home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Chip 2004 August / Chip_2004-08_cd1.bin / chplus / cernylord / 0016.php < prev    next >
Text File  |  2000-12-31  |  41KB  |  220 lines

  1. <HTML>
  2.  
  3. <META http-equiv=content-type content="text/html; charset=windows-1250">
  4. <META NAME="description" CONTENT="╚ern² Lord: Literßrnφ server se zam∞°enφm na fantasy, sci-fi a horor. Trvale probφhajφcφ presti₧nφ sout∞₧ pro autory. Mo₧nost zve°ejn∞nφ amatΘrsk²ch povφdek.">
  5. <META NAME="keywords" CONTENT="MP3 download zdarma free ╚ern² Lord cerny Literßrnφ server fantasy sci-fi scifi horor trvale probφhajφcφ presti₧nφ sout∞₧ pro autory mo₧nost zve°ejn∞nφ amatΘrsk²ch povφdek povidky povφdky">
  6. <META NAME="author" CONTENT="╚ern² Lord (C) under ZOA licence">
  7. <META HTTP-EQUIV="expires" content="15 Jun 2004 12:55:51"><TITLE>╚ern² Lord: Literßrnφ server se zam∞°enφm na fantasy, sci-fi a horor.</TITLE>
  8.  
  9. <LINK href="normal.css" rel=stylesheet>
  10. <BODY bgcolor="#000000" link="#FFFFFF" alink="#FFFFFF" vlink="#808080">
  11. <FONT COLOR="#FF0000">
  12.  
  13. <TABLE class=maintable border=0 width=700>
  14. <TR>
  15. <TD class=reklama1 colspan=2 bgcolor="#202020">
  16. <FONT COLOR="#A0A0A0">
  17.  <CENTER>
  18.  
  19.  </CENTER>
  20. </FONT>
  21. </TD>
  22. </TR>
  23.  
  24.  
  25. <TR><TD class=logo colspan=2>
  26.  <CENTER>
  27.  <IMG SRC="logo.png" class=logopic>
  28.   </CENTER>
  29. </TD></TR>
  30.  
  31.  
  32. <TR>
  33. <TD class=topmenu colspan=2>
  34.  
  35.  <CENTER>
  36.  <a href="index.php"><IMG SRC="but1_idx.png" alt="╚ern² Lord Index"></a> <a href="pov.php"><IMG SRC="but2_pov.png" alt="Povφdky"></a> <a href="add.php"><IMG SRC="but3_add.png" alt="P°idat povφdku"></a> <a href="sou.php"><IMG SRC="but4_sou.png" alt="Sout∞₧"></a> <a href="vys.php"><IMG SRC="but5_vys.png" alt="V²sledky sout∞₧e"></a>  </CENTER>
  37.  
  38. </TD>
  39. </TR>
  40. <TR>
  41.  
  42. <TD class=leftmenu VALIGN="TOP" width="25%" bgcolor="#202020">
  43. <FONT COLOR="#A0C0C0">
  44.  
  45.  <FORM ACTION="http://cernylord.wz.cz/index.php" METHOD=POST><B>Äßnr:</B><BR><INPUT TYPE=HIDDEN NAME="Txt" VALUE="pov"><INPUT TYPE=HIDDEN NAME="Vyber" VALUE="ano"><INPUT TYPE=CHECKBOX NAME=Zanr[] CHECKED VALUE="Fantasy">Fantasy<BR><INPUT TYPE=CHECKBOX NAME=Zanr[] CHECKED VALUE="Sci-fi">Sci-fi<BR><INPUT TYPE=CHECKBOX NAME=Zanr[] CHECKED VALUE="Horor">Horor<BR><INPUT TYPE=CHECKBOX NAME=Zanr[] CHECKED VALUE="Ostatni">Ostatnφ<P><B>Zpracovßnφ:</B><BR><INPUT TYPE=CHECKBOX NAME=Styl[] CHECKED VALUE="Klasika">KlasickΘ<BR><INPUT TYPE=CHECKBOX NAME=Styl[] CHECKED VALUE="Parodie">Parodie, komedie<BR><INPUT TYPE=CHECKBOX NAME=Styl[] CHECKED VALUE="Brutal">ZvrhlΘ, brutßlnφ<P><B>Umφst∞nφ:</B><BR><INPUT TYPE=CHECKBOX NAME=Umis[] CHECKED VALUE="Server">Na serveru<BR><INPUT TYPE=CHECKBOX NAME=Umis[] CHECKED VALUE="Inet">Jinde na Internetu (jen nominovanΘ)<P><INPUT TYPE=SUBMIT NAME=Vyb VALUE="Vyber povφdky"><INPUT TYPE=RESET NAME=Smaz VALUE="Vra¥"></FORM><I>(vÜechny podmφnky musφ b²t p°i vyhledßvßnφ spln∞ny souΦasn∞, odÜkrtnutφ polo₧ky zp∙sobφ nezobrazenφ vÜech povφdek, kter²ch se vlastnost t²kß)</I>
  46. </FONT>
  47. </TD>
  48.  
  49. <TD class=maintext VALIGN="TOP" width="75%" bgcolor="#202020" BACKGROUND="pozadi.jpg" bgproperties=fixed>
  50. <FONT COLOR="#E0E0E0">
  51.  
  52.  <H2>MalΘ filozofickΘ zamyÜlenφ nad existencφ ₧ivota a vesmφru</h2>
  53. (C) Y2k Kopromaster<P>
  54.  
  55. <H3>Obsah:</H3><P>
  56.  
  57. <A HREF="#COJEZ">Co je to ₧ivot?</A><BR>
  58. <A HREF="#EXBUH">Existuje b∙h?</A><BR>
  59. <A HREF="#EXRAJ">Existuje rßj, peklo, Valhalla nebo jin² posmrtn² ₧ivot?</A><BR>
  60. <A HREF="#EXREI">Existuje reinkarnace?</A><BR>
  61. <A HREF="#VFORG">VyÜÜφ formy organism∙</A><BR>
  62. <A HREF="#MAMSV">Mikro a makro sv∞t</A><BR>
  63. <A HREF="#CVPRO">Cestovßnφ v prostoru</A><BR>
  64. <A HREF="#MULTD">Vφcerozm∞rn² prostor</A><BR>
  65. <A HREF="#CVCAS">Lze cestovat v Φase?</A><BR>
  66. <A HREF="#MBNES">M∙₧eme b²t nesmrtelnφ?</A><BR>
  67. <A HREF="#ZAVER">Zßv∞r</A><BR>
  68.  
  69. <HR>
  70.  
  71. <A NAME="COJEZ"></A><H3>Co je to ₧ivot?</H3>
  72. Mozek, orgßn, ve kterΘm se odehrßvß nßÜ ₧ivot, si p°edstavuji jako slo₧it² analogov² paralelnφ poΦφtaΦ. V n∞Φem dokonal², v n∞Φem naopak nedokonal². To, Φemu se obvykle °φkß "duÜe" je nejspφÜe jen stav neuron∙ v naÜem mozku, obdoba software. Mozek se od naÜich poΦφtaΦ∙ liÜφ tφm, ₧e b∞hem "programovßnφ" m∞nφ svojφ strukturu. Jednou v televizi b∞₧el dokumentßrnφ film, kde bylo nßzorn∞ vid∞t, jak se mozek myÜi pod mikroskopem m∞nφ, nervovß tkß≥ roste a neurony se vzßjemn∞ propojujφ. Zrychlen² film takΘ ukßzal, ₧e postupem Φasu tato schopnost mozku klesß, poΦßteΦnφ zb∞silΘ "bujenφ" se zm∞nilo v rozvß₧nΘ reakce, Φφm₧ je vysv∞tleno, proΦ se malΘ dφt∞ snadno nauΦφ tisφce nov²ch v∞cφ, kde₧to d∙chodce zapomene i to, ₧e si mß p°i sranφ sundat kalhoty. MalΘ dφt∞ (nebo obecn∞ mlßd∞) je jeÜt∞ nenaprogramovan² kus ₧ivΘ hmoty a je t°eba, aby se nauΦilo co nejd°φve vÜe, co pot°ebuje k ₧ivotu. Kdy₧ se to proÜvihne, m∙₧e se stßt, ₧e se dotyΦn² nikdy nenauΦφ mluvit, socißln∞ cφtit, vnφmat okolφ t°φrozm∞rn∞ a nebude schopen "p°e₧φt". Viz r∙znΘ "vlΦφ d∞ti".
  73. <BR>
  74. NicmΘn∞ to, ₧e tuÜφme, jak mozek funguje, neznamenß, ₧e vφme, proΦ mß ka₧d² svoji "duÜi" a v∞domφ, proΦ nefungujeme jen jako stoje, ale mßme svΘ emoce a v∙li. A nejde jen o lidi. To, ₧e zvφ°ata nemajφ duÜi a jsou jen souborem podmφn∞n²ch reflex∙ m∙₧e °φci jen ten, kdo se se zvφ°aty setkal jen na obrßzku.
  75. <BR>
  76. Mozek je dφky tomu, ₧e b∞hem uΦenφ m∞nφ svoji strukturu, nezßvisl² na t∞le, ve kterΘm se nachßzφ. Pokud nap°φklad ztratφme zrak, zaΦne lΘpe vyhodnocovat sluch. V∞dci d∞lali pokusy s opicemi, kter²m implantovali do mozku snφmacφ elektrodu. Elektroda byla pomocφ poΦφtaΦe p°ipojena k mechanickΘ ruce. Mozek opice se Φasem byl schopen nauΦit pou₧φvat mechanickou ruku tak, jako kdyby Ülo o ruku vlastnφ. Proto t∞m, kte°φ se narodφ posti₧enφ, jejich handicap nep°ijde jako n∞co zvlßÜtnφho, problΘmy majφ ti, kte°φ p°ijdou o smysl nebo Φßst t∞la a₧ b∞hem ₧ivota. Adaptace na nov² stav t∞la jim pak m∙₧e trvat i lΘta. Kdyby se tedy narodil n∞kdo s osmi chapadly, mozek by byl schopen nauΦit se je normßln∞ pou₧φvat a dotyΦnΘmu by jist∞ nechyb∞ly ruce a nohy. Akorßt by se mu ve Ükole smßli :-)
  77. <P>
  78.  
  79. <A NAME="#EXBUH"></A><H3>Existuje b∙h?</H3>
  80. Vzhledem k tomu, co jsem napsal v p°edchozφ Φßsti, musφm °φci, ₧e pravd∞podobn∞ ne. Alespo≥ ne takov², jak si ho p°edstavujφ k°es¥anΘ, ₧idΘ, muslimovΘ a dalÜφ nßbo₧enstvφ a sekty. B∙h nenφ dle mΘho nßzoru n∞co jako stvo°itel sv∞ta a lidφ, ale naopak n∞co, co jsme si my sami vytvo°ili a Φemu v∞°φme (nebo nev∞°φme). To takΘ vysv∞tluje, proΦ je na zemi tolik nßbo₧enstvφ a "vÜichni majφ pravdu". Nßbo₧enstvφ mohou b²t vymyÜlenß "v dobrΘm" nebo "ve zlΘm". V dobrΘm t°eba tak, ₧e poni₧ovanφ otroci si v dßvn²ch dobßch sami vsugerovali p°edstavu, ₧e za svΘ utrpenφ budou po smrti odm∞n∞ni rßjem, kde₧to jejich pßni p°ijdou do pekla. TakovΘ pojetφ nßbo₧enstvφ je pro lidi prosp∞ÜnΘ, jeliko₧ nahrazuje do jistΘ mφry psychiatra. SvΘmu sv∞domφ jist∞ ulehΦili severÜtφ bojovnφci, kte°φ v∞°ili, ₧e Φφm vφce nep°ßtel zabijφ, tφm vφce otrok∙ budou ve Valhalle mφt. TakovΘto pojetφ boh∙ a posmrtnΘho ₧ivota bylo prosp∞ÜnΘ kdy₧ ne pro spoleΦnost, tak alespo≥ pro jednotlivce. Nßbo₧enstvφ vÜak m∙₧e b²t pojato i "ve zlΘm", tedy v n∞Φφ prosp∞ch, k manipulaci s lidmi a k ovlßdnutφ cel²ch nßrod∙. Pokud lidΘ uv∞°φ, ₧e kdy₧ poruÜφ "nejsvat∞jÜφ zßkon", tak p°ije po smrti jejich duÜe do pekla, stanou se loutkou v rukßch nßbo₧ensk²ch v∙dc∙.
  81. <BR>
  82. Jako p°φklad uvedu u nßs nejrozÜφ°en∞jÜφ k°es¥anstvφ. V dobßch starΘho otrokß°skΘho ╪φma jist∞ dr₧elo otroky a chudßky v nad∞ji lepÜφho ₧ivota a tφm se jim ₧ilo lΘpe i v drsn²ch podmφnkßch tehdejÜφ doby. ╚asem se ale zvrtlo v druh² p°φpad. Dφky n∞mu bylo vedeno mnoho vßlek, miliony lidφ bylo upßleno a cφrkevnφ hodnostß°i m∞li dφky prodßvßnφ odpustk∙ zdroj pen∞z i moci. TakΘ ono znßmΘ desatero je velice mocn² nßstroj ovlßdajφcφ ty, kte°φ opravdu v∞°φ.
  83. <BR>
  84. B∙h tedy nenφ n∞kdo, kdo nßs stvo°il, ale jen naÜe p°edstava, kterou jsme si stvo°ili my. Kdy₧ popustφm uzdu fantazii, tak by mohl b²t b∙h skuteΦn² jen v p°φpad∞, ₧e nßÜ sv∞t je jen simulace, podobn∞ jako my dnes dokß₧eme ΦßsteΦn∞ simulovat na poΦφtaΦi nebo pomocφ zvlßÜtnφch obvod∙ neuronovou sφ¥ (vyu₧φvß se to nap°φklad p°i poΦφtaΦovΘm rozeznßvßnφ pφsma.) NßÜ sv∞t simulovateln² jist∞ je, v₧dy¥ biologie je jen chemie, chemie je jen fyzika, fyzika je jen matematika a s matematikou se dajφ d∞lat pravß kouzla :-) "B∙h" by tedy mohl b²t jak²koli tvor, kter² si hraje s n∞Φφm, jako je poΦφtaΦ a jist∞ by se p°i pohledu na nßs ukrutn∞ bavil. Dodßvßm ale, ₧e rozhodn∞ nev∞°φm tomu, ₧e by nßs a nßÜ sv∞t n∞kdo simuloval.
  85. <P>
  86.  
  87. <A NAME="#EXRAJ"></A><H3>Existuje rßj, peklo, Valhalla nebo jin² posmrtn² ₧ivot?</H3>
  88. Jak je to s rßjem, peklem, Valhallou, nirvßnou a dalÜφmi posmrtn²mi "lah∙dkami"? Je mo₧nΘ, ₧e se Φlov∞k dostane do rßje, Φi tam, kam slibuje jeho nßbo₧enstvφ?
  89. <BR>
  90. Ano, je to mo₧nΘ! I kdy₧ ne tak, jak si v∞°φcφ p°edstavujφ. Rßj nebo peklo mohou lidΘ pro₧φt dφky poslednφm reakcφm poÜkozenΘho mozku b∞hem umφrßnφ. Nikdo nevφ, co se v mozku d∞je potΘ, co se zastavφ srdce a mozek p°estane b²t okysliΦovßn. A je velmi pravd∞podobnΘ, ₧e se samovoln∞ zaΦnou vybavovat r∙znΘ v∞ci, kterΘ si Φlov∞k zafixoval b∞hem ₧ivota. K°es¥anovi se tedy m∙₧e zjevit rßj, kdy₧ ho tφ₧φ sv∞domφ, tak peklo a seversk² vßleΦnφk se objevφ ve Valhalle. A jak jist∞ ka₧d² za₧il v obyΦejn²ch snech, m∙₧e se jednat o velice ₧ivΘ vnφmßnφ. I b∞hem obyΦejnΘho spßnku m∙₧e Φlov∞k za₧φt panickou hr∙zu (i kdy₧ se zdß n∞co normßlnφho, nad Φφm by se Φlov∞k ve dne ani nepozastavil) nebo naopak pocit Üt∞stφ (i kdy₧ je ve skuteΦnosti nemocn², zran∞n² nebo neÜ¥astn²). TakΘ vnφmßnφ Φasu je b∞hem sn∙ p°ekroucenΘ. Kolikrßt se mi zdßl velice dlouh² sen, ale pak se ukßzalo, ₧e jsem si schrupl jen minutu potΘ, co jsem zamaΦkl budφka. B∞hem umφrßnφ tedy m∙₧e Φlov∞k za₧φt neskonalΘ Üt∞stφ v rßji, nebo nekoneΦnß muka v pekle. A tyto pocity mohou b²t pro umφrajφcφho Φlov∞ka velice reßlnΘ, proto₧e mozek nevφ, jestli bolest p°ichßzφ ze skuteΦn²ch nervov²ch zakonΦnφ na t∞le, nebo zda poÜkozenou nervovou soustavou p°iÜly faleÜnΘ impulsy. Uvedu zase p°φklady ze ₧ivota: hluch² Φlov∞k m∙₧e nep°etr₧it∞ slyÜet pφskßnφ a Φlov∞k, kter² p°iÜel o konΦetinu m∙₧e cφtit jejφ sv∞d∞nφ (obojφ musφ b²t pro dotyΦnΘho utrpenφ, jeliko₧ s tφm nem∙₧e v∙bec nic d∞lat). Ten, kdo se chovß b∞hem ₧ivota Üpatn∞, m∙₧e b²t potrestßn nikoli bohem, ale vlastnφm sv∞domφm, dφky kterΘmu se umφrajφcφmu mozku zjevφ "peklo". A nemusφ jφt jen o lidi v∞°φcφ. B∞hem obyΦejn²ch sn∙ se zdß (leckdy dost p°ekroucen∞ a pomφchan∞) o tom, co Φlov∞k jen slyÜel, ani₧ by tomu kladl n∞jak² v²znam. DoporuΦil bych ka₧dΘmu, aby si vytvß°el b∞hem ₧ivota co nejmΘn∞ negativnφch myÜlenek a pocit∙ (sv∞domφ, strach, ...), kterΘ by se mohly p°i smrti nßhodn∞ vybavit a dφky poÜkozenφ nervovΘ soustavy zesφlit a zm∞nit v "peklo".
  91. <BR>
  92. O t∞chto pocitech by mohli vyprßv∞t lidΘ, kte°φ za₧ili klinickou smrt. N∞kte°φ lidΘ byli p°ekvapeni p°φjemn²m pocitem a popisujφ, ₧e dφky tomuto zß₧itku ztratili strach ze smrti. To ale neznamenß, ₧e p°i dalÜφm umφrßnφ se jim nevybavφ naopak pocit d∞su a utrpenφ.
  93. <BR>
  94. ╚ßsteΦn∞ lze tyto pocity Üt∞stφ a d∞su demonstrovat na duÜevn∞ nemocn²ch pacientech. N∞kte°φ blouznφ a pro₧φvajφ pro n∞ jist∞ reßlnß muka i p°es to, ₧e o n∞ peΦujφ jako v bavlnce a nemajφ ₧ßdnΘ zran∞nφ ani nemoc, a n∞kte°φ se spokojen∞ usmφvajφ a blahem slintajφ i kdy₧ jim tφpnou cigaretu o Φelo. Lidsk² mozek se prost∞ m∙₧e chovat nevyzpytateln∞.
  95. <P>
  96.  
  97. <A NAME="#EXREI"></A><H3>Existuje reinkarnace?</H3>
  98. T∞₧ko °φct. JeÜt∞ nßm nikdo nepov∞d∞l, co se stane po smrti. Asi se t∞₧ko n∞kdo reinkarnuje ve vlastnφho pravnuka, ale je urΦitß Üance, ₧e n∞kdy b∞hem existence ₧ivota na zemi, pop°φpad∞ b∞hem existence vesmφru, se objevφ mozek, kter² bude mφt natolik podobnou v²chozφ strukturu, ₧e zaΦne vnφmat stejnΘ "jß" jako n∞kdo p°ed nφm. V jednom Φφsle Φasopisu 100+1 psali Φlßnek o vzniku a zßniku vesmφru a o tom, ₧e vesmφr jednou pravd∞podobn∞ zanikne a zrodφ se zase jin², p°iΦem₧ rozhodn∞ ne v ka₧dΘm jsou podmφnky vhodnΘ pro vznik ₧ivota. Bylo tam zmφn∞no, ₧e mohlo vzniknou a zase zaniknout miliardy vesmφr∙ trvajφcφch miliardy let, ani₧ by v nich mohl vzniknou ₧ivot, ale pak tam byla jedna velmi podstatnß poznßmka: "nebyl zde nikdo, kdo by si na to st∞₧oval."
  99. <BR>
  100. Pokud je tato teorie pravdivß, tak z toho vypl²vß, ₧e ·pln∞ ka₧d² se n∞kdy v n∞co reinkarnuje. Jen to nemusφ b²t na Zemi, v naÜem souΦasnΘm vesmφru a v blφzkΘ dob∞. A proto₧e "duÜe" existuje jen po dobu bezproblΘmovΘ funkce "hardwaru"=mozku, novΘ zrozenφ by se pro nßs uskuteΦnilo zdßnliv∞ ihned po smrti, aΦkoli od poslednφ smrti ve skuteΦnosti miliardkrßt zanikl a znovu vznikl vesmφr. ProblΘm je v tom, ₧e nov² mozek bude mφt sice takovou strukturu, ₧e bude vnφmat svΘ "jß" stejn∞, jako vy te∩, ale nebude mφt vaÜi pam∞¥, tak₧e se ka₧d² bude muset uΦit ₧φt v prost°edφ, kde se narodil, a pou₧φvat svΘ t∞lo. Je velmi pravd∞podobnΘ, ₧e "reinkarnace" m∙₧e prob∞hnout jen do velmi podobnΘho mozku, tak₧e asi nehrozφ, ₧e by se n∞kdo znovu narodil, jako Φerv. Jedin∞ jako Φerv s mozkem podobn²m lidskΘmu (ale to by se dotyΦnΘmu ve Ükole smßli :-) ).
  101. <P>
  102.  
  103. <A NAME="#VFORG"></A><H3>VyÜÜφ formy organism∙</H3>
  104. VÜiml jsem si, ₧e ₧ivΘ organismy majφ tendenci se shlukovat a ₧φt spolu, Φφm₧ zφskßvajφ r∙znΘ v²hody (nebo i nev²hody). Na poΦßtku byly jen jednobun∞ΦnΘ organismy. Ty zaΦaly ₧φt v koloniφch a Φasem doÜlo k tomu, ₧e n∞kterΘ zaΦaly vykonßvat jen jednu funkci, Φφm₧ se staly zßvislΘ na jin²ch (nap°φklad na d²chacφch). To byl vznik prvnφch mnohobun∞Φn²ch organism∙, jak²m je i Φlov∞k. Je to ale vÜe? M∙₧e p°ejφt ₧iv² organismus do jeÜt∞ vyÜÜφ ·rovn∞?
  105. <BR>
  106. Podφvejme se na mravence, vosy a n∞kter² dalÜφ hmyz. U tohoto hmyzu doÜlo k tomu, ₧e n∞kte°φ jedinci jsou schopni se rozmno₧ovat (krßlovna), jinφ zajiÜ¥ujφ potravu a stavφ ·kryt (d∞lnφci/d∞lnice). DalÜφ oplod≥ujφ krßlovnu. Mezi sebou se vÜichni domlouvajφ pomocφ pach∙. To je velmi podobnΘ struktu°e jednoho mnohobun∞ΦnΘho organismu - jedna bu≥ka zajiÜ¥uje d²chßnφ, jinß tvo°φ nervovou soustavu a dorozumφvajφ se enzymy. ZajφmavΘ je i to, ₧e lidstvo se chovß podobn∞. Ka₧d² Φlov∞k umφ n∞co jinΘho a dφky mluvenφ a pozd∞ji telefonu, poÜt∞, televizi, Internetu a dalÜφm mΘdiφm se zaΦφnajφ chovat jako vyÜÜφ forma organismu. Ji₧ mßlokdo z civilizovanΘ zem∞ by byl schopen p°e₧φt sßm v divoΦin∞ bez vymo₧enostφ modernφho sv∞ta. A p°esn∞ tak, jak je nepodstatn² ₧ivot jednΘ bu≥ky pro zachovßnφ ₧ivota Φlov∞ka, tak je nepodstatn² ₧ivot jednoho Φlov∞ka pro p°e₧itφ spoleΦnosti a lidstva. P°edstavme si, ₧e n∞kolik lidφ bude vysazeno na cizφ planet∞, kde jsou podmφnky vhodnΘ pro ₧ivot. Tato malß Φßst lidstva se zaΦne chovat tak, jako se chovajφ bu≥ky p°i rozmno₧ovßnφ organismu. Nejprve je t°eba vybudovat organismus tak, aby byl funkΦnφ. To se d∞je pomocφ informacφ obsa₧en²ch v DNA. VyÜÜφ forma organismu pou₧φvß mφsto DNA archφvy, knihovny, ·stn∞ p°edßvanΘ "know-how". Bu≥ky vytvo°φ kostru, orgßny, nervovou soustavu. LidΘ si analogicky vytvo°φ domy, zdroje potravy (p∞stovßnφ rostlin a chov zvφ°at) a mφsto nervovΘ soustavy se sestavφ vlßda (a¥  u₧ se jednß o nßΦelnφka, krßle, prezidenta, diktßtora) a jednotlivΘ Φßsti spoleΦnosti spolu zaΦnou komunikovat pomocφ mΘdiφ. Pokud se setkajφ dva organismy, jsou p°izp∙sobeny k tomu, aby si vym∞nili DNA a rozmno₧ily se. Pokud se setkajφ dv∞ kultury, dojde takΘ k v²m∞n∞ informacφ a ₧ivotnφch styl∙ a vznikne kultura novß (pouze jedna nejmenovanß velkß zem∞ za mo°em si rad∞ji mφsto informacφ vym∞≥uje bomby, ale to sem nepat°φ :-) ). U bun∞k dochßzφ k samovoln²m mutacφm DNA, u lidstva dochßzφ k v∞deckΘmu (um∞leckΘmu, ...) pokroku. Analogie mezi lidstvem jako celek a b∞₧n²m organismem je vφce ne₧ z°ejmß. Co je vÜak u lidstva mozkem? Prezident nebo krßl? UrΦit∞ ne. Zatφmco organismy majφ svΘ orgßny vcelku, lidstvo mß svΘ "orgßny" promφchanΘ, jako kdyby se vhodila ₧ßba do mixeru a p°esto dßle ₧ila. Ka₧d² Φlov∞k je n∞co jako bu≥ka na no₧iΦkßch. Ka₧d² mß po narozenφ dispozice k tomu, aby se stal n∞Φφm. N∞kdo z∙stane tup²m d∞lnφkem (=n∞kterß bu≥ka bude tvo°it svalovou tkß≥), n∞kdo mß tendenci se stßt vojßkem nebo policistou (zde si odpustφm v²raz "tup²m", i kdy₧ m∞ to napadlo :-) ) (=n∞kterß bu≥ka se stane bφlou krvinkou), n∞kdo bude zem∞d∞lcem (=n∞kterß bu≥ka bude zajiÜ¥ovat d²chßnφ), n∞kdo se stane prodavaΦem (=jinß bu≥ka bude Φervenou krvinkou), n∞kdo chce pracovat v televizi (=n∞kterß bu≥ka zajiÜ¥uje produkci enzym∙ a hormon∙) a n∞kdo je p°edurΦen k vlßd∞ (=nervovß soustava). VÜimn∞te si, ₧e nßzory a spoleΦenskΘ chovßnφ lidstva (nebo jednotliv²ch kultur) tΘm∞° nikdy ne°φdφ jeden Φlov∞k. "MyÜlenφ" spoleΦnosti je v²sledkem vÜech jednotlivc∙, kte°φ majφ schopnost (a mo₧nost) n∞co dokßzat nebo zm∞nit. Chovßnφ celΘho lidstva je v∞tÜinou z pohledu jednotlivce nelogickΘ a nepochopitelnΘ. Je znßmß v∞c, ₧e psychologie davu je ·pln∞ jinß, ne₧ psychologie jedince. ObzvlßÜt∞ schopnφ lidΘ jsou toho schopni vyu₧φt. Velmi nelogickΘ je i ekonomickΘ a estetickΘ chovßnφ spoleΦnosti. TΘm∞° nikdy nenφ v m≤d∞ to nejlepÜφ, ale to, co se poda°φ na zßklad∞ "n∞Φeho vyÜÜφho" prosadit. Ka₧d² cφtφ, ₧e to, co se hraje v rßdiφch nenφ zrovna po um∞leckΘ ·rovni nic extra. A p°es to se to poslouchß stßle. Stejn∞ tak p°edm∞ty obchodu. Nap°φklad VHS norma domßcφch videorekordΘr∙ nebyla nikdy tφm nejlepÜφm °eÜenφm a p°es to se uchytla. V∞dci zkoumali ekonomickΘ chovßnφ a ukßzalo se, ₧e spoleΦnost prosadφ jednu v∞c bez ohledu na to, jestli je to nejlepÜφ °eÜenφ a po Φase se zcela chaoticky situace zm∞nφ a na v²slunφ se dostane n∞co jinΘho (takΘ nemusφ jφt o nejlepÜφ variantu). Jak to vysv∞tlit? Myslφm, ₧e se jednß o "p°em²Ülenφ" vyÜÜφ formy organismu, tedy lidstva. Chovßnφ davu je jakßsi "vyÜÜφ duÜe".
  107. <BR>
  108. ProΦ se lidstvo zajφmß o vesmφr? ProΦ rßdi cestujeme? Asi proto, ₧e lidstvo jako celek hledß nov² prostor pro "rozmno₧enφ". Aby lidstvo p°e₧ilo i kdyby p∙vodnφ "makroorganismus" na zemi zahynul. Vßlky mezi nßrody jsou pravd∞podobn∞ p°irozenß v∞c, podobn∞ jako spolu zßpasφ dva vlci o teritorium. Stejn∞ tak p°irozenß je hierarchie lidφ a tendence k r∙zn²m diktßtorsk²m formßm spoleΦnosti. Kdo se protivφ stßtu, je bez milosti zlikvidovßn (a¥ u₧ uv∞zn∞n nebo popraven) ·pln∞ stejn∞, jako je v organismu bφl²mi krvinkami zlikvidovßna Ükodφcφ bu≥ka.
  109. <BR>
  110. Jednou se mo₧nß doΦkßme toho, ₧e jednotlivΘ vrstvy spoleΦnosti se zm∞nφ i geneticky tak, ₧e budou urΦeny jen k urΦitΘ Φinnosti prosp∞ÜnΘ pro lidstvo.
  111. <P>
  112.  
  113. <A NAME="#MAMSV"></A><H3>Mikro a makro sv∞t</H3>
  114. NßÜ sv∞t je planeta Zem∞. (Ne! Opravdu? :-) ) NaÜe Zem∞ spolu s dalÜφmi planetami (Merkur, VenuÜe, ...) obφhß okolo Slunce. Slunce tvo°φ s miliardami dalÜφch hv∞zd galaxii pojmenovanou MlΘΦnß drßha. ProΦ MlΘΦnß drßha? Proto₧e sousednφ rameno naÜφ spirßlnφ galaxie vidφme na obloze jako mlΘΦn² pruh. MlΘΦnß drßha je souΦßstφ tzv. mφstnφ skupiny galaxiφ. Tyto skupiny tvo°φ supergalaxie. Hmota vesmφru mß tendenci obφhat okolo hmotn²ch st°ed∙, kterΘ obφhajφ okolo jeÜt∞ hmotn∞jÜφch a tak dßle. Co je na "kraji" vesmφru zatφm nevφme.
  115. <BR>
  116. V∞dci krom∞ vesmφru zkoumajφ takΘ mikroskopick² sv∞t, kter² je nemΘn∞ zajφmav². O molekulßch, prvcφch, atomech, protonech, elektronech a neutronech se ka₧d² uΦil ve Ükole. V∞dci vÜak objevili, ₧e i protony, elektrony a neutrony se sklßdajφ z jeÜt∞ menÜφch Φßstic (kvarky). Nedßvno objevili japonÜtφ v∞dci novou Φßstici (Cituji ze serveru www.novinky.cz: ' "Tajemn² meson" zaznamenali Japonci ve v²zkumnΘm ·stavu v Cukub∞ na vysokoenergetickΘm urychlovaΦi jako vedlejÜφ produkt p°i zφskßvßnφ znßm²ch typ∙ meson∙, miniaturnφch fyzikßlnφch Φßstic, vznikajφcφch p°i destrukci atom∙. Oficißln∞ byl oznaΦen X(3872) a jeho existenci vzßp∞tφ potvrdila i americkß Fermiho laborato° v Illinois, kterß mß k dispozici nejv∞tÜφ atomov² urychlovaΦ na sv∞t∞. ')
  117. <BR>
  118. Jsou mesony nejmenÜφmi Φßsticemi? Jsem p°esv∞dΦen o tom, ₧e ne. I mesony jsou jist∞ tvo°eny menÜφmi Φßsticemi, ty jeÜt∞ menÜφmi a takto bychom mohli pokraΦovat. Dßle budu psßt o "mikrosv∞t∞", ale ve skuteΦnosti p∙jde o pikosv∞t, "pikosv∞t pikosv∞ta" a o jeÜt∞ menÜφ rozm∞ry.
  119. <BR>
  120. A zde je na prvnφ pohled patrnß podobnost okolnφho vesmφru a mikrosv∞ta. P°edstavme si, ₧e bychom fiktivnφm mikroskopem neustßle zv∞tÜovali jednotlivΘ Φßstice. Co kdyby se najednou z n∞kterΘ Φßstice vyloupla miniaturnφ "supergalaxie"? A z nφ miniaturnφ "galaxie", potΘ miniaturnφ "mφstnφ skupina galaxiφ" a pak "mikrohv∞zdy"? Pokud platφ v makrovesmφru i mikrovesmφru stejnΘ fyzikßlnφ zßkony, lze °φci, ₧e takovΘto "mikrohv∞zdy" by mohly mφt svΘ planety a na nich by klidn∞ mohl b²t ₧ivot. T°eba podobn² naÜemu, jen by byl "o sfΘru nφ₧e".  Te∩ jist∞ n∞koho napadne, ₧e bychom se s pidimu₧φΦky (a s pidi₧enuÜkami, abych nediskriminoval opaΦnΘ pohlavφ), pop°φpad∞ s pidivet°elΦßΦky mohli pomocφ n∞jakΘho za°φzenφ "domlouvat" a zeptat se jich, jak to v tom mikrosv∞t∞ vypadß. S tφm se ale m∙₧eme rovnou rozlouΦit. ╚φm menÜφ Φßstice, tφm rychleji se pohybujφ (mikromotory majφ za vte°inu nesrovnateln∞ vyÜÜφ otßΦky, ne₧ b∞₧nΘ motory za minutu) a tφm rychleji reagujφ s okolnφm sv∞tem. Zatφmco u nßs uplyne vte°ina, v takovΘm mikrosv∞t∞ staΦφ molekuly natolik zm∞nit vlastnosti, ₧e je vÜe ·pln∞ jinak. Pro ilustraci si p°edstavme, ₧e naopak my jsme tφm mikrosv∞tem a n∞kdo, kdo se nachßzφ ve sv∞t∞, jeho₧ atomy jsou tvo°eny naÜemi supergalaxiemi, pozoruje nßs. Zatφmco my zestßrneme, naÜe Slunce se zm∞nφ v supernovu, naÜe galaxie se srazφ s jinou, vlastnosti naÜφ supergalaxie se zm∞nφ tak, ₧e je v naÜφ oblasti vesmφru vylouΦen jak²koli ₧ivot, ve sv∞t∞ ve "vyÜÜφ sfΘ°e" se nestane v∙bec nic, mo₧nß nervov² impuls takovΘho pozorovatele poposkoΦil o neuron vedle. Mo₧nß i ka₧d² kousek naÜeho sv∞ta (a¥ u₧ se jednß o lidskΘ t∞lo, o kßmen nebo povrch Slunce) je pokryt miliardami vysp∞l²ch civilizacφ ₧ijφcφch v mikrosv∞t∞, kterΘ vÜak zaniknou ve zlomcφch pikosekund proto, ₧e se zm∞nφ podmφnky v jejich Φßsti mikroprostoru. èkrtn∞te sirkou a pozorujte pomalu plßpolajφcφ plamen. V mikrosv∞t∞ takov² plamφnek pravd∞podobn∞ vypadß tak, ₧e nep°edstavitelnΘ mno₧stvφ ₧havΘ hmoty postupuje obrovskou rychlostφ prostorem a likviduje celΘ galaxie. Pokud v n∞kterΘ byla hv∞zdnß soustava s planetami vhodn²mi pro ₧ivot, je tento ₧ivot postupn∞ zahuben rostoucφ teplotou a zv∞tÜujφcφ se intezitou r∙zn²ch zß°enφ.
  121. <BR>
  122. Pokud by se n∞kdo z naÜeho sv∞ta dostal do mikrosv∞ta, mohl by v n∞m strßvit cel² sv∙j ₧ivot, zestßrl by a po nßvratu do naÜeho sv∞ta by zjistil, ₧e se v n∞m v∙bec nic nezm∞nilo. Ale kdyby se n∞kdo z mikrosv∞ta dostal do naÜeho, tak i kdyby se po jednΘ vte°in∞ vrßtil zp∞t, jeho galaxie u₧ by dßvno neexistovala a v tom samΘm prostoru by u₧ mo₧nß ani nebyly vhodnΘ podmφnky pro ₧ivot. (Tato v∞ta mi n∞jak p°ipomφnß hodiny n∞mΦiny: "kdyby byl b²val byl nebyl, tak by byl..." :-) )
  123. <BR>
  124. Dß se oΦekßvat, ₧e i mikrosv∞t je tvo°en dalÜφm mikrosv∞tem. TakΘ takto lze pojmout nßÜ vesmφr, jen by m∞ zajφmalo, jak takovou myÜlenku ov∞°it v praxi.
  125. <BR>
  126. JeÜt∞ se vrßtφm k reinkarnaci. Je klidn∞ mo₧nΘ, ₧e vΦera zem°el² d∞da pro₧il b∞hem jedinΘho dne mili≤ny ₧ivot∙ v r∙zn²ch sfΘrßch mikrosv∞t∙ a prßv∞ se reinkarnoval do vyÜÜφ sfΘry, jejφ₧ atomy jsou tvo°eny naÜimi galaxiemi, kde z naÜeho pohledu "zamrzne" na p°φÜtφ bili≤ny bili≤n∙ let.
  127. <P>
  128.  
  129. <A NAME="#CVPRO"></A><H3>Cestovßnφ v prostoru</H3>
  130. Po Zemi nenφ problΘm se pohybovat, to se dß zvlßdnout i s kriplkßrou. Do okolφ Zem∞ se takΘ s potφ₧emi dostaneme. Ale co dßl? Ve spoust∞ sci-fi filmech pou₧φvajφ hlavnφ hrdinovΘ teleporty. Bylo by mo₧nΘ n∞Φeho takovΘho vyu₧φt? Nedßvno jsem Φetl Φlßnek o kvantovΘ teleportaci. V∞dc∙m se poda°ilo "propojit" vazbou dva fotony tak, ₧e jejich vlastnosti (nap°φklad polarizace) byly vßzanΘ bez ohledu na to, jak daleko byly od sebe. V Φlßnku bylo popsßno, ₧e foton, jeho₧ vlastnosti se teleportujφ, ztrßcφ svΘ p∙vodnφ, co₧ bylo p°irovnßno k serißlu Startrek, kde je t∞lo kapitßna Kirka b∞hem teleportace zniΦeno a je zhmotn∞no novΘ. Mylφm, ₧e Φasem bude objeven zp∙sob, jak rozlo₧it lidskΘ t∞lo a op∞t jej celΘ slo₧it. Jen si neodpustφm jednu poznßmku: co by se stalo, kdyby v∞dci strukturu a vlastnosti p∙vodnφho objektu p°enesli na dva novΘ objekty? Jak by se potom takovß dvojΦata chovala a co by to ud∞lalo s jejich "duÜφ"? T°eba se to n∞kdy dozvφme.
  131. <BR>
  132. Ve sci-fi filmech se Φasto jako "dopravnφ prost°edek" pou₧φvß Φernß dφra. Narozdφl od teleport∙ mi vÜak takov² zp∙sob cestovßnφ p°ijde velmi nereßln². ╚ernß dφra, alespo≥ ta, jakß je popisovßna v odbornΘ literatu°e nenφ trycht²° do jinΘho prostoru, ale hmota (nap°φklad b²valß hv∞zda), kterß se vlivem svΘ vlastnφ gravitace zhroutila do sebe. Obrovskß gravitace brßnφ sv∞tlu vylet∞t "ven" a tak nenφ Φernß dφra vid∞t. ╚ernß dφra je pravd∞podobn∞ t∞leso, do kterΘho lze snadno spadnout, ale ven u₧ se nic nedostane. To platφ pravd∞podobn∞ do doby, ne₧ z n∞jakΘho d∙vodu Φernß dφra zanikne. I kdyby nebyla jinß p°ekß₧ka, tak dφky obrovskΘ gravitaci nenφ mo₧nΘ, aby v nφ Φlov∞k p°e₧il. Ji₧ b∞hem pßdu by byl roztrhßn na kusy, proto₧e na nohy by p∙sobila o tolik v∞tÜφ gravitace ne₧ na hlavu, ₧e by je rozdφl sil prost∞ odtrhl. Tedy ne, ₧e by utrhl nohy, kterΘ by padaly rychleji, ale Φlov∞k by se odspodu rozpadl na atomy.
  133. <BR>
  134. ╚ernß dφra se m∙₧e chovat jako odd∞len² vesmφr, kter² se m∙₧e rozpφnat nebo smrÜ¥ovat, ale je odd∞len od okolnφho vesmφru gravitaΦnφ bariΘrou (toto je nev∞deck² pojem, pravd∞podobn∞ se tomu °φkß jinak), p°es kterou nepronikne ani ten sv∞teln² paprsek. Mo₧nß i my jsme uvnit° ΦernΘ dφry a to, Φemu se °φka "Velk² t°esk" a rozpφnßnφ vesmφru, je ve skuteΦnosti exploze ΦerΘ dφry a t°eba jednou dojde k poruÜenφ gravitaΦnφ bariΘry a zmizφ souΦasnß hranice vesmφru, aby se nßÜ prostor objevil jako souΦßst jinΘho obrovskΘho vesmφru, ve kterΘm jsme se v "ΦernΘ dφ°e" nachßzeli. Proto₧e v Φern²ch dφrßch je obrovskß hustota hmoty, byl by takov²to okolnφ vesmφr daleko °idÜφ a chladn∞jÜφ, ne₧ nßÜ prostor, na kter² jsme zvyklφ.
  135. <BR>
  136. Co je vlastn∞ hranicφ vesmφru? Je vesmφr nekoneΦn²? Vesmφr m∙₧e b²t snadno ohraniΦen² i nekoneΦn² souΦasn∞. StaΦφ si uv∞domit, ₧e Φasoprostor nemusφ b²t lineßrnφ. Pro p°edstavu si staΦφ nakreslit graf funkce Y=1/X. M∙₧ete se na sou°adnici X pohybovat konstantnφ rychlostφ od v²chozφho bodu (t°eba od jedniΦky) k nekoneΦnu, ale na grafu se nikdy nedostanete pod nulu. Budete se k nφ p°ibli₧ovat, ale nikdy jφ nedosßhnete. Stejn∞ tak si p°edstavuji okraj vesmφru. TakΘ si k n∞mu m∙₧ete let∞t jak rychle chcete, ale nikdy se p°es n∞j nedostanete.
  137. Krom∞ Φern²ch d∞r se jeÜt∞ ve sci-fi p°φb∞zφch cestuje pomocφ Φervφch d∞r. ╚ervφ dφra nenφ zhroucenß hv∞zda, ale zak°ivenφ Φasoprostoru tak, ₧e skrze nφ jsou dv∞ vzdßlenß mφsta ve vesmφru blφ₧e, ne₧ "klasickou cestou". Odbornφci p°edpoklßdajφ, ₧e takovßto brßna propojuje nejen prostor, ale i Φas. Jev naz²van² Φervφ dφra je dle mΘho nßzoru takΘ reßln², ale zatφm nenφ znßmo, kde se n∞jakß Φervφ dφra vyskytuje a zda se dß um∞le vytvo°it. Podrobnosti najdete na Internetu, kdy₧ si v Google nechßte vyhledat pojmy jako "kvantovß fyzika", "teorie relativity", atd.
  138. <P>
  139.  
  140. <A NAME="#MULTD"></A><H3>Vφcerozm∞rn² prostor</H3>
  141. O tom, ₧e Φas je naÜφm Φtvrt²m rozm∞rem, se pφÜe ji₧ dßvno. Jak si lze vφcerozm∞rn² prostor p°edstavit? Jako programßtor si jeden rozm∞r p°edstavφm jako °adu chlφveΦk∙. Matematicky je jednorozm∞rn² prostor p°φmka. 2D a 3D prostory jsou rovina a "krychle". V uvozovkßch pφÜu krychli proto, ₧e krychle mß svΘ hranice, kde₧to obecn² prostor hranice nemß. Jak si p°edstavit Φty°rozm∞rn² prostor, neboli Φasoprostor? Jako programßtor si p°edstavφm °adu krychlφ, 5D prostor jako plochu krychlφ a 6D prostor jako krychli krychlφ.
  142. <BR>
  143. ╚asov² rozm∞r si lze p°edstavit i jinak: staΦφ se inspirovat filmem. Film je t°φrozm∞rn², obsahuje sou°adnice X, Y a "sou°adnici" T (Φas, u filmu je to Φφslo polφΦka na pßsku, u digitßlnφho videa Φφslo framu). ╚ty°rozm∞rn² by byl film-hologram. Ten by obsahoval sou°adnice X, Y, Z a T.
  144. <BR>
  145. O Φasoprostoru se obvykle °φkß, ₧e je Φty°rozm∞rn². ProΦ ale jenom Φty°rozm∞rn²? Co kdy₧ Φas nenφ jednorozm∞rn², ale takΘ t°φrozm∞rn², stejn∞ jako prostor? Co kdy₧ jen my nedokß₧eme Φas sprßvn∞ vnφmat, proto₧e jsme ovlivn∞nφ tφm, ₧e "ubφhß po p°φmce z minulosti do budoucnosti"? To, ₧e Φlov∞k je ovlivn∞n prost°edφm, ve kterΘm ₧ije, je znßmß v∞c. LidΘ, kte°φ si v d∞tstvφ nem∞li mo₧nost si hrßt s kostiΦkami a dalÜφmi 3D hraΦkami, majφ problΘmy s vnφmßnφm t°φrozm∞rnΘho prostoru. Jako nßzorn² p°φklad omezenΘ p°edstavivosti uvedu troj·helnφk se t°emi prav²mi ·hly. Kdy₧ n∞komu °eknete, aby vßm ho nakreslil, jist∞ si poklepe na Φelo a p°inese vßm studen² obklad. ╚lov∞k ₧ije vφcemΘn∞ v rovin∞ a tak mß omezenou p°edstavivost. Ale zkusme se p°enΘst do 3D prostoru. ╚lovφΦek stojφ na rovnφku a vydß se p∞Üky rovnou cestou k p≤lu. Tato cesta bude s rovnφkem svφrat ·hel 90 stup≥∙. Kdy₧ do¥ape na p≤l, vezme ·hlom∞r, odm∞°φ si 90 stup≥∙ a pokraΦuje dßle tφmto sm∞rem. Brzy dojde na rovnφk, pokud ho nese₧ere lednφ medv∞d, a kdy₧ se otoΦφ znovu o 90 stup≥∙, p∙jde po rovnφku. A hle! Urazφ kus cesty a je op∞t na mφst∞, ze kterΘho vyÜel. Tφm, ₧e jsme zak°ivili 2D prostor do 3D, jsme byli schopni nakreslit troj·helnφk se t°emi prav²mi ·hly. Je mo₧nΘ, ₧e i Φas mß vφce rozm∞r∙, jen my vnφmßme jeden z nich, ten, kter²m se samovoln∞ ubφhß nßÜ ₧ivot. Jak si p°edstavit dalÜφ rozm∞ry Φasu? Co t°eba poΦφtaΦovß hra? Pokud nesahßme na klßvesnici, naÜe raketka stojφ a p°φÜery se ve virtußlnφm 3D prostoru samovoln∞ pohybujφ podle toho, jak plyne Φas. Pak ale stiskneme klßvesu, raketka se pohne a tφm, se zm∞nφ nejen poloha raketky, ale i obsah 3D prostoru, proto₧e p°φÜerky zaΦnou lΘzt jin²m sm∞rem, ne₧ by lezly v paralelnφm Φase, ve kterΘm je raketka na p∙vodnφm mφst∞.
  146. <BR>
  147. 3D prostor si ka₧d² p°edstavit dokß₧e. NaÜe planeta v n∞m obφhß okolo Slunce, to zase okolo st°edu galaxie, galaxie obφhajφ okolo st°edu supergalaxiφ a vÜe se n∞jak h²be.
  148. <BR>
  149. Te∩ si p°edstavme, ₧e pro 3D Φas platφ ·pln∞ stejnΘ zßkony, jako pro 3D prostor. "NßÜ Φas", to, co vnφmßme jako stßrnutφ, m∙₧e b²t ve skuteΦnosti Φasov²mi silami (podobn²mi gravitaci v prostoru) vyvolanΘ obφhßnφ aktußlnφho ΦasovΘho okam₧iku (podobnΘmu bodu v prostoru) okolo "Φasov∞ hmotnΘho" st°edu. Tento Φasov² st°ed se pohybuje okolo jeÜt∞ siln∞jÜφho ΦasovΘho st°edu a mohli bychom pokraΦovat dßle. ╚as se tedy nemusφ v∙bec m∞nit lineßrn∞ "po p°φmce", jak se kreslφ v uΦebnicφch d∞jepisu, ale po obecnΘ k°ivce.
  150. <P>
  151.  
  152. <A NAME="#CVCAS"></A><H3>Lze cestovat v Φase?</H3>
  153. Pokud platφ to, co jsem popsal v p°edchozφ Φßsti, tak ano! Ka₧d² se v Φase pohybuje "do stran" tφm, ₧e konß vlastnφ rozhodnutφ. Ale cel² Φas se pohybuje zßrove≥ nesrovnateln∞ vyÜÜφ rychlostφ okolo Φasov²ch st°ed∙ (takΘ se pohybujφcφch). T∞₧kß p°edstava? Op∞t se vrßtφm do 3D prostoru. Komu vlak neujel nohy, ten je schopen se pohybovat v rßmci mo₧nostφ do vÜech stran. Ale NIKDY se nelze vrßtit na stejnΘ mφsto, ve kterΘm se dotyΦn² p°ed chvφlφ nachßzel. I kdy₧ ud∞lß krok zp∞t, je to krok ·pln∞ zanedbateln² v porovnßnφ se vzdßlenostφ, kterou zatφm urazila Zem∞ okolo Slunce a jeÜt∞ zanedbateln∞jÜφ, ne₧ urazilo Slunce okolo st°edu galaxie. Galaxie se pohybuje jeÜt∞ v∞tÜφ rychlostφ a tak i kdyby jste se rozkrßjeli, u₧ nikdy v ₧ivot∞ nebudete stßt na stejnΘm mφst∞ prostoru jako p°ed chvφlφ. Na to je Φlov∞k p°φliÜ mal² pßn. A te∩ znovu do 3D Φasu: my se v n∞m "pohybujeme" tφm, ₧e konßme rozhodnutφ. Ale tento "pohyb" je v porovnßnφ s p°irozen²m "ubφhßnφm Φasu" tak zanedbateln², ₧e se NIKDY nem∙₧eme vrßtit v Φase na stejnΘ mφsto, kde jsme jednou byli . Pokud si souΦasnost p°edstavφme jako bod v 3D Φase, tak sφly p∙sobφcφ na tento bod jsou nesrovnateln∞ vyÜÜφ, ne₧ sφly, kter²mi na n∞j p∙sobφ naÜe v∙le. A tak, jako nßraz meteoru do Zem∞ "nep°etlaΦφ" sφly, dφky kter²m obrovskou rychlostφ obφhß okolo Slunce, st°edu galaxie atd., tak nikdo z nßs nikdy nevyvine takovou Φasovou sφlu, kterß by p°ekonala sφly p∙sobφcφ na souΦasnost a ta se vrßtila v 3D Φase na stejnΘ mφsto. Navφc, i kdyby se to teoreticky poda°ilo, tak by to nevypadalo tak, ₧e by n∞kdo mohl ¥apat vedle sebe samotnΘho a t°eba ho(=se) i zabφt, ale cel² 3D prostor by se vrßtil do stavu, ve kterΘm byl v minulosti, tedy v∞dec, kter² by zm∞nu Φasu vyvolal, by se nezhmotnil v minulosti jako Terminßtor, ale vnφmal by znovu celΘ svΘ d∞tstvφ, pokud tedy ji₧ byl na sv∞t∞. Po p°eΦtenφ tohoto odstavce ji₧ tedy nikdo nemusφ p°em²Ület, co by se stalo, kdyby n∞kdo zabil svoji babiΦku, jeliko₧ n∞co takovΘho je nemo₧nΘ.
  154. <BR>
  155. Pokud by teoreticky Φas obφhal pouze po elipse, tak by budoucnost plynule p°eÜla do minulosti. Daleko pravd∞podobn∞jÜφ je ale to, ₧e na souΦasnost p∙sobφ tolik sil, ₧e se ji₧ nikdy nevrßtφ do stejnΘho bodu.
  156. <BR>
  157. Plynutφm Φasu m∙₧e dojφt k miliardßm "zßnik∙ vesmφru" (=deformace prostoru) a k jejich op∞tovnΘmu vzniku a tedy i vzniku ₧ivota.
  158. <BR>
  159. Navφc nenφ vylouΦeno, ₧e nad Φasem existujφ jeÜt∞ dalÜφ rozm∞ry, pro nßs nep°edstavitelnΘ.
  160. <P>
  161.  
  162. <A NAME="#MBNES"></A><H3>M∙₧eme b²t nesmrtelnφ?</H3>
  163. Teoreticky ano, ale prakticky urΦit∞ ne. VelkΘho ·sp∞chu m∙₧eme dosßhnout nanotechnologiφ, kterß by mohla opravovat poÜkozenΘ Φßsti organismu (mozek, orgßny, bu≥ky), kterΘ u₧ se nejsou schopny zahojit samy, nebo majφ poÜkozenou DNA (t°eba vlivem zß°enφ). Takto bychom se ale mohli udr₧ovat p°i ₧ivot∞ jen do doby, kdy se Slunce zm∞nφ v supernovu. Pokud bychom odlet∞li k sousednφm mladÜφm hv∞zdßm, stejn∞ by jednou doÜlo k zßniku celΘ galaxie. A i kdybychom utekli ze zanikajφcφ galaxie, stejn∞ by Φasem doÜlo bu∩ ke zhroucenφ celΘho prostoru (opak VelkΘho t°esku) nebo k takovΘmu rozpt²lenφ hmoty, ₧e by p°estaly existovat hv∞zdy, ale prostorem by se pohybovaly pouze ojedin∞lΘ atomy (to v p°φpad∞, ₧e platφ teorie o nekoneΦnΘm rozpφnßnφ vesmφru). Bu∩ jedna nebo druhß varianta nesluΦitelnß se ₧ivotem jednou nastane a tak nelze mluvit o pravΘ nesmrtelnosti. Aby se dosßhlo opravdovΘ nesmrtelnosti, museli bychom "utφkat" nejen v prostoru, ale i v 3D Φase. Museli bychom se pohybovat v oblastech Φasu, ve kter²ch je prostor vhodn² pro ₧ivot. To je pro nßs asi stejn∞ nereßlnΘ, jako cestovßnφ mezi supergalaxiemi, ale teoreticky to mo₧nΘ je.
  164. <BR>
  165. Pokud ale existuje jeÜt∞ vφce rozm∞r∙, ne₧ Φas a prostor, musel by se vzφt v ·vahu i jejich vliv na sv∞t.
  166. <P>
  167.  
  168. <A NAME="#ZAVER"></A><H3>Zßv∞r</H3>
  169. Tyto myÜlenky jsem splodil b∞hem n∞kolika poslednφch let, obvykle po n∞jakΘ tΘ krabici vφna Φi deseti/patnßcti pivech, tak to berte s rezervou (mo₧nß si zalo₧φm vlastnφ filosofick² sm∞r "ethanolismus"). OvÜem aΦkoli nejsem ₧ßdn² Doc. RNDr. CSc, mßm alespo≥ "populßrn∞ nauΦn²" p°ehled o souΦasn²ch v∞deck²ch v²sledcφch a svΘ teorie a filosofickΘ nßzory odvφjφm od toho. UrΦit∞ nebudu tvrdit, ₧e mi myÜlenky "seslal b∙h" nebo n∞co takovΘho. Vyu₧ijte diskuznφho f≤ra k vaÜim vlastnφm nßzor∙m. V∞°φm, ₧e ka₧d², kdo si myslφ, ₧e toto filosofickΘ zamyÜlenφ je kravina, takΘ napφÜe rozumnΘ argumenty a zd∙vodn∞nφ, proΦ mß na v∞c jin² nßzor. T°eba bude tento text alespo≥ inspiracφ pro autory sci-fi a fantasy literatury :-)
  170. <BR>
  171. No, je pßtek odpoledne, je Φas vyrazit n∞kam se odreagovat :-)
  172. <P><BR>
  173.  
  174.  
  175. </FONT>
  176. </TD>
  177. </TR>
  178. </TABLE>
  179.  
  180. <TABLE class=table2 border=0 width=700>
  181. <TR><TD VALIGN="TOP" width="25%"></TD>
  182. <TD class=gbook VALIGN="TOP" width="75%" bgcolor="#202060">
  183. <FONT COLOR="#C0C0FF">
  184.  <FORM action="http://cernylord.wz.cz/index.php?Txt=0016" method=post><H2>Diskuznφ f≤rum:</H2>Zde m∙₧ete komentovat povφdku, Φlßnek nebo sekci serveru. Pokud si p°ejete pouze poslat vzkaz redakci, vyÜkrtn∞te kolonku <I>Ve°ejnΘ</I>.<P><input type=TEXT name=Kdo value="" size=25 maxlength=100>  JmΘno (e-mail, www)<BR><TEXTAREA name=Co ROWS=5 COLS=40></TEXTAREA><BR><input type=CHECKBOX name=Verejne value=D1 CHECKED> Ve°ejnΘ (vzkaz bude zobrazen vÜem)<P><input type=SUBMIT name=Posli_to value=POèLI><input type=RESET name=Smaz value=Sma₧> [<A HREF="__a.php">administrace</A>]</FORM><P><HR><P><B>Poslßno</B> 2003.12.02-13:04.24 <B>od</B> Jan Zajiczech<P>
  185. To Lumir: Nejsem sice pok°t∞n², nikdo mi ne°φkal, abych v∞°il v Boha, ale p°esto si uchovßvßm jistΘ p°edstavy. Tφm Velk²m t°eskem myslφm absolutnφ (neberte to doslova, podle teoriφ se Velk² t°esk opakuje) zaΦßtek. Od VelkΘho t°esku, kdy byla vymrÜt∞na nep°edstavitelnß masa energie,se vesmφr (a s nφm i my) vyvφjφ. To k tomu ₧ivotu.<br />
  186. No jo... Jehovisti... Oni sbφrajφ vφru v Boha na nesprßvn²ch mφstech, nev∞° vÜemu. Oni si myslφ, ₧e majφ pravdu, ale o tom se budu zmi≥ovat nφ₧e...<br />
  187. <br />
  188. Kopromaster: Psal jsi, ₧e vÜechny vφry °φkajφ, ₧e majφ pravdu. To je ale zßkonitΘ. Podφvej se na politickΘ strany. Kterß tvrdφ, ₧e ta druhß nemß pravdu? Mo₧nß n∞jakß z nezßvislφch a pod nφ si m∙₧eÜ p°edstavit buddismu, i kdy₧ sama existence t∞chto "politick²ch stra" ukazuje, ₧e danφ ΦlenovΘ musφ v∞°it ve svou prßci. -A tφm v∞°φ i v to, ₧e majφ ONI pravdu.Lumir: Taky se na smrt p°φliÜ net∞Üφm, ale nejspφÜ je to opravdu jen dalÜφ etapou ₧ivota a pro starΘho Φlov∞ka, kterΘho tu u₧ nic moc neΦekß, je asi vß₧n∞ lepÜφ odejφt.-Ale i tady lze vychßzet z fyziky o zachovßnφ hmoty. Do hmoty bych p°ibral i duÜi, o nφ₧ se zmφnφm nφ₧e...<br />
  189. <br />
  190. DuÜe. Kopromastere, ty se ptßÜ, co je to duÜe. Odpovφm ti tak, jak si to p°edstavuji jß. DuÜe je to, co v sob∞ nosφme (to u₧ jsi asi slyÜel, ₧e?;) ) , je to Ta energie, kterß rozpumpovala prvnφ bu≥ku, Ta energie, kterß za₧ehla ₧ivot v prvnφm Φlenovci, Ta energie, kterß dala vzniknout obratlovce, je to Ta energie, ze kterΘ jsme vzeÜli a kterß je v nßs obsa₧ena. Ta energie podle mne pat°φ Bohu. A proto₧e duÜe pat°φ Bohu, pak mi pat°φme jemu. Tφm, ₧e zem°eme se vracφme. Vracφme se zp∞t k Nßm-tedy k Bohu. A₧ s nφm jsme ·plnφ, a₧ s nφm za₧φvßme pravΘ Üt∞stφ, a₧ s nφm skuteΦn∞ ₧ijeme.-Ale to je jen spekulace a dokud nezem°eme, nebudeme si touto otßzkou a pozd∞jÜφmi odpov∞∩mi nikdy jistφ.<br />
  191. Jak vznikl B∙h a vesmφr? Tak to je hodn∞ dlouhß cesta... Kdo mß pravdu zjistφme a₧ po smrti-pokud tedy z∙staneme "p°i mysli".<br />
  192. <br />
  193. Dφky, Lumφre, dφky Korpomastere, dob°e se s vßmi spekuluje... Jen pokraΦujte, rßd vßs vyslechnu. V otßzce ₧ivota mß ΦßsteΦn∞ pravdu ka₧d².<P><HR><P><B>Poslßno</B> 2003.12.01-08:15.25 <B>od</B> Kopromaster<P>
  194. Podobne reakce jsem se trochu obaval. Na nazor "je to tak slozite, ze to musel stvorit buh" skutecne nevim, co rici. Snad jen odpovim otazkou: kde se tu vzal ten buh? Byl tu odjakziva? Pak tu ale stejne tak mohl byt odjakziva vesmir bez boha. A nebo se ve vesmiru nekde objevil? A jak? Vylihl se z vajicka? Nebo ho nekdo stvoril? Kdo? Jsem ateista (svymi nazory by me ve stredoveku oznacili za heretika), proto se snazim najit odpoved na otazky ohledne vzniku vesmiru a zivota na zaklade soucasnych znalosti biologie, chemie, fyziky a matematiky. Vznik zivota z anorganicke hmoty bych chapal, ale porad nechapu jednu vec: co je to ta nase "duse"? Proc nejsme jen stroj z masa, ale proc vnimame sve vlastni ja?<P><HR><P><B>Poslßno</B> 2003.11.30-20:39.26 <B>od</B> Lumir<P>
  195. Necekal bych, ze se tu ukaze prispevek  od (asi) vericiho cloveka, myslel jsem, ze Internet je plny "matfyzaku". Me naopak clanek poskytl spousty argumentu proti vire v boha, ktere me pred casem chybely v rozhovoru s Jehovisty (nebo Mormony), co obchazeji sidliste a zvoni lidem na zvonky. Tenkrat me dve holky primo drtily argumenty o tom, jak buh existuje a jak je milosrdny a vsemocny a ja uz proste nevedel, jak jim rict, ze v zadneho boha neverim. Kdybych mel tento clanek, vnutil bych jim hotak, jako mi ony strkaly bibli.<br />
  196. <br />
  197. Jinak k predchozimu prispevku: Velky tresk nestvoril cloveka, Velky tresk je popisovan jako jedna z moznosti vzniku vesmiru. Jak je to ale doopravdy, to nikdo nevi. Moc rad ctu takove clanky i kdyz jde jen o dohady.<br />
  198. Cobude po smrti, nevim, ale moc se na ni netesim.<P><HR><P><B>Poslßno</B> 2003.11.30-16:10.04 <B>od</B> Jan Zajiczech<P>
  199. Nesouhlasφm s Kopromasterov²m pojednßnφm o smrti a Bohu.- I kdy₧ m∙₧e v∞°it Φemu chce, jsou tu jistß fakta, kterß jeho teorii vyvracejφ...Nap°. lidΘ, kte°φ za₧ili klinickou smrt. Pokud Kopromaster pφÜe, ₧e vid∞li a za₧ili neskuteΦnΘ blaho, pak je na mφst∞ uvΘst pßr fakt∙, na kter²ch se shodli v∞dci. Jestli₧e se Φlov∞k objevφ ve stavu klinickΘ smrti a p°estane vnφmat okolφ, pak neurony v mozku vysφlajφ do oΦφ signßly naslepo. To znamenß, ₧e se objevφ zß°e podobnß tunelu. Neurony majφ takΘ odlehΦit od bolesti a vysφlajφ tiÜφcφ prost°edky, i kdy₧ dotyΦn² Φlov∞k nijak netrpφ.-Potud tedy pojetφ rßje a pekla...Dßle B∙h. Dokonce i nejv∞tÜφ myslitelΘ, kte°φ se zab²vajφ teoriemi o vesmφru, hmot∞, antihmot∞, lidskΘm t∞lo atd. atd. °φkajφ, ₧e samotnß jedinß bu≥ka je natolik slo₧itß, ₧e si nedovedou p°edstavit jejφ "nßhodn²" vznik a p°ipisujφ tyto zßle₧itosti Bohu. Jß sßm si nedovedu p°edstavit, ₧e mß t∞lo stvo°il Velk² t°esk. Musφ tu b²t n∞co, co nßs ₧ene kup°edu a ve vesmφru rozhodn∞ nenφ zak≤dovßno, ₧e na vhodn²ch planetßch se musφ vytvo°it ₧ivot.-NejspφÜ by m∞ly z∙stat nerosty...To je vÜe.<P>
  200. <TR>
  201. <TD class=reklama2 colspan=2 bgcolor="#202020">
  202. <FONT COLOR="#A0A0A0">
  203.  <CENTER>
  204.  
  205.  </CENTER>
  206. </FONT>
  207. </TD>
  208. </TR>
  209.  
  210.  
  211. </FONT>
  212. </TD>
  213. </TR>
  214.  
  215. </TABLE>
  216.  
  217. </FONT>
  218. </BODY>
  219.  
  220. </HTML>