(Ne)slavné výroky o počítačích
Nikdy neříkej nikdy
V rámci našeho malého výletu do historie počítačů a programování stojí za to připomenout si i některé výroky významných lidí z počítačové branže, kteří ve své době nabyli dojmu, že jisté věci již dosáhly svého definitivního stavu a zůstanou už navždy neměnné, případně že se jejich vývoj bude ubírat určitým, přesně specifikovaným směrem. Jak moc se soudobí vizionáři mýlili, posuďte sami.

JOHN VON NEUMANN
Americký matematik John von Neumann, autor koncepce von Neumannova počítače, která se používá prakticky dodnes, projevil při formulaci svého výroku - v porovnání se svými následovníky - až nezvyklou dávku sebekritiky, když v roce 1949 prohlásil:
"Vypadá to, že jsme narazili na hranici toho, čeho je možné dosáhnout s počítačovými technologiemi. Člověk by si ale měl dávat pozor na takováto tvrzení, protože do 5 let se obvykle ukáží jako pěkná pitomost."
Buďme tedy k unáhlenému výroku pana von Neumanna patřičně shovívaví, jeho následovníci šli totiž ve svých proroctvích ještě mnohem dál.

JAK VELKÉ BUDOU POČÍTAČE?
Ve stejném roce, kdy John von Neumann pronesl zmíněný výrok, vyšel v americkém časopise Popular Mechanics článek o budoucím vývoji počítačové techniky, ve kterém redaktoři nadnesli velmi odvážnou vizi:
"Zatímco ENIAC obsahuje 18 000 elektronek a váží 30 tun, v budoucnu budeme mít počítače s 1000 elektronkami, které budou vážit méně než 1,5 tuny."
Co dodat? Snad jen to, že tato vize se na rozdíl od ostatních naplnila více než beze zbytku v podobě dnešních ultralehkých notebooků a PDA. Na svou dobu však bylo toto prohlášení velmi odvážné - sálový počítač ENIAC, zázrak počítačové techniky, uvedený do provozu v roce 1945, opravdu přenosný počítač moc nepřipomínal.

LIDÉ OKOLO IBM
Cestu IBM alias Big Blue od děrnoštítkových sčítacích strojů do první ligy počítačových firem dláždily velmi kuriózní výroky o budoucnosti výpočetní techniky, jako například tento z roku 1968:
"Ale... k čemu by to mohlo být dobré?"
Správně tušíte, že se jedná o komentář k sestrojení prvních mikroprocesorů. Přesný autor dnes již bohužel není znám, výrok je prostě připisován jednomu z inženýrů IBM. Jako ještě větší vtipálek se však ukázal Thomas J. Watson, nejdéle úřadující ředitel IBM, když v roce 1943 prohlásil:
"Nemyslím si, že by na světovém trhu byla poptávka po více než pěti počítačích."
Pan Watson velmi brzy pochopil, že svou předpověď trochu přestřelil, a tak svůj výrok v roce 1946 pro jistotu poopravil:
"Pro pokrytí celosvětových potřeb by mělo stačit asi deset počítačů."
Ku prospěch IBM i ostatních počítačových firem se nakonec celosvětová poptávka po počítačích ukázala přece jen o trochu větší.

POTŘEBUJEME OPRAVDU OSOBNÍ POČÍTAČE?
Prvním osobním počítačem, který nejenže se vešel do jedné místnosti, ale dokonce se dal i normálně přenášet a postavit na stůl, byl MIPS Altair 8800 z roku 1974. Pravděpodobně skutečnost, že se na tomto počítači zatím ještě nedalo surfovat po internetu a hrát Counter Strike, vedla Kennetha Olsena, spoluzakladatele firmy Digital Eqiupment Corporation, k jednoznačnému závěru:
"Nevidím žádný důvod k tomu, aby lidé měli doma počítače."
Psal se rok 1977, tedy stejný rok, ve kterém byl sestrojen první komerčně úspěšný osobní počítač Apple II.
O rok později se na celou situaci, ovšem z úplně opačného konce, podíval matematik a počítačový vědec Donald E. Knuth a prohlásil:
"Jednoho dne budeme mít osobní počítače a budeme žít normálněji."
Těžko říci, jestli žijeme podle představ pana Knutha "normálněji", nicméně předpověď o vlastnictví osobních počítačů se jako jedna z mála vyplnila naprosto beze zbytku.
Další výrok, pronesený "počítačovým expertem" Pablem Picassem, je stejně podivný jako jeho obrazy:
"Počítače jsou k ničemu, dokáží pouze poskytovat odpovědi."
Nevím, jak vy, ale já bych dal nevímco za počítač, který by místo neustálého vyčkávání na povely z klávesnice a definování dotazu ve vyhledávači dokázal na rovinu vybalit odpovědi.

KDO VYNALEZL INTERNET?
Čím to je, že američtí prezidentští kandidáti mívají tak trochu problémy s vyjadřováním? Zatímco z posledního volebního souboje vyšel vítězně George W. Bush, známý svými zeměpisnými a jinými přebrepty, jeho sok Albert Gore zase proslul zajímavým výrokem z března roku 1999.
"Vynalezl jsem internet," prohlásil prý tehdy o sobě Al Gore. Je ovšem třeba poznamenat, že se jedná o trochu škodolibou interpretaci Goreova prohlášení o jeho politické podpoře při prosazování projektu celosvětové sítě.
Další z alespoň prozatím nenaplněných proroctví pronesl sám vynálezce Ethernetu Robert Metcalfe:
"Internet brzy potká zářivý osud supernovy a v roce 1996 se katastroficky zhroutí."
Skutečnou katastrofu pro internet dnes představuje spam a počítačové viry, jedno ani druhé ovšem ani po osmi letech od předpovídané katastrofy nepřivodilo zhroucení internetu.

A CO NA TO BILL GATES
Na závěr si necháme opravdový klenot od osoby snad nejpovolanější - samotného Billa Gatese, který měl v roce 1981 o potřebné velikosti operační paměti prohlásit: "640 KB by mělo všem stačit." 
Zatím není definitivně rozhodnuto, jaké budou minimální systémové požadavky na provozování Longhornu, ale podle předchozích verzí operačního systému Windows bude nejspíše i tentokrát potřeba alespoň o trochu více než jen 640 KB RAM. Dodejme jen, že Bill Gates se k autorství tohoto spikleneckého výroku vytrvale odmítá přiznat.
Radek Kubeš

Inspirací pro tento přehled slavných výroků o počítačích byly zejména tyto stránky:
Česky  
www.earchiv.cz/i_vyroky.php3
Anglicky  
www.gdargaud.net/humor/quotescomputer.html  
www.cs.sandia.gov/~sjplimp/quotes.html  
www.yuksrus.com/quotes.html  
www.cecm.sfu.ca/personal/jborwein/quotations.html