<FONT CLASS="tnadpis">T°etφ trimestr zaΦφnß nßvÜt∞vou zuba°e a uÜnφho</FONT>
<P>
<I>28. a 29. t²den</I>
<P>
Rovn²ma nohama jsem skoΦila do t°etφho trimestru. Zatφm mi ten Φas, kdy jsem t∞hotnß, straÜn∞ rychle ub∞hl a u₧ mnoho t²dn∙ do konce t∞hotenstvφ nezb²vß. Mo₧nß zaΦφnßme b²t i trochu nedoΦkavφ a na miminko se t∞Üφme Φφm dßl vφc. Hlavn∞ tedy Skoky se nem∙₧e doΦkat, jemu to t∞hotenstvφ ubφhß rozhodn∞ pomaleji ne₧ mn∞. P°ece jen to, jak se mimΦo uvnit° vrtφ, p°evaluje a kope, cφtφm jß, Skokymu je tahle radost dop°ßna "jen" po veΦerech, kdy jsme doma a m∙₧e mi na b°φÜko sßhnout. A vlastn∞ u₧ to, jak se miminko h²be, m∙₧e i hodn∞ vid∞t, kdy₧ si nadzvednu koÜili.<P><P>Poslednφch pßr dn∙ jsem strßvila i u lΘka°∙ û konkrΘtn∞ na uÜnφm odd∞lenφ a u zuba°e. ZaΦnu tφm zuba°em, to bude kratÜφ. Zase se ozvala a zaΦala trochu bolet osmiΦka, tentokrßt ale na druhΘ stran∞, proto jsem se musela objednat k zuba°i, aby se na ni kouknul. V ordinaci jsem to naÜt∞stφ m∞la rychle za sebou a u₧ je zoubek spraven². Kdybych nebyla t∞hotnß, tak by Üel zub rovnou ven, ale te∩ pan doktor poΦkß. Na Φekacφ listin∞ na vytr₧enφ je i druhß osmiΦka, kterou mi pan zuba° spravoval loni ke konci roku.<P><P>Na uÜnφm odd∞lenφ to bylo trochu "₧iv∞jÜφ". Poslednφ t°i t²dny mi skoro denn∞ rßno, kdy₧ jsem jela do prßce, zalehlo levΘ ucho. A zase odpoledne mi v n∞m prasklo tolik, ₧e jsem m∞la pr∙van v hlav∞, foukalo mi snad a₧ n∞kam k mozku. Znφ to sice divn∞, ale opravdu se mi to stßvß. To jak mi v uchu praskalo, slyÜeli i lidΘ okolo, tak₧e uznali, ₧e si nevym²Ülφm. Bohu₧el se to nesrovnalo samo, tak jsem zavolala na ORL (Poliklinika Bud∞jovickß, Praha 4). Nejd°φve jsem m∞la tu Φest si popovφdat se sestrou. No ona si tedy moc povφdat necht∞la, byla straÜn∞ otrßvenß, ₧e se jφ v∙bec ptßm, jak to u nich chodφ (jestli se mßm objednat apod.). Jejφ hlavnφ starost byla, zda-li k nim pat°φm obvodem. ╪φkßm, ₧e nevφm, snad ano, trvalΘ bydliÜt∞ mßm kousek od nich. Stejn∞ mi to je dote∩ divnΘ, ₧e je zajφmß, kde bydlφm. Na cedulce i na razφtku mß lΘka° "Privßtnφ ORL ordinace", tak mu to snad m∙₧e b²t jedno, ne? DalÜφ informace od "ochotnΘ" sestry byla, ₧e musφm mφt doporuΦenφ od obvodnφho lΘka°e, jinak m∞ nevezmou. Upozornila jsem ji (podruhΘ), ₧e jsem t∞hotnß a p°ece nepolezu ·mysln∞ n∞kam do Φekßrny k obvodnφmu lΘka°i mezi vÜechny ty lidi s angφnou a ch°ipkou, jen abych dostala do ruky papφr s v∞tou "Äßdßm o vyÜet°enφ" + razφtko. Pokud pr² papφr nep°inesu, tak by m∞ tedy milostiv∞ vzali, ale budu to mφt za 50,- KΦ. Nenφ mi lφto tΘ padesßtikoruny, ale jejich postoje k pacient∙m. A jeÜt∞ jsem se dozv∞d∞la, ₧e na vyÜet°enφ se neobjednßvß, mßm p°ijφt, kdy chci. ZaΦala jsem tuÜit, ₧e m∞ Φekß dalÜφ plnß Φekßrna a dlouhΘ Φekßnφà. Pod∞kovala jsem a zav∞sila. Hned potΘ jsem telefonovala rodiΦ∙m, abych je informovala, jak se dnes oÜet°ujφ pacienti. Absurdnost celΘho rozhovoru mi u₧ dokonale doÜla a byla jsem dost naÜtvanß. NaÜt∞stφ mi mßma zab∞hla na st°edisko (je hned vedle ve vchodu) a po₧ßdala obvodnφho lΘka°e o papφr. <P><P>DalÜφ den rßno jsem se vydala u₧ p°φmo na ORL, v Φekßrn∞ to trvalo asi hodinku, v ordinaci tak 3 minuty! Sna₧ila jsem se doktorovi vylo₧it, co mi je, ale m∞la jsem pocit, ₧e to snad ani nechce slyÜet. V₧dy¥ se to u₧ p°ece dozv∞d∞l z doporuΦenφ obvodnφho lΘka°e - "zalehlΘ ucho po vir≤ze". Sice jsem vir≤zu nem∞la, ale m∞la jsem papφrà Kouknul mi do ucha, ucho bylo ΦistΘ. Vzal do ruky ladiΦku, klepnul si jφ o koleno a p°ilo₧il nejd°φve k levΘmu, pak k pravΘmu uchu, abych mu °ekla, na jakΘ stran∞ zvuk slyÜφm vφce. To se opakovalo asi t°ikrßt, nakonec mi ji dal i na Φelo, v jakΘ p∙lce hlavy to znφ vφc. Z m²ch odpov∞dφ byl zmaten, Φekal asi n∞co jinΘho. Nazval to jakousi poΦφnajφcφ schizofreniφ sluchu. Tak jsem dostala papφr s ₧ßdostφ o vyÜet°enφ sluchu û audiometrii - a byla jsem z ordinace venku. <P><P>Na audiometrii jsem u₧ naÜt∞stφ byla objednanß p°esn∞ na hodinu, tak jsem Üla dovnit° hned, jak jsem p°iÜla, to bylo druh² den. Na uÜi mi dali sluchßtka a maΦkala jsem tlaΦφtko, kdy₧ jsem uslyÜela zvuk. V²sledek û sluch mßm naprosto v po°ßdku. Nßlez jsem odnesla zp∞t doktorovi na uÜnφ, ten na to mrkl a jen prohlßsil n∞co v tomto smyslu: "No vidφte, sluch je dobr², tak co chcete?" P°ipomn∞la jsem mu, co chci û aby mi u₧ to ucho nezalΘhßvalo, je to dost nep°φjemnΘ. ZvlßÜ¥ poslednφ dobou, kdy se mi i n∞kolikrßt stalo, ₧e se mi sv∞t trochu p°etoΦil a m∞la jsem pocit, ₧e stojφm na naklon∞nΘ rovin∞. Asi si doktor nevÜiml ₧e jsem t∞hotnß, proto jsem se zeptala jestli to m∙₧e b²t zp∙sobeno tφmto stavem. Odpov∞∩: "Ale ovÜem! Hormony d∞lajφ divy! CΘvy se rozÜi°ujφ." Na doporuΦenφ obvodnφho lΘka°e jeÜt∞ napsal "ORL: sluch zcela norm., audiogram + tymphanogram û fysiologick² nßlez". Hotovo, jste zdrßva, na shledanou! Vlastn∞ jeÜt∞ jednou se zaΦal d∙le₧it∞ zajφmat, jestli k nim obvodem pat°φmà RadÜi to nebudu dßl rozebφrat, nebo p°i pomyÜlenφ na to bych se zase rozΦφlila a to mi ned∞lß dob°e. :-(<P><P>Ke t°etφmu lΘka°i û na gynekologii û jsem objednßna na pond∞lφ 27.3.2000, tak se t∞Üφm, ₧e si zas vylepÜφm nßzor na doktory. Hlavn∞ se t∞Üφm, ₧e se op∞t dozvφm n∞co novΘho o naÜem miminku. :-) TakΘ po₧ßdßm o formulß° na mate°skou dovolenou, u₧ se blφ₧φ termφn, kdy bych m∞la odejφt z prßce. U₧ se docela i t∞Üφm. Poslednφ dobou je v prßci docela shon. <P><P>Nedßvno jsem se ÜΘfem vedla rozhovor o tom, kdy chci odejφt (p∙lka dubna), kdo tu bude mφsto m∞, jak dlouho chci b²t doma atd. èΘf je z toho po°ßd cel² mimo a snad a₧ nynφ, kdy₧ se dozv∞d∞l konkrΘtnφ termφn mΘho odchodu, uv∞°il, ₧e opravdu odejdu na mate°skou dovolenou a budu mφt miminko. A to mßm jeÜt∞ 7 dnφ dovolenΘ, kterΘ si chci vybrat p°ed odchodem. NaÜe personalistka u₧ hledß novΘ kandidßtky na moji pozici (asistentka °editele) a snad u₧ mß i n∞jakΘ 3 sleΦny na v²b∞r. Kdy₧ jsem mluvila se ÜΘfem, tak mi to p°ipadalo, ₧e snad ani ₧ßdnou vid∞t nechce, chce na m∞ 6 m∞sφc∙ poΦkat, abych se hned vrßtila zp∞t. Za tu dobu by si snad vÜechnu moji prßci i d∞lal sßm. ;-) Jen₧e jß ho zklamala a °ekla mu, ₧e se vrßtφm, ale a₧ za n∞kolik let, za p∙l roku nep°ipadß v ·vahu. Sna₧il se m∞ jeÜt∞ troÜku p°emluvit, ale neusp∞l. D∞¥ßtko pr² mßm dßt babiΦkßm na hlφdßnφ a jφt zpßtky do prßce û nep°ichßzφ v ·vahu. Nebo jsem mu ze srandy nabφdla jinou mo₧nost û ₧e si ohrßdku postavφm n∞kam ke stolu a budu tu mφt miminko v prßci. ObΦas nakojit, p°ebalit a pracujeme dßl. Taky "rozumnΘ", ne? Ne, ne, ne a ne. Chci b²t s miminkem doma a pln∞ se mu v∞novat co nejvφce, ne₧ se vrßtφm do prßce.<P><P>Musφ se smφ°it s tφm, ₧e bude mφt novou asistentku a u₧ by bylo na Φase, aby si je pozval na pohovor, pokud ji mßm jeÜt∞ trochu zauΦit a ukßzat, co a jak v prßci funguje. Moc se mu do toho nechce, tak vymyslel variantu, ₧e pohovory s kandidßtkami povedu jß a jß mu vyberu moji nßstupkyni. To ale nenφ nejlepÜφ °eÜenφ, jß bych byla na vÜechny asi moc hodnß a vzala bych ka₧dou, proto by rozhovory m∞l vΘst sßm. Na to mi ÜΘf ze srandy odpov∞d∞l: "Jak² na n∞ bys byla hodnß? P°ece na M╠ mßÜ b²t hodnßà." :-) Zatφm ale nikdo konkrΘtnφ vybrßn nenφ.<P><P>O vφkendu chceme jφt se Skokym urΦit∞ na v²stavu ÜvΘdskΘho fotografa na Starom∞stskou radnici. Jsou zde vystaveny fotografie jeÜt∞ nenarozen²ch miminek v d∞loze matky û od oplodn∞nφ a₧ do narozenφ a dalÜφ fotografie t²kajφcφ se lidsk²ch bun∞k. Tato v²stava u₧ byla v Praze asi p°ed 2 lety, tehdy ji vid∞li rodiΦe a moc se jim to lφbilo. V²stava trvß do konce b°ezna, proto kdo m∙₧e, b∞₧te se podφvat.<P><br>
