home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Chip 2000 July / Chip_2000-07_cd.bin / obsahy / Chip_txt / TXT / 182-185.TXT < prev    next >
Text File  |  2000-06-06  |  12KB  |  71 lines

  1. Microsoft Excel 2000
  2. Jde jen o penφze
  3. Tabulkov² kalkulßtor se dnes u₧ velmi pravd∞podobn∞ stal b∞₧nou souΦßstφ prßce s poΦφtaΦem ka₧dΘho z nßs. Lze prost°ednictvφm n∞j provßd∞t rozliΦnΘ finanΦnφ anal²zy Φi plßnovßnφ, ale takΘ jen vΘst p°ehled o v²b∞rech z ·Φtu. P°inßÜφme n∞kolik rad, kterΘ by vßm mohly prßci s formßtem m∞ny usnadnit.
  4.  
  5. V ekonomick²ch v²poΦtech se Φasto pou₧φvß zßpis 10,-; 1 550,-. Tohoto zßpisu lze v Excelu dosßhnout vlastnφm formßtem # ##0,-. Znak # zastupuje libovolnΘ Φφslo s v²jimkou nuly na zaΦßtku Φφsla (nula se nezobrazuje), 0 zastupuje ka₧dΘ Φφslo, tedy i nulu. Jako pomlΦku vyjad°ujφcφ, ₧e jde o celΘ Φφslo, m∙₧eme pou₧φt znak z klßvesnice, kter² odpovφdß Alt sekvenci Alt+045, nebo je opticky vhodn∞jÜφ delÜφ pomlΦka vytvo°enß sekvencφ Alt+0150. 
  6. ProblΘm je pouze v tom, ₧e p°i zßpisu pomlΦek nem∙₧eme zapsat desetinnß mφsta. To ve v∞tÜin∞ b∞₧n²ch situacφ nevadφ, kdy₧ jde o zd∙razn∞nφ zßpisu Φφsel bez desetinn²ch mφst. U desetinn²ch mφst dojde k automatickΘmu zaokrouhlenφ na celky. Do v²poΦt∙ vÜak vstupujφ Φφsla se zapsan²mi desetinn²mi mφsty.
  7. Za tyto formßtovacφ k≤dy m∙₧eme jeÜt∞ p°idat znak m∞ny KΦ. Zßpis k≤d∙ potom bude  # ##0,û KΦ a obdr₧φme 10,û KΦ; 1 550,û KΦ.
  8. Pro formßtovßnφ m∞ny m∙₧eme pou₧φt:
  9. ?    tlaΦφtka v panelu nßstroj∙ "M∞na", p°φpadn∞ "Euro",
  10. ?    kartu "╚φslo" (p°φkaz FORM┴T|BU╥KYà), kde jsou p°eddefinovanΘ formßty a formßty vlastnφ pro dopln∞nφ u₧ivatelem.
  11. TlaΦφtku "M∞na" odpovφdß ·Φetnick² formßt se symbolem KΦ a p°esnostφ na dv∞ desetinnß mφsta. TlaΦφtku "Euro" ·Φetnick² formßt se symbolem Ç a tΘ₧ s p°esnostφ na dv∞ desetiny.
  12. R∙znΘ symboly m∞n nalezneme v seznamu ·Φetnick²ch formßt∙ na kart∞ "╚φslo". Pro KΦ je n∞kolik p°eddefinovan²ch typ∙ formßt∙ v druhu "vlastnφ".
  13. S takto formßtovan²mi Φφsly lze na listu Excelu provßd∞t matematickΘ operace. Formßt v²sledku, kter² funkce vrßtφ, se p°ebφrß z prvnφ bu≥ky oblasti. Toto platφ pro funkce, kterΘ majφ jako argument oblast (SUMA, PR┘M╠R, MAX,à). U vzorc∙ se pou₧ije zm∞n∞n² formßt. Je-li nap°. jedno z Φφsel zformßtovanΘ na m∞nu a druhΘ s odd∞lovaΦem desetinnΘ Φßsti a tisφc∙, bude v²sledek vzorce zformßtovßn s m∞nou a odd∞lovaΦi dohromady.
  14. FinanΦnφ Φßstky m∙₧eme zapisovat p°φmo tak, ₧e za Φφslo zapφÜeme symbol m∞ny, nap°. 12 KΦ. Do bu≥ky se vlo₧φ 12 KΦ zformßtovan²ch jako m∞na bez desetinn²ch mφst (karta "╚φslo", druh "m∞na"). P°i v²poΦtech mßme dv∞ mo₧nosti:
  15. ?    Hodnotu se symbolem m∞ny zapφÜeme do uvozovek, nap°. ="12 KΦ" + B2. Je-li v bu≥ce B2 Φφslo 10, vrßtφ vzorec Φφslo 22, bez symbolu m∞ny.
  16. ?    Hodnotu se symbolem m∞ny vlo₧φme do bu≥ky, nap°. A2. Nynφ bude zßpis =A2 + B2 a vzorec vrßtφ 22 KΦ. Pro formßtovßnφ je lhostejnΘ, zda zßpis zm∞nφme =B2 + A2.
  17. Symbol m∞ny musφ b²t v souladu se symbolem uveden²m ve Windows (posloupnost akcφ START|NASTAVEN═|OVL┴DAC═ PANELY|M═STN═ NASTAVEN═, karta "M∞na"). Uvedeme-li zde jin² symbol m∞ny, nap°. DM, m∙₧eme potom marku zapisovat p°φmo, ale po zßpisu m∞ny "KΦ", nap°. 12 KΦ, bude hodnota p°evzata jako text. POZOR û zm∞na v nastavenφ ve Windows se promφtne nejen v aktivnφm seÜit∞, ale ve vÜech otev°en²ch, a to tam, kde je zapsßno Φφslo se symbolem m∞ny. Mφsto m∞ny v KΦ se zobrazφ nastavenß m∞na, tedy DM. Pro zßpis r∙zn²ch m∞n musφme bu≥ku zformßtovat. Pou₧ijeme p°φkaz FORM┴T|BU╥KY, kde na kart∞ "╚φslo" pod druhem "m∞na" nebo "·Φetnick²" vybereme po₧adovan² symbol m∞ny. Zapisujeme jen Φφslo a to formßtujeme na po₧adovanou m∞nu. Zm∞na m∞ny ve Windows formßtovßnφ neovlivnφ, vÜe je v po°ßdku.
  18. Symbol m∞ny nastaven² ve Windows je zobrazen na kart∞ "╚φslo" v druhu "·Φetnick²" a "m∞na" na druhΘm °ßdku, pod polo₧kou "₧ßdn²". Dßle se na tento nastaven² symbol zm∞nφ p°eddefinovanΘ formßty u druhu "vlastnφ". Na vÜech mφstech, kde je uvedeno KΦ, resp. K_Φ, dojde ke zm∞n∞ na symbol m∞ny zapsan² ve Windows. Symbol pro koruny nalezneme v seznamu jako "KΦ ╚esky".
  19. Jinou pen∞₧nφ m∞nu, ne₧ je nastavena ve Windows, tedy nelze p°φmo zapsat do bun∞k û hodnotu lze na po₧adovanou m∞nu zformßtovat. V²jimkou je m∞na euro. Ta mß obecnou platnost a lze ji pou₧φt nezßvisle na nastavenφ ve Windows. Jejφ pou₧itφ nenφ zßvislΘ na instalovßnφ dopl≥ku "Nßstroje pro m∞nu euro". Ten slou₧φ pro konverzi mezi m∞nami.
  20. Zadßvßme-li do vzorce p°φmo hodnotu v m∞n∞ euro, musφ b²t tΘ₧ zapsßna v uvozovkßch. Tedy nap°. ="12Ç" + B2 vrßtφ 22 (je-li v bu≥ce B2 hodnota 10). A ulo₧φme-li hodnotu 12 Ç do bu≥ky A2, vrßtφ vzorec =A2 + B2 hodnotu 22 Ç.
  21. V Excelu 2000, ale i ve Wordu 2000 m∙₧eme zapisovat znak euro kombinacφ klßves Alt(lev²)+Ctrl+E, resp. Alt(prav²)+E. AvÜak jen p°i nastavenΘ ΦeskΘ klßvesnici.
  22.  
  23. Zamezenφ ·pravy Φφsel
  24. V n∞kter²ch situacφch je vhodnΘ umφstit ve v²pisech p°ed Φφslo znaky, kterΘ zamezφ dopsßnφ dalÜφch Φφslic. Zamezenφ se provßdφ vodicφmi znaky. Ty vlo₧φme pomocφ znaku "*", kter² zajistφ, ₧e se nßsledujφcφ znak bude opakovat a zaplnφ volnΘ mφsto v bu≥ce. Jako vodicφ znak slou₧φ * nebo =.
  25.  
  26. Odsazenφ Φφsla od pravΘ strany
  27. Implicitn∞ je Φφslo zarovnßno k pravΘmu okraji. Je-li po pravΘ stran∞ svislß Φßra, dochßzφ ke slitφ. Centrovßnφ na st°ed bu≥ky nemusφ b²t to pravΘ o°echovΘ, a nejsou-li Φφsla pod sebou stejnΘho °ßdu, je tato ·prava nevzhlednß a Φitelnost je naruÜena.
  28. Je n∞kolik zp∙sob∙, jak lze Φφsla od pravΘ strany odsadit:
  29. ?    V seznamu formßt∙ je na kart∞ "╚φslo" druh "·Φetnick²" a v n∞m lze vybrat symbol "₧ßdn²". ╚φslo bude z pravΘ strany odsazeno o neuvedenΘ znaky m∞ny. Takto zformßtovanΘ Φφslo ji₧ nelze dßle centrovat.
  30. ?    Analogicky m∙₧eme na kart∞ "╚φslo" vybrat druh "m∞na" a v n∞m symbol "₧ßdn²". Op∞t bude odsazenφ o nezobrazen² symbol implicitn∞ nastavenΘ m∞ny ve Windows (tedy KΦ). Takto zformßtovanΘ Φφslo vÜak lze centrovat.
  31. ?    V seznamu p°eddefinovan²ch formßt∙ jsou na kart∞ "╚φslo" ve vlastnφm druhu formßty, kterΘ sice majφ k≤d m∞ny zapsan², ale uspo°ßdßnφm je jeho zobrazenφ potlaΦeno. Viz # ##0,00\ _K_Φ.
  32. ?    Odsazenφ lze dosßhnout vlastnφm formßtem. Na kart∞ "╚φslo" vybereme polo₧ku "Vlastnφ" a do polφΦka "Typ" zapφÜeme vlastnφ formßtovacφ k≤d. Za formßt Φφsla zapφÜeme pro odsazenφ otaznφky, podtr₧φtka nebo mezery.
  33. ?    Pou₧itφ otaznφku. Nap°φklad: # ##0,00?, # ##0,00??. Otaznφk lze pou₧φt u Φφsel s desetinn²mi mφsty. U n∞kter²ch cel²ch Φφsel zp∙sobφ problΘmy, a tak nenφ vhodnΘ ho pou₧φt.
  34. ?    Pou₧itφ podtr₧φtka. P°φklad: # ##0,00__, resp. # ##0__. Lze zapsat pouze dv∞ podtr₧φtka.
  35. ?    Pou₧itφ mezery. Jφ musφ p°edchßzet odd∞lovacφ znak "\". Nap°φklad jedna mezera # ##0,00\ , resp. dv∞ mezery # ##0\  . Vφce ne₧ dv∞ mezery zp∙sobφ stejnΘ odsazenφ jako mezery dv∞.
  36.  
  37. Odsazenφ textu od levΘ strany
  38. Implicitn∞ je text zarovnßn k levΘmu okraji, co₧ nemusφ b²t v₧dy vhodnΘ. ZaΦφt psßt mezerou pro odsazenφ od svislΘ Φßry je hloupΘ a vycentrovßnφ nenφ v₧dy ·hlednΘ. Jsou jinΘ zp∙soby:
  39. ?    ZapφÜeme text a zadßme p°φkaz FORM┴T|BU╥KY, na kart∞ "Zarovnßnφ" vybereme ve sm∞ru vodorovnΘm polo₧ku "vlevo (odsazenφ)" a po pravΘ stran∞ nastavφme velikost odsazenφ.
  40. ?    Stiskneme kombinaci klßves Ctrl+Alt+Tab a nßsledn∞ zapφÜeme vlastnφ text. Kombinaci klßves m∙₧eme opakovat a odsazenφ bude vφcenßsobnΘ. Odsazenφ koresponduje s p°edchozφm nastaven²m na kart∞ "Zarovnßnφ". Odsazenφ nelze vlo₧it dodateΦn∞ (p°i ·pravßch, po stisku klßvesy F2), ale pouze p°i zßpisu.
  41. Varianty vstupu dat:
  42. Hodnoty m∙₧eme zapisovat do jednΘ bu≥ky nebo do oblasti bun∞k. Ve vyznaΦenΘ oblasti je jen jedna bu≥ka aktivnφ, implicitn∞ a nejΦast∞ji levß hornφ bu≥ka. Tato bu≥ka nenφ podbarvena. Rotaci aktivnφ bu≥ky v rozφch docφlφme kombinacφ klßves Ctrl+"." (teΦka).
  43. Klßvesy pro vklßdßnφ dat do bun∞k (viz obrßzek):
  44. Enter û zßpis hodnoty do aktivnφ bu≥ky oblasti. Odpovφdß tlaΦφtku "Zadat" [(] ve vstupnφm °ßdku vzorc∙ a stisku tlaΦφtka "OK" v dialogov²ch oknech.
  45. Ctrl+Enter û zßpis hodnoty do vÜech bun∞k vyznaΦenΘ oblasti. Tuto techniku m∙₧eme pou₧φt pro vlo₧enφ vzorce nebo funkce zapsanΘ z klßvesnice nebo vytvß°enΘ pr∙vodcem funkcφ. U pr∙vodce ve druhΘm dialogovΘm okn∞ pro zadßnφ argument∙ stiskneme mφsto tlaΦφtka "OK" nebo klßvesy Enter kombinaci klßves Ctrl+Enter. U vzorce a funkce dojde k adjustaci adres podle polohy bun∞k v∙Φi aktivnφ bu≥ce. Je proto vhodnΘ ponechat aktivnφ bu≥ku v levΘm hornφm rohu oblasti, adresace potom bude upravena "obvykl²m" zp∙sobem. Tato kombinace klßves v mnoha p°φpadech nahradφ dodateΦnΘ kopφrovßnφ vzorc∙ (funkcφ). Vzorec zapφÜeme do celΘ oblasti najednou.
  46. Ctrl+Shift+Enter û zßpis hodnoty do vÜech bun∞k oblasti. P°i vklßdßnφ vzorce nebo funkce se vzorec nebo funkce vlo₧φ jako maticov² vzorec. Postup: oznaΦφme cφlovou oblast, zapφÜeme "=", oznaΦφme prvnφ zdrojovou oblast, operßtor a dalÜφ zdrojovou oblast. V zadßvßnφ m∙₧eme pokraΦovat a ukonΦφme ho uvedenou kombinacφ klßves. Ve vÜech bu≥kßch je stejn² maticov² vzorec, jen₧ vrßtφ v²sledek podle umφst∞nφ v∙Φi zdrojovΘ oblasti. P°esßhne-li cφlovß oblast zdrojovou, vrßtφ maticov² vzorec chybovou hodnotu #N/A, a to ve sm∞ru zdrojov²ch oblastφ. Maticov² vzorec je ve slo₧en²ch zßvorkßch a vyznaΦuje se tφm, ₧e nem∙₧eme zm∞nit jeden prvek matice, ale jen celou matici. Tohoto lze vyu₧φt pro zabezpeΦenou vazbu mezi oblastmi. OznaΦφme cφlovou oblast bun∞k, zapφÜeme =, oznaΦφme zdrojovou oblast bun∞k a stiskneme klßvesovou zkratku Ctrl+Shift+Enter. Maticov² vzorec v mnoha situacφch nahradφ zßpis a kopφrovßnφ vzorc∙.
  47. Alt+Enter û zalomenφ textu v bu≥ce na dalÜφ °ßdek. Po tΘto klßvesovΘ zkratce se na kart∞ "Zarovnßnφ" (p°φkaz FORM┴T|BU╥KY) automaticky oznaΦφ polo₧ka "Zalomit text". Zalomenφ je nßmi urΦeno, nenφ automatickΘ podle Üφ°ky sloupce. èφ°ky viditelnΘ na obrazovce nebo p°i tisku. Zalomenφ lze doplnit i dodateΦn∞. Stiskneme klßvesu F2, kurzorov²mi klßvesami najedeme na mφsto pro zalomenφ a stiskneme uvedenΘ klßvesy.
  48. Shift+Enter û zßpis hodnoty a bu≥kov² kurzor skoΦφ na opaΦnou stranu, ne₧ je nastaveno na kart∞ "┌pravy" (p°φkaz N┴STROJE|MOÄNOSTI) v polo₧ce "Posunout v²b∞r po stisknutφ klßvesy Enter". P°i zßpisu do aktivnφ bu≥ky oblasti skoΦφ bu≥kov² kurzor na opaΦnou stranu ·hlop°φΦky.
  49. DalÜφ mo₧nosti vlo₧enφ hodnot:
  50. ?    Nezapisujeme-li vzorce nebo funkce, m∙₧eme hodnotu do bu≥ky vlo₧it klepnutφm lev²m tlaΦφtkem myÜi na jinou bu≥ku.
  51. ?    M∙₧eme tΘ₧ stisknout kurzorovΘ klßvesy a bu≥kov² kurzor se p°esune ve sm∞ru kurzorovΘ klßvesy. To nelze pou₧φt u oprav dat, po stisku klßvesy F2.
  52. Pro ·plnost si uvedeme zßpis r∙znΘho zp∙sobu vlo₧enφ hodnot p°i programovßnφ ve Visual Basic for Application. Oblasti bun∞k odpovφdß metoda Select a aktivnφ bu≥ce Activate. Vlo₧enφ hodnoty vlastnosti Value, Formula Φi FormulaR1C1 (p°i zßpisu bun∞k stylem R1C1). Pro zßpis maticovΘho vzorce to je vlastnost FormulaArray.
  53.  
  54. Elegantnφ (a efektnφ) vstup dat
  55. Mßme-li od bu≥ky, kterou chceme kopφrovat, po levΘ nebo pravΘ stran∞ sm∞rem dol∙ hodnoty, nemusφme bu≥ku kopφrovat "klasicky: Ctrl+C ( Ctrl+V", ale postaΦφ poklepat lev²m tlaΦφtkem myÜi v pravΘm spodnφm rohu bu≥ky, a hodnota se zkopφruje do vÜech bun∞k podle zapln∞n²ch soused∙. U vzorce a funkce dojde k adjustaci adres.
  56. To, ₧e m∙₧eme bu≥ku se vzorcem uchopit za prav² spodnφ roh a ta₧enφm v libovolnΘm sm∞ru ji zkopφrovat û je nejspφÜe znßmΘ. Op∞t dojde k adjustaci podle pozice.
  57. Aby se adresa bu≥ky p°i kopφrovßnφ neupravila (neadjustovala), staΦφ na adrese stisknout klßvesu F4. "Upev≥ujφcφ Üpendlφky (dolary)" û znak absolutnφ adresace û se doplnφ automaticky bez nutnosti je zapisovat z klßvesnice. Znak dolaru lze zapsat bez p°epφnßnφ na anglickou klßvesnici pomocφ Alt sekvence Alt+036.
  58.  
  59. Poznßmka k opravßm dat
  60. Do opravnΘho re₧imu se dostaneme:
  61. ?    stiskem klßvesy F2,
  62. ?    poklepßnφm na bu≥ku,
  63. ?    klepnutφm na hodnotu v °ßdku vzorc∙.
  64. V ka₧dΘm p°φpad∞ se po levΘ stran∞ stavovΘho °ßdku zobrazφ text "┌pravy".
  65. P°echod klßvesou F2 do opravnΘho re₧imu lze pou₧φt ji₧ p°i zßpisu. Ud∞lßme-li p°i zßpisu chybu, m∙₧eme ji hned opravit. StaΦφ stisknout klßvesu F2; tφm p°ejdeme do opravnΘho re₧imu a chybu opravφme. Tak se snadno vyvarujeme nep°φjemn²m chybov²m hlßÜenφm.
  66. Poklepßnφ na bu≥ku je vßzßno na oznaΦenφ polo₧ky "┌pravy p°φmo v bu≥ce" na kart∞ "┌pravy" (p°φkaz N┴STROJE|MOÄNOSTI). ZruÜenφm oznaΦenφ tΘto polo₧ky bude vklßdanß hodnota podsouvßna pod bu≥ku vlevo, a nemusφme ji tedy p°i zßpisu vid∞t v bu≥ce celou. V₧dy ji vidφme v °ßdku vzorc∙.
  67. Milan Bro₧
  68.     = 3 / 1 =
  69.  
  70.  
  71.