaniky CD-R byly velmi dobrým a levným řešením, jak zálohovat střední objemy dat, ale nešlo zajistit jejich aktualizaci. Wearnes CDRW-622 umožňuje pracovat s disky CD-RW, na kterých lze data případně aktualizovat nebo přepsat novějšími. Máte-li slušně vybavený stroj (Pentium či K6 nad 166 MHz a minimálně 32 MB paměti), je to rozumná volba. Ceny CD-RW médií jsou sice proti CD-R přibližně desetinásobné, přibyla však nová možnost CD lehce a rychle smazat. Naproti tomu Mitsubishi pracuje s disky stejně jako s běžnou disketou maže, kopíruje, přesunuje. Téměř zázračně však stále udržuje CD médium v okruhu běžných CD formátů. Pokud chcete využít CD-RW také kvůli kompatibilitě se stávajícími mechanikami CD-ROM, přesvědčte se, že skutečně podporu pro nižší odrazivost materiálu CD-RW obsahují. Dá se říci, že drtivá většina mechanik s rychlostí 24x a více je na CD-RW připravena. Název: Překladové slovníky pro použití v prostředí Windows Autor:Jan Hruška 01 V poslední době se na našem trhu objevilo několik nových překladových slovníků, pomáhajících při práci s cizojazyčnými texty. V této recenzi bych se s vámi rád podělil o své dojmy získané při používání dvou z nich Lingea Lexiconu od firmy Lingea a Velkého překladového slovníku od firmy Commercial Service K&K. Lingea Lexicon (angličtina) slovník, který umí rozhodně více Tento program je určen pro široké spektrum uživatelů. Bude velmi vhodným pomocníkem pro začátečníka který se kromě významu jednotlivých slov může naučit i jejich správnou výslovnost (anglické výrazy namluveny rodilým mluvčím) i pro zkušenějšího uživatele. Ten by mohl ocenit slovník synonym a morfologický slovník užitečnou součást programu. Výrobce neuvádí žádné speciální požadavky na hardware, program pouze vyžaduje prostředí Windows 95 nebo Windows NT. Software si od prodejce přinesete v kartónové krabici obsahující CD s programem a útlý manuál. Po prvním vložení cédéčka do mechaniky budete automaticky dotázáni, zda chcete program nainstalovat, či spustit přímo z média. Při spuštění z CD probíhají všechny funkce zcela bez problémů, a dokonce i rychlost práce je vyhovující. Rozhodnete-li se pro instalaci na pevný disk, proběhne velmi rychlá a bezproblémová instalace systémových souborů (necelých 6 MB). Instalační program provede také odstranění slovníku z disku v případě, že jej již nebudeme potřebovat. Co vlastně kupujete? Lexicon obsahuje 25 000 hesel a 90 000 překladů v každém směru překladu (Č->A, A->Č), dále anglický slovník synonym s 20 000 hesly a anglický i český morfologický slovník. Všech 25 000 anglických hesel je namluveno rodilým mluvčím. Dále se zakoupením Lexiconu stanete i majiteli výše zmíněného útlého manuálu, obsahujícího všechny potřebné informace. Vlastní práce s programem je až překvapivě jednoduchá a příjemná. K jeho ovládání můžeme jako u ostatních programů pod Windows využít jak klíčových slov v nabídkovém řádku, tak panelu nástrojů a klávesových zkratek. Pomocí volby Stále nahoře můžeme se slovníkem pohodlně pracovat i při využívání jiných programů. Překládáme-li tištěný text, musíme zadat hledané slovo do textového políčka. Po ukončení zápisu do políčka dojde k vyhledání adekvátního výrazu v druhém jazyce. Máme-li program instalován na disku, je vyhledání překladu takřka okamžité. Při práci z CD jsem čekal maximálně 3 sekundy. Hlavní výhody Lexikonu však oceníme především při práci s textem na počítači. Program je velmi vhodný pro využití při překladech cizích textů, které máme uloženy na paměťových médiích, nebo při brouzdání na internetích linkách. V případě, že v cizím textu najdeme slovo, jemuž nerozumíme, stačí jej pouze označit a uložit do schránky. Máme-li aktivovánu funkci "Vkládat" z nabídky "Úpravy", bude slovo uložené do schránky automaticky vyhledáno. Vyhledání je po vložení slova do schránky takřka okamžité. Na obr. 1 je zobrazen stav okna programu po vyhledání zadaného slova. Jak již bylo řečeno výše, okno programu najednou ukazuje překlad zadaného slova s významovými variantami (pravá část okna), výběr dalších výrazů, ve kterých se zadané slovo vyskytuje, a nabídku synonym. Zajímá-li nás podrobněji jakékoliv slovo v uvedených částech okna, stačí na ně ťuknout myší a v pravé části okna programu se nám k němu zobrazí podrobnosti. V pravé části obr. 1 je též zobrazeno malé okénko "Vlastní dodatky ke slovníku". V tomto okénku můžeme zadat doplňující informace k jednotlivým heslům, obsaženým ve slovníku, nebo vkládat hesla nová. Vlastní doplněk k heslu je od originálního obsahu okna oddělen dvěma křížky. Na obr. 2 je znázorněna situace, kdy nás zajímá stupňování přídavného jména "bohatý ". Vyvoláním okénka tvarosloví (klíčové slovo "Heslo" v nabídkovém řádku) můžeme využít poměrně obsáhlého morfologického slovníku. Další, ještě nezmíněnou důležitou funkcí programu, je možnost poslechu všech anglických hesel (nikoliv frází a slovních spojení). Máme-li v počítači zabudovanou zvukovou kartu, můžeme mít funkci "Vyslovovat" aktivovánu stále vždy po vyhledání hesla nám libý hlas předvede, kterak slovo vyslovovati nebo můžeme výslovnost slova vyvolat pouze v případě zájmu. Co říci na závěr? Musím konstatovat, že se mi slovník Lingea Lexicon svým provedením, přehledným uspořádáním a rychlostí práce líbí. Počet hesel asi neuspokojí specialistu na překlady, ale pro skupiny uživatelů, kterým je určen, dle mého názoru vyhovuje. Možnost použití programu při výuce výslovnosti obsažených slov ještě více rozšiřuje řady těch, jimž by mohl být užitečný. Velký překladový slovník pro Windows 95 nebo NT Program ke své práci vyžaduje tuto minimální konfiguraci počítače: procesor 486 a vyšší, minimálně 16 MB RAM, a kolem 100 MB volné kapacity disku. Celý program je napsán v MS Accessu, z čehož vyplývají některá specifika při instalaci i používání programu. Máme-li již na svých počítačích nainstalován runtime Accessu, můžeme při instalaci ušetřit asi 10 MB místa. Instalace slovníku na disk je u tohoto programu povinná, což se vzhledem k rozsahu instalovaných dat může stát výraznou nevýhodou. Spuštění přímo z CD není možné. Obsah CD K recenzi jsem dostal "plnou" verzi programu Multi-oborový překladový slovník, obsahující řadu modulů (Obecný, Právnický, Obchodní, Chemický, Technický a Lékařský). Celkový obsah hesel Multi-oborového překladového slovníku dosahuje úctyhodných rozměrů okolo 600 000 výrazů. Jednotlivé moduly je samozřejmě možné koupit i samostatně. Vlastní práce s programem Ovládání programu je standardní záležitostí. Nabídkový řádek a ikony na panelech nástrojů snad dnes již nikoho nepřekvapí. Program obsahuje tři základní formuláře, jejichž zobrazení můžeme nastavit aktivací příslušné volby, nebo můžeme nechat na obrazovce pouze okno formuláře "Slovník". Na obr. 3 je zobrazeno okno programu, obsahující dva z výše uvedených formulářů okénko jednoduchého textového editoru pro anglický text uživatele (je součásti programu) a okno vlastního slovníku. Přestože slovník samozřejmě komunikuje s ostatními programy (přes schránku), vyplatí se občas pracovat právě se zabudovanými editory pro anglický a český text. Dvojitým ťuknutím na slovo v zabudovaném editoru slovníku totiž toto slovo automaticky přeneseme do schránky, a odtud jej vlastní slovník sám vyhledá. Pro vyhledání nějakého slova z textu stačí tudíž pouze dvakrát ťuknout na slovo a překlad je na světě. Pracujeme-li však s jakýmkoliv jiným programem, musíme zájmové slovo označit a umístit do schránky příslušným příkazem, odtud je opět automaticky vloženo do slovníku a vyhledáno. Jak prosté, že? Pohodlnou spolupráci s jinými programy umožňuje možnost nastavení "Stále nahoře", které zajistí, aby okno slovníku bylo vždy navrchu, takže nemusíme zběsile přepínat mezi jednotlivými programy poté, co nám jeden překryje druhý. Vybrané výrazy jsou pouhými slovy, bez jakéhokoliv komentáře, což v určitých případech poněkud snižuje přehlednost výsledku hledání. Při podrobnějším pohledu na vlastní slovník (např. obr. 3) zjistíme, že po vyhledání zadaného slova je výsledek hledání zobrazen formou "stromu". Rozbalená je pouze úroveň podřízená nalezenému slovu, obsah ostatních zobrazených hesel můžeme prohlédnout poté, co na ně ťukneme myší. Pro vlastní práci je též velmi šikovné, že označením jakéhokoliv hesla v okně slovníku dojde k jeho automatickému uložení do schránky, odkud je možné toto heslo vložit do překládaného textu. Z obr. 4 vyplývají možnosti nastavení slovníku, na obr. 5 je zobrazeno okénko, umožňující vkládání vlastních hesel. Co říci na závěr? Velký překladový slovník je skutečně výkonným nástrojem, který dle mého názoru uspokojí i náročnější uživatele. Některé nedostatky programu jsou dostatečně vyváženy velkou slovní zásobou a vcelku příjemným uživatelským prostředím. Dle vyjádření výrobce je na cestě nová verze tohoto produktu, kde by měly být uvedené nedostatky odstraněny.7 0870/OK qSlovníček pojmů Morfologie nauka o tvoření mluvnických forem (o tvarech slov jmen a sloves) Runtime prováděcí program. V některých programech (např. v Accessu) můžeme napsat zcela novou aplikaci a díky runtime ji později spouštět, aniž bychom měli "mateřský" program nainstalován. Stromová struktura dat klasické uspořádání dat tak, jak je známe např. ze Správce souborů (Windows 3.x) nebo z Průzkumníka (Windows 95). Data jsou uspořádána podle vzájemné nadřízenosti či podřízenosti jednotlivých úrovní. Schránka anglicky clipboard, umožňuje přenášení dat z aplikace do aplikace.Lingea Lexicon rychlé vyhledávání přehledné zpracování informací synonyma morfologický slovník zvuk K recenzi poskytla firma: Lingea, s.r.o., Nálepkova 131, 637 00 Brno www.lingea.cz Cena: 690 Kč bez DPH Oba slovníky se mohou stát velmi užitečnými pomocníky ve vašich kancelářích i domácnostech. Slovník Lexicon ocení zvláště začátečníci a mírně pokročilí "angličtináři", pro jeho přehlednost a multimediální funkce. Myslím, že svým rozsahem a provedením zcela odpovídá účelům, k nimž je určen. Velký překladový slovník je s počtem hesel, výrazně přesahujícím 500 000, skutečně obsáhlým kompendiem. Zahrnuje "oborové slovníky" z řady odvětví našeho života, což umožňuje plnohodnotnou práci s odbornými Velký překladový slovník obsah slovníku uživatelské prostředí spolupráce s jinými programy rychlost vyhledávání dat není možné spustit z CD K recenzi poskytla firma: Commercial Service K&K Ježkova 6, 638 00 Brno Cena: Obecný překladový slovník 1 500 Kč, Obchodní 3 520 Kč, Právnický 3 340 Kč, Chemický 3 880 Kč, Technický 4 880 Kč, Lékařský 2 920 Kč, Multi-oborový 6 760 Kč. Název: ANGLES OF VIEW Autor:Projekce dat [XIII] 01 Rozlišení s jak velkým můžeme počítat M. K. Milliken Jr. Schopnost našeho průmyslu poskytovat zákazníkům stále se rozšiřující řadu vizuálních displejů je umožněna dvěma na sebe navazujícími technologiemi. První je počítač, který svými stále rychlejšími čipy a grafickými schopnostmi neustále rozšiřuje možnosti tvorby digitálních obrazů. Druhou je projektor, který zlepšuje svou kvalitu a s tím následně i kvalitu obrazů, jež vysílá na projekční plochu. Spojkou, propojující tyto dva prvky dohromady, je jejich maximální počet pixelů. Kdokoliv, kdo se zajímá o současné displeje, musí proto pečlivě přemýšlet o rozlišení s jak velkým můžeme počítat? Začněme tím, co je zcela zřejmé. Všechny elektronické displeje jsou složeny z obrazových bodů pixelů. Pojem pixel vyjadřuje zkratku "picture element", tj. nejmenší jednotka tvořící digitální obraz. Proto je specifikace rozlišení displeje daná počtem pixelů, které tento displej obsahuje. Toto množství se obecně vyjadřuje jako dvojice čísel, popisující matrici pixelů v horizontálním a vertikálním směru. Uvidíme-li štítek s nápisem "640 x 480 (VGA)", vyplývá z toho, že maximální počet pixelů, které máme k dispozici pro vytvoření obrazů, je 307 200. Víme také, že větší z obou čísel vyjadřuje počet sloupců pixelů seřazených horizontálně vedle sebe přes celý displej, zatímco menší číslo nám řekne maximální počet řádků běžících vertikálně shora dolů. Použijeme-li tyto pixely k načrtnutí přímky napříč nějakou obrazovou oblastí, budeme schopni určit přesný počet a polohu bodů, které tuto čáru vytvoří. Naproti tomu počet bodů tvořících čáru v analogovém obrazu bude teoreticky nekonečný, a nelze jej specifikovat. Analogovou čáru lze rozkouskovat na tak málo nebo na tak mnoho částí, kolik si přejeme. Počet částí tvořících digitalizovanou čáru však nelze ani zvětšit, ani zmenšit. Má svůj pevný a neměnný počet bodů. Rozšíříme-li tuto čárovou analogii, uvidíme, že budeme-li chtít verzi čáry v takové pixelaci, aby byla přesvědčivou imitací analogové verze, budeme muset spojit dostatečně velký počet bodů, které můžeme umístit dostatečně blízko sebe, tak abychom je z rozumné pozorovací vzdálenosti nemohli rozeznat. Takovým způsobem lze vytvořit iluzi perfektní nepřerušené analogové čáry. Pro dokonalou iluzi z vnímaného obrazu je třeba překonat tři největší překážky. Horizontální rozlišení musí být dostatečně velké, pozorovací vzdálenost dostatečně daleká a velikost obrazu musí být dostatečně malá, tak abychom viděli to, co vidět chceme: obraz, nikoliv pixely. Rozlišení a projekční plochy Když podrobíme projekční plochy analýze z hlediska rozlišení, zjistíme okamžitě, že úloha, kterou hrají z toho hlediska difuzní projekční plochy, je vždy malá. Největší jednotky použité pro vytvoření difuzní vrstvy jsou totiž částice, jejichž absolutní velikost je měřena v mikronech. Pixely se však měří v milimetrech a jsou výsledně o tři velikostní řády Obraz se radikálně změní, podíváme-li se na projekční plochy se strukturou o větším měřítku. Nejlepším příkladem zde jsou lentikulované projekční plochy na zadní projekci. Všechny mají povrch tvořený řadou hmatatelných rýh, které lze vyjádřit jako frekvenci. Proto promítací plocha, jež má rozteč vrcholů (pitch) o velikosti 1 mm (to znamená, že na každý 1 mm šířky plochy existuje jeden vrchol), má frekvenci nižší než plocha, která má rozteč 0,6 mm (tj. 5 vrcholů na každé 3 mm šířky plochy). Poté co si uvědomíme, že se jedná o frekvence, jež jsou prostorové a ne časové, obraťme svou pozornost k naší digitální projekci a odpovídajícím zařízením, která je zprostředkují, a zjistíme, že mohou být rovněž popsána jako zařízení s prostorovou frekvencí. Je-li horizontální rozlišení nějakého projektoru 800 (SVGA), je jasné, že když tato řada pixelů bude promítnutá napříč nějakou projekční plochou, bude její prostorová frekvence jistě také 800. Při změně velikosti projekční plochy, která bude zobrazovat tuto řadu, se změní pouze velikost jednotlivého pixelu, ale nedojde ke změně frekvence. Podobně změnou velikosti lentikulované projekční plochy nezmění řada 800 pixelů velikost (hustotu) individuální lentikulace, ale změní se jejich celkový počet. Matematické vztahy Máme zde tedy začátek zajímavého matematického vztahu. Naše projekční zařízení rozkouskuje předložený obraz do přesného počtu horizontálních kousíčků, a naše lentikulovaná plocha je překvapivě schopna provést totéž. Co se stane, když spojíme tato dvě zařízení dohromady, závisí z velké části na vzájemném vztahu jejich frekvencí. Jiný způsob, jak definovat řadu pixelů a řadu lentikulací, je říci, že obě mají formu vlny. (Lentikulace skutečně vypadá jako vlny a promítané pixely se skutečně jako vlny chovají.) Protože víme, že všechny typy vln jsou schopné vzájemně interferovat jedna s druhou, nebudeme překvapeni, když zjistíme, že dochází také k interferenci frekvencí výše jmenovaných zařízení. Velikost jejich interference je vizuálně patrná jako tzv. moaré (moiré, interferenční kroužky), a lze ji matematicky vypočítat pomocí výrazu: 1 (W W0) . cos (W W0) Omega je tu frekvence lentikulace, a omegao frekvence pixelů. Pokud zvolíme omegao vždy rovné 1, a vypočítáme řadu hodnot ze zvětšujících se omega pomocí tohoto vzorce, a vysledek zobrazíme graficky, dostaneme: S růstem poměru lentikulace na pixel se zmenšuje vzdálenost interferenční křivky od osy Y. Proto se amplituda tohoto efektu snižuje s růstem hustoty lentikulace. Podíváme-li se na obrazovku, která vykazuje interferenční kroužky (moaré), bude se text nebo obraz, jejž pozorujeme, jevit nejasný a rozmazaný. Často se bude velikost efektu měnit podle našeho pozorovacího úhlu čím větší bude úhel, tím horší bude čitelnost zobrazeného textu. Ačkoliv si zpočátku můžeme myslet, že projekční čočka není dostatečně zaostřená, při bližním pohledu bude jasné, že informační obsah v samotných pixelech je již primárně nějak pomíchaný. Moaré a pixely Ale pozor! Již výše jsme určili, že pixel je podle definice nejmenší stavební cihlou obrazu. Je-li tomu tak, musí být jeho obsah homogenní, a proto jej není možné poškodit. Udělali jsme někde chybu? Ani ne. Představme si jednotlivý pixel, vybraný náhodným způsobem z nějakého displeje. V době, kdy jej zkoumáme, obsahuje určitý odstín určité barvy. A jakmile proneseme slovo barva, začneme chápat původ tohoto typu moaré. Téměř všechna zařízení digitální projekce vytvářejí barvu smícháním světla ze tří odlišných zdrojů, z nichž každý vysílá barvu primární. Tím co je zde podstatné, není to, že zdroje červené, zelené a modré jsou chromaticky odděleny, ale to, že jsou také odděleny prostorově (délkově a pozičně). Proto např. u CRT projektoru je barevný pixel ve skutečnosti stoh tří vrstev, kde jedna překrývá druhou, a jejich kombinace vytvářejí požadovanou barvu. U většiny LCD a DLP projektorů existují také tři prostorově oddělené zdroje barev. Proto chromatická informace u konkrétního pixelu není vždy homogenní, a tudíž je možné ji poškodit. Je zajímavé, že projekční zařízení, které využívá pouze jediný zdroj světla a které tvoří své barvy rotací trojdílného průsvitného kola před tímto světelným zdrojem, nebude citlivé na ztrátu rozlišení, pokud dojde ke kombinaci tohoto projektoru s lentikulární plochou. (K vůbec žádné vadě samozřejmě nedojde u plně monochromatických projektorů.) Ale pokud červené světelné paprsky, přispívající k vybarvení jednotlivého pixelu, jsou z jiného světelného zdroje než modré jež zase naopak vycházejí z jiného zdroje než zelené bude zamýšlený mix jejich kombinace významně změněn lentikulací na projekční ploše. Je-li počet lentikulací na pixel, schopný provádět toto vzorkování, malý, výsledný efekt bude hrubý a pouhým okem patrný. Dnes, kdy mají projektory stále vyšší jas a obrazy jsou detailnější, musí být rozhodnutí použít lentikulární obrazovku pečlivě zvažováno. Pokud naši zákazníci spoléhají na nás, že jim poskytneme špičkový displej, měli bychom jim spíše nabídnout difuzní projekční plochu, kterou my sami nemusíme pokládat za spolehlivou, ale oni téměř jistě mohou. Autor M. K. Miliken jehlavním technikem Polacoat Division, Da-Lite Screen Corp. 7 0871/CID qSchopnost našeho průmyslu poskytovat zákazníkům stále se rozšiřující řadu vizuálních displejů je umožněna dvěma na sebe navazujícími technologiemi. První je počítač, který svými stále rychlejšími čipy a grafickými schopnostmi neustále rozšiřuje možnosti tvorby digitálních obrazů. Druhou je projektor, který zlepšuje svou kvalitu a s tím následně i kvalitu obrazů, jež vysílá na projekční plochu. Spojkou, propojující tyto dva prvky dohromady, je jejich maximální počet pixelů. Kdokoliv, kdo se zajímá o současné displeje, musí proto pečlivě přemýšlet o rozlišení s jak velkým můžeme počítat? Začněme tím, co je zcela zřejmé. Všechny elektronické displeje jsou složeny z obrazových bodů pixelů. Pojem pixel vyjadřuje zkratku "picture element", tj. nejmenší jednotka tvořící digitální obraz. Proto je specifikace rozlišení displeje daná počtem pixelů, které tento displej obsahuje. Toto množství se obecně vyjadřuje jako dvojice čísel, popisující matrici pixelů v horizontálním a vertikálním směru. Uvidíme-li štítek s nápisem "640 x 480 (VGA)", vyplývá z toho, že maximální počet pixelů, které máme k dispozici pro vytvoření obrazů, je 307 200. Víme také, že větší z obou čísel vyjadřuje počet sloupců pixelů seřazených horizontálně vedle sebe přes celý displej, zatímco menší číslo nám řekne maximální počet řádků běžících vertikálně shora dolů. Použijeme-li tyto pixely k načrtnutí přímky napříč nějakou obrazovou oblastí, budeme schopni určit přesný počet a polohu bodů, které tuto čáru vytvoří. Naproti tomu počet bodů tvořících čáru v analogovém obrazu bude teoreticky nekonečný, a nelze jej specifikovat. Analogovou čáru lze rozkouskovat na tak málo nebo na tak mnoho částí, kolik si přejeme. Počet částí tvořících digitalizovanou čáru však nelze ani zvětšit, ani zmenšit. Má svůj pevný a neměnný počet bodů. Rozšíříme-li tuto čárovou analogii, uvidíme, že budeme-li chtít verzi čáry v takové pixelaci, aby byla přesvědčivou imitací analogové verze, budeme muset spojit dostatečně velký počet bodů, které můžeme umístit dostatečně blízko sebe, tak abychom je z rozumné pozorovací vzdálenosti nemohli rozeznat. Takovým způsobem lze vytvořit iluzi perfektní nepřerušené analogové čáry. Pro dokonalou iluzi z vnímaného obrazu je třeba překonat tři největší překážky. Horizontální rozlišení musí být dostatečně velké, pozorovací vzdálenost dostatečně daleká a velikost obrazu musí být dostatečně malá, tak abychom viděli to, co vidět chceme: obraz, nikoliv pixely. Rozlišení a projekční plochy Když podrobíme projekční plochy analýze z hlediska rozlišení, zjistíme okamžitě, že úloha, kterou hrají z toho hlediska difuzní projekční plochy, je vždy malá. Největší jednotky použité pro vytvoření difuzní vrstvy jsou totiž částice, jejichž absolutní velikost je měřena v mikronech. Pixely se však měří v milimetrech a jsou výsledně o tři velikostní řády Obraz se radikálně změní, podíváme-li se na projekční plochy se strukturou o větším měřítku. Nejlepším příkladem zde jsou lentikulované projekční plochy na zadní projekci. Všechny mají povrch tvořený řadou hmatatelných rýh, které lze vyjádřit jako frekvenci. Proto promítací plocha, jež má rozteč vrcholů (pitch) o velikosti 1 mm (to znamená, že na každý 1 mm šířky plochy existuje jeden vrchol), má frekvenci nižší než plocha, která má rozteč 0,6 mm (tj. 5 vrcholů na každé 3 mm šířky plochy). Poté co si uvědomíme, že se jedná o frekvence, jež jsou prostorové a ne časové, obraťme svou pozornost k naší digitální projekci a odpovídajícím zařízením, která je zprostředkují, a zjistíme, že mohou být rovněž popsána jako zařízení s prostorovou frekvencí. Je-li horizontální rozlišení nějakého projektoru 800 (SVGA), je jasné, že když tato řada pixelů bude promítnutá napříč nějakou projekční plochou, bude její prostorová frekvence jistě také 800. Při změně velikosti projekční plochy, která bude zobrazovat tuto řadu, se změní pouze velikost jednotlivého pixelu, ale nedojde ke změně frekvence. Podobně změnou velikosti lentikulované projekční plochy nezmění řada 800 pixelů velikost (hustotu) individuální lentikulace, ale změní se jejich celkový počet. Matematické vztahy Máme zde tedy začátek zajímavého matematického vztahu. Naše projekční zařízení rozkouskuje předložený obraz do přesného počtu horizontálních kousíčků, a naše lentikulovaná plocha je překvapivě schopna provést totéž. Co se stane, když spojíme tato dvě zařízení dohromady, závisí z velké části na vzájemném vztahu jejich frekvencí. Jiný způsob, jak definovat řadu pixelů a řadu lentikulací, je říci, že obě mají formu vlny. (Lentikulace skutečně vypadá jako vlny a promítané pixely se skutečně jako vlny chovají.) Protože víme, že všechny typy vln jsou schopné vzájemně interferovat jedna s druhou, nebudeme překvapeni, když zjistíme, že dochází také k interferenci frekvencí výše jmenovaných zařízení. Velikost jejich interference je vizuálně patrná jako tzv. moaré (moiré, interferenční kroužky), a lze ji matematicky vypočítat pomocí výrazu: 1 (W W0) . cos (W W0) Omega je tu frekvence lentikulace, a omegao frekvence pixelů. Pokud zvolíme omegao vždy rovné 1, a vypočítáme řadu hodnot ze zvětšujících se omega pomocí tohoto vzorce, a vysledek zobrazíme graficky, dostaneme: S růstem poměru lentikulace na pixel se zmenšuje vzdálenost interferenční křivky od osy Y. Proto se amplituda tohoto efektu snižuje s růstem hustoty lentikulace. Podíváme-li se na obrazovku, která vykazuje interferenční kroužky (moaré), bude se text nebo obraz, jejž pozorujeme, jevit nejasný a rozmazaný. Často se bude velikost efektu měnit podle našeho pozorovacího úhlu čím větší bude úhel, tím horší bude čitelnost zobrazeného textu. Ačkoliv si zpočátku můžeme myslet, že projekční čočka není dostatečně zaostřená, při bližním pohledu bude jasné, že informační obsah v samotných pixelech je již primárně nějak pomíchaný. Moaré a pixely Ale pozor! Již výše jsme určili, že pixel je podle definice nejmenší stavební cihlou obrazu. Je-li tomu tak, musí být jeho obsah homogenní, a proto jej není možné poškodit. Udělali jsme někde chybu? Ani ne. Představme si jednotlivý pixel, vybraný náhodným způsobem z nějakého displeje. V době, kdy jej zkoumáme, obsahuje určitý odstín určité barvy. A jakmile proneseme slovo barva, začneme chápat původ tohoto typu moaré. Téměř všechna zařízení digitální projekce vytvářejí barvu smícháním světla ze tří odlišných zdrojů, z nichž každý vysílá barvu primární. Tím co je zde podstatné, není to, že zdroje červené, zelené a modré jsou chromaticky odděleny, ale to, že jsou také odděleny prostorově (délkově a pozičně). Proto např. u CRT projektoru je barevný pixel ve skutečnosti stoh tří vrstev, kde jedna překrývá druhou, a jejich kombinace vytvářejí požadovanou barvu. U většiny LCD a DLP projektorů existují také tři prostorově oddělené zdroje barev. Proto chromatická informace u konkrétního pixelu není vždy homogenní, a tudíž je možné ji poškodit. Je zajímavé, že projekční zařízení, které využívá pouze jediný zdroj světla a které tvoří své barvy rotací trojdílného průsvitného kola před tímto světelným zdrojem, nebude citlivé na ztrátu rozlišení, pokud dojde ke kombinaci tohoto projektoru s lentikulární plochou. (K vůbec žádné vadě samozřejmě nedojde u plně monochromatických projektorů.) Ale pokud červené světelné paprsky, přispívající k vybarvení jednotlivého pixelu, jsou z jiného světelného zdroje než modré jež zase naopak vycházejí z jiného zdroje než zelené bude zamýšlený mix jejich kombinace významně změněn lentikulací na projekční ploše. Je-li počet lentikulací na pixel, schopný provádět toto vzorkování, malý, výsledný efekt bude hrubý a pouhým okem patrný. Dnes, kdy mají projektory stále vyšší jas a obrazy jsou detailnější, musí být rozhodnutí použít lentikulární obrazovku pečlivě zvažováno. Pokud naši zákazníci spoléhají na nás, že jim poskytneme špičkový displej, měli bychom jim spíše nabídnout difuzní projekční plochu, kterou my sami nemusíme pokládat za spolehlivou, ale oni téměř jistě mohou. Autor M. K. Miliken jehlavním technikem Polacoat Division, Da-Lite Screen Corp. 7 0871/CID qSchopnost našeho průmyslu poskytovat zákazníkům stále se rozšiřující řadu vizuálních displejů je umožněna dvěma na sebe navazujícími technologiemi. První je počítač, který svými stále rychlejšími čipy a grafickými schopnostmi neustále rozšiřuje možnosti tvorby digitálních obrazů. Druhou je projektor, který zlepšuje svou kvalitu a s tím následně i kvalitu obrazů, jež vysílá na projekční plochu. Spojkou, propojující tyto dva prvky dohromady, je jejich maximální počet pixelů. Kdokoliv, kdo se zajímá o současné displeje, musí proto pečlivě přemýšlet o rozlišení s jak velkým můžeme počítat? Začněme tím, co je zcela zřejmé. Všechny elektronické displeje jsou složeny z obrazových bodů pixelů. Pojem pixel vyjadřuje zkratku "picture element", tj. nejmenší jednotka tvořící digitální obraz. Proto je specifikace rozlišení displeje daná počtem pixelů, které tento displej obsahuje. Toto množství se obecně vyjadřuje jako dvojice čísel, popisující matrici pixelů v horizontálním a vertikálním směru. Uvidíme-li štítek s nápisem "640 x 480 (VGA)", vyplývá z toho, že maximální počet pixelů, které máme k dispozici pro vytvoření obrazů, je 307 200. Víme také, že větší z obou čísel vyjadřuje počet sloupců pixelů seřazených horizontálně vedle sebe přes celý displej, zatímco menší číslo nám řekne maximální počet řádků běžících vertikálně shora dolů. Použijeme-li tyto pixely k načrtnutí přímky napříč nějakou obrazovou oblastí, budeme schopni určit přesný počet a polohu bodů, které tuto čáru vytvoří. Naproti tomu počet bodů tvořících čáru v analogovém obrazu bude teoreticky nekonečný, a nelze jej specifikovat. Analogovou čáru lze rozkouskovat na tak málo nebo na tak mnoho částí, kolik si přejeme. Počet částí tvořících digitalizovanou čáru však nelze ani zvětšit, ani zmenšit. Má svůj pevný a neměnný počet bodů. Rozšíříme-li tuto čárovou analogii, uvidíme, že budeme-li chtít verzi čáry v takové pixelaci, aby byla přesvědčivou imitací analogové verze, budeme muset spojit dostatečně velký počet bodů, které můžeme umístit dostatečně blízko sebe, tak abychom je z rozumné pozorovací vzdálenosti nemohli rozeznat. Takovým způsobem lze vytvořit iluzi perfektní nepřerušené analogové čáry. Pro dokonalou iluzi z vnímaného obrazu je třeba překonat tři největší překážky. Horizontální rozlišení musí být dostatečně velké, pozorovací vzdálenost dostatečně daleká a velikost obrazu musí být dostatečně malá, tak abychom viděli to, co vidět chceme: obraz, nikoliv pixely. Rozlišení a projekční plochy Když podrobíme projekční plochy analýze z hlediska rozlišení, zjistíme okamžitě, že úloha, kterou hrají z toho hlediska difuzní projekční plochy, je vždy malá. Největší jednotky použité pro vytvoření difuzní vrstvy jsou totiž částice, jejichž absolutní velikost je měřena v mikronech. Pixely se však měří v milimetrech a jsou výsledně o tři velikostní řády Obraz se radikálně změní, podíváme-li se na projekční plochy se strukturou o větším měřítku. Nejlepším příkladem zde jsou lentikulované projekční plochy na zadní projekci. Všechny mají povrch tvořený řadou hmatatelných rýh, které lze vyjádřit jako frekvenci. Proto promítací plocha, jež má rozteč vrcholů (pitch) o velikosti 1 mm (to znamená, že na každý 1 mm šířky plochy existuje jeden vrchol), má frekvenci nižší než plocha, která má rozteč 0,6 mm (tj. 5 vrcholů na každé 3 mm šířky plochy). Poté co si uvědomíme, že se jedná o frekvence, jež jsou prostorové a ne časové, obraťme svou pozornost k naší digitální projekci a odpovídajícím zařízením, která je zprostředkují, a zjistíme, že mohou být rovněž popsána jako zařízení s prostorovou frekvencí. Je-li horizontální rozlišení nějakého projektoru 800 (SVGA), je jasné, že když tato řada pixelů bude promítnutá napříč nějakou projekční plochou, bude její prostorová frekvence jistě také 800. Při změně velikosti projekční plochy, která bude zobrazovat tuto řadu, se změní pouze velikost jednotlivého pixelu, ale nedojde ke změně frekvence. Podobně změnou velikosti lentikulované projekční plochy nezmění řada 800 pixelů velikost (hustotu) individuální lentikulace, ale změní se jejich celkový počet. Matematické vztahy Máme zde tedy začátek zajímavého matematického vztahu. Naše projekční zařízení rozkouskuje předložený obraz do přesného počtu horizontálních kousíčků, a naše lentikulovaná plocha je překvapivě schopna provést totéž. Co se stane, když spojíme tato dvě zařízení dohromady, závisí z velké části na vzájemném vztahu jejich frekvencí. Jiný způsob, jak definovat řadu pixelů a řadu lentikulací, je říci, že obě mají formu vlny. (Lentikulace skutečně vypadá jako vlny a promítané pixely se skutečně jako vlny chovají.) Protože víme, že všechny typy vln jsou schopné vzájemně interferovat jedna s druhou, nebudeme překvapeni, když zjistíme, že dochází také k interferenci frekvencí výše jmenovaných zařízení. Velikost jejich interference je vizuálně patrná jako tzv. moaré (moiré, interferenční kroužky), a lze ji matematicky vypočítat pomocí výrazu: 1 (W W0) . cos (W W0) Omega je tu frekvence lentikulace, a omegao frekvence pixelů. Pokud zvolíme omegao vždy rovné 1, a vypočítáme řadu hodnot ze zvětšujících se omega pomocí tohoto vzorce, a vysledek zobrazíme graficky, dostaneme: S růstem poměru lentikulace na pixel se zmenšuje vzdálenost interferenční křivky od osy Y. Proto se amplituda tohoto efektu snižuje s růstem hustoty lentikulace. Podíváme-li se na obrazovku, která vykazuje interferenční kroužky (moaré), bude se text nebo obraz, jejž pozorujeme, jevit nejasný a rozmazaný. Často se bude velikost efektu měnit podle našeho pozorovacího úhlu čím větší bude úhel, tím horší bude čitelnost zobrazeného textu. Ačkoliv si zpočátku můžeme myslet, že projekční čočka není dostatečně zaostřená, při bližním pohledu bude jasné, že informační obsah v samotných pixelech je již primárně nějak pomíchaný. Moaré a pixely Ale pozor! Již výše jsme určili, že pixel je podle definice nejmenší stavební cihlou obrazu. Je-li tomu tak, musí být jeho obsah homogenní, a proto jej není možné poškodit. Udělali jsme někde chybu? Ani ne. Představme si jednotlivý pixel, vybraný náhodným způsobem z nějakého displeje. V době, kdy jej zkoumáme, obsahuje určitý odstín určité barvy. A jakmile proneseme slovo barva, začneme chápat původ tohoto typu moaré. Téměř všechna zařízení digitální projekce vytvářejí barvu smícháním světla ze tří odlišných zdrojů, z nichž každý vysílá barvu primární. Tím co je zde podstatné, není to, že zdroje červené, zelené a modré jsou chromaticky odděleny, ale to, že jsou také odděleny prostorově (délkově a pozičně). Proto např. u CRT projektoru je barevný pixel ve skutečnosti stoh tří vrstev, kde jedna překrývá druhou, a jejich kombinace vytvářejí požadovanou barvu. U většiny LCD a DLP projektorů existují také tři prostorově oddělené zdroje barev. Proto chromatická informace u konkrétního pixelu není vždy homogenní, a tudíž je možné ji poškodit. Je zajímavé, že projekční zařízení, které využívá pouze jediný zdroj světla a které tvoří své barvy rotací trojdílného průsvitného kola před tímto světelným zdrojem, nebude citlivé na ztrátu rozlišení, pokud dojde ke kombinaci tohoto projektoru s lentikulární plochou. (K vůbec žádné vadě samozřejmě nedojde u plně monochromatických projektorů.) Ale pokud červené světelné paprsky, přispívající k vybarvení jednotlivého pixelu, jsou z jiného světelného zdroje než modré jež zase naopak vycházejí z jiného zdroje než zelené bude zamýšlený mix jejich kombinace významně změněn lentikulací na projekční ploše. Je-li počet lentikulací na pixel, schopný provádět toto vzorkování, malý, výsledný efekt bude hrubý a pouhým okem patrný. Dnes, kdy mají projektory stále vyšší jas a obrazy jsou detailnější, musí být rozhodnutí použít lentikulární obrazovku pečlivě zvažováno. Pokud naši zákazníci spoléhají na nás, že jim poskytneme špičkový displej, měli bychom jim spíše nabídnout difuzní projekční plochu, kterou my sami nemusíme pokládat za spolehlivou, ale oni téměř jistě mohou. Autor M. K. Miliken jehlavním technikem Polacoat Division, Da-Lite Screen Corp. 7 0871/CID q Název: 2x variace na téma Autor:JAVA 01 Jan Kubica Sybase PowerJJe to jasná věc: dnešní firma vyrábějící vývojové nástroje prostě musí mít v nabídce prostředí pro vývoj v Javě. Pozadu nechce zůstat ani známá firma PowerSoft-Sybase a uvádí na trh novinku pod názvem PowerJ Enterprise. Jedná se o nástroj třídy RAD (Rapid Application Development) v provedení klient/ server. Hotové aplikace je možné spouštět v prostředí VM Sun i Microsoft a v browserech NetScape a MS Internet Explorer. PowerJ umožňuje tvorbu vícevrstvých aplikací s využitím velmi malých klientů a brokerů, odpovídajících standardu CORBA. PowerJ je skutečný chlapák. První věc, kterou udělá, je, že vám zabaví podstatnou část disku. Pokud byste si chtěli nainstalovat vše, co je na cédéčku k dispozici, budete potřebovat přibližně 650 MB. Pro někoho bude možná překvapením, že samotné vývojové prostředí vyžaduje jen zlomek celkové kapacity. Poměrně rozsáhlá je nápověda, která pokrývá témata od začátečnických rad až po referenční příručky. Další informace se dají vyhledat na webovské site, na kterou se dostanete přímo z nápovědy nebo přes zástupce ve složce PowerJ. Nejvíce místa na instalačním CD zabírají komponenty (JavaBeans), jimiž u Sybase rozhodně nešetřili, alespoň na váhu ne. Komponenty jsou k dispozici ve dvou verzích JDK 1.02 a JDK 1.1. Další část instalace představují ovladače pro přístup k datům. PowerSoft sází hlavně na jdbcCONNECT, což je velmi malý (tenký) klient pro přímý přístup k datům uloženým na rodině serverů Sybase (SQL Server, SQL Anywhere, Sybase IQ a Replication Server). Pro vyzkoušení a ladění aplikací je součástí instalace lokální databázový server SQL Anywhere 5.0 pro tři uživatele. Vzhled vývojového prostředí je prakticky shodný s jinými RAD nástroji. Základní okno obsahuje nabídku menu, nástrojovou lištu a přehledně členěnou kolekci komponent. Najdete zde prakticky všechny komponenty známé z ostatních produktů, další si můžete opatřit od jiných výrobců nebo si je udělat sami. Osazením komponent na formulář vznikne zárodek aplikace, který se dotvoří vyplněním vlastností komponent a ošetřením důležitých událostí. Založení aplikace je možné zkrátit využitím pomocníka, jenž prvotní podobu formuláře odvodí od jedné z devíti šablon. Jestliže vytváříte aplet nebo formulář, který bude mít co do činění s daty, pomocník pro vytvoření formuláře předá štafetu pomocníkovi pro připojení databáze a definici SQL dotazu. Přístup k databázi obstarává komponenta typu Transaction prostřednictvím zvoleného ovladače. Druhou komponentou je SQL, která nad připojenou databází definuje dotazy. Poměrně obtížným místem bylo správné nastavení komponenty Transaction tak, aby skutečně "viděla" databázi. V tomto místě pomocník pro připojení pasivně vyžaduje vepsání informací, namísto toho, aby sám pomáhal. To pomocník pro definici SQL dotazu je mnohem vydařenější návrh je rozdělen do logických celků jako je výběr polí a sestavení logické podmínky výběru. Máte-li připojenu databázi a definován dotaz, propojení dalších komponent s odpovídajícími položkami databázových tabulek je jen otázkou okamžiku. Hotový formulář můžete přeložit a začít ladit. Příjemně překvapí rychlost "kompilace", která na počítači s "pouhými" 32 MB paměti trvá jen několik sekund. Ladění obstarává grafický debugger s běžnou výbavou, do níž patří breakpointy, watche a podobně. Databázově orientované aplikace můžete tvořit také pomocí nadstavby NetImpact Dynamo. Aplikace vytvořená Dynamem pracuje tím způsobem, že provádí SQL dotazy nad databází uloženou na SQL serveru. Konečné tabulky nebo pohledy jsou sloučeny s kostrami HTML formulářů do výsledných HTML stránek. V porovnání s některými konkurenty jako JBuilder od Borlandu nebo Visual J++ od Microsoftu, kde vývoj aplikace připomíná skládačku, při práci s PowerJ převažuje pocit, že programujete. Tento přístup bude vyhovovat více "skutečným " programátorům vyučeným na C++, zatímco "pojídači koláčů" raději skládají. Dalším charakteristickým rysem je pojetí práce s databázovými daty. Automaticky se počítá s tím, že data jsou uložena na databázovém serveru, a to zejména některém z rodiny Sybase. Možnost připojení lokální databázové tabulky, např. dBASE nebo Paradox, neexistuje, alespoň jsem ji v dokumentaci nenalezl. Klíčovou otázkou zůstává, zda se PowerSoftu-Sybase podaří získat i uživatele jiných databázových produktů, než je Sybase. To se může podařit jedině tehdy, když bude fungovat bezbolestné připojení k jiným databázovým serverům, a nejlépe nativním ovladačem. Pokud se toho dosáhne, bude dál rozhodovat cena a marketing. 7 0872/OK o oSybase PowerJ Enterprise přijatelné nároky na paměť (stačilo 32 MB) rychlost robustnost doprovodné nástroje (SQL Anywhere, Image Editor) množství JavaBeans velký zábor disku chybí podpora lokálních databázových tabulek jako dBase nebo Paradox připojení k SQL serveru zvládne napoprvé jenom zkušený programátor K recenzi poskytla firma: Sybase ČR, s. r. o., Tychonova 2, Praha 6 Cena: 83 830 Kč (bez DPH) PowerJ je profesionálním nástrojem pro tvorbu aplikací v jazyce Java. Tyto aplikace nejsou závislé na operační platformě, ale pouze na dostupném virtuálním počítači (VM). PowerJ podporuje VM Microsoft a Sun. Aplikace pracují na základě vícevrstvé architektury, využívající tenkých klientů a brokerů dle specifikace CORBA (Common Object Request Broker Architecture). Vývojové prostředí má všechny rysy třídy RAD (Rapid Application Development), především v použití komponent. Podporovány jsou komponenty JavaBeans dle specifikace JDK 1.02 a JDK 1.1. PowerJ je produktem typu klient/server, spolupracovat umí zejména se servery z produkce firmy Sybase. Název: Na téma JBuilder bylo řečeno na stránkách PC WORLDu mnohé, všechno to byly ale pouhé předzvěsti a svým způsobem dohady. Tentokrát však jedeme opravdu naostro, a v CD mechanice se roztáčí instalační cédéčko s komerční verzí s pořadovým číslem jedna. Je to přesně ta verze, jejíž první vlaštovky okukovali zájemci na firemním stánku Borlandu v Brně na posledním Invexu. Autor:Těžko říci, jestli vývojáři firmy Sun Microsystems předpokládali, co způsobí volným vypuštěním jazyka JAVA do celého světa. Každopádně důsledky jejich počínání dodnes pěkně míchají kartami celého odvětví počítačového průmyslu. Jak mocného džina vypustili z láhve, si mnozí uvědomí samozřejmě až po seznámení se schopnostmi jazyka; i méně zasvěceným však hodně naznačuje cirkus, který se okolo JAVY rozpoutal a stále nabírá na intenzitě. 01 Ovšem co by byl sebelepší programovací jazyk bez dalších nástrojů, umožňujících a usnadňujících jeho použití. Právě ty se poslední dobou rojí jako houby po dešti a snaží se utrhnout pro své autory co největší kus z koláče bouřlivě se rozvíjejícího trhu. Prakticky každá velká softwarová firma, zabývající se výrobou programovacích prostředků, vypustila do světa nějaký příspěvek na téma JAVA a není divu, že vývojářský specialista Borland přiložil již druhé želízko do ohně. V podobě JBuilderu se však autoři nespokojili s náhražkami typu JAVAScript a implementovali důsledně specifikaci čistého jazyka JAVA podle posledních standardů a doporučení. Balíky a balíčky Borland dodržel i u JBuilderu tradici tří různých variant: Standard, Professional a Client/Server. První dvě jmenované se v době vzniku tohoto článku již nějakou dobu prodávaly. Nejdražší verze se na trhu teprve rozkoukávala, proto se o ní zmíním jen okrajově. Její uvolnění bylo pozdrženo vydáním některých standardů a dato-vé brány Borland DataGateway o té ještě bude řeč. Nejlepším začátkem bude asi porovnání jednotlivých variant. Nejlacinější varianta Standard je vybavena grafickým programátorským prostředím, disponujícím standardním rejstříkem nástrojů editorem kódu, debuggerem, kompilátorem, sledováním obsahu proměnných a dalšími. Mimo to obsahuje též sadu připravených komponent, plnou podporu pro vývoj JAVA aplikací, JAVA apletů a JAVA Beans včetně podpůrných prostředků BeansExpress. Při práci plně využívá mezinárodního kódování podle standardů Unicode. Najdete zde také dekompilátor API metod třída JAVA, vestavěný program pro autorskou ochranu JAVA kódu a volně šiřitelné knihovny datových struktur jazyka JAVA. Varianta Professional je tradičně navíc vybavena zejména podporou pro zpracování dat. Obsahuje více než 100 JBCL JavaBeans komponent včetně datových, kompletní podporu datového propojení JDBC a dotazovacího jazyka SQL. Pro testování aplikací slouží lokální SQL server InterBase, zviditelňování dat zajistí specializované komponenty, jako jsou datové mřížky a grafy. Vše je názorně předvedeno v akci na specializovaném ukázkovém programu. Vedle datové podpory je varianta Professional vybavena například rychlejším kompilátorem, sadou profesionálních nástrojů pracujících z příkazové řádky, a v neposlední řadě lepší tištěnou dokumentací. Pro nejdražší variantu Client/Server sáhne vývojář, který hodlá vyvíjet pravé vícevrstvé datové aplikace, využívající komunikaci s profesionálními SQL servery. Balík obsahuje podporu technologií CORBA a RMI a kompletní sadu podpůrných nástrojů pro sestavování a monitorování dotazů SQL. Chce to dobrého pamatováka JBuilder má pro uživatele připraveno mnoho překvapení a některá vybalí hned od počátku. Především a to naznačovaly i testy beta-verzí se chová jako slušný bumbrlíček, kterému chutná zejména operační paměť počítače. Za minimum je v dokumentaci označováno 32 MB a opravdu mohu zájemcům vřele doporučit na tomto provozním parametru nešetřit. Už na 48 MB se systém chová mnohem rozumněji. Naproti tomu z pevného disku mnoho neukrojí maximum je něco málo přes 100 MB, což je objem, od kterého podobné systémy spíš začínají. A to si musíme uvědomit, že více než polovinu tohoto objemu zabere dokumentace a dalších 10 % příklady a ukázky. Samotná dokumentace je skutečně objemné dílo, v němž najdete mnoho užitečných informací. JBuilder se nespokojil s možnostmi standardní nápovědy Windows a nabízí uživateli přehledný systém ve stylu hypertextových dokumentů HTML. Bohatě využívá průběžné odkazy a zobrazuje stromovou strukturu právě otevřeného oddílu (viz obrázek). Tematicky najdete informace o všem možném vedle ryze specifických návodů, jak pracovat s uživatelským prostředím, knihovnou komponent či o použití databázových nástrojů JDBC, najdete obecnou dokumentaci s popisem JDK verzí 1.02 a 1.1 a popis volně šiřitelných knihoven datových struktur JGL. Programování hejblátek Ve srovnání s konkurenčními produkty těží JBuilder především z nejlepších tradic uživatelských prostředí firmy Borland, zejména pak z konvencí posledních produktů řady Delphi a C++ Builder. Hodně práce ušetří zejména knihovna, která obsahuje v ostré verzi několik desítek připravených komponent včetně zdrojových textů. Jejich použití je stejně snadné jako v Delphi přenést myší do aplikace, vyplnit vlastnosti, ošetřit události, a je to hotové (tedy skoro). Sada komponent je tematicky rozdělena do sedmi skupin, ve kterých najdete například jednoduché základní ovládací prvky menu, tlačítka, zaškrtávací a rozbalovací boxy, skupinové a dělicí panely, ale také poměrně sofistikované komponenty pro tvorbu grafů nebo tabulkový kalkulátor. A samozřejmě rovněž již dříve zmiňované komponenty zpřístupňující datové zdroje. Práce s uživatelským prostředím JBuilderu je podobná jako u ostatních builderů od Borlandu. Oproti Delphi je prostředí méně rozevláté, převážná většina činností se odehrává v jednom děleném okně na záložkových panelech. Vzhledem ke značné proměnlivosti projektů JBuilderu je celé prostředí velice proměnlivé, což může dělat zejména začínajícím uživatelům pořádné problémy. Jednotlivé panely i systém menu reagují kontextově podle vybrané záložky panelu nebo objektu a někdy se potřebná funkce nehledá nejsnáze. Orientace uvnitř zdrojového kódu je však díky stromovým panelům velice jednoduchá a hledání potřebných míst v kódu je snadné a rychlé. Z hlediska programátora je patrně nejzajímavější skutečnost, že je schopen zdrojový kód komponent "rozbalit" až do nejnižší úrovně (nekončí na úrovni jakéhosi DLL nebo něčeho podobného), a vidí tudíž, co se kde odehrává. Vývojové prostředí je dvoucestné, takže se dá pracovat jak s vizuálním návrhem panelů a dokumentů, tak i s jejich zdrojovým kódem. JBuilder pracuje multiprojektově a dovoluje otevřít několik pracovních panelů současně. Zajímavé (nebo spíš podivné) je, že není možné jednoduše zjistit, kolik a které projekty či soubory máte otevřené. Oproti transparentnějším jazykům typu Pascal či C mi připadá práce s poněkud "užvaněnou" JAVOU trochu méně přehledná, ale na všechno se dá zvyknout. Stejně tak je nutné smířit se s tím, že JDBC je něco podobného jako ODBC, a tudíž se i k nejjednodušší datové tabulce v sousedním adresáři připojujete jako k SQL serveru na centrálním počítači Pentagonu. Sílu JBuilderu prověří až práce na skutečných projektech, o tom se nedá mnoho napsat na malé ploše jediné recenze. Ale už první ohlasy potvrzují, že u Borlandu odvedli solidní a životaschopný kus práce, který otevírá dokořán dveře do světa internetových technologií. ... a nakonec něco ze světa Místo tradičního závěrečného shrnutí připojím na závěr slíbenou informaci o Borland DataGateway. V době vzniku tohoto článku bylo její uvedení na trh opravdu horkou novinkou (recenze se připravuje). Datová brána je schopna zprostředkovat datové propojení čistých JAVA klientů s velkými datovými servery. Využívá vícevrstvou databázovou architekturu, takže na straně klienta figuruje malý javovský modul, který zprostředkuje požadavky obsluhy, a na straně serverů léty odzkoušené přirozené SQL ovladače. Klientská část brány je napsána kompletně v JAVĚ a pracuje na všech virtuálních strojích, podporujících standard JDK 1.1. První servery byly určeny pro Windows NT a 95. Díky standardům JDBC mohou bránu používat všechny vývojářské systémy, pracující s tímto standardem. A aby to měli programátoři jednodušší vývojářskou verzi s určitými omezeními poskytuje Borland zdarma na svém WWW serveru. (Pokud si říkáte určitá omezení, to známe! pak vězte, že jsou pouze dvě brána umožní pouze pět připojení najednou, což pro ladění aplikace stačí, a dále během připojování upozorňuje, že se jedná o vývojářskou verzi, toť vše.)7 0873/OK o Borland JBuilder komfortní uživatelské prostředí rozsáhlé uživatelské knihovny velké množství kvalitních příkladů a ukázek rozsáhlá a přehledná dokumentace paměťové nároky, někdy i rychlost K recenzi poskytla firma: Borland, s. r. o., Týnský dvůr 10, Praha 1 Cena: 4 890 Kč (Standard), 27 340 (Pro), 130 940 Kč (C/S) Slovníček pojmů V dnešním slovníčku se zaměříme na terminologii zkratek Jxxx: JDBC SQL rozhraní pro JAVU. Provádí přímé SQL příkazy a načítá jejich výsledky. Skládá se ze dvou hlavních sad rozhraní: JDBC API určeného pro vývojáře aplikací a JDBC Driver API, které používají vývojáři ovladačů založených na jazyku JAVA. JBCL knihovna komponent dodávaných v rámci JBuilderu. Všechny její součásti odpovídají standardu JAVA Beans. JAVA Beans jsou komponenty splňující určitá pravidla a postupy a jsou nezávislé na platformě použitého operačního systému. JDK JAVA Development Kit, vývojářská sada určená pro vývoj apletů a aplikací v jazyce JAVA JGL JAVA Generic Library, volně šířitelná sada datových struktur a algoritmů, určená pro použití v aplikacích psaných v jazyce JAVA. JGL rozšiřuje možnosti JDK. JAR JAVA Archive, formát datových souborů nezávislých na platformě operačního systému, je komprimovaný a může obsahovat více souborů různých typů. Je určen k distribuci aplikací, které se tak přenášejí jedinou HTTP transakcí. Pro vaši firmu Borland JBuilder je nástroj pro vývoj různých typů aplikací, určených pro provoz na heterogenních sítích. Pracuje s čistým jazykem JAVA a využívá technologií Internetu a intranetu. Najde uplatnění zejména tam, kde se používá služeb WWW, ať už ve směru k zákazníkům nebo i v rámci jednotlivých firem. Umožňuje naprogramovat specializované aplikace nezávislé na operačním systému, tak aby byly potřebné informace k dispozici v kterémkoliv čase a kdekoliv na světě. Na straně uživatele tyto aplikace obvykle vystačí s příslušnou generací internetového prohlížeče, potřebná inteligence je dodávána z aplikačního serveru sítě. Název: Diamond Fire GL 1000 Pro Autor:Profesionální grafická karta s 3D akcelerací 01 Jaroslav Zapletal Firma Diamond Multimedia se již dávno stala tradičním výrobcem multimediálních karet, pokrývajících celou škálu "nasazení" od čisté grafiky přes zvuk až po DVD kity. Zejména v poslední době je přitom pro ni charakteristické, že se snaží pronikat do nových oblastí počítačových komponent. Tento postup má svou obchodní logiku, protože v řadě případů se z nich staly obchodovatelné komodity jejich cena poklesla na jistou minimální hladinu a pohupuje se na ní nahoru a dolů. Stačí se podívat na dosti vyrovnanou konkurenci v grafických a zvukových kartách (ale také v modemech a samozřejmě paměťových modulech), kde spolu prodejci a výrobci soutěží s nabídkou na jisté standardní vybavení zredukovanými modely s minimálními zisky. Od toho se ovšem odlišuje strategie firmy Diamond Multimedia, která v posledním roce uvedla na trh záležitosti jako Monster 3D či Monster Sound, jež jsou ve skutečnosti "pouhými" akcelerátory tradičních 3D a zvukových karet, zato přinášejícími skutečně působivé vylepšení jejich funkce. V tomto čísle je ostatně recenzována i její nová Ultra-SCSI karta FirePort. Pro tento článek jsme ale dostali ke "zkouknutí" její nový počin na poli profesionálnějších grafických karet s 3D akcelerací v říjnu společnost do prodeje uvolnila Fire GL 1000 Pro, high-endovou kartu, zaměřenou na profesionály pracující především v rámci 3D architektury OpenGL. Jak název naznačuje, jde o variantu starší (slabší a levnější) karty Fire GL 1000, která při výkonu cca 600 000 polygonů/s a vybavení 8 MB videopaměti stojí přibližně 7 000 Kč. Verze Pro stojí o 3 000 Kč více, ovšem je dodávána s podstatně lepším vybavením. 8 MB 100MHz SGRAM zvládá rozlišení až 1 920 x 1 080 (64 K, 75 Hz), nový čip Permedia 2 spolu s koprocesorem je více než dvakrát vykonnější. Karta existuje i v AGP verzi (speciální sběrnice přítomná na některých nejnovějších motherboardech), která bude v běžném prodeji na počátku tohoto roku. Co se týče sběrnice AGP, všichni výrobci grafických karet s 3D akcelerací budou zřejmě letos odpovídající verze nabízet, i když podstatný rozdíl v poměru výkon/cena jejž právě sběrnice AGP má podle Intelu umožnit pravděpodobně před koncem roku neuvidíme. Podle prohlášení vývojářů firmy Diamond přináší AGP dostatečnou datovou propustnost (v překladu lepší než PCI), která bude pro grafické karty dostačovat několik následujících let, ovšem dále počítají tak jako tak s přechodem na sběrnici FireWire, jakmile bude představovat dostatečně veliký trh. Samozřejmě je otázkou, co přesně znamená označení high-endová, či profesionální grafická karta (mimo vyšší cenu pochopitelně). Pokud bychom porovnali 2D a 3D výkon karty s její konkurencí pro uživatele univerzálně akceptovatelné hodnocení však neexistuje, protože se karty s různými aplikacemi chovají různě zjistíme, že Fire GL se ve své o něco nižší cenové hladině víceméně výrazně neodlišuje. To by nás nemělo překvapit, například u klasického 2D benchmarku "Business Winstone (Windows 95, 16bitová barevná hloubka) činí rozdíl mezi deseti konkurenčními kartami (včetně Matrox Millenium a Diamond Viper V330) pouhá 4 % a výkon Fire GL je spíše průměrný. Rozdíly se zvětší, pokud přejdeme pod Windows NT a do většího počtu barev, kde profesionálně orientované karty dosahují obecně mnohem lepších parametrů. Výsledky Fire GL 1000 Pro jasně předčí svou konkurenci (odkazujeme ovšem na výsledky cenově srovnatelných nebo levnějších karet, nikoli na modely za 50 000 Kč!), a o 10-30 % ční nad Milleniem či Diamond Stealth II. Podstatné rozdíly až několik set procent ve výkonu nalezneme teprve v 3D oblasti, kde řada karet ani nezvládne rozlišení větší než 640 x 480 bodů. Výkon Fire GL zůstává slušný až do 1 024 x 768 bodů, kde například jinak srovnatelná Revolution 3D (firma Number Nine) klesá výkonově na polovinu. Své skutečné kvality ovšem ukazuje až při práci pod Open GL, kde při srovnání s dostupnými výsledky konkurence (test ViewPerf CDRS-03 Windows NT) dosahuje 3-6x lepších výsledků. K nasazení v souvisejících oblastech (architektura, návrh součástek apod.) by měla přispět i podpora pro 3D brýle formou tzv. StereoGraphics konektoru. V testované OEM verzi bohužel brýle nebyly, stejně jako jim věnovaná dokumentace, takže podrobnější informace někdy příště ve specializovaném článku. Na přiloženém CD-ROMu byly jen ovladače a několik základních 3D utilit, z nichž některé pracují pouze s nainstalovaným AutoCADem. To vše také demonstruje "správný způsob" rozhodování o vhodném modelu karty pro běžné použití jsou profesionální karty zbytečnou investicí, ovšem v náročných podmínkách nasazení se situace radikálně mění. Zatímco při běžné 3D práci představuje karta FireGL "jen" lepší průměr, při práci pod Windows NT a velkých rozlišeních si udržuje čelní pozici, v rámci programů skutečně využívajících OpenGL je prozatím svým poměrem výkon/cena prostě nedostižná.7 0874/CID o Diamond Fire GL 1000 Pro K testu poskytla firma: Westwood Datrontech Budějovická 5, PRAHA 4 Cena (bez DPH): PCI verze 7 309 Kč, AGP verze 7 309 Kč Pozn: více informací o technologii AGP (PC WORLD 11/97) Název: Zkušenosti čtenářů Pomoc pro naše čtenáře přišla také od p. Petera Šlosara, který zareagoval na dva dotazy z č. 11/97. Autor:První se týkal problému se swapovacím souborem, o nějž se "praly" dva operační systémy Windows 3.11 a Windows 95 provozované na jednom počítači. Čtenář doporučuje následující postup: Vyberte Vlastnosti z ikony Můj počítač, pak kartu Výkon, a ťukněte na tlačítko Virtuální paměť. V objevivším se dialogovém okně máte většinou implicitně nastavenu volbu Virtuální paměť nastaví systém Windows. Ovšem jak Windows 3.11, tak Windows 95 standardně vytvářejí swapovací soubor s názvem 386spart.par, o nějž se pak "poperou". Proto je potřeba zvolit možnost Virtuální paměť nastaví sám uživatel. Pětadevadesátky si za tím účelem vytvoří nový soubor win386.swp -, a tím pádem má každý systém svůj swap-file, a my zase po problémech. Funkčnost uvedené úpravy byla ověřena na Windows 95 OEM PanEuro (4.00.950). Ve druhém dotazu se čtenář ptal na možnost použití animací (FLI, FLC) ve vlastním spořiči obrazovky, eventuálně na možnost převedení animací ze 3D Studia do souboru EXE. Tak tedy: problém se spořičem řeší sharewarový program Bong (ftp://wuarchive.wustl. 01 edu/systems/ibmpc/win95/desktop/bong105.zip), jenž sleduje nečinnost systému, a po zadaném čase spustí animaci; v případě převodu animací do spustitelného souboru pomůže utilita FliExe (ftp://pub.vse.cz/ pub/coast/msdos/animate/fliexe10.zip).-OK7 0875/OK o Název: FAQ Autor:Nejčastěji kladené dotazy 01 Karel Nevšímal Mám zvukovou kartu OPTi 82C931. Tato karta nechce hrát pod DOSem (ve hrách), i když je podle mého názoru nainstalovaná správně. Ve Windows 95 vše funguje, ale ve správci zařízení v položce BRAVO Plug--N-Play Sound System se objevuje jako Stav zařízení: Selhání zařízení ... Code 2. Tazatelka uvádí výpis nastavení karty z konfiguračního programu pro DOS, kde je mimo jiné povolena CD-ROM na portu 168. Takto na dálku nemohu posoudit, o jaký problém přesně jde, ale mohu říci, že karta není nainstalována správně ani pod DOSem, ani pod Windows 95. V DOSu o tom svědčí její nefunkčnost, ve Windows 95 pak hláška ve správci zařízení. Co s tím? Začněme DOSem (ale opravdovým, ne tím pod Windows 95). Nejprve je nutné zjistit, zda nedochází ke konfliktu adresy nebo IRQ. Obsazené IRQ lze zjistit programem Checkit, obsazení adres (včetně IRQ, DMA atd.) jinými kartami lze získat konfiguračními nebo testovacími programy k těmto kartám (jsou na disketách k dané kartě). Pak je třeba nakonfigurovat kartu a ověřit její funkčnost. software kartu najít, jde o kolizi adresy. Také CD--ROM musí fungovat bezchybně přes port zvukové karty (nenašel by se volný konektor IDE na motherboardu?). Rovněž CD-audio pro DOS musí fungovat. Je-li vše funkční, lze spustit Windows 95, jež by měla kartu najít, je-li PnP. Přitom už z DOSu znáte adresu i IRQ a můžete tedy Windows 95 kontrolovat, zda kartu nepřekonfigurují. Pokud by se tak stalo, je třeba v hardwarových profilech zakázat autodetekci a nastavit tam hodnoty pro adresu nebo IRQ "natvrdo". Mám instalovanou tiskárnu Laxmark Optra E na LPT1. Před časem jsem chtěl přenést přes LPT port data z mého počítače na počítač kolegy. Použili jsme NC5, ale spojení se nepodařilo navázat. NC ani Checkit ne-identifikoval žádný LPT port, ale BIOS jej pozná a Windows 95 také. Používám LPT port úspěšně již delší dobu. Jak je tedy možné, že jej DOS nepozná? Z dotazu není jasné, o jaký DOS šlo. Pokud to byl příkazový řádek z Windows 95, nemohl být pokus úspěšný. NC5 přistupuje k portu "po svém", a Windows 95 mu to nedovolí. Výsledkem je hlášení, že port není dostupný. Pokud šlo o skutečný DOS (nestačí Windows 95 spustit v režimu DOS pořád jsou to Windows 95!), měla by komunikace fungovat. Najde-li port BIOS, není důvod, proč by jej nenašel Checkit. Problém by mohl být ještě v rozdílném nastavení rychlosti portů na obou počítačích, resp. zda je port nastaven jako standardní, nebo jako rychlý. To se nastavuje v BIOSu. Vesměs je ale nastavena hodnota "Auto", a port se přepne do potřebného režimu sám. Máte-li na obou počítačích Windows 95, je možné pro přenos využít přímo Windows 95. Více se dozvíte v nápovědě "Připojení k dalšímu počítači pomocí paralelního nebo sériového kabelu" (viz obrázek nápovědy dole). Počítač s Windows 95 je připojen do sítě Internet, ale základní protokol FTP nepracuje. Po napsání příkazu "ftp" počítač odpoví, že program nemůže být spuštěn pod DOSem (This program cannot be run in DOS mode). Program Telnet však spustit lze z Windows 95, nikoliv z příkazového řádku. Příčina je banální, ale lze na ni dobře zapomenout. Jde o to, že DOS (říkejme však raději příkazový řádek) pod Windows 95 má mnoho voleb. Jednou z nich je i volba "Zabránit programům pro MS-DOS v detekci Windows" (viz obrázek nahoře). Pokud je tato volba zatržená, nebude se DOS při spouštění programu dotazovat na přítomnost Windows. Pokud je však daný program bude ke své činnosti potřebovat, zhavaruje vámi udávaným způsobem. Stačí tedy toto zatržení zrušit a vše by mělo být v pořádku. Ještě vysvětlení, proč vůbec lze zakázat detekci Windows. Jedním z důvodů jsou možné havárie starších programů. Dalším důvodem pak mohou být různé hybridní programy, které v DOSu spuštěné s vhodnými parametry mohou do souboru ukládat data, jež se pak dále zpracovávají (např. v dávce). Kdyby se takový program "rozbalil" do Windows, bylo by po datech a dávka by se možná dokončila, až kdyby někdo program ve Windows zavřel. Máme připojenou tiskárnu Canon BJC-240 na starší počítač (PC386, 25 MHz). Tento počítač je zapojen v síti Novell NW 4.11, a rádi bychom tiskárnu sdíleli. Po nastavení tiskové konfigurace pro daný context (Print Job Configuration), podobně jako pro již fungující laserovou tiskárnu, nám BJC-240 z Windows vytiskne vždy jednu řádku a pak odroluje papír. Vzápětí si vezme nový a opět vytiskne jednu (i necelou) řádku. Překontrolovali jsme nastavení položky File contents = Byte Stream (je-li nastaveno Text, pak tiskárna takto zlobí) v tiskové konfiguraci. Jelikož je správně, nevíme, kde hledat chybu. Tisk na síti a sdílení tiskáren je z technického hlediska dosti složitá záležitost. Novell 4.11 má nicméně pomůcky, jak rychle vytvořit tiskovou frontu, zkonfigurovat a přiřadit jí tiskárnu a nastavit tiskovou konfiguraci. Zde tedy problémy nebývají. Další nezbytnou součástí pro vytvoření sdílené tiskárny na síti je její softwarové připojení na počítač, u kterého bude jako síťová tiskárna provozována. Tento počítač musí v autoexecu spustit program Nprinter jméno_printserveru číslo_tiskárny. Nakonec je třeba, aby se uživatelům (nejlépe v loginscriptu) spustil program Capture s příslušnými parametry, a tito pak mohou vzdálenou tiskárnu využívat. Při hledání příčiny "proč to nefunguje" je vhodné nejprve vyzkoušet tiskárnu v lokálním režimu, a je-li tisk v pořádku, pak postupovat po cestě tiskové úlohy. Zjistit, zda se tisková úloha zapíše nepoškozená do tiskové fronty někdy nestačí v tiskové konfiguraci nastavit pouze auto endcap, ale je nutné nastavit také malý timeout (např. 2 s). Pokud toto funguje, je závada na počítači se vzdálenou tiskárnou. Pokud tiskárna netiskne vůbec (což není váš případ), je nutné zjistit, zda se vůbec spustil Nprinter, a když ne, tak proč. Jednou z příčin může být nepřítomnost souborů nprinter.msg a nprinter.hep (pokud se Nprinter spouští z lokálního disku). Další příčina může být v nesprávně nastavených parametrech tiskárny (špatné přerušení nebo port). Jestliže tiskárna tiskne špatně, může být příčina v nesprávně nastavené tiskové konfiguraci správně uvádíte File contents = Byte Stream. Méně častým problémem může být časová nekompatibilita tiskárny a počítače, neboli jedno zařízení je příliš ryché a druhé příliš pomalé. Viděl jsem oba typy této nekompatibility. Velmi rychlý počítač zahltil tiskárnu daty, a ta než je zpracovala neodpovídala. Počítač usoudil, že tiskárna není připojená, a došlo k chybě. Druhý případ pomalý počítač poslal do tiskárny dávku dat, ta chvíli počkala, a když nedostala od počítače data další, vytiskla to co měla. Pak dostala další balíček dat a udělala to samé. Toto je přesně váš případ. Řešení problému spočívá ve zvýšení objemu dat, které bude tiskárna dostávat najednou. Než je zpracuje, musí mít k dispozici další. Velikost tohoto objemu dat je dána velikostí bufferu pro síťový tisk. Lze jej nastavit (ve vašem případě zvětšit např. na 20 KB) přímo v tiskové konfiguraci, nebo parametrem B=velikost_v_KB při volání Nprinteru. Čistším řešením těchto případů by bylo nastavení timeoutů (časových prodlev) buď na straně tiskárny, nebo počítače. Ne vždy je to však možné (zařízení to nedovoluje), a proto lze použít náhradní řešení jako v tomto případě. Jak lze zjistit skutečnou přenosovou rychlost při telefonickém připojení sítě (počítač s Windows 95)? V okně je pouze informace "Modem připojen rychlostí 14,4 Kb/s", ale skutečnost je asi jiná. Rychlosti komunikace jsou definovány bez čekacích dob, tj. jde o nominální rychlost přesunu (komunikace) bloku dat, který se přenáší. Tato rychlost může být tedy dodržena pouze tehdy, je-li co přenášet. V tom je příčina vašeho pochybování. Neuvádíte o jakou síť jde, předpokládám tedy, že o Internet. Zde je třeba si uvědomit, že Internet je tvořen komunikačními pojítky různé úrovně. Od vysokorychlostních optických vláken s přenosy jednotek gigabitů za sekundu až po telefonní modemy s nízkými rychlostmi. Připojíte-li se na uzel, který je se světem spojen modemem s nižší rychlostí, než je rychlost vašeho modemu, bude skutečná rychlost odpovídat rychlosti slabšího modemu. Váš modem sice bude jednotlivé bloky dat posílat stále stejně rychle, ale mezi bloky bude čekat na pomalejší modem. Můžete namítnout, že se nepřipojujete na takto pomalé uzly, ale stejně je komunikace pomalá. To je zase způsobeno tím, že na Internet přistupuje mnoho lidí současně. Rychlost linky pak klesá úměrně s počtem připojených uživatelů. Z vlastní zkušenosti vím, že i když se ve špičce připojím na uzel s optikou, není přenos rychlejší než několik set bitů za Koupil jsem si skener UMAX 1200S. Při skenování fotek z ma-gazínů nebo z novin se objevuje silný rušivý rastr, a to jak při skenování přes Photoshop, tak i přes firemní software. Jak lze rastr odstranit? Po uložení fotek naskenovaných Photoshopem v JPG se mění jejich velikost i světlost. Proč? Rušivý rastr nevzniká ani ve skeneru, ani v softwaru, ale je přítomen již na předloze. Stačí podívat se na předlohu lupou (někdy stačí i pouhým okem). Při skenování těchto obrázků dochází k tomu, že skener má vyšší rozlišení než vlastní obrázek. Tím dojde ke zvýraznění rušivých elementů, vedoucích k tvorbě rastru. Snižte rozlišení skeneru a rastr by měl zmizet, nebo bude alespoň potlačen. Jeho další potlačení, eventuálně odstranění by bylo možné některým ze zabudovaných filtrů podle manuálu k danému softwaru. Změna světlosti a velikosti po uložení by mohla být způsobena nesprávným nastavením parametrů ukládání pro formát JPG. Tento formát je totiž komprimací dat se ztrátou informace. Prosím o sdělení, jak přinutit Windows 95 CZ aby změnila letní čas na zimní v říjnu a ne v září. Problém lze vyřešit jednoduše zásahem do systémového registru Windows 95. Tento registr obsahuje všechny potřebné informace pro běh systému a nahrazuje soubory win.ini, system.ini, autoexec.bat, config. sys a mnohé jiné. Z důvodů zpětné kombatibility se však tyto soubory udržují, ale 32bitové aplikace do nich již nejdou. Systémový registr lze otevřít programem REGEDIT. Zde ovšem nastává problém registr obsahuje nastavení v "počítačnické" podobě, tj. srozumitelné pouze vývojářům systému a podobným odborníkům. Položky v registru se normálně nastavují pomocí dialogových oken při běhu Windows 95, a uživatel ani neví, že se něco zapisuje do registru. Potíž ovšem je, že ne všechny hodnoty jsou dostupné pomocí dialogových oken, a tak zkušenější uživatelé hledají cesty, jak se k těmto hodnotám dostat. Informace o časových pásmech je v položce "TimeZoneInformation" (doporučuji vyhledat slůvko Daylight). V položce StandardStart je dlouhý řetězec čísel, kde jedním z nich je 09. Změnou tohoto čísla na 0a docílíte kýženého efektu. Mám problém: disk je rozdělen na tři logické disky. Chtěl bych ubrat část místa z jednoho a přidat jej k jinému logickému disku. Nepomůže ani použití programů jako je PQ Magic 3.0. Nechci však přijít o data na prvním oddílu. Obávám se, že váš problém nevyřeší žádný podobný program, i když to nemohu stoprocentně vyloučit. Rozdělování jednoho disku na několik logických se dělá na začátku instalace počítače "nad čistým diskem", programem FDISK. Tento program musí na disk zaznamenat, že se na něm budou nacházet disky nové, a těmto musí vytvořit FAT tabulky. FDISK se přitom nestará o současná uložená data a vyžaduje, aby se po rozdělení disku jednotlivé jeho části naformátovaly. Ono to ani jinak nejde, protože podle čeho by FDISK rozhodl, na jaký disk soubory patří? Jinými slovy manipulace s diskem pomocí FDISKu vede ke ztrátě všech dat. Pouze v případě, že na fyzickém disku existuje nepřiřazené místo, lze jej dodatečně připojit k některému existujícímu logickému disku, nebo na něm vytvořit další bez ztráty dat. Vás jsem tedy moc nepotěšil, ale čtenářům bych si dovolil poradit, aby použili příkaz SUBST, potřebují-li více logických disků na jednom fyzickém. Efekt je skoro stejný a odpadají potíže s velikostí jednotlivých logických disků.7 0876/OK o Zkušenosti čtenářů Na výzvu Hledáme odpověď z č. 11/97 (str. 115) odpověděl náš čtenář, p. ing. Jan Kneifl, toto: Problémy s českými fonty byly v PC WORLDu řešeny již několikrát. Vše je způsobeno rozdílným kódováním různých verzí TT fontů (viz FAQ). Původně byly fonty osmibitové, tj. obsahovaly maximálně 256 různých znaků. To už neplatí, protože Unicode TT fonty jsou 16bitové, tj. mohou obsahovat 256 různých tabulek znaků, tj. skriptů. Úplně čisté řešení věci neexistuje, nepodporuje-li konkrétní aplikace volbu skriptu fontu. Dá se ale vyřešit pomocí zápisu do win.ini. Po nainstalování českých Windows 95 se objeví ve win.ini položka [font substitutes] a řádky jako Arial CE,238=Arial,238. Přestože nikde na disku fyzicky nenajdete font Arial CE, v aplikacích, které nepodporují 16bitové fonty (např. Word Pro 96), tento font uvidíte. Nahrazením řádku Arial CE,238=Arial,238 řádkem Arial,0=Arial,238 dojde k tomu, že font Arial bude vždy psát správně česky a Arial CE zmizí. Budete-li znát číslo stránky např. pro norskou abecedu (xxx), lze přidat řádek Arial Nor,xxx=Arial,xxx. Takto lze přidat i další skripty. Bohužel nevím, jak zjistit konkrétní čísla skriptů. Z win.ini lze vypozorovat pouze: 0 = asi US, 238 = CZ, 186 = Baltic, 204 = Cyr, atd. Ve WordPadu lze zjistit, které skripty daný font podporuje. Hledáme odpověď Ví někdo o programu, který by zpřístupnil uživatelům údaje v registru Windows 95 v pochopitelnější (okomentovanější) formě, než v jaké je nabízí editor registru Zkušenosti čtenářů Dostal jsem dopis od čtenáře Pavla Šatného, který mě upozornil na nesprávnost mnou uvedené odpovědi týkající se zakázání určitých ikon na ploše a v nabídce Start. Za tuto nesprávnost se omlouvám a zde uvádím část čtenářova dopisu, kde je popsáno správné řešení: Znepřístupnit ikonu "Můj počítač", "Hledat", "Spustit" a "Restartovat v režimu MS-DOS" lze, a to jednoduše pomocí POLICY EDITORU. Mám to ověřené, sám to v práci na novellovské a nyní na NT síti provozuji. Viz "MS Windows Resource Kit" (MicrosoftPress), popřípadě kniha "Windows 95 v sítích" (UNIS). Pouze u ikony "Spustit" je možnost ji obejít spuštěním command.com (z Exploreru) nebo potřebný příkaz napsat přímo do příkazové řádky třeba Windows Commanderu. Pokud by čtenáři šlo o to, aby maximálně "očesal" uživatele, tak bych mu doporučoval ještě řádně upravit "Nabídky Start" a jemu podobné, aby neobsahovaly "Explorer" a ostatní utility, pomoci kterých lze spustit programy na disku. Samozřejmě nejde obejít to, aby si uživatel nenabootoval systém z diskety a potřebné zástupce zase dotvořil. Ve druhé části dopisu reaguje p. Šatný na dotaz z čísla 10/97 (str. 126): Ve Windows NT čtenáři nejede správně Dial-Up Networking. Když jsem přešel na NT, měl jsem stejný problém. Řešení je však celkem jednoduché. Čtenáři je pravděpodobně přidělována IP adresa až po nalogování k providerovi. K tomu je potřeba DNS (name server) na straně poskytovatele, který tuto adresu klientovi přidělí. V systému Windows 95 vše funguje bez problémů, Windows si DNS server najdou samy. Horší je to u NT, kde tato detekce nefunguje, tam je potřeba získat IP adresu DNS od providera. Tu pak musíte napsat do patřičné kolonky v nastavení a mělo by vše fungovat. Samozřejmě je také třeba mít vypnutý call-back, jinak by se čtenářův systém mohl chovat tak, jak je popsáno v odpovědi. Název: InterFAQ Autor:JAN ČÁP 01 Přestože dnešnímu světu osobních počítačů zcela dominují ty PC kompatibilní, určitě mnohý z dnešních pécéčkářů začínal s osobním/domácím počítačem některé z proslulých značek jako Apple či Atari, a stále se ke svému miláčkovi rád vrací. Všem těm, kdo k práci či zábavě využívají některý z těchto "alternativních" počítačů, je určen dnešní sloupek InterFAQ zaměříme se v něm právě na dotazy a odpovědi týkající se nejrozšířenějších "nekompatibilních" osobních počítačů. Amiga USENET FAQs Amiga Podrobný přehled FAQů pro příznivce počítačů Commodore Amiga, extrahovaných ze souvi sejících diskusních skupin UseNetu. Bohatě je v něm zastoupena problematika využití Amigy pro práci s Internetem, a nechybí ani hry a přehled odborných publikací. http://www.cis.ohiostate.edu/hypertext/ faq/usenet-faqs/html/amiga/top.html Amiga Networking FAQ Přehled FAQů a rad ohledně síťového provozu počítačů Commodore Amiga včetně jejich připojení a práce na Internetu. http://faq.amiga.org/anetfaq/MAIN.html Amiga Frequently Asked Question List Známý přehled otázek a odpovědí okolo Amigy od Davida Tiberia. http://www.lysator.liu.se/amiga/info/guide/ amigafaq2.guide Amiga FAQ Další z klasických archivů odpovědí na otázky Amigistů, tentokrát od Ignaze Kellerera. http://www.nvg.ntnu.no/amiga/amigafaq/ AmigaFAQ_toc.html http://www.lysator.liu.se/amiga/info/guide/ amigafaq.guide AMstrad Amstrad Questions & Answers On-line WWW konference, zaměřená na řešení problémů týkajících se počítačů Amstrad na známé britské "Amstrad Computer Site". http://web.ukonline.co.uk/cliff.lawson/quest. htm Frequently Asked Questions for comp.sys.amstrad.8bit Bohatý archiv odpovědí na otázky z diskusní skupiny UseNetu comp.sys.amstrad.8bit, zahrnující vše od začátečnických rad až po problémy s používáním softwarových emulátorů různých modelů Amstradů. http://www.inetworld.net/ finkel/docs/amstrad.faq ftp://ftp.ibp.fr/pub/amstrad/ Apple Frequently requested pieces of Apple II information Pravidelně aktualizovaný přehled odpovědí na nejkladenější otázky ohledně legendárního Apple II, jenž je sestavován podle podkladů z elektronické konference UseNetu comp.sys. apple2. http://www.visi.com/~nathan/a2/faq/csa2.html The Apple III FAQ File Otázky a odpovědi okolo počítače Apple III následníka legendárního Apple II a současníka prvních IBM PC. http://www.stolaf.edu/people/handel/ a2/apple3.faq http://cpre1.ee.iastate.edu/~ddkilzer/ apple3/ Apple II Software Emulators FAQ Přehled odpovědí na otázky týkajících se problematiky softwarové emulace počíta-čů Apple II, sestavený z příspěvků zaslaných účastníky do diskusních skupin UseNetu: comp.emulators.apple2, alt.emula-tors.ibmpc.apple2, alt. emulators, comp. emulators, alt.answers, comp.answers, news.answers a alt.emulators Australanem Alexem Maddisonem. http://www.inetworld.net/finkel/docs/ apple.faq ATari Atari 8-Bit Computers: Frequently Asked Questions Přehled odpovědí na otázky ohledně osmibitových počítačů Atari, zaslaných do elektronické konference comp.sys.atari.8bit. http://www.cis.ohio-state.edu/hypertext/ faq/usenet/atari-8-bit/faq/faq.html ftp://ftp.cs.ruu.nl/pub/NEWS.ANsWERS/ atari-8-bit/faq ATARI ST Quick FAQ Dobře zpracovaný a pravidelně aktualizovaný přehled nejužitečnějších odpovědí na nejčastějších otázky zasílané do konference comp.sys.atari. http://www.geocities.com/MotorCity/ 2090/quickfaq.htm FAQ from comp.sys.atari.st Přehled již zodpovězených otázek (a odpovědí) ohledně počítačů řady Atari ST z elektronické konference UseNetu comp.sys.atari.st. http://www.inetworld.net/finkel/docs/st.faq NetBSD Atari Frequently Asked Questions Archiv otázek a odpovědí týkajících se unixového systému pro Atari TT a Falcon NetBSB (portace síťového operačního systému Berkeley Networking Release 2 BSD 4.4 Lite). http://hola.gsyc.inf.uc3m.es/Ports/atari/faq.html Commodore USENET FAQs comp.sys.cbm Přehled odpovědí na otázky zaslané do konferencí UseNetu comp.sys.cbm (8bitové počítače firmy Commodore) a comp.binaries.cbm (výměna softwaru pro 8bitové Commodory). http://www.cis.ohio-state.edu/ hypertext/faq/bngusenet/comp/ sys/cbm/top.html Commodore FAQ Pěkně strukturovaný přehled odpovědí na otázky týkající se všeho ohledně osmibitových počítačů Commodore od Tima Phelpse. http://people.delphi.com/timphelps/cmdr/ faqmain.html Macintosh General Macintosh FAQ Přehled odpovědí na nejaktuálnější otázky okolo Macintoshů na serveru Peachpit Press specializovaného vydavatelství publikací o Macintoshích. http://www.peachpit.com/peachpit/asktell/ questions/general.mac.html Macintosh FAQ and Help "Faqovský" metahledač prohledávající mnoho různých zdrojů technických informací o počítačích Apple Macintosh (Apple Technical Information Library, Apple Reference Library, Claris Technical Info Library, Microsoft Technical Info Library, a the Novell Technical Info Library), doplněný o seznam nejlepších FAQ stránek. http://www.esu18.k12.ne.us/computing/ macfaq.html Robert Lentz\s Macintosh FAQ Kvalitní přehled základních odpovědí na nejčastěji kladené otázky o Macintoshích, doplněný o přehled referenčních informací o softwaru, hardwaru a programování "jablkových" počítačů. http://www.astro.nwu.edu/lentz/mac/faqs/ home-faqs.html Macintosh FAQ\s Soupis otázek a odpovědí okolo Macků z elektronických konferencí UseNetu na serveru NASA. Zahrnuje skupiny: comp.sys.mac, comp. sys. mac.advocacy, comp.sys.mac.apps, comp. sys. mac.comm, comp.sys.mac.games, comp. sys. mac.hardware, comp.sys.mac.misc, comp. sys.mac.oop.tcl, comp.sys.mac.programmer. comp.sys.mac.scitech, comp.sys.mac.systém, comp.sys.mac.wanted a comp.sys.powerpc. http://cne.gsfc.nasa.gov/network/desktop/ mac/mac.faq.html Well-Connected MAC FAQ Přehled odpovědí na především programátorské otázky týkající se Macintoshe, spravovaný Eliottem Rusty Haroldem autorem známé stránky Well-Connected MAC. Kromě vlastního archivu obsahuje i bohatý, tematicky tříděný katalog FAQ z třetích zdrojů. http://www.macfaq.com/faqs.html Frequently Asked Questions about Macintosh Hardware Přehled otázek a odpovědí k technickému vybavení počítačů Macintosh, extrahovaný z elektronických konferencí comp.sys. mac. faq a comp.sys.mac.hardware od E. Harolda. http://www.macfaq.com/hardwarefaq.html Sinclair Sinclair ZX Spectrum FAQ Archiv konference comp.sys.sinclair, spravovaný Damienem Burkem, jenž je k dispozici i ke stažení jako zip-soubor. http://www.nvg.unit.no/sinclair/planet/faq. html http://www.jetman.demon.co.uk/speccy/faq/ index.html FAQ list for the Sinclair QL computer Výběr odpovědí na otázky týkající se počítačů Sinclair QL z konference comp.sys.sinclair. ftp://ftp.nvg.unit.no/pub/sinclair/docs/qlfaq 7 0877/OK o Název: Sony Multiscan 200PS Autor:Vynikající na první pohled 01 Monitorů již bylo na stránkách PC WORLDu recenzováno mnoho. Nový monitor od japonského giganta je opět holdem trinitronovým obrazovkám, a co je zajímavější, i holdem uživateli. Sony Multiscan 200PS Rozdíly mezi trinitronovými a CRT obrazovkami nejsou až tak závratné, aby se běžných uživatelů dotýkaly, ale pro náročnějšího zákazníka je otázka provedení obrazovky tím prvním, na co se ptá. Každý ze zavedených standardů má své klady i zápory, a proto není možné jednoznačně říci, který je lepší. Technické specifikace Multiscan 200PS je, jako již od Sony tradičně, trinitronový a na vysoké úrovni. Můžete tedy očekávat obraz s vynikajícím jasem, kontrastem a barevným podáním. 200PS je monitor sedmnáctipalcový a jeho využitelná plocha přes 40 cm patří k větším, než bývá obvyklé. Obrazovka s antireflexní vrstvou je lesklá a ve vertikálním směru pochopitelně dokonale rovná (trinitronové obrazovky jsou válcové, což omezuje geometrické zkreslení a odrazy světla), horizontálně je plochá, tak jak bývá obvyklé u lepších monitorů. Rozteč bodů je 0,25 mm, což poukazuje na vyspělou technologii a přispívá k vynikající ostrosti obrazu. Multiscan 200PS podporuje všechny běžné grafické režimy počítačů třídy PC i Apple. Nejvyšší rozlišení 1 280 x 1 024 je možné provozovat až s frekvencí 85 Hz (již od 48 Hz) a i velikost obrazovky na provoz tohoto režimu plně postačuje. Nejnižší rozlišení mohou dosahovat až 160 Hz obnovovacího kmitočtu. Maximální horizontální frekvence je 92 kHz a minimální 30 kHz. Ovládání Monitor se ovládá skrze OSD (na obrazovce zobrazované menu) a pomocí pěti tlačítek. Jas a kontrast je možné měnit bez vyvolání nabídky přímým stlačením ovládacích šipek. Tlačítková volba těchto hodnot je sice nepohodlná, ale digitálně přesná a spolehlivá. Nabídka se zobrazí i schová stlačením pátého tlačítka, kterým také potvrzujete volbu. Ostatní funkce (a není jich málo) si nalistujete v této nabídce. Ta obsahuje v prvním pohledu odkazy na funkce zoom (změna velikosti obrazu při zachování poměru stran), změnu velikosti obrazu a jeho centrování, dále jsou zde podnabídky, jež umožňují měnit jazyk, kterým s vámi monitor komunikuje, nastavení barevnosti (tři nabídky s barevnou teplotou 5 000 K, 6 500 K a 9 300 K, jejichž poměr modré, červené a bílé můžete změnit), geometrie obrazu (otáčení, poduškovitost, vydutost na jednu stranu, nastavení šířky horní a spodní strany a skosení obrazu) a podání obrazu (sbíhavost barev v obou osách, sbíhavost barev převážně nahoře a převážně dole, a odstranění moiré, vznikajícího při provozu vysokých rozlišení). Poslední podnabídka obsahuje možnost demagnetizovat obrazovku (degaus), volbu vstupu (automatickou nebo manuální), pozici nabídky v obou směrech, a konečně uzamčení ovládacích prvků. Kromě toho má monitor na přední straně ještě tři tlačítka. První je ASC (auto sizing and centering), kterým se automaticky nastavuje velikost a centrování příchozího obrazu. To je vhodné zejména tehdy, když potřebujete rychle nastavit často přepínané režimy, a nechcete si dělat starosti s nabídkou. ASC nastaví poměrně dobře zcela rozhozený obraz, ale nevyužije celou plochu obrazovky a obvykle ani její poměr stran. Druhým tlačítkem přepínáte mezi vstupním signálem. Vstup může být zajištěn buď pomocí klasické 15pinové zástrčky, nebo pomocí pětidrátového BNC přívodu. Zvolený vstup indikuje oranžová LED. Poslední tlačítko, ukryté pod úroveň panelu, slouží pro vymazání jednoho či všech nastavení do výchozích podob. Kromě toho nechybí pochopitelně ani tlačítko na zapnutí, což je indikováno zelenou LED diodou, která mimo to indikuje také přechod do některého ze tří (až na spotřebu pouhých 5 W) režimů šetření enegrie. Monitor splňuje normu pro ochranu pracovního prostředí TC095, podporuje plug & play VESA verze DDC1 a všechny verze DDC2, ale i přesto můžete mít s některými kartami problém při nastavování určitých grafických režimů. Závěr S monitorem se velmi pěkně pracuje, a co víc, hezky se na něj kouká. Pokud máte rádi trinitronové obrazovky a nevadí vám tento způsob ovládání, který je sice jednoduchý na obsluhu, ale trochu pomalejší, pak je Multiscan pro vás tím pravým. Ve své velikostní kategorii patří k tomu lepšímu, co dnešní trh přináší, a navíc je na něj poskytována tříletá záruka. 7 0878/CID o obrazovka bohaté ovládání způsob ovládání K testu poskytla firma: SONY Czech, Pobřežní 3 (IBC), PRAHA 8 Cena (bez DPH): 34 992 Kč Název: Zaváděcí CD Autor:(Bootable CD) 01 Tomáš Bučina, TestCentrum IDG Zavádění systému (boot) z CD-ROMu je myšlenka, která zřejmě přišla s nástupem rozsáhlejších operačních systémů distribuovaných na CD, ale doposud byla úspěšně implementována, pokud je mi známo, jen ve Windows NT 4.0. Otevírají se tím rozsáhlé možnosti, jak si vytvořit zaváděcí CD, které je samozřejmě zcela chráněno proti virové nákaze, a tudíž je 100% jistota "čistého " počítače po zavedení systému. Pro systémového správce skutečný ráj! Norma El Torito Kompletní normu, která určuje jednak pro producenty CD-ROM mechanik, ale také pro výrobce BIOSů, jak vypadá struktura zaváděcího CD, vytvořily firmy IBM a Phoenix a nazývá se "El Torito". Podle této specifikace existují dva typy zaveditelných CD-ROMů s obrazem disku a s obrazem diskety. Oba dva druhy obsahují obraz disku či diskety, který je při startu namapován jako virtuální disk (u diskety je to A:, u disku C:), a BIOS dál pokračuje zaváděním systému z těchto virtuálních disků. Ostatní písmena disků se posunou o jedno dále, takže z původního disku C: se stane D: a podobně. Rozšiřují se dále diskové služby, takže obslužnému programu, který by tuto specifikaci znal a podporoval, je dovoleno mapování prohlédnout, případně i odstranit. Bohužel softwarová podpora je v této oblasti velmi zanedbaná a není mi znám jediný program, který by si s touto situací dovedl poradit. To samozřejmě neznamená, že přemapování nefunguje a programy s ním nechodí, jen ho nelze obsluhovat. Postup výroby Velmi jednoduchý je způsob výroby CD-ROMu s obrazem diskety, neboť je v některých vypalovacích programech přímo podporován. Podívejme se tedy, jakým způsobem vytvořit bootable CD s programem Adaptec Easy CD Creator. Postup při výrobě je velmi snadný. Stačí si vyrobit zaváděcí disketu, z níž je možné 100% nastartovat systém a která se nebude odkazovat na pevný disk. Na disketě ještě musí být ovladač CD-ROM mechaniky, nejlépe ovladač univerzální (kvůli přenositelnosti), včetně MSCDEX. Když si vyzkoušíte, že z diskety bez problémů zavedete systém a zpřístupníte CD-ROM mechaniku, přichází další fáze, ve které si vytvoříte vlastní CD. Stačí zaškrtnout položku "Bootable CD" a do disketové mechaniky nabídnout připravenou disketu. Její obraz je poté přenesen do jednoho souboru v kořenovém adresáři CD. Dále můžete standardním způsobem přidávat soubory nebo zvukové stopy. Pak přijde na řadu vypálení. Když v setupu počítače povolíte zavádění systému z CD-ROM mechaniky (samozřejmě jen tehdy, když BIOS tuto funkci nabízí) a při spuštění počítače v ní necháte vytvořené CD, dojde k výše uvedenému přemapování obrazu diskety na CD na virtuální disketu A: a původní disketa je nadále přístupná jako B: Ostatní písmena zůstávají bez změny. Systém se dále zavede z obrazu diskety na CD, včetně všech ovladačů, takže pokud zavedete ovladač pro CD-ROM mechaniku, můžete s ní poté pracovat např. jako s jednotkou D. Závěrem Specifikace "El Torito" je velmi chvályhodný počin. Problém je jedině v tom, že zatím není příliš softwarově podporována. Ani na straně vypalovacích programů, tak aby umožňovaly přímý zápis do systémových oddílů CD (např. volume boot descriptor), ani na straně operačních systémů, aby bylo umožněno spravovat virtuální disketu či disk. Velmi silnou možností je také tvorba CD velmi dobře chráněných proti kopírování, kde určité záznamy v systémových oblastech mohou pirátům velmi znepříjemnit život.7 0879/CID o Název: AST Ascentia a docking station Autor:poznámková kniha a její přístav 01 Sestava, kterou jsem měl možnost testovat, je příkladem řešení rozdílných potřeb pohyblivých pracovníků: jak mít svá data stále přístupná, kdekoliv s sebou, a přitom se neochudit o možnosti stolního počítače, jako je rozšiřování a současné využívání různých mechanik a diskových jednotek. Určitě jste poznali, že hovořím o notebooku v kombinaci s docking station s možnostmi běžného stolního počítače. Jako každý větší výrobce počítačů, má i AST v nabídce tento doplněk pro své notebooky. Díky tomu, že se jedná v drtivé většině případů o kompletní řešení od jednoho výrobce, mohou firmy využívat různé způsoby propojení notebook-docking a vylaďovat tak rychlost komunikace či aplikovat triky zlepšující funkčnost a jednoduchost obsluhy. Ve většině případů se jedná o prodloužení systémové sběrnice s patřičnou podporou. AST využívá plnou šíři sběrnice 32 bitů, což mimo jiné umožňuje instalovat do docking station i PCI karty. Podívejme se nyní na obě části testované sestavy. Ascentia Notebook od firmy AST se řadí do třídy bohatě vybavených modelů všechny typy řady P-series jsou osazeny procesorem Pentium a 32 MB paměti. Náš testovaný model byl vybaven 166MHz Pentiem s MMX, 12,1" barevným TFT displejem (maximální rozlišení 800 x 600 bodů) a 3GB diskem. Použitá grafická karta (s čipem od Chips&Technologies) pracuje na sběrnici PCI a je osazena 2 MB videopaměti, podporuje VESA, DirectDraw i OpenGL z tohoto důvodu vám bude pohodlně dostačovat i při použití většího externího monitoru a náročnějších grafických aplikací, včetně her. Klávesnice obsahuje všechny klávesy obvyklé u normálních klávesnic, včetně Windows kláves, ale některé častěji používané funkce jsou dostupné pouze přes přeřazovač, což vyžaduje chvilku praxe. PCMCIA slot má 2 pozice, což umožňuje použití karet typu I, II a III. Infračervený (IRDA) port komunikuje rychlostí až 4 Mb/s. Tato funkce, jež je podporována nyní i Windows 95, jistě najde čím dál větší uplatnění, protože je velice pohodlná. Představte si, jak přijdete do kanceláře, postavíte si notebook na stůl a bez jakýchkoli dalších úkonů tisknete na tiskárnu, která stojí opodál. Notebook má dobrou multimediální výbavu, což znamená, že má zabudovanou zvukovou kartu kompatibilní se Sound Blasterem, reproduktorky a mikrofon. Pokud vám zabudované reproduktorky nebo mikrofon nedostačují, můžete si připojit externí. Nastavení funkcí úspory energie (baterií) je velice variantní, od změny doby zastavování disku, přes automatický přechod do stand-by a suspend režimu, až po ruční vypnutí formou suspend režimu s uložením potřebných dat (obsahu paměti) na pevný disk. Jednou ze zajímavých možností (převzatou ze serverů) je automatický přechod do režimu suspend těsně před úplným vyčerpáním baterií, takže po dobití můžete pokračovat v práci tam, kde vám došly. Standardní výbava této řady je bohatá: CD-ROM mechanika, 3,5" disketová mechanika a adaptér s rozsahem od 110 do 230 V. AST poskytuje na notebooky Ascentia světovou záruku 3 roky, což je řadí mezi produkty pro náročnější uživatele. Podívejme se nyní na základní parametry: rozměry jsou 289 x 54 x 228 mm, váha 3,2 kg (s bateriemi a CD mechanikou), povolená výška pro práci je 2 348 m, což znamená, že v letadle nebo na orbitální stanici AST používat nemůžete (ale skladovat přepravovat vypnutý jej můžete až do výšky 12 km), povolený otřes činí v zapnutém stavu 10 G, vypnutém 60 G. Baterie mají kapacitu 56 Wh, což znamená provoz zhruba 2,5 hodiny bez zapnutého power managementu. Nabíjení trvá 2-4,5 hod. (při souběžné práci). Po celou dobu testů pracoval notebook spolehlivě, určité potíže vznikly při zaměňování disketové a CD-ROM mechaniky. Docking Station Nyní se podíváme na "domovský přístav" pro notebooky Ascentia série P. V krabici najdete vlastní DS, klíčky, diskety s ovladači, podstavec pro monitor, napájecí kabel a manuál. DS (jak jej vidíte na obrázku) obsahuje zaváděcí plošinu pro notebook po vysunutí této desky nasadíte notebook na 2 aretační kolíky a spolu s deskou jej nasunete na vlastní přípojný konektor. Po umístění do správně polohy se celá plošina zaaretuje. Výhodou tohoto řešení je, že při nechtěném nárazu či otřesu se notebook neuvolní a nedojde tak k rozpojení. Na čelní stěně DS jsou po stranách reproduktorky s vlastním zesilovačem, uprostřed dvě pozice pro CD-ROM či disketovou mechaniku (z toho je jedna s upevněním "SmartBay", stejným jako v notebooku). Dále jsou zde tlačítka pro zapnutí napájení, vysunutí notebooku a regulaci hlasitosti reproduktorů. V zadní části jsou obvyklé konektory a pozice pro dvě rozšiřující karty (ISA nebo PCI). Díky tomu, že propojení notebooku s DS je plně 32bitové, mohou být použity PCI karty i s bus-masteringem, tím pádem rozšíření funkčnosti počítače brání snad jen jejich omezený počet (dvě karty). V horní části DS jsou PCMCIA sloty stejného typu jako v notebooku. Držák na monitor je možné upevnit tak, že je monitor postaven nad zavřeným, připojeným notebookem. DS tak umožňuje vytvoření plnohodnotného stolního počítače jednak vzhledově, jednak výkonově zvláště pokud je notebook podobné konfigurace jako ten náš. Co se designu týče, posuďte sami. Při instalaci notebooku do DS v našem případě proběhlo vše automaticky. Plug and play fungovalo bez problémů, vytvořila se nová hardwarová konfigurace Dock 1. Jak přemostění pro PCI sběrnici, tak síťová karta v DS byly správně detekovány. Hezká je funkce "odpojit", kterážto se objeví po připojení na DS ve Windows 95 pod tlačítkem Start, a po jejímž zvolení se deska s notebookem uvolní a vysune.7 0880/DĚD q AST Ascentia + docking 32bitové propojení uchycení notebooku design problémy s detekcí CD-ROMu Cena docking station P série: 29 703 Kč K testu poskytla firma: Compartners, Táborská 965, Mladá Boleslav Název: Cayenne ObjectTeam 6.1.1 Autor:Bedřich Smetana 01 K nejsložitějším, z programového hlediska, patří konstrukce (podnikových) informačních systémů. Prakticky žádný z vývojářských nástrojů na ně není dostatečně připraven a mnohé jazyky či konstrukční balíky jsou ještě v plenkách. Technologie tvorby podnikových informačních systémů (PIS) se opírá o několik základních faktů. PIS aplikace jsou co do rozsahu kódu, ale i dat zdaleka největšími softwarovými aplikacemi vůbec. Jsou prakticky ve všech případech konstruovány na zakázku nebo přímo firmou, jež PIS používá. Provádějí se velmi často úpravy i na nejhlubší úrovni, a přitom musí být přechod vždy plynulý. A v neposlední řadě je velmi důležitá spolehlivost a robustnost. ObjectTeam patří do rodiny CASE nástrojů, což je vlastně souhrnné označení pro nástroje podporující analýzu, návrh a implementaci systému. V jeho případě je tato podpora navíc založena na víceuživatelském přístupu. Jistě mi dáte za pravdu, že i v běžných podnikových podmínkách, kde vyvíjí menší a středně velké aplikace větší počet lidí, je od jistého stavu situace zcela neúnosná. Nikdo neví, co je hotovo, která verze je poslední, jak funguje tato rutina od člověka, jenž z práce odešel, atd. U PIS je výsledek dílem i desítek lidí a jakýkoliv chaos by znamenal těžko odstranitelné chyby a komplikaci při vývoji. Proto zde (a nejen zde) nastupují CASE nástroje, které by měly problémy vznikající tím, že mezi sebou spolupracují rozdílní tvůrci, zcela setřít. Výsledek se pak projeví nejen na kvalitě aplikace, ale i na razantně zkrácené době vývoje, která zvyšuje produktivitu práce a snižuje náklady. Popisovaný nástroj podporuje Rumbaughovu metodologii objektově orientovaného vývoje projektu a dělí se na část klientskou a na část serverovou, kde je uložena a spravována sdílená repository. Program a požadavky Program je až na drobné chybičky spíše estetického a nikoliv zásadního charakteru dobře zpracován. Snad nejmocnější zbraní ObjectTeamu je jeho otevřenost. Nástroj je postaven na jazyku TCL (podobný jazyku C), a velká část tohoto nástroje je k dispozici ve zdrojové podobě. Program je na tom velmi dobře s podporou cílových vývojářských nástrojů. Podporuje klasický PowerBuilder, Visual Basic, INFORMIX-NewEra, C++, Ada, SmallTalk, CORBA IDL a také Javu ke každému přidává specifické potřebné funkce. Hodí se tedy i pro vývoj aplikací pro Internet/intranet, neboť společně s Javou pracuje i s HTML soubory. Pro milovníky pokrokových technologií bude důvodem k udělení kladného bodu také vestavěná podpora standardu UML (Unified Modeling Language) pro objektově orientovaný vývoj. Vytvářená dokumentace vychází ve formátu pro MS Word, FrameMaker a Interleaf, atd., neboť výčet nemůže být díky otevřenosti produktu konečný. Při pohledu na systémové požadavky (max. 70 MB na disku, 32 MB RAM) jsem měl obavy, že produkt bude vývoj spíše zdržovat, ale ty se ukázaly neopodstatněné. Programy chodí obstojně rychle a do požadované paměti se vám zcela klidně ještě nějaký vývojářský nástroj vejde. Podporované platformy operačních systémů jsou tyto: Windows NT 3.51 a 4.0, Solaris 2.4 a 2.5.1, HPUX 10.01, DEC UNIX 4.0 a AIX 4.1. Klient může být instalován i do Windows 95. Databáze Všechny podnikové informační systémy se opírají o databáze, obvykle to bývá formou podpory některého z mocných a zaběhnutých databázových makrosystémů. Již tedy od počátku se i vývoj musí o databázi opírat, a to je další bolístka mnoha vývojářských nástrojů, nikoliv však ObjectTeamu. ObjectTeam podporuje relační databáze Oracle, Sybase, Informix, Ingres a MS SQL Server. To je nabídka poměrně slušná a pro běžnou praxi zcela vyhovující. Spolupráce ObjectTeam v sobě má zabudovanou podporu pracovních skupin na takové úrovni, že by ani větším týmům neměla společná práce činit problémy. Je zde plně zavedena podpora uživatelských práv, a to v součinnosti se síťovým operačním systémem. Odpadá tu tedy nutnost dalšího přihlašování a bezpečnost odpovídá úrovni zvoleného OS. Jednoduché však není jen rozdělit práci mezi uživatele, ale velmi jednoduše se také budete přepínat mezi různými projekty (tak snadno, jak snadné je ťuknutí myši) a mezi různými verzemi projektu jednoho. A právě v tom je ObjectTeam opravdu silný. Jednotlivé výtvory si můžete odložit do subverzí a různých systémových odrůd, pak je třeba ani nepoužít, nebo vytvořit paralelně několik verzí, které budou mezi sebou sdílet společné prvky, a ve finále použít pak jakoukoliv z nich, můžete pracovat na nové verzi již v době, kdy se pracuje stále na první, atd. Hlavní aplikace dokáže na několika úrovních pracovat s celým vaším projektem nebo scénářem a jít do hloubky až jednotlivých dokumentů. Zároveň s tím se mění i význam systémových funkcí, podle objektu, se kterým pracujete. Závěr Produkt již je velmi vyspělý, o čemž svědčí i číslo verze. Čím více však nabízí nejpočetnějším týmům, vytvářejícím nejrozsáhlejší aplikace, tím více se vzdaluje menším středním a malým implementacím, kde raději zvolí zpracování, jaké můžeme vidět např. u produktů Díky ObjectTeamu je vývoj v týmu mnohem snažší, lépe se zavádějí nové verze a snáze se udržuje pořádek nejen v dokumentacích, ale i v samotných projektech. ObjectTeam patří rozhodně k tomu lepšímu, co se v současné době z nových verzí na trhu objevilo, a věřte nebo ne, bude pro každé větší programátorské oddělení přínosem. Pozn. red.: Ukázkovou verzi produktu naleznete na našem CD-ROMu z čísla 11/97. 7 0881/OK oCayenne ObjectTeam 6.1.1 podpora subverzí, generátorů kódu, podpora UML zpracování objektové orientace vyspělost aplikace vedoucí k poklesu intuitivnosti uživatelského rozhraní K testu poskytla firma: KOMIX, s. r. o. Holubova 1, Praha 5 Cena (bez DPH): 13 600 Kč Název: Encyklopedie obecných vědomostí Autor:Jan Lipšanský 01 Ottova encyklopedie obecných vědomostí by ve vaší knihovničce v tištěné podobě zabrala docela hodně místa obnáší totiž 28 tlustých svazků o celkovém počtu 29 000 stran, na nichž byste našli na 180 000 hesel. Převést všechen tento materiál do digitální podoby CD-ROMu dalo asi pěknou fušku, a už za ni patří smeknout klobouk před všemi, kdo se na této práci podíleli. Po nainstalování programu Acrobat Reader na váš hard disk můžete již spustit aplikaci Ottova slovníku. Objeví se v podobě obrázku klasické dřevěné knihovničky. Kliknutím na požadovaný svazek jej otevřete a můžete se dále nořit do podhesel podle libosti. V textu pak najdete začleněno přes 5 000 původních obrázků, které jsou doplněny ještě 500 černobílými i barevnými přílohami. Vyhledávání patřilo v první verzi k snad jediným záporům této unikátní akce. Chyběl fulltext a vyhledávání probíhalo způsobem: otevření svazku např. pro oddíly J-K, zde najít pododdíly, začínající kupříkladu písmeny Kl-Kř, nalistovat Kř, a pak si teprve najít heslo Křováci. V nové verzi však autoři slibují nejen fulltext, ale také zabudovanou možnost hlasového výstupu pro nevidomé, tak jak jej představili na Invexu. Každopádně však patří smeknout klobouk před doslova mravenčí prací všech, kteří převáděli tištěnou verzi encyklopedie do podoby elektronické mezi těmito lidmi bylo totiž i hodně tělesně postižených. Ottova encyklopedie obecných vědomostí Producent: Aion CS, s. r. o., AMD, v. o. s. Žánr: encyklopedie OS: Windows 3.1, 95, Apple Macintosh, UNIX Cena: 4 900 Kč K recenzi poskytla firma: Aion CS, s. r. o. Název: Respekt 90-96 Autor:Jan Lipšanský 01 Pro všechny milovníky někdejšího Informačního servisu, nynějšího Respektu, je připraven CD-ROM, na němž naleznou nejen kompletní archiv článků za posledních sedm let, ale také ono již tak známé "něco navíc". Po vložení CD-ROMu do mechaniky se automaticky spustí úvodní okno. Kliknutím na tlačítko "Instalace" se pak nahrají do vašeho počítače softwarové programy, potřebné ke spuštění. V tom je jediný zápor tohoto produktu: instalace trvá neskutečně dlouho a je v podstatě dvojnásobná: nejdříve se totiž instaluje skoro celá knihovna, již obsahuje CD-ROM, a vzápětí PowerPoint Viewer. Pokud protáhnete médium antivirovým testem, objevíte pak v jednom přiloženém wordovém dokumentu makrovirus, který však na funkci CD-ROMu nemá prakticky vliv. Co po sáhodlouhé instalaci tedy najdete v menu? Přes 7 000 článků v kompletním znění, tiráže, všech 353 titulních stránek, 170 fotografií dvorních "respekťáckých" autorů, a jako onen zmíněný bonbónek navíc ukázky z televizního Respektování, které jsou sestřiženy do velmi milého a vtipného, časově nenáročného filmu (formát .avi). Pokud jste i příznivci televizní reklamy na týdeník Respekt, i té se vám dostane v míře požehnané představí se celá redakce, k dispozici je fulltext, pouze jednotlivá okna jsou někdy špatně dělena, takže chcete-li znát např. celý název článku, musíte se leckdy domýšlet. Jinak však CD-ROM Respekt 90-96 přináší opravdu podnětné chvilky zamyšlení nad tím, jak se naše společnost za posledních sedm let měnila a jak se tyto změnily projevily v jemně ironickém podtextu článků. Respekt 90-96 Producent: R-presse, Infosoft Žánr: databáze OS: Windows 95 Cena: 990 Kč K recenzi poskytla firma: R-presse Název: Zvláště makrovirózy na vzestupu Autor:MAREK DĚDIČ 01 Během tohoto roku proběhl v Severní Americe průzkum, který se zaměřil na výskyt počítačových virů u firem. Vzhledem k tomu, že podobné šetření proběhlo i vloni, je možné se zamyslet nad současným vývojem. Již první základní údaj je tvrdý 99,3 % dotázaných středních a větších firem mělo zážitky s viry minimálně na jednom počítači. Přestože používání antivirových programů stoupá (nyní 73 % počítačů oproti 60 % před rokem), současně rostou i problémy s viry. Zatímco se v roce 1996 setkávalo měsíčně s novou infekcí zhruba deset uživatelů z tisíce, tak letos jich bylo již třicet tři. Po shromáždění údajů od respondentů reprezentujících cca 750 000 počítačů vyplynulo, že během roku bylo nakaženo 406 počítačů z 1 000. Jako zdroj nákazy uvádí 47 % nakaženou disketu, 26 % připojený soubor v e-mailu, 19 % downloadovaný soubor a 7Ę% neví. Jak se však tyto nákazy promítnou na celkovém chodu firmy? V některých případech dojde k zasažení serveru a to má za následek někdy i jeho odstavení průměrný čas je potom 40 minut (zde došlo od loňska k výraznému zlepšení, z 5,8 hodin, pravděpodobně vlivem vzrůstajících zkušeností systémových pracovníků). Nicméně celková obnova trvá průměrně 44 hodin a vyžádá si 21,7 člověko-dnů práce. Toto jsou fakta obecná, ale při podrobnějším pohledu zjistíme, že neslavné prvenství v počtu infekcí zanedlouho přeberou pravděpodobně makroviry. Jako ilustrační příklad může posloužit makrovirus Word.concept (nebo též WM.concept a Prank), který se objevil v polovině roku 1995, během roku 1996 měl 24 412 lokalizovaných výskytů a v prvních dvou měsících roku tohoto již 10 750. Dostal se tak do "TOP TEN" nejrozšířenějších virů, kde jsou však už nyní i další makroviry. Jejich rozšíření napomáhá stoupající e-mailová komunikace (s připojenými dokumenty) a stahování textových souborů z Takže až budete pořizovat či nastavovat antivirový program, nezapomeňte na dokumenty a e-maily s jejich makroviry. Následek19961997 Odstavení serveru5,8 hodi40 minut Doba obnovy44 hodi44 hodin Člověko-hodiny1022 Finanční ztráty8 100 USD8 366 USD DatumPočet leden 966,1 únor 9614,4 leden 9735,21 únor 9733,86 Název: Windows CE 2.0 výkon a barvy Autor:MAREK DĚDIČ 01 Zhruba rok po uvedení Windows CE přišel Microsoft s novou, druhou verzí tohoto operačního systému určeného především pro kapesní počítače (handheldy), ale i set-top boxy a jiná s PC nekompatibilní zařízení. Uvedení proběhlo o prázdninách s nástupem nové řady handheldů. Podívejme se nyní na faktické přínosy této nové verze. Nejsnáze viditelnou změnou mezi handheldy vybavenými Windows CE 1.x a 2.0 je větší displej. Ty nové využívají rozlišení 640 na 240 bodů, což je vlastně polovina standardní VGA obrazovky (1.x byly, kromě později se objevivšího HP 320LX, limitovány rozměrem 480 na 240 bodů). Dále je tu možnost 256 barev nebo šedí, oproti předchozím čtyřem stupňům šedi. Většina nových handheldů přichází také s výkonnějším procesorem a podporou dobíjecích článků. CE 2.0 rovněž přímo podporují další funkce jako je podsvětlení, záznam zvuku a vestavěný modem. V oblasti softwaru je zde nyní možnost odeslat dokumenty z Pocket Wordu a Pocket Excelu přímo na tiskárnu, posílat a přijímat e-maily s připojenými soubory a využívat kontrolu pravopisu v Pocket Wordu (zatím jen v angličtině), který je součástí systému. Také můžete exportovat data z vašeho MS Outlooku na stolním počítači do čtyřech Pocket aplikací Inbox, Addresses, Calendar a Tasks. Podpora Ethernetu umožňuje přímé připojení přes PCMCIA kartu. Když chcete na cestách něco předvádět, je zde pro vás Pocket PowerPoint (ten neumožňuje tvorbu prezentací a je limitován 256 barvami, ale ve spojení s kartou pro VGA výstup a projektorem můžete promítat plný VGA formát). Jako další přínosy lze jmenovat větší synchronizační možnosti a Pocket Internet Explorer s podporou rámečků. Název: "Centaur Inside" výkon a nízká cena Autor:Marek Dědič 01 Neznámá, no-name firma navrhla a vyrábí vlastní procesor třídy Pentium MMX. Procesor je srovnatelně rychlý s Intelem, ale cena je několika násobně nižší. Tato společnost se objevila před méně než dvěma roky. Je to žert? Nikoliv. Minulý měsíc vstoupil Centaur Technologies na scénu se zajímavým MMX procesorem. Přesněji řečeno, sestava postavená na IDT WinChip C6 od Centauru dosáhla v kancelářských aplikacích výkonu sestav s Pentiem MMX, ale je o 34 procent levnější. Samozřejmě, že jsou zde i stinné stránky slabý výkon na plovoucí čárce, MMX a Windows NT vůbec, ale jedná se o silný průlom v oblasti cena/výkon s Pentiem kompatibilních sestav. Přesto jsou distributoři v zavádění těchto sestav na trh zatím opatrní. Redakce amerického PC WORLDu testovala sestavu AES WinSpeed 200 s 200MHz čipem IDT WinChip C6, 32 MB paměti, 1,6GB diskem a 24rychlostní CD-ROM mechanikou a porovnávala ji s průměrnou sestavou s 200MHz Pentiem výsledky můžete vidět v tabulce, výkon v kancelářských aplikacích se nelišil více jak o 3 procenta. Daleko horších parametrů však sestava dosáhla u práce s multimédii Director o 16 % pomalejší, a Photoshop dokonce o 40. Ale pozor, je zde prohlášení Centauru, že v další verzi C6+ bude toto výrazně vylepšeno, spolu s další podporou pro 3D instrukce DirectX. Chtěli byste znát pozadí této firmy? Zde je: mozkem společnosti je Glenn Henry, známý v oblasti návrhů procesorů. Ten svým přínosem při vývoji hybridního procesoru RISC-x86 zaujal společnost IDT Technologie, vyrábějící SRAM čipy, a ta založila Centaur jako svou pobočku v roce 1995. Přestože je Glenn Henry špičkový odborník (IBM jej platila jako nezávislého poradce IBM fellow), nemá příliš mnoho iluzí o útoku na pozice Intelu. Výhledově by se zákazníky Centauru měli stát ti, jimž jde o cenu a netrápí se příliš značkou. Čip od Centauru má místo pěti pouze čtyři vrstvy kovu a používá matrici 0,88 mm (což je polovina než u K6 od AMD). Proto není problém s výrobou verzí pro notebooky a ty prodávají dokonce za stejnou cenu, tedy za 160 USD (ve srovnání s Intelem za 252 USD, resp. 604 USD za notebookovou verzi). Centaur je optimistický a věří v úspěch sestav s prodejní cenou pod 1Ę200 USD. Název: PowerBook G3 opět nejrychlejší Autor:ROMAN BARTÁK 01 Když Apple začátkem roku uvedl PowerBook 3400c/240, získal tím výkonnostní náskok, který PC notebooky dohnaly až v létě. Nyní přenosný počítač s jablíčkem ve znaku opět uniká svým pronásledovatelům díky novému modelu PowerBook G3. Ten je téměř dvakrát rychlejší než jeho předchůdce PB 3400c a výkonově tak překonává i většinu stolních počítačů. Také ve srovnání se špičkou PC-kompatibilních notebooků (233MHz Pentium MMX) je PowerBook G3 ve většině operací znatelně rychlejší. Základem excelentního výkonu PowerBooku G3 je 250MHz procesor PowerPC 750 (G3), který je i při stejné frekvenci výrazně výkonnější, než PPC 603e používaný v ostatních PowerBoocích. A to je ještě doprovázen 512KB backside cache běžící na 100 MHz. Také 50MHz sběrnice přináší větší průchodnost a i 5GB ATA IDE pevný disk je rychlejší než disk u PB 3400c. Jediná konfigurace počítače je dodávána s 32 MB paměti EDO RAM rozšiřitelné na 160 MB, 20rychlostní CD--ROM jednotkou a s 2 MB videopaměti, kterou ovšem nelze dále rozšiřovat. Na externím monitoru tak sice můžete pracovat s 24bitovou barvou, vestavěný 12,1" aktivní LCD displej ale zvládá jen 18bitovou barvu. Podobně jako u PB 3400 není podporována práce s dvojicí displejů, a externí monitor může pouze zrcadlit obsah LCD displeje (nebo je LCD displej vypnut). Pro připojení monitoru se opět používá VGA konektor, redukce pro macovské displeje je přiložena. PowerBook G3 používá výkonnější (47ĘW) baterii, její životnost je ale vzhledem k větší spotřebě podobná jako u ostatních PowerBooků, tj. 2-4 hodiny. Vzhled počítače je stejný jako u PowerBooku 3400. K dispozici je také stejná sada rozhraní včetně IrDA kompatibilního infračerveného portu, vestavěného Ethernetu/modemu, dvojice PC Card slotů (s podporou Zoom Video) a rozšiřujícího slotu. Zařízení v rozšiřujícím slotu (disketa, CD-ROM, MO disky...) lze měnit za běhu počítače, bez nutnosti uspání nebo dokonce restartu. Kompatibilní jsou všechny rozšiřující moduly určené pro PB 190, 5300 a 3400. PowerBook G3 představuje plnohodnotnou náhradou stolního počítače a je určen pro všechny, kteří na cestách potřebují výkon bez kompromisů. Rychlejší jsou dnes jen nejvýkonnější stolní počítače. PowerBook G3 se prodává za 5Ę700 USD, tedy za podobnou cenu, s jakou přicházel na trh jeho předchůdce PB 3400c. Ten zůstává i nadále v prodeji, přesouvá se ale nyní do střední kategorie. Název: Apple uvádí PowerMacy G3 Autor:ROMAN BARTÁK 01 Dne 10. listopadu představil Steve Jobs, dočasný CEO Apple, novou generaci počítačů Power Macintosh G3 nabízející vysoký výkon za překvapivě nízkou cenu. Jak napovídá název, jsou nové počítače vybaveny procesorem PowerPC 750 (G3), který je optimalizován pro práci s Mac OS (přesněji, je optimalizován na celočíselné operace). Výkon počítačů je ještě zvýšen přítomností 512KB backside, cache běžící na poloviční frekvenci procesoru. Procesor je u Apple vůbec poprvé zasazen do ZIF konektoru, který usnadňuje a zlevňuje jeho případný upgrade. Ostatně celá základní deska doznala výrazných změn vedoucích ke zvýšení výkonu a snížení ceny. Všechny nové modely používají stejnou základní desku se sběrnicí běžící na 66 MHz. K dispozici je trojice DIMM slotů pro rychlou paměť SDRAM a je na ní také vestavěn videoobvod s 64bitovým čipem ATI 3D RAGE II+ a 2ĘMB videopaměti rozšiřitelné na 6 MB. Pro získání různých konfigurací se používají tzv. personality cards, nabízející například vstup/výstup zvuku, připojení modemu nebo vstup/výstup videosignálu. PowerMacy G3 se dodávají ve třech základních konfiguracích, i když nová obchodní strategie Apple umožňuje uživatelům postavit si konfiguraci vlastní. Nejlevnější desktop model (2000 USD) se vzhledově podobá PowerMacu 7300, uvnitř je ale zásadně přepracován. Menší základní deska (velikost ATX) například umožnila umístění pevného disku do základny počítače, čímž se uvolnil slot pro další disk (k dispozici je tedy místo pro dva 3,5" disky). Počítač je dodáván s 233MHz procesorem PPC 750, 512 KB cache (na 117 MHz), 32 MB RAM (max. 192 MB), 4GB IDE pevným diskem a 24rychlostní ATAPI CD-ROM jednotkou. Výkonnější desktop model (2 400 USD) používá procesor běžící na 266 MHz (cache pak běží na 133 MHz) a má vestavěnu ZIP mechaniku. Oba desktop modely mají standardní sadu rozhraní včetně Ethernetu a lze je rozšiřovat pomocí trojice PCI slotů. Minitower model (3 000 USD) je dodáván v podobném provedení jako PowerMac 8600. Používá 266MHz procesor PPC 750, 512KB cache (na 133 MHz), 32MB RAM (max. 384), 6GB IDE pevný disk, 24rychlostní ATAPI CD-ROM a ZIP drive. Vestavěn je také vstup a výstup videa (na personality card). Pro rozšiřování je k dispozici jeden 5,25" slot a trojice PCI slotů. Poměr výkon/cena je u nových PowerMaců G3 skutečně obdivuhodný. Nejlevnější 233MHz PowerMac G3 například nabízí téměř dvojnásobný výkon oproti cenově stejně zařazenému PowerMacu 6500/250, a vyrovná se tak podstatně nákladnějšímu 9600/350. Současně s novými počítači byl uveden také nový 17" monitor Apple Multiple Scan 720 (650 USD), určený pro obecné použití. Název: MessagePad 2100 Autor:ROMAN BARTÁK 01 Krátce po návratu skupiny Newton do lůna společnosti Apple Computer byl na trh uveden nový digitální osobní asistent MessagePad 2100. Oproti svém předchůdci nabízí větší systémovou paměť, vyšší výkon a upgradovaný komunikační software. MessagePad 2100 je se svým 162MHz riscovým procesorem StrongARM SA-110 dnes nejvýkonnějším počítačem do ruky. Proti konkurenci nabízí větší displej se 16 odstíny šedi a kvalitní externí klávesnici. Přes vysoký výkon vydrží baterie (používá se čtveřice alkalických AA baterií) až 6 týdnů běžného nebo 24 hodin nepřetržitého provozu. MessagePad lze používat jako klasický zápisník (umí rozpoznávat rukou psaný text) a k dispozici je řada "počítačových" aplikací, jako jsou textové editory a tabulkové procesory. Vybaven je mikrofonem i reproduktorem pro zaznamenávání a přehrávání zvukových zpráv. Zvláštní pozornost zaslouží komunikační schopnosti MessagePadu, umožňující pracovat s e-mailem, faxy i surfovat na Webu. Prostřednictvím modemu na PC Card dokonce můžete MessagePad spojit se svým mobilním telefonem a komunikovat tak prakticky odkudkoliv. Oproti přenosným počítačů je totiž hmotnost i velikost MessagePadu podstatně menší (2,7 x 11,9 x 21 cm; 0,64 kg). Jak již bylo zmíněno, nový MessagePad 2100 má větší systémovou paměť, konkrétně 4 MB DRAM, což je o 3 MB více než u jeho předchůdce MP 2000. Naráz tak lze otevřít více aplikací, pohodlnější je zvláště práce s e-mailem a webovým prohlížečem. Poslední generace MessagePadu obsahuje verzi 3.2 grafického webového prohlížeče NetHopper firmy AllPen Software. Tato verze podporuje proxy a umožňuje připojení na chráněné servery vyžadující zadání hesla. Přes NetHopper lze také přímo nahrávat aplikace a update softwaru pro Newtona. Dále je bundlována poslední verze Newton Internet Enableru (NIE 2.0), což je TCP/IP software firmy Apple pro připojení do Internetu/intranetu. NIE 2.0 tak umožňuje přímé připojení na sítě, podporováno je i modemové připojení. NIE 2.0 lze používat také s dalšími produkty řady Newton, jako je eMate 300. K dispozici je na Webu na adrese www.newton.apple.com. MessagePad 2100 bude dodáván v anglické a německé verzi, česká verze je také téměř připravena, čeká se jen na dostatečný počet zájemců. MessagePad 2100 se bude prodávat za cenu kolem 1 000 USD včetně textového editoru, tabulkového procesoru, e-mailového programu a webovského prohlížeče. Pro uživatele MessagePadu 2000 je k dispozici upgrade. Název: BeOS Preview Release 2 Autor:ROMAN BARTÁK 01 Necelé čtyři měsíce po uvedení první veřejně dostupné verze moderního operačního systému BeOS (viz PCW 97/11, str. 134) pro počítače Power Macintosh (a kompatibilní) přichází Be s Preview Release 2. Tato nová verze se soustředí na tři oblasti práce se systémem: dostupnost aplikací, použitelnost a stabilitu. Na instalačním CD tak najdete kolem 40 aplikací třetích výrobců zahrnujících textové editory, tabulkové procesory, software pro práci se zvukem a grafikou i vývojové nástroje. Demoverze dalších aplikací je možné nahrát z webového serveru firmy. BeOS Preview Release 2 zvyšuje množství kompatibilního hardwaru, který je přímo podporován (Macy s procesory G3 zatím podporovány nejsou). Nyní je například možné zapisovat na macovské HFS disky, pracovat na počítačích s až 512 MB RAM a používat starší fixed-sync monitory. Ke změnám došlo i v uživatelském rozhraní, kde se více využívá práce s klávesnicí (více klávesových zkratek). Vývojáři Be také zapracovali na dalším zlepšení stability systému a zvýšení výkonu zvláště síťových operací. Pro příznivce BeOS bude určitě zajímavá zpráva, že Preview Release 2 lze nyní také zdarma na-hrát z webového serveru firmy Be (www.be.com). 9MB zabalený soubor obsahuje kompaktní verzi BeOS PR 2, zahrnující jádro systému a řadu aplikací jako je e-mailový klient, webový prohlížeč i server, ftp a telnet (klient i server). K tomu lze nahrát ještě sedm dalších balíků obsahujících dokumentaci, demoaplikace, software pro práci s videem a grafikou, MIDI software, vývojářské prostředí Metrowerks CodeWarrior a řadu nástrojů s řádkovým rozhraním (awk, bison...). Uvedení BeOS Release 3 je plánováno na první kvartál roku 1998. Mělo by se jednat o první verzi dostupnou jak pro počítače s PowerPC, tak i pro intelskou architekturu. Pictorius uvádí iNet Developer 3.0ROMAN BARTÁK Kanadská společnost Pictorius přišla v listopadu s již třetí verzí svého vývojového prostředí pro intranet i Internet s názvem iNet Developer. Tento balík softwaru v sobě integruje nástroje pro tvorbu síťových aplikací i pro publikování a správu on-line informací. iNet Developer umožňuje vytvářet a udržovat hnízda stránek, která jsou potom prostřednictvím application a webového serveru dostupná na síti. Protože vlastní HTML stránky jsou generovány až na žádost a mohou tak být přizpůsobeny konkrétnímu webovému prohlížeči, můžeme zde směle hovořit o On-Demand HTML. iNet Developer 3.0 přichází s celou řadou novinek, zahrnujících podporu nejnovějších technologií a usnadňujících návrh on-line obsahu. Podporována je například architektura Component Object Model (COM) firmy Microsoft, která umožňuje návrhářům rozšířit schopnosti iNet Developeru pomocí programů napsaných v jazycích jako je Visual J++, Visual Basic, Visual C++ nebo Delphi. Uživatel tak má nyní volbu, zda bude používat integrované vývojové prostředí Prograph, dodávané s iNet Developerem, nebo zda schopnosti svých webových stránek obohatí pomocí jiného programovacího jazyka podporujícího tvorbu COM objektů. Nově použitá technologie Design Time Controls (DTC) zase umožňuje například snadno animovat obrázek nebo text podél zadané cesty. Dále zlepšena je také podpora Dynamic HTML (DHTML) o podporu scriptletů, což jsou opakovaně použitelné prográmky napsané v kódu DHTML a zařazené do webových stránek. Protože se jedná o COM objekty, mohou být tyto programy volány z dalších programovacích jazyků podporujících COM. Jednou z klíčových vlastností iNet Developeru je podpora přímého připojení na ODBC databáze prostřednictvím formulářů. Aby byla tvorba formulářů a jejich napojení na databáze ještě snazší, nabízí iNet Developer 3.0 "čaroděje", který uživatele celým procesem spojení s databází provádí. Pictorius iNet Developer 3.0 je určen pro Windows 95/NT a prodává se za 1 495 USD včetně editoru a správce stránek, application serveru a integrovaného vývojového prostředí. Upgrade pro vlastníky verze 2.0 je zdarma, demoverze je dostupná na adrese http://www .pictorius.com. Název: Business Challenges Interactive Autor:Britské nakladatelství Longman je známé především díky kvalitním jazykovým učebnicím a slovníkům. Nyní přichází s interaktivním programem k výuce obchodní angličtiny: Business Challenges Interactive. Mezi výborné počítačové programy vyráběné firmou Longman patří dva interaktivní slovníky, jež jsou určeny k výuce britské a americké angličtiny (viz PC WORLD 9/97). Výukový kurs Business Challenges Interactive je určen mírně pokročilým studentům angličtiny, kteří již zvládli nezbytné základy jazyka a kteří by se rádi zaměřili na obchodní angličtinu. 01 Na tomto jednom CD je přes 60 hodin výukového materiálu, přičemž je použito video, zvuk, fotografie, grafická znázornění a interaktivní cvičení. CD lze dobře využít k samostudiu nebo společně s knihou Business Challenges Course Book a videem International Challenges. Nápověda je k dispozici v angličtině, francouzštině, němčině, španělštině, italštině a japonštině, nikoli však v češtině. Užitečný je také přímý přístup k definicím a překladům klíčových výrazů a slovních spojení (ve všech výše uvedených jazycích). Díky mnoha testům si mohou studenti kdykoli ověřovat svůj pokrok ve výuce. Program si přitom ukládá záznamy o daném studentovi, takže je patrné, jakou část programu již probral a zvládl. Může s ním pracovat zároveň více studentů každý z nich se pak přihlašuje svým vlastním heslem či jménem. Program bez problémů umožnil zadat 20 různých studentů; maximální počet není uveden. Každý student si může zvlášť nastavit veškeré parametry potřebné pro práci, včetně jazyka pro nápovědu. Hlavní menu obsahuje očíslované fotografie z každé výukové epizody. Při pohybu myší přes fotografie se ve zvoleném jazyce objeví stručný souhrn příběhu z té které epizody. Po klepnutí na fotografii se objeví obrazovka dané epizody: zde je především videoklip, ke klipu přináleží kontrolní otázky. Zároveň je možné sledovat titulky ve zvoleném jazyce. Obsah Na CD je celkem 8 rozsáhlých výukových epizod, které jsou zaměřeny na obchodní angličtinu. Během výuky je pamatováno na všechny jazykové oblasti, probírá se i gramatika. Student je často nucen nahrávat sám sebe a následně má porovnávat výslovnost s rodilým mluvčím. Velkou výhodou je, že během výuky uslyší nejen britskou a americkou angličtinu v podání různých rodilých mluvčích, ale angličtinu uslyší také z úst lidí, kteří nepocházejí ani z Británie, ani z USA. Program si zaznamenává, která cvičení již student zvládl; pokud určitá vynechá, bude na to upozorněn. Pokud jde o konverzaci, student může jakoukoli část dialogu nahrát přes mikrofon, a tak může v dialogu přímo "komunikovat", i když pouze s počítačem. Cvičení Cvičení lze volit třemi způsoby. 1) Je s nimi možno pracovat v pořadí stanoveném programem. 2) Jednotlivá cvičení lze volit podle devíti jazykových oblastí, s nimiž tento kurs pracuje. Jedná se o tyto oblasti: Comprehension (porozumění), Accuracy (správnost gramatika), Language (jazyk fráze užitečné pro různé situace), Skills (schopnosti čtení a poslech), Tactics (přístupy přesné porozumění s nastavením rychlosti konverzace), Speechwork (práce s řečí nácvik výslovnosti), Wordwork (práce s výrazivem rozšiřování slovní zásoby), Numberwork (práce s čísly), Conversation (konverzace). 3) Cvičení je možné volit ze soupisu činností (Activity List). V soupise je seznam všech cvičení v dané jazykové oblasti. Něco pro lektory Program pamatuje také na práci lektora. Ten může pomocí přiložené utility sledovat pokrok jednotlivých studentů. Určitá cvičení může příslušnému studentovi zakázat nebo povolit. Pokud budete pracovat na více počítačích současně (například v učebně a pak doma), využijete utilitu pro kopírování záznamů. Záznam o pokroku daného studenta se překopíruje na disketu a z této diskety se pak zkopíruje na další počítač; díky tomu může student ve výuce bez přerušení pokračovat na dalším počítači. Síťová verze disponuje širšími možnostmi pro tuto správu. Hodnocení Tento propracovaný program zaplňuje mezeru mezi výukovými tituly zaměřeným na angličtinu, protože se zabývá speciálně obchodní tematikou. Ovládání je jednoduché a program pamatuje na všechny potřebné aspekty jazyka. Veškeré nahrané dialogy jsou k dispozici také v textové podobě, a to v několika jazykových verzích (žel, kromě češtiny). Cvičení dobře pomáhají vštípit probíranou látku, přitom témata jsou zajímavá, takže výuka není "suchopárná". S programem může zároveň pracovat celá řada studentů, jejich pokrok se zaznamenává na disk počítače. Vzhledem k tomu, jaká částka se běžně požaduje za hodinu soukromé výuky obchodní angličtiny, se jedná o program skutečně zajímavý .7 0892/DĚD oBusiness Challenges Interactive velký rozsah interaktivní výuky zaměření na obchodní angličtinu absence češtiny Žánr: Jazykové programy Cena: 3 690 Kč (s DPH) K recenzi poskytla firma: EXACT, Neklanova 26, Praha 2 Název: Imagineer Technical 2.0 CZ Autor:Marek Dědič 01 Před několika lety se od společnosti Intergraph oddělila divize Bentley se svým klíčovým produktem Microstation. Intergraph však oblast grafického softwaru neopustil a v roce 1996 se objevila první verze Imagineeru 2D grafického programu pro obecnější použití. Jak jsme vás v PC WORLDu 9/97 informovali, je zde již verze druhá, která posouvá možnosti a chytrost programu zase o kus dále. No a na Invexu byla uvedena dokonce česká verze Imagineer Technical 2.0 a tu vám blíže představíme. Jak jste mohli ve zmíněném PC WORLDu číst, Imagineer je nyní šetrnější k hardwaru, takže jej spustíte na méně vybaveném počítači; je svým ovládáním kompatibilní s MS Office, takže jej rychleji zvládnete a je chytřejší, tudíž je větší radost s ním pracovat. To byly stručné charakteristiky a nyní se podíváme, co se za nimi skrývá. Hned po rozbalení vás příjemně překvapí česká učebnice a slovníček přeložených pojmů, funkčnost je shodná s originální anglickou verzí. K rychlosti programu: již minulá verze byla velice šikovná, ale značně náročná na použitý hardware, což její užitnou hodnotu pro mnoho lidí citelně snižovalo. Verze 2.0 má přepracované jádro a běhá velice svižně již na Pentiu 133 MHz s 16 MB paměti se s ní dá slušně pracovat. K chytrosti programu: Tento rys (nazývaný také intuitivnost) není v oblasti CAD softwaru neznámý, ale v Imagineeru je nezvykle důkladně propracován pokud kreslíte, upravujete nebo kótujete, stačí naznačit o co vám jde, a program si další domyslí. Například nakreslíte od ruky jakýsi šišoid a máte z něj kružnici odpovídajících rozměrů, kreslíte čáru mezi objekty a ona se pěkně srovnává k jejich obrysům, u kót nemusíte předem vysvětlovat, jestli kótujete šířku nebo kruhovou výseč, Imagineer to pozná a přepne na správný druh kóty. Samozřejmě je možné tuto intuitivitu programu různě měnit a využívat nebo nevyužívat podle své nátury a typu práce. Intuitivně od ruky vytvořené objekty však můžete jednoduše upřesňovat přepsáním jejich rozměrových parametrů v informačním řádku nad výkresem. Podobnou funkci mohou mít řídící kóty, jsou však souběžně zaneseny mezi proměnné a je možné je tímto způsobem řídit (stanovit závislosti a vztahy k jiným kótám, proměnným, či dokonce datům propojeným přes OLE např. buňkám v tabulce Excelu). Pokud dále nastavíte závislosti jednotlivých objektů mezi sebou navzájem, můžete změnou klíčových kót předělávat celý výkres dle potřeby. Výplně ohraničených ploch jsou velice rychlé a opět stále plně parametrické kdykoliv později je můžete upravovat co se parametrů výplně týče, ale i jejích rozměrů. Při posunu hraničních prvků se výplň automaticky posouvá s nimi, toto posouvání se však zastaví ve chvíli, kdy dojde k otevření oblasti a výplň by se "vylila" ven. K možnostem programu: Asi nejzajímavější nestandardní možností bude aplikace kinematiky pokud nastavíte provázanost jednotlivých objektů (a dokonce i mezní úhly a velikosti), můžete změnou jedné součásti pohybovat celou soustavou. Dále kromě standardní práce ve vrstvách umožňuje Imagineer využívat listy, a ty je možné při tvorbě kombinovat, zviditelňovat a skrývat. Zajímavostí je též integrace webového prohlížeče (IE 3.02), jehož prostřednictvím je rovněž realizován přístup ke knihovnám symbolů, nápovědě i novým verzím. K propojitelnosti programu: Své označení "kompatibilní s MS Office" si Imagineer vysloužil mimo jiné i spoluprací s ostatními aplikacemi prostřednictvím OLE. V praxi to může znamenat, že parametrické řídící kóty (automaticky ukládané do proměnných) jsou dosazovány z excelovské tabulky a výkres se tak změnou údajů v tabulce mění. Další možností může být vložení grafu, textu či obrázku do výkresu. Pro programátory to znamená jednoduché propojení s programy Visual Basicu, C++ či JavaScriptu. K otevřenosti programu: Aby si mohl získat místo na slunci, musí komunikovat s výtvory svých starších a větších bratrů, takže zde jsou převody do a z formátů MicroStation a AutoCAD oba tyto převody jsou dobře nastavitelné (způsob záměny typů a tlouštěk čar, fontů, bloků). Druhou důležitou stránkou je Internet zde má Imagineer podporu pro zpřístupňování výkresů prostřednictvím ActiveCGM formátu a umožňuje jednoduché publikování i do podnikového intranetu nebo do Internetu. Závěrem lze říci, že Imagineer je zdařilou portací CAD programu do prostředí kancelářských aplikací se všemi jejich výhodami pohodlí doplňuje i několikanásobná volba O krok zpět (paměť se dá volitelně nastavit na 0 až 100 kroků), pro začínající se při každém spuštění objeví dialog s tipem dne. Z tohoto důvodu jej bude zřejmě pro nové uživatele poměrně snadné ovládnout a pro stávající uživatele CADů, znalé současně Windows, také. O tom, že návrhářskou práci usnadní, není pochyb.7 0893/DĚD q Název: Malý typovník pamětí Autor:Počítačová škola [V] 01 pro začátečníky V minulém čísle jsme se krátce zastavili u základního chápání principů pamětí RAM a několika historických komentářů. Podrobnější rozbor chování paměti, zejména v rámci rozvrstvení prvního megabytu RAM, bude mít lepší smysl v nějakém "softwarově orientované" článku. Nyní nadešel čas na typologii. U počítačů, grafických karet i dalších komponent se můžeme setkat s požadavky na celou řadu typů pamětí, většinou označovaných poněkud nerozpoznatelnými akronymy. Ty jsou také typickým a často opakovaným obsahem FAQ. Najít v cenících typ paměti podle naší potřeby nebývá většinou problém, aniž bychom nutně museli rozumnět, co vybíráme. Typické položky jako "SIMM RAM 2Mbx32/70ns 4ch 1x16 (8MB)" ovšem naznačují, že i v rámci jednoho typu paměti existuje jemné a ještě jemnější dělení. To ve speciálních případech může např. být původcem nestability vašeho počítače, pokud už vůbec nabootuje. Rozdíly v cenách jednotlivých podtypů existují, jejich markantnost ale klesá směrem k méně podstatným odchylkám. Paměťové moduly jsou od dob von Neumanna tou druhou nejdůležitější komponentou počítače, která vymezuje rychlost a velikost spustitelných programů. Pamětí existuje velké množství typů, přičemž si je pricipiálně můžeme rozdělit do dvou skupin: pamětí dynamických a statických. Nás tady budou zajímat především ty první, protože DRAM se používají nejen pro hlavní paměť počítače, ale také pro grafické karty atd. Statické RAM (SRAM) se typicky používají pro vyrovnávací paměti L2 (úrovně 2), které leží mezi procesorem a hlavní pamětí, což něco napovídá o jejich přístupových dobách (na úrovni 4-20 ns). Většinou by cache již měla být na motherboardu v nějaké formě přítomna, protože výrazně ovlivňuje výkonnost systému a uživatel si ji jen málokdy kupuje. Dostupné jsou různé typy (Async SRAM, Sync SRAM, PB SRAM), přičemž z hlediska podpory různých typů desek a obtíží s vysokými frekvencemi jsou prozatím nejzajímavější PB SRAM. Ale dost o statických pamětech a nazpátek k těm dynamickým. Základní rozdělení těchto pamětí vzniklo z důvodu nutnosti umisťovat integrované obvody jen určitým způsobem. Původně byla paměť DRAM integrována přímo na motherboard v sadách po devíti čipech. Tyto sady byly většinou čtyři, což dohromady dává magické číslo 36 čipů, s výslednou kapacitou závisející na jejich velikosti. Zmíněné čipy označované jako DIP (Dual In-line Package) se nakonec přesunuly na samostatné destičky, které se v rámci paměťových slotů snadno vyměňují. A ač se s názvem DIP nemusíte běžně setkat, zůstal tento typ čipu na zmíněných destičká ch až do dnešních dob. A tady se hned dostáváme k dalším dvěma akronymům označujícím typy destiček: SIP (Single In-line Package) a SIMM (Single In-line Memory Module). Geometrie SIPy měly na spodní části hřebenovité kontakty, které se nesmírně rády ulamovaly. Pro představu, podobné kontakty má dnes konektor SCSI (a samozřejmě se již neulamují jen se rády ohýbají do stran). Méně nebezpečné SIMMy již dobře známe z dosavadních počítačů, jejich prosazení bylo vlastně jen otázkou lépe navržených plochých kontaktů na stranách karet (destiček). Abychom si to ještě zkomplikovali, k dispozici jsou 30a 72pinové SIMMy, lišící se počtem kontaktů a především bitovou velikostí jejich základní jednotky (8 a 32 bitů). Díky tomu se na počítačích s procesory 386 a vyššími musejí 30pinové SIMMy instalovat po čtveřicích, zatímco 72pinové to zvládnou i jednotlivě. Nicméně u různých motherboardů stejně mohou nastat výjimky např. některé modely vyžadují 64bitovou paměťovou sběrnici, a tudíž i kompletní dvojice 72pinových SIMMů. Zde je namístě zdůraznit, že tzv. SIMMy a DIMMy nejsou ničím jiným než formou "obalu" či geometrickým formátem, v němž může-me najít obecně libovolný existující typ pamětí, kterým se ještě budeme věnovat. Tradiční SIMMy jsou s nástupem modernějších paměťových technologií nahrazovány právě moduly DIMM (Dual In-line Memory Module), jež jsou jen logickým prokračováním růstu počtu pinů a bitů. DIMMy jsou 64bitové a používají 168pinový konektor. Výhody proti SIMMům jsou spíše instalační a prostorové. Současné procesory jsou ovšem tak rychlé, že některé počítače opět využívají dvojic DIMMů a paměťový subsystém se potom může chovat jako 128bitový. Uvidíme, jak dlouho bude trvat, než se objeví QIMMy (Quadro...). U DIMMů také občas nalezneme údaj o napájení v počátcích se DIMMy vyráběly pro 5 V, dnes již zřejmě naprosto převažují 3,3V varianty. Tím jsme se dostali do stadia, kdy bychom typický ceníkový řádek s popisem paměti měli rozluštit. (Viz příklad v úvodu "SIMM RAM 2Mbx32/70 ns 4ch (8MB)"). První bývá informace o obalu a tedy i tvaru kontaktů zda jde o SIMMy či DIMMy -, potom následuje určení typu uvnitř použitých čipů (RAM, EDO RAM, SDRAM RAM, apod.). Popis paměti dále typicky pokračuje jakýmsi "násobením záhadných hodnot", které vychází z uspořádání čipů/DIPů, a současně určuje výslednou velikost a počet bitů paměti. V našem případě "SIMM RAM 2Mbx32/70ns" znamená, že jde o paměť SIMM (RAM je zde určitě zkratkou pro FPM RAM s přístupovou dobou 70 ns), která je 32bitová a její velikost je 2 megabity x 32 bitů = 8 MB. Paměť může být 8-, 32-, 9a 36bitová, kde v posledních dvou případech jde o tzv. paměti paritní, u nichž každý bajt provází "nadbytečný" devátý bit. Ten nepřispívá k celkové velikosti, ale slouží k vnitřní kontrole korektnosti obsahu s tímto typem se ale jako běžní uživatelé setkáme jen výjimečně. (V případě 2 Mb x 36 bitů opět o výsledné velikosti paměti platí, že je rovna 8 MB). S výpočty si naštěstí nemusíme komplikovat život, protože výsledná velikost bývá uvedena na konci popisu v závorce viz našich "(8MB)". Pokud potřebujeme určit počet pinů daného SIMMu, lze říci, že 32bitové mají 72 pinů, 8bitové 30 pinů. U 30pinových SIMMů má přitom "násobení" hlubší význam: "2Mb x 8" znamená, že SIMM je tvořen osmi 2megabitovými čipy. 72pinové SIMMy mohou být seskládány skutečně všelijak, proto prodejce může v označení uvádět i počet čipů, oboustrannost paměti, apod. (např. položka 4ch v našem příkladu) U DIMMů při dekódování postupujeme analogicky. Bohužel realitou je, že produkty různých výrobců se mohou lišit ještě mnohem podrobnějšími detaily, jako např. rychlostí obnovování obsahu (refresh rate) a hlavně, některé SDRAM jsou "buffered", některé "unbuffered" a podle toho také můžete očekávat skutečně monstrózní problémy s kompatibilitou... Logika Tím jsme tedy skončili s geometrickým formátem a dostáváme s k formátu "logickému". Jednotlivé SIMMy či DIMMy mohou být označovány jako EDO, SDRAM, apod. To už mluvíme o vlastní architektuře čipů, která samozřejmě definuje způsob práce s daty, a tedy i výkon daného typu paměti. Nemá to přitom nic společného s přístupovou dobou, jež může být pro SIMMy i EDO SIMMy 60 ns, a stejně bude druhý případ o cca 15 % rychlejší. Rozdíl je v tom, jak se zpracovávají sousedící data uložená v paměti, což je samozřejmě nejtypičtější scénář práce procesoru s pamětí tj. postupné čtení sousedících bytů (nebo jejich dvojic a čtveřic). Na této úrovni mohou být značné rozdíly v ceně a také v podpoře na motherboardech. O podpoře rozhodují čipové sady na deskách umístěné tzv. čipsety, o nichž teprve bude řeč v některém z příštích dílů seriálu a tady je jen zmíníme. Takže i přes stejnou formu DIMMů tak dnes nastupující DIMM SDRAM prostě většině současných motherboardů Způsob geometrického uspořádání paměťových buněk a metoda čtení jejich skupin pro urychlení přístupu jsou potom podkladem pro dělení pamětí do dalších typových množin, ke kterým se hned propracujeme. Detailnější pochopení, a tedy i rozbor ovšem pro práci s nimi vůbec není potřeba. Fast Page Mode RAM (FPM RAM) Jde o variantu původního "prostého" typu RAM, jejíž interní logika předpokládá či doufá, že další požadavek na čtení z konkrétního paměťového místa bude ležet hned v jeho sousedství, v témže řádku paměťových buňěk. (Souvisí to s uspořádán ím paměťových buňek do čtvercové sítě a jejich adresováním.) Pokud SIMM či DIMM nenese žádné další označení, jde o tento typ. Nejrychlejší přístupová rychlost udávaná v cyklech základní desky je 5-3-3-3 pro dávkové přečtení čtveřice dat. Pro získání obsahu první adresy tedy potřebuje 5 cyklů, na tři následující adresy jí již stačí jen cykly tři. Extended Data Output RAM (EDO RAM) EDO RAM je dnes zřejmě nejběžnější (prakticky totožné s pojmem nejlevnější) a podporují ji všechny současné čipsety. V nabídce jsou verze 70, 60, 50 ns, přičemž ovšem ta první v řadě případů stačit nebude. Slabinou EDO jsou problémy s mateřskými deskami pracujícími nad 66 MHz. Počet nezbytných hodinových cyklů na načtení dat také není žádný zázrak (pro zvědavé je to 5-2-2-2). Teoreticky můžeme EDO RAM použít i ve starších počítačích, jen prostě nepoběží rychleji. Burst Extended Data Output RAM (BEDO RAM) Oproti EDO bylo podstatně vylepšeno načítání dat (5-1-1-1), takže od zadání adresy mohou být tři následující zpracovávány v jednom taktu hodin. Nevýhodou tohoto typu je nedostatek podpory. V současné době jsou to zřejmě jen čipsety VIA (580VP, 590VP, 680V) a odpovídající motherboardy. Bohužel současné BEDO RAM mají problémy s rychlostmi desek nad 66 MHz. Synchronous DRAM (SDRAM) SDRAM je typ dynamické paměti RAM, který je ještě o dalších 20 % rychlejší než EDO RAM. SDRAM používá principu podobného diskovým polím prokládá paměťová pole tak, že zatímco s jedním se pracuje (je z něj čteno), druhé se připravuje na následující přístup. Tyto paměti mají snad šanci na největší rozšíření jako nový standard, jsou podporovány řadou novějších čipových sad (Triton VX a VIA). Z hlediska rychlosti přístupu se vyrovnají typu BEDO (5-1-1-1), ovšem bez problémů zvládají základní desky pracující až do 100 MHz, které asi budou v nadcházejícím roce velkým hitem. SDRAM-II je potom rychlejší varianta téhož. Je také označována jako DDR DRAM nebo DDR SDRAM (Double Data Rate DRAM nebo SDRAM) a měla by umožňovat čtení a zápis dat dvojnásobkem rychlosti základní desky. Rambus DRAM (RDRAM) RDRAM je typ technologické dynamické paměti firmy Rambus, která zajišťuje přenosové rychlosti až 600 MB/s, což může být až 10krát rychleji než u konveční DRAM. Vyžaduje upravené motherboardy, ovšem ty potom nepotřebují drahé vyrovnávací paměti L2. O těchto pamětech se spíše jen teoretizuje a mluví se o nich především v souvislosti s nDRAM (Next generation DRAM), což by měla být mnohem rychlejší varianta téhož pro budoucí generace počítačů. Pracuje na ní Intel na základě licence zakoupené od firmy Rambus. Videopaměti Zatímco dříve grafické karty prostě pracovaly v rámci hlavní paměti, ty dnešní mohou mít 8 i více MB paměti vlastní, která jim slouží pro ukládání obsahu obrazovky, ale i třeba textur nutných pro 3D grafiku a potřebné algoritmy. Tyto paměti by měly být dostatečně rychlé a většinou výrazně přispívají k ceně karet (a také k jejich rozdělení na pomalé a rychlé.) Video RAM (VRAM) U levnějších kategorií karet se vlastně používají docela obyčejné paměti formátu DRAM ovšem z rychlejší sorty FPM RAM o přístupových dobách až 48 ns. VRAM je potom prakticky totéž, až na to, že její alternativní označení "dual ported" naznačuje (mělo by naznačit), že RAMDAC (Random Access Memory Digital to Analog Converter) čili čip karty převádějící data z paměti do analogového signálu pro monitor nemusí čekat na procesor a do obsahu "své" paměti může přistupovat nezávisle na něm jiným přístupovým portem. Synchronous Graphics RAM (SGRAM) Jde o jakousi analogii k technologii SDRAM, která je zde obohacena o speciální grafické funkce, umožňující operace na velkých blocích dat současně a efektivní využívání vyrovnávacích pamětí. Závěr Abychom si to shrnuli: SIMMy a DIMMy jsou pouze formátem destiček, na kterých jsou umístěny vlastní paměťové čipy a kontakty. Spolu s různými typy čipů je výsledkem poměrně velký počet kombinací a druhů paměťových modulů. Málokdy ale bude náš počítač zrovna nějak výjimečný, takže s jeho osazením pamětí bychom si měli poradit díky dekodování ceníkového označení buďto na základě tohoto článku, přímo konzultací s prodejcem, nebo prostě jen volbou typu paměti EDO RAM 60 ns, které budou použitelné v 90 % současných motherboardů.7 0894/OK q Název: Informační trendy pro učitele a jejich studenty Autor:Trendů týkajících se výuky učitelů a souvisejících témat je samozřejmě hodně, ale jen málo z nich souvisí s počítačovým zaměřením tohoto časopisu, spíše patří do příslušných odborných publikací a periodik. Je ale pravdou, že prudce roste důležitost informatiky a počítačů v našem pracovním i osobním životě, a tedy nezbytně i v přípravě studentů a žáků do života teprve vstupujících oblast, kde již počítačový časopis má co říci. 01 Extrémní nároky tyto změny kladou především na učitele, kteří vycházejí z diametrálně odlišných životních zkušeností a životní filosofie a nemají, ani nemohou mít, dostatečné základy a pro obor životně důležité informace. To ovšem vyvolává celou řadu problémů, zejména v zemích v oborech "technologií a služeb" rozvojových, mezi něž ta naše nepochybně patří. Bohužel nemá příliš smysl radit učitelům, jaký hardware a software nakoupit, zkrátka jaké vybavení a prostředky používat. Situace morální, finanční a bůhví (či ministerstvo ví) jaká další je prostě taková, jaká je. Máme ovšem to pochybné "štěstí", že nástup počítačové techniky zaskočil všechny země, Spojené státy nevyjímaje. Různé typy škol jsou financované různým způsobem a z jiných zdrojů, a až na výjimky mají potíže udržet krok s dynamikou "modernizace" techniky a změn v předmětech. Situace v samotných USA je bez ohledu na veškeré halasné proklamace o "informační superdálnici vedoucí do každé školy" natolik vážná, že vláda vydala prohlášení, podle kterého bude okolo roku 2005 chybět přes milion odborných IT ( IT informační technologie) pracovníků. Zájem studentů, počet těch opravdu schopných, stejně jako kontakt škol s realitou praxe, neustále klesá. (Realisticky přeloženo, vzhledem k neustálému růstu poptávky a průměrné výši platů, se USA brzy stanou gigantickou černou dírou vysávající ze svého okolí přes všechny imigrační zábrany a prohlášení talenty v oboru informačních Díky tomu všemu se můžeme poměrně svobodně zastavit u několika trendů a tendencí probíhajících ve světě IT, které úzce souvisejí, nebo přímo ovlivňují školství a problematiku výuky. Autor si dokonce neodpoustí několik svobodomyslných úvah, i když jde samozřejmě spíše o pohled z "druhé strany stolu", než o názor profesionála z oboru výuky a psychologie. Realita? Přestože jsme si to již trochu nastínili v úvodu, zastavme se ještě u reality dnešního světa. Podstatné je, že se počítače staly její naprostou samozřejmostí, stejně jako k tomu došlo ze dne na den u faxovací techniky. Staly si základním a univerzálním nástrojem, podstatně zvyšujícím produktivitu práce. Spolu s Internetem se ovšem právě teď mění na komunikační prostředek a základní bránu k informacím, které nemohou konkurovat noviny, knihy, televize stávajíce se pouhým doplňkem. Tady je důležité si uvědomit, nakolik jde o silná slova a nakolik o realitu, ke které neodvratně směřujeme. Na rozdíl od dob minulých, kdy na prosazování se nových myšlenek a přístupů bylo potřeba až staletí, nyní zásadní změny probíhají na úrovni 10 let. Tolik ale přesně dělí od skutečného vstupu do života dnešní děti, sedící v lavicích základních škol. Je samozřejmě otázkou, nakolik se toto dá interpretovat jako důvod k "odizolování" těchto dětí od jevů, které budou mít jepičí život nebo se prosadí až během jejich dospělosti, či jako důvod k tomu, aby se sžívaly s nejmodernější technikou již od raného mládí. Zkušenosti ukazují, že od mládí "známé" věci se stávají pro jedince samozřejmostí, a s jeho podvědomým chápáním jejich používání prostě starší generace soutěžit nemohou. Otázka vyučovaného softwaru a operačních systémů S tím těsně souvisí otázka vyučovaného softwaru a operačních systémů. Je zřejmé, že dnes používané operační systémy již za pět let nebudou nikde vidět (kde byla Windows před pěti lety?), což je současně argument proti předčasnému vytlačování počítačů Macintosh ze školství (kde přinejmenším na Západě mají silnou pozici a tradici). Mac OS má nepopiratelně stále nejméně "skřípajících hran" a Windows 95 se během dospívání žáků stejně promění v "něco", mající zcela odlišný způsob ovládání. Tento přístup ovšem nelze zevšeobecňovat. Systémy typu DOS, a odpovídající programy typu T602, jsou již od elegantnosti současného softwaru tak daleko, že jejich podsouvání vůči pracovním stresům neodolným dětem můžeme považovat za zločin. Lze samozřejmě vzpomenout známý poznatek, že trápené laboratorní myši (které byly nepravidelně krmeny, bity, vystavovány častým stresovým situacím) bývají v dospělosti odolnější a dosahují delší průměrné doby života. Jde ale také o to, nakolik jsou stabilními osobnostmi, bez vrásek pod očičky a bez ulámaných ocásků. Autor za sebe může prohlásit, že po příchodu do Prahy, na vysokou školu, byl pro něj hovor po telefonu velmi nepřirozeným, a z trochu jiného soudku jeho školskou angličtinu označil jeden Brit za "viktoriánskou". A tedy nehodlá připustit, aby se jeho děti dostávaly do podobných situací znovu o několik let později. Vzhledem k neexistenci dlouhodobě stabilních standardů na počítačích, Internetu a třeba i v domácí elektronice, je zřejmě třeba začátečníkům ukazovat probíhající trendy, zajímavé novinky a pokusy (ve smyslu pokusů o standardy a nová řešení). Dril v používání určitého typu programu může vést jen k předčasnému konzervatismu, který zabrání snadnému akceptování náhlých změn. Praktické používání počítačů a zejména Internetu je sice z hlediska podvědomého získávání zkušeností a přehledu velmi účinné, naše země má ale bohužel slabinu v nedostatečném či minimálním až neexistujícím zastoupení těchto technologií v domácnostech. Prozatím to tedy bude školství, které jediné ponese tíži výuky a předvádění informačních technologií. Bohužel vypočtené požadavky se promítají do značných nároků na schopnosti (a aktuálnost) hardwaru. Zatímco počítač kategorie AT může postačit pro práci v textovém editoru, jen těžko může demonstrovat efektivnost grafického operačního systému. Totéž platí o počítačích 486, a řekněme videokonferencích. Většina z nastupujících technologií (3D grafika, DVD...) přitom vyžaduje určitou hardwarovou podporu specializované karty. Upgradování počítačového vybavení při minimálních nákladech je samozřejmě oblíbeným tématem všech počítačových časopisů. Školní podmínky jsou ale oproti firmám dost specifické typicky mají ještě méně peněz, větší nároky, méně zkušené a profesionální správce, a zvláštní důraz kladou (měly by klást) na síťovou práci typu Naštěstí právě architektury typu klient/server mohou školám hodně pomoci špičkové technologie mohou být předváděny na jediném skutečně moderně vybaveném počítači, ke kterému se slabší stanice připojují za absolutní kontroly učitele sedícího u serveru. Nové typy síťově orientovaných počítačů NC a NetPC, o nichž již byla v tomto časopise řeč přitom zřejmě toto umožní zrealizovat za zlomky současných nákladů. Ale i již dokončené sítě počítačů nemusí přijít zkrátka novinky jako WinFrame či Hydra společností Citrix a Microsoft umožní totéž zrealizovat i na jinak jen těžko použitelných klientech typu AT. Výsledkem by měly být technologie běžící na centrálním výkonném serveru, avšak prezentované jako "lokální" na slabších klientech. Požadavkem je pouze dostatečný server a průchodnost sítě. Této problematice se bude věnovat článek v některém z příštích čísel PC WORLDu. Co nejdříve?! V západních zemích probíhá především mezi rodiči pochopitelná debata, od jakého věku děti s počítači a Internetem seznamovat. Jak se zdá, jednoznačně vítězí odpověď: "Co nejdříve!" Tomu ostatně odpovídá množství programů, které je pro tu nejmladší generaci (mezi 2 až 6 roky) k dispozici, od různých obrázkových "žijících knih" (Living Books series, Broderbund) přes hry založené na historii světa (The Past is Our Playground, RMC Interactive\s Mind Magic) až po různé testy a přímé cvičení pro zvyšování intelektuálních schopností. Nebezpečí jsou samozřejmě zřejmá a také zjevná pokles manuální zručnosti, častá a doslovná "amerikanizace" pohledu na svět a jeho historii, a samozřejmě možné snížení schopnosti vyjadřování se písemného i ústního v rodném jazyce. To vše lze minimalizovat či dokonce v prospěch změnit vhodným volbami a přístupem. Tady si znovu zdůrazněme, že ač by se mohlo zdát, že to vše by mělo být již vyřešeno v zemích majících několikaletý náskok, není tomu tak. Změna našeho světa je příliš náhlá a většina dlouhodobějších projektů se prostě nestihla realizovat. Jako příklad uveďme projekt "Toys of Tomorrow", probíhající od roku 1992 v "Massachusetts Institute of Technology\s Media Laboratory" za spolupráce s firmami Hasbro, Mattel, Walt Disney a Lego. Cílem jsou různé typy komputerizovaných hraček, s podstatně zvýšenou mírou interaktivity. Reálně prodávané výsledky se ovšem před koncem tisíciletí nepředpokládají. Jedním z již existujících výtvorů jsou nové bloky Lega se zabudovaným miniaturizovaným počítačem, který má několik snímačů a je schopen ovládat několik servomotorků a komunikovat infračerveným (tedy bezdrátovým a neobtěžujícím) způsobem s klasickým počítačem, z nějž mohou děti modifikovat jeho chování přes jednoduchý programovací jazyk Lego. Schopnost jednoho takového bloku vycházet dětem vstříc přitom nepodceňujme: přes velikost cca 9V baterie jeho výkon odpovídá stolnímu počítači Apple II, který byl kdysi populárním standardem v amerických školách a domácnostech. Jako další odkaz na souvisejí iniciativu můžeme uvést projekt EDUCARE, jenž paralelně probíhá v "Organisational Learning Center" téhož institutu. Podle slov jednoho z autorů:... "současné školy nenabízejí adekvátní výchovu k praktické inteligenci a řešení konfliktů," a právě projekt EDUCARE hledá možná léky (včetně větší pozornosti věnované vštěpování výukových strategií, vzdělávacím zařízením automaticky se přizpůsobujícím schopnostem žáka, atd.) Autonomie a nezávislost jsou dva termíny hojně používané právě v souvislosti s "computer assisted" výukou. Oba pojmy (Autonomy and independence) mají přitom podobný význam, naznačují, že student má větší kontrolu nad obsahem a metodami svéhu učení, než je obvyklé při klasické třídní výuce. To samozřejmě předpokládá, že student již dosáhl jisté schopnosti učit se samostatně, a daná výuková instituce tento přístup umožňuje. Často se můžeme setkat s tvrzením, že jakékoli učení je koneckonců autonomní v tom smyslu, že nakonec stejně závisí jen na úsilí učícího se samotného. Uvolnění studenta z "okovů" klasického kolektivního modelu výuky přitom nejen posílí jeho motivaci, ale současně řeší problém nadaných dětí, které v k průměru směřujících kolektivech velmi trpí. Autonomie přitom není synonymem pro samostudium (ačkoli byla v osmdesátých letech spojována s konceptem individualizace). Taktéž používaný termín "self-direction" naznačuje míru kontroly, nikoli učení se bez učitele, který zde přebírá pozici konzultanta či poradce. Běžné předkládání příkladů, ověřování správnosti jejich řešení přitom může zastat počítač. Ne náhodou je nejtypičtějším příkladem tohoto přístupu výuka jazyků, kde zřejmě existuje vůbec největší škála produktů. (Velmi rozsáhlou bibliografii k této problematice můžeme najít na adrese http://www.hku.hk/engctr/autonomy/bibliog.html.) Jako velmi slušný přehled přístupů a principů výuky jazyků na počítačích lze doporučit elektronickou příručku "Jazyky efektivně aneb učení bez mučení" společnosti Exact (byla mimochodem publikována na jednom z CD-ROMů příležitostně doprovázejícího časopisy IDG). Jde o poměrně rozsáhlý souhrn informací, věnovaných výuce jazyků se zvláštním důrazem na používání počítačů. Součástí příručky je samozřejmě katalog souvisejících produktů mateřské firmy, což jí nijak neubírá na užitečnosti a objektivnosti. V tomto článku bohužel není prostor pro rozbor možností nabízejících se při výuce cizích jazyků, která skutečně nejlépe demonstruje schopnosti počítačových multimediálních ale i čistě algoritmických technologií. (V "sesterském" časopise Computerworld před časem vyšel souhrnný článek o dostupných produktech, svět ovšem od té doby nespal.) Nejde jen o možnost záznamu výslovnosti jednotlivých problematických slov, či upoutání studenta zábavnými filmy z reálií dané jazykové oblasti. Správnou výslovnost lze demonstrovat pečlivou animací pohybu čelistí a jazyka, ale také ověřovat záznamem výslovnosti studenta a doslovně analytickým srovnáním s výslovností vzorovou (např. formou "oscilogramu", obzvláště dobře ukazujícího zakončování slov zněle a nezněle). Je také možné "zanechat řečí" o zapomínacích křivkách a algoritmicky podložit opakování slovíček a sledování jejich zapomínání. K tomu se ovšem tento časopis vrátí u konkrétních recenzí a Ti, kdo se o problematiku výuky a počítačů chtějí zajímat detailněji, mohou samozřejmě vyhledat výsledky různých projektů (citujme alespoň "The Implications of Technology for Language Teaching", Australian Language and Literacy Council), či přímo se zapojit do některého probíhajícího Internet je tu více než dostatečným prostředkem.7 0895/OK o Název: Novinky pro Internet i intranet od firmy CISCO Autor:Nedávno jsme na tomto místě uvedli internetové a intranetové produkty firmy Informix. Postupně bychom tak rádi představili i další společnosti a jejich nabídku, abychom čtenářům a uživatelům nabídli co nejširší možnost výběru. Dnes tedy Cisco Systems. 01 S bouřlivým rozvojem Internetu na přelomu let 1994 a 1995 přibylo správcům sítí hodně starostí a vrásek na čele. A to kvůli problému, jak uchránit interní data před nepovolanými zásahy zvnějšku. Tehdy se staly populárními intranety, přístupné pouze zevnitř firmy. Také společnost Cisco Systems se snaží nabízet síťovým administrátorům soubor produktů, který se v krátkosti dnes pokusíme představit. Přepínače Catalyst 1900/2820 Přepínač Catalyst 1900 poskytuje 12 nebo 24 přepínaných ethernetových portů, dvě Fast Ethernet linky a jeden Ethernet AUI port. Je vytvořen tak, aby zaručil potřebné 10Mb/s propojení uživatelů a vysokorychlostní připojení mezi pracovními skupinami. Přepínač Catalyst 2820 switch má 24 ethernetových portů, jeden Ethernet AUI port a dva modulární sloty, podporující kombinaci jednoduchých nebo multiportových Fast Ethernetů, Fiber Distributed Data Interface (FDDI) a rozhraní ATM. Gigabitový přepínací směrovač Cisco 12000 Series Pro směrování provozu na Internetu při gigabitových rychlostech slouží řada Cisco 12000. Cisco 12000 GSR přináší možnost rozšiřitelnos-ti a služeb pro sítě, založené na protokolu IP. Podporuje propojení páteřních sítí IP na OC-12 (622 Mb/s), tedy čtyřikrát rychleji, než je tomu dnes. Navíc může být rozšířen tak, že zvládne propojení na OC-48 (2,4 Gb/s), které je 16x rychlejší než dnešní propojovací možnosti. Řada Cisco 12000 zahrnuje dvanáctislotový model Cisco 12012 s přepínací kapacitou od 15 Gb/s až do 60 Gb/s, a čtyřslotový model s přepínací kapacitou 5 Gb/s. Platformy gigabitového přepínacího směrovače od firmy Cisco podporují kombinaci IP přes rozhraní SONET/SDH a ATM, včetně gigabitového Ethernetu a dalších vysokorychlostních médií. Firewall pro malé a střední podniky Centri Firewall, bezpečnostní řešení pro malé a střední firmy, jehož verze 4.0 je založena na platformě Windows NT, může být instalováno během dvaceti minut a spravováno bez přítomnosti experta z vnějšku organizace. Centri Firewall je založen na architektuře Kernel Proxy, nechybí ani blokování ActiveX, Java aplet, JavaScript, VBscript a URL blocking, překladač portových a síťových adres, bezpečnostní proxy služby pro Web, Telnet a FTP, a podporuje také multimediální aplikace jako RealAudio, NetMeeting, CoolTalk, H.323 a VDOLive. Cisco Cache Engine Cisco Cache Engine je aplikace, umožňující správcům snížit náklady na využívání rozsáhlých sítí (Wide Area Networks, WAN). Uchováváním webových stránek v lokální síťové vyrovnávací paměti cache systém podstatným způsobem snižuje nadbytečný provoz v Síti. Jakmile je Cache Engine inicializována žádostí o dodání obsahu z Internetu, jsou další následné požadavky na stejnou webovou stránku uspokojeny lokálně. Cisco Cache Engine může podporovat až 500 000 uživatelů z jednoho místa a uchovávat přibližně 25 milionů webových stránek. Univerzální přístupový server AS5300 Nový univerzální přístupový server příští generace, Cisco AS5300, je prvním produktem společnosti Cisco, jenž využívá technologie MICA společnosti Telebit, kterou Cisco v minulých měsících koupilo. Tento server zpřístupňuje pokročilé multimediální aplikace jako jsou např. konference při velkém počtu účastníků najednou. Server Cisco AS5300 je schopen současně zajistit přístup až přes 120 analogových modemů a ISDN B kanálů. Eliminuje omezení sítě LAN a umožňuje vysokorychlostní vstup a redundanci sítě LAN. Tento server je vhodný jak pro telekomunikační operátory a jiné poskytovatele služeb (service providery), tak pro velké podniky. Kompletní portfolio pro integraci dat/hlasu/videa Společnost Cisco uvádí na trh také nové produkty pro integraci dat/hlasu/videa v zákaznických sítích. Koncentrátor přístupu Cisco 3800 je víceúčelovým řešením integrovaného přístupu pro Frame Relay a ATM na jedné platformě. Směrovače řady Cisco 7200 a přepínače Cisco LightStream 1010 ATM, uvedené na počátku tohoto roku, podporují moduly obvodové emulace T1/E1. Také Cisco StrataComr IGX podporuje účinné, vysoce kvalitní hlasové spojení s digitálními telefonními ústřednami prostřednictvím standardních rozhraní. Tato platforma podporuje hlasovou kompresi, detekci hlasové aktivity, standardní hlasové přepínání, faxové a modemové služby a moduly hlasových služeb. Kabelové modemy Firma Cisco začala nedávno spolupracovat se společnostmi Hayes Microcomputer Products, Samsung Electronics a Thomson Consumer Electronics při provozování přenosu dat a multimediálních služeb po sítích kabelových televizí. Cisco a uvedené tři společnosti podpořily standard DOCSIS (Data Over Cable Service Interface Specification).70896/JL o Název: tomáš bučina, TestCentrum IDG Autor:profesionální počítače 01 Nové sestavy 5. Triline Gamma 7266 PRO: Vysoký výkon, rozšiřitelnost. PROTI: K základní jednotce lze připojit jen myš a reprobedny, zvuková karta občas nefunguje. Výkonovou špičkou tohoto kola je bezpochyby sestava firmy TRILINE. Srdcem sestavy je procesor Intel Pentium II s rozšířením MMX, který pracuje na frekvenci 266 MHz. Jádro doplňuje špičková základní deska Asus P2L97 s Award BIOSem a čipsetem Intel 440 LX. Vzhledem k patici Slot 1 na procesor je jediným podporovaným čipem Intel Pentium II, a to ve frekvencích od 233 do 333 MHz. Deska umí snad vše, co se od základní desky dá očekávat: podpora Bus Masteringu, Ultra-DMA, kontrola napětí a teploty, stavu větráku, AGP, IrDA, USB a mnoho dalšího. Ze třech DIMM patic jsou použity dvě, z nichž v každé je po 32 MB SDRAM paměti. Paměť lze rozšířit z 64 MB až na 384 MB. Data se ukládají na pevný disk Quantum Fireball s kapacitou 3,2 GB. S podporou Ultra-DMA a přenosovou rychlostí až 33 MB/s je jedním z nejvýkonnějších EIDE disků na trhu. Jeho rychlost je bohužel brzděna ATAPI ZIP mechanikou, která je připojena na stejný kanál. V bigtoweru, jejž TRILINE nabízí, je velmi mnoho místa na rozšiřování, důležité je sehnat patřičně dlouhé propojovací datové kabely. Připojení periferií se realizuje pomocí dvou 9pinových sériových, jednoho paralelního, dvou USB a dvou PS/2 portů na myš a klávesnici. Výkonově na špici je bezpochyby také 24rychlostní CD-ROM mechanika NEC, která se vyznačuje rovněž vysokou odolností proti škrábancům na CD-ROM medium. Grafický subsystém je reprezentován 17palcovým monitorem ViewSonic PT770 a videokartou Diamond Stealth 3D 2400 Pro se 4 MB DRAM. Limitním rozlišením je 1 600 x 1 200 bodů při 65 Hz. Pozičním zařízením je dvoutlačítková myš Microsoft, na jejímž kabílku nechybí certifikát pravosti. Pro chvíle oddychu je sestava doplněna zvukovou kartou Sound Blaster 64 a aktivními reproduktory, které mají překvapivě dobrý zvuk. Na počítači byla předinstalována Windows NT 4.0 Workstation, jimž nechybělo instalační CD a manuál. Nerad bych se mýlil, ale podle mého názoru tato sestava nikdy celá neběžela, neboť ani běžet nemůže. Klávesnice totiž má konektor DIN, avšak na zadní straně skříně tato zdířka chybí a je nahrazena PS/2. Stejně tak nelze zprovoznit monitor. Ten pro změnu obsahuje průchozí šňůru do zdroje v počítači, ale zdroj v základní jednotce má jen jeden konektor, pro své vlastní připojení do sítě. Pod Windows 95 také zcela tvrdošíjně odmítala pracovat zvuková karta Sound Blaster. Její ovladače během zavádění vždy způsobily zatuhnutí systému. Když byly v nouzovém režimu zakázány a Windows znovu naběhla, vše fungovalo. Po jejich povolení a zkráceném přestartování Windows dokonce zvuková karta pracovala. Jen do té doby, než bylo nutné počítač opět restartovat (DirectX si zcela nerozumělo s videokartou), a ovladače znovu zatuhly. Přestože jsou použity značkové a kvalitní komponenty, celá sestava je zcela amatérsky složena, aniž by se kdokoliv přesvědčil, zda vůbec může fungovat. K testu poskytla firma: Triline, Politických vězňů 1346, 274 01 Slaný Cena bez DPH: 113 020 Kč 6. Triline Gama 5200 MediaX PRO: CD-ROM mechanika a ZIP mechanika standardně. PROTI: Záslepný štít ATX s otvory, jen procesory Intel. Druhým modelem, který firma Triline dodala do tohoto měsíce, je sestava Triline MediaX. Dalo by se říci, že jde o čistokrevný počítač Intel, neboť jak základní deska, tak čipová sada, stejně jako samotný procesor, jsou této značky. Základní deska Intel LoneTree s čipovou sadou Intel 430 TX je vybavena Award BIOSem a nainstalovaným procesorem je Intel Pentium na 200 MHz s rozšířením MMX. Podle dokumentace je podpora procesorů omezena jen na pravé Intel Pentium a Pentium MMX od 90 do 233 MHz. Do jedné ze dvou patic DIMM je nainstalován modul s kapacitou 32 MB, přičemž maximálním objemem, který deska dokáže pozřít, je 256 MB. Pro zrychlení přístupu k paměti nechybí ani 512 KB sekundární Pipeline Burst cache, která je však připevněna k boardu a není ji možno více Výkonovým parametrům pomáhá velmi dobrý disk Quantum Fireball s kapacitou 2,1 GB, do jehož repertoáru funkcí patří, mimo technologie SMART pro předvídaní chyb, také rozhraní Ultra-DMA a s ním spojená maximální přenosová rychlost 33 MB/s. Na stejném kanálu je však připojená mechanika ZIP ATAPI 100 MB, k níž je přibalen jeden ZIP disk. Minitower ATX, do něhož je sestava instalována, má dost možností k rozšiřování, volné jsou 2 ISA a tři PCI sloty. Nechybí ani jedna zaslepená externí 5,25palcová pozice a jedna interní 3,5palcová pozice např. pro druhý pevný disk. Na zadní straně skříně je vyveden jeden sériový, jeden paralelní, dva USB a dva PS/2 konektory. Záslepný štít pro ATX však obsahuje další otvory pro volitelné doplňky základní desky, jako může být integrovaná zvuková nebo videokarta. Vzhledem k tomu, že obě dvě karty jsou zasunuty do příslušných slotů, zůstávají otvory pro videokonektor, audiokonektory a game port otevřeny a do počítače se jimi práší. Slušný výkon poskytuje CD-ROM mechanika NEC CDR-1800, která se vyznačuje přenosovou rychlostí 3 600 KB/s, a tak je značena jako 24rychlostní. K zobrazování slouží monitor KFC 6536 s viditelnou úhlopříčkou obrazu 13,8 palce a maximálním rozlišením 1 280 x 1 024 bodů. Videokartou je Diamond Stealth 3D 2400 se 4 MB paměti DRAM, který výkonnostně monitor překonává. Sestava je doplněna klávesnicí Unikey a myší Microsoft, obě s konektory PS/2. Zvuková karta Sound Blaster 64 s wavetable syntézou, realizovanou obvodem EMU 8000, je na zadní straně vybavena čtyřmi audiozdířkami pro připojení vstupních a výstupních zařízení a konektorem pro přípojení joysticku či MIDI zařízení. K sestavě se dodávají předinstalovaná Windows 95 OSR2 CZ včetně CD a manuálu. Dalších 5 CD reprezentuje zábavní a vzdělávací aplikace, jež využívají procesory s MMX rozšířením. K testu poskytla firma: Triline, Politických vězňů 1346, 274 01 Slaný Cena bez DPH: 52 870 Kč domácí počítače Nové sestavy 1. ESCOM Primo Extra Media P166 PRO: videokarta, zvuková karta. PROTI: málo místa uvnitř bedny, základní deska jen do 200 MHz. Druhý z rodiny počítačů ESCOM, který jsme měli možnost v tomto měsíci otestovat, byl stroj velmi blízký prvnímu, ale vybavený "pravým" procesorem Pentium. Přímé konfrontaci výsledků odpovídajících procesorů AMD a Intel však zabránila o něco slabší Systém je postaven na základní desce značky Spear, osazené postarší čipovou sadou Intel 430 VX. Deska hostí ve své ZIF patici typu Socket 7 procesor Intel Pentium s rozšířením MMX, tikající na 166 MHz. Mimo něj však podporuje většinu dnes prodávaných procesorů pro počítače PC ve frekvencích od 75 do 200 MHz. Na desce nechybí ani paměťové sloty, 4 typu SIMM, jeden typu DIMM. Dva 8megabytové SIMMy reprezentují 16 MB EDO RAM paměti, kterou lze rozšířit až na 256 MB. Kromě vyrovnávací paměti, jež je integrovaná v obvodech procesoru, disponuje systém ještě dalšími 256 KB pipeline burst cache 2. úrovně. ESCOM Primo je vybaven pevným diskem Seagate ST31720A, který má udanou kapacitu 1 700 MB. Připojuje se přes rozhraní EIDE a je kompatibilní s protokolem PIO 4. Na sekundárním řadiči EIDE je připojena mechanika CD-ROM firmy BTC. S přenosovou rychlostí 1 800 KB/s (12rychlostní) představuje dnes spíše chvost nabídky CD-ROM mechanik, i když je nutno přiznat, že se distribuují i pomalejší CD-ROM mechaniky. Ve skříni, na ESCOM Primo nezvykle designově vydařené, která je však bohužel formátu desktop, není příliš místa nazbyt, a tak je disk upevněn v mechanismu vedle zdroje. Smutným faktem zůstává, že se technici firmy ESCOM stále věnují oblíbené kratochvíli počátku 90. let, totiž zalepování skříní nálepkami symbolizujícími plomby. Po jejich, třeba jen nechtěném stržení, nastává tradičně lítý boj s reklamačním oddělením o uznání či neuznání případné reklamace. V desktopu není tradičně moc možností rozšiřování: možné využití dvou volných 5,25" pozic, které jsou přístupné zvenku, představuje teméř gordický problém s kabeláží. K dispozci jsou dva volné ISA a dva PCI sloty. Obvyklá sestava portů (2 sériové, 1 paralelní) je rozšířena o gameport a tři audiozdířky na 16bitové zvukové kartě BTC s čipem ESS 1868. Patnáctipalcový monitor LEO s maximálním rozlišením 1 280 x 1 024 bodů je poháněn grafickou kartou ATI s obvodem 3D RAGE II+ DVD, což naznačuje případnou podporu pro DVD video. Zajímavá a poměrně příjemná klávesnice Escom pochází ze závodů Siemens Nixdorf, obsahuje české popisky a klávesy pro Windows 95. Sestavu dotváří třítlačítková ergonomická myš Escom. Standardně se dodávají Windows 95 na CD včetně dokumentace a antivirový systém AVG ve verzi 5.0. K testu poskytla firma: ESCOM CS, Lidická 40, 600 00 Brno Cena bez DPH: 32 484 Kč 2. Fujitsu ErgoPro e452 PRO: napájení reproduktorů ze zvukové karty PROTI: stabilita, CD-ROM mechanika jen 8rychlostní Tato sestava firmy Fujitsu je postavena na základní desce MS5149, vybavené postarší čipovou sadou Intel 430 VX a BIOSem firmy American Megatrends, Inc. (AMI). V patici Socket 7 je vsazen procesor Intel Pentium 166 se sadou instrukcí MMX. Deska podporuje současné procesory třídy Pentium, včetně procesorů pracujících s odlišnou hodnotou voltáže logiky a napájení, která je použita u MMX kompatibilních procosorů ve frekvencích od 90 do 200 MHz. Na desce je v modulech SIMM osazeno 16 MB RAM, další paměť lze přidávat buď moduly SIMM, nebo DIMM až do maximální kapacity 128 MB. Pevný disk Seagate Medalist Pro ST 32122A s kapacitou 2 100 MB je připojen na EIDE řadič pevných disků, na jehož druhý kanál je zapojena pouze 8rychlostní CD-ROM mechanika NEC CDR-1400. Ve skříni typu minitower je dost místa na rozšiřování, k dispozici jsou dvě volné externě přístupné 5,25palcové pozice a jedna 3,5palcová též přístupná zvenčí. Standardně lze hodnotit tři volné PCI a dva ISA sloty (jeden je sdílený s PCI a nelze jej použít současně na obou sběrnicích). Na zadní straně skříně je vyveden konektor pro připojení tiskárny, dále pak dva sériové porty a dva porty PS/2 pro připojení myši a klávesnice. Zapojení portů není příliš dobře popsáno, vzhledem k maličkému souhrnnému štítku může dojít snadno k záměně, zvlášť u myši a klávesnice. Videokarta ATI 3D Xpression+ s čipem ATI 3D RAGE II, který obsahuje podporu pro dekomprimaci videa na DVD (zatím hudba budoucnosti, ale za pár let... kdo ví...), řídí zobrazení na patnáctipalcovém, digitálně řízeném monitoru Fujitsu ErgoPro x153. Limitním rozlišením karty je 1 600 x 1 200 bodů při 60 Hz obnovovací frekvence obrazu, monitor samozřejmě těchto parametrů nedosahuje. Vstupním zařízením je klávesnice NMB, bohužel jen se slovenskými popisky, a ergonomická myš Fujitsu, která výborně padne do ruky. V sestavě je použita také zvuková karta Aztech MM PRO 16IIIS PnP, poskytující středně kvalitní 16bitový zvuk. K zajímavostem určitě patří vyvedení konektoru pro napájení reprobedniček na zadní stranu počítače. K sestavě se dodávají Windows 95 na disketách, což z případné reinstalace učiní opravdovou diskotéku. Během testů se opakovaně stalo, že spadl MS Excel, takže ani stabilitou Fujitsu příliš nepřesvědčil. K testu poskytla firma: InWare, Na Václavce 44, 150 00 PRAHA 5 Cena bez DPH: 40 860 Kč7 0897/CID o Název: tomáš bučina, TestCentrum IDG Autor:profesionální notebooky 01 Nové notebooky 2. Zenith Z-Note 1000 PRO: Typický velmi výkonný multimediální notebook PROTI: Minimální lokalizace. Jednoznačným kladem nového Zenithu je vysoký aplikační výkon, směle se totiž řadí mezi stroje se stejným procesorem, ale s dvojnásobnou pamětí. Tento špičkový model je osazen procesorem Pentium MMX s taktovací frekvencí 166 MHz a vybaven je 16 MB RAM, rozšiřitelnými až na 128 MB. Nainstalováno je i 256 KB sekundární cache. Sběrnice notebooku je typu PCI a je na ni připojen řadič IDE disků s podporou Bus Masteringu i grafický adaptér. K ukládání dat slouží pevný disk Toshiba MK2103MAV o kapacitě 2,1 GB, samozřejmostí je 3,5" disketová mechanika a nechybí ani šestnáctirychlostní CD-ROM jednotka Teac CD-316E. Zobrazování je řízeno kartou NeoMagic MagicGraph 128XD s 2 MB paměti. Na barevném LCD displeji s TFT maticí o úhlopříčce 12,1" s rozlišením 800 x 600 bodů lze zobrazit až 256 tisíc barev. Ke kontrole stavu notebooku slouží pět LED diod za klávesnicí, ukazujících práci disků a stav přepínačů klávesnice, dále 3 LED diody pod displejem, které jsou zkopírovány i na horní stranu víka. Podpora šestnáctibitového zvuku je postavena na čipové sadě Yamaha OPL3-SA, stereoreproduktory jsou umístěny za klávesnicí, mikrofon se nalézá na přední straně notebooku. Všechny hlavní klávesy mají standardní velikost, zmenšeny jsou pouze funkční a kurzorové. Klávesnice obsahuje všech dvanáct funkčních kláves i klávesy pro Windows 95. Nepříjemným rysem je britský popis klávesnice. Myší kurzor je ovládán touchpadem umístěným v opěrné ploše před klávesnicí. Standardní možnosti připojení periferií, sériový, paralelní, infračervený a PS/2 port jsou rozšířeny i o jeden port sběrnice USB. Také je možno připojit externí monitor a replikátor portů. Pro připojení zvukových zařízení jsou k dispozici 3 zdířky jack. Slot pro PC karty je tradiční, pojme dvě karty typu I nebo II či jednu kartu typu Základem softwarového vybavení je anglická verze Windows 95 OSR 2.1 s podporou východoevropských jazyků. Stejně tak je anglický i MS Word 97. Oboje je předinstalováno na disku a dodána je pouze licence. Navíc je přibalena česká varianta Windows 95 s CD. Dále jsou nainstalovány programy Acrobat Reader 2.1, LapLink for Windows 95 a McAfee VirusScan 95 s WebScanem. Dodavatel na tento typ poskytuje tříletou záruku, kterou je možno uplatnit ve všech evropských pobočkách. Standardní telefonní hot-line v pracovní době lze za příplatek rozšířit na nepřetržitou. Další podporu je možno získat pomocí internetového e-mailu. Na evropském WWW serveru Zenith Data System jsou hlavně informace o firmě a o produktech, možnost stáhnout si nové nebo chybějící ovladače zde není. Na hlavním serveru je jen několik málo ovladačů ke starším notebookům. Testovaný kus byl tzv. "demo unit" (určen k testování, ne k prodeji), s čímž tedy souvisí problémy s lokalizací. K testu poskytla firma: Bull, Lazarská 6, 120 00, PRAHA 2 Cena bez DPH: 148 357 Kč ekonomické notebooky Nové notebooky 3. TI Extensa 620CD PRO: na DSTN displej slušný obraz, simulace pravého tlačítka myši touchpadem PROTI: malá výdrž baterií Značkový notebook Texas Instrument je vybaven procesorem Intel Pentium s frekvencí 133 MHz a operační pamětí 16 MB, kterou lze pomocí DIMM modulů rozšířit až na 64 MB. K ukládání dat je určen 2,5palcový pevný disk IBM s kapacitou 1 440 MB, který je připojen přes EIDE rozhraní. Disk by při troše dobré vůle šlo považovat za uživatelsky výměnný, pokud by však nebyl ještě obalen obtížně sejmutelným plechovým krytem. Pro jednoduché instalování programů je určena vestavěná CD-ROM mechanika Matsushita s 10násobnou přenosovou rychlostí. Vzhledem k přítomnosti CD-ROM mechaniky uvnitř těla notebooku, je disketová mechanika externí, spojená s přenosným počítačem krátkým kabelem. Na zadní straně notebooku se nacházejí porty pro přípojení externích zařízení, sériový, paralelní, PS/2, pro monitor a tři audiozdířky. Pro použití rozšiřujících karet standardu PC Cards jsou k dispozici dva sloty Type I nebo II. K zobrazování slouží displej DSTN s aktivní úhlopříčkou 11,8 palce, který dokáže věrně zobrazit 256 barev. K videokartě Chips and Technologies 65550 s 1 MB paměti lze připojit externí monitor s maximálním rozlišením 1 024 x 768 bodů při 256 barvách Klávesnice obsahuje všechny běžné notebookové klávesy, včetně kláves pro ovládání Windows 95, klávesy Ins a Del jsou nečekaně vpravo dole vedle mezerníku. Polohovacím zařízením je trackbal, vybavený softwarem Trackbal Enhancement, s jehož pomocí lze simulovat kliknutí levým či pravým tlačítkem, nebo táhnutí svislého seznamu pouze s pomocí citlivé plošky. K dispozici jsou samozřejmě dvě tlačítka, umístěná, stejně jako samotný touchpad, na opěrné ploše před klávesnicí. Nad horní řadou kláves jsou umístěny dva reproduktory, které jsou aktivovány zvukovou kartou Yamaha OPL3-SAx. Zajímavou možností, již poskytuje ovládací software karty, je použití softwarov emulované wavetable syntézy, popřípadě 3D zvuku. K notebooku se dodávají Windows 95, avšak bez instalačního CD. Obrazy disket jsou uloženy na disku. Notebook se vyznačuje sympatickou hmotností jen 2,8 kg, rozměry jsou spíše průměrné, 306 x 228 x 46 mm. K testu poskytla firma: InWare, Na Václavce 44, PRAHA 5 Cena bez DPH: 65 990 Kč 5. Acer Extensa 355 PRO: nízká hmotnost a příjemné rozměry PROTI: nízká stabilita, malá výdrž baterií, slabý výkon Druhou Extensou v tomto kole se stal model 355 od firmy Acer. Notebook je postaven na procesoru Intel Pentium 133 MHz a do jeho výbavy patří jen 8 MB paměti RAM. Vzhledem k tomuto faktu se ve výkonnostních testech příliš dobře neprosadil a také několikrát zatuhl, konkrétně v Microsoft Excelu a Borland Paradoxu 7. Operační paměť je možno rozšířit až na 40 MB pomocí speciálních modulů. Externí cache chybí úplně, což se samozřejmě též negativně projevilo na výsledcích. K ukládání dat je připraven pevný disk IBM s kapacitou 1 440 MB, který je přístupný přes rozhraní EIDE. Nad klávesnicí, jež obsahuje všechny běžné notebookové klávesy, včetně těch pro Windows 95, se nacházejí tři tlačítka. První slouží k vypínání, případně ke vzbuzení ze stavu hibernace. Druhým je možno rychle odskočit do setupu a nastavit případné parametry usínání, aniž by bylo nutné restartovat celý počítač. Třetím se přivádí notebook direktivně do stavu hibernace. Vedle těchto tlačítek se nachází 5 LED diod, signalizujících spánek, práci disku a zámky klávesnice. Další dvě diody na kraji notebooku signalizují práci nebo dobíjení. Jako polohovací zařízení je použit standardní touchpad, jehož tlačítka jsou však v hraně před klávesnicí, a tak čas od času neujdou náhodnému nechtěnému zmáčknutí. Pro připojování dalších zařízení je připraven PC Cards Slot, ale při zakládání karty se nelze vyhnout nesympatickému pohledu do "vnitřností" stroje, neboť nejsou od vlastního slotu příliš odděleny. Na zadní straně se nachází sada portů: sériový, paralelní, PS/2 a pro monitor. Sestava není vybavena CD-ROM mechanikou, její místo zabírá disketový drive. Zobrazení zajišťuje 11,3palcový DSTN displej s maximálním rozlišením 800 x 600 bodů, který poskytuje obraz odpovídající použité technologii. Pohání jej grafická karta Chips and Technologies 65550, jež obsahuje 1 MB videopaměti. K ozvučení Windows nebo hraní her je určena zvuková karta Yamaha OPL3-SAx. Jediný reproduktor v ploše před klávesnicí rozhodně nezaručí Hi-Fi poslech, rozdíl proti systémovému reproduktoru je však značný. K Extense se dodávají Windows 95 ve 4 jazykových mutacích, mezi nimiž nechybí čeština. Také manuál je čtyřjazyčný. Počítač se vyznačuje velmi dobrými rozměry 297 x 219,5 x 48 mm a hmotností 2,61 kg. K testu poskytla firma: PELL\S, Venhudova 6, BRNO Cena bez DPH: 48 990 Kč7 0898/CID o Název: Obchodování na českém Internetu dnes a zítra Autor:Peníze tekoucí dnes Internetem mají mnoho podob a on-line obchodní místa představují sice nejviditelnější, zdaleka ne však jediný způsob ekonomického využití Sítě. Limitujícím faktorem při obchodním využití Internetu v naší republice je samozřejmě velikost trhu: jak relativní (zpoždění ve využití informačních technologií oproti vyspělým zemím), tak i absolutní. Tato skutečnost ovlivňuje především návštěvnost českých WWW stránek a tím i trh s on-line inzercí (příjmy z reklamy má dnes v doméně cz jen velmi málo serverů, v ostatních případech se jedná o bannery propagující jiné služby provozovatele serveru nebo inzerci reciproční), ovšem negativní vliv má i na vlastní obchodování. Pokud k tomu připočteme fakt, že v ČR nejsou rošířeny platební karty, je vlastně tak trochu s podivem, kolik společností se o vybudování vlastních obchodních aplikací vůbec pokouší. 01 Kdo a co? Obecně lze obchodní aplikace rozdělit na komunikaci firem s partnery (aplikace business-to-business) a nabídku zboží a služeb koncovým zákazníkům. První variantu představuje Extranet (respektive virtuální privátní sítě). Tímto způsobem komunikuje řada firem (např. SWS, Olympus C&S či TH\system, který provozuje tzv. InterLink) se svými dealery. Internet zjednodušuje distribuční kanály, a proto by v zásadě měl vést ke snížení cen. O způsobu, jakým business-to-business aplikace pracují, se zájemci mohou dozvědět díky tomu, že jejich provozovatelé umožňují použít na svých serverech něco na způsob demoverze. Z hlediska uživatele je ovšem viditelnější nabídka zboží a služeb na "veřejných " obchodních místech. Prezentovat zboží, vzbudit zá-jem návštěvníků stránky a najít zákazníky není údajně největší problém. Rozhodující pro výsledek konkurenčního střetu je tedy jednak rychlost a inteligence vlastní aplikace, jednak vyřešení s obchodováním spojených problémů (logistika, vyřizování reklamací). Problém reklamací není přitom pouze otázkou sporné částky jako takové, ale i potíží a výdajů, které má v těchto případech zúčtovatelská banka. Rychlost aplikace zase získává na významu tím, že poslední verze browserů odvádějí jako daň za řadu nových možností zpomalení svého běhu. O vzrůstajícím významu tohoto segmentu trhu svědčí i rostoucí nabídka softwaru pro vybudování webového obchodního místa. Řada serverového softwaru umožňuje navržení sys-tému i prostřednictvím různých wizardů, čímž se tvorba virtuálních obchodních aplikací stává dostupnou i pro ty, kteří nedokážou sami programovat. Mnohé firmy nabízejí provést komplexní řešení obchodního místa zákazníkovi "na míru". Obchodní domy versus tematické servery V zásadě existují dvě pojetí obchodních míst: první je virtuální obchodní dům (zde stojí za pozornost, že brněnská společnost INET, která za svoji webspeedovskou aplikaci získala i ocenění od společnosti Progress Software, prohlašuje jinak obecně používaný termín virtuální obchodní dům za svoji registrovanou ochrannou známku), v druhém případě se jedná o tematicky zaměřené servery, které kromě jiného nabízejí možnost obchodování s určitým artiklem. Mnohdy se v takovém případě nejendá ani o "regulérní" on-line obchodní místo: uživatel si např. volí parametry automobilu a sleduje cenu. Ve chvíli, kdy je s obojím spokojen, je odkázán na některého z prodejců a vlastní transakce již proběhne "klasickým" způsobem. Konkrétní adresy jednotlivých serverů mají poměrně dobře zmapovány katalogové vyhledávací služby. Je jich tolik, že uvádět zde jedny by automaticky znamenalo zapomenout na jiné. Nejrozšířenějším prodejním artiklem českého Internetu je relativně levné zboží, jako např. knihy, cédéčka a videokazety; tento druh nabídky převládá i na serverech nespecializovaných. Popsaná situace odráží současný stav, kdy poměrně konzervativní zákazník zkouší nový druh transakce a dává ještě najevo určitou opatrnost. Pochopitelně se prodává řada věcí nějak souvisejících s informačními technologiemi (počítače, periferie, software). K obchodním artiklům patří např. i mapy, šperky, starožitnosti, výtvarná díla, oděvy, výživové doplňky a erotické zboží; existuje i on-line burza stavebních komodit. Ke specializovaným serverům patří např. ty, které se týkají hudební problematiky, literatury, automobilů, skript a školních pomůcek. Některé aplikace jsou provozovány přímo výrobci či prodejci zboží určité značky. Mnohdy je např. možné si přečíst na nabízenou knihu nezávislou recenzi nebo si poslechnout hudební ukázku z cédéčka. Další nabídka Speciálním případem obchodního využití Internetu je trh s pracovními příležitostmi či služby, ve kterých firmy dávají svým zákazníkům možnost on-line nakládání s cennými papíry. Některé aplikace umožňují on-line zpracování daňových přiznání či ekonomicko-právní poradenství. V tomto případě se zpravidla jedná o služby placené, respektive bez uživatelského hesla je přístupná pouze část služeb serveru. Trendy Lze předpokládat, že i na českém Internetu bude stoupat míra propojení jednotlivých obchodních míst s vyhledávacími službami, zpravodajskými servery i dalšími informačními zdroji českého Webu. Příkladem mohou být současné aktivity takových zahraničních firem, jako je Yahoo nebo Amazon.com (např. recenze v periodiku, doplněná odkazem na možnost koupě příslušné knihy). Na západ od nás jsou rozšířené i aplikace spojené s bankovními a pojišťovacími službami a s nabídkou realitních kanceláří. Stoupá i objem potravin prodaných on-line. Přibývá i dalších služeb, např. placených on-line konzultací psychologů a dalších specialistů. Někteří provozovatelé ani nepro-dávají vlastní zboží, ale pouze zastřešují něco nazpůsob virtuálních bazarů či tržišť. U nás zatím většina z této široké palety chybí, ale podle všeho se touto cestou bude ubírat i český Internet.7 0900/JL o Název: Obsah ročníku 1997 Autor:Vážení čtenáři, tak jako i v předešlých letech vám přinášíme obsah minulého ročníku. Věříme, že vám usnadní vyhledávání článků. Pokud zjistíte, že vám některá čísla PC WORLDu chybí a nemůžete si proto celý ročník nechat svázat, zajistěte si alespoň pro tento rok předplatné - koneckonců je také výhodnější. 01 S ohledem na prostor nejsou do obsahu ročníku zařazeny Novinky a Redakční blok. Nejdůležitější články z období od listopadu 1996 až do října 1997 si můžete prohlédnout pomocí fulltextového prohlížeče na CD-ROMu PC WORLD 11/1997. TRENDY Informační technologie v České republice: na rozcestí Steven J. Frantzen 11/46 Komunikace v roce 1997 a v letech dalších Jiří Donát 12/60 Rok 1997 v IT na Slovensku Ladislav Fekete 12/64 Trendy 1997 Jaroslav Zapletal 11/56 Trendy v oblasti DTP Jaroslav Zapletal 9/50 Trendy ve světě IT Jaroslav Zapletal 11/42 VRML roku 1997 Jaroslav Zapletal 10/46 Záznam a bezpečnost dat ve světě počítačů Jaroslav Zapletal 10/40 SOFTWARE 3x proti virům Vladimír a Michal Drdovi 12/68 602proPC Marek Štěpina 7/50 ACT! 3.0 Marek Štěpina 4/72 Asymetrix 3D/FX 2.0 Vladimír a Michal Drdovi 1/75 AVAST! 7.7/32 Vladimír a Michal Drdovi 8/63 AVG 5.0 Vladimír a Michal Drdovi 10/58 Borland C++ Builder Michal Mareš 5/50 Borland Delphi 3 Jaromír Luhan 8/48 Borland IntraBuilder Client/Server Jaromír Luhan 6/44 Borland Turbo Assembler 5 Michal Mareš 3/46 Bryce 2 Zdeněk Kadlec 6/48 CLEAR Process a allCLEAR Pavel Korec 8/64 Co je Linux? Jan Povolný 12/72 Contact Professional 2.0 Jan Hruška 2/46 Corel Family Tree Suite Roman Váně 7/60 Corel Lumiere Suite Filip Vítek 5/52 Corel Office pro Windows NT Server 4.0 Jaromír Luhan 7/54 Corel Ventura 7 Zdeněk Kadlec 3/60 Corel WordPerfect Suite 8 Jan Povolný 9/64 CorelDRAW 7 Pavel Korec 4/54 CorelXARA! 1.5 Marek Štěpina 6/46 Datawarehousing Petr Houf 12/78 Delphi 3 Client/Server Jaromír Luhan 9/74 Director Multimedia Studio 2.0 Vladimír a Michal Drdovi 2/64 Dodavatelé podnikových IS František Klíma 3/68 Dr. Solomon's Anti-Virus Toolkit 7.64 CZ Jan Čáp 6/60 DriveCopy Vladimír a Michal Drdovi 9/72 Eurotran 97 Roman Váně 6/63 Graphics Server verze 4.5 Zdeněk Kadlec 2/56 IBM VisualAge 3.5 for C++ Bedřich Smetana 8/56 InfoMapa 4.0 Petr Kefurt 6/58 Informační systémy Marek Zouzalík 7/38 IronWare Encryption Jaroslav Fikker 10/68 Klasik Asistent 3.0 Štefan Stieranka 11/50 Longman Jan Janča 9/70 Lotus Notes opět na scéně Jan Kubica 2/68 Lotus SmartSuite 97 Jaromír Luhan 5/40 Lotus WordPro 96 CZ Bohdan Tetiva 1/69 Magic 7 Marek Zouzalík 7/44 MapInfo 4.0 CZ Petr Ondra 1/54 MATLAB 5 Pavel Korec 6/54 MediaBlitz! 3.0 Vladimír a Michal Drdovi 1/56 MetaStock 6.0 Jiří Fanta 8/66 MetaStock Jiří Fanta 4/68 Microsoft BackOffice Michal Mareš 4/48 Microsoft Office 97 CZ Ousmane Keita 6/40 Microsoft Office 97 Marek Štěpina, Tomáš Hrubý 3/34 Microsoft Visual InterDev Jiří Mičke 11/54 Microsoft Windows 98 Vladimír a Michal Drdovi 10/50 Money97 Roman Váně 12/74 MS Visual Basic 5 Petr Paleta 8/52 Nájemci Kamila Mertová 12/76 Nes 3.5 Eagle Pavel Korec 9/76 Neural Connection 1.0 Jiří Fanta 4/58 Norton Antivirus 2.0 for Windows 95 (NT) Petr Houf 6/50 Norton Utilities 2.0 pro Windows 95 Vladimír a Michal Drdovi 7/58 Norton Your Eyes Only Petr Houf 6/51 OS - nejlepší přítel člověka? Jaroslav Zapletal 1/58 PlanTime602 Pavel Korec 9/73 Počítačové pirátství (I) Bedřich Smetana, Jaroslav Zapletal 3/48 Počítačové pirátství (II) Bedřich Smetana, Jaroslav Zapletal 6/68 Pohoda 2.1 Profi CD Roman Váně 10/64 Power++ 2.0 Petr Houf 8/54 PowerTool 5.0 Zdeněk Kadlec 5/46 Scala Multimedia MM100 Vladimír a Michal Drdovi 3/64 S-Designor 5 Petr Paleta 5/44 SKIK 2.0 Roman Váně 2/60 Software pro MMX Pentia Roman Váně 6/56 Speedware Jan Pour 12/80 SPG Baltazar 3.3+ Pavel Korec 1/72 SPSS 7.5 Pavel Korec 10/56 Svět produktů Sybase Petr Houf 7/42 Sybase SQL Anywhere 5.5 Professional Jiří Mičke 7/46 Symantec Healthy PC Jan Povolný 5/60 Symantec PC Handyman Petr Houf 5/58 U-Lead Media Studio Pro 5.0 Filip Vítek 11/62 Velký anglicko-český/česko-anglický slovník Roman Váně 5/56 Virtus WalkThrough Pro 2.6 Marek Štěpina 6/52 Visual Components Jiří Mičke 10/54 Watcom C/C++, verze 11 Jan Žďárek 7/56 WinBase 5.0 Zdeněk Kadlec 9/56 WinBase602 4.32 Petr Šlegr 3/56 Windows NT 4.0 Workstation CZ Michal Mareš 6/42 Windows NT 4.0 Michal Mareš 1/48 Windows NT se posouvá do publikační tvorby Jim Heid 10/66 WITNESS 8 Pavel Korec 7/48 Witness VR Pavel Korec 9/77 Zoner Callisto 2.0 Štefan Stieranka 8/58 Zoner Context 2.0 Štefan Stieranka 9/68 NA STŘÍBRNÝCH KOTOUČÍCH 3D Skeleton Roman Váně 4/66 3D Talking Globe Roman Váně 11/58 Alfa CD Roman Váně 11/60 An Introduction to Classical Music Roman Váně 6/65 Anglická konverzace - fráze Roman Váně 2/51 Astro 2001 Roman Váně 3/42 Austrálie Roman Váně 8/62 Bird of Paradise Roman Váně 12/82 Bookshelf 1996-1997 Edition Roman Váně 1/64 Castle Explorer Roman Váně 5/66 Complete Gardening Roman Váně 1/66 Corel R.E.A.D. Roman Váně 7/63 Česká multimediální encyklopedie Roman Váně 2/53 Česká republika '97, informace pro podnikatele Roman Váně 9/62 České pohádky II Roman Váně 10/60 Český výběr II Roman Váně 4/65 Čím budu? Roman Váně 8/61 Dávné krásky Roman Váně 1/68 Dějiny zemí koruny české Roman Váně 7/64 Dinosaur Hunter Roman Váně 11/58 Earth Quest Roman Váně 10/62 EPIS Roman Váně 11/61 Excel 7.0, interaktivní učebnice Roman Váně 6/64 Fotografie Roman Váně 12/83 Fotokolekce 1 Roman Váně 5/63 History of Medicine Roman Váně 10/60 How Your Body Works Roman Váně 1/62 Info Foto Roman Váně 8/60 Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století Roman Váně 4/62 Landi Angličtina 97 Roman Váně 10/61 Lidové noviny 1988-1995 Roman Váně 3/41 Lingua Land Roman Váně 12/83 Lucka Vondráčková a její cesty Roman Váně 4/64 My First Amazing World Explorer Roman Váně 9/60 Naší přírodou krok za krokem Roman Váně 2/52 Nejlepší shareware roku 1996 Roman Váně 2/54 Německá gramatika - cvičebnice Roman Váně 5/62 Olympijské hry dětem Roman Váně 6/64 Onetribe - The Ultimate Multimedia Atlas Roman Váně 1/63 Peter Nagy a jeho cesty Roman Váně 4/64 Písma, loga, symboly Roman Váně 5/64 Praha - interaktivní průvodce Roman Váně 7/64 Praha - Královská cesta Roman Váně 8/60 Praha, Prag, Prague Roman Váně 3/40 Ročenka Hospodářských novin 1997 Roman Váně 9/61 Sharewarový výběr 96 Roman Váně 1/65 Skladatelé světové hudby Roman Váně 3/43 Sluníčko Roman Váně 8/62 Softwarová záchrana Roman Váně 11/60 Space and Universe Roman Váně 3/44 Státy a jejich představitelé Roman Váně 4/63 The Cassandra Galleries Roman Váně 6/67 The Essential Gfuide to Better Sex Roman Váně 5/66 The Inside Story Roman Váně 7/62 The Space Race Roman Váně 6/66 The Way Thinks Work 2.0 Roman Váně 7/62 Truhla Járy Cimrmana Roman Váně 2/50 Ubytování - hotely 1997 Roman Váně 5/4 Učebnice Word 7.0 Roman Váně 9/61 Virtuální realita Roman Váně 5/65 Všeználek Roman Váně 12/84 Winárna Roman Váně 3/41 Zákony České republiky '97 Roman Váně 9/63 Zebra pro školy - Fyzika Roman Váně 10/62 KOMUNIKACE 3Com OfficeConnect Stanislav Borecký 6/116 Adaptec pro sítě Stanislav Borecký 6/118 ARCserve 6.1 for NetWare Jaroslav Fikker 10/118 Bezdrátové satelitní komunikace Bedřich Smetana 6/108 Borland IntraBuilder Jaromír Luhan 2/80 ClipperCom World Libor Janda 6/120 Connectix VideoPhone 2.0 Roman Barták 9/118 Corel WEB.GRAPHICS SUITE Slavomír Procházka 1/78 Corel WebMaster Suite Zdeněk Kadlec 8/100 Ericsson GH388 Stanislav Přibyl 6/124 FaxSERVE 5 Jaroslav Fikker 12/121 GPS Marek Zouzalík 12/118 GSM a automobily Stanislav Přibyl 5/132 GVC 33,6/14,4 Libor Janda 5/118 GVC 33.6/14.4 Libor Janda 3/79 IBM Communications Server 5.0 for Windows NT Bedřich Smetana 10/111 IBM Database Server 4.01 Bedřich Smetana 10/112 Informační systém BVV Miloš Lapiš 4/122 INFORMIX - od A do Z Marek Zouzalík 11/72 Infračervené komunikace Jaroslav Zapletal 5/114 InocuLAN 4.0 for NetWare Jaroslav Fikker 11/78 Internet II Jaroslav Zapletal 4/112 Internet František Klíma, BSA 11/76 Internetová telefonie Zdeněk Kadlec 4/118 InternetWare for Small Business Jaroslav Fikker 5/110 IntranetWare Marek Zouzalík 6/110 IronWare Communication Jaroslav Fikker 11/70 IronWare Protection Jaroslav Fikker 12/120 ISDN dnes Božena Metzová 8/104 ISDN Roman Váně 2/70 Lotus Domino 4.5 Jan Kubica 7/106 Malý průvodce Internetem - Astronomie Ousmane Keita 11/80 Malý průvodce Internetem - Emulace historických počítačů na PC Ousmane Keita 7/108 Malý průvodce Internetem - Grafické karty a elektronické filmy Ousmane Keita 5/124 Malý průvodce Internetem - Hudba Ousmane Keita 3/76 Malý průvodce Internetem - Java Ousmane Keita 1/83 Malý průvodce Internetem - Kapesní počítače Ousmane Keita 2/84 Malý průvodce Internetem - Kino Ousmane Keita 10/120 Malý průvodce Internetem - Mobilní telefony Ousmane Keita 4/114 Malý průvodce Internetem - Utility pro internetovské služby Ousmane Keita 6/126 Malý průvodce Internetem - Užitečné programy Ousmane Keita 9/112 Malý průvodce Internetem - Vytváření a umístění WWW stránek Ousmane Keita 8/106 Malý průvodce Internetem - Zálohovací zařízení pro obyčejné lidi Ousmane Keita 12/124 Microsoft FrontPage 97 Bonus Pack Markéta Šrámková, Jaroslav Novotný 2/76 Mobilní sítě pomocí GSM Bedřich Smetana 5/116 Modem SupraExpress 336e V+ Tomáš Bučina 10/116 Motorola 3400 Pro Marek Zouzalík 5/122 Motorola d460 Ousmane Keita 4/117 MS Internet Explorer 4.0 Marek Štěpina, Tomáš Hrubý 9/116 Net.Medic 1.1 Marek Štěpina 12/119 NetWare Connect 2.0 Jaroslav Fikker 6/114 Network Computer Bedřich Smetana 4/104 Network Computers Carol Hildebrand 12/114 Nokia 2110 Stanislav Přibyl 3/82 Nokia 9000 Communicator Marek Zouzalík 6/122 Novell GroupWise Jaroslav Fikker 7/102 Očekávané trendy ve vývoji IS Pavel Korec 8/98 Oracle InterOffice Pavel Korec 8/102 PC budoucích let Jaroslav Zapletal 3/84 Realizace internetovského serveru Bedřich Smetana 4/108 SAP R/3 verze 3.1 Pavel Korec 9/115 Síťové prvky Cnet Stanislav Borecký 5/129 SONY CMD-Z1 Stanislav Přib yl 5/134 Současné sítě a moderní způsoby transportu paketů Jaroslav Zapletal 7/98 Supra Sonic 336V+ Filip Vítek 5/120 Symantec WinFax PRO 8.0 Petr Houf 8/105 Šířka pásma na (úpěnlivé) požádání Jan Lipšanský 11/64 TAINET Challenger 288 Libor Janda 7/111 Tobit FaxWare 4.0 Oldřich Přichystal 12/122 TruCluster Pavel Korec 7/104 Videokonference Marek Zouzalík 3/72 Vyhledávací služby Internetu Roman Váně 6/104 Vysokorychlostní sítě Martin Dobiáš 1/86 HARDWARE AGP - Vize a realita Libor Janda 12/86 AutoCont OfficePro HiSpeed Bohumil Vošický 3/116 Bezdrátové periferie Bedřich Smetana 8/76 Canon MultiPASS C30 Bedřich Smetana 1/126 Cassio Cassiopea Tomáš Bučina 12/112 Co s sebou na prezentace? Bedřich Smetana 10/92 Color QickCam Roman Barták 3/95 COMPRO CD-Recorder kit Bedřich Smetana 5/92 Convex SPP 1200 Pavel Korec 8/86 Diamond Monster 3D Marek Dědič 12/92 Digital Light Processing firmy Texas Instruments Bedřich Smetana 5/94 Dva barevné skenery firmy UMAX Jaroslav Zapletal 11/94 DVD, CD-ROM a CD-RW Jaroslav Zapletal 3/89 DVD, CD-ROM a CD-RW Jaroslav Zapletal 8/88 Elmo EV-550AF PAL Bedřich Smetana 11/100 EXIDE NetUPS Bedřich Smetana 11/90 Filmové skenery Polaroid Bedřich Smetana 6/100 GrabIT! Marek Štěpina 1/100 Grafické karty s podporou 3D Marek Dědič 6/74 Hewlett-Packard SureStore DAT24i Bedřich Smetana 10/106 HP OmniGo 700LX Stanislav Přibyl 2/88 HP Palmtop 320LX Tomáš Bučina 12/113 IBM PC Server 315 Bedřich Smetana 9/100 Instant TV Pavel Smetana 6/88 Jak zvolit pevný disk Bedřich Smetana 1/120 Jakou vybrat UPS? Bedřich Smetana 2/107 Jaký vybrat monitor Bedřich Smetana 2/102 Kdykoli a kdekoli Jaroslav Zapletal 5/68 Když lasery hrají všemi barvami Stanislav Borecký 4/90 Když monitor nestačí Bedřich Smetana 8/78 Liesegang ddv 810 Bedřich Smetana 5/78 Liesegang dv 1024 Bedřich Smetana 2/94 Liesegang dv280 Bedřich Smetana 6/102 MMX zvýší výkon vašich aplikací Michael Desmond 3/92 Monitor a něžný dotek Jaroslav Zapletal 11/84 Multimediální komplet ADI Duo Libor Janda 2/92 Multimediální PC do budoucnosti Bedřich Smetana 12/90 Nástin typologie řečníků Pavel Korec 8/71 NEC MultiSync MT800 Bedřich Smetana 3/114 Nejen pevnými disky živ je počítač Bedřich Smetana 1/118 Nové pevné disky IBM a Maxtor Bedřich Smetana 11/88 Nový a lepší Liesegang DDV 820 Bedřich Smetana 12/94 O jiných věcech Pavel Korec 3/120 OKIPAGE 16n Bedřich Smetana 6/94 Olympus Camedia C-800L Pavel Scheufler 5/76 Osobní život s počítačem Jaroslav Zapletal 6/70 PC Flash Disk Pavel Kodytek 3/118 Pevné disky do 10 000 Kč Bedřich Smetana 10/100 Philips Brilliance 4500AX Marek Dědič 7/76 Pilot 5000 Petr Kefurt 5/72 Pinnacle Micro APEX 4,6 GB Marek Zouzalík 10/108 Polaroid Polaview 220 Bedřich Smetana 5/80 Prezentační kamery Bedřich Smetana 7/78 Prezentační tabule Plus BF-060 Bedřich Smetana 9/108 Prezentační tabule Bedřich Smetana 8/84 Procesory roku 1997 Jaroslav Zapletal 9/78 Profesionální grafické karty Bedřich Smetana 11/102 Profesionální počítače a systémy Bedřich Smetana 7/66 Projekce a prezentace Bedřich Smetana 8/68 Projekce dat (I) - Homogenita M.K. Miliken Jr. 1/98 Projekce dat (II) - Rozlišení M.K. Miliken Jr. 2/98 Projekce dat (III) - Stranový poměr M.K. Miliken Jr. 3/98 Projekce dat (IV) - Přední a zadní projekce M.K. Miliken Jr. 4/98 Projekce dat (V) - Kontrast M.K. Miliken Jr. 5/98 Projekce dat (VI) - Povrchy projekčních ploch M.K. Miliken Jr. 6/98 Projekce dat (VII) - Povrchy dalších projekčních ploch M.K. Miliken J 7/82 Projekce dat (VIII) - Optimální projekční geometrie M.K. Miliken Jr. 8/82 Projekce dat (IX) - Jednotky měření světla M.K. Miliken Jr. 9/98 Projekce dat (X) - Velikost projekčních ploch M.K. Miliken Jr. 10/98 Projekce dat (XI) - Optický řetězec M.K. Miliken Jr. 11/98 Projekce dat (XII) - Zisk nebo ztráta projekční plochy? M.K. Miliken Jr. 12/98 Projektor 3M MP8030 Bedřich Smetana 10/94 Projektor 3M MP8650 Bedřich Smetana 9/104 Projektor ASK Impression A4 a 3M MP8630 Bedřich Smetana 8/72 Projektor PLUS PJ-020 a Digital Slideshow PLUS DS-010 Bedřich Smetana 4/100 Projektor PLUS PJ-020 Bedřich Smetana 9/102 Reproduktorová souprava AQ 202 Bedřich Smetana 6/92 Ricoh MP6200S Jaroslav Zapletal 8/90 Silicon Graphics O2 Bedřich Smetana 3/100 SONY CD-ROM Discman PRD-250WN Stanislav Přibyl 5/75 SoundBlaster AWE64 Filip Vítek 5/100 Taktilní informace a PC Jaroslav Zapletal 11/82 Technologie datových projektorů Bedřich Smetana 8/75 Technologie LED Bedřich Smetana 6/90 Technologie záznamu dat Jaroslav Zapletal 70/10 Televize v okně Petr Ondra 1/92 Test digitálních fotoaparátů Petr Ondra 6/76 TOSHIBA Tecra 530CDT Marek Zouzalík 11/92 Umax Astra 600S Pavel Smetana 9/110 UMAX PageOffice Color Bedřich Smetana 1/90 UPS pro grafická pracoviště Bedřich Smetana 9/106 UPS pro malé a střední firmy Bedřich Smetana 10/88 UPS pro servery a pracovní stanice Bedřich Smetana 7/74 Video Crunch It Filip Vítek 9/84 Výpočetní farmy Bedřich Smetana 9/82 XEROX DocuPrint C55 Marek Zouzalík 11/86 JAK NA TO 35 rad pro úplné začátečníky ve Windows 95 Ousmane Keita 1/44 5 kroků k Internetu Ousmane Keita 1/36 Certifikace ISO 9000 Marek Zouzalík 4/132 Instalace zvukové karty Marek Dědič 8/118 Kouzlíme se zvukem Filip Vítek 6/132 Máte problémy s počítačem? Bedřich Smetana 3/130 Nákup reprobedniček Marek Dědič 9/132 Nebojte se počítačových prezentací Filip Vítek 8/114 Nejčastěji kladené dotazy kupujícího (I) Jan Čáp 1/30 Nejčastěji kladené dotazy kupujícího (II) Jan Čáp 2/126 O jiných věcech Pavel Korec 3/120 Office 97 (1) George Campbell, Harry McCracken 11/122 Paralelní port PC pro tiskárnu Jan Řehák 12/130 Počítačová škola pro začátečníky (I) - Počítačové bedny Jaroslav Zapletal 9/130 Počítačová škola pro začátečníky (II) - Základní desky I Jaroslav Zapletal 10/134 Počítačová škola pro začátečníky (III) - Základní desky II Jaroslav Zapletal 11/132 Počítačová škola pro začátečníky (IV) - Paměti Jaroslav Zapletal 12/132 Pořádek ve Windows Marek Dědič 9/126 Prezentace a reklama na Internetu Pavel Korec 8/117 Příklady řešení informačního systému pro malé firmy Stanislav Přibyl 9/128 Současnost a budoucnost využití počítačů v hudbě Jaromír Vicari 12/134 Střih videa II Filip Vítek 8/120 Systémová integrace Pavel Korec 7/118 TCO František Klíma 6/145 Tipy pro začátečníky ve Windows 95 Ousmane Keita 9/124 Zpracování a střih videa na PC Filip Vítek 6/134 SOFTWARE SEMINÁŘ Elektronická pošta zdarma Mindy Charsky 11/148 Java pro programátory Bedřich Smetana 4/145 Java pro programátory Bedřich Smetana 5/145 Je brouzdání Internetem opravdu nebezpečné? Martin Hinner 11/147 MATLAB pro ekonomy Jiří Fanta 9/145 Microsoft Visual Basic pro podporu tvorby aplikací Pavel Korec 10/147 MMX - pomoc programátorům multimedií Tomáš Bučina 9/148 SGP Baltík 2.0 Roman Váně 12/145 Systematická opatření proti softwarovému pirátství Pavel Korec 8/129 Umělá inteligence na kapitálových trzích (I) Jiří Fanta 10/145 Umělá inteligence na kapitálových trzích (II) Jiří Fanta 11/145 Visual Café Jiří Mičke 12/146 Vytvářejte uživatelsky přátelské aplikace - Design ovládacích panelů Bedřich Smetana 5/147 Vytvářejte uživatelsky přátelské aplikace - Klávesnice a myš Bedřich Smetana 4/147 Vytvářejte uživatelsky přátelské aplikace - Multithreading Bedřich Smetana 1/145 Vytvářejte uživatelsky přátelské aplikace - Nabídky Bedřich Smetana 3/145 Vytvářejte uživatelsky přátelské aplikace - Provázané objekty Bedřich Smetana 9/146 Název: PC WORLD Autor:TOP 01 stanislav přibyl Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé... Ano, opět jsou tu Vánoce a všude kolem nás se rozléhá dobrá nálada. Všichni nakupují ostošest, a to je pro všechny firmy a společnosti doslova učiněný ráj. Dle statistik je dokázáno, že v některých odvětvích průmyslu, mezi něž patří i naše IT, se 2/3 obratu vytvářejí právě v tomto období, před koncem roku. Je to především proto, že firmy utrácejí zbylé peníze, které ušetřily v daném roce, a nemalým dílem se na tom podílejí i vánoční svátky. Co se týče svátků, přál jsem vám omylem už v minulém čísle, protože v předinvexovém shonu jsem si neuvědomil, že toto lednové číslo vyjde ještě před nimi. A nyní trochu z jiného soudku. Počítače a notebooky. Toť dvě kategorie, do nichž se přijímaly a v nichž se testovaly produkty. Takže konkrétněji. TOP 10: Desktopy Do tohoto kola byly zařazeny celkem čtyři produkty od tří firem. Do kategorie Profesionální počítače přihlásila společnost Triline celkem dva počítače. První z nich, zvaný Gamma 5200 MediaX, byl v konfiguraci: procesor Pentium s technologií MMX taktovaný na 200 MHz, 32 MB operační paměti, 2GB pevný disk, výkonná grafika Diamod Stealth 3D, zvuková karta Sound Blaster AWE 64 a 24násobná CD-ROM mechanika. V tomto složení sestava ukázala nevyšší výkon s daným procesorem. S cenou cca 53 tisíc se tak umístila v této kategorii na velmi slušném místě 6. příčka. Druhým přihlášeným byl Triline Gamma 7226. Tento počítač byl poněkud kuriózní výrobci se totiž povedlo zaslat nám sestavu, která by za normálních okolností nemohla fungovat. Jestli jste zvědaví proč, tak si přečtěte podrobnější popis k tomuto počítači. Celkově se však umístil na 5. místě, což v případě použitého procesoru (Pentium II) je spíše horší. Do kategorie Domácí počítače byly přihlášeny také dvě sestavy. Od společnosti Escom jsme v TestCentru IDG měli sestavu Escom Primo Extra Media P166, multimediálně vybavený počítač s procesorem Pentium MMX na 166 MHz, s 16 MB RAM a 1,7GB pevným diskem. Nechyběla dvanáctirychlostní CD-ROM mechanika, a zvukový čip na základní desce byl také přítomen. Umístil se na tramtadadá! prvním místě, a tudíž si od nás "odnáší" hlavní cenu ocenění PC WORLD TOP. Posledním testovaným byl značkový počítač Fujitsu s označením ErgoPro e452, jenž k nám přišel ze společnosti InWare, která právě tuto značku začala nabízet. Ten byl taktéž vybaven procesorem Pentium MMX na 166 MHz a 16 MB RAM, avšak větším 2,1GB pevným diskem. Zvuková karta byla od firmy Aztech a CD-ROM mechanika pouze osmirychlostní. Ač podala sestava odpovídající výkon, cena ji posunula na, v tomto případě výbornou, druhou příčku. Trh se nezastavil a ani ceny nezůstaly stejné, takže v tomto měsíci došlo ke snížení cen u následujících sestav: Siemens Nixdorf SCENIC Pro D5 o 7 853 Kč s tím, že konfigurace byla obohacena o rychlejší procesor Pentium 166 MMX a o větší pevný disk 2,5 GB. Dále klesly ceny u sestav BRAVE Classic C6110 o 4 000 Kč, Fujitsu ErgoPro x453/200 o 16 050 Kč, BRAVE Professional P5200M o 13 900 Kč, Triline Gamma 7266 o 310 Kč, DELL OptiPlex GXi 5200L o 2 751 Kč, PC Micro Flash P166 o 1 020 Kč, PC DTK QUIN K6-20057I o 4 600 Kč a u AC OfficePro Advanced Plus o 14 220 Kč. TOP 10: Notebooky V žebříčku notebooků byly taktéž testovány celkem čtyři stroje. Do kategorie Profesionální notebooky byl přihlášen produkt značky Zenith českým zastoupením společnosti Bull. Přestože byl osazen procesorem Pentium MMX taktovaným na 166 MHz a pouze 16 MB operační paměti, podal velice slušný aplikační výkon. Za cenu okolo 150 tisíc byl vybaven ještě 2,1GB pevným diskem, 12,1palcovým aktivním displejem a šestnáctirychlostní CD-ROM mechanikou. Celkově vzato umístil se na výborném druhém místě v této kategorii. Společnost InWare nám dodala na testování i jeden mobilní počítač, a to do kategorie Ekonomické notebooky. Byl jím Texas Instruments Extensa 620CD. V testech prokázal, že jeho procesor Pentium na 133 MHz ve spolupráci s 16 MB operační paměti dokážou udělat více práce než jiný notebook ve stejné konfiguraci. Za cenu cca 66 tisíc se zaslouženě umístil na výborném třetím místě. Ve stejné kategorii se prezentoval i notebook Acer Extensa 355 (nejedná se o překlep, společnost Acer totiž před nedávnem koupila od Texas Instruments divizi notebooků, a toto je jeden z prvních výrobků). Tento notebook nám předvedl velmi žalostný aplikační výkon, a není se čemu divit, neboť 8 MB operační paměti mluví za vše. Přesto se však jedná o značkový produkt, jenž je nabízen pod padesát tisíc, přesněji za 48 990 Kč, a tudíž si zároveň se svými dalšími vlastnostmi vybojoval pátou příčku. Na začátku jsem mluvil o čtyřech noteboocích, a uvedl jsem zde jenom tři, že? Správně, poslední notebook HP Omnibook 800 CT se nám nepodařilo korektně otestovat. Nefungoval paralelní port, zlobily i sloty pro PC karty, a když už byly konečně testy nainstalovány, tak kromě jednoho neprošel žádný korektně. Zástupci společnosti to ospravedlňovali s tím, že se jedná o testovací kousek, na kterém si každý dělá co chce. Výsledek je ten, že nám dovezli nový kus a ten se objeví příště. Takže "stay tuned". I zde se trh posouvá směrem kupředu, a tudíž i ceny se mění. Tento měsíc tedy byly zlevněny následující notebooky: Twinhead Slimnote-7 13TV o 680 Kč, Twinhead Slimnote-7 10CV o 510 Kč, Twinhead Slimnote-9150TZ o 12 110 Kč, AST Ascentia P80 o 71 258 Kč, Twinhead Slimnote-9166 TH o 330 Kč a NoteStar NP 8612 D o 350 Kč. Příští měsíc se setkáte s žebříčky TOP Desktopy a TOP Monitory. Na shledanou.7 0902/CID o Název: Excel 97 Autor:Autor: Martin Kořínek 01 Vydavatelství: Kopp Počet stran: 172 Cena: 99 Kč Vzhledem k tomu, že kancelářské aplikace jsou nejrozšířenější programy a že s nimi přichází do styku nejvíce uživatelů-začátečníků, je tato oblast snad nejvíce zásobena všemožnými manuály, návody, pomocníky, učebnicemi a příručkami. Martin Kořínek se také zařadil mezi tuto skupinu autorů a pokusil se seznámit své čtenáře co nejsrozumitelnější formou s dnes nejrozšířenějším tabulkovým editorem Microsoft Excelem. Publikace je určena především těm, kdo s tabulkovým procesorem teprve začínají a mají nainstalovanou poslední verzi 97 pro Windows 95 (resp. Windows 97 tvrdí autor). Začátek knihy je pojat s ohledem na proklamovanou dostupnost neznalým dozví se tedy, co vlastně Excel dokáže, co si předem nastudovat a v čem došlo ke zlepšení oproti předchozím verzím, jak program spustit a otevřít soubor, co najdeme na pracovní ploše programu, atd. Autor se zde snaží naučit čtenáře základům práce postupným výkladem, který by byl i pro neznalé pochopitelný. Vzhledem k omezenému obsahu knihy však nejsou všechny úkony popsány, zvláště v závěru jsou určité funkce spíše jen naznačeny. Velice praktické je, že autor vede čtenáře k tomu, aby využívali standardní pomůcky, průvodce a nápovědu, které jsou v programu začleněny. Celkově je kniha bohatě vybavena ilustracemi, žel některé jsou téměř nečitelné, ale to je problém vydavatele. Výklad začíná označováním jednotlivých polí, vkládáním různých typů dat, průvodcem tvorby funkce a stručně jsou popsána chybová hlášení. Následují větší úpravy jako je kopírování, vytváření řad, vkládání a odstraňování částí tabulky zde jsou opět popsány jen základy a standardně přednastavené konvence. Poté následuje práce s více listy neboli třetí rozměr tabulky. Dále se čtenář seznámí se základními možnostmi a efekty při formátování tabulky (slučování buněk, zarovnávání, obrysy, písmo), což je dnes, kdy se tabulkový procesor stále více využívá pro tvorbu prezentačních materiálů, velice důležité. Dalším bodem je ukládání a tisk souborů, ochrana heslem a převod dat do jiných formátů. Nakonec je popsána tvorba grafů (převelice stručně), propojení s databází a využití dalších začleněných vlastností (korektor překlepů, obrázky, Internet). Nechybí ani kratinký rejstřík a seznam klíčových klávesových zkratek. Marek Dědič 7 0903/DĚD o Název: Od DTP k pre-pressu Autor:Autor: Stanislav Horný 01 Vydavatelství: Grada Počet stran: 312 Cena: 295 Kč Nakladatelství Grada se tento rok rozhodlo zavděčit lamačům a dalším DPT přívržencům vydáním dvou odborných publikací o DTP. První z nich je obecným úvodem do světa DPT a typografie, a druhá publikace stejného autora, Počítačová typografie a design dokumentů, je již odbornější konkretizací tohoto popisovaného tématu. Od DTP k pre-pressu je knihou v jistém slova smyslu převratnou. Publikací, která se této problematice věnovala v takové šíři, byla Grafická úprava tiskovin Bohuslava Blažeje (SPN, Praha 1990). Tato učebnice sice upozorňovala na základní typografické zásady, ale vzhledem k jejímu stáří v ní chybí základní téma, totiž DTP a využití počítačů v typografii, záležitost, bez které se dnešní lamač neobejde. Přínos knihy Od DTP k pre-pressu je tedy hlavně v zaplnění jisté mezery na trhu. Její koncepce jako úvod bude zřejmě velice příjemná pro laiky a ty, kteří chtějí vytvářet dokumenty, za něž se nemusí stydět před profesionály. Nedostatkem této knihy je zřejmě přílišný důraz na využití PC při lamačské práci. Drtivá většina profesionálních typografů dnes totiž pracuje na počítačích Macintosh a s tím souvisí i využití softwarového vybavení. Program Corel Ventura, který je řazen po bok QuarkXPressu a PageMakeru, téměř není používán vzhledem k jeho nárokům na hardwarové vybavení a objemnost. Bylo možná rozumnější věnovat více prostoru právě těm druhým programům, které se prodávají i v úpravě pro PC. Dále je škoda, že se autor v tomto širokém pojednání o trochu více nevěnoval programům, jež svůj výstup upravují pro obrazovku (PowerPoint atd.) Na druhou stranu laik může být maximálně spokojen. Horný používá zajímavé přirovnání "světa tisku" s divadelním představení. Dočteme se o hercích, kulisách, ale i o zákulisní práci, přitom se spolu s poutníkem, který nás doprovází, seznámíme s vybavením DTP studia, profesionální tiskárny i domácího pracoviště a získáme dostačující přehled o takovém prostředí (samozřejmě s postupem doby a vzhledem k raketovému vývoji počítačových technologií některé technické parametry velice brzy zastarají). Poněkud humorně může občas i pro laika vyznít zjednodušující popiska pod ilustračním obrázkem (např. "Počítač pro DTP ..." obr. 2/5). Toto spolu s místy nadbytečným textem je prostě daň za přiblížení se většímu počtu čtenářů, je však znatelná jen na první stovce stran textu. Později náročnost stoupá a dosud nevzdělaný laik se může setkat i s nevysvětlenými termíny ("pérovka" je poprvé použita na s. 81, ale termín je vysvětlen na s. Velkou pozornost bude čtenář věnovat grafické úpravě knihy. Sama učebnice by měla být vzorem typografického umění. Bohužel, tato stránka není stoprocentně dodržena. Omluvou mohou být úsporná opatření nakladatelství, z čehož vyplývá nižší cena publikace. "Vdovy" (text nelogicky přesahující na další stránku) obsahu na začátku kapitol jsou jedním z prohřešků. Konečně ony obsahy jsou dle mého názoru zcela zbytečně publikovány třikrát. Jednou na začátku knihy, podruhé v úvodu slovně a potřetí na začátku každé kapitoly. Proč, to jsem opravdu nepochopil. Občas narazíme na podivný slovosled věty (s. 93) a opakování oblíbených slov (fiktivní apod.), ale to vše v rozsahu, který je přinejmenším Závěrem lze konstatovat, že kniha Stanislava Horného splňuje cíl, jež si autor vytyčil. Je přehlednou, čitelnou a názornou učebnicí pro ty, kdo se chtějí naučit využívat možností dnešních DTP technologií a ocení uvedení základních typografických pravidel (doporučuji shrnutí na s. 73). Zároveň je prakticky obohacením trhu s učebnicemi a je použitelnou příručkou pro výběr softwarového a hardwarového vybavení do nově vznikající DTP dílny. Jaroslav Poláček 7 0904/DĚD o Název: Minolta Color PagePro Autor:MAREK DĚDIČ 01 Barevné laserové tiskárny již nějakou dobu figurují v nabídce kancelářského tisku na vyšší úrovni. V zájmu rozšíření prodeje těchto vyspělých tiskových zařízení se výrobci snaží snižovat jejich prodejní cenu. Nedávno rozšířila svůj sortiment o cenově přístupnější model i společnost Minolta. Color PagePro již svými rozměry předesílá, že se nejedná o žádné ořezávátko. Tisková kvalita je dnes již téměř standardních 600 dpi (u grafiky dosahuje 106 lpi a 122 odstínů každé základní barvy), rychlost tisku jednobarevné stránky je 12 stran za minutu, u plnobarevných potom 3 strany. Podívejme se nyní podrobněji na její standardní výbavu. Tisk je řízen RISC procesorem na 33 MHz, který využívá 36 MB paměti (lze rozšířit až na 68 MB). Komunikace s okolím je možná prostřednictvím standardního paralelního nebo síťového (Ethernet/ /TokenRing) připojení. Jako doplněk lze přidat Adobe PostScript level 2. Co se týče věrnosti barev, je tiskárna velice dobře vybavena: kromě vlastního řízení věrnosti podporuje Apple ColorSync (pouze při doplnění o PostScript) a Windows 95 ICM. Pro jemnou kresbu používá superjemný toner. Další řízení barevného podání a jemnosti rastru je možné uživatelsky definovat, tiskárna (resp. ovladač) pro účely nastavení rozlišuje mezi textem, vektorovou grafikou a bitmapami. Podavače papíru jsou dvojího druhu standardní šuplíkový na 250 listů a vyklápěcí pro nestandardní formáty tiskárna je schopna zpracovat i silnější papír či obálky. Pro snazší manipulaci s výměnnými částmi uvnitř tiskárny jsou tyto barevně odlišeny od pevných součástí. Během testu nevyvstaly žádné problémy s nastavením, sdílením v síti nebo výpadky Minolta Color PagePro K recenzi poskytla firma: IMPECO, Karlovarská 43, Praha 6 Cena: 129 000 Kč (bez DPH) Název: Myst II je tu!! Autor:MAREK DĚDIČ 01 Myst společnosti Cyan je nejúspěšnější hrou v historii, když se jej dodnes prodalo na 3 mil. kusů, což je u neakční hry prostě neuvěřitelné. Dnes už sice hra trošku pokulhává kvůli své statičnosti a starší grafice, stále ale ještě má co nabídnout díky své propracovanosti a výbornému scénáři. O to více se očekávalo pokračování nazvané Riven, o kterém se šířily informace již dobré dva roky. To také znamenalo velké nároky pro její autory, od nichž se očekávalo opětovné posunutí možností tohoto typu her, založených na zkoumání neznámého světa, a řešení poměrně náročných hádanek. To opravdu přitažlivé na tomto druhu her je ale atmosféra jejich světů a tam je dodnes rukopis práce společnosti Cyan nepřekonatelný. Na rozdíl od doby uvedení Mystu je ovšem tato kategorie značně přesycena a existuje celá řada podobně orientovaných her. Přes nepříjemnost takto závazného nástupu na trh si Riven prozatím vede dobře a během dvou premiérových dnů tedy 31. října a 1. listopadu se této hry prodalo přes 80 000 kusů, což ji okamžitě vyneslo na první pozici prodejních premiérových tabulek. To sice není žádnou garancí pro celkový úspěch, ale příslibem to nepochybně zůstává. Přinejmenším její autoři předpokládají, že by se mohla stát hrou roku. Riven sází na podstatně dokonalejší grafiku a zvuky, které ovšem zabírají pětkrát více místa (tedy 5 disků CD-ROM), než tomu bylo u předchozího dílu. Ten nabízel jen velmi statickou grafiku s 256 barvami, jež byla velmi nenáročná na hardware. Nový díl již vyžaduje alespoň 4násobné CD-ROM, 16bitové barvy a poměrně výkonný procesor s dostatkem paměti v případě Mac OS je to PowerPC na 90 MHz se systémem Mac OS 7.5 a 9 MB volné paměti, u PC je potřeba 100MHz Pentium s Windows 95. (Na rozdíl od předchozí verze ovšem tatáž instalace pracuje pod Windows 95 i Mac OS.) Pro maximálně hladké přehrávání filmů a hudby bude ovšem v některých případech potřebné vyladění konfigurace, jako vypnutí virtuální paměti u Mac OS apod. Pro maximální požitek ze hry se doporučuje 24bitová barevná hloubka a kvalitní připojená zvuková souprava, nejlépe s hlubokotónovým reproduktorem. Název: Tamagoči na vrcholu Autor:Jaroslav poláček 01 Slavnostní aulu starobylého Karolina považuji za jednu z nejdůstojnějších prostor v Praze. Stovky studentů tu přísahají, když zahajují studium a jisté procento z nich tu i studium uzavírá, aby s vítězoslavným pohledem vstoupili do života. Důstojná latina, ctihodní hodnostáři ve slavnostních talárech, a na to vše z výšky shlíží sám Karel IV., zakladatel university. I tento rok studenti Filosofické fakulty University Karlovy skládali imatrikulační slib v této aule. Při projevu proděkana fakulty do napjatého ticha a této slavnostní atmosféry se ozve elektronické zapípání. Studentka zmateně zašátrá v kabelce a procedí mezi zuby: "Vždyť jsem mu vypla zvuk." Pak vyloví malé umělohmotné vajíčko, zmáčkne několik tlačítek a na omluvu dodá: "Víte, on se zase podělal." Slavnost pro mnohé pokračuje a několik sousedících studentů má o čem přemýšlet. Vajíčka Tamagoči, vymyšlená původně pro japonské děti, které si nemohou ve velkoměstech dovolit chovat svého živého mazlíčka. Elektronická hračka, jež simuluje život a po jisté době umírá, si získala spousty přívrženců a v Japonsku se rozeběhla mánie. Všichni chtějí Tamagočiho, a to i přes ten fakt, že pokud zemře, mohou jej vyhodit a koupit si nové "vajíčko". Na Internetu běží celosvětová soutěž, kdo vydrží déle pečovat o svého broučka (posledním rekordem je asi 40 dní). Psychologové se rozdělili do dvou táborů: jedni hovoří o úctě k životu a varují před duševní chudobou dětí, druzí jsou nadšeni z nového způsobu výchovy. Faktem je i to, že letošní Vánoce v Evropě budou pravděpodobně ve znamení Tamagočiho. V Praze se objevují první stánkaři, kteří jej prodávají za cca 500 Kč. Hračka si získává příznivce svým "user\s friendly" prostředím, jež pochopí i ti nejmenší a které softwarové firmy mohou jen závidět. Tři tlačítka nabízejí možnosti napojit, dát najíst, vyvenčit, pokárat, pochválit, potrestat základní životní funkce. Displej s nic moc rozlišením pomáhá těm, kdo chápou Tamagočiho intuitivně. Zkrátka vše je mnohem jednodušší než neméně slavný automat sovětské výroby seriálový vlk, který chytal vajíčka. A navíc evropská, měkčí verze umožňuje neomezené oživování Tamagočiho, čímž zákazník sice ušetří, ale zřejmě ztratí onen strach ze smrti svého miláčka. Tamagoči je tu a proniká všude, tabu pro něj nejsou ani ty nejkonzervativnější prostory, takže až někde opět uslyšíte elektronické zapípání, je možné, že se nejedná o mobilní telefon, ale o zlobivého nebo hladového milovaného Tamagočiho. Název: QuickTime VR Authoring Studio Autor:ROMAN BARTÁK 01 Uvedením softwaru QuickTime VR Authoring Studio udělal Apple další krok pro zjednodušení tvorby QuickTime VR filmů (viz PCW 3/97). Tento balík aplikací umožňuje tvůrcům multimédií i webovým návrhářům snadno a rychle vytvářet QTVR panoramata a objekty, které přinášejí virtuální realitu uživatelům běžně vybavených počítačů s Mac OS nebo Windows 95/NT. Prostřednictvím pětice modulů pokrývá QuickTime VR Authoring Studio celý cyklus vývoje QuickTime VR filmů. Při tvorbě panoramatických pohledů je jednou z nejsložitějších činností plynulé spojení jednotlivých snímků do 360? panoramatu. O automatizaci této činnosti se zde stará modul Panorama Stitcher, díky kterému lze vytvářet panoramatické pohledy bez nutnosti používat speciální fotografické vybavení. Software umožňuje také ruč-ní doladění překryvů mezi snímky a obsahuje i další grafické funkce. Pro převedení 360? panoramatického snímku na QTVR panoramatický film lze potom použít modul Panorama Maker. 360? panoramata lze získat také přímo použitím panoramatické kamery nebo jako výstup z 3D renderovacího programu. QuickTime VR umí zachycovat nejen panoramatické pohledy, ale také objekty. Na tvorbu objektových filmů se zde používá modul Object Maker, podporující jak vlastní získávání snímků (např. prostřednictvím běžné videokamery a Maca s videovstupem), tak i jejich skládání do QTVR objektového filmu. Snímky je možno do počítače přenášet použitím digitalizačních karet podporujících QuickTime nebo lze použít sadu obrázků v některém z podporovaných formátů PICT, PhotoCD a JPEG. Object Maker také umožňuje přerušit authoring a použitím dalších programů snímky upravit (post-produkce), například odstranit Pro tvorbu kompletních scén skládajících se z množství propojených uzlů slouží Scene Maker. V tomto modulu lze snadno a přehledně propojovat samostatná QTVR panoramata a objekty. Odkazy mohou vést nejen na další QuickTime VR obsah, ale v podstatě na libovolná, autorem definovaná data a prostřednictvím URL také kamkoliv na Web. Poslední z modulů, Project Manager, je určen pro správu veškerých zdrojových souborů, tj. obrázků, filmů i popisů propojení, použitých při návrhu kompletních QuickTime VR scén. Tento modul ocení zvláště autoři větších multimediálních projektů. QuickTime VR Authoring Studio se oproti svému předchůdci vyznačuje podstatně snazším ovládáním prostřednictvím grafického uživatelského rozhraní a podporou takových technologií jako je táhni a pusť. Za zmínku jistě stojí to, že díky kompresi filmů lze vytvářet malé (50 KB) soubory s virtuálními pohledy, které lze používat na Webu. Authoring software (395 USD) je určen pro Macy vybavené procesory PowerPC, vytvořené QTVR filmy lze prohlížet pod obvyklými operačními systémy Mac OS i Windows 95/NT. Název: Bezplatný UNIX i pro Macy Autor:ROMAN BARTÁK 01 Operační systém UNIX získal velkou popularitu zvláště mezi počítačovými odborníky a studenty informatiky, a to také díky jeho volně šířitelným verzím. K nejoblíbenějším větvím volně šiřitelného UNIXu patří Linux a BSD a oba tyto systémy dnes mají své zastoupení také ve světě Maců, kde se vzájemně doplňují. Pro všechny určitě zajímavý je MkLinux (www.mklinux.apple. com), jehož vývojáři jsou podporováni firmou Apple a jsou tak přímo u cenného zdroje informací o applovském hardwaru. Ostatně tvůrci dalších variant UNIXu se netají tím, že právě z MkLinuxu čerpají důležité informace, ke kterým by se jinak jen těžko dostávali. MkLinux je zatím stále ve fázi Developer Release, tedy verzi pro vývojáře. Zatímco verze DR1 podporovala pouze nubusové PowerMacy (6100, 7100, 8100), nová verze DR2 již běží i na PowerMacích s PPC 601 nebo 604 a sběrnicí PCI. Pro PCI PowerMacy je určena také verze Linuxu s názvem Linux-pmac, vycházející z projektu LinuxPPC (www.linuxppc.org) určeného pro stroje s procesory PPC. Linux-pmac se soustředí hlavně na PowerMacy 7500, 7600 až 9500 a od nich odvozené klony. Až na poměrně mladý projekt Linux/mac68k (maclinux.wwaves.com), se ostatní varianty Linuxu zaměřily na novou generaci PowerMaců vybavenou procesory PowerPC. Ani uživatelé starších Maců s procesory 68k ovšem nepřijdou zkrátka, díky existenci systémů postavených na jádře BSD. K dispozici je například systém NetBSD (www.netbsd.org), jehož verze pro Macy se oficiálně jmenuje NetBSD/ /mac68k, dříve také MacBSD. Systém by měl běžet na celé řadě Maců s 68k, ale stejně jako pro všechny ostatní volně šiřitelné verze UNIXu, i zde platí základní pravidlo: "udělej si sám". Oddělením od NetBSD vznikl systém OpenBSD (www.openbsd. org), který dnes žije vlastním životem. Jeho verze pro Macy, označovaná OpenBSD/mac68k, by měla běžet na strojích vybavených procesory 68020 (s FPU a PMMU), 68030 (s FPU) a 68040. Ze starších systémů ho lze například provozovat na Classicu II, běží ale také na řadě přenosných PowerBooků. Ani jeden z BSD systémů zatím neběží na PowerMacu, i když existují verze pro stroje vybavené PowerPC. Autoři v obou případech slibují brzký přenos svých systémů na PowerMacy. Kromě volně distribuovaných systémů, které pochopitelně budí největší pozornost, existuje přirozeně i komerční software. Jako příklad jmenujme systém MachTen firmy Tenon (www.tenon.com). Ten je dostupný pod názvem Professional MachTen pro "všechny" Macy vybavené starší generací procesorů 68k a bez problémů by měl běžet i na PowerBoocích. Existuje také verze Power MachTen pro Macy s procesory PowerPC. Unixové základy má rovněž často diskutovaný BeOS, jehož poslední verze je zdarma dostupná na webovém serveru firmy Be (www.be.com). Na UNIXu je postavena i připravovaná nová generace systémového softwaru firmy Apple, známá pod názvem Rhapsody. Název: Present PC s Baltazarem Autor:ROMAN BARTÁK 01 Ve dnech 18.-20. listopadu 1997 se v západočeské metropoli Plzni konal tradiční veletrh kancelářské a výpočetní techniky Present PC. Do plzeňského Domu kultury se letos sjelo více než 60 vystavovatelů, kteří se snažili ukázat, že nejenom Praha a Brno jsou Mekkou českých počítačových firem. Součástí prvního dne výstavy bylo také finále celostátní soutěže v programování ve vývojovém prostředí Baltazar, určeném především mládeži. Organizátorem soutěže byla firma SGP Systems (http://www.sgp-systems.cz) z Uherského Hradiště, která je autorem a neúnavným propagátorem systému Baltazar a jeho mladšího bratříčka Baltík. Celkově bylo přihlášeno více než 100 prací z celé republiky, z nichž 80 shledali tvůrci programu Baltazar schopných soutěže. Z autorů těchto prací bylo nakonec vybráno 13 finalistů, kteří přijeli prezentovat své programy do Plzně. Kvalita finálových programů byla opravdu vysoká a odborná porota, složená z učitelů, zástupců počítačových firem, časopisů (včetně toho našeho) a organizací věnujících se mládeži, měla nelehkou úlohu. První místo a nádherný barevný notebook Toshiba Libretto 50CT, který do soutěže věnovala brněnská firma CHG Toshiba, si z Plzně nakonec odvezl nejmladší z účastníků, 11letý Marek Blahuš z Uherského Hradiště za svůj program Mapa ČR. Zklamáni ale nebyli ani ostatní finalisté, na něž čekalo množství dalších cen jako například programy firmy Microsoft, knížky vydavatelství Grada nebo předplatné časopisů PC WORLD a Computerworld, a samozřejmě také nejnovější verze programu Baltazar. Plány firmy SGP Systems do příštího roku jsou ještě ambicióznější. Kromě pořádání dalšího ročníku soutěže programování v Baltazaru, tentokrát již s mezinárodní účastí a opět s přitažlivými cenami, byl odstartován projekt Samovzdělávání mládeže v informatice. Jeho cílem je prostřednictvím fenoménu dnešní doby, Internetu, spojit mladé příznivce programování a umožnit jim rychlou výměnu informací. Název: Více světla u NECu Autor:STANISLAV PŘIBYL 01 Divize Professional Graphics společnosti NEC přichází na trh s výkonným a přitom cenově přístupným zařízením datavideoprojektorem NEC MT 810. Jedná se o přenosný projektor pro projekci počítačového obrazu a videa s rozšířenými možnostmi a s vylepšenými technickými parametry. Rozlišení zůstalo stejné jako u předchozího modelu MT800, 800 x 600 bodů, s možností komprimace signálu až 1 024 x 768. Komprimace vychází z nového kompresního algoritmu AccuPress. Podstatné změny doznal i výstupní světelný výkon, který ve srovnání s předchůdci vzrostl o více než 50 % na 650 lumenů dle metodiky měření ANSI. Zdrojem světla uvnitř přístroje je výkonnější metal-halidová výbojka. Lampa má zvýšenou teplotní odolnost, což zkracuje dobu nutného dochlazování po vypnutí projekce. Příjemnou novinkou, oproti předešlé verzi, je přítomnost laserového ukazovátka uvnitř infračerveného dálkového ovladače. Novou funkcí je také digitální zoom, kdy lze digitální cestou plynule zvětšit určitou část obrazu a pak posouvat takovýto výřez po obraze původním.Naprosto ojedinělou záležitostí je výstupní konektor s napětím 12 V pro napájení notebooku či jiného zařízení, čímž odpadá nutnost přenášení dalších adaptérů. Konkrétnější informace ve formě recenze na tento projektor bude uveřejněna v příštím čísle PC WORLDu. Název: Výhodný AC MediaPro Lite S Autor:Společnost AutoCont, jeden z nejvýznamnějších českých výrobců osobních počítačů, připravila pro svoje zákazníky zajímavou nabídku v podobě počítače AC MediaPro Lite S. 01 Tento speciální model počítače s vysoce atraktivní cenou 29 990 Kč je nabízen v konfiguraci: procesor Intel Pentium 166 MHz, 16 MB EDO RAM, pevný disk s kapacitou 1,2 GB, 16rychlostní mechanika CD-ROM, 64bitová PCI grafická karta a zvuková karta ACER. Součástí počítače je i 14" digitální monitor, klávesnice, Microsoft SideWinder GamePad a myš Logitech. V ceně je také bohatá softwarová výbava: MS Windows 95 CZ, MS Works 4.0 CZ, MS Internet Explorer 4.0, interaktivní výuka angličtiny CD LANGMaster, kreslicí program Zoner Calisto 2.0, též akční hry od Microsoftu (Gex, Microsoft Football, Monster Truck Madness) a ukázkové číslo multimediálního časopisu KLAN. Název: Brother SC-200 pro razítka Autor:BEDŘICH SMETANA 01 Vytvořit si razítko je pro většinu z nás otázka doběhnutí do nejbližšího specializovaného obchodu a objednání si ho do druhého dne (v tom lepším případě). Pokud vytváříte razítka tak často, že se vám tento úkon nevyplácí, či si jen chcete razítka všech druhů vytvářet v pohodlí vaší kanceláře, zůstaňte na této stránce. Brother SC-200 PC je jednoduše řečeno programátor samobarvicích razítek, pracující na principu termotisku. Je to tedy tiskárna s termohlavou, jež na razítka dokáže vypálit vzor, který bude posléze otiskován. Přístroj Přístroj lze použít dvěma způsoby. Buď bez počítače, kdy návrh razítka provádíte na vestavěném displeji, nebo s počítačem, kdy si libovolný obraz vytvoříte v dodávaném programu a poté jej na razítko vytisknete. Práce i bez počítače je pohodlná. Přístroj má klávesnici funkčně shodnou s běžnou klávesnicí a displej je dosti veliký, aby zobrazil všechny funkce a jeden řádek textu. V tomto režimu však budete postrádat češtinu Mnohem bohatší je práce přes počítač. Speciální program před vámi zobrazí plochu budoucího razítka, a vy si do ní můžete kreslit a psát jak se vám zlíbí. Můžete pracovat až se třemi fonty, s rámečky vytvářet čáry i jiné obrazce a dokonce importovat i bitmapové obrázky. Zde se dá čeština již využít, neboť se neužívá vestavěných fontů v přístroji. Poté, co s návrhem skončíte, vytisknete jej pomocí ovladače, který je doinstalován k nabídce vašich tiskáren. Propojení s počítačem je přes sériový port, kabel nabízí oba typy (velký i malý) konektorů. Razítka Razítka v několika velikostech jsou přístrojem automaticky detekována. Termohlava vypálí do ochranné fólie, která kryje polštářek s barvou, zvolený vzor a pak si již můžete vesele tisknout. Razítka jsou hranatá (jde však samozřejmě udělat vzor kulatý) do maximální velikosti 7 x 2,7 cm a různé barvy. Kapacita jednorázové náplně vystačí na cca 2 000 otisků. Podobu budoucího razítka si můžete prohlédnout tak, že vložíte do přístroje dodávaný držák termopapíru a vypálíte vzor na něj. Závěr Razítka jsou ve světě podnikání velmi často využívaná. Pokud užíváte razítka například v obchodě, či ve větší kanceláři, kde se často mění jejich vzhled, můžete si velmi snadno vytvořit svá vlastní, bez omezení. Trvanlivost i kvalita tisku razítek je plně dostatečná, a tak vám může přístroj jen usnadnit práci. Brother SC-200 PC jednoduchost prakticky neomezená tvorba možnost tisku jemné grafiky náročná instalace podpora češtiny pouze ve spojení s počítačem Cena (bez DPH): 9 580 Kč Cena razítka (bez DPH): 343 Kč K recenzi poskytla firma: Brother International, Veveří 102, BRNO Název: QuarkXPress 4.0 uvolněn Autor:Pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších upgradů ve své historii připravila pro své uživatele firma Quark v podobě QuarkXPress 4.0. V nové verzi tohoto světově asi nejpopulárnějšího DTP programu byla řada částí zcela přepracována a přibyly další nové rysy, tak aby práce snažší než dříve 01 Clik! - od Iomegy Na polovinu roku 1998 připravuje firma Iomega další převratnou novinku v podobě mikrodisku Clik!. Tento 40MB disk, postavený na technologii populárních Zipů, je menší než vizitka a je určen především pro přenosná zařízení jako jsou digitální fotoaparáty, PDA, handheld počítače nebo mobilní telefony. Apple prodává on-line S uvedení nových PowerMaců G3 přešel Apple také na nový způsob prodeje. Poprvé v historii firmy si mohou uživatelé nakonfigurovat počítač podle vlastního přání a také si ho ihned objednat prostřednictvím Webu. Za prvních 12 hodin provozu on-line obchodu se prodalo zboží za více než 500 000 USD.-BAR Dreamweaver dělá Web Na konec roku 1997 připravuje Macromedia nový vizuální nástroj pro profesionální tvorbu webových stránek s názvem Dreamweaver. Uživatelům nabídne především integraci WYSIWYG prostředí s editorem HTML kódu, podporovány budou také nejnovější webové technologie jako jsou CSS a Dynamic HTML.-BAR Roaster v Javě, pro Javu Připravovaná verze 4 vývojového prostředí Roaster pro tvorbu programů v Javě bude od prvního kvartálu 1998 přístupná uživatelům všech počítačů podporujících JDK 1.1. Nová verze tohoto programu, který byl zatím dostupný jen pro Macy, je totiž celá napsána v Javě s použitím Java Foundation Classes.-BAR Název: PC WORLD Invexová soutěž 97 Autor:V Národním domě na Vinohradech v Praze se v pondělí 17. 11. konalo slavnostní slosování Invexové soutěže časopisu PC WORLD. V čísle 11/97 jste našli dvě kartónové přílohy, které obsahovaly celkem 8 kupónů s 24 zúčastněnými firmami. Soutěž samotná se pak odehrávala během říjnového Invexu v Brně. Kartony vám mohly sloužit jako návod, které expozice a v jakých pavilonech výstaviště navštívit. Pro ty z vás, kdo tak učinili a mají svou návštěvu u firem uvedených na kupóncích potvrzenu, tu máme radostnou novinu: "je dobojováno, jsou známi výherci." Je třeba předeslat, že nutnou podmínkou pro zařazení do slosování bylo také správné vyplnění všech tří otázek na příslušném kupónu. 01 Celkově jste nám odevzdali na stánku a trafikách IDG 667 kupónů, z nich bylo pro špatné odpovědi vyřazeno 117. Na připojených fotografiích je zachycen celý akt losování, v tabulce pak seznam výherců. Těm gratulujeme, zúčastněným firmám děkujeme za podporu a pěkné ceny. Na shledanou opět příští rok. -BOBfirmavýherní předmětyvýherce 3 ComPilot organizérJiří Štork, Prostějov BorlandBorland JBuilder StandardMarcel Kolaja, Lanškroun Canon CZreklamní předmětyBřetislav Koziel, Petrovice u Karviné CHG Toshibanáramkové hodinkyVáclav Kliment, Praha 5 ConQuest computerbarevný plochý skener Umax Astra 610 PLada Zimmermannová, Řepníky Czech Data Systemsupomínkové předmětyJaroslav Meissel, Valašské Meziříčí EXIDE FPSzáložní zdroj PRP 250, tričko, a další rekl. předmětypaní Janásková, ZŠ Svibice, Český Těšín FMIkolekce pěti CD-ROMůJaroslav Červenka, Mokrá Fujitsu ICLreklamní předmětyIng. Přibyslav Jonszta, Havířov-Šumbark Haywardreklamní taška s propagačními předmětyIng. Přibyslav Jonszta, Havířov-Šumbark Hewlett PackardHP DeskJet 670CBohumil Němec, Přerov IBMsportovní taška s reklamními předmětyTomáš Vlček, Dobroměřice, okr. Louny Imatio4x audio CD, tričko, ledvinkaPavel Lacina, Impromat computerCD-ROM NEC CDR-1600 (16x)Miroslav Caban, Hustopeče inWarevědecký programovatelný kalkulátor TI-92Pavel Lacina, Ostrava-Poruba KHLskener A4, Direct 4800Marek Zhibo, Hronov Minoltafotoaparát Minolta Riva Zoom PicoMiroslav Floch, Brno OLYMPUSdigitální fotoaparát Camedia C 820 LKarel Mayer, Chomutov Servodataexterní Tapestor 3200Ing. Přibyslav Jonszta, Havířov-Šumbark Siemens Nixdorfsada reklamních předmětůTomáš Procházka, Drnholec Silicon Graphicsreklamní předmětyMartin Doležil, Ostrava Software602602proPC ExpertVladislav Barwiolek, Brno SybasePower++ Developerpaní Janásková, ZŠ Svibice, Český Těšín Tecomainkoustová tiskárna TALLYMarcel Kolaja, Lanškroun Název: Nová řada Latitude Autor:Společnost Dell Computer uvedla na trh notebook Dell Latitude CP. Nový Latitude CP je nabízen v řadě tří výkonných modelů, které jsou vybaveny 233MHz nebo 166MHz procesory Intel Pentium s technologií MMX, 13,3palcovým aktivním displejem XGA nebo 12,1palcovým aktivním displejem SVGA. Ceny se pohybují od 129 900 Kč (s 166MHz Pentiem MMX) do 164 900 Kč.ELAP distribuje IOMEGA 01 Společnost ELAP Společnost ELAP, známá na českém trhu informačních technologií jako distributor renomovaných výrobců jako jsou TEAC, Action, SVEC, DTK Computer, MINOLTA a zejména Seagate Technology oznámila novou aktivitu. Dne 1. 11. 1997 odkoupila 100% podíl společnosti AXIDIS. Převzala tím veškerá práva vyplývající z distribučního kontraktu s firmou IOMEGA a dealerskou síť.-CID Společnost AMD oznámila zahájení dodávek maloobchodního balení, které obsahuje procesor AMD-K6/200 nebo AMD-K6/233 připravený tak, aby jej bylo možno okamžitě zasadit do patice na základní desce. To znamená, že na procesoru je již nasazen ventilátorek s chladičem. Na výrobek je poskytována tříletá záruka. Knihovna Sidewinder 200 Společnost Seagate Technology, vedoucí výrobce magnetopáskových pamětí, oznámila další přírůstek do své linie magnetopáskových jednotek založených na technologii AIT (Advanced Intelligent Tape) Sidewinder 200. Každá páska v knihovně může nést až 50 GB komprimovaných dat, a tak může být v tomto systému uloženo až 200 GB dat. Magnetopásková knihovna se připojuje přes Fast/Wide SCSI-2 rozhraní.-CID Název: SG diverzifikuje Autor:Silicon Graphics oficiálně oznámil svůj posun do oblasti komerčních serverů a celkových řešení. Tento zásádní krok představil na tiskové konferenci v Praze Peter Digner z evropského ústředí.-DĚD 01 Digitální Praktica byla představena na semináři pořádaném dovozcem fototechniky Praktica. Tato značka jistě není nikomu neznámá, ale od dob zrcadlovek postoupila dále a nabízí nyní i pokrokovou technologii digitálního snímání. Úmyslně neříkám digitální fotografie, protože kamery Praktica Scan a Praktica Color Scan pracují spíše jako skenery (viz rubriku novinky), ale s využitím stávající optiky. Na semináři bylo představeno mimo jiné i řešení pro snímání a řízení polohy tělesa (jakýsi robot). H J computers se stal oficiálním distributorem GVC v České republice. Po dlouhé době, kdy se sem dovážely různými cestami víceméně jen modemy, je zde distributor s kompletní podporou. Mimo jiné klady to bude mít za následek další rozšíření sortimentu Silicon Graphics dosáhl majoritního obsazení dvou trhů. Jedná se o oblast grafiky, kde stanice Silicon Graphics obsazují 85 % trhu a o oblast superpočítačů, kde má SGI po zakoupení společnosti Cray 78% podíl na dodávané technice. Jinak je tomu na poli komerčních serverů, kam napříště SGI napírá své úsilí zde je v této chvíli podíl značky SGI jen 6%.-DĚD GVC monitory jsou novou komoditou na našem trhu. Obohacují tak sortiment kvalitních a rozšířených modemů tohoto výrobce, které jsou u nás již dobře známé. Monitory jsou k dispozici v 14-, 15a 17palcových verzích s cenami od 4 840, 6 800 a 13 930 Kč (bez DPH). Parametry jsou obvyklé, splňují normy MPR II, cena je zajímavá, takže své místo jistě najdou.-DĚD OEC z SN v ČR neboli divize společnosti Siemens Nixdorf, Open Enterprice Computing (OEC), zahájila svou působnost i v České republice. Jedná se o jednu z největších obchodních divizí SN, která nabízí serverové technologie různých platforem a produkty v oblasti middlewaru.-DĚD a:drive mechaniky, využívající 120MB disky LS 120, začaly do svých sestav dodávat AutoCont, Brave a Vikomt. Do konce ledna probíhá pro nové majitele zároveň soutěž s Imation o hodnotné ceny.-DĚD 3D Studio MAX je na trhu ve své druhé verzi, která obsahuje přes tisíc nových vlastností. Mimo výrazně rozšířenou funkčnost základní verze je podporováno i OpenGL a Direct3D. Kinetix, divize Autodesku zároveň oznámil, že je k dispozici třicet plug-in aplikací od dalších spolupracujících vývojářů.-DĚD Pamětní deska významného vědce, pedagoga a zakladatele československé výpočetní techniky byla instalována s podporou Národního technického muzea a Sun Microsystems. Deska prof. Dr. Ing. Antonína Svobody je umístěna na budově č.p. 3 na Loretánském nám., kde se před 40 lety podařilo oživit první československý počítač SAPO.-DĚD Autodesk na tiskové snídani prezentoval své další aktivity. Jednou z nich je rozsáhlejší program komerčně zaměřených školení a podpora škol. Konkrétně se jedná o přípravu dalších lektorů a výhodnou nabídku AutoCADu R14 školám, pro přípravu seminárních prací je zapůjčení zdarma. Že je o produkty zájem potvrdilo i rozšíření 4 200 CD demoverzemi během Invexu.-DĚD HP a AD Hewlett-Packard a Autodesk se dohodly na slevě při koupi pracovní stanice HP Kayak a / nebo tiskárny HP DesignJet pro registrované uživatele ACADu R14. V maximální konfiguraci ušetří až 800 dolarů. Autodesk MapGuide byl použit pro prezentaci interaktivní mapy brněnského výstaviště během Invexu. Další mapy zpřístupněné na Internet s jeho využitím najdete například na adresách www.gridnorth.com a www. mapguide.com. Podobná, neoficiální demonstrace dostupná i u nás v podobě studentské práce na www. geogr.muni.cz/mapgui de. Insight Silicon Graphics uvolnil pro širší prodej původně vlastní datové rozhraní. Jedná se o řešení, které odděluje uživatele dat od jejich vlastního zpracovávání a umožňujhladké přechody mezi různými systémy a jednoduchý přístup k datům. Toto a další řešení jsou nabízena v kombinaci s unikátními servery SGI, umožňujícími jednoduché dodatečné rozšiřování.-DĚD Další účetnictví uvádí na náš trh plzeňská firma Win-Strom software a Prodiss jedná se o 32bitový program WinStrom 1.0, který vychází z předchozí celkem rozšířené dosovské verze PC--Strom. Nový produkt je určen pro zpracování agendy malých a středních firem v podvojném účetnictví. Obsahuje prvky pro skupinovou práci (například síťové prostředí, distribuované zpracování, současné otevření více agend, kompletně nastavitelná přístupová práva). Během roku by k němu měly být další moduly jako sklad, mzdy a majetek.-DĚD Vývoj a Hewlett-Packard Jeden z větších výrobců zařízení pro IT průmysl, Hewlett-Packard, představil vybraným novinářům svůj postup a plánovaný vývoj na poli tisku. Konference se odehrávala v italské Florencii, a díky místním vyšším teplotám zčásti i v místním klášteře. Celá akce se nesla v duchu názvu "Vývoj technologie". Úvodní přednášku měl netradičně STEVE JONES, profesor genetiky, z University College London. Připodobnil technické postupy k vývoji lidského organismu od jedné buňky, obsahující však všechny potřebné informace v DNA, k celé samostatně funkční bytosti. Pro zajímavost uvedu dva obrazy: síť = pohlavní vztah dva jsou potřeba k vytvoření jednoho; cancel, inteligentní síť = zrušení chybné informace v DNA stejně jako při chybném tisku nebo špatně přeneseném paketu i při chybě v DNA, je třeba zjednat nápravu, jinak vznikne degenerace. A jaké technologie podobné stvořitelovým přináší HP? Tak prvořadě je tu JetSend univerzální komunikační rozhraní, které by mělo v budoucnu umožnit vytvoření "Digital Workplace" digitálního prostředí, v němž budou data a dokumenty putovat po světe v digitální podobě rychleji, levněji a k prostředí šetrněji. JetSend by měl výhledově umožnit komunikaci libovolných zařízení přímo mezi sebou (skener, tiskárna, fax, PC, Apple,...), a vytvořit tak z Internetu do jisté míry prostředí sítě peer to peer (samozřejmě s patřičným zabezpečením). Další informace najdete na www.jetsend.hp. com. Další zásadní novinkou bylo uvedení HP LaserJet 4000 nové 600 dpi laserové tiskárny s novým způsobem označování. HP LaserJet 4000 je určena pro náročnější kancelářské nasazení má rychlejší reakce na přání uživatele a rychlejší zpracování například nulovou zahřívací dobu a tisk 16 stran za minutu. Standardní vybavení je 4 či 8 MB paměti, ale s využitím technologie FastRes dosahuje tiskárna výstupu kvality 1 200 dpi, což se nejvíce projeví při tisku obrázků rastr šedivé je skutečně jemný. LaserJet 4000 je vybavena podporou JetSendu, přímého síťového připojení a emulací Zajímavostí je užití technologie PCI sběrnice ve vnitřních obvodech tiskárny to umožnilo použití standardních součástí a tím pádem zlevnění výroby. K tiskárně je na CD dodáván obslužný software v 24 jazycích. Řada 4000 má několik modelů dle výbavy T, A a TN s cenami od 44 000 do 62 000 Kč (bez DPH). Ještě k nové strategii označování: čísla v rozsahu 1000-3000 budou nosit osobní tiskárny, 4000 až 5000 tiskárny pro pracovní skupiny a 6000-8000 tiskárny pro celá oddělení. Písmenné dodatky označují různé varianty v dané sérii (T tray, N networked, atd.). Marek Dědič Radio Praha rozšířilo své internetové služby a stránky ty jsou v pěti jazycích, s vyhledáváním klíčových slov a zároveň ve zvukové formě. ČRo Radio Praha je na Internetu již od 17. 11. 1994 a předává informace o ČR i na americkém zrcadle svých webovských stránek. Provozuje též ojedinělou službu zasílání informací na e-mailovou adresu. Podívat se můžete na www.radio.cz či www.prague.org.-DĚD Světový pohár v kopané bude zálohován produkty APC oznámil to francouzský organizační výbor. O kritičnosti zálohování elektronických zařízení na této akci není pochyb jestli se vše zdaří, uvidí lidé na celém světě. "Je pro nás velkou ctí, že můžeme být jednou ze skupiny společností, které se budou podílet na zajištění této prestižní akce...", řekl R.B. Dowdell, výkonný ředitel APC.-D Photographing Fairies je název nového britského filmu, ve kterém je 90 % scén vytvořeno digitálně. Tvorba probíhala s využitím systémů Quantel, kombinací Quantel PaintBox a Domino. V PaintBoxu byl v nižším rozlišení vytvořen sestřih se všemi triky, a poté na systému Domino vygenerován výsledný v rozlišení filmovém. Systémy Quantel se vyznačují intuitivním ovládáním, rychlostí a vlastním hardwarem. Za 3D efektový modul dostal dokonce ocenění EMMY.-DĚD Vědma a kniha Ve dnech 27. až 29. listopadu se v Praze konal veletrh Vědma\97 a Kniha\97, zaměřený na vzdělávání a učební pomůcky. Mezi řadu zajímavých interaktivních výukových aplikací patří i CD disk Literatura z produkce CD-ROM Centra a nakladatelství Fragment. Měl by pomoci studentům například při přípravě k maturitě z literatury (české i zahraniční).-DĚD- FAQ k PC-WORLD-CD-ROM Vpředminulém čísle PC WORLDu byl jako příloha CD-ROM disk, který vyvolal kromě nadšení a řady pochval (děkujeme) i několik dotazů. Protože řada z vás obdržela k novému předplatnému zpětně i číslo 11/97 s bezplatným připojením na Internet a toto připojení můžete ještě do konce roku využít, máte zde pár typických problémů: Jak mohu vypnout automatické spuštění PC WORLD programu při zasunutí cédéčka do počítače? Tato funkce připadá v úvahu pouze na počítačích vybavených Windows 95 a v originále se nazývá AutoRun. Její nastavení je uloženo jako parametr patřičného zařízení, do kterého se médium vkládá, zde tedy CD-ROM mechaniky. K jejímu přenastavení se dostanete prostřednictvím Ovládacích panelů (pod ikonou Tento počítač nebo v menu Start, Nastavení), pod ikonou Systém, ve Správci zařízení, pod typem CD-ROM zde najdete vaši mechaniku a po otevření položky Vlastnosti, oddílu Nastavení, se dostáváte k nastavení proměnné "automatické oznámení", což je onen zmíněný AutoRun stačí jej tedy odznačit a nové nastavení potvrdit tlačítkem OK. Zaregistroval jsem se u poskytovatele bezplatného připojení a ještě jsem nic nedostal... Tato situace potkala několik čtenářů a bude pravděpodobně způsobena přesycením kapacit poskytovatelů v některých oblastech. Buďte prosím trpěliví, o svůj měsíc zdarma nepřijdete, Když ale odmlka trvá přeci jen dlouho, obracejte se přímo na poskytovatele, kterého jste si vybrali redakce nemá žádnou evidenci, kam jste se připojili a v jaké fázi je daná věc. Pouze v případě, že se vám nepodaří s poskytovatelem dohodnout, kontaktujte nás. Mám systém Windows 3.x (příp. Mac) mohu využít připojení? Na tomto CD je vybavení pouze pro Windows 95, příště potěšíme i majitele jiných platforem. Přihlásím se k registračnímu serveru, ale nevím jaké heslo mám zadat... Nejlépe je si přečíst návod k připojení (v předminulém čísle nebo na Webu před registrací), když jste to ale neudělal, podívejte se alespoň na kartonovou přílohu (za stranou 96) v čísle 11/97 ( ve kterém jste měl CD disk) na zadní stranu, a tam na kartičce popisující CD je rámeček s předtištěným registračním číslem bezplatného připojení. Nemohu na CD najít zmiňovaný program CleanSweep... Je to tak, program se nakonec na CD nedostal, ale vzhledem k zájmu, který o něj jevíte, na příštím CD určitě bude.-DĚD- Název: Výstava COMDEX/Fall \97 Autor:VLas Vegas, v americkém státě Nevada, se konala ve dnech 17.-21. listopadu 1997 mezinárodní výstava COMDEX/Fall \97. Historie COMDEXu sahá až do roku 1979. Z toho vyplývá, že příští rok oslaví tato významná výstava 20. výročí svého trvání. Největší mezinárodní akci v oblasti informačních technologií na území USA navštívilo za 5 dní více než 230 000 návštěvníků ze 125 zemí celého světa. Zajímavé je, že z toho bylo kolem 45 000 zahraničních návštěvníků. Vystavujících organizací bylo přes 2 100. Na veletrhu bylo akreditováno kolem 3500 pracovníků v médiích. COMDEX má výbornou reputaci a je považován ve světě IT za prvořadou událost. Mezinárodní společnosti zde hledají možnosti, jak nalézt či vylepšit svou pozici na severoamerickém trhu, a pro severoamerické společnosti je veletrh vstupní branou na mezinárodní trh. Zúčastněné společnosti zde mají velkou šanci ustavit joint ventures, podepsat licenční smlouvy. 01 Technologické oblasti Pro lepší přehled a možnost výběru mezi jednotlivými expozicemi, které je možno navštívit, byl výstavní areál rozdělen na tzv. technologické oblasti (podobně jako na našem Invexu). Tyto oblasti byly zaměřeny na specifické IT kategorie, takže návštěvník mohl jít najisto za exponáty, které ho zajímaly. V každé z těchto technologických oblastí se pořádaly specializované konference zaměřené na pokrok v IT technologiích a na trendy na trhu. Na COMDEXu bylo letos vytvořeno deset takovýchto oblastí. COMDEX Internet byl odrazovým můstkem pro nové výrobky v oblasti Internet/ intranet/extranet. Návštěvník zde nalezl vše, co se týkalo vývoje, telefonování prostřednictvím Internetu, firewallů, elektronického obchodování, Javy atd. COMDEX Network Computing byl zaměřen na nejnovější modely NC počítačů, serverů, zařízení pro ukládání dat na síti, software i hardware rozšiřující možnosti desktopů. COMDEX Communications naznačoval stále těsnější spojení mezi IT průmyslem a komunikacemi. Ve světě se každým rokem objevuje více projektů, na kterých spolupracují přední světové firmy z obou oblastí. Bylo zde vše počínaje routery, přenášejícími efektivně multimediální aplikace, a konče síťovými aplikacemi (groupware, vývojové nástroje, software pro servery). COMDEX Multimedia znamenal nové čipy a technologie kombinované s Webem, multimédia v síti, nové nástroje především pro elektronický obchod. Namátkou můžeme uvést videokonference, videoservery, 3-D, DVD apod. COMDEX Digital Consumer Technologies představil další možnosti digitalizace hlasu, videa nebo dat. Cílem výzkumu v této oblasti je podstatně zlepšit komunikaci mezi počítačem a člověkem a převést obchod i zábavu do elektronické oblasti. Microsoft Partner Pavilion byl pavilonem firem, spolupracujících s Microsoftem. Byla zde k vidění další vlna aplikací zákaznických řešení od hlavních partnerů Microsoftu. IrDA Pavilion byl provozován ve spolupráci s Infrared Data Association. Zde byla představena nejnovější řešení, různá zařízení, jakož i software a komponenty z této oblasti. Universal Serial Bus Pavilion (USB) ukazoval technologie budoucnosti, nabízené USB výrobci pod heslem "Get on the Bus". Byla zde k vidění spousta "plug and play" periferií. OEM Pavilion byl sponzorován IBM Electronics. Zde se sešli OEM partneři ze všech oblastí IT. Linux Pavilion je posledním pavilonem našeho výčtu. Byly tu k vidění nejnovější výrobky a technologie pro tento výkonný 64bitový operační systém.Petr Felt Název: Březen měsíc Internetu Autor:Někdejší březen měsíc knihy by se měl proměnit v měsíc Internetu. Redakce Profitu tak vyzývá všechny organizace, aby se připojily k celorepublikové akci, zaměřené na popularizaci Sítě a k osvětě všech podrobností okolo ní. Ve školách budou ukázkové dny, měly by se konat různé semináře a soutěže. 01 V září loňského roku v ČR bylo 53 032 IP adres, na Slovensku potom 11 162 (přes jednu IP adresu může mít přístup k Internetu celý podnik či firma, takže skutečný počet uživatelů se odhaduje na 250 000 v ČR a na 50 000 na Slovensku). Zda tato akce pohne i nejvyššími státními úřady, aby výrazněji podpořily rozvoj Internetu, to zatím nevíme. Internet World Praha 1998 Společnosti Media Internet Agency (ČR) a Mecklermedia (USA) společně uspořádají v tomto roce mezinárodní konferenci a výstavu, které jsou organizovány v pěti zemích Evropy a jsou hodnoceny jako dominantní událost evropského internetového trhu. Na konferenci budou významní představitelé různých společností, na výstavě pak nejnovější produkty, jež bude možné i na místě otestovat.-JL Turku, Turku Tímto titulkem neoslovuji osmanské národy, ale připomínám ojedinělou akci, kterou Eunet zajistil na konci loňského roku: Přímý přenos z konference ve finském Turku, týkající se elektronického obchodování, zvláště pak přes Internet. Díky plug-inu Real Audio/Video tak mohli zájemci po tři dny být při tom. Ostatní nemusejí zoufat zprávy z jednotlivých dnů se dají vyhledat na stránkách Eunetu a OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj www.oecd.org).-JL Svět fotbalu Na adrese www.fotbal.com se tvůrci, IBM a společnost AMI Fotbal snaží předvést tu pravou fotbalovou stránku. Prozatím je vše v plenkách. Teprve do budoucna se počítá s možností spravovat oficiální stránky našich fotbalových mužstev nebo nabídnout přes Internet možnost nákupu suvenýrů či lístků na utkání. Za výhodu tvůrci považují nezávislost na Českomoravském fotbalovém svazu, který chystá stránky vlastní. IBM si tak zařadila na své konto další sportovní server, protože mimo jiné spravuje i stránky NHL (www.nhl. com), basketbalu (www.nba.com) a tenisu (www.wimbledon.org a www.usopen.org).-JL Dokumenty parlamentu Na adrese www.psp.cz/archiv/ index.htm naleznou milovníci a studenti historie a práva plná znění dokumentů (dvacátá, třicátá a zčásti sedmdesátá léta jsou neúplná) za celou dobu trvání českého parlamentu. Některé stenografické záznamy sice ještě nejsou dostupné, ale i tak pročítat v němčině švabachem psaný text z roku 1861 ze sněmu království Českého patří k internetovým raritám. V nejbližší době má přibýt fulltextové vyhledávání a celý komplet má být vydán na CD-ROMu. Všem, kteří se o tento internetový klenot českých i světových (něco podobného mají pouze v Anglii, Americe a Japonsku) luhů a hájů zasloužili, patří upřímný obdiv a dík. Novinky firmy SMC Společnost Compex Data Bohemia, distributor síťových produktů SMC u nás, zahájila prodej nového síťového adaptéru Ethernet/FastEthernet v provedení PC Card SMC EtherPOwer 10/100 CardBus PC Card, který využívá specifikace CardBus pro zvýšení propustnosti přenášených dat. Původní specifikace PCMCIA je rozšířena o nové funkce, jež zahrnují např. 32bitový přístup ke kartě, zvyšují maximální frekvenci na 33 MHz, podporují Bus Mastering a 32bitové operace typu Memory a I/O Slave. Inteligentní Ethernet a FastEthernet přepínače SMC TigerSwitch 8 obsahují osm přepínatelných portů 10BASE-T, jeden port FastEthernet 100BASA-TX a druhý, jenž je tvořen buď typem 100BASE-TX, nebo 100BASE-FX či integrovaným osmiportovým 100-BASE-TX Class II opakovačem. Každý ze tří modelů podporuje prostředky pro řízení sítě včetně SNMP a RMON.-JL Bohemia.Net přebírá Provozovatel internetové sítě Bohemia.Net, společnost Datac, se zavázal poskytnout připojení na Internet dosavadním zákazníkům První s. r. o., která vloni přestala zajišťovat své internetové služby. Název: Cesty Autor:Společnosti NCR a Epson pozvaly zástupce redakce PC WORLDu do USA a Japonska. Protože se jedná o dvě (minimálně) technologické velmoci, chtěl bych představit nejen produkty, ale také země jako takové, neboť k tomu tyto cesty též slouží. Navíc je důležité vidět za technikou také lidi a zemi, která je stvořila. 01 NCR Partners Conference Poprvé v Americe. Co může člověk předat čtenáři z tak velké země, aby to dalo smysl snad jen střípky poznání... Jenže jsem tu hlavně proto, abych čtenáři přiblížil společnost NCR a její produkty, na to nesmím zapomenout. Příjezd do země demokracie byl obdivuhodný mám potíže s celníkem. "Jetlag" se ale ukáže jako ten opravdu nejsilnější zážitek, budí mě každé ráno ve tři (vlastně hluboká noc v civilizaci). Konference firmy NCR, u nás nejvíc známé asi peněžními automaty v bankách, se koná ve velkém luxusním hotelu s výhledem na námořní základnu v San Diegu, jednom z nejhezčích měst Kalifornie. Účastní se asi 1 600 odborníků a 60 novinářů ze čtyř kontinentů. Rychlá prohlídka středu města San Diega, než to vše opravdu vypukne typická směsice Nového světa, bez jakéhokoliv stylu či zajímavosti . Sdružení architektů a místních politiků se snaží City již dvacet let zvelebit, a musím říct, že se jim to daří. Příjemný místní děda s typickým kapitalistickým doutníkem nám pomáhá nalézt "historický" parčík na břehu zátoky, kde právě je neděle probíhá také setkání vojáků v mnoha různých historických uniformách. Ptáme se dvou mladíčků v nějak povědomých uniformách "němečtí vojáci" z první světové války, kteří "dělají bitvy s Francouzi a Američany". Prostě jen místní svátek vojska, ve městě s nejméně pěti velkými vojenskými základnami. Opravdová historická část města je skoro stejná, jak ji známe z kovbojek, i když je přeplněná restauracemi a obchody. Pondělní začátek konference NCR je v grandiózně hollywoodském stylu vlajky zúčastněných zemí nesené za zvuků fanfár, taneční sál hotelu plný umělého kouře a barevných světel, soul singers, proslov ředitele. Dovídáme se hlavní údaje o NCR existuje od r. 1884, od padesátých let se zabývá výrobou a instalacemi výpočetních systémů, a dosáhla v minulém roce 7 miliard dolarů obratu s tím, že víc jak 50 % je generováno mimo USA. Společnost má asi 36 000 zaměstnanců ve 130 zemích světa, a její nynější strategií je soustředit se na několik klíčových oblastí, ve kterých má nejlepší know-how, jako např. na technologii datawarehousing (systémy pro podporu rozhodování) a HATP (high availability transaction processing neboli systémy s vysokou dostupností), o nichž bude naše konference. Pondělí je však nejvíce ve znamení přehlcení informacemi. Musím porozumět detailům Scalable Data Warehousing, data mining, Teradata ... a chci o tom hned raději napsat. V hotelovém Press room nejde e-mail. Takže se budu muset spoléhat na své zápisky: Scalable Data Warehousing je technologie pro zpřístupnění (skladování) detailních historických dat, což umožňuje efektivnější rozhodování; data mining zase způsob hledání a vyhodnocování souvislostí v těchto ohromných objemech dat, a Teradata je zdařilý (a prý unikátní) typ relační databáze, se kterou NCR slaví velké úspěchy v implementacích datawarehouse. V úterý ráno vstávám pro změnu ve čtyři, proberu se dvěma centimetry místních novin, které přistály za dveřmi, koukám na CNN a místní TV stanice, a chci jít něco napsat. Press room je v 6.30 zavřena, a když po sedmé otevřou nejde e-mail. Spraví jej velice slušný mužíček až odpoledne, já pak testuji, testuji, konečně se dopíšu domů, ale zase to nejde mně, protože mám těžký jetlag a doma je bůhví kolik a já chci jedině spát. Druhý den po ohromné snídani jedeme my novináři na prohlídku NCR Campus, hlavního komplexu firmy, zabírajícího asi tak čtvereční kilometr, s vyhlídkou na písečné kopce pokryté řídkým křovím. Vše září novotou, prostorností a mnoha odstíny šedi. Po další přednášce vedení podniku, kde si probereme historii firmy začínající výrobou obchodních pokladen, jejíž naleštěný exemplář stojí ve vitrínce u vchodu do hlavní budovy, se jdeme podívat na testovací haly NCR, kde právě probíhá testování největšího systému datawarehouse na světě 24 Jdeme večeřet do jedné ze stovek restaurací v ulici, snažící se vybudovat či udržet určitý historický styl. Při cestě do hotelu potkám Američana z Alabamy, a při představování zjistím, že zná Českou republiku, se kterou již několik let obchoduje. Takových setkání je za týden několik. Středa vstávám konečně až v šest, po snídani jdu do Press centra a e-mail funguje! Další den, naplněný technickými podrobnostmi a strategickými úvahami. S budoucností zpracování detailních historických dat to vypadá dobře, uživatelům se jednoznačně vyplatí pro monitorování pohybu zboží či plánování a NCR se chystá plně využít svých vědomostí, technologií i strategie, aby si udržela vedoucí postavení. Metoda "partnerů" a podobných setkání také vypadá jako úspěšná strategie, pomáhající nejen rozšiřovat nabyté vědomosti, ale i udržovat pocit sounáležitosti. Večer je velká párty na pobřeží u obrovského hotelu z konce minulého století, celého ze dřeva, kde byl natáčen film "Někdo to rád horké". Stručný závěr společnost NCR má unikátní řešení pro datawarehouse, patnáctileté zkušenosti z instalování těchto systémů, a proto vedoucí postavení v oblasti DW (podle IDC víc jak 50% podíl celosvětového trhu). Ale i když se toho máme mnoho co učit, ani v bájné Americe není vše na 100 %. Tento pocit se ještě prohloubí po mé návštěvě EPSONu a Japonska. Čtěte dál... PC WORLD děkuje pražské pobočce firmy NCR za pozvání na konferenci. Epson a Japonsko Japonsko je tak daleko a tak "jiné", že jsem byl opravdu zvědav na všechno. Protože jsem již byl na jarní prezentaci Epsonu v Londýně, mohl jsem se soustředit i na další aspekty cesty a nakonec, je to Epson. Letěl jsem do Japonska dva dny po Invexu, takže únava se začínala sčítat s dalším a opačným "jetlagem". Jenže kdy se tam zase mohu podívat... O zemi jsem měl kladné (a jak se ukázalo, hodně zkreslené) představy hlavně z knížek, obrázků nádherných japonských zahrad, vědomí dlouhé, kultivované, formální kultury, upracovaných lidí, gejš... Organizačně byla firma Epson také na výši. Sešitek rozpisů každého dne byl impozantní, a chování našich průvodců skoro předčilo i pověstnou péči maminek. Asi to bylo nutné, protože i když Japonsko je zemí proti USA docela malou, nejsilnější zážitek mám z neustálého cestování. (A ztratit se v zemi, kde mluví a píší japonsky...). Přistání a ubytování probíhá pod pečlivým dohledem několika organizátorů Epsonu, ale únava z cesty je velká. Letěli jsme japonskými aerolinkami, a asi proto, že Japonci jsou postavou menší (viz níže), sedadla v letadle byla úzká, a spát šlo špatně, zvlášť pro tři "statné" Evropany vedle sebe. Japonsko nám příští den začíná prohlídkou tokijské čtvrti Akihabara, kde mají v jedné ulici přes šedesát obchodů nabitých elektronikou. Nejzajímavější však není jen velký počet obchodů, ale také množství různých elektronických fotoaparátů, digitálních televizí až ve velikosti 20 x 12 cm a velký výběr přenosných telefonů. Poté jedeme asi tři hodiny do padesátitisícového podhorského městečka Suwa City, kde firma začínala a kde má teď ústředí. Nejdříve se ale probíjíme hustým provozem nekonečného města Tokia, které neznatelně přechází do dalšího města, pak dalšího... Přelidnění v Japonsku je tak okamžitě viditelné po celé trase je povrch jakékoliv plochého pozemku vyplněn buď silnicí, železnicí, řekou, polem nebo budovami. Za těch asi 800 km, co jsme procestovali pozemní cestou, jsem viděl snad jen pár kilometrů, kde by byla nerušená příroda, kromě strmých kopců pokrytých smíšenými lesy. Viceprezident Akio Irie představuje firmu zeširoka začátek firmy Seiko byl v roce 1942, samotný Epson je založen v roce 1985; Seiko Epson Corporation má přes 31 tisíc zaměstnanců, z toho 11 000 v Japonsku, a obrat za fin. rok 1996 víc jak 5 miliard USD. IT produkty tvoří v tomto roce asi 50 % prodeje, 30 % připadá na elektronické součástky jako jsou polovodiče či LCD, a po deseti procentech na hodinky Seiko a optiku spolu s dalšími produkty. Na výzkum a vývoj (R&D) utratí firma asi 7 % obratu, a protože tak činí již dlouhou dobu, chce se do konce století stát "trilionovou" společností, tj. společností s obratem asi 1 trilion jenů (8 miliard USD) a profitem úměrným tzv. blue chip společnostem. Plánují tak nejen kvůli R&D, ale také kvůli své technologické vyspělosti, protože mají technologie šetřící energii, mikromechatroniku i thin-film a aplikované PC technologie. V malém muzeu "na ředitelství" jsou různé zajímavosti nejen první digitální hodinky Seiko a tiskárnu Epson, ale také (prý) nejmenšího robota na světě malá myška o objemu asi jeden kubický centimetr. Zajímavé jsou rovněž různé elektromotorky a magnety velikosti od několika centimetrů po pár milimetrů. Ubytování je v hotelu na úpatí hor hrajících barvami podzimu, s velkou japonskou zahradou. Konečně cítím, že zdejší příroda voní stejně krásně jako naše... Večer je párty s vrcholovým managementem přípitky Dom Pérignon, kvalitní suši z ryb a dalších mořských živočichů, k pití saké, kterou pan viceprezident prohlašuje ekvivalentní lepším evropským vínům (souhlasím, příjemné) a já poprvé zjišťuji, jak chutnají syrové ryby a různé mořské podivnosti (bohudík mrtvé). No pro mne asi tak půl napůl... Čtvrtek je plně pracovní den. Prohlídka automatizované továrny, vyrábějící hlavy pro inkoustové tiskárny, probíhá po další sérii přednášek, kde z velkého množství různých statistik se nejzajímavějšími jeví plány Epsonu plně využít pokračující dominanci inkoustových tiskáren, které budou podle jejich odhadů zabírat neustále větší podíl z rostoucí poptávky po tiskárnách. Tento rok se na světě vyrobí víc než dvakrát tolik inkoustových tiskáren, co všech ostatních dohromady. Epson si vede velice dobře jak v Japonsku, kde zvýšil tento rok 40% podíl prodeje tiskáren na 50 %, ale i v západní Evropě, kde prodej vzrostl ze 17 % na 24 %, v USA pak z 10 % na 19 %. Je pak pochopitelné, že Epson plánuje být č. 1 na celém světě, k čemuž mu pomáhá mikropiezo technologie výroby hlav. Když člověk vidí ten nepřetržitý, neustálý provoz na automatizované lince, je schopen věřit, že roboti to určitě vyhrají. (Jak ale přežijí zaměstnanci, byla pro nás žurnalisty velká otázka. Stačili bychom na to stálé tempo alespoň hodinu? Asi ne...). Výkon továrny je impozantní (a to je jen 10 % výroby Epsonu) 200 000 hlav za měsíc při 24hodinovém provozu, dvě směny po 12 hodinách, linka je v provozu 330 dní v roce. Pod mikroskopy se můžeme přesvědčit, že kvalita trysky je opravdu vysoká, a že počítačová kontrola přesnosti Protože fotografování je na světě koníček č. 1 a utratí se na něj asi 48 miliard dolarů ročně, je směr firmy Epson asi správný, neboť jejich inkoustové tiskárny tisknou již tak, že je těžké rozeznat rozdíl mezi barevným tiskem a fotografií. Nové výrobky, které jsme měli možnost vidět jako první evropští novináři, tuto kvalitu ještě zvyšují. (Detaily pro Evropu viz příští číslo.) Při mnoha příležitostech si nelze nevšimnout další japonské zajímavosti starší lidé jsou drobnější, jak si je asi představujeme, střední generace je vyšší, a mladí lidé se výškou i stavbou těla (a chováním) od nás neliší. Společnost Seiko Epson chce růst a má své technologie i ekologický přístup k výrobě, které by jí mohly pomoci dosáhnout cíle, být č. 1 na světě. Na její výrobky se zvlášť mohou těšit vášniví fotografové, protože nabízená technologie již dnes zaručí obratem kvalitní obrázky do velikosti A3 za relativně slušnou cenu. Své místo si ale určitě najde i v kancelářích. A shrňme ještě moje dojmy z obou cest přestal jsem být ohromen bohatstvím obou zemí, které je sice všude vidět, ale které se jaksi neodráží v každodenním životě zvlášť ve vzhledu nijaké kultuře měst a země. Je to, zvlášť Japonsko, v podstatě víc místo na práci než na žití. A i když vše funguje lépe, nic není dokonalé. No, ale kvůli tomu jsem nemusel jezdit tak daleko... PC WORLD děkuje německé pobočce firmy Epson za pozvání do Japonska. COMPAQ - další revoluce Úspěšnou nadnárodní společnost COMPAQ zdálo by se není nutno představovat. Ve světě PC č. 1 od roku 1994, v Evropě po 2. čtvrtletí podíl na trhu 14,2 %, v ČR nejprodávanější značková firma. A přesto si ji někteří ještě pletou... Compaq je znám svými inovacemi v prodeji, a tak u příležitosti ohlášení nového obchodního modelu jsme požádali generálního ředitele p. Rudyho Kozaka, aby vysvětlil poslední iniciativy firmy: Proč nový model prodeje? K: Compaq celosvětově i zde v České republice se snaží zkombinovat to nejlepší z přímého i nepřímého způsobu prodeje. Je jasné, že dealeři nabízejí tu nejlepší obsluhu zákazníka spolu s poprodejní podporou, kdežto výroba i distribuce by měly být co nejblíže přímému prodeji. Chceme se proto co nejvíce soustředit na naše partnery a investovat tolik do podpory prodejních kanálů, aby dealeři byli tak říkajíc naše prodloužená ruka. Uspořit pak lze použitím celoevropského propojení všech distributorů, čímž se využijí jejich zásoby co nejlépe. U nás bude již započatý ODM (Optimalizovaný distribuční model) znamenat podporu dealerů ve všech fázích jejich obchodů, a jeho součást, BTO (Build-to-Order, výroba na zakázku), nejen zajistí výrobu přesně podle přání zákazníka, ale ušetří prodlevy ve skladech. Pro Evropu je ve skotském závodu již 60 % všech stolních počítačů vyráběno formou BTO, a do konce roku to bude již ke 100 %. Další část modelu, CCP (Chanel Configuration Program), je zatím rozjeta v USA, kde 9 velkých partnerů počítače přímo kompletuje, a to nejen HW, ale také SW; do Evropy se CCP přestěhuje začátkem roku. Podpora menších a středních firem bude klíčem ke zvýšení prodeje? K: Ano, ale také mnohem víc. Compaq spolu se svou rozsáhlou sítí partnerů připravuje program pomoci jednotlivým menším a středním firmám ve vypracování a realizaci IT projektů. Program podstatně zvýší jejich konkurenceschopnost. Bude se jednat mj. o dodávky komplexních řešení za speciálních cenových podmínek, servis, upgrade, a další služby při následovném růstu zákazníka, nabídka finančních řešení (leasing), konzultační činnost a speciální vertikální řešení. Česká pobočka bude celý program zastřešovat svou autoritou a atraktivitou značky Compaq, a zároveň fungovat jako informační centrum pro zákazníky a partnery. Zákazník tak dostane nejen kvalitní produkty, čímž je Compaq celosvětově známý, ale vše také za nejlepších cenových i servisních podmínek, spolu s dlouhodobou spoluprací, aby po dobu užívání těchto produktů měl co nejlepší zkušenost. Zmíněný model a podporu budou nabízet všichni vaši dealeři? K: Nejen oni. Máme zájem o co nejširší rozšíření našich produktů. V oblasti IT je u nás asi 1 200 firem, a my jsme schopni a ochotni spolupracovat se všemi. Děkuji za rozhovor. Jaroslav Vydra Tulipány s novým manažerem Tulip Computers je holandská společnost, kterou jsme vám představili již v č. 7 a 8. Jejím novým country manažerem se stal p. Martin Lanc, a tak protože o firmě jako takové již něco víme, chtěli jsme se dozvědět také něco o jeho zkušenostech a jeho cílech pro zdejší pobočku. Pane Lanc, jste nový manažer Tulipu v ČR, mohl byste se nám představit? L:Je mi 28 let, a svoji cestu počítačovým světem jsem zahájil v roce 1990, kdy jsem začal pracovat v IKEM jako programátor. Později jsem přešel do firmy PragoData, kde jsem pracoval v oddělení DCS, které se zabývá dodávkami HW a sítí pro koncové uživatele. V roce 1996 jsem nastoupil do společnosti CHS, jež je předním distributorem výpočetní techniky v České republice, a krátce jsem také působil ve společnosti DNS. Odtud jsem přišel do Tulip Computers Jaký je vztah holandské firmy Tulip k České (a Slovenské) republice. Co tu chcete nabízet? L:Naše zastoupení Tulip Computers v Praze je centrálou jak pro Českou tak i Slovenskou republiku. Obě země jsou pro nás velmi významné a ve srovnání s ostatními středoevropskými zeměmi (včetně Rakouska) jsou tu naše výsledky zatím nejlepší. V nabídce Tulip Computers naleznete počítače na bázi procesoru Intel, AMD a Cyrix. Máme kompletní řadu počítačů počínaje přenosnými počítači, desktopy až po velmi výkonné víceprocesorové servery jménem QP. Velmi úzce spolupracujeme s předními výrobci operačních systémů, proto k našim počítačům dodáváme verze OS připravené speciálně pro Tulip Computers International Tulip server edition Windows NT, Novell Intranet Ware a samozřejmě Windows 95. Ze zkušenosti víme, že na kvalitu hardwaru i softwaru se můžeme spolehnout. Jak již víte, začátkem letošního roku jsme v naší centrále v Holandsku dokončili a uvedli do provozu zcela novou výrobní a montážní linku. V současné době jsme překonali počáteční "dětské nemoce" s jejím zaváděním, a funkcí nového informačního systému SAP R/3 pro celou firmu. Za velkou výhodu Tulip Computers vůbec pokládáme strategii "Build to customer order", což znamená, že od nás zákazník dostane přesně tu konfiguraci, kterou si objedná. Není pak potřeba doplňovat počítače "podomácku". Díky vlastnímu vývojovému centru uvádíme velmi rychle všechny novinky v oblasti výpočetní technice do praxe, a tak pro rok 1998 připravujeme řadu nových počítačů, jako např. velmi výkonnou pracovní stanici s procesory Intel Pentium II a Pentium Pro. Budete nadále nabízet Tulipány přes dealery, a jaké další služby chcete podporovat? L:Samozřejmě budeme naše počítače nabízet prostřednictvím distributorské a dealerské sítě. Dnes máme dva distributory, a to Abakus Distribution a Comsys Trade, a jednoho QSP servisního partnera, firmu Alwitronic. V současné době připravujeme podstatné změny právě v distribučním kanálu, tak abychom se co nejvíce přiblížili k zákazníkovi. Co se týče dalších služeb, plánujeme řadu významných změn v oblasti servisu, zvlášť on-site servisu. Zároveň bychom rádi poskytli naším zákazníkům řadu finančních služeb, jako např. leasing, zvýhodněné platby atd. Děkujeme za rozhovor. Jaroslav Vydra Název: CorelDraw 8 pro Alphu Autor:Kanadská společnost Corel připravuje ve spolupráci s výrobcem čipů Alpha, firmou Digital Equipment (DEC), nativní verzi svého nového grafického balíku CorelDraw 8 pro tyto procesory. Předpokládá se, že produkt bude dodáván společně s pracovními stanicemi Digitalu, jež pracují pod Windows NT, již začátkem roku 98.-OK 01 Visual dBase 7 Nová verze známého databázového programu přichází na trh, a přináší s sebou zcela nové dvoucestné vývojové nástroje, rychlý 32bitový kompilátor a podporuje práci s objektově orientovanými programovými komponentami. Rovněž je vylepšeno propojení na MS FoxPro a Access. Cena verze Professional se pohybuje okolo 15 000 Kč, verze Client/Server je k mání za cca 51 000 Kč. Borland získal Visigenic Akvizicí významného dodavatele middlewaru založeného na standardu CORBA se Borland posunul do pozice přední firmy v oblasti distribuovaných průmyslových výpočetních systémů. Firma Visigenic Software je dodavatelem technologie Object Request Broker (ORB prostředník pro komunikaci mezi objekty. Del Yocam, ředitel Borlandu, prohlásil, že: "Distribuovaný výpočetní výkon představuje budoucnost vývoje rozsáhlých aplikací. Naše spojené produkty a technologie představují ucelené řešení pro organizace, které musí čelit požadavku integrace tradičních aplikací a aplikací typu klient/server s novými distribuovanými aplikacemi, založenými na technologii CORBA, Java a Internet."-OK AntiVirus 4.0 česky Po Nortonových utilitách je Antivirus již druhým lokalizovaným produktem, který dala na náš trh společnost Symantec. Stalo se tak 5. listopadu na půdě Obecního domu v Praze, za účasti regionálního šéfa vývoje Symantecu, pana Komola Gupty. Recenzi nového programu můžete očekávat v některém z příštích čísel PC WORLDu.-OK Corel uvedl před vánoční sezónou svou novou řadu produktů "Magic", do níž spadá program pro "domácí" grafiku Print House Magic, a soubory obrázků a klipartů Corel Gallery Magic 65,000 a 200,000. I.R.I.S Readiris Firma Image Recognition Integrated Systems (I.R.I.S) dala na trh novou verzi vícejazyčného systému OCR (Optical Character Recognition optické rozpoznávání písma). Pro Windows 95/NT je to Readiris 3.95 a pro PowerMac Readiris 3.9. Sybase, Vídeň a fotbal Dne 5. listopadu proběhlo ve Vídni v rámci Evropské uživatelské konference Sybase & Powersoftu setkání s novináři, kterého se zúčastnil sám předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Sybase, pan Mitchell Kertzman, jenž se také ujal úvodního slova. Pohovořil především o obecných rysech "adaptivní komponentové architektury" a o výhodách, které tato technologie přináší uživatelům. Zajímavá byla prezentace Philippa Verveera, zodpovědného za vybudování, implementaci a provoz informačních technologií (IT) na fotbalovém šampionátu ve Francii v příštím roce. IT zabezpečení akce spočívá ve využití zhruba 1 900 stanic (PC, UNIX) pro zajištění nejen běžného zpracování výsledků či organizace přesunů a ubytování týmů, ale i k prezentaci statistik, historických výsledků, informací o týmech a hráčích, tiskových zpráv, atd. To vše bude k dispozici na Internetu, v intranetech organizátorů a na francouzském Minitelu. O software se postará Sybase (díky dobré reputaci, zkušenosti ze šampionátu v roce 94 a širokému záběru softwaru), o hardware Hewlett-Packard a o implementaci EDS. Z novinek, které byly ve Vídni představeny, spadá jedna opravdu žhavá do strategie Sybase v oblasti Javy. Beta-verze Adaptive Server Anywhere 6.0, nástupce Sybase SQL Anywhere, přináší první implementaci javovských komponent v relační databázi, a rovněž podporou symetrického multiprocessingu zvyšuje možnost připojení více uživatelů, rychlost přístupu k datům a objem dat. Na konferenci promluvil též David Boswell, viceprezident a generální manažer divize vývojových nástrojů, jenž přiblížil relativně nový balík PowerStudio, určený k návrhu, vývoji a vytváření aplikací typu klient/server, založených na komponentách v distribuovaném a na Internetu založeném prostředí. Důležitou parketou pro Sybase je také datawarehousing. Ten byl tématem přednášky produktového ředitele Davida Harrise, kterou zaměřil na obecnou strategii v této oblasti a na integraci Sybase IQ s Adaptive Serverem. Ousmane Keita Helios 6.0 od LCS International byl jednou z novinek veletrhu Software pro účetnictví. V této verzi je modul Manažerské rozhraní optimalizován pro provoz v prostředí MS Office 97, došlo k zdokonalení automatického účtování v modulu Banka, jsou připraveny nové sestavy a tisky v saldokontu, byla vylepšena podpora předávání statistických dat z modulu Mzdy ministerstvu PSV v elektronické podobě, a nabízejí se nové možnosti tisku formulářů v modulu Oběh zboží. Ojedinělou novinkou je modul IC Výkazy, který zabezpečuje přímou vazbu mezi finančním účetnictvím a výkazy roční uzávěrky.-OK Čtyři nové CD z edice CD Labyrint uvádí na náš trh firma DPT Studio. Perfektně zpracované cédéčko Fotostudio srozumitelně seznamuje se vším, co je třeba vědět o fotografování, a rovněž obsahuje grafický software a film Kodak. Sharewarový výběr 2098 tvoří kompilaci volně šiřitelných aplikací, Internet do kapsy II nabízí, vedle programů, bezplatné měsíční připojení na Internet, a na CD Písma, loga, symboly II naleznete česká písma ve formátech TrueType a Type 1, a další obsah, vyplývající z názvu titulu. Název: Bezpečné placení v našich podmínkách Autor:Jan Lipšanský 01 Jedním z důvodů, proč se u nás někteří lidé tolik bojí obchodování přes Internet, je určitá obava ze zneužití osobních dat. V zahraničí existuje několik šifrovacích technologií či programů na zabezpečení údajů. U nás naleznete prozatím způsob jediný a to ještě v testovací fázi. Nabízí jej Komerční banka, což (prý prozatím v úvodní fázi projektu) znamená, že zákazník musí mít platební kartu EC/MC či VISA vydanou Komerční bankou. Pokud jde o technické požadavky, pak je nutné mít na hard disku 5 MB volného prostoru plus 15 MB dočasně volných během instalace e-wallet (tzv. elektronické peněženky) a 16MB RAM. Po vyplnění dotazníku by měl žadatel obdržet zdarma doplňkovou službu Komerční banky INTERNET-SET plus osobní verzi e-walletu. Služba končí s uplynutím platnosti karty, nejpozději pak 31. 12. 1998. Z předchozího už asi vyplývá, jaký typ zabezpečení bude u nás poprvé zaveden. Ano, protokol Secure Electronic Transaction (SET), jehož vývoj řídí MasterCard International a Visa společně s firmou IBM, která poskytuje aplikační kód a testovací zdroje. SET nástupce SEPPu (Secure Electronic Payment Protocol) je otevřený protokol, jenž zajišťuje bezpečnost plateb kartou přes Internet prostřednictvím specifických protokolů a formátů zpráv. Hlavní výhodou má být použití digitálních certifikátů (X509, verze 3), které spojují držitele platební karty a obchodníka s institucí a platebními systémy Visa a MC. Tyto certifikáty jsou definovanou sekvencí bitů, založenou na kryptografii pomocí privátního a veřejného klíče. Převedeno do lidštějších slov: Když si objednáte přes Internet zboží, dostane údaje o vaší bankovní kartě obchodník v tzv. digitální obálce, takže nevidí číslo platební karty. Obchodník (pro Českou republiku zatím pouze INET) přidá svou identifikaci a odešle spolu s "obálkou" k ověření do autorizačního centra (u nás I.S.C. MUZO). Tam je "obálka" otevřena a bance (v našich poměrech Komerční) je odeslán požadavek k prověření platební karty. V každém z těchto kroků se provádí ověření a certifikace digitálních podpisů. #Elektronická peněženka# je plug-in internetového prohlížeče, který uchovává a spravuje údaje o platebních kartách a certifikátech. Odpovídá na SET zprávy od obchodníka a iniciuje SET zprávy od držitele karty. Kdy a jak se uplatní další protokoly, záleží na rozvoji internetového trhu v naší republice. Odhady pro letošní rok prokazují překotný růst. V zahraničí se jenom vloni pohybovaly obraty internetového obchodování okolo 700 miliard dolarů, do roku 2010 se předpokládá objem už 1 bilion dolarů. V naší zemi pak patří k zajímavým údajům, že Internet využívá 680 organizací a jejich počet stále roste. Další informace získáte na internetových adresách: www.koba.cz, www.inet.cz, www. muzo.com, www.cz.ibm.com Název: Praktica Color Scan řádek CCD Autor:MAREK DĚDIČ 01 Žádné dva digitální fotoaparáty nejsou úplně shodné, ale Praktica výrazně vybočuje. Nejedná se totiž o běžný foťáček, nýbrž o řádkový obrazový skener (což znamená, že snímací prvek vlastně řádek světlocitlivých bodů se v obrazové rovině posouvá a snímá obraz postupně). Její nesporná výhoda však tkví v tom, že využívá klasických objektivů známých ze zrcadlovek se všemi možnými mezikroužky, makry, telaty, ... Rozlišení, ve kterém Praktica obraz snímá, je vysoké odpovídá 2 696 x x 3 590 bodům při 10 bitech na barvu, a je možné jej ještě zvýšit tím, že se krokově posouvá předloha a vzniká tak v podstatě nekonečný pás. Nevýhodou však zůstává dlouhý expoziční čas (zhruba minuta na snímek), a tím pádem náročnost uchycení kamery a vysoké požadavky na světelné podmínky. Hledáček a ostření jsou stejné jako u klasického přístroje. Propojení s počítačem je realizováno pomocí SCSI rozhraní a TWAIN ovladačů to umožňuje bezproblémové spojení na PC i Mac. Další zajímavostí je schopnost připojení adaptéru pro mikroskop, takže Praktica Color Scan dokáže snímat obraz již mnohokrát zvětšený. Jejích kvalit bylo využito v Ústavu starého Předního východu FF UK pro snímání a digitalizaci klínopisných tabulek. Pro odborníky v této oblasti to má nesmírný význam, protože jednak elektronické tabulky nestárnou, jednak je možné posílat dokonalé kopie odborníkům v různých částech světa k posouzení dosud se tabulky obkreslovaly, což je značně nepřesné. Některé výsledky můžete nalézt na www.anes235-1.ff.cuni.cz. Z uvedeného je patrné, že použití připadá v úvahu buďto ve studiích pro snímání statických objektů, v laboratořích pro archivaci nebo jako průmyslový skener pro řízení robotů či kontrolu chodu. Název: SuperDisk komplet pro 120 MB Autor:MAREK DĚDIČ 01 Technologie výměnných disků s vysokou kapacitou, avšak zachovávajících zpětnou kompatibilitu s 3,5" disketami, je napřetřesu již dlouhou dobu. Dnešní nároky na přenos objemných dat se nedají 1,44MB disketami v žádném případě uspokojit, na druhou stranu jsou zde miliony těchto médií a řadě lidí budou postačovat i nadále. Další věcí je, že požadavky stále rostou, a tak i pojem vysokokapacitní bude za nějaký čas znamenat určitě něco jiného. Zhruba před dvěma lety skupina výrobců podpořila standard 120MB disket LS 120, který firma Imation (dříve 3M) prosazovala, a tyto diskety nyní vyrábí. Jak asi z různých nabídek vidíte, zdaleka se nejedná o vyhranou bitvu s jinými standardy vysokokapacitních výměnných disků (viz ZIP od IOMEGy), ale diskety LS 120 jsou již velice rozšířené, podporované čím dál větším množstvím dodavatelů VT a mechaniky jsou sympatické právě zpětnou kompatibilitou s malými disketami. Imation dávala dlouho prostor dalším výrobcům, ale jak jste si mohli již dříve přečíst, uvedla nyní svou vlastní mechaniku pro diskety LS 120 Imation SuperDisk. Tato mechanika je dostupná jak ve verzi interní, tak i externí. My jsme měli v redakci k dispozici SuperDisk externí, připojovaný přes paralelní port. Instalace proběhla bez problémů, podle návodu připojíte mechaniku, nainstalujete z diskety ovladače a můžete vesele kopírovat. Aby byla práce s disketou LS 120 rychlejší, je k mechanice dodávána softwarová cache, díky níž Windows zavřou okénko znázorňující kopírování a vy můžete dále pracovat, zatímco se data ještě přenášejí. Mechanika je koncipována jako průchozí, takže paralelní port je souběžně přístupný i pro tiskárnu (ta se zapojuje sériově za SuperDisk). Co se rychlosti týká, máte zde porovnání s pevným diskem a klasickou disketovou mechanikou. Protože mechanika SuperDisk umí pracovat i s klasickými disketami, zařadil jsem do srovnání i rychlost její práce s 1,44MB disketami (ta je díky vyšším otáčkám rychlejší). Jedinou nevýhodou může být to, že mechanika neumí staré diskety formátovat.Rychlost zápisu (min.) 62 MB dat (81 souborů z toho 4 x 10 MB) HD HD1:24 HD SuperDisk6:54 SuperDisk HD5:02 1,36 MB dat (43 souborů) HD FDD2:22 HD SuperDisk1:46 (FD bez cache) HD SuperDisk (FD)1:43 HD SuperDisk (bez cache)0:21 HD SuperDisk0:27 1,36 MB dat (1 soubor) HD FDD0:44 HD SuperDisk (FD bez cache)1:28 HD SuperDisk (FD)0:29 HD SuperDisk0:13 Imation SuperDisk vysoká kapacita kompatibilita s 1,44MB FD K recenzi poskytl: Imation, Josefská 6, Praha 1 Cena: 5 990, 520 Kč médium