O systΘmu Pro/ENGINEER nehovo°φme na strßnkßch Φasopisu Chip poprvΘ, p°esto si Φtenß°∙m dovolφme p°iblφ₧it tento dnes ji₧ pov∞stn² CAD systΘm trochu podrobn∞ji.
Pro/ENGINEER (dßle jen Pro/E) je u₧ od svΘho vzniku v polovin∞ osmdesßt²ch let parametrick² 3D systΘm postaven² na vlastnφm modelovacφm jßdru a je zßkladnφm stavebnφm kamenem modulßrnφ architektury produkt∙ s p°edponou Pro/*. Samotn² Pro/E obsahuje "zßkladnφ" funkce, kterΘ jsou jednotliv²mi moduly rozÜi°itelnΘ tak, aby systΘm co nejvφce vyhovoval pot°ebßm u₧ivatele nejen v obvykl²ch i mßlo b∞₧n²ch oblastech strojφrenstvφ, ale i v dalÜφch technick²ch oborech. Produkty firmy PTC spl≥ujφ systΘmovost takΘ tφm, ₧e pokr²vajφ cel² v²robnφ cyklus technickΘho objektu od jeho koncepΦnφho nßvrhu a₧ po °φzenφ jakosti v²roby. V tomto ÜirokΘm spektru je zaruΦena provßzanost a asociativita mezi vÜemi produkty s bezproblΘmovou v²m∞nou dat (Pro/DESKTOP, Pro/MECHANICA, à).
U₧ivatelΘ Pro/E b²vajφ uznale hodnoceni lidmi, kte°φ nem∞li mo₧nost si jej vyzkouÜet. KonstruktΘ°i a dalÜφ pracovnφci vyu₧φvajφcφ tento systΘm jsou urΦit∞ lidΘ na svΘm mφst∞, kte°φ majφ v rukou nßstroj, o n∞m₧ pozorovatelΘ bezpochyby slyÜeli, na jak nßroΦnΘ projekty je pou₧φvßn v nejr∙zn∞jÜφch technick²ch oborech. Nejen vlivem vÜeobecnΘ (finanΦnφ) nedostupnosti, ale takΘ proto, ₧e byl dlouhß lΘta provozovßn pouze pod systΘmem Unix, mß pov∞st slo₧itΘho, neu₧ivatelskΘho, nicmΘn∞ v²konnΘho programu. Dφky propracovanΘ strukturovanosti p°φkaz∙ a u₧ivatelskΘho prost°edφ, jeho₧ filozofie je spoleΦnß pro Pro/E a vÜechny jeho moduly, je ovlßdßnφ programu o to jednoduÜÜφ a zvlßdnutφ jednΘ modelovacφ techniky lze okam₧it∞ aplikovat na tvorbu odliÜn²ch prvk∙. Äe jde o rozsßhlΘ programovΘ vybavenφ se spoustou mo₧nostφ, to se nedß pop°φt.
Pod oznaΦenφm Pro/E 2000i se podle p∙vodnφho Φφslovanφ skr²vß verze Φφslo 21. PTC ji₧ °adu let uvol≥uje dv∞ novΘ verze produktu roΦn∞, tak₧e v souΦasnosti je dostupnß ji₧ verze 2000i2. Pro/E je urΦen pro unixovΘ operaΦnφ systΘmy i pod Windows NT, ale takΘ 95 i 98 a Windows 2000 jsou samoz°ejmostφ. Podle dostupn²ch informacφ byl u₧ p°edvßd∞n i Pro/E pracujφcφ v prost°edφ Linuxu.
Instalace a ovlßdßnφ programu
Instalace probφhß ve dvou oknech û jedno slou₧φ jako pr∙vodce instalacφ, druhΘ je urΦeno pro sprßvu instalace. V porovnßnφ s jin²mi CAD programy je instalace komplikovan∞jÜφ a neomezuje se pouze na definici umφst∞nφ programu na disku a zadßnφ licenΦnφho k≤du. Je to dßno modulßrnφ architekturou, kde ka₧d² modul vy₧aduje vlastnφ k≤d, a takΘ mo₧nostφ plovoucφch licencφ modul∙. Snad nejjednoduÜÜφ instalace je pod sprßvou licenΦnφho serveru, kter² je ji₧ nakonfigurovßn û pak staΦφ zadat jeho adresu v sφti. Nßsleduje n∞kolik dalÜφch krok∙, po kter²ch se zahßjφ vlastnφ instalace a Pro/E je p°ipraven ke spuÜt∞nφ. Program funguje i v prost°edφ Windows "odd∞len∞" od operaΦnφho systΘmu a minimßln∞ se zapisuje do registru. Startuje se spouÜt∞cφ dßvkou Φasto u₧φvanou v p°edch∙dci Windows OS DOS a cel² chod je °φzen jedin²m souborem.
V systΘmu Pro/E se pracuje v re₧imech (m≤dech). Jde o pojmovou konvenci, kterß se zavßdφ u kterΘhokoli CAD programu, i kdy₧ se r∙zn²mi nßzvy oznaΦuje totΘ₧. V tomto p°φpad∞ existujφ zßkladnφ re₧imy se zcela b∞₧n²mi nßzvy. SamostatnΘ souΦßsti se zpracovßvajφ v re₧imu Part, k uspo°ßdßnφ jednotliv²ch souΦßstφ do sestav slou₧φ Assembly a v²kresovß dokumentace vznikß v re₧imu Drawing. Obdobn²m zp∙sobem jsou nazvßny dalÜφ pracovnφ re₧imy a re₧imy v dopl≥ujφcφch modulech.
Po spuÜt∞nφ se na monitoru zobrazφ zßkladnφ integrovanΘ okno se skromn²m mno₧stvφm ikonek. Aktivnφch je n∞kolik p°evß₧n∞ konfiguraΦnφch roletek a v roletce File umφst∞nß klasickß volba New vybφzejφcφ k pou₧itφ. Alternativn∞ je k dispozici klasickß ikona MS Windows. V²b∞rem tΘto nabφdky se zobrazφ pestrΘ okΘnko, kterΘ jako prvnφ odtaj≥uje mo₧nosti systΘmu. Je zde nabφdka zahßjenφ prßce na modelu souΦßsti û Part, sestavy û Assembly, na skice, v²kresech a dalÜφch, p°iΦem₧ v∞tÜina sk²tß dalÜφ rozÜi°ujφcφ volby. P°i prßci se ve vÜech modulech zobrazujφ p°φkazy v samostatnΘm roletovΘm menu vedle hlavnφho okna a v n∞m jsou k dispozici dostupnß funkΦnφ tlaΦφtka. Roletka se volbou p°φkazu cφlen∞ m∞nφ a vede u₧ivatele k dokonΦenφ zahßjenΘ akce. ╚innost je urychlena p°edem nastaven²mi nejΦast∞ji pou₧φvan²mi volbami. P°i souΦasnΘ nadvlßd∞ ikonek se m∙₧e program ovlßdan² roletov²m menu zdßt zastaral². Za souΦasnΘho nejb∞₧n∞jÜφho zp∙sobu ovlßdßnφ poΦφtaΦ∙ myÜφ a klßvesnicφ a s ohledem na opravdu velkΘ mno₧stvφ Üiroce stromov∞ se v∞tvφcφch p°φkaz∙, kter²mi Pro/E disponuje, je tato filozofie ovlßdßnφ rozumnou volbou. P°esto vÜak poslednφ verze Pro/E 2000i2 umo₧≥uje ovlßdßnφ programu pomocφ ikonek vφce ne₧ kdykoli p°edtφm. Program nepodporuje p°φkazovou °ßdku, proto nenφ mo₧nΘ zadßvat p°φkazy tφmto zp∙sobem. KomunikaΦnφ okno je p°ednastavenΘ v hornφ poloze a slou₧φ jako pr∙vodce p°i prßci. Zobrazujφ se v n∞m jednoduchΘ, ale v²sti₧nΘ v²zvy a informace û co je v danΘ chvφli pot°eba uΦinit, a takΘ se zde dozvφte, ₧e jste prßv∞ ud∞lali nesprßvn² krok. Toto okno se zm∞nφ ve vstupnφ, pokud je vy₧adovßno zadßnφ Φφseln²ch hodnot nebo schvßlenφ dalÜφ Φinnosti programu tlaΦφtky Yes û No.
Model lze rychle a bezprost°edn∞ zorientovat pomocφ klßvesy Ctrl a myÜi, tento zp∙sob vÜak nenφ urΦen k tomu, aby byl model vzhledem k plochßm a pomocn²m rovinßm p°esn∞ natoΦen. K tomu slou₧φ p°φkazy v roletce View, umo₧≥ujφcφ otßΦet modelem kolem os soub∞₧n²ch s plochou monitoru nebo kolem tzv. otßΦecφho bodu, kter² je zobrazovßn jako barevnß trojice paliΦek. Orientace se jednoznaΦn∞ definuje pomocφ existujφcφ geometrie modelu a pomocn²ch prvk∙ tak, ₧e se urΦφ, co mß b²t zobrazeno vep°edu a co v jinΘ poloze. Pohledy se uklßdajφ pod zvolen²m nßzvem a jednoduÜe se vyvolßvajφ a editujφ. Ji₧ od vzniku systΘmu je samoz°ejmostφ prßce na vφce souΦßstech i sestavßch p°i jedinΘm spuÜt∞nφ programu a prßce ve vφce oknech.
Skicß°
Skicovßnφ je prvnφm krokem pro vytvß°enφ modelu. V tomto re₧imu je na prvnφ pohled patrnΘ, kolik prßce programßto°i firmy vykonali od dob osmnßctΘ verze. Byly odstran∞ny nep°φjemnΘ situace p°i regeneraci skici a prost°edφ se stalo velice u₧ivatelsk²m a v²konn²m. Skica m∙₧e vzniknout samostatn∞ v re₧imu Sketch, jen₧ je nedφlnou souΦßstφ systΘmu, a potom m∙₧e b²t pou₧ita pro vytvß°enφ konstrukΦnφho prvku v re₧imu Part. Ke skicovanφ jsou k dispozici krom∞ zßkladnφch geometrick²ch tvar∙ takΘ p°φkazy ze slo₧ky Advanced geometry. Tato slo₧ka je k dispozici p°i vytvß°enφ jakΘhokoli konstrukΦnφho prvku p°i modelovßnφ a obsahuje jemu p°φsluÜejφcφ mo₧nosti. V p°φpad∞ skici jsou to nap°φklad eliptickΘ zaoblenφ, k°ivky a dalÜφ.
Po nakreslenφ entity se automaticky zak≤tujφ jejφ rozm∞ry a poloha vzhledem k jin²m objekt∙m. P°idßnφm vlastnφch k≤t se upravφ nebo odstranφ ty, kterΘ program vytvo°il. Vφce ne₧ deset vynucen²ch vlastnostφ entit ·Φinn∞ napomßhß k definovßnφ skici a minimalizuje poΦet k≤t pot°ebn² k jejφmu jednoznaΦnΘmu urΦenφ. Slo₧ky s nßstroji obsahujφ p°φkazy pro prßci s entitami, jako je o°ezßnφ, zaoblenφ a p°φkazy pro sprßvu skicß°e, verifikaci s ji₧ existujφcφmi nßΦrtky a spoustu dalÜφch. N∞kterΘ p°φkazy jsou v prost°edφ Sketch neaktivnφ, proto₧e by v n∞m nemohly b²t vyu₧ity. To se zm∞nφ, pokud je skica vytvß°ena jako zßklad konstrukΦnφho prvku v prost°edφ Part. P°ed zapoΦetφm skicovßnφ v prost°edφ Part se volφ referenΦnφ entity, ke kter²m se bude geometrie automaticky k≤tovat. Zde mohou b²t vyu₧ity vlastnosti ji₧ existujφcφ objemovΘ geometrie a rovin, a proto se nap°φklad zaktivuje p°φkaz Use edge, kter² promφtne hranu modelu na skicovacφ rovinu. Krok zp∞t a krok dop°edu nejsou samoz°ejmΘ funkce systΘmu Pro/E, ale skicß° je podporuje.
SouΦßsti
Re₧im Part je v systΘmu Pro/E st∞₧ejnφ. Zde se p°idßvß a od°ezßvß, nßsobφ a modifikuje tak, aby vznikla novß souΦßst. ZaΦn∞me p∞kn∞ popo°ßdku. Slo₧ka Create obsahuje modelovacφ nßstroje rozd∞lenΘ do dvou klasick²ch skupin, a to p°idßnφ a odebrßnφ objemovΘho prvku. I kdy₧ jsou svou podstatou odliÜnΘ a pro vzez°enφ modelu podstatnΘ, je samoz°ejmΘ, ₧e poskytujφ stejnΘ nßstroje. Zßkladnφ jsou p°φmoΦarΘ a rotaΦnφ prota₧enφ. DalÜφ mo₧nosti jsou prota₧enφ skici po k°ivce û Sweep nebo prolo₧enφ konstrukΦnφho prvku vφce pr∙°ezy û Blend. Krom∞ tvorby objemov²ch konstrukΦnφch prvk∙ pomocφ hraniΦnφch ploch je op∞t k dispozici nabφdka Advanced. Ta obsahuje v²konnΘ modelovacφ nßstroje pro vytvß°enφ Üroubovic ve spoust∞ dalÜφch variant, definovßnφ podstatn∞ slo₧it∞jÜφch prvk∙ typu Sweep, Blend a takΘ nap°φklad hladkou p°echodovou plochu mezi dalÜφmi dv∞ma plochami. VÜechny tyto mo₧nosti mohou b²t vytvo°eny jako tenkost∞nnΘ prvky s p°esn∞ definovanou tlouÜ¥kou na jednu nebo druhou stranu od naskicovanΘho profilu.
Tento v²Φet modelovacφch p°φkaz∙ nenφ ·pln² a d∙le₧itost jednotliv²ch p°φkaz∙ nejlΘpe posoudφ sßm u₧ivatel. I kdy₧ je Pro/E objemov² modelß°, nejsou plochy opomenuty û vytvß°ejφ se ve stejnΘm prost°edφ a ve stejnΘm duchu jako objemovΘ prvky. Prßce s plochami je rozÜφ°ena o dalÜφ nßstroje, kterΘ lze u ploch vyu₧φt. P°φkladem m∙₧e b²t vytvo°enφ plochy jako ekvidistanty k povrchu objemovΘho prvku. Program mß mo₧nost vytvß°enφ otvor∙ na zvolenΘ ploÜe, modelovßnφ ₧eber, sra₧enφ a velmi silnΘ nßstroje pro zaoblenφ vnit°nφch i vn∞jÜφch hran s konstantnφm nebo prom∞nn²m polom∞rem. Z objemov²ch prvk∙ mohou b²t vytvo°eny sko°epiny oznaΦenφm ploch, kterΘ majφ b²t odebrßny. TlouÜ¥ka st∞n sko°epiny m∙₧e b²t konstantnφ po celΘm modelu, nebo pro zvolenΘ plochy odliÜnß.
Do samostatnΘ kapitoly by se daly zahrnout Φinnosti a nßstroje urΦenΘ pro nßsobenφ a kopφrovßnφ geometrie. Jako v celΘm programu i tyto poskytujφ dalÜφ dφlΦφ volby. Posunutφm nebo rotacφ kopφrovan² prvek m∙₧e b²t zßvisl² nebo nezßvisl² na svΘm vzoru. V p°φpad∞ zßvislosti se zm∞ny provedenΘ na rodiΦi promφtnou i na jeho kopii. Tφmto narß₧φme na vztahy rodiΦ-potomek, kterΘ je zapot°ebφ neustßle uva₧ovat a s rozvahou volit. Modifikace parametrickΘho modelu dovolφ v krßtkΘm Φase vytvo°it spoustu variant, a prßv∞ vztahy rodiΦ-potomek p∙sobφ na jeho efektivitu. V plnΘm rozsahu se p°i modelovßnφ vyu₧φvß pomocn²ch element∙, bez kter²ch by nemohly vznikat prvot°φdnφ modely. Vzhled modelovanΘho prvku si lze prohlΘdnout p°ed jeho koneΦn²m schvßlenφm. Vytvo°enΘ entity mohou b²t p°esouvßny do hladin a je mo₧nΘ °φdit jejich zobrazenφ.
Zßkladnφm pomocn²m prvkem jsou roviny, kterΘ slou₧φ k umφst∞nφ a orientaci konstrukΦnφch prvk∙, ke k≤tovßnφ a k prßci s pohledy. V²chozφ soustava t°φ navzßjem kolm²ch rovin spolu se sou°adn²m systΘmem je obvykle prvnφm krokem p°i vytvß°enφ modelu. Prßci usnad≥ujφ dalÜφ typy rovin, nap°φklad rovina sklon∞nß pod urΦit²m ·hlem, teΦnß rovina a spousta dalÜφch mo₧nostφ. Roviny se vytvß°ejφ jako samostatnΘ entity nebo vznikajφ b∞hem vytvß°enφ konstrukΦnφch prvk∙. Jsou potom nedφlnou souΦßstφ prvku a jsou editovatelnΘ jen v p°φpad∞ jeho ·prav. Druh² zp∙sob naz²van² metoda On the fly se nßstroji nijak neliÜφ od prvnφho, co₧ op∞t potvrzuje pou₧itelnost ji₧ d°φve zvlßdnut²ch znalostφ u₧ivatele na vφce mφstech systΘmu.
BarevnΘ odliÜenφ rubu a lφce pomocn²ch rovin zjednoduÜuje orientaci v modelu. Krom∞ rovin slou₧φ jako pomocnΘ prvky osy, body, sou°adnΘ systΘmy a k°ivky. Prvnφ t°i jsou b∞₧n²mi konstrukΦnφmi prvky, jejich₧ definovßnφ je rychlΘ a jednoduchΘ. K°ivky lze vytvß°et Φtrnßcti r∙zn²mi zp∙soby, co₧ uspokojφ i nejnßroΦn∞jÜφ u₧ivatele. Mohou b²t definovßny na zßklad∞ existujφcφ geometrie (hran modelu), prost²m naskicovßnφm nebo prolo₧enφm body. DalÜφmi zp∙soby jsou nap°φklad projekce k°ivky na plochu, slo₧enφ k°ivky ze dvou naskicovan²ch pohled∙ a matematick² zßpis k°ivky jako parametrickΘ funkce.
P°φÜt∞
Proto₧e popis tak komplexnφho systΘmu, jak²m Pro/E je, vy₧aduje znaΦn² prostor, podφvßme se na jeho dalÜφ vlastnosti ve druhΘm dφlu tohoto Φlßnku p°φÜt∞.
