V p°edchozφm Chipu jste se seznßmili s principy a standardy technologie EDI. Oblast EDI se, stejn∞ jako cel² obor informaΦnφch technologiφ, velmi rychle rozvφjφ û t°eba₧e prßv∞ v p°φpad∞ EDI se tento proces dφky nutnosti ÜirokΘ horizontßlnφ i vertikßlnφ standardizace m∙₧e jevit pon∞kud t∞₧kopßdn∞jÜφ.
V druhΘ polovin∞ 90. let se zaΦalo ukazovat, ₧e p°esto₧e vyvinutΘ standardy splnily po₧adavky vytyΦenΘ p°ed zapoΦetφm pracφ na nich, EDI doznalo asi poloviΦnφho rozÜφ°enφ, ne₧ bylo oΦekßvßno û nejvφce alarmujφcφ bylo prakticky nulovΘ rozÜφ°enφ EDI mezi mal²mi a st°ednφmi organizacemi. P°φΦiny byly nasnad∞ û EDI bylo a je velmi slo₧itΘ, jeho zavedenφ p°edstavuje znaΦn∞ nßkladn², zdlouhav² a komplexnφ proces, vy₧aduje rovn∞₧ nßkladnß bilaterßlnφ jednßnφ a dohody s ka₧d²m dalÜφm partnerem, kter² mß b²t zapojen do elektronickΘ komunikace. Ukßzalo se, ₧e v∞tÜina implementacφ EDI byla ·sp∞Ünß jen mezi dlouhodob²mi partnery a tam, kde nebylo t∞chto partner∙ velkΘ mno₧stvφ. Nenaplnilo se ani oΦekßvßnφ, ₧e EDI p°inese racionalizaci a zjednoduÜenφ byznysu a administrativnφch proces∙ û patrn∞ proto, ₧e procesy nebyly v pop°edφ zßjmu a prßce se soust°edila p°edevÜφm na data a jejich definici.
V roce 1997 byl vydßn standard ISO/IEC 14662 û Open-EDI reference model. Pracovnφ skupina UN/EDIFACT p°ed sebou vytyΦila 3 paralelnφ cesty v²voje. Prvnφ z nich je samoz°ejm∞ dalÜφ v²voj a udr₧ovßnφ standardu UN/EDIFACT, druhou cestou je zjednoduÜovßnφ tohoto standardu a koneΦn∞ t°etφ je v²voj standardu novΘ generace, zalo₧enΘho na objektovΘm a procesnφm p°φstupu. Skupina ASC X.12 se velmi rychle anga₧ovala prßv∞ v posledn∞ jmenovanΘm a aktivn∞ pracuje na rozvoji OO-EDI. Koncem 90. let se pak objevuje technologie XML, kterß bude v budoucφch standardech EDI jist∞ hrßt velkou ·lohu. Zrekapitulujme si struΦn∞ historii zm∞n, kterΘ mohou vΘst k lepÜφmu pochopenφ budoucφho v²voje.
Open-EDI
MyÜlenka vytvo°it Open-EDI vznikla u₧ poΦßtkem 90. let. Open-EDI je definovßno jako v²m∞na jak²chkoli p°edem definovan²ch strukturovan²ch dat pro obchodnφ ·Φely p°φmo mezi vφcero aplikacemi bez zßsahu Φlov∞ka a bez p°edchozφch dohod, nezßvisle na pou₧itΘ IT a s podporou v²m∞ny dat nap°φΦ sektory ekonomiky. Cφlem bylo i umo₧nit snφ₧enφ ceny za nasazenφ EDI °eÜenφ a p°iblφ₧it ho tak organizacφm typu SME (malΘ a st°ednφ organizace).
V roce 1997 byl vydßn standard ISO/IEC 14662 û Open-EDI reference model. Nenφ to p°φmo standard, podle kterΘho by bylo mo₧nΘ realizovat Open-EDI aplikace, v tomto dokumentu se ale °φkß, jak majφ standardy Open-EDI vypadat, jak se d∞lφ a jak je t°eba na nich spolupracovat. Tento model je nezßvisl² na IT, konkrΘtnφ podnikatelskΘ aktivit∞, na obsahu transakcφ nebo na organizaci. Na nßsledujφcφm obrßzku je zßkladnφ architektura Open-EDI.
Open-EDI se na stßvajφcφ standardy dφvß z dvojφho pohledu: Business Operational View (BOV) a Functional Service View (FSV). Prvnφ z nich popisuje, co se vym∞≥uje, mezi k²m, zab²vß se procesy a sΘmantick²m v²znamem dat, pravidly obchodnφch transakcφ (konvence, dohody, v²jimky). Druh² pohled pak popisuje po₧adovanΘ funkce, komunikaΦnφ protokoly a rozhranφ slu₧eb.
BOV standardy by m∞ly poskytovat nßstroje a stanovovat pravidla pro vytvß°enφ tzv. scΘnß°∙ Open-EDI (v podstat∞ procesnφch model∙), pro op∞tovnΘ pou₧φvßnφ komponent t∞chto scΘnß°∙ a pro jejich harmonizaci mezi jednotliv²mi komunitami u₧ivatel∙. FSV standardy pak majφ °eÜit interakci mezi jednotliv²mi systΘmy Open-EDI, kterΘ jsou ji₧ p°edstavovßny konkrΘtnφmi prost°edky informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ.
BSI û Business System Interoperation
BSI vznikl na univerzit∞ v Melbourne v polovin∞ 90. let, tedy p°ibli₧n∞ ve stejnΘ dob∞ jako standard Open-EDI. Cφlem BSI bylo zejmΘna eliminovat nutnost vzßjemn²ch dohod a vyjednßvßnφ, umo₧nit tvorbu krabicovΘho softwaru pro v²m∞nu obchodnφch dat a uΦinit cel² proces transparentn∞jÜφm a levn∞jÜφm. NicmΘn∞ BSI m∞l v∞tÜφ ambice û plßnovalo se nap°φklad jeho vyu₧itφ pro ·lohy souvisejφcφ s datov²mi sklady nebo pro implementaci workflow systΘm∙. BSI vychßzφ z toho, ₧e procesy lze rozd∞lit na internφ a externφ, p°iΦem₧ posledn∞ jmenovanΘ je t°eba propojit mezi externφmi partnery. Tyto procesy majφ b²t implementovßny jako aplikaΦnφ programy a majφ si vym∞≥ovat data v zabezpeΦenΘ obßlce û jak je znßzorn∞no na nßsledujφcφm obrßzku.
Zßkladnφ p°φnos BSI tkvφ v tom, ₧e poprvΘ je p°φmo °eΦeno, ₧e p°edm∞tem standardizace nemajφ b²t data a jejich formßty, ale spφÜe zp∙sob popisu datov²ch formßt∙, tak aby podle t∞chto metadat bylo mo₧nΘ provΘst automatickou konverzi do libovolnΘho ekvivalentnφho formßtu.
BSI systΘm rozeznßvß t°i vrstvy û vrstvu aplikacφ, BSI server software a komunikaΦnφ software. Ka₧dß aplikace mß specifikovßn sv∙j formßt dat, zaregistrovan² u svΘho BSI serveru. Kdy₧ se posφlß zprßva jinΘmu subjektu, server zajistφ, ₧e pokud se na danou adresu zprßva tohoto typu jeÜt∞ neodesφlala, odeÜle se i specifikace formßtu dat. Na druhΘ stran∞ obdr₧φ server dokument vΦetn∞ specifikace, podle nφ vybere vhodnou aplikaci, p°elo₧φ data do jejφho formßtu (podle jejφ specifikace) a p°edß jφ dokument. Specifikaci formßtu si uchovßvß pro dalÜφ pou₧itφ. Na nßsledujφcφm obrßzku je schΘma BSI transakce. Zdßnliv∞ je obdobnß jako EDI transakce û je tu ovÜem podstatn² rozdφl. BSI nestanovuje p°esnΘ formßty zprßv, stanovuje, jak majφ b²t dokumenty vytvo°enΘ BSI-kompatibilnφm programem popsßny, aby je bylo mo₧nΘ p°elo₧it pro jin² BSI-kompatibilnφ program.
Dalo by se °φci, ₧e BSI p°edstavuje BOV standard vhodn² pro °eÜenφ Open-EDI. NicmΘn∞ z°ejm∞ p°iÜel v nevhodnou dobu a nedoznal v∞tÜφho rozÜφ°enφ.
OO-EDI
Vra¥me se ale do kuchyn∞ OSN. V roce 1995 TMWG (Techniques and Methodologies Working Group) doporuΦila UN/CEFACT p°esunout pozornost z datacentrickΘho pohledu na v²m∞nu dat, sm∞rem k aplikacφm, kterΘ EDI provßd∞jφ û vyvinout standardnφ procesy rozhranφ, pomocφ UML je popsat a umo₧nit tak v²voj krabicovΘho softwaru, fungujφcφho za pomoci systΘmu "plug and play", dostupnΘho pro ka₧dΘho. V podstat∞ se jednß o pokus implementovat rodinu standard∙ Open-EDI BOV. Standard mß b²t zalo₧en na procesnφch modelech a knihovnßch p°φsluÜn²ch t°φd, definovan²ch v UML. KonkrΘtn∞ by m∞l byznys model v podßnφ OO-EDI zahrnovat model aktivit (co se d∞je), procesnφ model (jak) a datov² model (informaΦnφ struktura). Standard by m∞l b²t p°itom definovßn tak, aby na zßklad∞ UML model∙ bylo mo₧nΘ automaticky generovat funkΦnφ EDI aplikace. OO-EDI m∞lo v²hledov∞ nahradit stßvajφcφ standardy EDIFACT a x12.
Velmi aktivnφ je v tomto sm∞ru v²voje americkß skupina ASC X.12. V ·noru 2000 skonΦil demonstraΦnφ projekt skupiny ASC X.12 a firem VISA a American Express, kter² m∞l demonstrovat, ov∞°it a vyvinout vzorovΘ standardy OO-EDI pro platebnφ karty. Projekt skonΦil ·sp∞Ün∞ (by¥ s mφrn²m zpo₧d∞nφm) a jeho v²sledkem je doporuΦenφ pro zobecn∞nφ zφskan²ch poznatk∙ a p°esun k novΘmu modelu OO-EDI a zam∞°enφ na standardizaci proces∙. Trochu smutn∞ p∙sobφ p°i pohledu do v²sledn²ch zprßv pom∞rn∞ ΦastΘ poznßmky, ₧e danou oblast nebylo mo₧nΘ pro nedostatek prost°edk∙ propracovat d∙kladn∞ji.
SIMAC û Simple EDI, forms & web based EDI
Jak bylo °eΦeno, jednφm z klφΦov²ch faktor∙ pomalΘho nßstupu EDI a jeho malΘho rozÜφ°enφ mezi mal²mi organizacemi je velkß slo₧itost stßvajφcφch standard∙. Jako reakce na tento fakt byla v roce 1997 ustanovena ad-hoc pracovnφ skupina Group on SIMPLE-EDI and forms & web based EDI (SIMAC). Tato aktivita vzeÜla od anglicko-irskΘho t²mu a m∞la se p∙vodn∞ zam∞°it hlavn∞ na proΦiÜt∞nφ a zjednoduÜenφ stßvajφcφho standardu UN/EDIFACT podle pravidla 80 : 20 û 20 % nejpou₧φvan∞jÜφch transakcφ m∞lo b²t v∞novßno 80% ·silφ. TakΘ se m∞la standardizace vφce soust°edit na procesy a °φzenφ hodnotovΘho °et∞zce. Pozd∞ji se pozornost zam∞°ila takΘ na vyu₧itφ internetu, interaktivnφch formulß°∙ a nakonec i na XML. V²stupy z tohoto projektu nevstoupily zatφm do ₧ßdnΘho novΘho standardu, ale slou₧φ jako vstup pro dalÜφ projekty û zejmΘna v oblasti vyu₧itφ XML.
V²hled do budoucna
Jako o mo₧nΘm zp∙sobu implementace novΘ generace EDI standardu se v roce 1998 zaΦφnß uva₧ovat i o novΘ mo₧nosti û XML/EDI. Nejprve panoval nßzor, ₧e systΘm bez XML bude efektivn∞jÜφ, nicmΘn∞ nakonec se XML zaΦal nezadr₧iteln∞ prosazovat û dnes za XML stojφ tΘm∞° vÜechny v²znamnΘ firmy poΦφtaΦovΘho sv∞ta a do XML technologiφ jsou investovßny nemalΘ Φßstky.
ProΦ je XML v tomto sm∞ru tak perspektivnφ? Od jeho nasazenφ lze oΦekßvat dramatickΘ snφ₧enφ nßklad∙, p°iblφ₧enφ EDI internetu a vyu₧itφ velkΘho mno₧stvφ prßce, kterß se kolem XML ud∞lala, a¥ ji₧ na poli standardizace, Φi psanφ softwaru û v₧dy¥ se poΦφtß s tφm, ₧e XML nahradφ HTML jako primßrnφ jazyk sφt∞ WWW û ji₧ dnes k prohlφ₧enφ XML dokument∙ staΦφ nejnov∞jÜφ verze n∞kterΘho ze dvou nejznßm∞jÜφch WWW prohlφ₧eΦ∙. XML dokumenty lze vytvß°et nap°φklad ve znßmΘm textovΘm procesoru WordPerfect, urΦitou podporu pro XML obsahujφ i aplikace MS Office 2000 a tak dßle. Jß osobn∞, p°esto₧e nejsem p°φliÜ zkuÜen² programßtor, jsem schopen naprogramovat HTML prohlφ₧eΦ ve svΘm oblφbenΘm objektovΘm prost°edφ (MacOS X Server û d°φve Openstep) b∞hem p∞ti minut, obdobnß situace se dß oΦekßvat v brzkΘ dob∞ na poli softwaru pro XML.
Kolem nov∞ vznikajφcφho standardu XML/EDI se vytvo°il hotov² prales nejr∙zn∞jÜφch skupin a nßvrh∙. Jeden Φas situace zaΦφnala vypadat zoufale û naÜt∞stφ se v souΦasnΘ dob∞ zdß, ₧e se vÜichni v²znamnφ hrßΦi budou schopni dohodnout na jedinΘ standardu, kter² vznikß v rßmci projektu ebXML û a prßv∞ nejnov∞jÜφm informacφm o tomto perspektivnφm standardu bude v∞novßna t°etφ, poslednφ Φßst tohoto serißlu.
