I ten nejlepÜφ monitor p°inßÜφ jen pr∙m∞rn² obraz, pokud ho omezuje Üpatn² signßl z grafickΘ karty: i vlastnosti, jako je ostrost obrazu, jas a kontrast, odd∞lujφ u modernφch 2D/3D grafick²ch karet zrno od plev. Ud∞lali jsme proto v²b∞r aktußlnφch karet a prov∞°ili jsme jejich parametry i z hlediska signßlu.
Rychlß grafickß karta znamenß dobrß grafickß karta - tento dojem zprost°edkovßvajφ reklamy a obvyklΘ srovnßvacφ testy 3D grafick²ch karet. Pro mnoho u₧ivatel∙ vÜak rychlost nestojφ p°i vizualizaci jejich dat zcela v pop°edφ. Up°ednost≥ujφ ergonomii, proto₧e strßvφ p°ed obrazovkou celΘ dlouhΘ dny. P°edevÜφm ti, kte°φ si po°φdφ dra₧Üφ a hodnotn∞jÜφ monitor, jsou Φasto zklamßni, kdy₧ jsou konfrontovßni s neostr²m, mßlo kontrastnφm, nebo dokonce chv∞jφcφm se obrazem - a nev∞dφ, ₧e ÜpatnΘ zobrazenφ m∙₧e pochßzet z nekvalitnφho signßlu grafickΘ karty.
TechnickΘ °eÜenφ tohoto problΘmu - bezztrßtov² digitßlnφ p°enos p°es DVI - existuje u₧ roky. P°esto v praxi stßle p°evlßdß analogovΘ VGA p°ipojenφ: bu∩ proto, ₧e monitor digitßlnφ vstup nemß, nebo proto, ₧e grafickß karta nemß odpovφdajφcφ digitßlnφ v²stup. VyzkouÜeli jsme proto kvalitu signßl∙ VGA v²stupu souΦasn²ch grafick²ch karet nejv²znamn∞jÜφch v²robc∙. Mimo to takΘ p°inßÜφme doporuΦenφ pro barebone minisystΘmy a notebooky a v rßmeΦku na stran∞ 54 se d∙kladn∞ podφvßme na kvalitu signßlu, kterou lze Φekat od TV v²stup∙.
RAMDAC - POUZE ANALOGOV▌
Pro lepÜφ pochopenφ m∞°en²ch veliΦin si ud∞lßme mal² v²let do teorie analogovΘho zpracovßnφ obrazu. Obraz dorazφ na obrazovky CRT monitor∙ nebo analogov∞ p°ipojen²ch TFT displej∙ v₧dy stejn²m zp∙sobem: informace ulo₧enΘ v digitßlnφ form∞ do frame bufferu (obrazovß pam∞¥, Video RAM) grafickΘ karty se p°evßd∞jφ p°evodnφkem (RAMDAC - Random Access Memory Digital to Analog Converter) na analogovΘ nap∞¥ovΘ signßly a p°edßvajφ se na vstup monitoru.
RAMDAC se v∞tÜinou uvßdφ s ·dajem v megahertzech, kter² p°edstavuje maximßlnφ frekvenci zobrazenφ obrazov²ch bod∙ - pixel∙. Tak nap°φklad 350MHz RAMDAC umo₧≥uje - alespo≥ teoreticky - zobrazenφ 350 milion∙ pixel∙ za sekundu. Fyzik by takov² RAMDAC oznaΦil spφÜe Φφslem 175 MHz: s odpovφdajφcφ elektrickou frekvencφ lze dosßhnout maximßln∞ poloviny obrazovΘ frekvence, proto₧e teprve dva pixely mohou p°edat periodu kmitu.
P°i rozliÜenφ monitoru 1600 x 1200 bod∙ a p°i 85Hz opakovacφ frekvenci se p°enese za sekundu 156 milion∙ pixel∙ (1600 x 1200 x 85 Hz). Monitor zp∙sobφ jeÜt∞ zhruba 35 procent overhead (ztrßt) kv∙li nevyu₧itΘmu nßvratu elektronovΘho paprsku na konci ka₧dΘho °ßdku a ka₧dΘho obrazu. Aby tedy bylo mo₧nΘ realizovat zvolenou opakovacφ obrazovou frekvenci p°i uvedenΘm rozliÜenφ, musφ RAMDAC dodßvat p°esn∞ 230MHz pixelovou frekvenci. VÜechny aktußlnφ grafickΘ Φipy majφ tedy se sv²mi frekvencemi 350 - 400 MHz teoreticky dostateΦnΘ rezervy.
VYSOKOFREKVEN╚N═ FILTRY ╚IST═ SIGN┴L
VeÜkerΘ grafickΘ karty majφ mezi obvody RAMDAC a v²stupem vysokofrekvenΦnφ filtry, kter²mi ideßln∞ prochßzejφ frekvenΦnφ Φßsti a₧ do hraniΦnφ frekvence obvodu RAMDAC. VÜechno, co se nalΘzß nad touto frekvencφ a je emitovßno ve form∞ vysokofrekvenΦnφho Üumu, by m∞lo b²t odfiltrovßno.
ReßlnΘ vysokofrekvenΦnφ filtry vÜak nepracujφ zcela bezchybn∞: odfiltrujφ toti₧ i Φßst u₧iteΦnΘho signßlu a naopak propustφ Φßst vysokofrekvenΦnφho Üumu. Ostrost odd∞lovßnφ vysokofrekvenΦnφho filtru zßvisφ na jeho tzv. t°φd∞. ╚φm je t°φda vyÜÜφ, tφm jsou vyÜÜφ jeho v²robnφ nßklady a samoz°ejm∞ kvalita. V∞tÜina v²robc∙ neudßvß ₧ßdnΘ ·daje o sv²ch filtrech - obyΦejn∞ se pou₧φvajφ filtry 3. t°φdy, pouze Matrox dßvß na svou kartu Parhelia filtr 5. t°φdy.
Nejd∙le₧it∞jÜφmi faktory pro kvalitu videosignßlu na VGA v²stupu jsou vedle RAMDAC takΘ nßvrh filtru a kvalita pou₧it²ch souΦßstφ. Ale i nßvrh a kvalita ploÜnΘho obvodu, neboli desky a kvalita pou₧itΘho konektoru kvalitu signßlu ovlivnφ. Tak je mo₧nΘ, ₧e i grafickΘ karty se stejnou Φipovou sadou a shodn²m zßkladnφm designem poskytujφ obraz rozdφlnΘ kvality.
NANOSEKUNDY PRO TFT
I pro plochΘ LCD displeje je kvalita analogovΘho v²stupu d∙le₧itß. Principißln∞ sice nemajφ LCD monitory ₧ßdnΘ vß₧nΘ problΘmy s ostrostφ, ale ani ony neumφ d∞lat zßzraky. Pokud videosignßl grafickΘ karty nedosßhne nap°φklad p°i rychlΘ zm∞n∞ bφl²ch a Φern²ch obrazov²ch bod∙ sprßvnΘ ·rovn∞, je i na LCD displeji viditeln² slabÜφ kontrast a tφm i mΘn∞ ostr² obraz.
DalÜφm, p°edevÜφm pro TFT displeje d∙le₧it²m kritΘriem je p°esnost, se kterou grafickß karta dodr₧uje dan² bodov² rastr. Pokud se bodov² takt p°φliÜ liÜφ, nem∙₧e A/D p°evodnφk v monitoru obraz bezchybn∞ synchronizovat - d∙sledkem je chv∞nφ obrazu a obrazovΘ "duchy".
Minimßln∞ co se t²Φe testovan²ch grafick²ch karet, nemusφme vyvolßvat plan² poplach. V testovanΘ skupin∞ karet se nenaÜel ₧ßdn² kandidßt, kter² by vykazoval vyÜÜφ odchylky, ne₧ kolik je p°esnost m∞°enφ. Pro potvrzenφ v praxi jsme pou₧ili kvalitnφ TFT monitor NEC Mitsubishi LCD 2180UX s rozliÜenφm 1600 x 1200 bod∙. Na tomto displeji jsme u testovan²ch grafick²ch karet chybu synchronizace nepozorovali. OΦividn∞ se zde v²robci pouΦili z chyb p°edeÜlΘ generace grafick²ch karet. StarÜφ karta od firmy Creative s Φipem GeForce prvnφ generace toti₧ vykßzala velmi silnΘ efekty rozt°esenφ ze signßlu VGA a znemo₧nila tak monitoru s odchylkou a₧ do dvou nanosekund vytvß°et sprßvn∞ synchronizovan² obraz.
S v²jimkou grafickΘ karty poslednφho testovanΘho PC (od Aldi) m∞ly vÜechny testovanΘ karty krom∞ analogovΘho v²stupu i v²stup digitßlnφ. Prßv∞ p°i nasazenφ TFT displej∙ bychom m∞li toto rozhranφ preferovat, proto₧e synchronizaΦnφ chyba A/D p°evodnφku vznikajφcφ p°i analogovΘm p°ipojenφ plochΘho displeje v tomto p°φpad∞ odpadß.
JAK SE ZTR┴C═ KVALITA SIGN┴LU?
Na osciloskopu m∞°φme p°edevÜφm kvalitu primßrnφho a - pokud je k dispozici - takΘ sekundßrnφho VGA v²stupu. Tento postup sestßvß z n∞kolika samostatn²ch m∞°enφ. Jako prvnφ urΦujeme opakovacφ signßl na horizontßlnφ ΦernobφlΘ lince. ╚φm je pr∙b∞h opakovacφho signßlu p°φk°ejÜφ, tφm je Φas pro zm∞nu ·rovn∞ signßlu kratÜφ a obraz ost°ejÜφ. Nam∞°enß hodnota (v nanosekundßch) je hodnocena v pom∞ru k celkovΘmu Φasu pro zobrazenφ jednoho obrazovΘho bodu. P°i m∞°enφ frekvencφ 230 MHz to jsou dobrΘ 4 ns a grafickΘ karty s vφce ne₧ 3,5 ns rozdφlu nßstupnφ/sestupnφ hrana (Rise/Fall) pak vykazujφ znateln∞ snφ₧en² kontrast a nedoporuΦujφ se pro provoz v takovΘm rozliÜenφ.
Druhß m∞°enß hodnota udßvß chv∞nφ, kterΘ vznikß p°i nßr∙stu a sestupu ·rovn∞ opakovacφho signßlu. Toto chv∞nφ je viditelnΘ na obrazu monitoru jako tzv. obrazovΘ duchy nebo jako p°esv∞tlenφ liniφ. Chv∞nφ, kterΘ vstupuje do rastru obrazov²ch bod∙ - co₧ se v naÜem testu stalo vÜem testovan²m kartßm bez v²jimky -, ukazuje na slabiny obvodu RAMDAC. Chv∞nφ je udßvßno v procentech (relativn∞ k po₧adovanΘ ideßlnφ hodnot∞) - Φφm menÜφ, tφm lepÜφ. P°i hodnotßch pod t°i procenta nenφ prost²m okem rozeznatelnΘ ₧ßdnΘ ruÜenφ.
V dalÜφm pr∙b∞hu nastavφme na monitoru ΦernΘ pozadφ a na n∞m dv∞ bφlΘ paralelnφ vertikßlnφ linky, ka₧dou o tlouÜ¥ce jeden pixel, vzdßlenΘ od sebe takΘ pouze jeden pixel (viz grafika na stran∞ 55). Osciloskop zprost°edkuje hodnoty ·rovnφ signßlu dosa₧enΘ u jednotliv²ch obrazov²ch bod∙. Pouze pokud je p°ekroΦena prahovß hodnota odpovφdajφcφ bφlΘ (630 mV) a prahovß hodnota ΦernΘ je naopak ni₧Üφ o 70 mV, mß monitor Üanci zobrazit ΦernΘ a bφlΘ body. M∞°ili jsme pr∙m∞rnΘ odchylky od ideßlnφch hodnot v mV. ╚φm menÜφ odchylka, tφm lepÜφ.
DalÜφ m∞°enφ osciloskopem ukazuje maximßlnφ odchylku obrazovΘ frekvence, tedy rozt°esenφ signßlu. Poslednφ m∞°enφ zjiÜ¥uje udr₧ovßnφ normovanΘ ·rovn∞ VESA (700 mV pro bφlou, 0 mV pro Φernou). Ob∞ tato m∞°enφ nevykazujφ mezi testovan²mi grafick²mi kartami ₧ßdnΘ v²znamnΘ odchylky, a proto jsme je do tabulky neuvßd∞li.
Pro vizualizaci nam∞°en²ch hodnot jsme jeÜt∞ provedli vizußlnφ test. Proto₧e barevnΘ monitory principißln∞ zhorÜujφ hodnocenφ obrazovΘ ostrosti, pou₧ili jsme kvalitnφ monochromatick² CRT monitor MDT2210A od Medisolu.
TESTOVAN╔ GRAFICK╔ KARTY
Nam∞°enΘ hodnoty testovan²ch kandidßt∙ vykazujφ urΦitou tendenci: jeliko₧ je pro napojenφ analogovΘho monitoru na druh² v²stup v∞tÜinou nutn² p°φdavn² adaptΘr, je zm∞°enß kvalita signßlu na sekundßrnφm v²stupu obecn∞ horÜφ. Pouze model Radeon-9800 od Sapphiru s pasivnφm chlazenφm zde vyboΦuje z °ady: oΦividn∞ zde nenφ v²stupnφ filtr na primßrnφm v²stupu optimßlnφ, obrazovß kvalita je toti₧ o n∞co lepÜφ na sekundßrnφm rozhranφ. ZvlßÜtnφ postavenφ zaujφmß grafickß karta z PC od Aldi: obsahuje dv∞ konvenΦnφ analogovß rozhranφ, kupodivu se znateln∞ lepÜφ kvalitou na sekundßrnφm v²stupu. ZvlßÜtnφmi p°φpady jsou takΘ karty od Matroxu, poka₧dΘ se dv∞ma DVI-I v²stupy. Pro analogovΘ monitory si tedy v₧dy musφte obstarat adaptΘr. V p°φpad∞ Millennia G550 je p°ilo₧en kabel, kter² je dost nekvalitnφ. Parhelia a Millennium P650 umo₧≥ujφ p°ipojenφ a₧ t°φ analogov²ch monitor∙, kv∙li p°ilo₧enΘmu adaptΘru vÜak ztrßcφ na ostrosti obrazu.
Zdß se, ₧e naÜemu testovacφmu poli vΘvodφ spφÜe karty zalo₧enΘ na Φipech GeForce. Celkov∞ to lze p°iΦφst tomu, ₧e obvody RAMDAC Φip∙ ATI jsou vφce nßchylnΘ k v²chylkßm na ob∞ strany, a filtry proto musφ b²t dimenzovßny trochu p°esn∞ji. NejlepÜφ kompromis tu naÜel Asus: model Radeon 9600XT tchajwanskΘho v²robce je srovnateln² s nejlepÜφmi kartami nVidia a Matrox.
Karta Terratec na poslednφm mφst∞ vypadala nejd°φve na to, ₧e mß poruchu. Druhß shodnß karta, kterou jsme nßsledn∞ prov∞°ovali, nicmΘn∞ potvrdila ÜpatnΘ nam∞°enΘ hodnoty: Mystify 9200 SE je sama p°i ni₧Üφm rozliÜenφ, nap°φklad 1024 x 768, viditeln∞ neost°ejÜφ ne₧ konkurence - pokud tedy nepou₧φvßte digitßlnφ DVI monitor, m∞li byste dßt od tΘto karty ruce pryΦ.
NOTEBOOKY A BAREBONE SYST╔MY
Dßvat doporuΦenφ ke koupi notebooku pouze na zßklad∞ obrazovΘ kvality nam∞°enΘ na v²stupu pro externφ monitor je jist∞ nerealistickΘ. Rozdφly v naÜφ testovacφ tabulce jsou vÜak tak velikΘ, ₧e vßm musφme poslednφ - Averatec 3200 - p°ece jen rozmluvit, pokud plßnujete vyu₧φvat externφ monitor: videosignßl tohoto notebooku vykazoval zvlßÜt∞ znatelnΘ rozt°esenφ a nebylo mo₧nΘ ho synchronizovat s TFT displejem. To, ₧e Wortmann Terra obsadil prvnφ a zßrove≥ p°edposlednφ mφsto, dokazuje, ₧e i v p°φpad∞ znßm²ch v²robc∙ existuje v²znamn² rozptyl v kvalit∞. Je politovßnφhodnΘ, ₧e se v souΦasnΘ dob∞ vyskytuje na trhu velmi mßlo nov²ch notebook∙ s grafikou nVidia. ZejmΘna proto, ₧e pokud je k dispozici skv∞le konfigurovateln² TV v²stup, je to pro notebook jasnß v²hoda (viz rßmeΦek "Kvalita obrazu na TV v²stupu").
Jako nouzovΘ °eÜenφ pro notebooky se slabou kvalitou videosignßlu se hodφ DVI grafickß karta VTBook od Villagetronicu pro slot PC-Card. S cenou kolem 250 EUR se vÜak nejednß o prßv∞ levnΘ za°φzenφ.
Podobnß situace jako u notebook∙ je i u barebone minisystΘm∙: integrovanß grafika je ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ horÜφ ne₧ b∞₧nß grafickß karta. I tady vÜak existuje v²jimka: Abit s DigiDice AB2003 dokazuje, ₧e grafika integrovanß v ΦipovΘ sad∞ nemusφ b²t nutn∞ Üpatnß. Nßpadn∞ ÜpatnΘ jsou naproti tomu barebone systΘmy Shuttle - p°edevÜφm model zalo₧en² na Radeon 9100IGP znep°φjem≥uje sv²m siln²m rozt°esenφm ₧ivot ka₧dΘmu p°ipojenΘmu TFT monitoru.
Je Ükoda, ₧e v∞tÜina v²robc∙ ustoupila od TV v²stupu. Alespo≥ ₧e i u barebone systΘm∙ s integrovanou grafikou existuje AGP slot, tak₧e je mo₧nΘ si relativn∞ levn∞ (do 2000 KΦ) vypomoci.
Zßv∞r: I kdy₧ je naÜe testovanΘ pole pouze mal²m v²°ezem z aktußlnφ nabφdky grafick²ch karet, je mo₧nΘ z testu vyvodit jasnΘ doporuΦenφ: Vsa∩te na DVI! Pokud to nenφ mo₧nΘ, dosßhnete s v²robky na p°ednφch mφstech nejlepÜφho kompromisu.
Sepp Reitberger
KVALITA OBRAZU NA TV V▌STUPU
POÄITEK Z FILM┘ NA TV OBRAZOVCE: Z┴LEÄ═ NA NASTAVEN═
Zcela jinΘ p°edpoklady ne₧ u VGA v²stupu, kter² p°i naÜem testovacφm rozliÜenφ dodßvß obrazovΘ body s frekvencφ p°esn∞ 230 MHz, platφ pro TV v²stup. P°es S-Video nebo kompozitnφ video nenφ mo₧nΘ v ₧ßdnΘm p°φpad∞ p°enßÜet vφc ne₧ 12 a₧ 13 milion∙ pixel∙ za sekundu - ₧ßdnß zvlßÜtnφ zßt∞₧ pro techniku. Sice i tady se dajφ podle m∞°enφ rozeznat rozdφly v ostrosti, nicmΘn∞ vizußln∞ st∞₧φ n∞co zpozorujeme.
Certifikace zp∙sobuje neostrosti a Φern² okraj obrazovky
Cesta z obrazovΘ pam∞ti karty na TV obrazovku probφhß ve vφce stupnφch, jejich₧ kvalita a p°edevÜφm konfigurovatelnost je rozhodujφcφ pro obraz na televizi. Nejd°φve je pot°eba nastavit Windows XP pomocφ triku na ni₧Üφ rozliÜenφ ne₧ 800 x 600 bod∙. Pro v²stup PAL s 576 obrazov²mi °ßdky a maximßln∞ 720 body na °ßdku je tedy nutno obraz nepatrn∞ Ükßlovat - postup, kter² zp∙sobuje dojem lehkΘ neostrosti a znemo₧≥uje Φtenφ pφsmen, jejich₧ linie jsou ÜirokΘ pouze jeden pixel. Navφc certifikaΦnφ p°edpisy Microsoftu zp∙sobujφ to, ₧e kolem obrazu na televiznφ obrazovce se objevuje Φern² okraj, a to proto, aby z∙stala liÜta se spuÜt∞n²mi aplikacemi a dalÜφ prvky za vÜech okolnostφ viditelnΘ. ╚ern² rßmeΦek ruÜφ po₧itek ze sledovßnφ filmu na televiznφm p°φstroji, navφc stojφ drahocennΘ °ßdky a sloupce televiznφ obrazovky. DalÜφ p°ekß₧ku na cest∞ k televiznφ obrazovce p°estavuje proklßdan² re₧im neboli interlace u normy PAL, p°i kterΘm jsou p°enßÜeny vzßjemn∞ prolo₧enΘ p∙lobrßzky. Proklßdan² re₧im m∙₧e za to, ₧e na horizontßlnφch linkßch p°i vysokΘm kontrastu vystupuje viditelnΘ chv∞nφ o frekvenci 25 Hz. Aby toto chv∞nφ minimalizovala, pou₧φvajφ vÜechna °eÜenφ TV v²stup∙ p°φdavnΘ filtry, kterΘ dßle redukujφ vertikßlnφ rozliÜenφ. Bez mo₧nosti dalÜφ konfigurace to celkov∞ znamenß, ₧e TV v²stup dodßvß obraz sestßvajφcφ z 800 x 600 "poΦφtaΦov²ch" pixel∙ a v n∞kolika krocφch ho p°epoΦφtßvß na efektivnφ rozliÜenφ zhruba 600 x 350 obrazov²ch bod∙ a doplnφ jej Φern²m rßmeΦkem.
V²robci grafick²ch karet umo₧≥ujφ zßsahy na r∙zn²ch mφstech tohoto procesu. Vzorem nßm m∙₧e b²t t°eba nVidia. V aktußlnφm ovladaΦi Detonator pro karty GeForce i pro nForce ΦipovΘ sady se nachßzφ mo₧nost p°estavit rozliÜenφ obrazovky na optimßlnφ nastavenφ 720 x 576 (p°es Nastavenφ systΘmu - Zobrazenφ - Nastavenφ - RozÜφ°it - Grafickß karta - Zobrazit vÜechny re₧imy). V nastavovacφm dialogu ovladaΦe Nview pod bodem TV-out se dajφ postupn∞ nastavit jak velikost a poloha obrazovky, tak potlaΦenφ kmitßnφ °ßdek. Dφky tomu m∙₧e u₧ivatel zφskat z p°ipojenΘho televizoru optimßlnφ obraz.
Podobn∞ dob°e °eÜφ tuto ·lohu Matrox - minimßln∞, co se p°ehrßvßnφ videa t²Φe. V provoznφm re₧imu nazvanΘm DVDMax se na televiznφ obrazovce zobrazφ pouze video; potlaΦenφ chv∞nφ, velikost a poloha obrazovky jsou pohodln∞ nastavitelnΘ podobn∞ jako u nVidie. Pracovnφ plocha Windows se naproti tomu zobrazφ v₧dy s Φern²m okrajem a slabou ostrostφ obrazu.
OvladaΦ ATI se zdlouhav²m ovlßdßnφm overscanu
D°φve ne₧ ovladaΦ nVidia nabφzel souΦasnΘ mo₧nosti, byl ovladaΦ ATI z hlediska ovlßdßnφ rozhranφ TV-Out v°ele doporuΦovßn. V souΦasnosti vÜak jeho mo₧nosti p°i srovnßnφ s konkurencφ u₧ trochu zaostßvajφ. Optimßlnφ TV rozliÜenφ 720 x 576 nenφ u karet ATI nebo u ATI grafiky v noteboocφch pod Windows XP bohu₧el definovßno. Na v²b∞r mßme pouze 800 x 600 nebo 640 x 480. ╚ern² rßmeΦek kolem televiznφho obrazu nenφ mo₧nΘ u ovladaΦ∙ ATI zcela potlaΦit. Teprve kdy₧ v registru nastavφme novou hodnotu DWORD (HKLM - System - CurrentControlSet - Control - Video - <Enumeration Key> - 0000 - TVEnableOverscan) na "1", ukß₧e se v dialogu Vlastnosti zobrazenφ zaÜkrtßvacφ polφΦko Overscan. Jakmile polφΦko zaÜkrtneme, zv²Üφ se velikost obrazu na maximßlnφ mo₧nΘ nastavenφ a nedß se u₧ m∞nit - u mnoha televizφ je to a₧ moc dobrΘ a vφce ne₧ deset procent obrazu vßm zmizφ mimo zobrazitelnou oblast.
Integrovanß grafickß °eÜenφ od SiS a Intelu ve srovnßnφ odpadla. U stolnφch poΦφtaΦ∙ je TV v²stup k dispozici pouze p°i po°φzenφ p°φdavnΘ karty pro slot AGP, mo₧nosti nastavenφ rozhodn∞ neuspokojφ. P°edevÜφm u SiS je kv∙li tomu kvalita Ükßlovatelnosti videa znateln∞ horÜφ ne₧ u konkurence - na Üikm²ch hranßch jsou viditelnΘ schodovitΘ stupn∞. S ohledem na cenu p°φdavnΘ karty cca 30 EUR je lepÜφ v takovΘm p°φpad∞ rovnou vsadit na n∞jakou cenov∞ v²hodnou AGP grafickou kartu od Matroxu nebo kartu s Φipem nVidia.
U notebook∙ tato mo₧nost neexistuje, musφme tedy p°e₧φt i s neuspokojiv²m televiznφm obrazem. Komu skuteΦn∞ zßle₧φ na kvalitnφm televiznφm v²stupu, m∞l by asi rad∞ji hned sßhnout po notebooku s grafikou nVidia, nebo alespo≥ ATI.
OSTROST OBRAZU - TEORIE A PRAXE
JAK SE PROJEVUJ═ M╠╪EN╔ HODNOTY
OstrΘ k°ivky: Rozdφl mezi testovan²mi grafick²mi kartami, poskytujφcφmi nejost°ejÜφ, nebo naopak nejmΘn∞ ostr² obraz, je v²znamn² i pro laika. M∞°enΘ k°ivky ukazujφ pr∙b∞h signßlu jednΘ obrazovΘ °ßdky (testovacφ obraz dvou paralelnφch vertikßlnφch linek na ΦernΘm pozadφ). Ploch² pr∙b∞h signßlu u Terratec 9200SE na rozdφl od MSI 5900U nedosahuje normovanΘ ·rovn∞, co₧ se odpovφdajφcφm zp∙sobem projevφ i na neostrosti obrazu.
NeΦitelnΘ: Trpφ takΘ zobrazenφ ΦernΘho textu na bφlΘm pozadφ. Dokonce i na naÜem kvalitnφm ΦernobφlΘm monitoru jsou pφsmena rozmazanß. BarevnΘ monitory vykazujφ vzhledem ke sv²m obrazovkov²m maskßm jeÜt∞ mΘn∞ ostr² obraz.
