<META NAME="description" CONTENT="╚ern² Lord: Literßrnφ server se zam∞°enφm na fantasy, sci-fi a horor. Trvale probφhajφcφ presti₧nφ sout∞₧ pro autory. Mo₧nost zve°ejn∞nφ amatΘrsk²ch povφdek.">
<META NAME="keywords" CONTENT="MP3 download zdarma free ╚ern² Lord cerny Literßrnφ server fantasy sci-fi scifi horor trvale probφhajφcφ presti₧nφ sout∞₧ pro autory mo₧nost zve°ejn∞nφ amatΘrsk²ch povφdek povidky povφdky">
<META NAME="author" CONTENT="╚ern² Lord (C) under ZOA licence">
<META HTTP-EQUIV="expires" content="15 Jun 2004 12:56:09"><TITLE>╚ern² Lord: Literßrnφ server se zam∞°enφm na fantasy, sci-fi a horor.</TITLE>
<B>"Logika vysv∞tlφ vÜe, a₧ na malΘ nesrovnalosti, kterΘ se vysv∞tlit nedajφ."<BR>
</CENTER>
<P ALIGN=RIGHT>Viktor Farkas</P></B>
<P>
Chlapec se zalykal vlastnφ krvφ. Krk mu dusil rezav² °et∞z a ruce m∞l zmodralΘ od t∞sn²ch pout. Kopanec pod ₧ebra a hrubΘ "Pohni se, prase" ho p°inutilo kádalÜφmu poklusu. U₧ p∙l dne nepil nic jinΘho ne₧ vlastnφ krev. Neholenß Φelist sklapla a p°ekousla dlouhou armßdnφ cigaretu. èlachovitß ruka trhla °et∞zem. P∞t pßr∙ nohou se dalo do poklusu. <BR>
"Jen tßmhleten kopec a jsme tam," mu₧ sáhodnostφ ser₧anta vyplivl slepenec tabßku a slin a zkontroloval mu₧stvo.<BR>
T°i vojφni, kdysi chlouba, nynφ spφÜ ostuda cizineckΘ legie na n∞j m₧ourali proti ostrΘmu pouÜtnφmu slunci. Sp∞chajφcφ arabsk² chlapec, svßzan² °et∞zem vypadal p°inejmenÜφm stejn∞ bφdn∞.<BR>
"Svin∞. My tßhnem kvΘry a von nßs jeÜt∞ zdr₧uje." Kopanec do ₧eber.<BR>
"Amen," ozvalo se zámu₧stva. Neholen² vojßk p°istoupil káArabovi. Ten se tisknul kázemi, oΦekßvajφce dalÜφ bitφ. Pφsek se rozvφ°il jak do n∞j dopadl masivnφ ₧elezn² kulomet. <BR>
"To je tvoje zßt∞₧, pohane," °ekl vojßk. Sirka zákoutku jeho ·st se p°esunula na druhou stranu. <BR>
Zase bezeslova klusali. ZaprßÜenΘ modrΘ uniformy vázßplav∞ ₧lutΘho pφsku. Petite, Gargine, Hubert a Pierre. Sami sob∞ p°ipadali jako k°i₧ßci. Daleko od domova, váneznßmΘ a nehostinnΘ zemi. TuaregovΘ je stßhnou zák∙₧e za ₧iva, pokud se jim dostanou do rukou. Na druhΘ stran∞ anonymnφ hlas záamplionu: "Deserters will be shot." Smrt mß mnoho podob. Tenhle Arab jim za°φdil vodu na pßr dnφ a bezpeΦnou cestu ven zájednoho pekla. Ale prßv∞ jeho prost°ednictvφm se dostali do pekla jinΘho. HorkΘho, plamennΘho a stejn∞ pekelnΘho.
<P>
Kopec p°ed nimi rostl a zφskßval rozm∞r poslednφ p°ekß₧ky. Gargine p°es rameno zpozoroval mraΦno prachu na obzoru. TuaregovΘ. "Pohn∞te se, svin∞," povzbudil svoje spolubojovnφky a sßm se p°inutil jeÜt∞ vφc zrychlit. P°esn∞ tak b∞hal jako dφt∞ po DaumierrskΘm bulvßru sánovinami. Krßsn∞ Φasy. <BR>
Ze sn∞nφ ho vytrhl hluk. "Bastardi!" Hubert vytrhl Arabovi zánemyt²ch rukou kulomet a zalehl do pφsku. <BR>
"KaÜli na to, Hube!" Gargine vid∞l, ₧e morßlka upadß. <BR>
Hubert zatφm roztoΦil kliku. S trhav²m rykem opouÜt∞ly kulky hlave≥. Ne dlouho. Po chvφli se ozvalo dutΘ cvaknutφ. Nßboj se vzp°φΦil váhlavni a zbra≥ explodovala. Hubert se za straÜnΘho °evu vrhl na zßda a záoΦφ se mu °inuly slzy. Jak dopadaly, sotva zasyΦely na rozpßlenΘm pφsku.<BR>
"'dele!" Gargine zφral na pah²ly, kterΘ zbyly záHubertov²ch rukou. Hubert °val. ╪val h∙° ne₧ zvφ°e. Dlouh², tßhl² °ev mrazil krev vá₧ilßch. Petite a Pierre ho popadli ka₧d² za jedno rameno a vlßΦeli ho za sebou. Gargine dorazil kávrcholu a cht∞lo se mu breΦet. Za kopcem se nachßzela pφskem zavßtß, opuÜt∞nß vesnice. Zlostn∞ kopl do arabskΘho mladφka takovou silou, ₧e mu jist∞ zlomil pßr ₧eber. Zachrßnit je mohl u₧ jen zßzrak.
<P>
Pierre a Petite snßÜeli ran∞nΘho do vesnice. Gargine obhlφ₧el domy. Noc se blφ₧ila. KoneΦn∞ n∞co spokojen∞ zamumlal a veÜel do prostornΘho, nepobo°enΘho a ΦßsteΦn∞ za°φzenΘho domu. Huberta ulo₧ili na postel a sami koneΦn∞ ulehΦili ramen∙m od sv²ch puÜek. Pierre rozd∞lal ohe≥, Petite vyrazil na kopec sledovat postup Tuareg∙. Gargine si vzal do parßdy Araba. <BR>
"Tak tys myslel, ₧e se nßs zbavφÜ, kdy₧ nßs bez vody zavedeÜ do liduprßzdn² vesnice?" neskr²val hn∞v a vákoutku duÜe se cφtil dob°e, kdy₧ vid∞l, jak se mladφk bojφ dalÜφch ·der∙.<BR>
"Kuli hßga ghßbit!"vyk°ikoval Arab.<BR>
"No ne°ikej," záka₧dΘ strany dostal facku.<BR>
"Allßhu Aalßm."<BR>
Gargine mu ve vzteku mlßtil obliΦejem o ze∩. Nßhle p°estal. Zastavil se. Odstoupil. <BR>
"To ti staΦφ," °ekl a vytßhl sv∙j d∙stojnick² revolver. P°ilo₧il mu jej na spßnek a pomalu stiskl. Kohoutek se natßhl, bubφnek otoΦil a zbra≥ vyst°elila. Nßboj se z°ejm∞ zastavil váchlapcov∞ hlav∞, ven nevylet∞l. <BR>
Chlapcovo t∞lo sádφrou váhlav∞ se pomalu svezlo po zdi. "Tak, a je o starost mφ≥," Gargine zasunul revolver a p°isedl si káohni.<BR>
"Co sánφm?" Pierre se oΦividn∞ bßl spßt váp°φtomnosti mrtvΘho. Gargine to tuÜil.<BR>
"Klidn∞ si ho poh°bi, jesli ti de jen vo tohle. Nebo ho vyho∩ ven, m∞ je to fuk. A jemu u₧ asi taky."<BR>
Pierre se zvednul, p°ehodil si t∞lo p°es rameno a bezeslova odeÜel.
<P>
Kdy₧ se vrßtil Petite, byl u₧ zpßtky. T∞lo zahodil za d∙m. Necht∞l se obt∞₧ovat zbyteΦnou pracφ, jak °φkal. Zase sed∞li okolo ohn∞ se popφjeli. Petite se v°φtil do domu zad²chan² ale sá·sm∞vem. "OdeÜli!" t∞₧ko popadal dech. "TuaregovΘ jsou pryΦ," Üiroce gestikuloval a smßl se od ucha káuchu. "Äijem!"<BR>
Gargine tolik neradoval. "Zatφm, Petite, zatφm..." To nikomu nijak nedodalo a tak to prost∞ p°ijali jako informaci a pokroΦili kádalÜφmu bodu programu. <BR>
"Jak sáhlφdkama, ser₧ante?" Pierre se zkusmo otßzal. <BR>
"Ka₧dej Φty°i hodiny. ZaΦneÜ ty, kdy₧ se tak blb∞ ptßÜ." <BR>
Pierre jeÜt∞ chvφli remcal, ale pak si p°ehodil kvΘr p°es rameno a vyÜel ven. Byla studenß noc. Foukal pouÜtnφ vφtr, kter² dokß₧e mrazit a₧ na kost a ani legionß°skß uniforma proti n∞mu nic nezm∙₧e. Byla straÜnß zima, ale Pierre se neodvß₧il venku rozd∞lat ohe≥. Op°el se zßdy o ze∩ a dφval se na nebe.<BR>
Uvnit° se zatφm ulo₧ili ke spßnku. Gargine i Petite spali na zemi, Hubert, jeho₧ stav se b∞hem dne nijak nezm∞nil a stßle nebyl sto vypravit ze sebe ani slovo, na posteli. O p∙lnoci st°φdal Petite, o ΦtvrtΘ Gargine. U₧φvali si noΦnφho klidu a brzy vÜichni t°i upadli do hlubokΘho, bezesnΘho spßnku.
<P>
Gargine spal klidn∞. ZálaskavΘ temnoty ho probudil a₧ vzdßlen² v²st°el. JeÜt∞ chvφli le₧el a naslouchal ne₧ ho p°eruÜilo Petitovo lomcovßnφ. Vstal, po tm∞ naÜmßtral zbra≥ a Φekal.<BR>
"Rychle, pane, venku se st°φlφ!" za°val na n∞ho Petite. <BR>
"Dej sem tu lampu. Kde to je? A kdo?" Gargin∙v hlas barvilo rozΦilenφ. TuaregovΘ! NaÜli je a Φekali na noc. M∞lo ho to napadnout. Nem∞li chodit spßt. M∞lo to p°ece b²t ·pln∞ jinak!<BR>
"Nevim, pane. Nic jsem nevid∞l. Nedokß₧u si to vysv∞tlit. Jako ost°φ₧, v₧dy¥ m∞ znßte, ne?"<BR>
Gargine polkl a zadusil vztek na toho ÜpinavΘho Φerva, kter² pravideln∞ poruÜoval svatou povinnost chrßnit ostatnφ. Jsetli za to majφ vÜichni zem°φt, zem°e Petite prvnφ.<BR>
"Kde je Pierre?"<BR>
"èel to obhlφdnout."<BR>
Tu je p°eruÜil op∞t tßhl², srdceryvn² °ev, p°esn∞ takov², jako kdy₧ odpoledne urval Hubertovi kulomet ruce. Nastra₧ili uÜi a vyrazili ven. Gargine se t°ßsl. Nev∞d∞l jestli hr∙zou nebo studen²m pouÜtnφm v∞trem. Ale t°ßsl se jako osika. Za chvφli zpozorovali volajφcφho Pierra. Jeho hlas se topil vátom hroznΘm jekotu, kter² ani po Φase neztrßcel na sφle.<BR>
"Tady, pane!" k°iΦel ze vÜech sil Pierre.<BR>
Dorazili na plßcek mezi domy. ObliΦejem kázemi tu le₧elo t∞lo váuniform∞. Hlavu m∞lo provrtanou kulkou. Revolver le₧el o kus dßl. Gargin∙v d∙stojnick² revolver!<BR>
"Bo₧e m∙j, to je Hubert!" <BR>
"Jo, pane, musφ to bejt von. Podivejte na ty ruce."<BR>
"Jak se mohl ale sán∞Φφm takov²m", Gargine ukßzal na oho°elΘ Hubertovi ruce váseÜkva°enΘ uniform∞, "zast°elit?"<BR>
Tenhle fakt zatφm nikomu nedoÜel. ╪ev neutichal, p°esto₧e Hubert∙v mozek byl z°ejm∞ ji₧ dobu mimo jeho hlavu. N∞co tu nehrßlo a vÜem zátoho naskakovala husφ k∙₧e. Gargine koneΦn∞ otoΦil t∞lo. Hubert∙v bolestφ zkroucen² obliΦej se uvolnil. ╪ev utichl, vyt°eÜt∞nΘ oΦi se obrßtily vásloup. Gargine mu ud∞lal k°φ₧ek na Φelo a potom t∞lo op∞t polo₧il. Tak zem°el Hubert. Nßstroj jeho zkßzy, Gargin∙v d∙stojnick² revolver nechali le₧et u potrhan²ch zbytk∙ jeho rukou. Vφtr mu Φasem navrÜφ hrob.
<P>
Sesedli se okolo ohn∞. Pierre p°ilo₧il do ₧hav²ch uhlφk∙ a brzy se objevily prvnφ plameny. Gargine vytßhl lßhev Calvados, kterou m∞l jeÜt∞ záFrancie a celß ta lΘta ji st°e₧il pro chvφli, kdy bude mφt dost pen∞z aby odeÜel zálegie. Dnes vÜak nemohli sed∞t na sucho. <BR>
"Hr∙za," Petite se pok°i₧oval. "Pßnb∙h sánφm."<BR>
"SlyÜel jsem o chlapech, kte°φ p°e₧ili kulku do hlavy," Gargine necht∞l nechßvat zßhadu otev°enou.<BR>
"Jo, ÜΘfe? A o chlapech co si pro₧enou kulku hlavou kdy₧ maj mφsto rukou karbanßtky jste taky slyÜel?" Pierre vybuchl vzteky. Gargine vlastn∞ nechßpal o co mu jde.<BR>
"Klid, i to se dß vysv∞tlit," zkouÜel to "T°eba ho dostali TuaregovΘ a takhle ho popravili..."<BR>
"Vytßhli ho zápostele a nßs nechali spßt?" Pierre se zßhady zas tak lehce vzdßt necht∞l. "A myslφte, ₧e i kdyby to ud∞lali, vpßlφ mu rßnu do hlavy?"<BR>
"MßÜ mo₧nß pravdu. Ka₧dopßdn∞ si musφme dßvat pozor a odejφt jak jen to p∙jde."<BR>
Mu₧i se bßzliv∞ rozhlΘdli po stφnech okolo. Do svφtßnφ u₧ nikdo oka nezamhou°il.
<P>
Rßno vÜe vypadalo mΘn∞ d∞siv∞. Je normßlnφ, ₧e vojßk neunese svΘ zmrzaΦenφ a rad∞ji si vezme ₧ivot. Pokud nemßte ruce a Üt∞stφ, m∙₧ou b²t okolnosti tohoto odchodu pon∞kud zvlßÜtnφ. Nßhoda ovliv≥uje nßÜ ₧ivot velkou m∞rou a takovΘ v∞ci jako vΦerejÜφ noc se prost∞ n∞kdy stßvajφ. Alespo≥ Gargine a jeho mu₧i si tuto myÜlenku vnutili. A te∩, kdy₧ jφ v∞°ili, mohli se pustit do p°φprav na odjezd. Z∙stat zde se toti₧ stßle nikomu necht∞lo. <BR>
Hlavnφm problΘmem byla voda. Jejφ nalezenφ bylo nezbytnΘ pro p°e₧itφ vápouÜti a jestli zde d°φve ₧ili lidΘ, vodu tu mφt museli. VÜichni proto rßno vyrazili hledat. Te∩ vlastn∞ byli rßdi, ₧e Hubert odeÜel. Nikdo tak sámrzßkem nemusel z∙stßvat a vÜichni se mohli soust°edit na prßci. Gargine na tohle tΘma dokonce pßrkrßt zavtipkoval. <BR>
Prßce jim Üla dob°e od ruky. Vápoledne u₧ jim zb²val jedin² blok dom∙. V²sledky vÜak byly mizivΘ. VácelΘm m∞st∞ naÜli jen t°i barely vody, kterß navφc byla tak starß, ₧e se nikomu necht∞lo do jejφ konzumace. <BR>
A pak ji koneΦn∞ naÜli. Vájednom zádom∙ narazili na sklep. Jak sánabit²mi zbran∞mi sestupovali po letit²ch schodech, cφtili jak sáka₧d²m krokem okolo nich p°ib²vß vlhkosti. Dorazili do nevelkΘ kulatΘ mφstnosti sávelkou studnou uprost°ed. Bylo zde p°φjemn∞ chladno a proto se rozhodli p°esunout sv∙j hlavnφ stan prßv∞ sem. Na dno studny nebylo vid∞t. Pierre do nφ hodil kßmen a po chvφli se skuteΦn∞ ozvalo Üplouchnutφ. U studny byl i provaz. Zb²valo jedinΘ - spustit n∞koho na provaze dol∙ a nabrat kanistr∙ vodu. Losovali. Los padl na Pierra. Ten se nechal ovßzat provazem a Gargine sáPetitem jej potΘ spustili do ΦernoΦernΘ tmy. <BR>
Za chvφli se ze dna oz²val Pierr∙v vesel² k°ik. "Je tu po kolena nßdhern², Φist² vody. Ksakru, tohle je nßdhera!" Gargine a Petite se div neobjali. Ser₧ant hned sßhl do nßprsnφ kapsy a vytßhl lahvinku Calvados. P°ipili si a Φekali na Pierr∙v signßl. <BR>
Tak postupn∞ naplnili vÜechny t°i barely Φistou vodou a sami se napili do sytosti. U₧ byl veΦer, kdy₧ se umytφ a napitφ (vodou i calvadosem) vraceli zp∞t na povrch, do sluncem rozpßlenΘho m∞sta. <BR>
"Zφtra odejdem." Gargine neskr²val radost.<BR>
"èkoda, ₧e se toho nedo₧il Hubert," Petite se ot°ßsl p°i vzpomφnce na vΦerejÜφ noc. Moc se mu vÜak od vody necht∞lo. <BR>
"T°i dny na zßpad by m∞lo b²t m∞sto. Odtamtud se dostaneme zp∞t do Francie snadno." <BR>
"Tam dole <B>je</B> cesta dßl," vyhrknul Pierre do jejich rozhovoru.<BR>
"Jak to myslφÜ, dßl?" Gargine byl na Pierra u₧ po°ßdn∞ naÜtvan², proto₧e do jejich ₧ivota stßle tahal ty nevysv∞tlitelnΘ drobnosti, kterΘ ₧ivot prost∞ provßzejφ. <BR>
"Je tam cesta."<BR>
"Nesmysl, mo₧nß podzemnφ °eka, ale cesta..."<BR>
"Je tam, vid∞l jsem ji," Pierre si trval na svΘm.<BR>
"No a? Rßno odjφ₧dφme."<BR>
Odchßzeli spßt sávelk²mi plßny. KoneΦn∞ se pro n∞ situace zlepÜila. I kdy₧ ne vÜichni spali klidn∞.
<P>
Nedr₧eli hlφdky. Nev∞d∞li proΦ, ale m∞li tam ve sklep∞ pocit bezpeΦφ. I kdyby se TuaregovΘ vrßtili, museli by prohledat celΘ m∞sto, ne₧ by je naÜli. A to by jim jist∞ trvalo celou noc. <BR>
Garginovi se vÜak zdßly podivnΘ sny. Zdßlo se mu, ₧e se prochßzφ po DaumierrskΘm bulvßru a roznßÜφ se sv²m p°φtelem noviny. LidΘ chodili okolo a usmφvali se. Nßhle vÜak jejich obliΦeje ztrßcely tvar a formu, m∞nily se a nakonec se rozmazaly do t∞lov²ch beztvar²ch flek∙ ve v²Üce hlavy. Pomalu jej obstoupili a sahali po sv²ch aktovkßch nebo kabelkßch. Jimi ho potom bili a on zas slyÜel ten straÜn² jekot mrazφcφ do morku kostφ. Tentokrßt vÜak ze svΘho hrdla.<BR>
Otev°el oΦi, ale váuÜφch mu stßle zn∞l ten straÜn² zvuk. A₧ po n∞jakΘ chvφli si uv∞domil, ₧e nejde o doznφvßnφ snu, ale o krutou realitu. Zapßlil petrolejku a rozhlΘdl se. Petite se takΘ probudil. Pierre nebyl na svΘm mφst∞. <BR>
"Rychle, zbran∞!" Petite mu okam₧it∞ podßval puÜku. VyskoΦili zápod celt a tiÜe naslouchali. <BR>
"Ze studny!" Gargine p°ivßzal provaz kápevnΘmu balvanu a zaΦal Üplhat dol∙. Kdy₧ slezl, houkl na Petita. ╪ev najednou umlkl jako kdy₧ utne. <BR>
Pov∞sil si petrolejku na bajonet a brodili se vp°ed n∞Φφm, co vskutku vypadalo jako zatopenß cesta. Chodba byla z°ejm∞ dob°e dlß₧d∞na, ale dla₧bu váΦernΘ vod∞ nevid∞li. èli dßl sáoΦima otev°en²ma. UÜli nejmΘn∞ p∙l kilometru. Chodba vedla stßle rovn∞ a stav vody se takΘ nem∞nil a i kdy₧ vánohßch ji₧ cφtili ·navu, nemohli °φct, ₧e by se cφtili vysφleni. Tu Gargine o n∞co zakopl. Ve vod∞ nahmatal puÜku. Vytßhl ji a ukßzal Petitovi. <BR>
"Pierrova," konstatoval Petite.<BR>
Bodali bajonety p°ed sebe a sna₧ili se najφt n∞co vφc. Netrvalo dlouho a Gargine naÜel dalÜφ v∞c. Bylo to t∞lo a ob∞ma bylo jasnΘ Φφ. Vytßhli Pierra a pokusili se o jeho o₧ivenφ. Marn∞. <BR>
"To je hnus," Gargine si odplivl. <BR>
Petite se tiÜe modlil. Pak si Pierra p°ehodil p°es rameno a vyrazili zp∞t. Nßhle si vÜak Gargine povÜiml n∞Φeho Φemu ani necht∞l v∞°it. Chyb∞lo mßlo aby vyk°ikl. Pierre h²bal rty! Trhnutφm zastavil Petita a p°itiskl svΘ ucho káPierrov²m rt∙m. <BR>
Mezi nesrozumiteln²mi hlasy nßhle uslyÜel: "Jedinß ... jedinß cesta ven .... ven je dovnit° ... Jedinß mo₧nost ... p°e₧φt ... p°e₧φt je smrt." Pierre domluvil.
<P>
"Jedinß cesta ven je dovnit°?" Gargine chodil vákruhu a p°em²Ülel. Petite sed∞l zßdy op°en² o ze∩ a zase se modlil. <BR>
"To nedßvß smysl! Tohle nemß smysl. Nenφ kam dovnit°. Nenφ kam ven." Gargine k°iΦel, k°iΦel jak mohl a k°iΦel spφÜ káboh∙m ne₧ káPetitovi, proto₧e ten ho stejn∞ neposlouchal. Vázoufalstvφ obrßtil oΦi vásloup. Teprve vátom okam₧iku poprvΘ uvid∞l malovan² strop mφstnosti. NßdhernΘ motivy popφnav²ch kv∞tin a p°φrodnφch motiv∙ ne°φkaly Garginovi nic. Byl vÜak uchvßcen zájinΘ skuteΦnosti. Strop se h²bal. Svφjel se, toΦil, kv∞tiny zaplΘtaly zvφ°ata a ta se marn∞ sna₧ila uniknout. Jak se na malby dφval byl Φφm dßl tφm vφc pohlcen jejich propracovanostφ i ₧ivostφ jejich pohyb∙. Malby ze stropu pomalu p°echßzely na st∞ny. Kv∞tiny se plazily dßl a nic je nemohlo zastavit. St∞ny se zaΦaly vydouvat aby vámoment∞ zase splaskly a mohly vyplivnout cihlu, kterou vÜak vámoment∞ vtßhly zp∞t. Voda ze studn∞ vytvo°ila sloup kter² se dot²kal a₧ stropu a rozst°ikoval se vÜude kolem. <BR>
Vyb∞hl ven zámφstnosti ale bez ·sp∞chu - celß ulice se mφhala várychlΘm a ₧ivΘm pohybu. SkuteΦn∞ - sochy vyvstßvaly z pφsku a dßvaly se do tance. ╪ßdky arabskΘho ornamentßlnφho pφsma lezly po st∞nßch jako cizokrajnφ hadi a splΘtaly se do slo₧it²ch klubek. Palmy se oh²baly ne ve v∞tru, ale várytmu podivnΘ hudby, kterß rßzem zn∞la ze vÜech kout∙. Obrßtil se ke kopci a ustrnul. Na kopci poskakoval oho°el² kulomet a jen tak pro radost si do vzduchu vyhazoval nßboje. Jeho puÜka mu jako p°φtuln² tvor ovinula ramena a chladnou hlavnφ se lφsala kájeho tvß°i. Sáv²k°ikem ji zahodil. Pak se vyno°ily hroznΘ bytosti ze stφn∙, poskakujφcφ na st∞nßch budov a svφjφcφ se vátΘ zßvratn∞ rychlΘ melodii. A tu se sßm velk² kopec nadzdvihl na velk²ch bos²ch nohßch a zaΦal tancovat do melodie, kterß se jeÜt∞ vφce zrychlovala. Gargine vb∞hl zp∞t do sklepa, ale tam bylo vÜe jeÜt∞ horÜφ. Zvφ°ata ze st∞n se₧rala vÜechny kv∞ty a vrhala se na Petita, kter² je v árohu odrß₧el zlat²m k°φ₧kem. Nemohl se p°esile ubrßnit, to bylo jasnΘ. <BR>
Gargine vytßhl sv∙j n∙₧ a p°iskoΦil Petitovi na pomoc. Sekal po zvφ°atech a ta p°ed jeho no₧em ustupovala zp∞t do obraz∙. Velkß anakonda se vÜak Petitovi omotala okolo krku. Bodl aby zachrßnil duÜenΘho p°φtele.
<P>
Probudil ho a₧ ten srdceryvn² a mraziv² k°ik.Petite.. Petite le₧el sározpßran²m hrdlem várohu. Garginovi vypadl záruky zakrvßcen² n∙₧. V²malba na strop∞ byla st∞₧φ viditelnß. VÜude bylo ticho. Ticho a vedro. Otev°el barel a z∙stal stßt. Byl pln² pφsku. Ten i vÜechny ostatnφ. Ztrouchniv∞l² provaz se houpal ve studni. Gargine po n∞m bezeslova slezl. Äßdnß voda. Jen such² vyprahl² pφsek plnil tuhle chodbu.Ta byla starß jako lidstvo samo. Klop²tal. Hudba byla pryΦ, hlasy byly pryΦ, ani skuΦenφ v∞tru se tu neoz²valo. <BR>
èel dlouho. Pßrkrßt ji₧ padal vyΦerpßnφm, puÜku zahodil do pφsku u₧ po prvnφ hodin∞ ch∙ze a lampa u₧ takΘ dßvno doho°ela. èel po tm∞, sßm a bezezbran∞. Kdy₧ tich bylo ji₧ nesnesitelnΘ, °val. Nic konkrΘtnφho, jen °val. Bolest hlasivek nebyla ani zdaleka takovß jakou cφtil vÜude jinde. Padl na pφsek. <BR>
"Poj∩! Poj∩ si i pro m∞!" k°iΦel.<BR>
VÜiml si jak se kán∞mu blφ₧φ postavy. Postupn∞ je i ve tm∞ rozeznßval. Prvnφho Araba, kterΘmu prohnal kulku hlavou. Pak Huberta, jeho₧ ruce byly te∩ absolutn∞ vápo°ßdku. Pak Pierra a nakonec i Petita. VÜichni ho obstoupili a dφvali se na n∞j. Mo₧nß strach, mo₧nß poslednφ zßblesk rozumu ho donutil vstßt a celou svou sφlu vlo₧it do b∞hu. Rozb∞hl se sáp°edklon∞nou hlavou tam kde tuÜil ze∩. <BR>
A nßhle b∞₧el po DaumierrskΘm bulvßru a prodßval se sv²m p°φtelem noviny. Tr₧ba dnes byla vysokß. T°i franky patnßct Üilink∙. Pan Houbrei bude mφt jist∞ velkou radost. Mo₧nß mu dß i frank provize. B∞₧el a tu uslyÜel ohromn² spalovacφ motor nßkladnφho automobilu. V∞d∞l, ₧e nem∙₧e uhnout. V∞d∞l, ₧e je konec.
<P>
B∞₧el ale mφsto nßrazu ucφtil Φerstv² vzduch. Otev°el oΦi a uvid∞l dennφ sv∞tlo. ZaΦal se straÜn∞ smßt. Smßl se tak moc a tak dlouho, ₧e mßlem p°eslechl zvuk dvou spalovacφch motor∙. Vyb∞hl ven za sv∞tlem a uvid∞l letadlo letφcφ docela nφzko. Pilot si ho takΘ vÜiml a stoΦil sv∙j stroj.
<P>
"Hledali jsme vßs u₧ od pond∞lφ," smßl se pilot váΦern²ch br²lφch. <BR>
"Ani vánejmenÜφm, pane Gargine. SlyÜeli jsme o vaÜφ dezerci a dostali jsme nßpad ₧e byste nßm mohl dosv∞dΦit poruÜovßnφ zßkladnφch lidsk²ch prßv a svobod váCizineckΘ legii, kterß je trnem váoku ochrßnc∙m lidsk²ch prßv u₧ lΘta."<BR>
Gargine se op∞t zaΦal smßt. Najednou se zarazil. "A kdo vßm o naÜφ dezerci °ekl? Divil bych se, ₧e by to legie pustily na povrch."<BR>
"Jeden Arab.. Vrßtil se vápond∞lφ zápouÜt∞ sádφrou váhlav∞. Byl to prvnφ chlap, co p°e₧il prost°elenφ spßnku, to vßm povφdßm."<BR>
"Myslφm, ₧e druh²," Gargine si zapßlil cigaretu a napil se vody. I kdy₧ si pilot pozd∞ji lßmal hlavu, Garginova poznßmka mu v₧dy z∙stala zßhadou.
Neviφm, jakΘ ·pravy jste s tφm d∞lali, ale d∞kukju. BTW: V p°edposlednφ p°φmΘ °eΦi, (viz Jeden Arab.. Vrßtil v pond∞lφ z pouÜt∞ s dφrou v hlav∞. Byl to prvnφ chlap, co p°e₧il prost°elenφ spßnku, to vßm povφdßm) mi za vrßtil chybφ "se". Tak₧e bych kvitoval s povd∞kem, kdyby ho tam n∞kdo dopsal:-)... D∞kujeme.<P>
