home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Chip 2003 September / Chip_2003-09_cd1.bin / obsahy / Chip_txt / txt / 34-37.txt < prev    next >
Text File  |  2003-08-06  |  15KB  |  51 lines

  1. Tvorba internetovΘho obchodu 
  2. Chcete takΘ prodßvat? 
  3. Jednou z oblastφ lidskΘ Φinnosti, ve kter²ch internet v n∞kolika poslednφch letech zapustil ko°eny, je obchodnφ sfΘra. B∞₧n² konzument zaregistruje p°edevÜφm existenci internetov²ch obchod∙ (online obchod∙, e-obchod∙), jejich₧ poΦet pomalu, ale jist∞ nar∙stß. 
  4.  
  5. Dß se p°edpoklßdat, ₧e nßr∙st poΦtu internetov²ch obchod∙ bude pokraΦovat a nakupovßnφ p°es internet se v urΦitΘm ΦasovΘm horizontu stane b∞₧nou zßle₧itostφ pro mnoho u₧ivatel∙. To je takΘ urΦit²m signßlem pro obchodnφky, kte°φ ji₧ dnes mohou p°em²Ület nad zprovozn∞nφm internetovΘ prodejny.  
  6.  
  7. Nabφdka je bohatß 
  8. Nebudeme se nynφ zab²vat definicφ takov²ch pojm∙, jako je e-commerce, polemizovßnφm o tom, co a proΦ na internetu prodßvat, ani se nebudeme soust°edit na prßvnφ aspekty prodeje. NaÜφm ·kolem bude dostat se do pozice podnikatele, kter² mß ji₧ vymyÜlenu veÜkerou obchodnφ strategii, je rozhodnut zprovoznit online obchod a nynφ zva₧uje vhodnΘ technologickΘ °eÜenφ. PoΦet firem zab²vajφcφch se tvorbou profesionßlnφch WWW aplikacφ je dnes vφce ne₧ dostaΦujφcφ a spousta z nich on-line obchody nabφzφ. V mnoha p°φpadech se vÜak u₧ ani nejednß o klasickΘ naprogramovßnφ aplikace firmy dnes nabφzejφ hotovΘ on-line obchody, kterΘ p°izp∙sobujφ po₧adavk∙m zßkaznφka. A na podnikateli je, aby si vybral obchod, kter² bude spl≥ovat jeho po₧adavky nejlΘpe. Na konci tohoto Φlßnku nenajdete vφt∞ze nabφzejφcφho nejlepÜφ obchod, po jeho p°eΦtenφ vÜak urΦit∞ budete znßt svΘ po₧adavky a vyberete si sami z tabulky svΘho favorita.  
  9.  
  10. ╚φm poslou₧φme?  
  11. Je zbyteΦnΘ vypisovat jednotlivΘ rozdφly mezi kamenn²m obchodem a virtußlnφm obchodem, ale snad alespo≥ jeden m∙₧eme zmφnit. V kamennΘm obchod∞ p°ichßzφ zßkaznφk do styku s opravdov²mi prodavaΦi. Jejich vlφdnost, odbornΘ znalosti, profesionßlnφ odpov∞di na vznesenΘ otßzky - to vÜe zßkaznφka kladn∞ ovliv≥uje. On-line obchody, kde zßkaznφk nep°ichßzφ do styku s prodavaΦem, mohou v tomto p°φpad∞ p∙sobit jaksi neosobn∞. P°esto₧e "₧ivΘho" prodejce nem∙₧e nic nahradit, lze obchod p°izp∙sobit tak, aby vypadal lßkav∞ a na nßvÜt∞vnφky p∙sobil p°φv∞tiv∞. Mφsto prostΘho seznamu zbo₧φ a cen mohou b²t do obchodu zakomponovßny dalÜφ aplikace, kterΘ mohou nap°φklad zajistit pravidelnou sledovanost webu s internetov²m obchodem. Mezi takovΘ lze za°adit diskusnφ f≤ra, rubriky FAQ, novinky z danΘ oblasti, odbornΘ recenze, p°ehledy, srovnßnφ. To jsou vÜechno v∞ci, kterΘ v celkovΘm pojetφ mohou zßkaznφka p°itßhnout. NejlepÜφ pro prodejce jsou pak ti zßkaznφci, kte°φ ji₧ shledali jeho obchod ve srovnßnφ s konkurencφ jako nejzajφmav∞jÜφ a nepot°ebujφ pßtrat na jin²ch strßnkßch. Pravd∞podobnost obΦasnΘho objednßnφ zbo₧φ je u stßlΘho nßvÜt∞vnφka strßnek logicky vyÜÜφ ne₧ u nßhodnΘho zv∞davce. 
  12.  
  13. Modelov² obchod 
  14. Pro zjiÜt∞nφ ·daj∙ o internetov²ch obchodech jsme se sna₧ili v₧φt do role podnikatele, kter² prßv∞ hledß nejvhodn∞jÜφ technologickΘ °eÜenφ pro zprovozn∞nφ on-line obchodu. Takov² podnikatel si definuje n∞kolik vlastnostφ, kterΘ od koneΦnΘ aplikace po₧aduje, oslovφ firmy a z v²slednΘ nabφdky vybere tu, kterß se nejvφce p°ibli₧uje jeho p°edstavßm. NßÜ modelov² obchod m∞l tedy b²t st°edn∞ velk²m obchodem obsahujφcφm °ßdov∞ tisφce polo₧ek. Z technologickΘho hlediska m∞l b²t tvo°en dynamick²mi strßnkami, tedy skripty a databßzemi b∞₧φcφmi na stran∞ serveru, Φφm₧ by m∞lo b²t dosa₧eno mo₧nosti kategorizace, t°φd∞nφ, vyhledßvßnφ atd. Krom∞ samotnΘho obchodu m∞la internetovß aplikace obsahovat dalÜφ Φßsti, kterΘ neslou₧φ primßrn∞ k prodeji zbo₧φ (statistiky, diskuse, FAQ, p°φpadn∞ nejlΘpe cel² redakΦnφ systΘm, umo₧≥ujφcφ zve°ejn∞nφ Φlßnk∙, propojenφ Φlßnk∙ se zbo₧φm[8230]). NßÜ zßjem byl takΘ soust°ed∞n spφÜe na hotovΘ aplikace urΦenΘ k rychlΘmu spuÜt∞nφ ne₧ na naprogramovßnφ celΘho obchodu. Po₧adovßny byly samoz°ejm∞ komplexnφ slu₧by, tak aby podnikatel komunikoval pouze s jednφm subjektem a krom∞ samotnΘho e-obchodu bylo zajiÜt∞no i jeho hostovßnφ. 
  15. Osloveno bylo zhruba osmdesßt firem, vÜechny s p°φdomkem "komplexnφ WWW slu₧by" nebo p°φmo "tvorba on-line obchod∙ a e-commerce °eÜenφ". Ji₧ p°i oslovovßnφ t∞chto firem byl zjiÜt∞n jeden problΘm. Zatφmco WWW prezentace m∞ly vÜechny firmy opravdu profesionßlnφ, design do detail∙ promyÜlen², ne vÜechny z nich um∞ly skloubit p∞kn² design s rozumnou dobou pot°ebnou k naΦtenφ strßnek. Vyskytly se ovÜem i takovΘ, kterΘ sv²m originßlnφm Φi netradiΦn∞ pojat²m designem doslova znep°φjemnily vyhledßnφ kontaktnφ adresy. P°itom prßv∞ to m∙₧e b²t d∙vod, proΦ nedoΦkav² u₧ivatel rad∞ji klikne na strßnku jinΘ firmy.  
  16.  
  17. Ceny 
  18. ZaΦneme netradiΦn∞ p°φmo u cen nabφzen²ch aplikacφ (slu₧eb). Ty mohou b²t pro urΦitou skupinu podnikatel∙ rozhodujφcφ, na druhΘ stran∞ v∞tÜφ investice se mohou vyplatit. V naÜem p°ehledu jsou pouze orientaΦnφ ceny, kv∙li odliÜn²m nabφdkßm jednotliv²ch firem je nelze nijak objektivn∞ srovnßvat. Subjektivita srovnßnφ je dßna tφm, ₧e mo₧nosti aplikacφ se mohou v mnoha ohledech liÜit, zßrove≥ vÜechny firmy zd∙raz≥ujφ, ₧e jsou ochotnΘ veÜkerΘ detaily upravit na p°ßnφ zßkaznφka. Je zde takΘ nßvaznost na dalÜφ slu₧by, nap°φklad webhosting, a takΘ skuteΦnost, ₧e on-line obchod se stejn²m zßkladem se m∙₧e prodßvat v n∞kolika variantßch (balφΦcφch) podle pot°eb klienta. Nebudeme-li se soust°edit na konkrΘtnφ Φφsla, pak je jist∞ zajφmavΘ srovnßnφ toho, jak si firmy nechßvajφ za vytvo°enφ a provoz obchodu platit. Jednu z Φßstek tvo°φ platba za samotnΘ naprogramovßnφ obchodu, ta je v∞tÜinou zßvislß na konkrΘtnφch po₧adavcφch klienta. Jednß se p°edevÜφm o slo₧itost a mo₧nosti aplikace. Je z°ejmΘ, ₧e ceny hotov²ch aplikacφ musφ b²t v²razn∞ ni₧Üφ ne₧ ceny aplikacφ zhotoven²ch p°φmo na mφru. V p°φpad∞ hotovΘ aplikace je vÜak nutnΘ poΦφtat s tφm, ₧e minimßln∞ grafick² layout bude vytvo°en pro konkrΘtnφho klienta, za co₧ si m∙₧e firma ·Φtovat Φßst ceny. Äßdnφ programßto°i se urΦit∞ nebudou brßnit tomu, pokud si provozovatel e-obchod vezme a zprovoznφ ho na jinΘm serveru, v∞tÜinou vÜak samotnß firma nabφzφ zprovozn∞nφ na svΘm serveru. Zde se pak jednß o n∞jak² m∞sφΦnφ pauÜßl vzta₧en² k provozu e-obchodu, n∞kterΘ firmy to p°φmo naz²vajφ pauÜßlem za webhosting. Jin²m p°φpadem je pronßjem e-obchodu reprezentovan² pouze pauÜßlnφmi poplatky. Vyskytla se i mo₧nost vyplßcenφ urΦit²ch procent ze zisku, n∞kterΘ firmy mohou nabφdku zavrÜit tφm, ₧e za urΦitou Φßstku naplnφ obchod polo₧kami.  
  19.  
  20. Technologie a webprostor 
  21. Po₧adavek na obchod vy₧adoval pou₧itφ dynamick²ch strßnek. Skripty s databßzemi nejen₧e umo₧≥ujφ Φinnosti, jako je vyhledßvßnφ Φi t°φd∞nφ polo₧ek, ale takΘ zajistφ to, ₧e obchod pob∞₧φ v sφtφch s vyÜÜφm zabezpeΦenφm, kde nap°φklad nejsou povoleny skripty na stran∞ klienta ( javaskript, vbskript). Proto₧e se nßm ale jeden obchod zalo₧en² na javaskriptu do testu dostal (GEN-E-OBCHOD - www.geneobchod.cz), shrneme alespo≥ zßkladnφ vlastnosti takovΘho obchodu: 
  22. V²hody: mo₧nost provozu na jakΘmkoli serveru, bez nutnosti podpory ASP, PHP Φi databßzφ, jednorßzovΘ nßklady za zakoupenφ obchodu. 
  23. Nev²hody: nemo₧nost vyhledßvßnφ, t°φd∞nφ a dalÜφch databßzov²ch operacφ, omezenφ na menÜφ poΦet polo₧ek. Nynφ se tedy vra¥me k dynamick²m strßnkßm na stran∞ serveru. NejΦast∞ji se objevila kombinace PHP + MySQL, dßle ASP + MSSQL, .NET, INTERBASE. Firma Freenets navφc nabφzφ synchronizaci podnikovΘ databßze s obchodem, co₧ m∙₧e b²t u₧iteΦnΘ. Pou₧itΘ technologie byly do tabulky vlo₧eny pouze pro p°ehled, pro mnohΘ provozovatele on-line obchod∙ m∙₧e b²t tento ·daj zbyteΦn², proto₧e je pro n∞ d∙le₧itß p°edevÜφm funkΦnost obchodu. ┌daj se ovÜem m∙₧e hodit t∞m, kte°φ ji₧ n∞jakΘ aplikace provozujφ a cht∞li by obchod umφstit na stejn² server. Pokud provozovatel poΦφtß s pozd∞jÜφmi ·pravami obchodu vlastnφmi silami, bude ho tato v∞c jist∞ takΘ zajφmat. 
  24. Co se t²Φe poskytnutΘho webovΘho prostoru pro obchod, ten takΘ nejspφÜe nebude nejd∙le₧it∞jÜφm kritΘriem pro volbu obchodu. Firmy sice nabφzφ urΦitou velikost, proto₧e vÜak samy nabφzejφ v mnoha p°φpadech webhosting, nenφ problΘm se domluvit na pot°ebnΘ velikosti se zßkaznφkem, pokud nenφ obchod p°φmo navßzßn na v²b∞r z n∞kolika variant webhostingov²ch slu₧eb. V n∞kter²ch p°φpadech vÜak zabran² prostor webhostingovou firmu nezajφmß, urΦujφcφ vÜak m∙₧e b²t pr∙tok dat. 
  25. V p°φpad∞ on-line obchod∙ je samoz°ejm∞ d∙le₧itß i spolehlivost server∙, na kter²ch obchod b∞₧φ, proto₧e jak²koli v²padek m∙₧e zp∙sobit nejen finanΦnφ ztrßtu v podob∞ neuskuteΦn∞nΘho obchodu, ale i ztrßtu samotnΘho zßkaznφka. Proto₧e havßrie se vylouΦit nedß nikdy, je vφce ne₧ nutnostφ, aby byla veÜkerß data zßlohovßna. P°edstavte si, ₧e byste ztratili informace o sv²ch patnßcti tisφcφch polo₧kßch, kterΘ jste do systΘmu pracn∞ zadßvali...  
  26.  
  27. Podpora 
  28. P°i provozovßnφ obchodu jde o penφze, a to "a₧" v prvnφ °ad∞. JakΘkoli problΘmy by tedy m∞l b²t vlastnφk obchodu schopen ve spoluprßci s dodavatelem okam₧it∞ °eÜit. P°itom se nemusφ jednat hned o tu nejhorÜφ variantu, kdy z n∞jak²ch p°φΦin obchod nejede. Podnikatel m∙₧e nap°φklad urgentn∞ po₧adovat ·pravu n∞kter²ch funkcφ nebo funkce novΘ v zßvislosti na svΘm obchodnφm zßm∞ru. P°φkladem m∙₧e b²t reakce na trh, kdy podnikatel pot°ebuje snφ₧it hromadn∞ cenu konkrΘtnφho zbo₧φ a slevov² modul, kter² na toto zbo₧φ upozornφ. 
  29. Ze strany dodavatele jsme se setkali s on-line podporou na e-mailu a na telefonu v pracovnφ dob∞, co₧ nenφ nic neobvyklΘho, lepÜφ variantou je e-mail v pracovnφ dob∞ a telefon nep°etr₧it∞, n∞kte°φ dodavatelΘ jsou p°ipraveni i na komunikaci p°es ICQ. On-line podpora m∙₧e b²t vßzßna na dohodnutΘ cen∞. NejlepÜφ je ka₧dopßdn∞ nep°etr₧itß podpora (7 x 24).  
  30.  
  31. Statistika 
  32. Nezanedbatelnou v∞cφ jsou pro obchodnφka statistiky. Na zßklad∞ nich m∙₧e sledovat chovßnφ zßkaznφk∙ a optimalizovat sv∙j p°φstup v∙Φi nim. SouΦßstφ obchod∙ b²vajφ dva druhy statistik. Prvnφ se t²kß obecnΘ nßvÜt∞vnosti strßnek a m∙₧e nßm ukßzat poΦty sessions Φi p°φstup∙ (Φlen∞nΘ do r∙zn²ch Φasov²ch ·sek∙) nebo detailn∞jÜφ informace o u₧ivateli (IP adresa, typ prohlφ₧eΦe atd.). Druhß, z obchodnφho hlediska zajφmav∞jÜφ, m∙₧e sledovat vy°φzenφ objednßvek, chovßnφ zßkaznφk∙, obrat, opuÜt∞nΘ koÜφky, hledanΘ v²razy. Propracovan² grafick² v²stup z t∞chto statistik m∙₧e b²t jedin∞ v²hodou a umo₧nφ jednoduchou orientaci.  
  33.  
  34. Placenφ zbo₧φ 
  35. Zajφmavou otßzkou je to, jak²m zp∙sobem je vy°eÜeno placenφ zbo₧φ. Termφn "on-line obchod" toti₧ evokuje p°edstavu, ₧e vÜe se odehrßvß opravdu okam₧it∞, tedy jak v²b∞r zbo₧φ, tak i jeho zaplacenφ. P°itom mnoho zßkaznφk∙ zatφm vyu₧φvß klasickou platbu pomocφ dobφrky, kterß rozhodn∞ do zmφn∞nΘ p°edstavy nezapadß. Krom∞ dobφrky vÜak samoz°ejm∞ existue n∞kolik dalÜφch mo₧n²ch zp∙sob∙ placenφ, t°eba p°es platebnφ portßl eBanky, Muzo nebo GSM banking. Zde je t°eba si uv∞domit, ₧e zßkaznφk musφ komunikovat jeÜt∞ s dalÜφm subjektem - nap°φklad mφt ·Φet u eBanky. Vzhledem k tomu, ₧e vÜichni zßkaznφci nevyu₧φvajφ stejn²ch bankovnφch slu₧eb, je v²hodnΘ nabφdnout jim co nejÜirÜφ mo₧nosti placenφ.  
  36.  
  37. RedakΦnφ systΘm 
  38. Jak ji₧ bylo zmφn∞no, stroh² v²pis zbo₧φ s mo₧nostφ uklßdat do nßkupnφho koÜφku sice pln∞ vyhovuje pro samotnΘ nakupovßnφ, ale pro zßkaznφka bude urΦit∞ lßkav∞jÜφ web, kde m∙₧e nejen nakupovat, ale takΘ se zde dozv∞d∞t zajφmavΘ informace. M∙₧e se jednat o horkΘ novinky, odbornΘ recenze s mo₧nostφ reagovat na Φlßnky, diskusnφ f≤ra, poradny, ankety. V p°φpad∞ denn∞ aktualizovan²ch Φlßnk∙ ji₧ je t°eba hovo°it o redakΦnφm systΘmu, kter² umo₧nφ tyto Φlßnky jednoduÜe zve°ej≥ovat. Plnohodnotn² systΘm by m∞l umo₧nit vytvß°enφ ·hledn²ch Φlßnk∙ s vyu₧itφm vÜech mo₧nostφ HTML (formßt pφsma, tabulky...) vΦetn∞ vlo₧en²ch obrßzk∙ a odkaz∙. S redaktorskou Φinnostφ souvisφ mimo jinΘ i mo₧nost zadßnφ data, od kterΘho mß b²t Φlßnek publikovßn, a doba jeho platnosti. 
  39. NejlepÜφm vyu₧itφm redakΦnφho systΘmu je mo₧nost propojenφ Φlßnk∙ se zbo₧φm. Ideßlnφ situace tedy nastßvß, pokud mß zßkaznφk po p°eΦtenφ zajφmavΘho Φlßnku mo₧nost dostat se p°φmo k urΦitΘmu druhu zbo₧φ. Otßzkou je, jak mß vypadat rozhranφ pro tvorbu Φlßnk∙. Krom∞ toho, ₧e musφ b²t jednoduchΘ a p°ehlednΘ, je t°eba se n∞jak vypo°ßdat s pou₧itφm HTML. Zatφmco v nejjednoduÜÜφch systΘmech je mo₧no prost°ednictvφm formulß°∙ zadßvat prost² text, jinΘ umo₧≥ujφ pou₧itφ HTML tag∙. To klade po₧adavek na urΦitΘ znalosti autora Φlßnku. Pokud ho nechceme takov²mito v∞cmi zat∞₧ovat, je nejlepÜφm zp∙sobem vyu₧itφ n∞jakΘho intuitivnφho WYSIWYG rozhranφ, kterΘ b²vß realizovßno nejΦast∞ji javaskriptem. N∞kterΘ firmy mohou nabφdnout °eÜenφ dv∞ma aplikacemi: jednou z nich je e-obchod, druhou redakΦnφ systΘm - a ob∞ spolu navzßjem spolupracujφ (WebGet a EasyObchod u IT studia).  
  40.  
  41. Administrace 
  42. V rozsßhlejÜφch systΘmech lze Φinnosti sprßvy obchodu rozd∞lit na n∞kolik oblastφ, o kterΘ se starajφ r∙znφ lidΘ. Zatφmco psanφ odborn²ch Φlßnk∙ m∙₧e b²t sv∞°eno externist∙m, na dopl≥ovßnφ informacφ o zbo₧φ mohou b²t najati brigßdnφci a konfiguraci vlastnostφ obchodu si nejspφÜ vezme na starost sßm obchodnφk. V tomto p°φpad∞, kdy do systΘmu zasahuje vφce lidφ, je ₧ßdoucφ pustit je pouze ke konkrΘtnφm Φßstem, kterΘ majφ na starost (nastavenφ u₧ivatelsk²ch prßv). Dokonal²m °eÜenφm je existence globßlnφho administrßtora, kter² m∙₧e vytvß°et novΘ u₧ivatele a p°id∞lovat jim pot°ebnß oprßvn∞nφ. 
  43.  
  44. Aktualizace 
  45. Ve v∞tÜin∞ modernφch firem je internet samoz°ejmostφ, ne-li nutnostφ. S vytßΦen²m p°ipojenφm se dnes ve firmßch setkßvßme Φφm dßl mΘn∞, vφce se vyu₧φvajφ rychlejÜφ a spolehliv∞jÜφ zp∙soby. Aktualizace dat tedy v∞tÜinou probφhß on-line p°es webovΘ rozhranφ. Mohou vÜak nastat i situace, kdy by bylo vhodnΘ pou₧φt i n∞jak² off-line nßstroj, kde by bylo mo₧nΘ p°ipravit pot°ebnΘ materißly a ty potom najednou odeslat. Pro tyto ·Φely majφ n∞kterΘ firmy vyvinuty samostatnΘ aplikace (nap°. Zoner inObchod Designer), p°φpadn∞ je °eÜen alespo≥ hromadn² import s vyu₧itφm soubor∙ *.csv, *.xls, *.dbf.  
  46.  
  47. V²b∞r obchodu 
  48. Krom∞ n∞kolika p°edeÜl²ch vlastnostφ a mo₧nostφ nabφzejφ tv∙rci obchod∙ mnohΘ dalÜφ moduly, a¥ ji₧ jsou zahrnuty v zßkladnφ verzi obchodu, nebo je mo₧nΘ je doobjednat. Jednß se ve zkratce o °φzenφ reklamacφ, sout∞₧e, jazykovΘ mutace, oznaΦenφ novinek Φi doporuΦen²ch v²robk∙ apod. Jak je vid∞t, kritΘriφ pro v²b∞r toho sprßvnΘho obchodu je n∞kolik. Obchodnφk se m∙₧e rozhodnout pro jednoduchΘ aplikace nebo pro celΘ slo₧itΘ systΘmy, p°iΦem₧ bude jist∞ zßle₧et na plßnovanΘm objemu prodeje. U v∞tÜφch prodejc∙ mohou nastat po₧adavky na standardizovan² import/export nebo synchronizaci se stßvajφcφmi podnikov²mi systΘmy a aplikacemi, stejn∞ tak jako pot°eba rozd∞lit jednotlivΘ ·lohy p°i administraci obchodu. I kdy₧ jsou firmy p°ipraveny dodat ji₧ hotovΘ °eÜenφ, ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ budou mφt podnikatelΘ jeÜt∞ n∞jakΘ zcela konkrΘtnφ a specifickΘ po₧adavky, kterΘ budou muset b²t °eÜeny (doprogramovßny) individußln∞. 
  49. Ji°φ PolßÜek, autor@chip.cz 
  50.  
  51.