V rßmci naÜeho malΘho v²letu do historie poΦφtaΦ∙ a programovßnφ stojφ za to p°ipomenout si i n∞kterΘ v²roky v²znamn²ch lidφ z poΦφtaΦovΘ bran₧e, kte°φ ve svΘ dob∞ nabyli dojmu, ₧e jistΘ v∞ci ji₧ dosßhly svΘho definitivnφho stavu a z∙stanou u₧ nav₧dy nem∞nnΘ, p°φpadn∞ ₧e se jejich v²voj bude ubφrat urΦit²m, p°esn∞ specifikovan²m sm∞rem. Jak moc se soudobφ vizionß°i m²lili, posu∩te sami.
JOHN VON NEUMANN
Americk² matematik John von Neumann, autor koncepce von Neumannova poΦφtaΦe, kterß se pou₧φvß prakticky dodnes, projevil p°i formulaci svΘho v²roku - v porovnßnφ se sv²mi nßsledovnφky - a₧ nezvyklou dßvku sebekritiky, kdy₧ v roce 1949 prohlßsil:
"Vypadß to, ₧e jsme narazili na hranici toho, Φeho je mo₧nΘ dosßhnout s poΦφtaΦov²mi technologiemi. ╚lov∞k by si ale m∞l dßvat pozor na takovßto tvrzenφ, proto₧e do 5 let se obvykle ukß₧φ jako p∞knß pitomost."
Bu∩me tedy k unßhlenΘmu v²roku pana von Neumanna pat°iΦn∞ shovφvavφ, jeho nßsledovnφci Üli toti₧ ve sv²ch proroctvφch jeÜt∞ mnohem dßl.
JAK VELK╔ BUDOU PO╚═TA╚E?
Ve stejnΘm roce, kdy John von Neumann pronesl zmφn∞n² v²rok, vyÜel v americkΘm Φasopise Popular Mechanics Φlßnek o budoucφm v²voji poΦφtaΦovΘ techniky, ve kterΘm redakto°i nadnesli velmi odvß₧nou vizi:
"Zatφmco ENIAC obsahuje 18 000 elektronek a vß₧φ 30 tun, v budoucnu budeme mφt poΦφtaΦe s 1000 elektronkami, kterΘ budou vß₧it mΘn∞ ne₧ 1,5 tuny."
Co dodat? Snad jen to, ₧e tato vize se na rozdφl od ostatnφch naplnila vφce ne₧ beze zbytku v podob∞ dneÜnφch ultralehk²ch notebook∙ a PDA. Na svou dobu vÜak bylo toto prohlßÜenφ velmi odvß₧nΘ - sßlov² poΦφtaΦ ENIAC, zßzrak poΦφtaΦovΘ techniky, uveden² do provozu v roce 1945, opravdu p°enosn² poΦφtaΦ moc nep°ipomφnal.
LID╔ OKOLO IBM
Cestu IBM alias Big Blue od d∞rnoÜtφtkov²ch sΦφtacφch stroj∙ do prvnφ ligy poΦφtaΦov²ch firem dlß₧dily velmi kuri≤znφ v²roky o budoucnosti v²poΦetnφ techniky, jako nap°φklad tento z roku 1968:
"Ale... k Φemu by to mohlo b²t dobrΘ?"
Sprßvn∞ tuÜφte, ₧e se jednß o komentß° k sestrojenφ prvnφch mikroprocesor∙. P°esn² autor dnes ji₧ bohu₧el nenφ znßm, v²rok je prost∞ p°ipisovßn jednomu z in₧en²r∙ IBM. Jako jeÜt∞ v∞tÜφ vtipßlek se vÜak ukßzal Thomas J. Watson, nejdΘle ·°adujφcφ °editel IBM, kdy₧ v roce 1943 prohlßsil:
"Nemyslφm si, ₧e by na sv∞tovΘm trhu byla poptßvka po vφce ne₧ p∞ti poΦφtaΦφch."
Pan Watson velmi brzy pochopil, ₧e svou p°edpov∞∩ trochu p°est°elil, a tak sv∙j v²rok v roce 1946 pro jistotu poopravil:
"Pro pokrytφ celosv∞tov²ch pot°eb by m∞lo staΦit asi deset poΦφtaΦ∙."
Ku prosp∞ch IBM i ostatnφch poΦφtaΦov²ch firem se nakonec celosv∞tovß poptßvka po poΦφtaΦφch ukßzala p°ece jen o trochu v∞tÜφ.
POT╪EBUJEME OPRAVDU OSOBN═ PO╚═TA╚E?
Prvnφm osobnφm poΦφtaΦem, kter² nejen₧e se veÜel do jednΘ mφstnosti, ale dokonce se dal i normßln∞ p°enßÜet a postavit na st∙l, byl MIPS Altair 8800 z roku 1974. Pravd∞podobn∞ skuteΦnost, ₧e se na tomto poΦφtaΦi zatφm jeÜt∞ nedalo surfovat po internetu a hrßt Counter Strike, vedla Kennetha Olsena, spoluzakladatele firmy Digital Eqiupment Corporation, k jednoznaΦnΘmu zßv∞ru:
"Nevidφm ₧ßdn² d∙vod k tomu, aby lidΘ m∞li doma poΦφtaΦe."
Psal se rok 1977, tedy stejn² rok, ve kterΘm byl sestrojen prvnφ komerΦn∞ ·sp∞Ün² osobnφ poΦφtaΦ Apple II.
O rok pozd∞ji se na celou situaci, ovÜem z ·pln∞ opaΦnΘho konce, podφval matematik a poΦφtaΦov² v∞dec Donald E. Knuth a prohlßsil:
"Jednoho dne budeme mφt osobnφ poΦφtaΦe a budeme ₧φt normßln∞ji."
T∞₧ko °φci, jestli ₧ijeme podle p°edstav pana Knutha "normßln∞ji", nicmΘn∞ p°edpov∞∩ o vlastnictvφ osobnφch poΦφtaΦ∙ se jako jedna z mßla vyplnila naprosto beze zbytku.
DalÜφ v²rok, pronesen² "poΦφtaΦov²m expertem" Pablem Picassem, je stejn∞ podivn² jako jeho obrazy:
"PoΦφtaΦe jsou k niΦemu, dokß₧φ pouze poskytovat odpov∞di."
Nevφm, jak vy, ale jß bych dal nevφmco za poΦφtaΦ, kter² by mφsto neustßlΘho vyΦkßvßnφ na povely z klßvesnice a definovßnφ dotazu ve vyhledßvaΦi dokßzal na rovinu vybalit odpov∞di.
KDO VYNALEZL INTERNET?
╚φm to je, ₧e ameriΦtφ prezidentÜtφ kandidßti mφvajφ tak trochu problΘmy s vyjad°ovßnφm? Zatφmco z poslednφho volebnφho souboje vyÜel vφt∞zn∞ George W. Bush, znßm² sv²mi zem∞pisn²mi a jin²mi p°ebrepty, jeho sok Albert Gore zase proslul zajφmav²m v²rokem z b°ezna roku 1999.
"Vynalezl jsem internet," prohlßsil pr² tehdy o sob∞ Al Gore. Je ovÜem t°eba poznamenat, ₧e se jednß o trochu Ükodolibou interpretaci Goreova prohlßÜenφ o jeho politickΘ podpo°e p°i prosazovßnφ projektu celosv∞tovΘ sφt∞.
DalÜφ z alespo≥ prozatφm nenapln∞n²ch proroctvφ pronesl sßm vynßlezce Ethernetu Robert Metcalfe:
"Internet brzy potkß zß°iv² osud supernovy a v roce 1996 se katastroficky zhroutφ."
SkuteΦnou katastrofu pro internet dnes p°edstavuje spam a poΦφtaΦovΘ viry, jedno ani druhΘ ovÜem ani po osmi letech od p°edpovφdanΘ katastrofy nep°ivodilo zhroucenφ internetu.
A CO NA TO BILL GATES
Na zßv∞r si nechßme opravdov² klenot od osoby snad nejpovolan∞jÜφ - samotnΘho Billa Gatese, kter² m∞l v roce 1981 o pot°ebnΘ velikosti operaΦnφ pam∞ti prohlßsit: "640 KB by m∞lo vÜem staΦit."
Zatφm nenφ definitivn∞ rozhodnuto, jakΘ budou minimßlnφ systΘmovΘ po₧adavky na provozovßnφ Longhornu, ale podle p°edchozφch verzφ operaΦnφho systΘmu Windows bude nejspφÜe i tentokrßt pot°eba alespo≥ o trochu vφce ne₧ jen 640 KB RAM. Dodejme jen, ₧e Bill Gates se k autorstvφ tohoto spikleneckΘho v²roku vytrvale odmφtß p°iznat.
Radek KubeÜ
Inspiracφ pro tento p°ehled slavn²ch v²rok∙ o poΦφtaΦφch byly zejmΘna tyto strßnky:
