Nakupovßnφ na internetu mß svΘ nespornΘ v²hody. Aby se vÜak internetov² obchod mohl rozvφjet, je t°eba pou₧φvat ·ΦinnΘ elektronickΘ platebnφ prost°edky. Ve sv∞t∞ se za zbo₧φ a slu₧by na internetu platφ p°edevÜφm prost°ednictvφm platebnφch karet. Ty u nßs vÜak zatφm p°φliÜ rozÜφ°eny nejsou.
Elektronick²mi prost°edky platφme nejenom na internetu. I dnes je neju₧φvan∞jÜφm elektronick²m platebnφm prost°edkem elektronickß platebnφ karta, avÜak vznikly i jinΘ elektronickΘ platebnφ prost°edky.
Platebnφ karta
PoΦßtky historie platebnφ karty spadajφ do poloviny 20. stoletφ. Prvnφ platebnφ karty vydala banka American Express pro svΘ bohatΘ klienty; tyto karty vÜak m∞ly podobu d∞rn²ch Ütφtk∙. SpoleΦnost MasterCard vydala prvnφ bankovnφ karty v roce 1967, o rok pozd∞ji spoleΦnost Bank Americard vydala prvnφ karty VISA. V Evrop∞ se prvnφ bankovnφ karty objevily v roce 1968 a v tomto roce byly takΘ tyto karty akceptovßny u nßs, a to v sφti cestovnφ kancelß°e ╚edok. Od roku 1986 do roku 2002 se poΦet vydan²ch platebnφch karet ve sv∞t∞ zv²Üil z 320 milion∙ na 3 biliony.
Jak je to u nßs
Prvnφ bankovnφ karty v tehdejÜφm ╚eskoslovensku byly vydßny v roce 1988 Äivnostenskou bankou. K jejich masov∞jÜφmu rozvoji doÜlo vÜak a₧ v polovin∞ devadesßt²ch let, kdy zßrove≥ vzr∙stal poΦet bankomat∙ a kdy lidΘ objevili, jak jednoduchΘ a pohodlnΘ je vybrat si penφze bez nßvÜt∞vy banky. Podle ·daj∙ Sdru₧enφ bankovnφch karet je v souΦasnosti v ╚eskΘ republice p°es 5 milion∙ vydan²ch platn²ch platebnφch karet, tak₧e vlastnφk∙ bankovnφch karet je mezi nßmi skuteΦn∞ hodn∞. Co je vÜak problΘm, je struktura t∞chto vydan²ch karet. V∞tÜina klient∙ bank toti₧ vlastnφ tzv. debetnφ neembosovanΘ karty, se kter²mi nap°. nakupovßnφ na internetu nenφ mo₧nΘ. Tyto karty jsou urΦenΘ hlavn∞ k nßkupu zbo₧φ v obchodech s on-line terminßly pro p°φjem karet a k v²b∞ru hotovosti v sφti bankomat∙. VeÜkerΘ transakce jsou strhßvßny okam₧it∞, zßporn² z∙statek se netoleruje, a p°i platb∞ je tedy t°eba v₧dy ov∞°it, zda jsou na kont∞ dostateΦnΘ prost°edky. Oproti tomu p°i platb∞ tzv. kreditnφ embosovanou kartou (to je ta s v²liskem) nenφ t°eba ov∞°ovat stav ·Φtu nakupujφcφho, jeliko₧ mß bankou Φerpßnφ prost°edk∙ do urΦitΘ v²Üe zaruΦeno. V zßv∞ru roku 2002 bylo u nßs ze vÜech vydan²ch karet pouze 22,6 % karet embosovan²ch, k placenφ na internetu v ╚eskΘ republice bylo mo₧nΘ pou₧φt pouze 21,88 % ze vÜech karet (dohromady 1 159 000 karet) a k nakupovßnφ na sv∞tovΘm internetu pouze 14,09 % ze vÜech vydan²ch karet, tedy 746 tisφc karet.
D∙vody
╚eskΘ banky jsou ve vydßvßnφ embosovan²ch karet stßle velmi zdr₧enlivΘ. AΦkoliv se brßnφ, ₧e rozÜi°ovßnφ platebnφch karet naopak podporujφ - nap°. tφm, ₧e p°i placenφ kartou v obchod∞ nenφ p°ipoΦφtßvßn ₧ßdn² poplatek z jejich chovßnφ je patrnΘ, ₧e sv²m klient∙m p°φliÜ ned∙v∞°ujφ a embosovanou platebnφ kartu vydajφ pouze takovΘmu zßkaznφkovi, u n∞ho₧ majφ v²raznou jistotu, ₧e karty nijak nezneu₧ije. Banky se p°itom brßnφ, ₧e ekonomickß situace v ╚eskΘ republice jeÜt∞ nenφ natolik zralß, aby mohly takov²ch karet vydßvat vφce. DalÜφm d∙vodem, proΦ se tyto karty natolik nerozÜi°ujφ, jsou panujφcφ obavy ze zneu₧itφ takovΘto karty, a podφvßme-li se na to, kdo nese rizika p°i zneu₧itφ karty, musφme takov²mto obavßm dßt zΦßsti za pravdu. Riziko tzv. fraudu neboli zneu₧itφ karty le₧φ toti₧ z hlavnφ Φßsti v₧dy na bedrech klienta banky. Nap°. tzv. stoplistace (zablokovßnφ karty) je v zemφch EvropskΘ unie zdarma, zatφmco u nßs se za ni platφ nemalΘ Φßstky - zvlßÜt∞ pokud se jednß o kartu embosovanou.
Rizika zneu₧itφ
Na zaΦßtku tohoto stoletφ doÜlo ve sv∞tovΘm m∞°φtku k obrovskΘmu nßr∙stu prodej∙ proveden²ch on-line, tedy hlavn∞ na internetu. Posu∩te sami: V roce 2001 byly uskuteΦn∞ny prodeje on-line v celkovΘ hodnot∞ 48,6 miliardy dolar∙. V roce 2002 to ale ji₧ bylo 129,8 miliardy dolar∙ a pro rok 2003 je odhadovßno, ₧e za nßkupy on-line utratφme dokonce 269,2 miliardy dolar∙! Naprostß v∞tÜina (95 % v roce 2001 a 99 % v roce 2002) nßkup∙ byla placena kreditnφmi kartami. Logicky by tak m∞lo dochßzet k obrovskΘmu nßr∙stu zneu₧itφ platebnφch karet. Je tomu tak ale takΘ ve skuteΦnosti? Jakß jsou hlavnφ rizika p°i pou₧φvßnφ karet? Vedle klasickΘho rizika ztrßty nebo odcizenφ karty to je jeÜt∞ riziko krßde₧e identity, kopφrovßnφ karet, klonovßnφ karet, pad∞lßnφ karet a podvod∙ spojen²ch se zasφlßnφm karet.
BezpeΦnost e-plateb
Jak se p°ed zneu₧itφm karty chrßnit? Zßkladnφm pravidlem by m∞lo b²t pou₧φvßnφ pouze ov∞°enΘho softwaru a hardwaru, pou₧φvßnφ ochrannΘho a detekΦnφho softwaru a dodr₧ovßnφ bezpeΦnostnφch procedur (nap°. zamezenφ zapamatovßnφ hesla a dopl≥ovßnφ ·daj∙ ve formulß°φch v Internet Exploreru). Rozhodn∞ byste se m∞li takΘ p°esv∞dΦit o d∙v∞ryhodnosti obchodnφka, kterΘmu Φφslo svΘ karty sd∞lujete, co₧ lze provΘst na internetov²ch strßnkßch obchodnφch agentur. Platby provßd∞nΘ p°es internet jsou pochopiteln∞ zabezpeΦeny urΦit²m druhem protokolu - dnes nejpou₧φvan∞jÜφ je tzv. SSL protokol. Protokol SET (Secure Electronic Transaction) byl v∙bec prvnφ bezpeΦnostnφ protokol, avÜak brzdou jeho v∞tÜφho rozÜφ°enφ je pomalß akceptace platby.
Ostatnφ druhy e-plateb
Jak ji₧ bylo zmφn∞no, specißln∞ pro platby na internetu vznikly i jinΘ platebnφ instrumenty, nap°φklad tzv. mikroplatby neboli elektronickΘ pen∞₧enky. Minul² Φas je u₧it zßm∞rn∞, jeliko₧ vÜechny mikroplatebnφ systΘmy jeden po druhΘm zkrachovaly. V zßsad∞ se jednß o to, ₧e si vytvo°φte jak²si virtußlnφ ·Φet, na kter² si p°evedete ze svΘho skuteΦnΘho ·Φtu urΦit² objem prost°edk∙, ze kter²ch poslΘze m∙₧ete Φerpat. Prvnφ mikroplatebnφ systΘm vznikl v roce 1993 ve Spojen²ch stßtech a jmenoval se cash. U nßs vznikl prvnφ mikroplatebnφ systΘm roce 2000 a jmenoval se IlikeQ, poslΘze se p°idaly DirectPay a Monetka. Ani jeden z nich ji₧ v dneÜnφ dob∞ nefunguje. Hlavnφ vinu na tom nese vedle ekonomickΘ nerentabilnosti takΘ novß legislativa, konkrΘtn∞ zßkon Φ. 124/2002, o platebnφm styku. Legislativa by se vÜak m∞la podle Ministerstva informatiky ╚R v brzkΘ dob∞ zm∞nit a umo₧nit tak mikroplatbßm znovu fungovat. Pravda ovÜem je, ₧e i ve Spojen²ch stßtech krachoval jeden mikroplatebnφ systΘm po druhΘm. Jedinou oblastφ, kde se mikroplatby mohou udr₧et a b²t vyu₧φvßny, jsou on-line prodeje t∞ch slu₧eb, kde zßkaznφci cht∞jφ z∙stat pokud mo₧no v anonymit∞ - tedy sexußlnφ slu₧by a internetovß kasina.
DalÜφm zp∙sobem placenφ na internetu mohou b²t platby prost°ednictvφm mobilnφho telefonu. Takov²to zp∙sob platby se zaΦφnß rozvφjet i u nßs - v t∞chto dnech odstartovala sv∙j pilotnφ projekt spoleΦnost T-Mobile a seznßmφme vßs s nφm blφ₧e v p°φÜtφm Φφsle. V podstat∞ jde o to, ₧e za slu₧by a zbo₧φ zakoupenΘ na internetu platφte prost°ednictvφm svΘho ·Φtu u mobilnφho operßtora. Platba je zabezpeΦena p°ihlaÜovacφm jmΘnem a heslem a utracenß Φßstka je vßm strhßvßna z vaÜeho kreditu (v p°φpad∞ p°edplacenΘ karty), nebo je vßm vyfakturovßna poslΘze v rßmci ·Φtu za celkovΘ slu₧by (v p°φpad∞ pauÜßlu).
Budoucnost e-plateb
Jak ji₧ bylo °eΦeno, pro placenφ na internetu nejsou v ╚eskΘ republice prßv∞ p°φznivΘ podmφnky. Embosovan²ch platebnφch karet je mezi nßmi zatφm velmi mßlo a jinΘ elektronickΘ platebnφ prost°edky, jako nap°. mikroplatby neboli elektronickΘ pen∞₧enky, zkrachovaly - a¥ u₧ vinou zßkonn²ch podmφnek nebo vinou ekonomickΘ nerentabilnosti. P°esto je jasnΘ, ₧e i ╚eÜi si brzy uv∞domφ, ₧e placenφ na internetu dobφrkou nebo p°evodem na ·Φet je krajn∞ pomalΘ a neoperativnφ, a budou vytvß°et na banku tlak, tak₧e embosovanΘ platebnφ karty budou vydßvßny mnohem Φast∞ji ne₧ dnes. Doufejme, ₧e ΦeskΘ banky opustφ co nejd°φve svΘ zkostnat∞lΘ hledisko a p°estanou nßm platby na internetu zt∞₧ovat.
