<META NAME="description" CONTENT="╚ern² Lord: Literßrnφ server se zam∞°enφm na fantasy, sci-fi a horor. Trvale probφhajφcφ presti₧nφ sout∞₧ pro autory. Mo₧nost zve°ejn∞nφ amatΘrsk²ch povφdek.">
<META NAME="keywords" CONTENT="MP3 download zdarma free ╚ern² Lord cerny Literßrnφ server fantasy sci-fi scifi horor trvale probφhajφcφ presti₧nφ sout∞₧ pro autory mo₧nost zve°ejn∞nφ amatΘrsk²ch povφdek povidky povφdky">
<META NAME="author" CONTENT="╚ern² Lord (C) under ZOA licence">
<META HTTP-EQUIV="expires" content="15 Jun 2004 13:02:55"><TITLE>╚ern² Lord: Literßrnφ server se zam∞°enφm na fantasy, sci-fi a horor.</TITLE>
<I>"Stanislav Kubishko se narodil 14.prosince 2863 v BukureÜti. Vystudoval v Americe. PotΘ pracoval pro Ruskou v∞deckou spoleΦnost, kterß mu p°id∞lila vedenφ projektu "TIME", jen₧ se zab²val vytvo°enφm stroje Φasu. Tento projekt byl naz²vßn naivnφm, ale Kubishko v n∞j pln∞ v∞°il. Jednu dobu se uva₧ovalo dokonce o zruÜenφ dotyΦnΘho v²zkumu, jeliko₧ ve°ejnost protestovala proti vklßdßnφ takov²ch finanΦnφch prost°edk∙ do nemo₧nΘho. Kubishko byl rovn∞₧ znßm sv²m nesmyslem pro humor.<BR>
8.kv∞tna 2935 bylo sv∞tu oznßmeno, ₧e o t²den pozd∞ji (tedy 15.kv∞tna) bude s celou planetou Zem∞ konec. Zem∞ se vych²lφ ze svΘ osy a p°iblφ₧φ se b∞hem velice krßtkΘ doby natolik ke Slunci, ₧e vÜe ₧ivΘ sho°φ.Tento fakt oznßmil sv∞tu sßm americk² prezident, jen₧ byl obeznßmen °editelem NASA Thomasem Petersonenm. <BR>
VÜichni Φekali co se stane. Konec sv∞ta se blφ₧il. Ale nestal se. Na poslednφ chvφli se toti₧ poda°ilo dokonΦit projekt ,TIME' a zprovoznit n∞co jako stroj Φasu. Tento p°φstroj dokßzal zaznamenat okam₧ik a vracet se k n∞mu. Bohu₧el na poslednφ chvφli. 14 minut a 12 sekund p°ed slφben²m Armagedonem byl okam₧ik vybl²sknut. Alespo≥ ₧e tak. Od tΘ chvφle vypadal sv∞t ·pln∞ jinak."</I>
<P>
ZaΦal den! Karel PaÜtika vyb∞hl ze zßchodu a p°i tom na sebe soukal ve sp∞chu kalhoty. Po schodech se dostal k v²chodu a dobelhal k hospod∞. <BR>
"Ahoj," pozdravil p∞tici mu₧∙ u stolu, ve v∞ku kolem padesßti, kte°φ byli jeho nejlepÜφmi kamarßdy a posadil se k nim. VÜichni tady pospφchali. "Kolik piv jste dali?" ptal se Karel a p°i tom se probφral ve svΘm plnovousu. <BR>
"Jedno...pijeme druh²," odpov∞d∞l mu₧, kter² m∞l mΘn∞ vlas∙ ne₧ novorozen∞. V²Φepnφ polo₧il p°ed Karla dva p∙llitry. Pivo v okam₧iku zmizelo. <BR>
"Pitom²ch Φtrnßct minut!" pronesl PaÜtika. <BR>
"╚trnßct minut a dvanßct sekund," kdosi poznamenal. <BR>
"Houby. U₧ mßte jenom sedm minut, tak sebou ho∩te!" p°ipojil se v²Φepnφ. <BR>
"No jo, no jo. ProΦ to tenkrßt vymysleli na poslednφ chvφli? V₧dy¥ tohle nenφ ₧ßdn² ₧ivot. Jakß to byla pohodiΦka, kdy₧ jsem tady mohl pob²t Φty°i hodinky..." <BR>
"Mohlo to bejt i horÜφ. Kdyby to bylo jako ve filmech, tak bychom m∞li jednu vte°inu. Tomu se °φkß na poslednφ chvφli. Zlatejch Φtrnßct minut a dvanßct sekund," °ekl holohlav² mu₧. <BR>
"Jen₧e tv²ch Φtrnßct minut zaΦφnß tady. Tady v t²hle krßsn² hosp∙dce. M∙j den zaΦne v₧dycky na zßchod∞...nejblb∞jÜφ mφsto co jsem si mohl vybrat!" st∞₧oval si na krut² osud Karel PaÜtika. <BR>
"Kdy₧ jsi hlupßk," ozval se svalnat² chlap s knφrkem a kulat²mi br²lemi, "Φtvrt hodiny do konce sv∞ta a ty mφsto v hospod∞ sedφÜ doma na hajzlu. Hehehe." Ostatnφ se zaΦali smßt.<BR>
"Bych cht∞l vid∞t vßs...man₧elka se mnou v tuhle dobu cht∞la b²t."<BR>
"Man₧elka s tebou cht∞la b²t na zßchod∞?" pousmßl se ten s knφrkem a br²lemi, "vyzkouÜet se musφ vÜechno, zvlßÜt∞ kdy₧ je konec sv∞ta!"<BR>
"Jak² konec sv∞ta? Äßdn², jak vidφte, nebyl."<BR>
"Byl by. NaÜt∞stφ to zachrßnili."<BR>
"Zachrßnili? VidφÜ tohle? Nic se nedß stihnout..." Vrchnφ p°inesl dalÜφ piva a rozdal je vÜem p°φsedφcφm u stolu. "Je to pitom². SkuteΦn∞ pitom². LepÜφ by byl konec sv∞ta ne₧ den trvajφcφ Φtrnßct minut." Chlapi p°ikyvovali a sv²mi v²razy na tvß°i dßvali jednoznaΦn∞ za pravdu. <BR>
"Minuta a p∙l" °ekl hostinsk² a dal na st∙l ka₧dΘmu panßka, kter² byl v m₧iku splßchnut do ₧aludk∙ Ütamgast∙. <BR>
Karel PaÜtika pokraΦoval ve svΘm st∞₧ovßnφ si: "kdyby vymysleli zkrßtka stroj Φasu, co je na tom? Ale takov² nesmysl - vybl²sknout si sv∞t jako na fotoaparßtu a pak pro₧φvat t∞ch sam²ch n∞kolik minut stßle dokola. Fuj!" <BR>
"Nenφ to t∞ch sam²ch n∞kolik minut. V₧dycky jsou to ·pln∞ jin² minuty. Nem∙₧ou bejt stejn². My si p°ece pamatujeme co jsme p°ed tφm d∞lali. Tak₧e -." V tom to p°iÜlo. ╚as vyprÜel a zaΦal nov² den (tedy tak tΘ Φtvrt hodin∞ °φkali).
<P>
Panφ KriÜnovß byla "hajzlbßba", jak se lidov∞ °φkß t∞m mil²m panφm co obstarßvajφ ve°ejnß WC. Nevφm co jste si pod pojmem "hajzlbßba" p°edstavili, ale toto slovo nikdy p°φliÜ neevokovalo ideu jakΘsi baronky, Φi noblesnφ dßmy. Panφ KriÜnovß p°esto pat°ila mezi stovku nejbohatÜφch lidφ planety a to zaΦφnala doslova od hovna. Nejd°φve jφ pat°il jeden malinkat² zßchodek, kde m∞la na starost vÜe - jak vybφrßnφ pen∞z tak fekßliφ z ucpanΘ toalety. Jednou k nφ p°iÜel mladφk se slovy "dobr² den!" Na tom by nebylo samoz°ejm∞ nic zvlßÜtnφho. <BR>
Panφ KriÜnovß odpov∞d∞la jako v₧dy sv²m "na malou nebo na velkou?" <BR>
"Ani na jedno, madam," usmßl se mladφk. "Vßm to zde pat°φ?" ptal se.<BR>
"Jist∞." <BR>
"Pak mßm jistou nabφdku. Jsem zßstupce firmy na teleporty. Rßdi bychom zde nainstalovali jeden, mo₧nß dva na zkouÜku. Mßme uzav°enu smlouvu s n∞kolika vbrzku se otevφrajφcφmi restauraΦnφmi za°φzenφmi, kterΘ cht∞jφ p°i svΘm budovßnφ uÜet°it jak prostor tak finance na zßchody a prostor s tφm spojen²..." Tak se takΘ stalo. LidΘ u₧ v hospod∞ nechodili na hajzl, ale za panφ KriÜnovou. Dnes byli vÜechny fast-food-restauranty, bufety, pajzly i luxusnφ hotely nepojeny na sv∞tovou centrßlu zßchod∙, kterß zaΦφnala se Φty°mi latrφnami. Nynφ bylo latrφn zhruba na dva miliony. V∞°te, ₧e panφ KriÜnovß u₧ se v zßchod∞ nikdy nehrabala. NeΦekala, ₧e by kdy mohla takto ₧φt, ale kdy₧ jφ to osud urΦil, nevzpouzela se.<BR>
Sed∞la u sklenky brandy, jak ostatn∞ zaΦφnala ka₧d² sv∙j den. Ka₧d²ch sv²ch Φtrnßct minut a dvanßct sekund. Brandy ₧e se rßno nehodφ? S tφm by vßs nakopla... do kolena. Navφc pokud jste cht∞li n∞co v tΘto dob∞ d∞lat, nezßle₧elo na tom, kolik je hodin. Poka₧dΘ bylo ve st°ednφ Evrop∞ sluneΦn∞, t°i hodiny a dvacet sedm minut. Poka₧dΘ ho°ela v tu chvφli kancelß° prezidenta jistΘ malinkatΘ republiky. Poka₧dΘ sklapla past nad roztomilouΦk²m potkanem, jen₧ se prßv∞ prochßzel po zßsobßrn∞ potravin nejmenovanΘho restauraΦnφho za°φzenφ, kterΘ nabφzelo svΘ slu₧by rychle a v americkΘm stylu. A poka₧dΘ takΘ sed∞la panφ KriÜnovß u tΘ svΘ brandy. A doufala, ₧e se jednou opije. Jde to t∞₧ko, pokud se za Φtvrt hodiny vypit² obsah vrßtφ zp∞t do lahve. M∞la d∙vod k tomu se opφt. Prßv∞ (bylo to v ten osudn² den "konce sv∞ta") byla odmφtnuta jejφ nabφdka k s≥atku (₧enskß emancipace zaÜla jeÜt∞ dßl - ₧eny hrajφ hokej spoleΦn∞ s mu₧i na olympijsk²ch hrßch...tedy v poslednφ dob∞ se OH jaksi nekonaly...t∞₧ko n∞co takhle uspo°ßdat). Tak₧e jeÜt∞ jednou - byla odmφtnuta jejφ nabφdka k s≥atku. Po₧ßdala o ruku mladΘho krßsnΘho mu₧e, kterΘho poznala na dostizφch. On na jejφ otßzku, "proΦ si mn∞ nevezmeÜ?" odpov∞d∞l: "proto₧e jsi starß, oÜklivß a navφc smrdφÜ!" NenaÜtvalo by vßs to? Jφ ano. Co ovÜem mohla Φekat? Sice posledn∞, kdy slavila narozeniny, slavila krßsn²ch t°icet let. Ale posledn∞ slavila narozeniny p°ed dalÜφmi krßsn²mi t°iceti lety. Bylo jφ sedmdesßt osm. To je na odst°el! U₧ nenφ holt takovß Ü¥abajzna jako kdysi...
<P>
Nutno podotknout n∞kolik informacφ. Jednak ten osudn² den, kdy se Φas "zastavil", se stal p°ed t°emi lety. V∞tÜina lidφ tedy pamatuje tento okam₧ik. N∞kterΘ televiznφ stanice se sna₧φ dßle vysφlat, ale program se stßle zhorÜuje (je to jeÜt∞ mo₧nΘ?). P°ece jenom penφze v tΘto dob∞ nic neznamenajφ. P°edpov∞∩ poΦasφ je jaksi k smφchu, jeliko₧ "ka₧d² den - stejn² den." Jestli₧e mßte hlad, jednoduÜe zajdete do n∞kterΘ (tΘ nejbli₧Üφ Φi vyu₧ijete teleport) samoobsluhy. Nikdo od vßs nechce platit. Jezte! Jφdla je dost. VÜeho je dost! A nikdy neubude.<BR>
PolitikovΘ, filosofovΘ, psychologovΘ - ti vÜichni nynφ jen kecali. Usnesli se na jist²ch zßkonech, aby byl klid kdy₧ se o n∞Φem dohadujφ, ale tφm rozumnß °eÜenφ skonΦila. Nynφ se na nic kloudnΘho p°ijφt nedalo. Nebyl na to prost∞ Φas. A tak se Φekalo na chvφli, kterß snad jednou p°ijde. Nev∞d∞li, co to bude za chvφli. Nev∞d∞li, kdy ta chvφli p°ijde. Nev∞d∞li, zda ta chvφle v∙bec p°ijde. A nev∞d∞li, jestli poznajφ, a₧ ta chvφle p°ijde.
<P>
J.I.H. - to₧ inicißly mu₧e, jen₧ jako jedin² hlφdal centrßlu p°φstroje Φasu. Jinak nikdo jin². Jmenoval se Johan IdiotoviΦ Hasaak. P°ed dlouhou dobou odsud odeÜel jeho velitel se slovy "zast°el ka₧d²ho kdo sem p°ijde!" a podal mu pistol s pln²m zßsobnφkem. Johan nynφ sed∞l na ₧idli a houpal se. Na podlaze u vstupnφch dve°φ le₧ely t°i krysy, strß₧nφ pes a velitel. A zßsobnφk byl prßzdn²...
<P>
PaÜtika sed∞l na zßchod∞. "No tak Karle! Vylez odtamtud. Musφme do toho divadla," volala man₧elka. "Do divadla?" ptal se Karel. "Jo. Jdeme na Hamleta. V₧dy¥ jsem ti to °φkala." "Na Hamleta?" ptal se op∞t, "na tom jsme byli u₧ minule, ne?" "To ano. Ale jenom na prvnφ patnßctin∞. Dneska jdeme na druhou." "Prvnφ patnßctin∞? Jdi si sama," s tφm otev°el dve°e a proÜel do jinΘho pokoje. Nßsledovala ho. "Ale no tak. Taky bych Üla radÜi rovnou na celΘho." Karel se na nφ podφval nechßpav²m v²razem, "jß bych na n∞j nejradÜi neÜel v∙bec, ale kdy₧ u₧ tak na cel²ho." <BR>
"VφÜ co si °φkßm ka₧d² den?" zeptala se vß₧n∞ MaruÜ. To bylo jmΘno Karlovy lßsky, s nφ₧ ₧il ten p°edlouh² Φas.<BR>
"To skuteΦn∞ nevφm."<BR>
"╪φkßm si, ₧e bychom m∞li ten pitomej p°φstroj, co nßs posouvß nazp∞t Φasem po°ßd dokola, rozmlßtit na mal² kousφΦky."<BR>
Karel otev°el ·sta. "To si p°esn∞ °φkßm taky. Akorßt jsem se to nikdy neodvß₧il vyslovit."<BR>
"NemusφÜ to vyslovovat. StaΦφ provΘst! Co ty na to?"
<P>
SkleniΦka dopadla na zem. "Kurva drßt!" zaklela panφ KriÜnovß. Vypadla jφ z ruky sklenka, kdy₧ jako obvykle srkala brandy. U₧ toho nßpoje m∞la po krk. Nechutnal jφ. P°esto ho pot°ebovala. Nem∞la co d∞lat. NetuÜila co stihne za tak krßtk² Φas. Navφc jejφ pen∞₧nφ majetek te∩ nic neznamenal. Vlastnila mnoho nemovitostφ...akcie (ty na tom byly podobn∞ jako penφze)...pak spoustu aut...Φty°i vrtulnφky...soukromΘ letadlo (v dob∞ teleport∙ trochu na nic)... Mohla by se podφvat, co d∞lß jejφ zoologickß zahrada. Nebo nemocnice pro malΘ d∞ti, co tenkrßt nechala postavit. Panφ KriÜnovß investovala hodn∞ pen∞z na charitu. Jejφ oblφbenß Φinnost byla chodit ulicφ, zastavovat ₧ebrßky a dßvat jim klφΦky od luxusnφch automobil∙, p°epychov²ch byt∙ nebo ne tolik vkusn², avÜak p°esto oblφben² dßrek - Φern² kuf°φk s jak jinak, ne₧ pen∞zi. P°estala s tφm, jakmile zjistila, ₧e lidΘ naschvßl nosφ otrhanΘ obleΦenφ a Φekajφ na mφstech kam b∞₧n∞ chodφ, a₧ jim n∞co p°ihraje. Jeden mu₧ takto ·dajn∞ dostal Porsche, Mercedes, zßvodnφho kon∞, plaveck² bazΘn a restauraci. Nenφ to od nich podlΘ? <BR>
"Barete!!!" zavolala na svΘho sluhu. "Ano panφ?" ozval se snad jeÜt∞ rychleji ne₧ do°ekla jeho jmΘno. "U₧ nevφm co dßl." "Necht∞la by jste si poslechnout n∞jakou hudbu? Nebo se dφvat na televizi? Divadlo?" "Ne, Barete." Sluha se jmenoval ve skuteΦnosti Jean, ale p°iznejme si, ₧e takovΘ jmΘno je pro sluhu skoro a₧ trapnΘ. Proto ho p°ejmenoval na Bareta. NepolepÜil si. "Nebavφ mn∞ stßle zaΦφnat v tΘto pozici. Sedφm se sklenkou a srkßm tenhle nßpoj, pch!" "S tφm nic nenad∞lßme, madam. Nikdo si zatφm nezvyknul." "Jß si ani zvykat nechci," povzdechla. "Nechcete si zahrßt n∞jakou virtußlnφ hru?" navrhnul Baret. KriÜnovß se zvednula ze svΘho k°esla. OdeÜla do kuchyn∞. Baret stßl n∞jakou dobu zamlkle v pokoji. Pak se odhodlal a nßsledoval ji. "Madam! Ty prßÜky Vßm ned∞lajφ dob°e." Podφvala se na n∞j. "Mil² Jean," takto ho doposud nikdy neoslovila "tyhle prßÜky mi dob°e d∞lat nemajφ - majφ m∞ toti₧ zabφt." Usmßla se na n∞j. Bareta nic jen tak nevytoΦilo. "Takto hloup∞ zem°φt? Nezajφmß, Vßs, ani jestli konec sv∞ta opravdu je? Tedy m∞l by b²t?" Jeho panφ zastavila tabletku na p∙li cesty p°ed ·sty. Na chvφli ztuhla. Pak se na Bareta op∞t podφvala. "MßÜ pravdu. Ale jak to mßm zjistit? Jak mßm zjistit jestli konec sv∞ta skuteΦn∞ bude? Nebo m∞l by b²t...v₧dy¥ vφÜ." "To u₧ je na Vßs, madam." Baret si oslovenφ madam nikdy nenechal rozmluvit a panφ KriÜnovß to vzdala. Vlastn∞ u₧ nebyla ani panφ. ╪φkat ale n∞komu vdova? "Je jedinΘ °eÜenφ," pronesla, "zniΦφme ten pitomej krßm, co ho maj v Rusku."
<P>
Johan IdiotoviΦ Hasaak sed∞l na svΘ ₧idli s nohama na °φdφcφm pultu. Jako v₧dy se houpal a nudil se. Svφral pistoli a hrßl si snφ. ObΦas zφvnul. Johan byl velice hloup². Byl hloup², jako hloupost sama. Jak se to °φkß? - "kdyby hloupost nadnßÜela, lΘtal by jako ptßΦek." Za vÜechno mluvily jeho Φiny. Na rozkaz velitele sed∞l na svΘ ₧idli u₧ t°i roky a zast°elil ka₧dΘho, kdo p°iÜel - vΦetn∞ svΘho velitele. <BR>
Za dve°mi se ozvalo zask°φpßnφ. Kdosi tam byl. Hasaaka to ovÜem nijak nevzruÜovalo. Dßle si pohrßval s pistolφ a bylo k podivenφ, ₧e se n∞kdy p°ed tφm jeÜt∞ nezast°elil. "Jste si jistß, madam, ₧e je to dobr² nßpad?" kdosi pravil. "Ano Barete. Ten nejlepÜφ!" Dve°e se otev°ely a vstoupila starß hubenß ₧ena, elegantn∞ obleΦenß, a za nφ krßΦel vysok² mu₧ v ΦernΘm obleku. Äena svφrala v rukou n∞₧n∞ jako dφt∞ baseballovou pßlku. Johan vyskoΦil ze ₧idle a namφ°il na dvojici p°φchozφch svou zbra≥. Panφ KriÜnovß a Baret se zastavili a pootev°eli ·sta. NestaΦili cokoli °φci, kdy₧ Hasaak zmßΦknul kohoutek. <BR>
"Cvak, cvak" ozvalo se. Oba ztuhnuli a otev°eli ·sta jeÜt∞ vφce. <BR>
"Sakra," zahalasil Johan, "doÜly nßboje." Panφ KriÜnovß i Baret byli po°ßd ve stejnΘ pozici, jen obΦas mrkli. <BR>
"Co te∩?" polo₧il otßzku sv²m mßlem ob∞tem. <BR>
"Co takhle polo₧it tu zbra≥ a rozumn∞ se dohodnout?" navrhnul sluha. <BR>
Jeliko₧ nem∞l ₧ßdnΘ instrukce, jak se chovat v p°φpad∞, ₧e dojdou nßboje, °ekl: "Asi jo. Dohodneme se! Kdy₧ doÜly nßboje," usmßl se pitom∞ a bylo k neuv∞°enφ, ₧e p°iÜel na d∙vod proΦ pistol nest°φlφ. V tom se op∞t otev°ely dve°e. Stßl v nich Karel PaÜtika a MaruÜ PaÜtikovß. Panφ KriÜnovß a Baret se otoΦili. "Dobr² den," pozdravila panφ KriÜnovß. "Dobr²," °ekl Karel. VÜichni se nßsledn∞ otoΦili k Johanovi. <BR>
"Abychom s vßmi jednali na rovinu - chceme zniΦit tady ty p°φstroje co po°ßd posouvajφ Φas," vysv∞tloval Baret. <BR>
"Vy taky?" udiven∞ °ekla MaruÜ. <BR>
"Jist∞. Proto jsme tu. Snad jste nem∞li stejn² nßpad?" zapojila se KriÜnovß. <BR>
"Je to asi nßhoda," p°idal se Karel. <BR>
"Moment, moment!" p°eruÜil hovor Johan, "tady se nic niΦit nebude!"<BR>
"Bude," pronesl v∞cn∞ Karel. <BR>
"V tom, ale dohoda to...to...neodpoΦφvala...teda ne...nespoΦφvala...n∞jak tak," klepal se Johan. <BR>
"To je pravda," p°ipouÜt∞l sluha, "problΘm je v tom, ₧e ₧ßdnß dohoda nebyla dohodnutß." Johan nic ne°ekl jen se tiÜe posadil do svΘho k°esla. <BR>
"Pustφme se do toho!" za°vala MaruÜ PaÜtikovß a rozeb∞hla se s jak²msi kladivem proti velikΘmu poΦφtaΦi. Ostatnφ chvφli p°ihlφ₧eli, ale nakonec se takΘ zapojili. Takovou zßbavu si uniknout nenechali. P°ipojil se i Johan. Nic ho po tΘ dlouhΘ dob∞ tolik neuspokojilo. <BR>
"Mßme u₧ jenom Φty°i minuty," poznamenal Baret, dφvajφcφ se na hodinky. <BR>
"Aha," otev°el ·sta Johan "a proΦ nevyhodφme jednoduÜe pojistky?" Ostatnφ chvφli dßl niΦili. Byl ovÜem jak²si prapodivn² klid, aΦkoli lßmßnφ a trhßnφ d∞lalo nadßle velik² rßmus. VÜichni zpracovßvali informaci. Pak Baret zak°iΦel: "rychle!!!" Rozeb∞hli se, ale brzy op∞t zastavili. <BR>
"Kde jsou pojistky?" zeptal se Baret Johana. <BR>
"Vypφnajφ se tßmhle na tom poΦφtaΦi," ukßzal na mφsto, kterΘ vypadalo jako po ta₧enφ °φmsk²ch vojsk. <BR>
"Kurva," zaklel Karel "co te∩?"<BR>
"Minuta," oznßmil Baret. <BR>
"V Φem je problΘm? Vrßtφme se sem zφtra. A vypneme ty pojistky..." °ekl Gerard. <BR>
"Pravda," p°isv∞dΦil Baret. V tom vÜechny sv∞tla zhasla. Byla jen tma. Kdosi zapnul na hodinkßch iluminßtor a podφval se na Φas. <BR>
"Tak je to tady. P∞t, Φty°i, t°i dva, jedna..." <BR>
Nastal okam₧ik, kterΘho se mnozφ obßvali. Nastal okam₧ik, na kter² se mnozφ tiÜe t∞Üili. Nastal okam₧ik, kter² byl mnohokrßt sklo≥ovßn ve vÜech pßdech. Nastal okam₧ik, kter² znamenal revoluci. Nastal okam₧ik, kter² znamenal konec. A tak tedy nastal. Nastal ten okam₧ik. A nic se nestalo. Nic! Ne tedy, ₧e by se nic nestalo. N∞kdo spadnul z houpacφho k°esla a zabil se. DalÜφ jedl hamburger se s²rem a hßdal se s kamarßdem, ₧e hamburger se s²rem nenφ to samΘ jako cheesburger. A¥ u₧ se ovÜem stalo cokoli, nebylo to, co by se oΦekßvalo. Äßdn² Armagedon. Nic! ╚as plynul dßl a z°ejm∞ nevid∞l d∙vod proΦpak by takΘ ne...
<P>
Chyba! N∞co se stalo. V ten okam₧ik se p°ihodilo opravdu n∞co velkΘho. Ne tak velkΘho jako konec sv∞ta, ale p°esto velkΘho - do vÜech e-mailov²ch schrßnek p°iÜel jeden a ten sam² dopis. Nejv∞tÜφ spam v historii lidstva. Vypadal takto:
<P>
<I>"Mil² Φlov∞Φe,<BR>
a pak ₧e nemßm smysl pro humor!!! Trvalo vßm p°esn∞ - <BR>
do chvφle, ne₧ jste ten p°φstroj zastavili. Musφm Vßs zklamat. Äßdn² konec sv∞ta nebude. Je mi lφto. Byl to jen aprφlov² ₧ertφk. Jeliko₧ nedoufßm, ₧e byste m∞li vÜichni smysl pro humor, odst∞hoval jsem se tak trochu n∞kam jinam. Do jinΘho ΦasovΘho obdobφ. Ptßte se jak? Tenkrßt jsem toti₧ vymyslel stroj Φasu. Vymyslel jsem stroj Φasu a jako vedlejÜφ produkt ten nesmysl, co Φas vracφ stßle zpßtky. Nalet∞li jste mi!!!! :-) Nenφ to k smφchu? N∞kdo °ekne - 'Bude konec sv∞ta!!!!' a proto₧e mßte dojem, ₧e je p°φliÜ chytr², uv∞°φte. Sv∙j ₧ivot tomu p°izp∙sobφte...no nic. Nebudu se smßt. I kdy₧ to jinak nejde. <BR>
Tφmto chci pod∞kovat sv²m v∞rn²m kamarßd∙m - intelektußl∙m (jak jim Φasto °φkßte), kte°φ mi v tom pomßhali. Bylo jich celß °ada. A¥ u₧ °editel v²zkumnΘho projektu NASA Thomas Peterson, prezident USA Bugs Bunny (u₧ se mu prosφm nesm∞jte za jeho jmΘno, p∞kn∞ ho to Ütve :-) ) nebo celosv∞tov∞ hledan² hacker Muhammed èalif. VÜem tφmto d∞kuji. Samoz°ejm∞ ani oni nez∙stali s vßmi a takΘ se rozprchli do vÜech kout∙ Φasu, jako jß. <BR>
Na zßv∞r snad jen poznamenat - ₧ertφk∙ jsme ud∞lali spoustu! M∞sφc? A p°istßt na n∞m? Roz₧havenß koule to je...:-) A tak dßle.
<P>
S pozdravem ÜΘf projektu "TIME" Stanislav Kubishko
<P>
P.S.: Nechal jsem vßm tady jeden stroj Φasu. Ale nehledejte nßs. Stejn∞ nenajdete.
<P>
P.P.S.: Äe vßm to nedoÜlo vlastn∞ d°φv? Moje datum narozenφ je - 14.12. - Φtrnßct minut a dvanßct sekund... :-) " </I>
<P>
"Vß₧en² Karle PaÜtiko, MaruÜ PaÜtikovß, Jeane Stuarte, Natßlie KriÜnovß a Johane IdiotoviΦi Hasaaku. Jste obvin∞ni ze zniΦenφ nejdra₧Üφho, nejcenn∞jÜφho a nejd∙le₧it∞jÜφho p°φstroje, jak² byl kdy sestrojen. Stroj Φasu byl vaÜφm zap°φΦin∞nφm nadobro zprovozen ze sv∞ta. Nynφ ctihodn² soud vynese rozsudek. Postavte se!" VÜichni se v soudnφ sφni postavili. "Tak₧e rozsudek znφ takto-" nedokonΦil soudce v∞tu. Den toti₧ skonΦil. A zaΦal nov².
Taky se mi moooc lφbilo! :-)<P><HR><P><B>Poslßno</B> 2004.05.12-10:06.44 <B>od</B> Admin<P>
Vynikajφcφ Φtivß povφdka (₧e by inspirovanß dφlem Restaurant na konci vesmφru?), humorn∞ zpracovanß a s neoΦekßvan²m koncem. P°es to ale dßvßm bod∙ mΘn∞, ne₧ by si povφdka zaslou₧ila. D∙vod? ObrovskΘ mno₧stvφ pravopisn²ch chyb - Φßrky v souv∞tφch, ale hlavn∞ I/Y. Bylo toho tolik, ₧e to p°i Φtenφ opravdu ruÜilo. Opravil jsem vÜe, co m∞ praÜtilo do oka, ale urΦit∞ mi jich jeÜt∞ spousta proklouzla.<br />
Pro vÜechny: nechte si povφdku p°ed zve°ejn∞nφm jeÜt∞ od n∞koho p°eΦφst, nic tφm rozhodn∞ nepokazφte.<br />
<br />
PS: velmi se mi lφbφ n∞kterΘ v²razy, nap°φklad "nesmysl pro humor" :-)<P>
