V dneÜnφ dob∞ se r∙znß slovnφ spojenφ zaΦφnajφcφ na e-... stala povinnou souΦßstφ slovnφ zßsoby ka₧dΘho, kdo mß co do Φin∞nφ s informaΦnφmi a komunikaΦnφmi technologiemi (ICT) nebo s °φzenφm podniku Φi jinΘ organizace. MΘn∞ je ovÜem znßmΘ, ₧e technologie, kterß umo₧≥uje praktickΘ uplatn∞nφ n∞kter²ch paradigmat elektronickΘho podnikßnφ, je velk²mi firmami celΘho sv∞ta (u nßs nap°. èkoda Auto) provozovßna ji₧ celß desetiletφ. Zmφn∞nou technologiφ je elektronickß v²m∞na dat EDI. V tΘto sΘrii se pokusφme voln∞ navßzat na Φlßnek "Esperanto elektronickΘho podnikßnφ" z minulΘho Φφsla a uΦinit krßtkou exkurzi do sv∞ta EDI.
Nejprve je t°eba zamyslet se nad tφm, co vlastn∞ znamenß ono magickΘ sl∙vko e-business a jak² je jeho vztah k EDI. Hovo°φme-li dnes o e-businessu, mßme na mysli kombinaci urΦitΘho zp∙sobu myÜlenφ a byznys proces∙, podpo°enou modernφmi prost°edky v²poΦetnφ a komunikaΦnφ techniky. P°esn∞jÜφ definici (p°inejmenÜφm pokus o ni) podßme nφ₧e. E-business je jednφm z projev∙ globalizace û v dneÜnφ dob∞ se vlastn∞ vytvß°φ jeden vertikßln∞ i horizontßln∞ propojen² sv∞tov² trh, nov² prostor, kter² mß jinΘ zßkonitosti ne₧ star² znßm² "analogov²" sv∞t, a poskytuje zcela novou kvalitu mo₧nostφ a p°φle₧itostφ pro zm∞nu komerΦnφ i socißlnφ sfΘry.
Podnikatelsk² model v Θ°e e-businessu
Podnikatelsk²m modelem m∙₧eme rozum∞t "architekturu" byznys proces∙, zp∙sob, jak²m organizace funguje. Zam∞°φme-li svoji pozornost zejmΘna na procesy probφhajφcφ mezi firmou a jejφm okolφm, m∙₧eme rozpoznat t°i jejich kategorie, podle zp∙sobu, jak²m jsou °φzeny. Porovnejme si vlastnosti klasickΘho podnikatelskΘho modelu s prßv∞ se formujφcφm nov²m paradigmatem z hlediska takto rozt°φd∞n²ch proces∙.
Typ proces∙Klasick² modele-business╪φzenΘ poptßvkouMinoritnφ, maximßln∞ v rovnovßze s procesy °φzen²mi nabφdkou.V²razn∞ p°eva₧ujφcφ.MAXIM┴LN═PODPORAICT╪φzenΘ nabφdkou V∞tÜinou p°eva₧ujφcφ.Snaha po jejich omezenφ.╪φzenΘ pravidlyV ideßlnφm p°φpad∞ popsanΘ a lΘpe Φi h∙°e strukturovanΘ. R∙zn² stupe≥ podpory proces∙, zejmΘna vnit°nφch, prost°ednictvφm ICT.Dob°e definovanΘ, informace p°edßvßny prakticky v²luΦn∞ elektronickou formou. Nejsou omezeny hranicemi firmy û tendence k odv∞tvov²m, nebo i globßlnφm proces∙m.Porovnßnφ charakteristik proces∙ v klasickΘm modelu a v e-businessuNa zßklad∞ t∞chto tvrzenφ m∙₧eme °φci, ₧e e-business p°edstavuje podnikatelskΘ paradigma charakteristickΘ vysokou p°evahou proces∙ °φzen²ch zejmΘna z hlediska poptßvky a maximßlnφm vyu₧itφm p°ednostφ digitßlnφ formy informace a modernφch prost°edk∙ ICT k narovnßnφ, zrychlenφ, automatizaci a kvalitativnφ zm∞n∞ proces∙ nejen v rßmci organizace, ale v globßlnφm m∞°φtku. Podnikatelsk² model e-businessu je mo₧nΘ dßle d∞lit podle charakteru ·Φastnφk∙; pak hovo°φme o modelech B2B, B2C, B2A, C2C a dalÜφch. V pop°edφ zßjmu jsou nicmΘn∞ v souΦasnΘ dob∞ prvnφ dva, p°iΦem₧ m∞°eno pen∞zi, nejd∙le₧it∞jÜφ je model B2B, a prßv∞ ten je mo₧nΘ v n∞kter²ch p°φpadech vystav∞t na technologii EDI.
EDI
Electronic Data Interchange û elektronickß v²m∞na dat. P°edstavuje p°φstup ke komunikaci mezi obchodnφmi partnery zalo₧en² na posφlßnφ strukturovan²ch dat v digitßlnφ form∞ pomocφ komunikaΦnφch sφtφ. Strukturovanß data ovÜem p°edstavujφ pom∞rn∞ Üirok² pojem, proto je nutnΘ mφt definovanΘ urΦitΘ standardnφ zprßvy, aby se bylo mo₧nΘ domluvit. Podstatn²m rysem EDI je, ₧e nekomunikujφ p°φmo lidΘ, n²br₧ aplikace. Standard∙ popisujφcφch EDI je vφcero, podrobn∞ji se tφm budeme zab²vat nφ₧e. Na nßsledujφcφm obrßzku je schematicky zobrazena elektronickß v²m∞na dat.
Jak tato elektronickß v²m∞na dat probφhß? Aplikace p°edß data konvertoru, kter² je p°evede do zprßv zvolenΘho standardu (zßle₧φ na nastavenφ a dohod∞ partner∙), potom se data odesφlajφ dßvkov∞ nebo interaktivn∞ prost°ednictvφm komunikaΦnφch sφtφ (a¥ ji₧ VAN û Value Added Network, internetu, Φi jin²m zp∙sobem) partnerovi, na jeho₧ stran∞ p°evede EDI konvertor data do formßtu, kter² je schopna zpracovat jeho aplikace. Na obrßzku je ·mysln∞ znßzorn∞na provßzanost proces∙ û nap°φklad p°φjem objednßvky m∙₧e automaticky spustit proces fakturace a zßrove≥ procesy vysklad≥ovßnφ materißlu, p°eplßnovßnφ v²roby apod.
P°φnosy a nßklady EDI
JakΘ jsou p°φnosy a nßklady EDI? ZaΦn∞me u nßklad∙ û nejsou nikterak malΘ, proto je v dneÜnφ dob∞ EDI rozÜφ°eno prakticky v²hradn∞ mezi velk²mi podniky, bankami, celnφmi ·°ady a podobn∞. Nßklady vznikajφ v souvislosti s nßroky na prost°edky v²poΦetnφ techniky û HW i SW û na komunikaΦnφ kanßly (VAN, internet, ...) a v neposlednφ °ad∞ znamenß implementace EDI v²raznou zm∞nu proces∙ a zßsah do fungovßnφ firmy, Ükolenφ pracovnφk∙ atd. Velmi Φasto je zavßd∞nφ EDI spojeno s n∞jakou formou BPR.
P°φnosy EDI se pohybujφ od zcela zjevn²ch a banßlnφch, jako je ·spora papφru a dalÜφch kancelß°sk²ch pot°eb, po mnohem zajφmav∞jÜφ, jako je ·spora lidskΘ prßce i omezenφ chyb a omyl∙ z nφ vypl²vajφcφch, zrychlenφ a zp°ehledn∞nφ komunikace s partnery, na prvnφ pohled abstraktnφ, nicmΘn∞ mo₧nß nejd∙le₧it∞jÜφ p°φnosy, vypl²vajφcφ z narovnßnφ proces∙, a integrace proces∙ mezi partnery a jejich ΦßsteΦnß automatizacei. Prßv∞ pro maximalizaci naposledy uveden²ch efekt∙ je podle mΘho nßzoru u₧iteΦnΘ spojit implementaci EDI s alespo≥ ΦßsteΦn²m BPR. Z propojenφ proces∙ mezi partnery vypl²vß i t∞snß vazba mezi nimi, co₧ p°ispφvß k obran∞ p°ed konkurencφ (s jinou firmou by bylo t°eba op∞tovn∞ uzavφrat dohody a budovat vazby a procesy).
P°i vlastnφ technickΘ implementaci EDI je nutnΘ °eÜit zejmΘna otßzky komunikace û jak se budou data dopravovat (jednou za Φasov² interval, tak jak budou p°ichßzet,...) a s vyu₧itφm jak²ch kanßl∙ (v minulosti zejmΘna VAN û dnes jednoznaΦnß tendence k vyu₧itφ internetu), dßle otßzky bezpeΦnosti, datovΘho rozhranφ (konvertory a pou₧itΘ standardy) a v neposlednφ °ad∞ takΘ otßzky legislativnφ (smlouvy û i vzhledem k r∙znΘ stßtnφ "p°φsluÜnosti" partner∙, ·Φetnφ audit a podobn∞). Ve vÜech p°φpadech je nutnΘ spolupracovat a uzavφrat dohody s partnery, se kter²mi mß b²t EDI provozovßno.
BezpeΦnostnφ otßzky
Posun od vyu₧φvßnφ VAN sm∞rem k vyu₧itφ internetu p°inßÜφ nutnost d∙kladn∞ji °eÜit otßzku bezpeΦnosti, spolehlivosti a kvality na aplikaΦnφ ·rovni (internet z principu nezajiÜ¥uje ani bezpeΦnost, ani spolehlivΘ spojenφ, ani kvalitu p°enosu). Nejd∙le₧it∞jÜφm nßstrojem pro zajiÜt∞nφ bezpeΦnosti jsou digitßlnφ certifikßty, v budoucnu lze pro digitßlnφ podpisy oΦekßvat vyu₧itφ takzvan²ch smart cards a dßle techniky kryptografie, zejmΘna takzvanΘ kryptografie ve°ejn²ch/soukrom²ch klφΦ∙. Digitßlnφ certifikßty mohou zajistit autentizaci a integritu dat, zßrove≥ znemo₧≥ujφ pop°enφ autorstvφ, kryptografie pak zaruΦuje d∙v∞rnost. TakΘ je t°eba n∞jak²m zp∙sobem zajistit nemo₧nost pop°φt p°φjem dokumentu Φi jeho odeslßnφ.
V n∞kter²ch p°φpadech je t°eba zajistit archivaci transakcφ nap°φklad pro pot°eby auditu, mφt pravidla pro °eÜenφ sporn²ch situacφ a tak dßle. Tyto metody a nßstroje jsou k dispozici, nicmΘn∞ aby bylo EDI prakticky proveditelnΘ, je t°eba, aby i tyto otßzky byly zakotveny v Üiroce p°ijφmanΘm standardu nebo ve smlouv∞ mezi partnery EDI.
Standardizace
Jak ji₧ bylo °eΦeno v²Üe, pro praktickΘ nasazenφ EDI v ÜirÜφm m∞°φtku je nezbytnΘ dodr₧ovßnφ n∞jak²ch standard∙, podle kter²ch se jednotlivφ ·Φastnφci mohou domluvit. Stßvajφcφ standardy EDI lze popsat p°ibli₧n∞ takov²mto referenΦnφm modelem.
┌rove≥PopisP°φkladDatovΘ prvky (Data Elelments)VÜechny zßkladnφ ·daje obsa₧enΘ v dokumentech. Je t°eba mφt standardizovanou i formu vyjßd°enφ jednotliv²ch prvk∙ (vßha, datum,...). N∞kterΘ standardy (nap°. UN/EDIFACT) zavßd∞jφ navφc jeÜt∞ slo₧en² datov² prvek.K≤d zbo₧φ, datum...Segment (Segment)LogickΘ seskupenφ datov²ch prvk∙ do vyÜÜφho celku.Adresa zßkaznφka...Zprßva (Message)Ekvivalent papφrovΘ zprßvy/zprßv pro zajiÜt∞nφ urΦitΘ obchodnφ funkce. Sestavena ze segment∙, podle syntaktick²ch pravidel.Objednßvka...FunkΦnφ skupiny (Functional Groups)Souhrn vÜech zprßv stejnΘho typu.Souhrn vÜech objednßvek podniku.V²m∞na (Interchange)Zßkladnφ jednotka komunikace mezi partnery û obsahuje logickou strukturu zprßv a funkΦnφch skupin.Syntaktickß pravidla (Syntax Rules)UrΦujφ, jak sestavovat datovΘ elementy, zprßvy a funkΦnφ skupiny do logick²ch celk∙.Pravidla pro nßvrh zprßv (Message Design Guidelines)UrΦena pro nßvrh nov²ch zprßv nebo pro modifikaci stßvajφcφch, tak aby byly srozumitelnΘ ostatnφm u₧ivatel∙m.ReferenΦnφ model obecnΘho standardu EDI (podle [2])Prvnφ experimenty sm∞rem k EDI se objevily v USA v 60. letech, prvnφ ·sp∞Ünß reßlnß aplikace se objevila na lond²nskΘm letiÜti Heathrow, kde slou₧ila pro odbavovßnφ nßklad∙ (USA a UK dodnes pat°φ k zemφm s nejv∞tÜφm rozÜφ°enφm EDI). ZpoΦßtku Üel v²voj cestou utvß°enφ ₧iveln²ch ad-hoc dohod a softwaru na zakßzku û komunikaΦnφ standardy byly chab∞ definovanΘ a ICT nedostaΦujφcφ. Tento stav byl samoz°ejm∞ ve v∞tÜφm m∞°φtku neudr₧iteln², a proto se zaΦaly vytvß°et nejprve odv∞tvovΘ a potom stßtnφ standardy û k tomu doÜlo v druhΘ polovin∞ 80. let. A tak se v N∞mecku obchodovalo podle DIN, v Anglii podle SITPRO, v Kanad∞ podle SCC/JTC EDI, v automobilovΘm pr∙myslu se rozÜφ°il standard ODETTE atd. S postupujφcφ globalizacφ zaΦal b²t neudr₧iteln² i tento stav.
V roce 1979 pov∞°il ANSI v rßmci ASC skupinu X.12 vytvo°enφm nßrodnφho standardu pro EDI. Tento standard se doΦkal velkΘho rozÜφ°enφ. V dneÜnφ dob∞ je ji₧ vφcemΘn∞ "kompatibilnφ" s UN/EDIFACT a skupina X.12 je jednφm z nejaktivn∞jÜφch Φlen∙ skupiny kolem EDIFACTU. Soust°e∩uje se zejmΘna na v²voj novΘ generace edi û oo-edi (vφce v p°φÜtφm pokraΦovßnφ).
KoneΦn∞ roku 1987 byl orgßny OSN p°ijat mezinßrodnφ standard pro EDI UN/EDIFACT . Od tΘ doby probφhß v²voj zprßv v rßmci tohoto standardu a dochßzφ ke konvergenci ostatnφch standard∙ k EDIFACT, nicmΘn∞ i dnes se stßle jeÜt∞ pou₧φvajφ starΘ standardy; proto₧e velkΘ podniky do nich a pot°ebnΘho vybavenφ investovaly velkΘ sumy, nelze je jen tak odhodit. Na v²voji EDIFACT pracuje °ada skupin, podrobnosti m∙₧ete nalΘzt na internetovΘ strßnce www.unece.org/cefact, odkud je dosa₧itelnΘ i plnΘ zn∞nφ EDIFACT. Poslednφ platn² standard je oznaΦen D.00A, auditem byl schvßlen dne 31. 1. 2000 a obsahuje p°es 200 zprßv a p°es 600 datov²ch prvk∙. Z hlediska v²Üe uvedenΘho referenΦnφho modelu lze °φci, ₧e prvnφ dv∞ ·rovn∞ jsou obsa₧eny ve slovnφku datov²ch prvk∙ obchodu (TDED) , kterß jsou uznßna jako mezinßrodnφ standard ISO 7372. UN/EDIFACT obsahuje takΘ standardnφ zprßvy (UNSM), syntaktickß pravidla a pravidla pro v²m∞nu obchodnφch dat (UN/TDI), pravidla pro nßvrh zprßv a pravidla pro zavedenφ EDIFACT, vΦetn∞ vzorovΘ dohody dvou partner∙. V rßmci projektu UN-JEDI byl pak na zßklad∞ americkΘho standardu X.12 a UN/TDI vytvo°en prvnφ spoleΦn² standard syntaxe, kter² je jßdrem dneÜnφho EDIFACT, a zßrove≥ je mezinßrodnφm standardem ISO 9735.
Tak tedy vypadß dneÜnφ situace na poli EDI. P°φÜt∞ se seznßmφme se souΦasn²m v²vojem na tomto poli a ve t°etφm, zßv∞reΦnΘm pokraΦovßnφ se pak budeme zab²vat budoucnostφ û vyu₧itφm XML v elektronickΘm podnikßnφ.
