<I><img src="../g/portal/oko.jpg" width=99 height=70 border=0 alt="" align=left>P°esto₧e mnohΘ trvalΘ poruchy zraku majφ sv∙j p∙vod v d∞tstvφ, ne v₧dy si uv∞domujeme d∙le₧itost prevence a vΦasnΘho odhalenφ zrakovΘ vady.</I>
<P>
<b>Kdy lze u dφt∞te rozeznat oΦnφ vady?</b><P>V∞tÜina vrozen²ch oΦnφch vad je d∞diΦnß nebo je k nim v rodin∞ dispozice. Proto by rodiΦe m∞li na tuto skuteΦnost upozornit d∞tskΘho lΘka°e. RodiΦe sami a d∞tÜtφ lΘka°i mohou rozeznat n∞kterΘ zm∞ny na oΦφch dφt∞te, jak²mi jsou nap°. nestejnß Üφ°e oΦnφch Üt∞rbin (vrozen² pokles vφΦka), Üedavß barva zornice (vrozen² Üed² zßkal), nepr∙hlednost rohovky (u vrozenΘho zelenΘho zßkalu - glaukomu).<P>Ji₧ v kojeneckΘm v∞ku jsou rodiΦe vnφmavφ v∙Φi Üilhßnφ. Do jednoho roku v∞ku se teprve vyvφjφ spoleΦnΘ vid∞nφ ob∞ma oΦima dohromady a zaÜilhßvßnφ v tomto v∞ku je normßlnφ. V²jimeΦn∞ m∙₧e b²t Üilhßnφ u kojence p°φznakem vß₧nΘho onemocn∞nφ oka - zhoubnΘho nßdoru sφtnice. Posti₧enΘ oko se uchyluje trvale a leckdy je provßzeno zm∞nou barvy panenky (zornice) - zornice d∞lß dojem, ₧e zß°φ. Tento zhoubn² nßdor s nejΦast∞jÜφm v²skytem do jednoho roku dφt∞te lze p°i vΦasnΘ diagn≤ze tΘm∞° ve 100 % p°φpad∙ vylΘΦit a zachrßnit ₧ivot dφt∞te. Intenzivnφ pozornost je t°eba v∞novat od narozenφ nedonoÜen²m d∞tem, u kter²ch je s celkovou nezralostφ spojen i nedokonΦen² v²voj oka.<P><P><b>Miminka mφvajφ Φasto problΘmy se zßn∞ty oΦφ, co je jejich p°φΦinou?</b><P>Stßvß se, ₧e miminku slzφ a₧ hlenφ jedno, p°φpadn∞ ob∞ oΦi. Jednß se ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ o nepr∙chodnost slzn²ch kanßlk∙. V takovΘm p°φpad∞ je jedinou ·Φinnou lΘΦbou zpr∙chodn∞nφ slzn²ch cest, kterΘ je t°eba provΘst brzy, nejlΘpe v prvnφch m∞sφcφch ₧ivota.<P>Oteklß vφΦka a hlenohnisav² sekret m∙₧e vyvolat virov² zßn∞t spojivek zp∙soben² virem Üφ°φcφm se kapΘnkovou nßkazou jako r²mou. Nep°φjemn² zßn∞t trvß i p°es lΘΦbu n∞kdy a₧ t°i t²dny. D∙le₧itΘ je sprßvn∞ aplikovat oΦnφ kapky a masti, kterΘ kapeme Φi vtφrßme do spojivkovΘho vaku po odta₧enφ dolnφho vφΦka.<P><P><b>Zßn∞ty se vÜak nevyh²bajφ ani starÜφm d∞tem.</b><P>U kojenc∙ i v∞tÜφch d∞tφ m∙₧e dojφt k otoku vφΦek v d∙sledku alergie Φi po Ütφpnutφ hmyzem - okam₧it∞ p°iklßdßme na vφΦka studenΘ obklady. Projevy alergie se lΘΦφ podle oΦnφho nßlezu a celkovΘ reakce oΦnφmi kapkami, p°φpadn∞ lΘky tlumφcφmi alergickou odpov∞∩ organismu. U starÜφch d∞tφ b²vß projevem alergie chronick² zßn∞t vφΦek - blepharitis. Okraje vφΦek jsou zarudlΘ, zdu°elΘ, s drobn²mi Üupinkami mezi °asami. VφΦka sv∞dφ a dφt∞ si mnutφm zp∙sobuje dalÜφ infekci. Tyto zßn∞ty b²vajφ svφzelnΘ a Φasto provßzejφ dφt∞ a₧ do puberty.<P>Podobn²m nep°φjemn²m a navφc bolestiv²m onemocn∞nφm jsou jeΦnß zrna (v k∙₧i vφΦek) a vlΦφ zrna (na vnit°nφ stran∞ vφΦek), kdy jde o zßn∞t mazov²ch ₧lßzek. LΘΦba sleduje pokud mo₧no vyprßzdn∞nφ zßn∞tlivΘho lo₧iska, kterΘ je vÜak nutno sv∞°it pouze lΘka°i.<P>OΦnφ vφΦka mohou b²t posti₧ena v²skytem drobn²ch bradaviΦek (stejn∞ jako na k∙₧i obliΦeje). Jde o virovΘ onemocn∞nφ (tzv. moluska) v∞tÜinou zφskanΘ z vody kryt²ch bazΘn∙.<P>DalÜφm virov²m onemocn∞nφm, kterΘ se nevyh²bß ani d∞tem, je opar neboli herpes. Puch²°kovit² opar nejΦast∞ji vφdan² na rtu m∙₧e postihnout i k∙₧i vφΦek, v zßva₧n∞jÜφm p°φpad∞ i rohovku oka. V²znamnou roli zde hraje snφ₧enß imunita organismu a na tu je lΘΦba p°edevÜφm sm∞°ovßna.<P><P><b>Jak majφ postupovat rodiΦe, aby m∞li jistotu, ₧e nezanedbajφ oΦnφ vadu dφt∞te?</b><P>Vzhledem k tomu, ₧e se b∞₧n∞ neprovßd∞jφ preventivnφ prohlφdky, je d∙le₧itΘ, aby si rodiΦe vÜφmali varovn²ch signßl∙ a sami p°ivedli dφt∞ vΦas k oΦnφmu lΘka°i, zvlßÜt∞ pokud se oΦnφ vady v rodin∞ vyskytujφ. RodiΦe si obΦas necht∞jφ p°ipustit oΦnφ vadu, kterou lΘka° zjistφ, a bohu₧el nenφ ojedin∞lΘ, ₧e zanedbajφ doporuΦenou lΘΦbu. VÜeobecn∞ platφ, ₧e Φφm d°φve se vada podchytφ a zaΦne lΘΦit, tφm v∞tÜφ je nad∞je na jejφ zlepÜenφ, n∞kdy i na ·plnΘ vylΘΦenφ. Do Üesti let probφhß v²voj zrakovΘho orgßnu a v tomto obdobφ je nutnΘ zrakovΘ vady podchytit a lΘΦit.<P><P><b>JakΘ jsou nejΦast∞jÜφ vady, Φφm jsou charakteristickΘ a jak se korigujφ?</b><P>Ji₧ byla zmφnka o vrozenΘm ÜedΘm a zelenΘm zßkalu. Existujφ vÜak i zφskanΘ formy t∞chto onemocn∞nφ. Zφskan² Üed² zßkal se objevuje nßsledkem tup²ch Φi otev°en²ch poran∞nφ oka nebo po dlouhodob²ch zßn∞tech duhovky a cΘvnatky. Tento zßkal se v∞tÜinou °eÜφ operativn∞, a to odstran∞nφm zkalenΘ ΦoΦky a jejφm nahrazenφm nitrooΦnφ ΦoΦkou.<P>ZφskanΘ formy zelenΘho zßkalu p°edstavujφ prakticky komplikaci n∞kter²ch oΦnφch chorob (nitrooΦnφch zßn∞t∙) Φi d∙sledek poran∞nφ oka. LΘΦenφ je bu∩ chirurgickΘ nebo konzervativnφ.<P><img src="../g/portal/prohlidkaoka.jpg" width=200 height=136 border=0 alt="" align=left>DioptrickΘ vady oka vy₧adujφ korigovßnφ vady br²lemi. Nenφ-li dioptrickß vada vΦas vyrovnßvßna, nevyvφjφ se zrakovß ostrost a m∙₧e z∙stat ji₧ trvale snφ₧ena.<P>Dalekozrakost je stav, kdy optickß mohutnost oka je menÜφ, ne₧ odpovφdß dΘlce oka. Paprsky sv∞tla vstupujφcφ do oka se proto nespojujφ na sφtnici, ale za nφ. Jde o vadu, kterß se nezv∞tÜuje, naopak s celkov²m r∙stem a s tφm souvisejφcφm urΦit²m prodlou₧enφm oka se mφrn∞ zlepÜuje. P°i slabÜφch formßch dalekozrakosti v∞tÜinou rodiΦe nic nepozorujφ, p°i siln∞jÜφ vad∞ se dφt∞ vyh²bß n∞kter²m Φinnostem (nap°. sledovßnφ televize, kreslenφ), obrßzky a hraΦky si prohlφ₧φ zblφzka nebo ze strany.<P>U krßtkozrakosti je optickß mohutnost oka v∞tÜφ, ne₧ odpovφdß dΘlce oka a v d∙sledku toho se sv∞telnΘ paprsky vstupujφcφ do oka sbφhajφ p°ed sφtnicφ. NejΦast∞ji se jednß o d∞diΦnou vadu, kterß mß v²vojov² charakter. M∙₧e se objevit v prvnφch letech Ükolnφ dochßzky nebo v dob∞ puberty. S r∙stem organismu a v²vojem oka roste i tato vada, tj. poΦet dioptriφ. Po ukonΦenφ r∙stovΘ aktivity se stav stabilizuje a z∙stßvß beze zm∞n. Vada se projevuje zhorÜen²m vid∞nφm do dßlky, dφt∞ chodφ blφzko k televizi, ve Ükole nevidφ na tabuli a mhou°enφm oΦφ se sna₧φ zlepÜit vid∞nφ. Vzhledem k tomu, ₧e jde o progresivnφ v²vojovou vadu, je nutnΘ stav zrakovΘ ostrosti kontrolovat zhruba ka₧dΘho p∙l roku. U vysoce krßtkozrak²ch oΦφ se doporuΦuje vynechat fyzicky namßhavΘ cviky spojenΘ se vzpφrßnφm, dopady apod., nebo¥ krßtkozrakΘ oko mß k°ehΦφ sφtnici a p°i nßrazech Φi ot°esech je ohro₧eno poran∞nφm.<P>Odstran∞nφ refrakΦnφch vad laserem na vyvφjejφcφm se d∞tskΘm oku nep°ichßzφ v ·vahu, doporuΦuje se a₧ po 18 roce, tj. po ukonΦenφ v²voje oka.<P>Astigmatismus znamenß nepravidelnost v p°irozenΘm vyklenutφ rohovky nebo ΦoΦky. Tento dioptrick² deficit je vyrovnßvßn v br²lφch specißlnφmi tzv. cylindrick²mi skly. Astigmatismus m∙₧e b²t krßtkozrak² i dalekozrak² a sni₧uje zrakovou ostrost na vÜechny vzdßlenosti.<P>Co se t²Φe Üilhßnφ neboli strabismu - je projevem poruchy spoluprßce oΦφ svalovΘ i vizußlnφ. Podle sm∞ru ·chylky jde o Üilhßnφ sbφhavΘ (oko se stßΦφ do vnit°nφho oΦnφho koutku) a rozbφhavΘ (stßΦφ se do zevnφho koutku). Oko se m∙₧e uchylovat i ve sm∞ru vertikßlnφm (Üilhat nahoru nebo dol∙). èilhat m∙₧e trvale jenom jedno oko nebo se oΦi v ·chylce st°φdajφ. Ve valnΘ v∞tÜin∞ p°φpad∙ se se Üilhßnφm pojφ dioptrickß vada - tu je t°eba vyrovnat br²lemi. Progn≤za lΘΦby je p°φznivß, pokud se s nφ zaΦne vΦas a je provßd∞na d∙sledn∞ a trp∞liv∞. Velmi podstatnou roli hraje p°φstup a d∙slednost rodiΦ∙. N∞kterΘ typy Üilhßnφ se p°i korekci dioptrickΘ vady br²lemi a v²vojem organismu (vΦetn∞ centrßlnφ nerovovΘ soustavy) vyrovnßvajφ, n∞kdy je ovÜem t°eba tuto lΘΦbu jeÜt∞ doplnit chirurgickou operacφ.<P>Zßludnou vadou je tupozrakost Φili amblyopie. Jednß se o snφ₧enφ zrakovΘ ostrosti zp∙sobenΘ ·tlumem z neΦinnosti oka. MozkovΘ zrakovΘ centrum p°ijφmß zrakovΘ informace pouze z jednoho oka, druhΘ oko z∙stßvß jakoby na okraji zßjmu tohoto centra. Tupozrakost b²vß sdru₧ena se Üilhßnφm, dioptrick²mi vadami, ale m∙₧e se vyskytovat i bez nich. Rodina a okolφ ani samotnΘ dφt∞ nemusφ vadu zpozorovat, pokud nßhodn∞ nedojde k situaci, ₧e je lepÜφ oko zakryto. èpatnΘ vid∞nφ odhalφ v∞tÜinou a₧ odbornΘ vyÜet°enφ. ZkouÜku zrakovΘ ostrosti a jejφ sprßvnΘ provedenφ je zßkladnφm p°edpokladem pro odhalenφ zrakovΘ vady. TupozrakΘ dφt∞ lze s malou nadsßzkou oznaΦit za jednookΘ. LΘΦba spoΦφvß v donucenφ utlumenΘho lenoÜivΘho oka k Φinnosti. Jedinou metodou je zakrytφ dob°e vidφcφho oka tzv. okluzφ, kterou m∙₧e b²t okluzor upevn∞n² v br²lφch, nßplast nebo nepr∙hlednß kontaktnφ ΦoΦka. Zakr²vat oko je vhodnΘ zaΦφt co nejd°φve, nebo¥ po ÜestΘm roce v∞ku se mo₧nost vycviΦenφ tupozrakΘho oka prudce sni₧uje. LΘΦebnß metoda okluzφ je pro dφt∞ velmi nep°φjemnß a t∞₧ko se s nφ vyrovnßvß. Nezbytn² je sprßvn² p°φstup rodiΦ∙, d∙v∞ra v rady lΘka°e a jejich dodr₧ovßnφ. Je t°eba k dφt∞ti p°istupovat ohledupln∞, ale d∙sledn∞, bez lφtosti a ·stupk∙. Slabost rodiny se nemusφ vyplatit, nebo¥ nevylΘΦenß tupozrakost znamenß neschopnost prostorovΘho vid∞nφ a praktickou jednookost, snφ₧enou mo₧nost profesnφho uplatn∞nφ, problΘmy s pracφ na poΦφtaΦφch, p°i zφskßvßnφ °idiΦskΘho pr∙kazu apod.<P><P><b>╪ada oΦnφch vad se neobejde bez br²lφ. Jak je to s jejich noÜenφm a kdy mohou b²t u d∞tφ nahrazeny kontaktnφmi ΦoΦkami?</b><P>S br²lemi a jejich nositeli jsou problΘmy. MalΘ p°edÜkolnφ d∞ti je rßdy zapomφnajφ nebo schovßvajφ. P°ekß₧ejφ jim ve h°e, mohou tlaΦit na nose, za uÜima, vy₧adujφ ΦiÜt∞nφ. Dφt∞ se rad∞ji spokojφ se sv²m nedokonal²m vid∞nφm a nemß pot°ebu br²le nosit. V d∞tskΘm kolektivu jsou br²le niΦeny jak ·mysln∞, tak nßhodou.<P>StarÜφ d∞ti br²le schovßvajφ proto, ₧e trpφ pocitem mΘn∞cennosti a posm∞chem spolu₧ßk∙. Citliv² p°φstup k dφt∞ti s br²lemi je pot°ebn² nejen doma, ale i ve Ükole a v ka₧dΘm jinΘm d∞tskΘm kolektivu. MalΘ dφt∞ pot°ebuje p°esv∞dΦit, ₧e br²le jsou n∞co mimo°ßdnΘho, co je spφÜ hodno zßvisti, starÜφmu dφt∞ti je vhodnΘ p°esv∞dΦiv∞ vysv∞tlit, jak jsou br²le d∙le₧itΘ pro dobrΘ vid∞nφ v jeho budoucφm ₧ivot∞. Aby dφt∞ nosilo br²le rßdo, musejφ se mu jeho br²le lφbit. Nabφdka je Üirokß, je mo₧nΘ vybφrat nejen lehkΘ obrouΦky, ale i odlehΦenß neboli plastikovß skla. ┌m∞rn∞ kvalit∞ br²lφ roste vÜak i jejich cena. Je u₧iteΦnΘ mφt optika, na kterΘho se m∙₧eme s d∙v∞rou obrßtit, kter² dokß₧e poradit a jeho₧ jedin²m cφlem nenφ zisk. U dφt∞te je t°eba vyp∞stovat vztah k br²lφm nejen co se t²Φe d∙slednΘho noÜenφ, ale i zachßzenφ s nimi.<P>SluneΦnφ br²le mohou podle pot°eby nosit d∞ti jak s dioptrick²mi vadami, tak d∞ti alergickΘ, kterΘ trpφvajφ sv∞tloplachostφ i d∞ti se zrakem nenaruÜen²m.<P>StarÜφ d∞ti Φi d∞ti sportujφcφ mohou pou₧φvat kontaktnφ ΦoΦky. DoporuΦuje se ovÜem maximßlnφ doba noÜenφ 10 hodin denn∞ a jeden den v t²dnu ·pln∞ vynechat. Kontaktnφ ΦoΦky jsou pom∞rn∞ dob°e snßÜeny, i kdy₧ je nutnΘ ke ka₧dΘmu u₧ivateli p°istupovat individußln∞. Zßcvik aplikace a veÜkerΘ ostatnφ informace ohledn∞ v²b∞ru a noÜenφ kontaktnφch ΦoΦek poskytujφ specißlnφ st°ediska kontaktnφch ΦoΦek. Kontaktnφ ΦoΦky si hradφ dosp∞l² i d∞tsk² pacient sßm. V²jimkou jsou vysokΘ vady nad deset dioptriφ.<P><P><b>Krom∞ oΦnφch vad, kterΘ jsou vrozenΘ, ohro₧ujφ d∞ti i nejr∙zn∞jÜφ poran∞nφ oka. Jak k nim nejΦast∞ji dochßzφ a jak se jim m∙₧eme vyhnout?</b><P>┌razy oΦφ byly, jsou a budou Φasto z p°φΦin banßlnφch, neÜ¥astn²ch a velmi Φasto a₧ neuv∞°iteln²ch. Jak velkß je d∞tskß fantazie, tak velikΘ je riziko a paleta oΦnφch ·raz∙. Proto nikdy nenφ zbyteΦnß donekoneΦna opakovanß osv∞ta, varovßnφ, pouΦenφ ve Ükole, doma, p°i vÜech druzφch d∞tsk²ch akcφ a aktivit. V²buchy, st°elba ze zbranφ Φi luku, hra s no₧i a jin²mi ostr²mi p°edm∞ty, rßny z praku, chemickΘ pokusy - oblφbenΘ a zakßzanΘ (a tφm vφce p°ita₧livΘ) zßbavy. N∞kdy je zran∞n aktΘr, jindy p°ihlφ₧ejφcφ, kolemjdoucφ apod. Nelze pominout podφl viny dosp∞l²ch, kte°φ umo₧≥ujφ p°φstup d∞tφ ke zbranφm, nekryt²m nßdr₧φm s vßpnem (dnes naÜt∞stφ novΘ technologie toto nebezpeΦφ sni₧ujφ), Φi se dokonce zapojujφ do odpalovßnφ raket. NeÜ¥astn²mi nßhodami m∙₧eme nazvat zßsah do oka mφΦem, sn∞hovou koulφ, pukem, pφchnutφ do oka, a to p°i b∞₧n²ch sportovnφch hrßch. ╪ada t∞chto poran∞nφ je v poΦßtcφch nenßpadnß, d∞ti majφ sklon je zapφrat, dokonce i rodiΦe majφ tendenci nßslednΘ nebezpeΦφ podce≥ovat. Svφzel m∙₧e zp∙sobit i banßlnφ t∞lφsko v oku Φi porucha povrchu oka ultrafialov²m zß°enφm.<P>Progn≤za zran∞nΘho oka zßvisφ na mnoha okolnostech. P°edevÜφm na tom, co bylo v oku poÜkozeno - zda oΦnφ vφΦko, rohovka, sφtnice, event. zrakov² nerv. Dßle zda doÜlo ke krvßcenφ do oka, k infekci rßny a v neposlednφ °ad∞ na individußlnφ reakci ka₧dΘho jedince. Ka₧dΘ poÜkozenφ oka zasahuje duÜi a fyzickΘ mo₧nosti dφt∞te, m∞nφ jeho dosavadnφ ₧ivot a n∞kdy ho poznamenßvß trvale.<P><P><b>Co byste poradila rodiΦ∙m zßv∞rem?</b><P>V²voj medicφny p°inßÜφ zlepÜenφ vyhlφdek na korekci oΦnφch vad, a¥ jsou ji₧ vrozenΘ Φi zφskanΘ. Neznamenß to vÜak jednoduchΘ °eÜenφ. LΘΦba je v₧dy nßroΦnß a vy₧aduje d∙v∞ru a trp∞livost dφt∞te a jeho rodiny.<P>D°φve existovaly preventivnφ prohlφdky. Dnes se oΦekßvß, ₧e se ka₧d² postarß o svΘ zdravφ sßm. Bohu₧el ne vÜichni rodiΦe jsou k tomu dostateΦn∞ vybaveni. ObΦas se dokonce zdß, jakoby m∞li pocit, ₧e ignorovßnφm oΦnφ vady dφt∞te tato sama p°estane existovat. Ve skuteΦnosti je jedin²m °eÜenφm vΦasnΘ vyhledßnφ oΦnφho lΘka°e a v p°φpad∞ pozitivnφho nßlezu nßslednß spoluprßce a dodr₧ovßnφ lΘΦebnΘho postupu. Chrßnit si zrak a zdravΘ oΦi si zaslou₧φ i pravidelnou prevenci.<P><i>Otßzky kladla PhDr. Jitka Kikovß<P>MUDr. Jarmila PaleΦkovß je vedoucφ d∞tskΘho odd∞lenφ oΦnφ kliniky VÜeobecnΘ fakultnφ nemocnice v Praze.</i><br>
