<META NAME="description" CONTENT="╚ern² Lord: Literßrnφ server se zam∞°enφm na fantasy, sci-fi a horor. Trvale probφhajφcφ presti₧nφ sout∞₧ pro autory. Mo₧nost zve°ejn∞nφ amatΘrsk²ch povφdek.">
<META NAME="keywords" CONTENT="MP3 download zdarma free ╚ern² Lord cerny Literßrnφ server fantasy sci-fi scifi horor trvale probφhajφcφ presti₧nφ sout∞₧ pro autory mo₧nost zve°ejn∞nφ amatΘrsk²ch povφdek povidky povφdky">
<META NAME="author" CONTENT="╚ern² Lord (C) under ZOA licence">
<META HTTP-EQUIV="expires" content="15 Jun 2004 12:59:54"><TITLE>╚ern² Lord: Literßrnφ server se zam∞°enφm na fantasy, sci-fi a horor.</TITLE>
èarlatovΘ odstφny zßpadu slunce pokryly oblohu, kdy₧ Namφr Jezada usedl nad Üßlkem vroucφ ΦernΘ kßvy. SvΘ dosud mladicky pru₧nΘ t∞lo slo₧il na prachov² polÜtß° a napil se jedin²m dlouh²m douÜkem. Po jeho ·zkΘ, kostnatΘ tvß°i p°eb∞hl po₧itkß°sk² ·sm∞v. V mφstnosti von∞lo kadidlo, plßly svφce a hracφ sk°φ≥ka na oknφm rßmu vyluzovala libΘ t≤ny. Nßmirovi ₧ßci ji₧ pokojn∞ oddychovali ve svΘ lo₧nici a mistr zavolal na Salφmu, jednu ze sv²ch t°φ ₧en, aby zaΦala podßvat veΦe°i. Mistr jedl v₧dy skromn∞, ne lΘpe ne₧ jeho studenti, neb jednou z jeho zßsad bylo, ₧e skromnost a pohostinnost jsou sestry Üt∞stφ. AΦkoliv jeho sφdlo bylo sv²m zp∙sobem krßsnΘ a nahodilΘho nßvÜt∞vnφka udivilo sv²m duchapln²m p∙vabem, nebylo okßzalΘ a pompΘznφ jako palßce Üejk∙ a ajtolßh∙ v Teherßnu Φi Esfahanu a p°es svΘ p∙vaby nenutilo oΦi k obdivu. Ba prßv∞ naopak, napl≥ovalo je klidem a nabßdalo k meditaci.<BR>
Stejn∞ skromnß byla i veΦe°e. Na hlin∞n²ch talφ°φch von∞lo suÜenΘ a duÜenΘ maso, ryby i ovoce, ale vÜeho poskrovnu. Jen tak, aby mistr a jeho nejmilejÜφ ₧ena Salφma utiÜili hlad a nabrali sφlu. PryΦ byly Φasy, kdy mistr sßm sn∞dl p∙l jehn∞te. Dnes, kdy₧ prßci rukou nahradil pracφ ducha, pojedl Namφr jen duÜenΘho vrabce a peΦenou rybu. Prßv∞ se chystal zakonΦit veΦe°i granßtov²m jablkem Φi fφkem, kdy₧ tu se ozvalo silnΘ buÜenφ na dve°e.<BR>
Namφr polo₧il jablko zp∞t na tßc a ₧ena vpustila do mφstnosti drobnΘho mu₧φka s honosn²m turbanem. <BR>
"Mist°e Namφre, prosφm t∞ jmΘnem Allßha o pomoc, neb jsi jedin², kdo m∙₧e zachrßnit ₧ivot i Φest chudΘho mu₧e," padl na kolena a sepjal ruce.<BR>
"VφÜ, ₧e jmΘna Boh∙ nemajφ v mΘm dom∞ ₧ßdnou cenu. Äe jsem jen tmß°em a kacφ°em, jak o m∞ Üφ°φ v Esfahanu?" zakabonil se Namφr a svraÜt∞lΘ oboΦφ dodalo jeho obliΦeji zlov∞stn² v²raz.<BR>
"Jsou to lhß°i, m∙j mist°e! Lhß°i a zaslepenci, kdy₧ nevidφ moudrost a um∞nφ, se kter²m vykonßvßÜ svΘ prastarΘ °emeslo!"<BR>
"MΘ prastarΘ, zatracovanΘ a nenßvid∞nΘ °emeslo," pravil pomalu mistr Namφr a po jeho tvß°i projel zßhadn² ·Üklebek. "MΘ °emeslo je trnem v oku kn∞z∙ tv²ch i kn∞z∙ tv²ch nep°ßtel. Kamenoval bys mne, kdybych se s prosbou objevil u tv²ch dve°φ."<BR>
"Pak jsem tedy ztracen. Jsem zniΦen. Zruinovßn. Znemo₧n∞n. Rovnou m∞ bodni v srdce sv²m svat²m meΦem. Nikdo ne₧ mistr vym²taΦ∙ mou dceru toho dΘmona nezbavφ..." mu₧ poΦal bφt hlavou o zem a turban se mu skutßlel z hlavy.<BR>
"Co₧pak tvΘ nßbo₧enstvφ v∞°φ v duchy pouÜt∞? Co₧pak jsi nßhle uv∞°il, ₧e tv∙j B∙h nenφ jedinou bytostφ, mocn∞jÜφ ne₧ Φlov∞k? Co₧pak jsi povolil ve svΘ vφ°e?"<BR>
"OdpuÜt∞nφ! OdpuÜt∞nφ, pane m∙j, ₧e jsem kdy uv∞°il, ₧e nenφ boha krom∞ Allßha... Te∩ Beluziad snφ duÜi mΘ dcery a zniΦφ mou rodinu svou nesmazatelnou kletbou."<BR>
"Beluziad, povφdßÜ? Co₧pak jsou tvφ kn∞₧φ stßle tak neschopnφ? S Beluziadem jsem m∞l to pot∞Üenφ..."<BR>
"Vφm, mist°e, vÜe vφm a ₧ßdßm, prosφm t∞ o tvΘ slu₧by. Nikdo jin² se Beluziadovi v jeho snovΘm krßlovstvφ nedokß₧e postavit. Jen ty jej za₧eneÜ zp∞t do jeho pouÜtnφch doupat." <BR>
"Jsi blßzen, myslφÜ-li si, ₧e porazit Beluziada je tak snadnΘ. Je chytr² a znovu m∞ nepodcenφ. Navφc jsem se sv²m °emeslem ji₧ skoncoval."<BR>
"Oh, pane, pak jsem doΦista ztracen. Mß dcera v poblouzn∞nφ k°iΦela tvΘ jmΘno. TvΘ a pak jmΘno Naziah. Znφ i tob∞ to jmΘno tak cize jako m²m uÜφm?"<BR>
"Naziah..." po mistrov∞ tvß°i jakoby p°elet∞l stφn, svaly se uvolnily v dlouhΘ vydechnutφ. "Poj∩me. Tento p°φpad nesnese odkladu. Nech¥ mφ ₧ßci rßno rozjφmajφ, pokud se nevrßtφm."<BR>
Tak pravil mistr Namφr a odeÜel do sv²ch pokoj∙. Pak se zas objevil, od∞n v leskl²ch kalhotßch z hadφch k∙₧φ, v bohat∞ vyÜφvanΘ ln∞nΘ kazajce, p°es kterou p°ehodil brn∞nφ z drobn²ch krou₧k∙. Na zßdech ob°adnφ kopφ, u pasu svat² meΦ, pistoli se zßsobou st°φbrn²ch kulφ i knihu svat²ch verÜ∙, je₧ zn∞jφ vÜem dΘmon∙m jako nesnesiteln² zp∞v, jsou-li pronßÜeny bez obav, s jasnou myslφ a Φist²m srdcem. Jasnß mysl vÜak mistru Namφrovi chyb∞la.
<P>
A tak vyrazili, pan Namφr a obchodnφk Baddar, do tmy a zimy a palßc za nimi dßl svφtil jako Ü¥astn² p°φstav v nekoneΦnΘm mo°i pouÜt∞. Kv∙li zim∞ oba sundali svΘ zdobnΘ turbany a oblΘkli dlouhΘ ko₧enΘ zßpadnφ plßÜt∞ s vysok²mi lφmci, hlavy potΘ jeÜt∞ omotali pruhem lßtky jako ochranu proti drobnΘmu prachu lΘtajφcφmu s v∞trem pouÜtφ. Oba pak nasedli na velbloudy a Baddar zavolal na svΘ dva mameluky, vojßky Üt∞st∞ny, kte°φ byli jeho ochranou p°ed lupiΦi a nßjezdnφky. M∞sφc poklidn∞ plul nad jejich hlavami, kulat² a velk² jako jeho bratr, Slunce. Namφr se v jeho sv∞tle sna₧il zklidnit svΘ myÜlenky a p°ipravit se na nadchßzejφcφ boj, ale jmΘno Naziah v n∞m vyvolßvalo nejpodivn∞jÜφ obrazy a vzpomφnky, kterΘ v₧dy rozpt²lily jeho soust°ed∞nφ. Obrazy vßlky, ne te pozemskΘ, tΘ vnit°nφ, kterou musφ vybojovat ka₧d² Φlov∞k a kterou kdy₧ prohraje, ztratφ vÜe. Jestli se Beluziad sna₧φ jen o zmatenφ nep°φtele, pak se mu dφlo da°φ. <BR>
Byly to ji₧ roky, kdy naposled pozvedl svatΘ kopφ k vrhu, p°i boji v NesvatΘ vesnici. P°φliÜ mnoho hrdin∙ se tehdy utopilo ve vlastnφ krvi. Dva tucty vymφtaΦ∙ a p∙l tuctu mistr∙ se tehdy odebralo zachrßnit duÜe t∞ch uboh²ch lidφ. Zp∞t se vrßtili jen t°i. Namφr, Zahtor a Nipith. Egyp¥an Nipith vÜak v brzku padl do rukou pouÜtnφch nßjezdnφk∙. Dom∙ dorazil v p∞ti hlin∞n²ch nßdobßch. Zahtora derviÜovΘ ukamenovali. A jeho, Namφra, vyhnali z rodnΘho Esfahanu do pouÜt∞. Nebylo ji₧ vφce vymφtaΦ∙. ╚as dΘmon∙ skonΦil a Φas vymφtaΦ∙ s nφm. <BR>
Tak proΦ kn∞₧φ posφlajφ zoufalΘho otce k n∞mu? K heretikovi a zoufalci! Äe by se dΘmoni vrßtili k druhΘmu ·deru? Necht∞l si p°ipustit, ₧e by se n∞co takovΘho d∞lo, v₧dy¥ jeÜt∞ nestaΦil vycviΦit novou generaci vymφtaΦ∙. Jeho ₧ßci byli jeÜt∞ chlapci a on byl star². Beluziad nenφ nejchyt°ejÜφ dΘmon. Znal ho a znal jeho slabß mφsta. Ve svΘ sφle Φasto podce≥uje nebezpeΦφ. Hraje si na koΦku a na myÜ a riskuje. Tohle vÜak nem∞la b²t hra, byla to pomsta, boj, ze kterΘho vyjde jen jeden jako vφt∞z. <BR>
Touto myÜlenkou vypudil z hlavy vzpomφnku na Naziah a pln∞ se v∞noval koncentraci na nadchßzejφcφ boj.
<P>
<H3>Prvnφ ·der</H3>
Matka se sklßn∞la nad t∞lem nebohΘ dφvΦiny p°ivßzan²m k posteli l²kov²m provazem a lila jφ do ch°tßnu palmov² olej, kdy₧ se koneΦn∞ rozlet∞ly dve°e.<BR>
Namφr Jezada v lesklΘ zbroji, ov∞Üen² svou v²bavou a soust°ed∞n²m v²razem v obliΦeji ₧enu jedin²m gestem, jedin²m pohledem vyhnal z pokoje. "Mist°e, kdybyste..." obchodnφk se sna₧il nabφdnout pomoc.<BR>
"Vypadn∞te, nenφ mnoho Φasu. Kdy₧ jφ vidφm, mßme Φas nejdΘle do rßna," odbyl jej exorcista. Ve skuteΦnosti nedßval tΘ dφvce mnoho Üancφ.<BR>
PotΘ co vÜichni odeÜli, zapßlil Namφr vonnΘ tyΦinky, pot°el si obliΦej i ruce svatou mastφ a zabodl vym²tacφ meΦ do podlahy. Uchopil jej pevn∞ ob∞ma rukama a op°el si o n∞j hlavu. Zpam∞ti pak odrecitoval Vstupnφ verÜ.
<P>
<I>"P°ichßzφ Sv∞tlo, kde temno dlφ..."</I>
<P>
Exorcista se opatrn∞ rozhlΘdl. Bohu₧el bylo v²hodou vyzyvatele aby si zvolil zbran∞, mφsto a Φas. Namφr v∞d∞l, ₧e Beluziad dokß₧e ka₧dΘ z t∞chto v²hod obratn∞ vyu₧φt a ₧e jej m∙₧e zniΦit u₧ jen pouhou volbou mφsta. Nestalo se tak a mistr stßl v prost°ed kruhovΘ mφstnosti jakΘsi pobo°enΘ tvrze. Nikde ani ₧ivß duÜe. StarΘ gobelφny rozv∞ÜenΘ po obvodu celΘ mφstnosti pßchly hnilobou a oknem sem dopadal narudl² p°φsvit. VÜe bylo klidnΘ a opuÜt∞nΘ. Ten poklid byl Namφrovi stejn∞ nep°φjemn², jako pov∞dom². Jakou podivnou hru s nφm Beluziad hraje? <BR>
Vytasil vymφtacφ Üavli. ╚epel se leskla a ₧hnula vnit°nφm sv∞tlem, ale mφstnost p°esto i nadßle z∙stßvala tmavß a tajuplnß. <BR>
"Beluziade?" oslovil nep°φtomnΘho pevn²m hlasem mistr Jezada. Ticho mu bylo odpov∞dφ. P°eÜel k oknu a podφval se dol∙. Te∩ se mu vÜe zaΦalo vybavovat. Jasn∞ vid∞l m∙stek, z kterΘho svrhl Beluziada p°i bitv∞ o Nesvatou vesnici. Vid∞l nßdvo°φ, kterΘ se stalo osudnΘ tolika mlad²m exorcist∙m. Vid∞l i brßnu, kterou tuto tvrz naposled opuÜt∞l. Postupn∞ si domyslel kde stojφ. Mφstnost bez v²chodu. Prßv∞ zde probφhal poslednφ boj mezi Naziah a pßnem dΘmon∙ Aniamanem. Nikdy se nedozv∞d∞li jak skonΦil. Do mφstnosti nevedly dve°e. Proto ₧ili poslednφ exorcistΘ po lΘta v nejistot∞.<BR>
Odvrßtil oΦi a znovu prohlΘdl mφstnost. Zm∞nila se. Proti n∞mu te∩ stßl st∙l, nalevo pßr ₧idlφ, vpravo sk°φ≥. Nikde nikdo. Tedy na prvnφ pohled se tak zdßlo. A₧ po notnΘ chvφli si Namφr vÜiml pohybu pod stolem. <BR>
"Beluziade? Konec hry na schovßvanou. Poj∩ se bφt!" Namφrova Φepel pro°φzla vzduch ostr²m svistem.<BR>
"Beluziade, konec her! Vyzφvßm t∞, poj∩ se bφt!"<BR>
Z pod stolu vylezla sotva dvanßctiletß kupcova dcera - musela to b²t ona, podle toho, jak ji vid∞l v pokoji - a podßvala mu ·zkou knφ₧ku. "P°eΦteÜ mi pohßdku, tatφnku?"<BR>
Mistr Namφr se nadechl. Ned∞lalo mu to dob°e i kdy₧ v∞d∞l, ₧e tohle je jen snovß past na jeho mysl. P°esto m∞l ve svΘm nitru zßbrany. Ale aΦkoliv se zdrßhal, Φepel se nakonec p°eci jen zaleskla v dlouhΘm nßp°ahu. Polkl. Svist padajφcφho ost°φ. Dφvenka vyjekla ·zkostφ, ale Φepel jen roz¥ala knihu ve dvφ a rozvφ°ila dΘÜ¥ strßnek. Ze zbytk∙ knihy zaΦala stoupat pßra, pomalu se formujφc do podoby mu₧e. Mu₧e nebo dΘmona...<BR>
"Beluziade, trik s knihou je fintou na zaΦßteΦnφky. Tentokrßt hrajeÜ s mistrem." Namφr sledoval, jak p°elud dφvenky mizφ souΦasn∞ se zhmot≥ovßnφm odpornΘho dΘmona.<BR>
"Nepodcenil jsem t∞. SpφÜ ty p°ece≥ujeÜ svΘ sφly, hlupßku," propadl Beluziad v ∩ßbelsk² smφch.<BR>
Mistr se na setinu vte°iny zamyslel, pak se bleskov∞ otoΦil a instinktivn∞ vsunul rameno do neslyÜnΘho ·toku pravΘho Beluziada, kter² se jen vte°inu p°edtφm zhmotnil za jeho zßdy.<BR>
Prudkß bolest projela jeho t∞lem, jak nesvatΘ ost°φ rozseklo jeho rameno. Padl k zemi, odrazil se a pozadu se dostal z dΘmonova dosahu. Na chvφli.
<P>
<H3>Duel</H3>
Zßdy op°en o ze∩ oΦekßval mistr Namφr dalÜφ rßny s meΦem v ruce. DΘmon se vÜak po prvnφ rßn∞ zarazil. Op°el se o meΦ a pozoroval mistra s ·Üklebkem na rohatΘ tvß°i. <BR>
"Co je?" mistr se postavil a zaujal bojovΘ postavenφ.<BR>
"Zestßrnul jsi. Ale nezmoud°el..."<BR>
"PosmφvßÜ se mi? Bojuj nebo mluv, stejn∞ nemßÜ Üanci zvφt∞zit."<BR>
DΘmon se podruhΘ zasmßl. "Tohle u₧ *je* vφt∞zstvφ, chßpeÜ?"<BR>
"Mo₧nß ne, vysv∞tli to," mistr pronßÜel tato slova skßlopevn∞ a bez zßjmu, oba vÜak v∞d∞li, ₧e dΘmonovi nerozumφ.<BR>
"Copak jsi zapomn∞l na Naziah? Z tΘhle mφstnosti odejde pouze jeden z nßs."<BR>
"To vφm. Kdy₧ t∞ zabiju, m∙₧u odejφt."<BR>
"Blßzne, pochopφÜ brzy. Te∩ do st°ehu!"<BR>
"En garde!"<BR>
Namφr zkusil obratn² ·der na dΘmonovy nohy, ale ten n∞co takovΘho oΦekßval. Zk°φ₧ili meΦe a zas od sebe odstoupili. DΘmon vÜak v m₧iku zahßjil p°ekvapiv² silov² ·tok na t∞lo. Namφr obratn∞ odklonil jeho Φepel a protoΦil se mu za zßda. Ne₧ vÜak staΦil za·toΦit, musel odklonit dalÜφ dΘmon∙v ·tok, tentokrßt z otoΦky. Pak op∞t ud²chan∞ odstoupili. <BR>
DalÜφ mistr∙v ·tok vedl na prav² bok, jak Beluziad byst°e odhadl. Nepost°ehl vÜak pravou pointu ·toku a tak se velmi podivil, kdy₧ jej do ₧eber kopla okovanß bota. Rozzu°en∞ sekl meΦem po mistrov∞ hlav∞, ale promßchl. Po tΘto zteΦi op∞t odstoupili.<BR>
"ZlepÜil jsi styl, ne nadarmo ti °φkajφ mistr," Beluziad t∞₧ce oddychoval, dßval si vÜak zßle₧et, aby mu sok rozum∞l ka₧dΘ slovo.<BR>
"Tys nikdy nebyl dobr²m Üermφ°em. Musel jsi tvrd∞ trΘnovat od naÜeho minulΘho setkßnφ."<BR>
"Ani netuÜφÜ jak tvrd∞," uÜklφbl se dΘmon.<BR>
"Mluvil jsi o Naziah. VφÜ, kdo tenkrßt vyhrßl?"<BR>
"Vφm."<BR>
"Poslouchßm. A prosφm, nesna₧ se lhßt, abys mi sebral odhodlßnφ. VφÜ, ₧e by to bylo spφÜ trapnΘ, ne₧ ·ΦelnΘ."<BR>
"Vyhrßla Naziah," dΘmon si vychutnßval p°ekvapenφ v mistrov∞ tvß°i.<BR>
"Co₧e? Jak? ProΦ se nevrßtila?" Mistr se zmohl k t∞mto otßzkßm a₧ po dlouhΘ chvφli prßzdn²ch pohled∙ a bou°liv²ch myÜlenek.<BR>
"A co kdy₧ se vrßtila? Co kdy₧ jφ ukamenovali jako Zathora? Zapomn∞l jsi na osud sv²ch p°ßtel?"<BR>
"Ah... Ano, mßÜ pravdu. Je tedy mrtvß?" <BR>
"Nestarßm se o lidskΘ zßle₧itosti i kdy₧..." DΘmon nedo°ekl, do b°icha se mu zabodlo ritußlnφ kopφ.<BR>
"Promi≥, ale tohle nenφ fΘr zßpas," °ekl Namφr a rozb∞hl se na dΘmona s meΦem v ruce.
<P>
<H3>VelkΘ finßle</H3>
DΘmon si vytrhl kopφ a s jeho zbytkem se narychlo postavil fanatickΘmu ·toku. Odvrßtil ho jen s problΘmy. Z jeho b°icha a levΘho pa°ßtu se valila hustß, bublavß krev. MeΦ mu upadl do prachu.<BR>
Mistr se jeÜt∞ v nßp°ahu otoΦil a ost°φ meΦe roz¥alo dΘmonovi prav² bok. Sotva se zmohl na blok torzem kopφ. DalÜφ ·toky ho jen zasypßvaly. Podlomila se mu kolena a padl na zem. Namφr do nehybnΘho t∞la zabodl meΦ a odpotßcel se ke zdi zmo₧en a₧ p°φliÜ dlouh²m bojem. S Beluziadem byl konec.<BR>
Mistr mßlem upadl, kdy₧ si uv∞domil, ₧e si dΘmon vytahuje meΦ ze zad a vrhß se na n∞j. SkoΦil po nesvatΘm ost°φm a v kleΦe se pokusil odvrßtit ·tok. Jeho vφra vÜak nebyla dost pevnß. MeΦ se zlomil a on upadl obliΦejem do prachu. ╚ekal smrt.
<P>
"Slabochu. Jste vÜichni stejnφ. I nejpevn∞jÜφ mysl se jednou zlomφ. I nejv°elejÜφ srdce okorß. Usnul jsi na vav°φnech, stejn∞ jako Naziah, kdy₧ jsem jφ zabφjel. V∙bec netuÜila, ₧e te∩, kdy₧ m∙₧e ven z mφstnosti bez dve°φ, m∙₧e i n∞kdo jin² dovnit°. Pod°φzl jsem jφ hrdlo a ona se jen p°ekvapen∞ otoΦila. M∞l jsi pravdu, tohle nebyl fΘr boj. Nemohl jsi vyhrßt. Promi≥. A sbohem!" DΘmon se rozp°ßhl svat²m meΦem. Namφr se odhodlal a s vyp∞tφm sil si rychl²m pohybem zarazil zbytek dΘmonskΘ Φepele do hrdla. P°ed oΦima se mu zatm∞lo, ale rukou bodal do svΘho t∞la jeÜt∞ hodnou chvφli.
<P>
Otev°el oΦi. Le₧el na zemi v mφstnosti, kde nebyl ₧ßdn² v²chod. Kus od n∞j le₧el dΘmon Beluziad a zvracel krev. Hrdlo m∞l rozbodanΘ Φepelφ. Z Namφrova t∞la tekly proudy krve. Nahmatal zlomenΘ kopφ, op°el se o n∞j a postavil se. Odbelhal se k Beluziadovi. <BR>
"Vstßvej, brachu. MyslφÜ, ₧e jsem skuteΦn∞ takov² hlupßk? Äe jsem netuÜil, ₧e to celΘ je lest? Äe nevφm o tvΘ p°φtomnosti v mΘm t∞le? Äe se mi nevybavφ tvoje tvß° v₧dy, kdy₧ pomyslφm na Naziah? Vφm, ₧e ₧ijeÜ jen dφky vzpomφnce na ni. Vφm o co ti Ülo v tΘhle bitv∞. Cht∞l jsi zφskat kontrolu nad m²m t∞lem. Jen₧e jß jsem byl v₧dycky ten lepÜφ z nßs dvou, vφÜ? NevyÜlo ti to. Tvoje touha je p°φliÜ hlasitß. Sßm ses uzamknul do v∞zenφ, drah² Beluziade."<BR>
Pomohl dΘmonovi vstßt a spoleΦn∞, jako jeden mu₧ vyrazili k v²chodu, kter² se tu z niΦeho nic objevil. <BR>
"Kdy tohle skonΦφ?" zeptal se zmaten∞ Beluziad.<BR>
"A₧ zapomenu na Naziah. Pak budeÜ zniΦen."<BR>
"A kdy₧ vyhraju?"<BR>
"To je ta druhß mo₧nost. Uvidφme p°φÜt∞."<BR>
Oba odeÜli pr∙chodem. Jak odchßzeli, op∞t se z nich stal jeden.
Tedy, jß smekßm. Tohle byla fakt sφla(v dobrΘm slova smyslu) Siln² zaΦßtek, super souboj(u t∞ch moje pozornost leckdy ochabuje-u tohohle ale ne) a v²bornß pointa. <br />
Ale abych si taky troÜku rejpnul-slovo "ch°tßn" mi k dvanßctiletΘ dφvce moc nesedφ:-):-)<P><HR><P><B>Poslßno</B> 2004.03.06-14:06.43 <B>od</B> Jan ZajiCzech<P>
