Microsoft Excel 2000
Jde jen o peníze
Tabulkový kalkulátor se dnes už velmi pravděpodobně stal běžnou součástí práce s počítačem každého z nás. Lze prostřednictvím něj provádět rozličné finanční analýzy či plánování, ale také jen vést přehled o výběrech z účtu. Přinášíme několik rad, které by vám mohly práci s formátem měny usnadnit.

V ekonomických výpočtech se často používá zápis 10,-; 1 550,-. Tohoto zápisu lze v Excelu dosáhnout vlastním formátem # ##0,-. Znak # zastupuje libovolné číslo s výjimkou nuly na začátku čísla (nula se nezobrazuje), 0 zastupuje každé číslo, tedy i nulu. Jako pomlčku vyjadřující, že jde o celé číslo, můžeme použít znak z klávesnice, který odpovídá Alt sekvenci Alt+045, nebo je opticky vhodnější delší pomlčka vytvořená sekvencí Alt+0150. 
Problém je pouze v tom, že při zápisu pomlček nemůžeme zapsat desetinná místa. To ve většině běžných situací nevadí, když jde o zdůraznění zápisu čísel bez desetinných míst. U desetinných míst dojde k automatickému zaokrouhlení na celky. Do výpočtů však vstupují čísla se zapsanými desetinnými místy.
Za tyto formátovací kódy můžeme ještě přidat znak měny Kč. Zápis kódů potom bude  # ##0,– Kč a obdržíme 10,– Kč; 1 550,– Kč.
Pro formátování měny můžeme použít:
?	tlačítka v panelu nástrojů "Měna", případně "Euro",
?	kartu "Číslo" (příkaz FORMÁT|BUŇKY…), kde jsou předdefinované formáty a formáty vlastní pro doplnění uživatelem.
Tlačítku "Měna" odpovídá účetnický formát se symbolem Kč a přesností na dvě desetinná místa. Tlačítku "Euro" účetnický formát se symbolem € a též s přesností na dvě desetiny.
Různé symboly měn nalezneme v seznamu účetnických formátů na kartě "Číslo". Pro Kč je několik předdefinovaných typů formátů v druhu "vlastní".
S takto formátovanými čísly lze na listu Excelu provádět matematické operace. Formát výsledku, který funkce vrátí, se přebírá z první buňky oblasti. Toto platí pro funkce, které mají jako argument oblast (SUMA, PRŮMĚR, MAX,…). U vzorců se použije změněný formát. Je-li např. jedno z čísel zformátované na měnu a druhé s oddělovačem desetinné části a tisíců, bude výsledek vzorce zformátován s měnou a oddělovači dohromady.
Finanční částky můžeme zapisovat přímo tak, že za číslo zapíšeme symbol měny, např. 12 Kč. Do buňky se vloží 12 Kč zformátovaných jako měna bez desetinných míst (karta "Číslo", druh "měna"). Při výpočtech máme dvě možnosti:
?	Hodnotu se symbolem měny zapíšeme do uvozovek, např. ="12 Kč" + B2. Je-li v buňce B2 číslo 10, vrátí vzorec číslo 22, bez symbolu měny.
?	Hodnotu se symbolem měny vložíme do buňky, např. A2. Nyní bude zápis =A2 + B2 a vzorec vrátí 22 Kč. Pro formátování je lhostejné, zda zápis změníme =B2 + A2.
Symbol měny musí být v souladu se symbolem uvedeným ve Windows (posloupnost akcí START|NASTAVENÍ|OVLÁDACÍ PANELY|MÍSTNÍ NASTAVENÍ, karta "Měna"). Uvedeme-li zde jiný symbol měny, např. DM, můžeme potom marku zapisovat přímo, ale po zápisu měny "Kč", např. 12 Kč, bude hodnota převzata jako text. POZOR – změna v nastavení ve Windows se promítne nejen v aktivním sešitě, ale ve všech otevřených, a to tam, kde je zapsáno číslo se symbolem měny. Místo měny v Kč se zobrazí nastavená měna, tedy DM. Pro zápis různých měn musíme buňku zformátovat. Použijeme příkaz FORMÁT|BUŇKY, kde na kartě "Číslo" pod druhem "měna" nebo "účetnický" vybereme požadovaný symbol měny. Zapisujeme jen číslo a to formátujeme na požadovanou měnu. Změna měny ve Windows formátování neovlivní, vše je v pořádku.
Symbol měny nastavený ve Windows je zobrazen na kartě "Číslo" v druhu "účetnický" a "měna" na druhém řádku, pod položkou "žádný". Dále se na tento nastavený symbol změní předdefinované formáty u druhu "vlastní". Na všech místech, kde je uvedeno Kč, resp. K_č, dojde ke změně na symbol měny zapsaný ve Windows. Symbol pro koruny nalezneme v seznamu jako "Kč Česky".
Jinou peněžní měnu, než je nastavena ve Windows, tedy nelze přímo zapsat do buněk – hodnotu lze na požadovanou měnu zformátovat. Výjimkou je měna euro. Ta má obecnou platnost a lze ji použít nezávisle na nastavení ve Windows. Její použití není závislé na instalování doplňku "Nástroje pro měnu euro". Ten slouží pro konverzi mezi měnami.
Zadáváme-li do vzorce přímo hodnotu v měně euro, musí být též zapsána v uvozovkách. Tedy např. ="12€" + B2 vrátí 22 (je-li v buňce B2 hodnota 10). A uložíme-li hodnotu 12 € do buňky A2, vrátí vzorec =A2 + B2 hodnotu 22 €.
V Excelu 2000, ale i ve Wordu 2000 můžeme zapisovat znak euro kombinací kláves Alt(levý)+Ctrl+E, resp. Alt(pravý)+E. Avšak jen při nastavené české klávesnici.

Zamezení úpravy čísel
V některých situacích je vhodné umístit ve výpisech před číslo znaky, které zamezí dopsání dalších číslic. Zamezení se provádí vodicími znaky. Ty vložíme pomocí znaku "*", který zajistí, že se následující znak bude opakovat a zaplní volné místo v buňce. Jako vodicí znak slouží * nebo =.

Odsazení čísla od pravé strany
Implicitně je číslo zarovnáno k pravému okraji. Je-li po pravé straně svislá čára, dochází ke slití. Centrování na střed buňky nemusí být to pravé ořechové, a nejsou-li čísla pod sebou stejného řádu, je tato úprava nevzhledná a čitelnost je narušena.
Je několik způsobů, jak lze čísla od pravé strany odsadit:
?	V seznamu formátů je na kartě "Číslo" druh "účetnický" a v něm lze vybrat symbol "žádný". Číslo bude z pravé strany odsazeno o neuvedené znaky měny. Takto zformátované číslo již nelze dále centrovat.
?	Analogicky můžeme na kartě "Číslo" vybrat druh "měna" a v něm symbol "žádný". Opět bude odsazení o nezobrazený symbol implicitně nastavené měny ve Windows (tedy Kč). Takto zformátované číslo však lze centrovat.
?	V seznamu předdefinovaných formátů jsou na kartě "Číslo" ve vlastním druhu formáty, které sice mají kód měny zapsaný, ale uspořádáním je jeho zobrazení potlačeno. Viz # ##0,00\ _K_č.
?	Odsazení lze dosáhnout vlastním formátem. Na kartě "Číslo" vybereme položku "Vlastní" a do políčka "Typ" zapíšeme vlastní formátovací kód. Za formát čísla zapíšeme pro odsazení otazníky, podtržítka nebo mezery.
?	Použití otazníku. Například: # ##0,00?, # ##0,00??. Otazník lze použít u čísel s desetinnými místy. U některých celých čísel způsobí problémy, a tak není vhodné ho použít.
?	Použití podtržítka. Příklad: # ##0,00__, resp. # ##0__. Lze zapsat pouze dvě podtržítka.
?	Použití mezery. Jí musí předcházet oddělovací znak "\". Například jedna mezera # ##0,00\ , resp. dvě mezery # ##0\  . Více než dvě mezery způsobí stejné odsazení jako mezery dvě.

Odsazení textu od levé strany
Implicitně je text zarovnán k levému okraji, což nemusí být vždy vhodné. Začít psát mezerou pro odsazení od svislé čáry je hloupé a vycentrování není vždy úhledné. Jsou jiné způsoby:
?	Zapíšeme text a zadáme příkaz FORMÁT|BUŇKY, na kartě "Zarovnání" vybereme ve směru vodorovném položku "vlevo (odsazení)" a po pravé straně nastavíme velikost odsazení.
?	Stiskneme kombinaci kláves Ctrl+Alt+Tab a následně zapíšeme vlastní text. Kombinaci kláves můžeme opakovat a odsazení bude vícenásobné. Odsazení koresponduje s předchozím nastaveným na kartě "Zarovnání". Odsazení nelze vložit dodatečně (při úpravách, po stisku klávesy F2), ale pouze při zápisu.
Varianty vstupu dat:
Hodnoty můžeme zapisovat do jedné buňky nebo do oblasti buněk. Ve vyznačené oblasti je jen jedna buňka aktivní, implicitně a nejčastěji levá horní buňka. Tato buňka není podbarvena. Rotaci aktivní buňky v rozích docílíme kombinací kláves Ctrl+"." (tečka).
Klávesy pro vkládání dat do buněk (viz obrázek):
Enter – zápis hodnoty do aktivní buňky oblasti. Odpovídá tlačítku "Zadat" [(] ve vstupním řádku vzorců a stisku tlačítka "OK" v dialogových oknech.
Ctrl+Enter – zápis hodnoty do všech buněk vyznačené oblasti. Tuto techniku můžeme použít pro vložení vzorce nebo funkce zapsané z klávesnice nebo vytvářené průvodcem funkcí. U průvodce ve druhém dialogovém okně pro zadání argumentů stiskneme místo tlačítka "OK" nebo klávesy Enter kombinaci kláves Ctrl+Enter. U vzorce a funkce dojde k adjustaci adres podle polohy buněk vůči aktivní buňce. Je proto vhodné ponechat aktivní buňku v levém horním rohu oblasti, adresace potom bude upravena "obvyklým" způsobem. Tato kombinace kláves v mnoha případech nahradí dodatečné kopírování vzorců (funkcí). Vzorec zapíšeme do celé oblasti najednou.
Ctrl+Shift+Enter – zápis hodnoty do všech buněk oblasti. Při vkládání vzorce nebo funkce se vzorec nebo funkce vloží jako maticový vzorec. Postup: označíme cílovou oblast, zapíšeme "=", označíme první zdrojovou oblast, operátor a další zdrojovou oblast. V zadávání můžeme pokračovat a ukončíme ho uvedenou kombinací kláves. Ve všech buňkách je stejný maticový vzorec, jenž vrátí výsledek podle umístění vůči zdrojové oblasti. Přesáhne-li cílová oblast zdrojovou, vrátí maticový vzorec chybovou hodnotu #N/A, a to ve směru zdrojových oblastí. Maticový vzorec je ve složených závorkách a vyznačuje se tím, že nemůžeme změnit jeden prvek matice, ale jen celou matici. Tohoto lze využít pro zabezpečenou vazbu mezi oblastmi. Označíme cílovou oblast buněk, zapíšeme =, označíme zdrojovou oblast buněk a stiskneme klávesovou zkratku Ctrl+Shift+Enter. Maticový vzorec v mnoha situacích nahradí zápis a kopírování vzorců.
Alt+Enter – zalomení textu v buňce na další řádek. Po této klávesové zkratce se na kartě "Zarovnání" (příkaz FORMÁT|BUŇKY) automaticky označí položka "Zalomit text". Zalomení je námi určeno, není automatické podle šířky sloupce. Šířky viditelné na obrazovce nebo při tisku. Zalomení lze doplnit i dodatečně. Stiskneme klávesu F2, kurzorovými klávesami najedeme na místo pro zalomení a stiskneme uvedené klávesy.
Shift+Enter – zápis hodnoty a buňkový kurzor skočí na opačnou stranu, než je nastaveno na kartě "Úpravy" (příkaz NÁSTROJE|MOŽNOSTI) v položce "Posunout výběr po stisknutí klávesy Enter". Při zápisu do aktivní buňky oblasti skočí buňkový kurzor na opačnou stranu úhlopříčky.
Další možnosti vložení hodnot:
?	Nezapisujeme-li vzorce nebo funkce, můžeme hodnotu do buňky vložit klepnutím levým tlačítkem myši na jinou buňku.
?	Můžeme též stisknout kurzorové klávesy a buňkový kurzor se přesune ve směru kurzorové klávesy. To nelze použít u oprav dat, po stisku klávesy F2.
Pro úplnost si uvedeme zápis různého způsobu vložení hodnot při programování ve Visual Basic for Application. Oblasti buněk odpovídá metoda Select a aktivní buňce Activate. Vložení hodnoty vlastnosti Value, Formula či FormulaR1C1 (při zápisu buněk stylem R1C1). Pro zápis maticového vzorce to je vlastnost FormulaArray.

Elegantní (a efektní) vstup dat
Máme-li od buňky, kterou chceme kopírovat, po levé nebo pravé straně směrem dolů hodnoty, nemusíme buňku kopírovat "klasicky: Ctrl+C ( Ctrl+V", ale postačí poklepat levým tlačítkem myši v pravém spodním rohu buňky, a hodnota se zkopíruje do všech buněk podle zaplněných sousedů. U vzorce a funkce dojde k adjustaci adres.
To, že můžeme buňku se vzorcem uchopit za pravý spodní roh a tažením v libovolném směru ji zkopírovat – je nejspíše známé. Opět dojde k adjustaci podle pozice.
Aby se adresa buňky při kopírování neupravila (neadjustovala), stačí na adrese stisknout klávesu F4. "Upevňující špendlíky (dolary)" – znak absolutní adresace – se doplní automaticky bez nutnosti je zapisovat z klávesnice. Znak dolaru lze zapsat bez přepínání na anglickou klávesnici pomocí Alt sekvence Alt+036.

Poznámka k opravám dat
Do opravného režimu se dostaneme:
?	stiskem klávesy F2,
?	poklepáním na buňku,
?	klepnutím na hodnotu v řádku vzorců.
V každém případě se po levé straně stavového řádku zobrazí text "Úpravy".
Přechod klávesou F2 do opravného režimu lze použít již při zápisu. Uděláme-li při zápisu chybu, můžeme ji hned opravit. Stačí stisknout klávesu F2; tím přejdeme do opravného režimu a chybu opravíme. Tak se snadno vyvarujeme nepříjemným chybovým hlášením.
Poklepání na buňku je vázáno na označení položky "Úpravy přímo v buňce" na kartě "Úpravy" (příkaz NÁSTROJE|MOŽNOSTI). Zrušením označení této položky bude vkládaná hodnota podsouvána pod buňku vlevo, a nemusíme ji tedy při zápisu vidět v buňce celou. Vždy ji vidíme v řádku vzorců.
Milan Brož
	= 3 / 1 =