Progresivnφ tuningovß firma ABT Sportsline sφdlφcφ v n∞meckΘm Kemptenu se ji₧ °adu let specializuje na ·pravy automobil∙ Volkswagen a Audi. Jednou z nej₧hav∞jÜφch novinek je vÜak i d∙kladn∞ modifikovanß èkoda Octavia. Prßv∞ zam∞°enφ na vozy se shodn²mi technick²mi skupinami umo₧≥uje firm∞ Abt efektivnφ v²voj vylepÜen²ch motor∙. Typick²m p°φkladem je dvacetiventilov² Φty°vßlec 1,8 litru s turbodmychadlem. V rukou Abtov²ch ladiΦ∙ m∙₧e jeho v²kon vyskoΦit a₧ na 235 konφ, p°iΦem₧ se to p°φliÜ neprojevuje na ₧ivotnosti agregßtu. Takto vyÜlecht∞n² motor nabφzφ Abt pro Audi A3, A4, A6 i pro VW Golf IV. a VW Passat (a doufejme, ₧e bude stejn² motor brzy nabφzet i pro Octavii). Obdobnou procedurou proÜel i vzn∞tov² Φty°vßlec 1,9 TDI, jeho₧ v²kon 81 kW m∙₧e dφky ·pravßm °φdφcφ jednotky vzr∙st a₧ o dvacet procent. Abt samoz°ejm∞ nabφzφ i nßstavce prah∙, spoilery a dalÜφ aerodynamickΘ dopl≥ky. Pro zlepÜenφ jφzdnφch vlastnostφ upraven²ch voz∙ se pou₧φvajφ tvrdÜφ pru₧iny a sportovnφ tlumiΦe. Montß₧φ specißlnφch tlumiΦ∙ a pru₧in se navφc sni₧uje sv∞tlß v²Üka vozu a₧ o 35 mm. Opomenout nesmφme ani elegantnφ litß kola vlastnφho designu o rozm∞rech 15 - 19 palc∙, specißlnφ lad∞nΘ sportovnφ v²fuky, sportovnφ brzdovΘ hadice a nejr∙zn∞jÜφ dopl≥ky interiΘru (sportovnφ volant s airbagem, hlavice °adφcφ pßky, bφlΘ stupnice p°φstroj∙......)#Card\M\M5.RTF,Arden
Arden
Jochen Arden z n∞meckΘho Krefeldu m∞l od mlßdφ rßd anglickß auta. Ve dvaceti, v roce 1976, zalo₧il podnik, kterΘmu se poda°ilo roku 1981 p°evzφt zastoupenφ britskΘ znaΦky Jaguar. Postupn²m budovßnφm podniku se vypracoval na v²znamnΘho prodejce. Do ÜirÜφho pov∞domφ se dostal v druhΘ polovin∞ osmdesßt²ch let s vlnou tuningu. Proslul jako nejv²znamn∞jÜφ kontinentßlnφ ·pravce automobil∙ Jaguar, svß zastoupenφ rozÜφ°il do USA, Japonska a do Anglie.
èirok² zßb∞r firmy spoΦφvß v prodeji nov²ch voz∙, oprav a restaurovßnφ starÜφch typ∙, stßj Arden Jaguar Racing Team sbφrß vav°φny s E-Type evropskΘho Üampionßtu historick²ch GT.
Tuning se t²kal kombinace zvyÜovßnφ v²konu motor∙, prodlou₧enφ rozvoru, dodßvek kol z lehk²ch slitin vlastnφho designu a individualizace interiΘr∙ rozsßhlejÜφho u₧itφ - d²hovßnφ z drah²ch d°ev, potahy z nejjemn∞jÜφch k∙₧φ, v²konn∞jÜφ klimatizace, a takΘ nap°φklad poΦφtaΦe, faxu, telefonu, TV, video, pancΘ°ovßnφ a dalÜφ v²bavy mobilnφ kancelß°e, nebo¥ to je prßv∞ urΦenφ 3 ze 4 prodan²ch voz∙.
StarÜφ modely Arden AJ5 (sedan XJ6 4.0 o v²konu 194 kW), Arden AJ7 (sedan s V12 6.0 litre, 257 kW), AJ9 (XJ Sport s motorem 3,2 litru a kompresorem, 243 kW), AJ10 (sedan 4,0 litru s kompresorem, 278 kW), Arden XJS CoupΘ a Cabriolet. Kompresory model∙ AJ9 a AJ10 majφ znaΦku ZF a jsou pohßn∞ny °emenem pro eliminaci turboefektu. Nejnov∞jÜφmi modely jara 1997 jsou limuzφna X 300 a kupΘ XK 8.#Card\M\M50.RTF,Donkervoort
Donkervoort
Holan∩an Joop Donkervoort dokß₧e ud∞lat radost vÜem svΘrßzn²m °idiΦ∙m, kte°φ si po°φdφ a osedlajφ jeho dvoumφstn² roadster, p°ipomφnajφcφ Lotus Seven. Auto je mo₧nΘ vyÜperkovat °adou dopl≥k∙, a krom∞ toho si lze vychutnat tu sprßvnou atmosfΘru na n∞kterΘm z mezinßrodnφch znaΦkov²ch zßvod∙. Podle pou₧itΘho motoru vß₧φ auto pouh²ch 570 a₧ 630 kg. Nosnou Φßst tvo°φ filigrßnskß p°φhradovß prostorovß trubkovß konstrukce. Tit∞rnß karoserie je z hlinφku s laminßtov²mi blatnφky a p°φdφ. Model D8 Zetec Sport mß vp°edu pod dlouhou kapotou modernφ 16-ventilov² Φty°vßlec Ford Zetec 1796 cm3 o v²konu 103 nebo 118 kW, kter² umo₧≥uje zrychlit z 0 na 100 km/h za 6, respektive 5 s, a dosahovat nejv∞tÜφ rychlost 200 (210) km/h. P°evodovka je p∞tistup≥ovß, ruΦn∞ °azenß. Pohon zadnφch kol. Nejnov∞jÜφ model D8 lze odliÜit podle prodlou₧en²ch p°ednφch blatnφk∙. Mß shodn² motor o v²konu 103 kW.#Card\M\M90.RTF,Hommell
Hommell
Skupina francouzsk²ch novinß°∙ motoristickΘho Φasopisu p°ipravila p°ed zhruba dv∞ma lety domßcφ projekt sportovnφho vozu dlouhΘho jmΘna: Hommell Berlinette Echappement. Hlavnφm konstruktΘrem je in₧en²r Gilles DuprΘ. Auto mß, krom∞ b∞₧nΘho provozu, slou₧it takΘ jako sportovnφ nß°adφ. Krom∞ dvoumφstnΘho kupΘ existujφ provedenφ roadster a Barquette s ochrann²m obloukem a nizouΦk²m Φelnφm sklem. Karoserie vyrobili z kompozit∙ a jsou neseny trubkov²mi rßmy, kterΘ ve spodnφch partiφch p°echßzejφ v nosnou tvarovanou tuhou prostorovou konstrukci z lehk²ch plech∙. Autu vdechuje ₧ivot Üestnßctiventilov² dvoulitrov² Φty°vßlec Peugeot o nejv∞tÜφm v²konu 114 kW. KupΘ o hmotnosti 980 kg dokß₧e vyvinout rychlost a₧ 222 km/h.#Card\M\M205.RTF,Wisseman
Wiesmann
ZnaΦka mß ambice stßt se n∞meckou odpov∞dφ na vlnu roadster∙ ve stylu retro, navozujφcφ atmosfΘru britskΘho sportovnφho auta. V²robce se sna₧φ zd∙raznit kvalitu, rukod∞lnou prßci a zvuk lad∞n²ch tlumiΦ∙. Pod kabßtem z plast∙ se ukr²vß technika mnichovskΘho BMW. Model Roadster MF 28 mß pod oblou kapotou Φty°iadvacetiventilov² Üestivßlec BMW 2,8 l o maximßlnφm v²konu 236 kW. Automobil dosahuje rychlosti a₧ 225 km/h a zrychluje z 0 na 100 km/h za 6,0 s. Jeho hmotnost je pouze 995 kg. O 55 kg vφce vß₧φ Roadster MF 3, kter² je vybaven motorem BMW M3 3,2 l. Jeho rychlost je 255 km/h a hodnota zrychlenφ z 0 na 100 km/h 4,9 s.#Card\M\M1.RTF,Alpina
Alpina
Alpina je synonymem pro vyÜlecht∞nß BMW, p°iΦem₧ ·pravy se nem∞°φ velikostφ, poΦtem k°φdel a prodlou₧enφm rozvor∙, ale mno₧stvφm kilowat hodinß°sky slo₧en²ch motor∙ a p°evodovek, lit²mi koly, lad∞nφm podvozk∙, decentnφmi dopl≥ky, a na bocφch peΦliv∞ p°elakovanou karoseriφ s Üφpovit²m nenßpadn²m pruhem na bocφch. B²val² zßvodnφk Burkard Bovensiepen mß zkuÜenostφ na rozdßvßnφ. V₧dy¥ mnozφ z nßs zadr₧ovali dech p°i jeho pr∙jezdech brn∞nsk²mi kohoutovick²mi zatßΦkami.
Bovensiepenova Alpina je modernφm, vysoce specializovan²m podnikem s t°icetiletou existencφ a ·zk²m sepjetφm se zßvody cestovnφch voz∙. Za rok vyprodukuje 500 krasavc∙ s cenou od 70 do 193 tisφc marek za kus. Alpina B3 3,2 je konverzφ BMW °ady 328i s karoseriemi sedan, kupΘ a kombi. èestivßlec nabφzφ 195 kW a rychlost a₧ 260 km/h. Alpina B8 4.6 je p∙vodem kabriolet 328i, ale s V8 vßlcem 4,6 litru, 245 kW a 270 km/h. Alpina B10 V8 vznikla ze sedanu 540i. Mß 250 kW a rychlost a₧ 275 km/h. Krßlem je velk² sedan Alpina B12 5,7 E-KAT v motorem V12, kter² mß nejv∞tÜφ v²kon 285 kW a rychlost p°es 280 km/h.#Card\M\M10.RTF,ARS_Bandido
Ars
Dφlna JosΘ Franqueira sφdlφ na p°edm∞stφ Üpan∞lskΘho Madridu. RoΦn∞ jejφ brßny opustφ asi tucet diuvißlnφch t°φkolek JZR Bandido, inspirovan²ch prvnφmi modely anglickΘ znaΦky Morgan. T°φkolka mß Üasi z ocelov²ch trubek, kterΘ nese p°ednφ kolo, zadnφ nßpravu a nava°enΘ boΦnφ dφly karoserie z ocelovΘho plechu. P°ednφ a zadnφ kapoty jsou laminßtovΘ. Motor, vidlicov² dvouvßlec 850 cm3 le₧φ nezakryt² p°ed p°ednφ nßpravou a je chlazen voln∞ proudφcφm vzduchem. Nabφzφ maximßlnφ v²kon 55 kW (75 k). Motor pohßnφ h°φdelφ zadnφ kola p°es p∞tistup≥ovou sekvenΦnφ p°evodovku, dodßvanou na p°ßnφ se zpßteΦkou s elektropohonem. ╪φzenφ je h°ebenovΘ. Zav∞Üenφ p°ednφch kol mß pßr troj·helnφkov²ch ramen s vinutou pru₧inou a tlumiΦem, vzadu na pßru ramen a dvojici tlumiΦ∙. Brzdy vÜech kol jsou kotouΦovΘ. Hmotnost dvoumφstnΘ t°φkolky Φinφ pouh²ch 380 kg. Nßdr₧ v zßdi pojme 22 l benzinu. Krom∞ toho m∙₧e firma ARS dodat repliku HFS Morgan.#Card\M\M15.RTF,Audax
Audax
Na autosalonu v Äenev∞ 1997 se objevil prototyp francouzskΘho v²konnΘho roadsteru Audax. Projekt vznikl pod vedenφm Patricka Lalande, techniku mß na starosti GΘrard HΘly. Mo₧nß, ₧e tato jmΘna vejdou ve znßmost v souvislosti s ·sp∞chy auta - ok°φdlenΘho kupΘ, kterΘ by firma rßda nasadila do sΘrie BPR pro sportovnφ vozy. Cht∞jφ postupn∞ zhotovit a prodat sΘrii 100 kus∙.
Zßklad tvo°φ prostorov² rßm z ocelov²ch trubek s kompozitovou karoseriφ fyzika Oliviera Moret-Bailly. Srdcem vozu je vidlicov² osmivßlec BMW M5 4,4 litru, ulo₧en² uprost°ed vozu p°ed °idiΦem, o nejvyÜÜφm v²konu 210,4 kW a Üestistup≥ovß, ruΦn∞ °azenß p°evodovka BMW. Firma uvßdφ hmotnost vozidla 950 kg a nejv∞tÜφ rychlost 285 km/h. Zav∞Üenφ kol, brzdy i pneumatiky Bridgestone odpovφdajφ polozßvodnφmu urΦenφ tohoto roadsteru.#Card\M\M20.RTF,Axiam_Mega
Axiam-Mega
Tato relativn∞ mßlo znßmß firma dnes stojφ na t°etφm mφst∞ mezi francouzsk²mi automobilkami za Renaultem a PSA. P∙vodn∞ vyrßb∞la francouzskou specialitu: dvoumφstnß miniauta se zß₧ehov²mi a vzn∞tov²mi motory do objemu 500 cm3. ZkuÜenosti zφskali p°evzetφm firmy Arola v roce 1983. Nejv∞tÜφ evropsk² v²robce minivoz∙ p°edstavil na autosalonu v Pa°φ₧i 1992 vozy pro voln² Φas na bßzi Citroδnu AX. P°ednφ kola pohßnφ benzinov² Φty°vßlec 1361 cm3 o v²konu 55 kW, p°φpadn∞ 1124 cm3 ( 44 kW ), nebo diesel 1527 cm3 (43 kW). Verze 1,4 a 1,5 l lze objednat takΘ s pohonem 4 x 4. Modulßrnφ plastovß karoserie mß podobu Φty°mφstnΘho plß₧ovΘho kabrioletu, cestovnφho nebo u₧itkovΘho vanu a kombi (pick-up) s odnφmateln²m st°eÜnφm dφlem: Club (cestovnφ pro 4) / Ranch (u₧itkov² pro 2). V Pa°φ₧i 1992 debutoval obrovit² Φty°mφstn² supersport Mega Track s V dvanßctivßlcem Mercedes objemu 6 litr∙ (290 kW) p°ed zadnφ nßpravou, se stßl²m pohonem vÜech kol s centrßlnφm planetov²m diferencißlem a p∞tistup≥ovou ruΦn∞ °azenou p°evodovkou. KupΘ Mega Track dosahoval rychlosti 250 km/h, ale d∞tskΘ problΘmy s p°enosem ohromnΘho v²konu doposud brßnily sΘriovΘmu prodeji. Rychlost a₧ 300 km/h umφ jin² supersport - Mega Monte Carlo. Francouzi toti₧ koupili v roce 1995 stejnojmennou monackou spoleΦnost vΦetn∞ komerΦn∞ nep°φliÜ ·sp∞ÜnΘho projektu dvoumφstnΘho kupΘ. Jeho p°ekonstruovanß podoba se objevila v Äenev∞ 1996 ji₧ jako Mega Monte Carlo. V∙z disponuje stejn²m motorem p°ed zadnφ nßpravou, tentokrßt ale pohßn∞jφcφm jen kola zadnφ nßpravy. Monte Carlo zrychluje z 0 na 100 km/h za 4,7 s a kilometr s pevn²m startem umφ za 22,2 s.#Card\M\M25.RTF,Bieber_Cabrio
Bieber Cabrio
Nßzev firmy z n∞meckΘho Borkenu napovφdß o p°edm∞tu jejφ Φinnosti. Dodßvß kity na p°estavbu nov∞jÜφch i obstaro₧nφch milßΦk∙ na kabriolety. Zßkaznφk si odveze nejen dφly a p°φruΦku, ale takΘ instruktß₧nφ videokazetu. Pokud se zßkaznφk na prßci necφtφ, staΦφ na jeden den v∙z p°istavit. Firma nabφzφ ·pravy model∙ Volkswagen Brouk, Golf I a Golf II, Scirocco I a Scirocco II, Polo I a II, voz∙ Opel Kadett D a Corsa, Ford Fiesta I, II a III, dßle Porsche 924/944 a Seat Ibiza I a II. P°estavba kupΘ Opel Calibra vy₧aduje nßroΦn∞jÜφ prßci, proto ji provßdφ v²hradn∞ autorizovanß dφlna firmy Bieber.#Card\M\M30.RTF,Caterham
Caterham
VÜechno zaΦalo, kdy₧ Colin Chapman p°edstavil roku 1957 na lond²nskΘ Motor Show spartßnsk² dvoumφstn² Lotus Seven. O dva roky pozd∞ji vznikla firma Caterham, jedno z prvnφch prodejnφch center Lotus∙ Seven a Elite. Roku 1967 se stal Caterham v²hradnφm prodejcem typu Lotus Seven a roku 1973 zφskal exkluzivnφ v²robnφ prßva. Jak Üla lΘta, firma vylepÜovala nabφdku motor∙, zm∞nila °eÜenφ zadnφ nßpravy a od roku 1987 se p°est∞hovala do nov²ch v²robnφch prostor v Crayfordu. Laminßtovß a hlinφkovß karoserie na prostorovΘm subtilnφm trubkovΘm rßmu si ale ponechala p∙vodnφ strohost. V souΦasnΘ dob∞ je v nabφdce Ükßla model∙ ve form∞ kit∙ i kompletnφch automobil∙. Model Classic a Classic SE jezdφ s motorem Ford Kent 1599 cm3 (62,5 kW a 73,5 kW), model 1.7 Supersprint s objemem 1691 cm3 (99,3 kW), Superlight mß motor Rover K-Series 1588 cm3 (101,5 kW), JPE Φty°vßlec Vauxhall 1998 cm3 (183,9 kW).
Naopak poslednφm je rok 1997 pro model Caterham VX 2.0 16 Valve s motorem Vauxhall, novinkou je Üestistup≥ovß p°evodovka vlastnφ konstrukce. Krom∞ toho si lze objednat variantu pro adepty zßvod∞nφ - Scholarship Sport, akΦnφ modely Jonathan Palmer Evolution, 40th Anniversary a ryze zßvodnφ Competition Special s individußlnφmi ·pravami. V °φjnu 1994 na autosalonu v Birminghamu debutoval dvoumφstn² roadster Caterham 21, pojmenovan² na poΦest 21. v²roΦφ firmy. Modern∞jÜφ hlinφkovß karoserie ukr²vß klasiku - motory 1,6 nebo 2,0 litru, trubkov² rßm, troj·helnφkovß ramena vp°edu a nßpravu De Dion vzadu s p∞ti nebo Üestistup≥ovou p°evodovkou.#Card\M\M35.RTF,Condor
Condor
Condor je mladß znaΦka, zalo₧enß roku 1992 v N∞mecku, s americkou odno₧φ, je₧ vznikla o dva roky pozd∞ji. Tv∙rci cht∞jφ p°ijφt se supersportovnφm autem za rozumnou cenu; v²znamnΘ ·spory nßklad∙ lze dosßhnout jedin∞ pou₧itφm ji₧ vyvinut²ch a odzkouÜen²ch komponent∙, zabalen²ch do odliÜujφcφ karoserie. P∙vodn∞ cht∞li nabφzet v∙z s v²konem 700 konφ. Realita je skromn∞jÜφ. Zßkladem hardtopu s T-st°echou nebo roadsteru s plßt∞nou st°echou je upraven² Pontiac TransAm s interiΘrem z jemnΘ italskΘ k∙₧e a osmivßlec s p°evodovkou GM z americkΘho m∞sta Jasper. V²kon motoru objemu 5737 cm3 inzerujφ ve dvou verzφch - 243 a 312 kW). Tomu odpovφdß udßvanß nejv∞tÜφ rychlost 260 nebo 275 km/h. P°i volb∞ p°evodovky se zßkaznφk musφ rozhodnout mezi ruΦnφm Üestistup≥ov²m °azenφm a Φty°stup≥ov²m automatem. Automobil o hmotnosti 1 630 kg je vybaven vÜemi elektronick²mi prvky - od ABS a Traction Control, zabra≥ujφcφ prokluzu kol, p°es zabezpeΦenφ p°ed zlod∞ji, pßr airbag∙ po klimatizaci, vyh°φvanß sedadla a desetireproduktorov² systΘm rßdio/CD. Vedle model∙ Condor 330 a Condor 420 se dß objednat individußln∞ stav∞n² Condor 550 (= konφ), v budoucnu tv∙rci poΦφtajφ i s modelem Condor Cannonball 700.#Card\M\M40.RTF,Dallas
Dallas
Dallas (Dallas Fun) je francouzskou alternativou klasickΘho d₧φpu, kter² vygenerovala v°ava druhΘ sv∞tovΘ vßlky. Dallas mß bu∩ uzav°enou, nebo ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ otev°enou karoserii z plast∙, p°iΦem₧ u vzduÜnΘho "roadsteru" klasickΘ dve°e Φasto nahrazujφ pouhΘ popruhy. Posßdka je p°ed °φdce se vyskytujφcφm deÜt∞m chrßn∞na narychlo p°ehozenou plßt∞nou st°echou p°es ochrannou trubkovou konstrukci. Automobil se hodφ spφÜe pro voln² Φas ne₧ pro jφzdu v t∞₧kΘm terΘnu. ╚ty°vßlec Peugeot 1360 cm3 mß nejv∞tÜφ v²kon 55 kW. P°evodovka je p∞tistup≥ovß s ruΦnφm °azenφm. Hmotnost 1070 kg a nejvyÜÜφ rychlost 130 km/h.#Card\M\M45.RTF,DeTomaso
De Tomaso
Modenskß znaΦka De Tomaso stojφ na ΦestnΘ ΦtvrtΘ p°φΦce italskΘ hitparßdy supersportovnφch voz∙. Firmu zalo₧il temperamentnφ argentinsk² Ital, zßvodnφk, kter² byl za ·Φast na ne·sp∞ÜnΘm atentßtu na prezidenta Per≤na odsouzen k do₧ivotnφmu vyhnanstvφ. Usadil se v Itßlii, zab²val se obchodem, a pozd∞ji stavbou zßvodnφch a sportovnφch voz∙, nesoucφch jeho jmΘno. Prvnφ "sΘriovΘ" auto - dvoumφstnΘ kupΘ Vallelunga - se narodilo roku 1965. Nßsledovaly typy Mangusta, Panthera, sedany Deauville a Longchamp. Pak se na Φas stal majitelem znaΦky americk² Ford; od n∞ho firmu koupil zp∞t Alessandro De Tomaso, jen₧ k nφ p°ikoupil i firmu Maserati. V roce 1989 byl ale nucen odprodat Maserati italskΘmu Fiatu. Nßsledujφcφho roku byla v Turφn∞ p°edstavena modernizovanß verze kupΘ Panthera designera Marcella Gandini, v Äenev∞ 1993 pak novΘ supersportovnφ kupΘ Guarß, na podzim tΘho₧ roku i otev°enß verze s karoseriφ Barchetta.
Guarß mß typick² rys voz∙ De Tomaso - pßte°ovou nosnou rouru. PodΘln∞ p°ed zadnφ nßpravou umφstili nep°φliÜ upraven² motor BMW V8 3982 cm3 (224 kW, nejv∞tÜφ rychlost 270 km/h). Za poslednφ dva roky vyrobila firma pouze 15 kus∙ Guarß; v Turφn∞ 1996 p°edstavila ·pln∞ nov² typ 2 + 2mφstnΘho kupΘ Biguß se st°echou typu targa. Po skrytφ zadnφ Φßsti st°echy vznikne otev°en² spider.#Card\M\M55.RTF,Echarri
Echarri
V ohnivΘm èpan∞lsku stavφ velmi kuri≤znφ vozy v p°edklasickΘm stylu poΦßtku stoletφ. Vozidla tohoto vzhledu vznikajφ na naÜφ planet∞ opravdu ojedin∞le. Karoserie tonneau (1905) je plastovß s rßdoby p∙vodnφmi dopl≥ky. Krom∞ startovacφ kliky, pßky ruΦnφ brzdy, bronzovΘho maskotu na masce chladiΦe je v∙z vybaven katalyzßtorem a zßkladnφmi prvky aktivnφ a pasivnφ bezpeΦnosti. Vß₧φ 720 kg. Echarri mß mechaniku z Fiatu Cinquecento. Dvouvßlcov² motor objemu 704 cm3 mß v²kon 22 kW (30 k). NejvyÜÜφ rychlost 50 km/h odpovφdß form∞ zpracovßnφ a konec konc∙ takΘ prvnφm opravdov²m automobil∙m.#Card\M\M60.RTF,Elia
Elia
Adresu spoleΦnosti Elia znajφ vÜichni nejen v domßcφm N∞mecku, kdy₧ si cht∞jφ vylepÜit nov² i starÜφ model Renault Φi Renault Alpine, ale takΘ n∞meΦtφ zßjemci o francouzskß kupΘ Venturi. Od Twinga po Espace, vΦetn∞ dnes ji₧ pomalu historick²ch R 5, 9, 11, 21, 25 a Fuego. Tlust² katalog obsahuje nespoΦetnou °adu dφl∙ vylepÜenφ karoseriφ, interiΘr∙, kity pro zv²Üenφ v²kon∙ motor∙, lad∞nΘ tlumiΦe v²fuk∙, sady pro sportovnφ podvozky, anatomickß sedadla. Kup°φkladu Clio Sunshine mß plßt∞n² hornφ dφl st°echy vΦetn∞ partiφ sahajφcφch po spodnφ rßm zadnφho skla. Clio Softline je vlastn∞ kabrioletem s nouzovou plßt∞nou st°echou. Nejnov∞jÜφm modelem je ScΘnic Champion. Kit je vybaven upravenou karoseriφ, lit²mi koly, sportovnφ p°φstrojovou deskou, volantem, v²fukem a luxusn∞jÜφm interiΘrem. Podobn∞ vybavena je druhß novinka - MΘgane Coach Xpression. A navφc - komu nestaΦφ sΘriov² motor se 150 k, m∙₧e si p°ikoupit dalÜφch "15 konφ", anebo si po°φdit p°epl≥ovanou verzi o maximßlnφm v²konu 140 kW .#Card\M\M65.RTF,FAB_Design
FAB Design
Firma ze Üv²carskΘho Mellingenu se starß o tuning automobil∙ n∞meck²ch znaΦek Porsche a Mercedes. Porsche °eÜφ prodejem importovan²ch ·prav n∞meckΘ firmy Strosek, ale mercedesy jsou zcela v re₧ii èv²car∙. P°φstup k tuningu je osv∞dΦen² a prov∞°en². Auta dostanou pat°iΦn∞ vydutΘ a zaoblenΘ karosß°skΘ dφly (nßraznφky, kapoty, prahovΘ spoilery, zrcßtka), nov² exkluzivnφ lak, lehkß litß kola FAB a nov² v²fukov² systΘm. Dßle kit obsahuje sportovnφ tlumiΦe a pru₧iny s progresivnφ charakteristikou, a v neposlednφ °ad∞ Üirokou Ükßlu vylepÜenφ interiΘr∙. Toto opravdu hezkΘ a poda°enΘ ovoce tuningovΘ k·ry si m∙₧e dop°ßt jedin∞ majitel typu Mercedes Benz SLK 200/230 (novinka ze Äenevy 1997), Mercedes Benz SL 500/600 Roadster a Mercedes Benz (W 210) t°φdy E 200 a₧ 420.#Card\M\M70.RTF,GAZ
GAZ
Ruskß automobilka GAZ se tak trochu vytratila z naÜeho pov∞domφ. Tovßrna existuje a vyrßbφ asi 120 000 voz∙ roΦn∞. Krom∞ jen nepatrn∞ inovovanΘ Volgy 3102 a 31029 se moc neliÜφ od t∞ch, v nich₧ bolela zßda nomenklaturnφm kßdr∙m p°i objφ₧d∞nφ konferencφ. Volga 3105 s motorem V8 a pohonem 4x4 se pro vysokou cenu vyrßbφ pouze na zßklad∞ konkrΘtnφch objednßvek. Sedan 3110, patrn∞ nßstupce 3102, mß zß₧ehovΘ Φty°vßlce o v²konu 66, 74 nebo 110 kW, nejv∞tÜφ rychlost od 140 do 175 km/h a Φty° nebo p∞tistup≥ovou ruΦn∞ °azenou p°evodovku. GAZ 2217 Sobol je rozvß₧kov² automobil, podobn² Fordu Transit, kter² uveze 600 kg, v provedenφ mikrobus 7 osob. Pohßnφ ho benzinov² Üestnßctiventilov² Φty°vßlec, postaΦujφcφ pro nejv∞tÜφ rychlost 140 km/h. Nßm zcela neznßm² je GAZ 2308 Ataman, terΘnnφ pick-up s permanentnφm pohonem vÜech kol. Uveze 3 osoby a 800 kg nßkladu. Ani zde v²robce neuvßdφ podrobn∞jÜφ ·daje o motoru a₧ na to, ₧e jde o benzinov² Φty°vßlec s karburßtorem, v²konem 105 konφ a nejv∞tÜφ rychlostφ 120 km/h.#Card\M\M75.RTF,Giannini
Giannini
╪φmskß firma zastupuje typickou, pomalu mizejφcφ italskou Ükolu tuningu, kam d°φve pat°ily znaΦky Moretti, Abarth nebo Lombardi, charakterizovanΘ mal²mi a jeÜt∞ menÜφmi lehk²mi fiaty, kterΘ se srÜnφm bzuΦenφm porß₧ely mnohem mohutn∞jÜφ a v²konn∞jÜφ konkurenci. DneÜnφ - tΘm∞° t°icetiletΘ - Giannini jde stejn²m sm∞rem. Nejv∞tÜφm modelem je Giannini Bravo GT, upravenΘ nov²m nßraznφkem, lit²mi koly a luxusnφm interiΘrem. Giannini Punto GT Drago p°edstavuje opravdovΘho draveΦka nejen vylepÜen²m vzhledem a ka₧dou desßtou p°ekonstruovanou souΦßstkou, ale hlavn∞ p°epl≥ovan²m Φty°vßlcem 1,4 l o v²konu 98 kW. Existujφ ovÜem i kratÜφ a pohodln∞jÜφ verze Punto Topline, Punto Sportline GT, Punto, Punto 4x4 T.L. s r∙zn²mi ·pravami motor∙ 1,2 a 1,7 litru. Ani nejmenÜφ typ Cinquecento s verzemi Topline Europa 999 a Sportline 1108 nep°ijde zkrßtka. Giannini dßle vyrßbφ repliku vlastnφ okruhovΘ p∞tistovky z Üedesßt²ch let - typ 590 GT a 590 GT Vallelunga. V Turφnu 1996 debutovala koncepΦnφ studie kupΘ Bravo Windsurf.#Card\M\M80.RTF,Gordon
Gordon
KonstruktΘr plze≥skΘho roadsteru RAF ze spoleΦnosti odeÜel a spoluzalo₧il novou firmu se sφdlem v Rokycanech. 15. ·nora 1997 p°edstavil v hotelu Sen roadster Gordon, kter² lze sv²m zp∙sobem chßpat jako rozpracovßnφ p∙vodnφ myÜlenky. V tΘ dob∞ ji₧ projekt obsahoval t°i roky prßce a m∞l tr₧nφ hodnotu 50 milion∙ dolar∙. Firma chce polovinu dφl∙ vyrßb∞t a polovinu nakupovat v zahraniΦφ; vÜe pod°φdila efektivnosti. Automobil byl homologovßn n∞meckou zkuÜebnou TUV a z N∞mecka pochßzejφ prvnφ zßjemci. Gordon s rychlostφ 180 km/h a zrychlenφm z 0 na 100 km/h pod 8 sekund se od RAF odliÜuje designem, motorem a p°ednφ nßpravou, nynφ na pomocnΘm rßmu, kter² lze lΘpe p°izp∙sobit odliÜn²m motor∙m. Gordon mß pod kapotou motor Ford 1,8 nebo 2,0 l (druh² dßvß 96 kW). Zav∞Üenφ, brzdy a dalÜφ dφly majφ p∙vod ve vozech Ford. Velikß peΦlivost je v∞novßna kvalit∞ provedenφ a u₧itφ nejkvalitn∞jÜφch materißl∙ a v²bavy.#Card\M\M85.RTF,Hardge
Hartge
Herbert Hartge od roku 1969 zßvodil na Formuli V a cestovnφch BMW, Fordech a VW. V roce 1971 zalo₧il podnik prodßvajφcφ a udr₧ujφcφ BMW, kter² se roku 1974 p°est∞hoval na dneÜnφ adresu v Beckingenu. Hartge si ud∞lal jmΘno v N∞mecku, pozd∞ji i v dalÜφch 23 zemφch ·pravami BMW. Krom∞ kol a aerodynamick²ch dopl≥k∙ podle vlastnφch nßvrh∙ se specializuje hlavn∞ na ·pravy pohonn²ch jednotek. Pro model 316i p°ipravil motor 2,1 l, pro °ady 3 a 5 motor 3,5 l, pro °ady 5 a 7 motor 4,7 l a pro sΘrii 7 a 8 motor 6 l. V letech 1994-96 dodal 800 motor∙ pro Renault Safrane Biturbo. Poslednφ novinkou je upravenΘ BMW °ady 5 se jmΘnem Hartge 540i. Motor V8 objemu 4772 cm3 dßvß v²kon a₧ 250 kW, jezdφ rychlostφ a₧ 280 km/h (s ruΦnφm Üestistup≥ov²m °azenφm) nebo 275 km/h (s p∞tistup≥ov²m automatem) a zrychluje z 0 na 100 km/h za 5,1, respektive 5,6 s.#Card\M\M95.RTF,Irmsher
Irmscher
N∞meckß firma Irmscher se specializuje na tuning automobil∙ znaΦky Opel - pro nejnov∞jÜφ i starÜφ opely mß pravd∞podobn∞ tu nejÜirÜφ nabφdku kit∙. Nejvφce strßnek katalogu je v∞novßno popis∙m ÜirokΘ Ükßly spoiler∙, kol, volant∙, zrcßtek a podobnΘho standardnφho vybavenφ. Najdeme tu takΘ soupravy k docφlenφ tvrdÜφho sportovn∞jÜφho odpru₧enφ a ke zv²Üenφ v²kon∙ motor∙. Jednß se o jinß elektronickß zapalovßnφ, ventily, klikovΘ h°φdele, ojnice, pφsty, vaΦkovΘ h°φdele, mazßnφ motoru, a dokonce p°epl≥ovßnφ. V Äenev∞ 1996 p°edstavili zajφmavou studii Irmscher Pick Up - sportovnφ pick-up s ochrann²m rßmem pro mladΘ. Auto je mo₧nΘ dokompletovat o kryt zadnφho lo₧nΘho prostoru a dr₧ßky k upevn∞nφ sportovnφho nß°adφ.#Card\M\M100.RTF,Jimenez
Jimenez
Ramon Jimenez v sedmdesßt²ch letech zßvodil na motocyklech, pozd∞ji vybudoval sφ¥ prodejc∙ a ·pravc∙ motorek Yamaha v okolφ Avignonu, sßm se konstrukΦn∞ na tuningu podφlel. V roce 1988 se rozhodl, ₧e postavφ superv∙z "p°φÜtφho stoletφ pro pomalou jφzdu m∞stem i zßvodnφ drßhu". Na autosalonu v Pa°φ₧i 1994 p°edstavil prototyp a v zß°φ 1996 hotov² v∙z Novia W.16. Vysokov²konnΘ dvoumφstnΘ kupΘ mß podΘln∞ p°ed zadnφ nßpravou umφst∞n² vlastnφ motor Jimenez W.16, vznikl² s u₧itφm hlavy vßlc∙ motoru Yamaha. Tento neobvykl² Üestnßctivßlec mß objem 4008 cm3 a 80 ventil∙. Lze z n∞j dostat nejv∞tÜφ v²kon - podle lad∞nφ - od 411,8 do 447,9 kW . S enormnφm v²konem si musφ poradit Üestistup≥ovß ruΦn∞ °azenß p°evodovka a Φty°pφstovΘ odv∞trßvanΘ kotouΦovΘ brzdy. Prostorovß sko°epina je z materißlu na bßzi uhlφkat²ch vlßken. Ramon Jimenez uvßdφ nejvyÜÜφ rychlost nad 350 km/h, 1 km s pevn²m startem pod 19 s. V sezon∞ 1998 se chce z·Φastnit sΘrie BPR a 24hodinovΘho zßvodu v Le Mans.#Card\M\M105.RTF,Lamboghini
Lamborghini
Italskß znaΦka letos slavφ t°icßtΘ v²roΦφ p°edstavenφ tehdy nejrychlejÜφho sΘriov∞ vyrßb∞nΘho auta - kupΘ Miura SV. Ferruccio Lamborghini, narozen² ve znamenφ b²ka, zaΦal tφm, ₧e na kolen∞ p°estavoval vyslou₧ilß vozidla z druhΘ sv∞tovΘ vßlky na zem∞d∞lskΘ traktory. V polovin∞ padesßt²ch let u₧ byl t°etφm nejv∞tÜφm v²robcem traktor∙ v Itßlii, pak expandoval do dalÜφch obor∙. Historka °φkß, ₧e potΘ, co m∞l pr∙myslnφk trable s autem Ferrari, rozhodl se vyrßb∞t auta lepÜφ. Supersporty Lamborghini nesly tradiΦn∞ jmΘna slavn²ch b²k∙ z koridy, vynikaly ladn²mi tvary nejlepÜφch karosß°∙, v²konem a rychlostφ. RoΦn∞ se nikdy nevyrobilo vφce jak n∞kolik set kus∙. SlavnΘ typy Miura, Espada, Urraco, Jalpa, Countach a terΘnnφ LM02 majφ zaruΦenß mφsta v dvoran∞ slßvy.
Pod vlivem ekonomickΘ krize v roce 1973 Lamborghini prodal zbytek akciφ a zavedenß znaΦka Üla z ruky do ruky. PoΦßtkem devadesßt²ch let ji prodal americk² Chrysler indonΘskΘ spoleΦnosti Mega Tech. Lambo dnes nabφzφ jedin² typ Diablo ve Φty°ech provedenφch. Prodej je podporovßn znaΦkov²m serißlem identick²ch Diablo SVR pro movitΘ °idiΦe-gentlemany a ·sp∞chy motor∙ Lamborghini v zßvodech motorov²ch Φlun∙. Diablo VT (Visco Traction) mß pohon vÜech kol, Diablo VT Roadster je vybaven odnφmateln²m st°eÜnφm panelem. Diablo SV (Sport Veloce) je v²konn∞jÜφ model, jeho₧ motor V12 5,7 litru p°ed zadnφ nßpravou nemß "obvykl²" v²kon 362 kW, n²br₧ 375 kW. Nenφ divu, ₧e v²robce udßvß nejvyÜÜφ rychlost neupravenΘho roadsteru 323 km/h a jeho zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 4 s.#Card\M\M110.RTF,Lister
Lister
Prvnφ sportovnφ auta zkonstruoval Brian Lister roku 1954. Ke konci padesßt²ch let byla na zßvodnφch drahßch k nepora₧enφ. Laurence Pearce, kter² pracoval s Listerem a v roce 1990 se stal spolumajitelem firmy, p°ipravil v roce 1986 tuning Jaguaru XJS, nazvan² Mk III, kter² si vyslou₧il titulek "Pravd∞podobn∞ nejlepÜφ Jaguar na sv∞t∞". K necelΘ padesßtce prodan²ch kus∙ p°ibylo v roce 1989 nemΘn∞ ·sp∞ÜnΘ kupΘ Le Mans. Krom∞ toho existuje konverze Mk IV pro nov∞jÜφ kupΘ, kity pro ·pravy p°evodovek, motor∙ kupΘ i sedan∙. V °φjnu 1994 p°edstavil Lister superv∙z Storm vlastnφ konstrukce. Hlinφkov² vidlicov² dvanßctivßlec - p∙vodem Jaguar o objemu 6996 cm3 - tohoto monstra s vynikajφcφ aerodynamikou se nachßzφ vp°edu. Se dv∞ma kompresory dßvß fantastick²ch 401,6 kW. Zadnφ kola jsou pohßn∞na p°es Üestistup≥ovou p°evodovku. Dvoudve°ovß Φty°mφstnß karoserie je zhotovena z hlinφkov²ch kompozit∙ a pota₧ena kevlarem. Storm dokß₧e jet rychlostφ 320 km/h a zrychlit z 0 na 96 km/h za 4,2 s. Lister se od roku 1993 op∞t ·sp∞Ün∞ zapojil do sportu - z·Φast≥uje se sv∞tovΘ sΘrie "sΘriov²ch" supersport∙ BPR a zßvod∙ v Le Mans.#Card\M\M115.RTF,Lorinser
Lorinser
èvßbsk² Lorinser se specializuje na tuning Mercedes∙. ┌pravy zahrnujφ Üirokou Ükßlu polo₧ek od v²konn∞jÜφch motor∙, p°es ·pravy podvozk∙, brzd, p°evodovek po aerodynamickΘ dopl≥ky a vylepÜenφ interiΘr∙. Nutno poznamenat, ₧e ·pravy nep°ekraΦujφ rßmec dobrΘho vkusu. V Äenev∞ 1997 firma p°edstavila druhou generaci ·prav roadsteru SLK s oznaΦenφm SLK 230 Compressor. Krom∞ novΘho p°ednφho a zadnφho spoileru se vyznaΦuje koly LOK-3 a motorem s v²konem zv²Üen²m na 157 k W. Pro novΘ °ady E a SL a starÜφ S je urΦena jednotka V8 6 l se 289 kW. Vrchol nabφdky p°edstavuje 380 kW motoru 7,2 l V12 pro °ady Mercedes Benz S a SL. Ani majitelΘ ostatnφch typ∙ Mercedes, vΦetn∞ mikrobus∙ Vito a Sprinter, neodejdou z Winnendenu s prßzdnou.#Card\M\M120.RTF,Lotus
Lotus
U poΦßtk∙ vÜeho stßl nadan² technik (byl autorem lichob∞₧nφkovΘho zav∞Üenφ, ??? monokoku, pion²rem vyu₧itφ aerodynamiky ???), ale i drav² obchodnφk Colin Chapman. Mu₧, jeho₧ charakterizovali jako pßtΘho, kter² se dere do v²tahu pro Φty°i. Automobily Lotus prosluly zejmΘna na zßvodnφch drahßch, zapsaly se vÜak i do historie sΘriov∞ vyrßb∞n²ch voz∙. Typy Seven, Elite, Elan a Europa byly sice spartßnskΘ, ale naÜly si pom∞rn∞ Üirokou klientelu. Nov∞jÜφ Eclat, Esprit, Excel majφ blφ₧ k luxusnφm supervoz∙m. Chapman zem°el v roce 1982, v roce 1986 firmu koupil General Motors, pak Bugatti, a od konce roku 1996 pat°φ malajskΘmu Protonu. NejmladÜφ je dvoumφstn² roadster Elise s motorem Rover K-Series 1,8 litru o v²konu 88 kW, umφst∞n²m za zadnφmi sedadly (maximßlnφ rychlost 202 km/h). KupΘ Esprit V8 se st°edov²m motorem 3,5 litru (premiΘra Äeneva 96) disponuje v²konem 260 kW a rychlostφ 282 km/h. Jen mßlo modifikovanß verze Espritu s hlinφkov²m turbomotorem objemu 2 litry se jmenuje GT3. Mß v²kon a₧ 179 kW, rychlost maximßln∞ 263 km/h a zrychluje z 0 na 100 km/h za 5,2 s. Nov²m supervozem mß b²t Lotus GT1 s motorem 3,5 litru V8. Lotus se ·sp∞Ün∞ anga₧uje v sΘrii BPR a na sezonu 1997 p°ipravil znaΦkovou Trofej Elise.#Card\M\M125.RTF,Linx
Lynx
PoΦßtkem sedmdesßt²ch let se dali dohromady dva strojnφ in₧en²°i s jeÜt∞ nezaschl²m inkoustem na diplomech. Zßhy zφskali reputaci v opravßch a ·dr₧b∞ historick²ch zßvodnφch voz∙, brzy si troufli na zßvodnφ Jaguar C a D-Type. Proto₧e t∞chto klenot∙ existuje pouh²ch n∞kolik desφtek kus∙, napadlo je postavit si jeden pro sebe. ExtrΘmn∞ kvalitnφ prßce podle p∙vodnφ dokumentace a zv²Üen² zßjem o repliky p°ilßkal zßjemce. Podobn∞ vznikla p°ekrßsnß replika Jaguaru XKSS. Koncem sedmdesßt²ch let p°ibyl klasick² tuning aktußlnφch model∙ Jaguar, pracujφcφ s obvykl²mi nßstroji - prodlu₧ovßnφ rozvor∙, p°idßvßnφ k°φdel a dalÜφch aerodynamick²ch prvk∙, zvyÜovßnφ v²kon∙ aplikacφ kompresor∙. Narodily se pozoruhodnΘ modely na bßzi kupΘ XJS: Spyder (kabriolet pro 4 s elektricky ovlßdanou st°echou), Eventer (kombikup), Performer (ok°φdlenΘ v²konnΘ turbokupΘ), ale m∞li i kit pro limuzφny Jaguar/Daimler. Firma nepohrdla ani p°estavbou voz∙ Mercedes, Porsche a Saab na kabriolety.
PoΦßtkem devadesßt²ch let se zhorÜila celkovß ekonomickß situace a firma v b°eznu 1992 zbankrotovala. Nutno °φci, ₧e novφ majitelΘ pokraΦujφ v p∙vodnφ filozofii kvality. Dvacφtka zruΦn²ch °emeslnφk∙ si doslova vyhraje s nostalgick²mi replikami E-Type, E-Type Lightweight, D-Type, XKSS. Restaurovali, mimo jinΘ, Cunningham∙v E-Type i legendßrnφ aerodynamick² p°epravnφk Commer stßje Ecurie Ecosse z roku 1959, kter² dopravoval Jaguary v dobßch jejich nejv∞tÜφ zßvodnφ slßvy.#Card\M\M130.RTF,Marcos
Marcos
Roku 1959 zalo₧ili pßnovΘ Jem Marsh a Frank Costin dφlnu, kde zhotovovali sportovnφ a GT vozy znaΦky Marcos, vzniklΘ ze jmen obou technik∙. Do roku 1971 se proslavili °adou unikßtnφch sportovnφch automobil∙. Potom firma zkrachovala. Roku 1981 Marsh zalo₧il novou spoleΦnost, kterß znovu zaΦala vyrßb∞t kity, a pak celß auta - modely Marcos Mantara 1600/2,l/2,8 l a 3 l s motory Ford, od roku 1984 model Mantula s motorem Rover 3,5 l V8. V roce 1986 p°iÜel Spyder (otev°enß Mantula).
V souΦasnosti jsou v nabφdce Mantara kupΘ a Mantara spyder, roadster Mantis, pohßn∞n² motorem 4,6 l V8 Ford o v²konu 258,9 kW, jen₧ zajiÜ¥uje vozu rychlost a₧ 272 km/h a zrychlenφ z 0 na 97 km/h za 4 s. Nejv²konn∞jÜφmi sΘriov²mi Marcosy jsou kupΘ a spyder LM500 s motory V8 Rover 4,5 a₧ 5,9 l, lad∞n²mi na v²kon od 140 do 235 kW. Pro sΘrii zßvod∙ BPR vznikl mal² poΦet LM500R a LM600. Nßzev ukazuje na motory objemu 5 a 6 litru. Specißly, stejn∞ jako sΘriovß auta, majφ rßm z ocelov²ch trubek, nesoucφ plastovou karosΘrii, p∞tistup≥ovou ruΦn∞ °azenou p°evodovku a nezßvislΘ zav∞Üenφ vÜech kol.#Card\M\M135.RTF,Martin
Martin
SpoleΦnost Martin sφdlφ u francouzskΘho pob°e₧φ Atlantiku. Jejφ aktivity vyÜly z tuningu motocykl∙, ale od poloviny osmdesßt²ch let se zam∞°uje na zhotovovßnφ replik.
Roadster Martin mß hodn∞ spoleΦnΘho s Lotus Seven; Cobra 427 Racing mß v∞rnΘ tvary vzoru a G.T. 40 v sob∞ nezap°e legendßrnφ Ford GT40. Martin pou₧φvß komponenty Ford - motory, p°evodovky, brzdy. V²jimku tvo°φ roadster Tilbury cabrio, nßpadn∞ podobn² anglickΘmu Morganu, ale jaksi mimo proporce. D∙vodem je aplikace techniky a motoru Renault 4 CV. V Pa°φ₧i v roce 1996 vystavoval Martin prototypy minivozidel. Zda se jednß o zm∞nu nebo rozÜφ°enφ v²robnφho programu, ukß₧e Φas.#Card\M\M140.RTF,McLaren
McLaren
V Monaku 1992 se odehrßla premiΘra t°φmφstnΘho kupΘ McLaren F1. Superv∙z je dφt∞tem ÜΘfa t²mu McLaren Rona Denise a jeho konstruktΘra Gordona Murraye. Fantastick² v∙z p°ibli₧uje majiteli auta za 30 milion∙ korun techniku Formule 1. Nosn²m prvkem je kompozitovß sko°epina. Dve°e se vyklßp∞jφ vzh∙ru. AerodynamickΘ plochy jsou v²suvnΘ, ovlßdanΘ elektronikou, kterß optimalizuje stabilizujφcφ p°φtlak. Na v²rob∞ auta se podφlφ BMW dodßvkami Üestilitrov²ch motor∙ V12 medv∞dφho v²konu 460 kW, kter² pohßnφ p°es Üestistup≥ovou ruΦn∞ °azenou p°evodovku kola zadnφ nßpravy. Hmotnost je 1 140 kg. McLaren F1 dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 371 km/h a zrychluje z 0 na 100 km/h za 4 s. Upraven² v∙z zvφt∞zil v Le Mans 1995, zφskal sv∞tov² titul v sΘrii zßvod∙ pro GT vozy BPR roΦnφku 1995, dalÜφ ·sp∞chy se dostavily takΘ v letech nßsledujφcφch.#Card\M\M145.RTF,Morgan
Morgan
Morgan p°edstavuje nejlepÜφ britskou tradici kvalitnφ prßce a rodinn²ch firem. ╪emeslnφci nevφ nic o masovΘ gymnastice ·kolem placen²ch d∞lnφk∙. Roadstery se p°φliÜ nezm∞nily ani co do vzhledu, ani konstrukce - vyjma inovacφ, vynucen²ch zp°φs≥ujφcφ se legislativou. Na auta se Φekß n∞kolik let. Vozy majφ tradiΦnφ hlubok² Z rßm s p∞ti p°φΦn²mi Φleny. P°ednφ nßprava je odpru₧ena vinut²mi pru₧inami, zadnφ Φtvrteliptick²mi pery. Morgan nabφzφ nßsledujφcφ modely: dvoumφstn² Morgan 4/4 s Φty°vßlcem Ford Zetec 1,8 l (nejv∞tÜφ v²kon 89 kW), dvoumφstn² Morgan Plus 4 s Φty°vßlcem Rover T 2 l (v²kon 99 kW), Φty°mφstn² Morgan Plus 4 a stejn² Plus 8 s motorem Rover V8 3,5l (140 kW). Materißlem karosß°sk²ch dφl∙ je hlinφkov² nebo ocelov² plech, nosnß kostra je z jasanovΘho d°eva.#Card\M\M150.RTF,Postert
Postert
SpoleΦnost Postert Tuning z n∞meckΘho Essenu vznikla koncem sedmdesßt²ch let. Tehdy se jejφ majitelΘ chyt°e orientovali na lehk² tuning voz∙ japonsk²ch znaΦek, kter² stßl na okraji zßjm∙. Obchody se da°ily nadmφru dob°e, firma se specializovala na v²voj vlastnφch dopl≥k∙ a distribuci cizφch dφl∙.
R∙st prodeje si roku 1992 vynutil zalo₧enφ distribuΦnφ firmy ZV-Styling. PoΦßtkem roku 1995 byly ob∞ firmy slouΦeny do spoleΦnosti Postert design and wheels. Postert nabφzφ tyto okruhy dopl≥k∙: kity pro ·pravy karoseriφ, pru₧iny, sni₧ovßnφ podvozk∙, spodnφ ochrannΘ Ütφty, sportovnφ v²fuky, volanty, dopl≥ky interiΘr∙ a litß kola. Z dßle uvedenΘho seznamu znaΦek je vid∞t, ₧e zv∞tÜili pozornost o jihokorejskΘ znaΦky. Nabφdka zahrnuje kabriolety, kupΘ i terΘnnφ vozy v²robc∙: Audi, BMW, Fiat/Lancia, Ford, Opel, Renault, Seat, VW, Chrysler, Daihatsu, Honda, Mazda, Mitsubishi, Nissan, Suzuki, Toyota (Postert Toyota Paseo), Daewoo, Hyundai a Kia.#Card\M\M155.RTF,RAF
RAF
Pr∙myslovß a obchodnφ skupina z Plzn∞ spolu se zkuÜen²mi konstruktΘry zφskala prßva pou₧φvat znaΦku RAF z prvnφ republiky. Navrhli a zhotovili klasick² roadster v retrostylu, kter² mß velmi p°φbuznΘ tvary Sodomkova Aera 30 z t°icßt²ch let. Nosnou konstrukci tvo°φ prostorovß polouzav°enß konstrukce z plech∙ z hlinφkovΘ slitiny. Karoserii zhotovili z laminßtu s dφly z lisovan²ch ocelov²ch plech∙. PodΘln∞ za p°ednφ nßpravou le₧φ Üestnßctiventilov² Φty°vßlec Ford objemu 1796 cm3 s elektronick²m vst°ikovßnφm o v²konu 96 kW. Pohßn∞na jsou zadnφ kola, p°evodovka je p∞tistup≥ovß s ruΦnφm °azenφm. Pozd∞ji bylo mo₧nΘ ₧ßdat i motor o objemu 2 l.
RAF Mk I dosahuje rychlosti a₧ 190 km/h a zrychluje z 0 na 100 km/h za 6,8 s. Mezinßrodnφ ·sp∞Ünß premiΘra se odehrßla na autosalonu ve Frankfurtu (IAA) v zß°φ 1995, dßle byl RAF vystavovßn i v Pa°φ₧i 1996. Celkem bylo dokonΦeno asi p∞t voz∙ a obdobn² poΦet je rozpracovßn.#Card\M\M165.RTF,Royale_Sabre
Royale Motor
P°es patnßct let vedou Ann a John Barlow svoji spoleΦnost, kterß nabφzφ zvlßÜtnφ sm∞sici nostalgie a modernφ techniky. Nosnou Φßst vozu tvo°φ ocelov² rßm. Karoserie zhotovujφ ze sendviΦov²ch plast∙, kapoty z hlinφkov²ch plech∙ a sklßdacφ st°echy z mohΘru. ╪eΦ je o roadsteru Royale Sabre s mechanikou Ford Granada nebo Sierra. Paleta motor∙ zaΦφnß u Φty°vßlce 2 l (85 kW) a konΦφ u vidlicovΘho Üestivßlce s v²konem 154 kW. Velk² Φty° a₧ p∞timφstn² kabriolet ve stylu t°icßt²ch let se jmenuje Royale Drophead - pyÜnφ se luxusnφmi materißly interiΘru, komfortnφmi sedadly a mechanikou z vozu Jaguar XJ6 Saloon. Krom∞ v²Üe uveden²ch vymo₧enostφ mß automobil s °adov²m Üestivßlcem 4,2 l t°φstup≥ovou samoΦinnou p°evodovku.#Card\M\M170.RTF,Schnitzer
Schnitzer
LadiΦskΘ firma AC Schnitzer je ve sv∞t∞ opravdov²m pojmem. RenomΘ si vydobyla zejmΘna ·pravami voz∙ BMW, ale i sportovnφmi ·sp∞chy. Dnes Schnitzer pat°φ do holdingu Kohl, kter² zast°eÜuje °adu prodejnφch zastoupenφ, p∙jΦovnu, leasingovΘ a pojiÜ¥ovacφ spoleΦnosti a tuning. Schnitzer mß recept na vÜechna BMW. Karoserie jsou upraveny jen velmi jemn∞ a decentn∞, v∞tÜφ ohlas vzbudφ Üirokß Ükßla dopl≥k∙ interiΘr∙ - od volant∙ po d²hovßnφ, °adicφ pßky a litß kola. To hlavnφ se ovÜem odehrßvß pod kapotami. P°φkladem je Schnitzer Z3, jeho₧ motor upravili na objem 2 l a v²kon 129 kW. Takto vylad∞n² v∙z zrychluje z 0 na 100 km/h za 9,1 s a dokß₧e jet rychlostφ a₧ 220 km/h. Krom∞ tΘto nejnov∞jÜφ ·pravy existuje takΘ Z3 s motorem M3, kter² reprezentuje v²kon 236 kW. V Äenev∞ 1997 debutoval Schnitzer S5 3.2 na bßzi BMW 528i s nejv∞tÜφ rychlostφ 258 km/h a zrychlenφm z 0 na 100 km/h za 6,9 s. K tomu dopomßhß nov² Üestivßlec objemu 3,2 l. Krom∞ motor∙ a jejich °φdicφ elektroniky Schnitzer ladφ sßnφ, v²fuky, a takΘ podvozky.#Card\M\M175.RTF,Spectre
Specte
Britsk² supersport Specte R42 v sob∞ skr²vß snad vÜechny typickΘ prvky britskΘ povahy. V∙z s oznaΦenφm R42 mß dvaat°icetiventilov² motor Ford V8 o objemu 4,6 l, umφst∞n² p°ed zadnφ nßpravou a disponujφcφ v²konem 261 kW. Nosnß struktura automobilu - vytvo°enß z hlinφkovΘho voÜtinovΘho sendviΦe vyztu₧enΘho trubkov²m rßmem - nese plastovou nebo hlinφkovou karoserii. NejlehΦφ verze vozu vß₧φ jen 1050 kg (jinak 1250 kg). Automobil zrychluje podle v²robce z 0 na 100 km/h za 4 s a je schopen vyvinout rychlost a₧ 285 km/h.#Card\M\M180.RTF,Steinmetz
Steinmetz
Na frankfurtskΘm autosalonu v roce 1970 debutoval Opel Commodore skupiny B. V tomto voze, ₧lutoΦern∞ nalakovanΘm, byl na okruzφch k nepora₧enφ Klaus Steinmetz. LadiΦskß firma Steinmetz platila v obdobφ 1970-76 za synonymum upraven²ch voz∙ Opel. Potom se Klaus Steinmetz p°est∞hoval do Itßlie a firma zanikla. Znovu ji za pomoci zakladatele vzk°φsila holdingovß skupina Kohl v roce 1993. Stejn∞ jako kdysi jsou oslovovßni p°φznivci znaΦky Opel. Program obsahuje tuning model∙ Combo, Corsa, Tigra GT/R, Astra/Caravan/Cabrio, Vectra/Caravan a Calibra.
Je zalo₧en na dopl≥kov²ch (aerodynamick²ch) dφlech karoseriφ, tlumiΦφch v²fuk∙, lit²ch kolech a vylepÜovßnφ interiΘr∙. Omega Turbo s karoseriφ Caravan a dopl≥ky dokß₧e uhßn∞t rychlostφ a₧ 262 km/h, a to dφky zabudovßnφ dvoulitrovΘho ÜestnßctiventilovΘho p°epl≥ovanΘho motoru o v²konu 199 kW z vozu Calibra Turbo. Sedan/kombi Omega MV 6 byl upraven na model Steinmetz Omega Kompressor. Dφky v²konu, zv²ÜenΘmu na 218 kW, dosahuje automobil rychlost 262 km/h a zrychluje z 0 na 100 km/h za 6,4 s.#Card\M\M185.RTF,Strosek
Strosek
N∞meckß firma Strosek z Uttingu se specializuje na tuning supersport∙ Porsche, a takΘ Lamborghini. Vyu₧φvß ·sp∞Ün²ch postup∙ - karosß°skΘ kity, zhotovenΘ z materißl∙ na bßzi uhlφkov²ch vlßken s d∙razem na aerodynamiku. Jde o p°ednφ a zadnφ nßraznφky, spoilery vΦetn∞ boΦnφch, venkovnφ zrcßtka, rozÜφ°enφ blatnφk∙. Sprßvn² dojem ud∞lß sada lit²ch lehk²ch kol, vyrßb∞n²ch v²hradn∞ pro Stroska u italskΘ specializovanΘ firmy O. Z. Racing. Velmi jim sluÜφ ÜirokΘ pneumatiky Pirelli Pzero vp°edu na rßfcφch 9" x 18", vzadu 11" x 18". Dßle je mo₧nΘ objednat si kit pro zφskßnφ snφ₧enΘho tvrdÜφho sportovnφho podvozku a Φßst v²fukovΘho potrubφ, kter² dß zvuku motoru tu sprßvnou sytost. Ke starÜφm model∙m Strosek Carrera Version I, Mega 993, Mega a Hardtop se na ja°e 1996 p°i°adila verze 911 Turbo. V Äenev∞ 1997 debutovalo upravenΘ Porsche Boxster pod nßzvem Porsche Roadster. Toto Porsche je vylepÜeno stejn²m postupem, jak² byl aplikovßn takΘ v p°φpad∞ Lamborghini Diablo a Diablo VT. Pro ilustraci jedna polo₧ka - pßr venkovnφch zrcßtek stojφ 1 920 DM, montß₧ 940 DM a lakovßnφ 580 DM. Zrcßtka ovÜem pat°φ k nejlevn∞jÜφm dφl∙m...#Card\M\M190.RTF,Timmis
Timmis
Timmis Motor Company sφdlφ ve Φtvrti m∞sta Victoria v kanadskΘ BritskΘ Kolumbii. Andrew J. Timmis u₧ od roku 1968 zhotovuje ve sv²ch dφlnßch p°esnΘ repliky kabrioletu Ford V8 z roku 1934. Pracovnφ postup vychßzφ z peΦlivΘho restaurovßnφ dφl∙ p∙vodnφch ford∙ a zhotovovßnφ chyb∞jφcφch nebo p°φpadn∞ vÜech souΦßstφ Üasi, karoseriφ i motor∙ Ford Flathead V8 Custom z obdobφ let 1949 a₧ 1954 (objem motor∙ je 3926 cm3, nejv∞tÜφ v²kon 92 kW). Automobil vß₧φ 1043 kg a dosahuje rychlosti a₧ 160 km/h. Timmis Ford V8 lze obvykle po°φdit jenom na zßklad∞ osobn∞ uzav°enΘ objednßvky. Prodßvß se v Kanad∞, USA, JihoafrickΘ republice a Lond²n∞. Dφky autenticit∞ a kvalit∞ °emesln²ch pracφ obdr₧ela firma °adu odborn²ch ocen∞nφ a v²born²ch hodnocenφ v testech motoristick²ch Φasopis∙.#Card\M\M195.RTF,TWR
TVR
Firma z britskΘho Blackpoolu od padesßt²ch let p∙sobφ v oblasti v²roby sportovnφch voz∙ s plastov²mi karoseriemi a komponenty Ford nebo Rover. SpoleΦnost se nachßzφ ve fßzi obm∞ny v²robnφho programu, p°iΦem₧ starÜφ typy doznaly vn∞jÜφ zm∞nu ve vyboulenΘm aerodynamickΘm nßstavci mezi v²°ezy kol. Dvoumφstn² roadster Chimaera mß pohonnou jednotku Rover V8 3,9 l o v²konu 177 kW, p°φpadn∞ v²konn∞jÜφ podobu s 202 kW, nebo dokonce motor objemu 5 l, disponujφcφ v²konem 250 kW. Roadster pro dva - Griffith 500 - je slu₧ebn∞ nejstarÜφ. Debutoval v Birminghamu v roce1990 a mß stejn² motor V8 5,0 litru (250 kW). Na podzim roku 1996 se p°edstavil prototyp Griffith Speed Six se Üestivßlci 3,5 nebo 4,0 l. KupΘ Cerbera (premiΘra 1994) doplnil o dva roky pozd∞ji v²konn∞jÜφ model Cerbera GT s motorem V8 4,5 l o v²konu 324 kW. Motor zßkladnφ verze disponuje objemem 4,2 litru a v²konem 257 kW. Na podzim 1996 prezentoval v²robce prototyp Project 12/7 - supersportovnφ kupΘ s rozm∞rn²m k°φdlem a motorem o objemu 7 l (jeho nejv∞tÜφ v²kon je 485 kW).#Card\M\M200.RTF,Venturi
Venturi
Firma MVS, sφdlφcφ na p°edm∞stφ francouzskΘho m∞sta Le Mans, byla zapsßna do obchodnφho rejst°φku v roce 1985. O rok mladÜφ byl prototyp sportovnφho kupΘ Ventury, kter² m∞l sehrßt podle p°edstav zakladatel∙ roli francouzskΘho Porsche. SΘriovΘ kupΘ bylo p°ejmenovßno na Venturi, a pozd∞ji se Venturi stalo takΘ jmΘnem spoleΦnosti. Od ledna 1991 p∙sobφ na p°edm∞stφ Nantes v novΘ modernφ tovßrn∞. Venturi se zaΦala prosazovat na trhu, ale firma byla podinvestovanß, a tak nenφ divu, ₧e se n∞kolikrßt vyst°φdali jejφ majitelΘ. Jednφm z poslednφch byl takΘ francouzsk² v²robce replik De la Chapelle. Zßchranu nep°ineslo ani n∞kolik roΦnφk∙ sportovn∞ hodnotn²ch serißl∙ zßvod∙ pro °idiΦe-gentlemany, pravidelnß ·Φast v Le Mans, ani anga₧mß ve Formuli 1. Nutno vysv∞tlit, ₧e auta - v zßsad∞ jedinß karoserie kupΘ/kabriolet - se liÜila zejmΘna motory, jejich₧ v²kon udßvala Φφslice za oznaΦenφm.
Situace byla natolik vß₧nß, ₧e tovßrna od ·nora do Φervence 1996 nepracovala. Zachrßnila ji thajskß spoleΦnost Nakarin-Benz, prodejce automobil∙ Lamborgini, Hummer a Mercedes-Lorinser na DßlnΘm V²chod∞. Zatφmco se v roce 1995 neprodala ani stovka Venturi, ambicioznφ Asijci cht∞jφ vyrßb∞t a prodßvat 200 aut roΦn∞. K tomu majφ napomoci v²razn∞ modernizovanß kupΘ s francouzsk²mi motory PRV V6, podΘln∞ ulo₧en²mi p°ed zadnφ nßpravou. Motor modelu Venturi Atlantique 300 mß objem 2975 cm3 a v²kon 207 kW (nejv∞tÜφ rychlost 280 km/h). V²konn∞jÜφ Venturi 400 GT mß stejnou jednotku vybavenou kompresorem - dosahuje v²konu a₧ 300 kW (nejv∞tÜφ rychlost 290 km/h).#Card\M\M210.RTF,Zagato
Zagato
Italskß karosßrna Zagato proslula osobit²mi, n∞kdy mo₧nß pro jemnΘ oΦi p°φliÜ brutßlnφmi tvary. AvÜak Ferrari, Alfa Romeo, Lancia, takΘ Aston Martin z dob minul²ch i zcela nedßvn²ch s karoseriemi Zagato znamenaly v₧dy n∞co zcela v²jimeΦnΘho a sb∞rateli vyhledßvanΘho. Firma proÜla n∞kolika transformacemi, a poslΘze uvedla na trh kupΘ s p°φznaΦn²m jmΘnem Hyena a mechanikou sout∞₧nφho vozu Lancia Delta. Poda°ilo se prodat kolem p∙l stovky kus∙. V roce 1995 nßsledovalo kupΘ/barchetta Raptor. V dob∞ filmu Jursk² park si tv∙rci p°ilΘhav∞ vyp∙jΦili oznaΦenφ dravΘho jeÜt∞ra. Vysoko v²konn² v∙z s motorem p°ed zadnφ nßpravou mß nosnou strukturu z hlinφkovΘ slitiny a uhlφkov²ch kompozit. VÜechna kola pohßnφ motor V12 Lamborghini 5,7 l o v²konu 362 kW.#Card\M\M160.RTF,Rinspeed
Rinspeed
Firma Franka M. Rinderknechta dovß₧φ do èv²carska znaΦkovΘ kity pro tuning t∞chto automobil∙: TechArt (Porsche), AMG (Mercedes Benz), AC Schnitzer (BMW), Avantgarde (Audi) a PS Prestige (VW). Krom∞ toho mß vlastnφ tuning znaΦek Porsche a Jeep. Od poΦßtku devadesßt²ch let se v expozici Rinspeed na ₧enevskΘm autosalonu objevujφ zajφmavΘ upravenΘ sportovnφ automobily - Nissan 300, Dodge Viper Φi Bugatti 110. V roce 1995 se jednalo o dvoumφstn² Roadster SC-R a Roadster R s motorem Ford V8 objemu 4942 cm3 o nejv∞tÜφm v²konu 160 kW (nebo s kompresorem 224 kW). Rychlost voz∙ udßval v²robce 224 a 265 km/h. O rok pozd∞ji debutovalo retrostylovΘ kupΘ Yello Talbo, jeho₧ motor vyladili na v²kon 235 kW. NßvÜt∞vnφci Äenevy 1997 byli uneÜeni silniΦnφ formulφ Mono Ego, op∞t s americk²m kompresorov²m motorem Ford Cobra V8 (tentokrßte objemu 4,6 litru s udßvan²m v²konem 301 kW). V∙z ·dajn∞ dosahuje rychlosti 258 km/h a zrychluje z 0 na 100 km/h za 4,8 s.#Card\T\T400.RTF,Wankel∙v motor
Wankel∙v motor
Motor s krou₧iv²m pφstem pojmenovan² po svΘm vynßlezci Felixu Wankelovi. Pφst tvaru trojhranu s vypukl²mi st∞nami krou₧φ ve sk°φni, jejφ₧ st∞ny tvo°φ v pr∙°ezu soum∞rnou ovßlnou k°ivku uprost°ed mφrn∞ stlaΦenou (epitrochoidu). Uvni° pφstu je souose s nφm vnit°nφ ozubenφ, jφm₧ se pφst odvaluje po ozubenΘm kole ulo₧enΘm na boku sk°φn∞ souose s v²st°edn²m h°φdelem motoru. Pom∞r poΦtu zub∙ ozubenφ pφstu a kola sk°φn∞ je 3:2, tak₧e pφst se otßΦφ dv∞ma t°etinami ·hlovΘ rychlosti h°φdele v opaΦnΘm smyslu, tedy v∙Φi sk°φni jen t°etinou jeho ·hlovΘ rychlosti. Hrany pφstu se pohybliv²m t∞sn∞nφm dot²kajφ st∞n sk°φn∞ a odd∞lujφ tak t°i komory vzßjemn∞ p°esazenΘ o 120░, jejich₧ pr∙°ez a tedy i objem se pohybem pφstu plynule m∞nφ. V ka₧dΘ komo°e prob∞hnou za jednu otßΦku pφstu vÜechny Φty°i fßze Φty°dobΘho cyklu zß₧ehovΘho motoru, tzn. za jednu otßΦku pφstu kolem jeho osy t°i Φty°dobΘ cykly a t°i otßΦky h°φdele. V²m∞nu nßpln∞ komor °φdφ p°φmo pφst postupn²m odkr²vßnφm a zakr²vßnφm sacφho a v²fukovΘho kanßlu v trochoidnφch st∞nßch sk°φn∞ (v²fukov² kanßl m∙₧e byt umφst∞n i v boΦnφ st∞n∞). P°ednostmi Wankelova motoru proti b∞₧nΘmu s vratn²m pohybem pφst∙ jsou kompaktnφ stavba a jednoduÜÜφ konstrukce bez ventilovΘho rozvodu, dobrΘ vyvß₧enφ dφky absenci posuvn²ch hmot vykonßvajφcφch vratn² pohyb, klidn² b∞h a p°φzniv² pr∙b∞h toΦivΘho momentu. Nev²hody vypl²vajφ z nevhodnΘho tvaru spalovacφho prostoru - dlouhß drßha plamene p°i proho°φvßnφ sm∞si, vysokΘ emise HC, vyÜÜφ spot°eba paliva i oleje, a takΘ jeho v²roba je dra₧Üφ.
Pracovnφ doby Wankelova motoru. Shora dol∙ sßnφ, komprese, pracovnφ "zdvih" a v²fuk.
P°ednostφ Wankelova motoru je kompkatnφ stavba, mal² poΦet pohybujφcφch se dφl∙ a dobrΘ vyvß₧enφ, nebo¥ nemß Φßsti konajφcφ posuvn² vratn² pohyb.
Z kresby Wankelova motoru v p°φΦnΘm °ezu je patrn² charakteristick² tvar "vßlce" a krou₧ivΘho pφstu. V∞tÜinou jsou sacφ a v²fukovΘ kanßly v boΦnφch st∞nßch sk°φn∞.
Nejnov∞jÜφ Wankel∙v motor firmy Mazda mß v²fukovΘ kanßly v Φelnφ st∞n∞ sk°φn∞.
Mazda je dnes jedinou automobilkou vyrßb∞jφcφ hromadn∞ Wankel∙v motor. V²razn∞ takΘ p°isp∞la k jeho v²voji a odstra≥ovßnφ v²razn∞jÜφch slabin. Na snφmku je dob°e vid∞t tvar pφstu ve st°ednφ rovin∞.#Card\T\T155.RTF,M∞niΦ momentu
M∞niΦ momentu
HydraulickΘ za°φzenφ, p°enßÜejφcφ toΦiv² moment z motoru na samoΦinnou p°evodovku. Ve sk°φni zΦßsti napln∞nΘ visk≤znφ kapalinou jsou dv∞ otoΦnß lopatkovß kola - ΦerpadlovΘ, spojenΘ s klikov²m h°φdelem motoru a turbinovΘ, spojenΘ se vstupnφm h°φdelem p°evovky - a mezi nimi pevn∞ ulo₧enΘ reakΦnφ kolo (stator). P°enos toΦivΘho momentu se d∞je dynamick²m p∙sobenφm proudφcφ kapaliny na lopatky turbinovΘho kola. Kapalinu vracejφcφ se zp∞t k ΦerpadlovΘmu kolu stator usm∞r≥uje op∞t k turbinovΘmu kolu a zvyÜuje tak toΦiv² moment. Toto zv²Üenφ se vyjad°uje tzv. nßsobnostφ m∞niΦe, v extrΘmnφch p°φpadech a₧ trojnßsobnou. K tomu dochßzφ jen, toΦφ-li se turbinovΘ kolo v²razn∞ pomaleji ne₧ ΦerpadlovΘ, s postupn²m vyrovnßvßnφm jejich otßΦek tento efekt klesß. StatorovΘ kolo je proto zpravidla opat°eno volnob∞₧kou, je blokovßno jen v opaΦnΘm smyslu otßΦenφ turbinovΘho a ΦerpadlovΘho kola, kde₧to p°i vyrovnßnφ jejich otßΦek se otßΦφ spolu s nimi, Φφm₧ se sni₧ujφ vnit°nφ ztrßty m∞niΦe. Pro zv²Üenφ ·Φinnosti p°evodnΘho ·strojφ, resp. snφ₧enφ ztrßt, se n∞kterΘ m∞niΦe zcela blokujφ "p°emost∞nφm" t°ecφ spojkou.
RozÜφ°enΘ oznaΦenφ protiblokovacφch soustav brzd (z n∞meckΘho Antiblokiersysteme). Elektronicko-hydraulickΘ regulßtory brzdnΘ sφly zabra≥ujφ blokovßnφ kol p°i intenzivnφm brzd∞nφ zejmΘna za nestejn²ch Φi m∞nφcφch se adheznφch podmφnek. ╚idla na jednotliv²ch kolech m∞°φ jejich otßΦky a a₧ dvacetkrßt za sekundu je signalizujφ poΦφtaΦi °φdicφ jednotky, kter² je analyzuje. Dosßhne-li se hranice blokovßnφ, °φdicφ jednotka omezφ tlak v p°φsluÜnΘ v∞tvi brzdovΘ soustavy, snφ₧φ tak brzdnou sφlu a zamezφ blokovßnφ. Vzßp∞tφ vÜak Φerpadlo soustavy brzdnou sφlu op∞t zv²Üφ a₧ k hranici blokovßnφ. Tento cyklus se opakuje n∞kolikrßt za sekundu a je dokonalejÜφ obdobou p°eruÜovanΘho brzd∞nφ vyvolßvanΘho °idiΦem, p∙sobφ vÜak nezßvisle na n∞m. ABS zvyÜuje aktivnφ bezpeΦnost vozu, nebo¥ zmenÜuje nebezpeΦφ smyku a umo₧≥uje brzdit i v zatßΦce. Prvnφ mechanickß protiblokovacφ soustava Maxaret-Dunlop byla nejprve pou₧ita v r. 1962 u letadel a v r. 1965 v prototypu vozu Jensen FF, prvnφ elektronickΘ ABS p°edvedly firmy ATE, Bosch, Knorr, Grau a Westinghouse v r. 1969.
V²voj elektroniky umo₧≥uje stßlΘ zmenÜovßnφ rozm∞r∙ °φdicφch jednotek protiblokovacφch soustav, aΦkoli rozsah jejich funkcφ se zv∞tÜuje. Na snφmku vlevo donedßvna pou₧φvanß jednotka Bosch ABS 2, vpravo naho°e dneÜnφ novß ABS 2 a vpravo dole p°ipravovanß ABS 5.3.
#Card\T\T5.RTF,Airbag
Airbag
BezpeΦnostnφ vzduchov² polÜtß° je p°φdavnΘ za°φzenφ zadr₧ovacφ soustavy automobilu (oznaΦuje se SRS, neboli supplementary restraint system), dopl≥ujφcφ bezpeΦnostnφ pßsy a zvyÜujφcφ ·Φinnost ochrany cestujφcφch p°i havßrii. Je to vzduchov² vak objemu n∞kolika desφtek litr∙, kter² se p°i dosa₧enφ p°edem stanovenΘho zpomalenφ (nejΦast∞ji p°i Φelnφm nßrazu), signalizovanΘho zvlßÜtnφm Φidlem, naplnφ v n∞kolika milisekundßch inertnφm plynem, zachytφ t∞lo cestujφcφho a zabrßnφ jeho styku s tuh²mi Φßstmi interiΘru vozu, kterΘ by zp∙sobily zran∞nφ. ZpoΦßtku se airbag pou₧φval jen k ochran∞ °idiΦe a byl ukryt v hlav∞ volantu, v nov∞jÜφ dob∞ se montuje i do p°φstrojovΘ desky p°ed spolujezdce. N∞kterΘ vozy majφ ji₧ i boΦnφ airbagy, ukrytΘ ve sloupcφch karoserie, boΦnφch st∞nßch, v rßmu dve°φ nebo boΦnφch polÜtß°φch sedadel, chrßnφcφ cestujφcφ p°i boΦnφm nßrazu nebo p°i p°evßcenφ vozu. Dokonce se zkouÜejφ v prototypech i vn∞jÜφ airbagy, montovanΘ nap°. do kapot, kterΘ chrßnφ p°i srß₧ce chodce Φi cyklisty.
Airbag - vzduchov² bezpeΦnostnφ vak se p°i Φelnφm nßrazu nebo prudkΘm zabrzd∞nφ naplnφ v n∞kolika milisekundßch vzduchem a zachytφ t∞la upoutan²ch cestujφcφch vr₧en²ch setrvaΦnostφ proti p°φstrojovΘ desce, volantu a dalÜφm tuh²m Φßstem vnit°ku automobilu. Nenahrazuje ale bezpeΦnostnφ pßsy, a je jen p°φdavn²m zßdr₧n²m systΘmem.
Airbag pro °idiΦe je ukryt v hlav∞ volantu spolu s aktivaΦnφm za°φzenφm spojen²m s Φidlem zpo₧d∞nφ.
Airbag pro spolujezdce je skryt v p°φstrojovΘ desce. Mß v∞tÜφ objem ne₧ airbag °idiΦe, nebo¥ spolujezdec nemß mo₧nost vzep°φt se rukama proti volantu.
╪ez airbagem °idiΦe. V nafouknutΘm stavu urΦujφ jeho tvar zßdr₧nΘ prou₧ky. Na dolnφm snφmku je °ez generßtorem plynu napln∞n²m aktivnφ lßtkou ve tvaru tablet.#Card\T\T10.RTF,BezdotikovΘ zapalovßnφ
BezdotykovΘ zapalovßnφ
Modernφ zapalovacφ soustavy bez mechanick²ch kontakt∙, podlΘhajφcφch opot°ebenφ a vy₧adujφcφch se°izovßnφ. U prvnφ generace s rozd∞lovaΦem byl p°eruÜovaΦ nahrazen elektronick²m prvkem, vyu₧φvajφcφm tzv. Hallova efektu (p°i pr∙chodu proudu polovodiΦovou vrstvou vznikß p∙sobenφm magnetickΘho pole nap∞tφ °ßdu milivolt∙), jen₧ vyvolßvß impulsy, generujφcφ zapalovacφ nap∞tφ na elektrodßch svφΦky. Nejnov∞jÜφ pln∞ elektronickΘ soustavy bezdotykovΘho zapalovßnφ nemajφ ani rozd∞lovaΦ, jsou tedy zcela bez pohybujφcφch se mechanick²ch prvk∙. Ka₧d² vßlec mß vlastnφ vysokonap∞¥ovou zapalovacφ cφvku, Φasto umφst∞nou bezprost°edn∞ p°ed svφΦkou. Pr∙b∞h zapalovßnφ, tj. Φasov² sled i p°edstih zß₧ehu °φdφ poΦφtaΦ, v∞tÜinou souΦasn∞ se vst°ikovßnφm paliva v zßvislosti na provoznφm re₧imu motoru.
U modernφch motor∙ s bezdotykov²m zapalovßnφm mφvß ka₧d² vßlec vlastnφ cφvku umφst∞nou t∞sn∞ p°ed zapalovacφ svφΦkou, tak₧e odpadß jejich spojenφ vysokonap∞¥ov²m kabelem.#Card\T\T15.RTF,Break-by-wire
Brake-by-wire
OznaΦenφ nejmodern∞jÜφch brzdov²ch soustav, jejich₧ v²voj vrcholφ a kterΘ se v sΘriov²ch automobilech objevφ poΦßtkem p°φÜtφho stoletφ. Z dosud obvyklΘho schΘmatu kapalinov²ch brzd z∙stßvß jen vlastnφ Φinnß Φßst brzdy spojenß s kolem (kotouΦ se t°menem), mizφ z n∞j ale brzdov² vßlec s posilovaΦem, kapalinov² rozvod, ABS i regulßtor tlaku. Mφsto nich mß ka₧dΘ kolo samostatnou brzdovou jednotku s elektromotorem p°φmo spojen²m s Φelistmi, na nich₧ vyvolß p°φtlaΦnou sφlu a₧ 20 kN, v celΘm rozsahu plynule regulovanou °φdicφm poΦφtaΦem soustavy podle po₧adovanΘ, resp. vyu₧itelnΘ intenzity brzd∞nφ.
To je ji₧ blφzkß budoucnost brzdov²ch soustav automobil∙ - BBW (brake-by-wire). Ka₧dΘ kolo mß vlastnφ elektrickou brzdovou jednotku, spojenou s °φdicφm poΦφtaΦem a "elektronick²m" pedßlem brzdy jen kabely.
#Card\T\T20.RTF,Centrßlnφ vst°ikovßnφ
Centrßlnφ vst°ikovßnφ
NejjednoduÜÜφ zp∙sob vst°ikovßnφ paliva zß₧ehov²ch motor∙ do jedinΘho mφsta spoleΦnΘ komory sacφho potrubφ, proto se takΘ naz²vß jednobodov²m vst°ikovßnφm. Z v²hod vst°ikovßnφ proti karburßtoru postrßdß jen rovnom∞rnΘ rozd∞lovßnφ paliva do jednotliv²ch vßlc∙, pop°. v nejvhodn∞jÜφm okam₧iku, je vÜak konstrukΦn∞ mΘn∞ nßroΦnΘ a levn∞jÜφ ne₧ vφcebodovΘ vst°ikovßnφ a pou₧φvß se zejmΘna u menÜφch a mΘn∞ v²konn²ch motor∙.
1. U centrßlnφho (jednobodovΘho) vst°ikovßnφ se palivo vst°ikuje do jedinΘho mφsta sacφho potrubφ p°ed Ükrticφ klapku a spolu se vzduchem tvo°φ sm∞s, kterou si nasßvajφ jednotlivΘ vßlce. V²hodou je jednoduÜÜφ konstrukce, sm∞s dodßvanß jednotliv²m vßlc∙m vÜak nemß optimßlnφ slo₧enφ. 1 - p°φvod paliva od vst°ikovacφho Φerpadla, 2 - vzduch, 3 - Ükrticφ klapka, 4 - sacφ potrubφ, 5 - vst°ikovacφ ventil, 6 - motor.
Vzn∞tov² Φty°vßlec Toyota se Φty°ventilov²m rozvodem 2x OHC a p°φm²m vst°ikovßnφm paliva soustavou common-rail. Uprost°ed snφmku je vysokotlakΘ Φerpadlo pohßn∞nΘ rozvodov²m °emenem. Dodßvß stßle palivo do spoleΦnΘho potrubφ, spojenΘho krßtk²mi trubkami s elektromagnetick²mi vst°ikovaΦi paliva.
Podle tΘto Φßsti dostala vst°ikovacφ soustava nßzev "common-rail". SpoleΦnß Φßst potrubφ je spojena s vysokotalk²m Φerpadlem a vst°ikovaΦi jednotliv²ch vßlc∙.#Card\T\T30.RTF,╚idlo klepßnφ
╚idlo klepßnφ
Piezokeramick² snφmaΦ s malou sm∞rovou citlivostφ, umφst∞n² v bloku zß₧ehovΘho motoru a m∞°φcφ jeho hluk, vyvolßvan² pr∙b∞hem spalovßnφ. Signalizuje vznik detonaΦnφho spalovßnφ, charakterizovanΘho prudk²m r∙stem tlaku, kterΘ p°i delÜφm p∙sobenφ m∙₧e poÜkodit motor. ╚idlo je spojeno s elektronickou °φdicφ jednotkou motoru, kterß omezφ p°edstih zß₧ehu a zabrßnφ vzniku klepßnφ. Pou₧itφ vφce Φidel klepßnφ, nap°. u ka₧dΘho vßlce, umo₧≥uje selektivnφ regulaci zapalovßnφ ka₧dΘho vßlce podle jeho okam₧it²ch provoznφch podmφnek. Motor s Φidlem klepßnφ m∙₧e spalovat i palivo ni₧Üφho oktanovΘho Φφsla, jemu₧ se trvale p°izp∙sobφ p°edstih zß₧ehu, pon∞kud se ovÜem snφ₧φ v²kon.
╚ßst karoserie nebo nosnΘ struktury automobilu, nejΦast∞ji v p°φdi a zßdi, navr₧enß tak, aby se p°i nßrazu jeho energie alespo≥ zΦßsti zma°ila deformacφ jednotliv²ch prvk∙. Co nejv∞tÜφ ·Φinnosti se dosahuje jejich vhodn²m tvarem a profily navrhovan²mi poΦφtaΦov²mi metodami za pomoci simulace p∙sobφcφch vn∞jÜφch sil. V²sledek se ov∞°uje tzv. bariΘrovou zkouÜkou vozidla, pop°. dalÜφmi nßrazov²mi zkouÜkami. U modernφch automobil∙ je deformaΦnφmi z≤nami obklopen cel² prostor pro cestujφcφ, aby v n∞m byli dostateΦn∞ chrßn∞ni nejen p°i nejΦast∞jÜφch nßrazech zep°edu a zezadu, ale i z boku, pop°. p°i p°evrßcenφ vozidla.
DeformaΦnφ z≤ny chrßnφ posßdku p°ed nßsledky nßrazu, nebo¥ zΦßsti absorobujφ jeho energii p°etvßrnou pracφ vhodn∞ tvarovan²ch a dimenzovan²ch Φßstφ karoserie Φi rßmu vozu. Vzhledem k Φetnosti Φelnφch nßraz∙ je nejv²znamn∞jÜφ deformaΦnφ z≤na p°φd∞, jejφ₧ ·Φinnost se ov∞°uje tzv. bariΘrovou zkouÜkou. SkuteΦnß srß₧ka se simuluje nßrazem vozidla na betonov² blok rychlostφ asi 50 km/h. Nßrazem se sice znaΦn∞ deformuje p°φ∩ vozu, ale h°φdel volantu nesmφ proniknout do interiΘru vφc ne₧ o 127 mm a dve°e musφ jφt bez pou₧itφ nßstroj∙ otev°φt.
LepÜφ simulacφ je vzßjemn² Φelnφ nßraz dvou proti sob∞ jedoucφch vozidel, samoz°ejm∞ bez posßdky (mφsto nφ₧ jsou v nich figurφny - "Oska°i") a °φzen²ch poΦφtaΦem.
╚ast∞jÜφ ne₧ Φistß Φelnφ srß₧ka jsou nßrazy s p°esazenφm, p°i nich₧ deformaΦnφ sφly p∙sobφ mimo podΘlnou osu vozidla. Po°adavky na deformaΦnφ z≤ny, resp. jejich ·Φinnost jsou podobnΘ, prostor pro cestujφcφ musφ z∙stat co mo₧nß nepoÜkozen².#Card\T\T70.RTF,HydraulickΘ zdvihßtko
HydraulickΘ zdvihßtko
Ventilov² rozvod motoru vy₧aduje v∙li mezi jednotliv²mi Φßstmi, kterß se za provozu m∞nφ jednak jejich tepelnou rozta₧nostφ, jednak mechanick²m opot°ebenφm. Optimßlnφ nastavenφ v∙le je d∙le₧itΘ jak pro funkci rozvodu, tak pro hluk motoru - p°i p°φliÜ velkΘ v∙li se zvyÜuje opot°ebovßnφ vlivem nadm∞rn²ch dynamick²ch sil a rozvod je hluΦn², p°φliÜ malß v∙le se m∙₧e tepelnou dilatacφ souΦßstφ zcela vymezit, ventily nedosedajφ p°i uzav°enφ do sedel, net∞snφ a opalujφ se pronikajφcφmi hork²mi plyny. Proto se musφ v∙le rozvodu Φas od Φasu se°izovat. Tuto nutnost odstra≥ujφ hydraulickß zdvihßtka, sestßvajφcφ ze dvou do sebe zapadajφcφch dφl∙ odd∞l∞n²ch tlakov²m olejem z mazacφ soustavy motoru. Vzßjemnß poloha obou dφl∙ se m∞nφ a v∙le mezi nimi a dalÜφmi Φßstmi rozvodu se neustßle samoΦinn∞ vymezujφ. Nejnov∞jÜφ konstrukce vysokootßΦkov²ch motor∙ vÜak upouÜt∞jφ od hydraulick²ch zdvihßtek, nebo¥ zvyÜujφ setrvaΦnΘ hmoty. ZejmΘna u rozvod∙ OHC jsou tepelnΘ dilatace malΘ a problΘm opot°ebenφ se °eÜφ modernφmi materißly a jejich vhodn²m tepeln²m a povrchov²m zpracovßnφm. Zv∞tÜφ-li se nadm∞rn∞ v∙le, k Φemu₧ dochßzφ zpravidla a₧ po n∞kolika desφtkßch tisφc∙ kilometr∙, opot°ebovanΘ souΦßsti se vym∞nφ.
Pr∙°ez hydraulick²m zdvihßtkem samoΦinn∞ vymezujφcφm v∙le rozvodu. Mal² prostor mezi jeho dv∞ma souos²mi dφly je zapln∞n tlakov²m olejem z mazacφ soustavy motoru, kter² je rozpφnß, p°itlaΦuje vn∞jÜφ dφl k vaΦce a vnit°nφ k ventilu.
#Card\T\T75.RTF,HydropneumatickΘ pΘrovßnφ
HydropneumatickΘ pΘrovßnφ
V r. 1955 zavedl Citroδn poprvΘ hydropneumatickΘ pΘrovßnφ vyu₧φvajφcφ stlaΦitelnosti plynu. Pru₧icφ jednotka kulovitΘho tvaru, rozd∞lenß pru₧nou membrßnou, je v hornφ Φßsti napln∞na dusφkem a v dolnφ hydraulick²m olejem. Pohyb zßv∞sn²ch ramen kol se p°enßÜφ kapalinou na membrßnu a ta stlaΦuje plyn, jen₧ nahrazuje klasick² pru₧icφ prvek - kovovou nebo pry₧ovou pru₧inu. Vhodn²mi ventily v hydraulickΘ Φßsti se dß docφlit pot°ebnΘ tlumenφ kmit∙ a nenφ tak t°eba obvykl²ch zvlßÜtnφch tlumiΦ∙. Navφc lze dopln∞nφm soustavy vysokotlak²m Φerpadlem m∞nit objem kapaliny a podle pot°eby regulovat sv∞tlou v²Üku vozidla. Propojenφm hydraulick²ch soustav jednotliv²ch kol se dosahuje i stabilizaΦnφho ·Φinku potlaΦujφcφho naklßn∞nφ vozidla v podΘlnΘm i p°φΦnΘm sm∞ru a tak nenφ t°eba mechanick²ch stabilizßtor∙.
Pion²rem v²voje hydropneumatickΘho pΘrovßnφ je automobilka Citroδn. Pou₧φvß je u v∞tÜiny sv²ch voz∙ s v²jimkou nejmenÜφch. Na kresb∞ je uspo°ßdßnφ pru₧icφch jednotek kol p°ednφ nßpravy McPherson (naho°e) a klikovΘ zadnφ nßpravy (dole) typu Xantia. KulovitΘ dφly jsou vlastnφ pru₧icφ jednotky, jejich₧ vnit°ek je rozd∞len pru₧nou membrßnou odd∞lujφcφ pru₧icφ mΘdium (plyn) od kapaliny p°enßÜejφcφ pohyb z jednΘ jednotky na druhou a p∙sobφcφ jako stabilizßtor.#Card\T\T80.RTF,Charakteristika motoru
Charakteristika motoru
Pr∙b∞h v²konu, toΦivΘho momentu, pop°. i m∞rnΘ spot°eby paliva v zßvislosti na otßΦkßch. ZjiÜ¥uje se na dynamometru (motorovΘ brzd∞) p°φm²m m∞°enφm toΦivΘho momentu, z n∞ho₧ se vypoΦφtßvß v²kon. M∞°φ-li se p°i plnΘm zatφ₧enφ, tj. p°i zcela otev°enΘ Ükrticφ klapce Φi jinΘm regulaΦnφm prvku, naz²vß se ·plnß charakteristika. Plochß k°ivka toΦivΘho momentu, jen₧ v ÜirokΘm rozp∞tφ otßΦek klesß jen mßlo pod maximßlnφ hodnotu, kterΘ zpravidla dosahuje p°i pom∞rn∞ nφzk²ch otßΦkßch, charakterizuje "pru₧n²" motor vhodn² pro b∞₧nΘ cestovnφ automobily. Naopak "tvrd²" motor s vysok²m m∞rn²m v²konem, vhodn² pro sportovnφ a zßvodnφ automobily, dosahuje maxima toΦivΘho momentu p°i dosti vysok²ch opßΦkßch, jeho hodnota vÜak v²razn∞ klesß s poklesem i vzr∙stem otßΦek - k°ivka toΦivΘho momentu je klenutß.
Charakteristika motoru znßzor≥uje graficky pr∙b∞h v²konu v kW (plnß Φßra) a toΦivΘho momentu v N.m (Φßrkovanß Φßra) na otßΦkßch motoru v min-1.#Card\T\T100.RTF,Katalyzßtor
Katalyzßtor
╚ßst v²fukovΘ soustavy modernφch motor∙, v nφ₧ se chemickou reakcφ sni₧uje obsah Ükodlivin ve v²fukov²ch plynech. U zß₧ehov²ch motor∙ se pou₧φvajφ trojΦinnΘ katalyzßtory (mΘn∞ sprßvn∞ naz²vanΘ trojcestnΘ), sni₧ujφcφ obsah oxidu uhlφku (CO), uhlovodφk∙ (HC) a oxid∙ dusφku (NOx). P°edpokladem plnΘ ·Φinnosti katalyzßtoru je oh°ßtφ na provoznφ teplotu (asi 300 ░C), podmφnkou ₧ivotnosti pou₧φvßnφ bezolovnatΘho benzinu.
V katalyzßtoru dochßzφ k dodateΦnΘmu spalovßnφ v²fukov²ch plyn∙ a tφm ke sni₧ovßnφ obsahu Ükodlivin v nich. PlßÜ¥ katalyzßtoru je z korozivzdornΘ oceli, odolßvajφcφ vysok²m teplotßm. Uvnit° je Φinnß Φßst vytvo°enß bu∩ z keramickΘho monolitu, nebo z bohat∞ zvln∞nΘ kovovΘ f≤lie, jejich₧ povrch je pokryt tenkou vrstvou aktivnφ lßtky vyvolßvajφcφ katalytick² ·Φinek, nejΦast∞ji platiny.
Dvojit² katalyzßtor vidlicovΘho motoru. T∞sn∞ p°ed nφm jsou ve v²fukovΘm potrubφ sondy lambda, m∞°φcφ obsah kyslφku ve v²fukov²ch plynech a sd∞lujφcφ jej °φdicφ jednotce vst°ikovacφ soustavy, kterß urΦuje mno₧stvφ vst°ikovanΘho paliva a tφm i slo₧enφ sm∞si.#Card\T\T105.RTF,Klikovß nßprava
Klikovß nßprava
Velmi rozÜφ°enß konstrukce nezßvislΘho zav∞Üenφ zadnφch kol voz∙ s p°ednφm pohonem. Kola jsou ulo₧ena na ramenech (v∞tÜinou vleΦen²ch), k²vajφcφch ve svisl²ch rovinßch kolem osy kolmΘ na podΘlnou osu vozidla. V celΘm zdvihu pΘrovßnφ se nem∞nφ postavenφ kol vzhledem k vozovce ani jejich rozchod. Ob∞ protilehlß ramena b²vajφ Φasto spojena torzn∞ poddajnou p°φΦkou nahrazujφcφ p°φΦn² zkrutn² stabilizßtor. V²jimeΦn∞ mß ka₧dΘ kolo jinou osu k²vßnφ (vzßjemn∞ jsou rovnob∞₧nΘ) a rozvor lev²ch a prav²ch kol vozidla nenφ stejn².
NejΦast∞ji pou₧φvanß konstrukce klikovΘ zadnφ nßpravy u voz∙ s p°ednφm pohonem. Ramena jsou spojena p°φΦkou blφ₧e osy k²vßnφ, kterß dφky poddajnosti v kroucenφ nahrazuje zΦßsti nebo zcela p°φΦn² zkrutn² stabilizßtor.#Card\T\T110.RTF,KotouΦovΘ brzdy
KotouΦovΘ brzdy
Technicky i funkΦn∞ dokonalejÜφ alternativa bubnov²ch brzd. P∙vodn∞ byly vyvinuty pro letadla (1939 Argus) a pozd∞ji pou₧ity u tank∙. Prototyp prvnφ kotouΦovΘ brzdy Girling m∞l anglick² v∙z Daimler v r. 1940, prvnφm sΘriov²m automobilem s kotouΦov²mi brzdami byl v r. 1946 Chrysler Imperial. Vlastnφ Φinnou Φßstφ je pom∞rn∞ tenk² kotouΦ pevn∞ spojen² s kolem a otßΦejφcφ se ve spß°e t°menu ulo₧enΘho na nßprav∞. Ve t°menu jsou pφstky kapalinovΘ soustavy, p°itlaΦujφcφ brzdovΘ oblo₧enφ ("destiΦky") na kotouΦ z boku, tedy ve sm∞ru jeho osy. Dφky malΘ tlouÜ¥ce se kotouΦ ve sm∞ru p∙sobφcφ sφly jen mßlo roztahuje vlivem tepla a proto m∙₧e b²t i v∙le mezi nφm a oblo₧enφm velmi malß, Φφm₧ se zkracuje reakce brzdy. BrzdovΘ kotouΦe modernφch voz∙ b²vajφ dutΘ, kanßlky mezi jejich st∞nami proudφ p∙sobenφm odst°edivΘ sφly vzduch a ochlazuje je.
P°ednostφ kotouΦovΘ brzdy je velkß Φinnß plocha a malß provoznφ v∙le. Na kresb∞ je °ez t°menem kotouΦovΘ brzdy (1), v n∞m₧ jsou posuvn∞ ulo₧eny kapalinou ovlßdanΘ pφstky (2), p°itlaΦujφcφ Φelisti s oblo₧enφm (3) ke kotouΦi (4) ve sm∞ru jeho osy. Vφce namßhanΘ brzdy (zpravidla p°ednφch kol) mφvajφ dutΘ kotouΦe chlazenΘ zevnit° proudφcφm vzduchem.#Card\T\T160.RTF,Miller∙v cyklus
Miller∙v cyklus
Princip vyvinut² v r. 1947 AmeriΦanem Ralphem Millerem pro pφstov² motor byl nejprve vyu₧it pro pomalub∞₧nΘ vzn∞tovΘ motory s konstantnφm Φasovßnφm ventil∙. K praktickΘmu vyu₧itφ u zß₧ehovΘho motoru spl≥ujφcφho dneÜnφ po₧adavky jej dovedla teprve Mazda a poprvΘ jej pou₧ila pro typ Xedos 9 (vidlicov² Üestivßlec 2x OHC, 2254 cm3, 155 kW/5300 min-1, 290 N.m/3700 min-1). Motor s Millerov²m cyklem (MMCM) pracuje jako "klasick²" Φty°dob² zß₧ehov² motor, mß ale zm∞n∞nou pracovnφ dobu p°i kompresi. Sacφ ventil se toti₧ zavφrß a₧ za dolnφ ·vratφ. Pφst se ji₧ pohybuje vzh∙ru, komprese nastßvß pozd∞ji a Φßst sm∞si se vracφ do sacφch kanßl∙. MenÜφ mno₧stvφ sm∞si sho°φ Φist∞ji a dokonaleji p°i zcela vyu₧itΘm expanznφm zdvihu. Schodek tlaku vyvolan² pozdnφm zav°enφm sacφho ventilu vyrovnßvß Lysholmovo dmychadlo, dodßvajφcφ vzduch s p°etlakem 0,93 baru, Φφm₧ se zlepÜuje pln∞nφ asi o 50% a rovn∞₧ pr∙b∞h spalovßnφ, na n∞m₧ se podφlφ i chlazenφ stlaΦenΘho vzduchu, je lepÜφ. P°ednost MMCM spoΦφvß v tzv. Atkinsonov∞ procesu, tj. zv∞tÜenφ expanznφho pom∞ru proti ·ΦinnΘmu kompresnφmu dφky pozdnφmu zavφrßnφ sacφho ventilu. Pro ·ΦinnΘ stlaΦenφ sm∞si se vyu₧φvß jen Φßst zdvihu pφstu, zatφmco energie p°i expanzi se zφskßvß p°i celΘm zdvihu. Pom∞r mezi pracφ zφskanou p°i expanzi a vynalo₧enou p°i kompresi je v∞tÜφ ne₧ u b∞₧nΘho zß₧ehovΘho motoru a v²sledkem je v∞tÜφ m∞rn² v²kon i toΦiv² moment. Pozd∞jÜφ zav°enφ sacφho ventilu a nφzk² kompresnφ pom∞r takΘ zabra≥ujφ velkΘmu nßr∙stu teploty p°i kompresi, co₧ zlepÜuje pln∞nφ, nebo¥ chladn∞jÜφ plyn mß vφc molekul paliva ne₧ kdyby byl p°i stejnΘm tlaku hork².
╪ez vidlicov²m Üestivßlcem Mazda se Φty°ventilov²m rozvodem 2x OHC, pracujφcφm s Millerov²m cyklem. Lysholmovo dmychadlo je ulo₧eno mezi ob∞ma °adami vßlc∙.
Kresba motoru Mazda s Millerov²m cyklem v ΦßsteΦnΘm °ezu nßzorn∞ odhaluje pohled do jeho ·trob na uspo°ßdßnφ rozvodu i konstrukci, ulo₧enφ a pohon Lysholmova dmychadla.
OznaΦenφ pou₧φvanΘ firmou Bosch pro digitßlnφ motormanagement zaveden² v roce 1979 a postupn∞ vyvφjen² v °ad∞ modifikacφ, jejich₧ spoleΦn²m znakem je integrovanß elektronickß regulace zapalovßnφ a vst°ikovßnφ paliva. Hlavnφ Φßstφ soustavy je samoΦinn² poΦφtaΦ s n∞kolika Φidly, °φdφcφ zapalovßnφ a vst°ikovßnφ v zßvislosti na otßΦkßch motoru, jeho zatφ₧enφ, teplot∞ a tlaku nasßvanΘho vzduchu, pop°. na dalÜφch provoznφch veliΦinßch. Provoznφ re₧im motoru je rozd∞len do mno₧stvφ bod∙ vznikl²ch kombinacφ r∙zn²ch otßΦek a zatφ₧enφ. Tento program je ulo₧en do pam∞ti poΦφtaΦe, jen₧ v zßvislosti na zm∞nßch vstupnφch ·daj∙, a to v pr∙b∞hu jedinΘ otßΦky klikovΘho h°φdele, kdy interpoluje hodnoty n∞kolika okolnφch bod∙ regulaΦnφho pole, nastavφ optimßlnφ p°edstih zß₧ehu a mno₧stvφ paliva i okam₧ik vst°iku.
ZkrßcenΘ oznaΦenφ novΘ generace vφce·Φelov²ch cestovnφch automobil∙ (multi purpose vehicle), naz²van²ch tΘ₧ velkoprostorovΘ. Objemn² interiΘr zpravidla dvouprostorovΘ karoserie je rozsßhle variabilnφ a umo₧≥uje zvolit podle p°epravnφho ·Φelu optimßlnφ uspo°ßdßnφ. Obvykle je urΦen a₧ pro sedm osob, s v²jimkou p°ednφch sedadel b²vajφ vÜak ostatnφ vyjφmatelnß, co₧ umo₧≥uje p°epravovat v∞tÜφ mno₧stvφ pop°. rozm∞rn∞jÜφch zavazadel. Sedadla mohou b²t i otoΦnß, tak₧e lze vnit°ek rychle zm∞nit v malou konferenΦnφ mφstnost, jφdelnu apod. MPV zabφrajφ zpravidla stejnou p∙dorysnou plochu jako b∞₧nΘ cestovnφ vozy, majφ vÜak v∞tÜφ u₧itn² prostor.
Vzorem pro ostatnφ v²robce MPV byl Renault Espace. V pop°edφ nejnov∞jÜφ typ ji₧ ΦtvrtΘ generace z roku 1996, v pozadφ jeho p°edch∙dci.
Renault zφskal prvenstvφ i mezi v²robci velkoprostorov²ch voz∙ ni₧Üφ t°φdy. Jeho ScΘnic z pestrΘ typovΘ °ady MΘgane nabφzφ v nevelkΘ karoserii obdivuhodn² prostor pro p∞t cestujφcφch, navφc umo₧≥ujφcφ mno₧stvφ variant uspo°ßdßnφ pro p°epravu osob i zavazadel.
Novinkou mezi velkoprostorov²m vozy ni₧Üφ t°φdy je nekonvenΦn∞ °eÜen² Mercedes-Benz A.#Card\T\T185.RTF,Multi-link
Multi-link
RozÜφ°enΘ obecnΘ oznaΦenφ tzv. vφceprvkov²ch nßprav, zpravidla zadnφch s nezßvisle zav∞Üen²mi koly. Ka₧dΘ kolo je zav∞Üeno na n∞kolika tuh²ch ramenech, Φasto prostorov∞ uspo°ßdan²ch a zakotven²ch na karoserii Φi rßmu vozu. DΘlky jednotliv²ch ramen a jejich vzßjemnΘ polohy jsou navr₧eny tak, aby se p°i propΘrovßnφ kol v celΘm zdvihu bu∩ nem∞nila jejich poloha vzhledem k vozovce, nebo aby p°edem p°esn∞ definovanΘ zm∞ny p°ispφvaly ke zlepÜenφ jφzdnφch vlastnostφ a stability vozidla nap°. zm∞nou p°φklonu kol Φi jejich sbφhavosti, jφ₧ se vyvolßvß tzv. pasivnφ °φzenφ nßpravou.
Vφceprvkovß zadnφ nßprava Mercedes-Benz mß ka₧dΘ kolo zav∞Üeno na p∞ti prostorov∞ uspo°ßdan²ch ramenech. Jejφ kinematika zaruΦuje optimßlnφ polohu kol v celΘm rozp∞tφ zdvihu p°i propΘrovßnφ.
Nepohßn∞nß zadnφ kola vφceprvkovΘ nßpravy Honda jsou zav∞Üena na rozvidlen²ch hornφch ramenech a dvou nestejn∞ dlouh²ch vzßjemn∞ rovnob∞₧n²ch dolnφch ramenech, z nich₧ kratÜφ p°ednφ je spojeno s podΘlnou vzp∞rou zachycujφcφ suvnΘ sφly.
Vφceprvkovß zadnφ nßprava vozu Porsche Carrera mß ramena i celou nßpravnici z hlinφkovΘ slitiny.#Card\T\T205.RTF,Nep°φmΘ vst°ikovßnφ paliva
Nep°φmΘ vst°ikovßnφ paliva
Zp∙sob p°φpravy sm∞si vst°ikovßnφm paliva mimo spalovacφ prostor motoru. U zß₧ehov²ch motor∙ se palivo vst°ikuje bu∩ do jedinΘho mφsta spoleΦnΘ komory sacφho potrubφ (tzv. centrßlnφ nebo jednobodovΘ vst°ikovßnφ), nebo do sacφch kanßl∙ jednotliv²ch vßlc∙ (tzv. vφcebodovΘ vst°ikovßnφ, a to bu∩ souΦasnΘ pro vÜechny vßlce, nebo postupnΘ v po°adφ zapalovßnφ jednotliv²ch vßlc∙). U vzn∞tov²ch motor∙ se palivo vst°ikuje bu∩ do p°edkom∙rek nebo do vφrov²ch kom∙rek. V p°edkom∙rce se palivo ΦßsteΦn∞ smφÜenΘ se vzduchem vznφtφ, ho°φcφ ΦßsteΦky vstupujφ mal²mi otvory do hlavnφho spalovacφho prostoru, kde se dokonΦφ spalovßnφ. Vφrovß kom∙rka mß p°ibli₧n∞ kulovit² tvar a je spojena s hlavnφm spalovacφm prostorem tangencißlnφm kanßlkem v∞tÜφho pr∙°ezu. Jφm se p°i kompresnφm zdvihu vtlaΦuje v∞tÜφ Φßst nasßtΘho vzduchu do kom∙rky, v nφ₧ prudce vφ°φ a lΘpe se mφsφ s palivem. Na poΦßtku expanznφho zdvihu sm∞s proudφ kanßlkem do spalovacφho prostoru, kde se jeÜt∞ lΘpe promφsφ a sho°φ. P°ednostφ vst°ikovßnφ do vφrovΘ kom∙rky je vyÜÜφ ·Φinnost, nev²hodou tvrdÜφ a hluΦn∞jÜφ b∞h motoru.
1. U zß₧ehov²ch motor∙ s nep°φm²m vst°ikovßnφm se palivo rozpraÜuje vst°ikovaΦem do sacφho kanßlu t∞sn∞ p°ed ventil a zde se mφsφ se vzduchem.
2. Dva nejΦast∞jÜφ zp∙soby nep°φmΘho vst°ikovßnφ paliva u vzn∞tov²ch motor∙ - vlevo do vφrovΘ kom∙rky, vpravo do p°edkom∙rky. Spalovacφ prostory vhodnΘho tvaru podporujφcφho vφ°enφ jsou vytvo°eny z v∞tÜφ Φßsti ve dn∞ pφstu.
3. ╪ez vφrovou kom∙rkou vzn∞tovΘho motoru. èikmo shora do nφ ·stφ vst°ikovaΦ, zprava do nφ zasahuje ₧havicφ svφΦka, nezbytnß pro usnadn∞nφ spouÜt∞nφ studenΘho motoru.#Card\T\T220.RTF,OHV
OHV
OznaΦenφ d°φve velmi rozÜφ°enΘho ventilovΘho rozvodu s ventily v hlav∞ vßlc∙ a vaΦkov²m h°φdelem po stran∞ v bloku motoru (z angl. over head valve). VaΦkov² h°φdel je pohßn∞n od klikovΘho h°φdele °et∞zem nebo ozuben²m soukolφm. Ventily ovlßdß zdvihßtky, rozvodov²mi tyΦkami a vahadly. P°ednostφ tohoto rozvodu je jednoduÜÜφ a lehΦφ konstrukce hlavy vßlc∙ a p°i °et∞zovΘm pohonu vaΦkovΘho h°φdele kratÜφ a lehΦφ °et∞z, Φasto nevy₧adujφcφ napφnßk. Nev²hodou proti rozvodu OHC je v∞tÜφ hmotnost souΦßstφ rozvodu, zejmΘna vykonßvajφcφch posuvn² vratn² pohyb. Nevyvß₧enΘ setrvaΦnΘ sφly omezujφ pou₧itφ tohoto rozvodu zpravidla na nep°φliÜ vysokootßΦkovΘ motory a proto u modernφch zß₧ehov²ch ustupuje rozvodu OHC a pou₧φvajφ ho jeÜt∞ jen n∞kterΘ vzn∞tovΘ motory.
ZjednoduÜenΘ znßzorn∞nφ rozvodu OHV. VaΦkov² h°φdel ulo₧en² ve spodnφ Φßsti bloku motoru ovlßdß ventily zdvihßtky, rozvodov²mi tyΦkami a vahadly.
Rozvod OHV se u modernφch zejmΘna zß₧ehov²ch motor∙ tΘm∞° nepou₧φvß. Na kresb∞ p°φklad vzn∞tovΘho vidlicovΘho motoru s dvouventilov²m rozvodem OHV a dv∞ma vaΦkov²mi h°φdeli v bloku. Jsou v rovin∞ osy klikovΘho h°φdele a ka₧d² ovlßdß sacφ i v²fukovΘ ventily jednΘ °ady vßlc∙.#Card\T\T225.RTF,OktanovΘ Φφslo
OktanovΘ Φφslo
Charakterizuje odolnost paliva zß₧ehov²ch motor∙ proti klepßnφ. ╚φm vyÜÜφ je toto Φφslo, tφm je palivo odoln∞jÜφ klepßnφ a snese nap°. vyÜÜφ kompresnφ pom∞r motoru. OktanovΘ Φφslo (a₧ 100) udßvß procentußlnφ obsah isooktanu C8H18 ve sm∞si s n-heptanem C7H16, je₧ se ve zkuÜebnφm motoru chovß stejn∞ jako zkouÜenΘ palivo. Isooktanu, velmi odolnΘmu klepßnφ, je p°id∞leno Φφslo 100, zatφmco klepßnφ velmi nßchyln² n-heptan mß oktanovΘ Φφslo 0. OktanovΘ Φφslo se stanovφ jednak tzv. v²zkumnou metodou, rozhodujφcφ pro klepßnφ p°i akceleraci, jednak tzv. motorovou metodou, urΦujφcφ vlastnosti paliva, resp. motoru p°i vysok²ch otßΦkßch.#Card\T\T250.RTF,Procon/ten
Procon/ten
Soustava vyvinutß automobilkou Audi a zvyÜujφcφ pasivnφ bezpeΦnost, zavednß do v²bavy jejφch voz∙ v r. 1987 (dnes vÜak ji₧ nepou₧φvanß). Podstatnou Φßstφ jsou t°i lana z uÜlechtilΘ oceli. Prvnφ je jednφm koncem zav∞Üeno na hornφm konci sloupku °φzenφ, v lanovodu vedeno kolem pevnΘho zßv∞su na karoserii, obepφnß zadnφ konec p°evodovky a druh²m koncem je upevn∞no na karoserii. DalÜφ dv∞ lana vedou paraleln∞ s prvnφm od konce p°evodovky kolem kotevnφch zßv∞s∙ na karoserii k navφjeΦ∙m bezpeΦnostnφch pßs∙ p°ednφch sedadel. P°i velkΘm Φelnφm nßrazu se motor s p°evodovkou a zßv∞sem lan na nφ posune vzad vzhledem ke karoserii. Prvnφ lano se napne a p°itßhne hornφ Φßst sloupku °φzenφ i s volantem k p°φstrojovΘ desce, co₧ umo₧≥uje deformaΦnφ Φlen h°φdele volantu. DalÜφ dv∞ lana napnou bezpeΦnostnφ pßsy. Posunutφ volantu znaΦn∞ omezuje nebezpeΦφ zran∞nφ hlavy °idiΦe a sni₧uje zatφ₧enφ upoutan²ch osob p°i nalehnutφ do pßs∙, kterΘ m∙₧e zp∙sobit sekundßrnφ poran∞nφ. Pr∙b∞h pohybu jednotliv²ch Φßstφ a napφnßnφ lan je p°edem naprogramovßn a tato Φinnost je zak≤dovßna v nßzvu soustavy - programmed contraction/tension.
Hlavnφ Φßsti a znßzorn∞nφ funkce soustavy procon/ten. 1 - ocelovΘ lano zav∞ÜenΘ jednφm koncem na hornφ Φßsti sloupku °φzenφ (2), v lanovodu vedenΘ jako na kladce kolem pevnΘho zßv∞su na karoserii (3), obepφnajφcφ zadnφ konec p°evodovky (4) a druh²m koncem upevn∞nΘ na karoserii (5). DalÜφ dv∞ lana (6) vedou paraleln∞ s prvnφm od konce p°evodovky kolem kotevnφch zßv∞s∙ na karoserii k navφjeΦ∙m bezpeΦnostnφch pßs∙ (7). P°i t∞₧kΘm Φelnφm nßrazu se motor s p°evodovkou posune vzad vzhledem ke karoserii (8) a tφm se posune i zßv∞s lan na p°evodovce. Prvnφ lano se napne a ve zlomku sekundy p°itßhne hornφ Φßst sloupku °φzenφ i s volantem k p°φstrojovΘ desce (9), co₧ umo₧≥uje deformaΦnφ Φlen h°φdele volantu (10). DalÜφ dv∞ lana napnou bezpeΦnostnφ pßsy.#Card\T\T270.RTF,P°φmΘ vst°ikovßnφ paliva
P°φmΘ vst°ikovßnφ paliva
U modernφch zß₧ehov²ch i vzn∞tov²ch motor∙ stßle Φast∞ji pou₧φvan² zp∙sob tvorby sm∞si vst°ikovßnφm paliva p°φmo do spalovacφho prostoru. V²hodou proti nep°φmΘmu vst°ikovßnφ je vyÜÜφ ·Φinnost dφky menÜφm ztrßtßm proud∞nφm, zejmΘna u vzn∞tov²ch motor∙. RychlejÜφ pr∙b∞h spalovßnφ, resp. prudÜφ vzr∙st tlaku ve spalovacφm prostoru vÜak zp∙sobuje tvrdÜφ a hluΦn∞jÜφ b∞h a proto se motory s p°φm²m vst°ikovßnim donedßvna pou₧φvaly jen v u₧itkov²ch vozidlech. Dφky soustavnΘmu v²voji se poda°ilo tento problΘm uspokojiv∞ vy°eÜit (nap°. tvarem spalovacφho prostoru, zΦßsti vytvo°enΘho ve dn∞ pφstu, pop°. rozd∞lenφm mno₧stvφ vst°ikovanΘho paliva do dvou postupn²ch dßvek), a tyto motory pronikajφ i do cestovnφch automobil∙. P°φmΘ vst°ikovßnφ vy₧aduje v∞tÜφ vst°ikovacφ tlaky, tyto motory vÜak vynikajφ nφzkou spot°ebou paliva.
U zß₧ehov²ch motor∙ se palivo vst°ikuje do spalovacφho prostoru zΦßsti vytvo°enΘho v pφstu. Blφzko ·stφ vst°ikovacφ trysky se umφs¥uje zapalovacφ svφΦka. Na snφmku uspo°ßdßnφ u pokusnΘho motoru Volkswagen IRVW - Futura.
U vzn∞tov²ch motor∙ se palivo vst°ikuje rovn∞₧ do spalovacφho prostoru, kter² vÜak je p°evß₧n∞ v pφstu. Na kresb∞ je tzv. toroidnφ spalovacφ prostor excentricky umφst∞n² ve dn∞ pφstu, intenzivn∞ podporujφcφ vφ°enφ vzduchu, do n∞ho₧ se vst°ikuje palivo.#Card\T\T275.RTF,Quattro
Quattro
Soustava trvalΘho pohonu vÜech kol vyvinutß automobilkou Audi pro cestovnφ vozy, poprvΘ zavedenß v roce 1980 u sΘriovΘho sportovnφho typu Audi Quattro. Prvnφ konstrukce m∞ly mezinßpravov² diferencißl i diferencißl zadnφ nßpravy s ruΦn∞ ovlßdan²mi zßv∞ry pro zlepÜenφ trakΦnφch schopnostφ za zvlßÜ¥ nep°φzniv²ch adheznφch podmφnek. Postupn² v²voj tΘto soustavy p°inesl dalÜφ zlepÜenφ zavedenφm samosvorn²ch diferencißl∙ a samoΦinn²ch elektronicky °φzen²ch zßv∞r∙. NejrozÜφ°en∞jÜφ je Üroubov² diferencißl Torsen, pou₧φvan² bu∩ jako mezinßpravov², nebo u nejv∞tÜφho typu A8 pro zadnφ nßpravu. Nejnov∞jÜφ soustavy quattro se samoΦinn∞ p°izp∙sobujφ adheznφm podmφnkßm jednotliv²ch kol bez zßsahu °idiΦe, umo₧≥ujφ stßle optimßlnφ vyu₧φvßnφ trakΦnφch schopnostφ vozu a usnad≥ujφ jeho bezpeΦnΘ ovlßdßnφ.
SpoleΦn²m znakem vÜech v²vojov²ch stup≥∙ soustav Audi quattro je trval² pohon vÜech kol. LiÜφ se jen n∞kter²mi konstrukΦnφmi porvky, zejmΘna diferencißly, a postupn²m sni₧ovßnφm nßrok∙ na °idiΦe. Nejnov∞jÜφ generace se samoΦinn∞ p°izp∙sobuje m∞nφcφm se provoznφm podmφnkßm zcela bez jeho zßsahu.#Card\T\T280.RTF,Rootsovo dmychadlo (kompresor)
Rootsovo dmychadlo (kompresor)
Mechanicky pohßn∞nΘ dmychadlo pro p°epl≥ovßnφ motoru. ╚inn²mi Φßstmi jsou dva rotory p°ipomφnajφcφ tvarem piÜkoty, vzßjemn∞ do sebe zabφrajφcφ, kterΘ lze nahradit i ozuben²mi koly s velmi mal²m poΦtem zub∙. Rotory se otßΦejφ ve sk°φni se st∞nami tvaru dvou vzßjemn∞ navazujφcφch rotaΦnφch vßlcov²ch ploch, jejich synchronizaci zaruΦuje sp°a₧enφ ozuben²mi koly vn∞ sk°φn∞. V∙le mezi rotory i mezi nimi a st∞nami sk°φn∞ jsou velmi malΘ a tak se otßΦenφm rotor∙ dopravuje vzduch s pom∞rn∞ mal²mi ztrßtami. V²hodou tohoto dmychadla je dosti vysok² tlak ji₧ p°i mal²ch otßΦkßch, nev²hodou spot°eba Φßsti v²konu motoru k jeho pohonu, tedy opaΦnΘ vlastnosti ne₧ mß v²fukovΘ turbodmychadlo. Dmychadlo dostalo jmΘno po brat°φch Rootsov²ch, kte°φ takovΘ za°φzenφ vynalezli ji₧ v r. 1865, ale tehdy je pou₧φvali k Φerpßnφ vody.
SchΘma Rootsova dmychadla. Ve sk°φni (1) se protib∞₧n∞ otßΦejφ dva rotory (2) a ve sm∞ru Üipek dopravujφ vzduch.
Rotujφcφ pφsty Rootsova dmychadla mohou mφt i jin² tvar, oba vÜak stejn² a musφ mφt i stejnΘ otßΦky, ovÜem opaΦn²m smyslem.#Card\T\T285.RTF,╪φzenφ vÜemi koly
╪φzenφ vÜemi koly
Soustava sm∞rovΘho ovlßdßnφ automobilu natßΦenφm kol obou nßprav, zlepÜujφcφ jeho manΘvrovacφ vlastnosti a stabilitu jφzdy. ObvyklΘ ·strojφ °φzenφ p°ednφmi koly volantem je dopln∞no zpravidla elektromechanickou soustavou °φzenφ zadnφmi koly. NatßΦenφ p°ednφch a zadnφch kol je synchronizovßno, zadnφ kola se natßΦejφ podle programu elektronickΘ °φdicφ jednotky v zßvislosti na ·hlu a rychlosti natßΦenφ volantu, resp. p°ednφch kol a rychlosti jφzdy. P°i pomalΘ jφzd∞ (nap°. manΘvrovßnφ s vozidlem p°i parkovßnφ) se zadnφ kola natßΦejφ v opaΦnΘm smyslu ne₧ p°ednφ, Φφm₧ se zmenÜuje polom∞r zatßΦenφ. P°i rychlΘ jφzd∞, nap°. p°i vyh²bacφch manΘvrech (p°edjφ₧d∞nφ), se zadnφ kola natßΦejφ ve stejnΘm smyslu jako p°ednφ, Φφm₧ se vozidlo stabilizuje, nebo¥ se zmenÜuje jeho sm∞rovß v²chylka. P°i jφzd∞ do zatßΦky se podle jejφho charakteru nejprve zadnφ kola natoΦφ opaΦn∞ ne₧ p°ednφ a podpo°φ tendenci vozidla k zatßΦenφ, vzßp∞tφ se p°es neutrßlnφ polohu natoΦφ v opaΦnΘm smyslu a stabilizujφ pr∙jezd. ┌hel natoΦenφ zadnφch kol je pom∞rn∞ mal², zpravidla 2░ a₧ 6░ . P°i poruÜe soustavy se zadnφ kola samoΦinn∞ nastavφ do neutrßlnφ polohy a vozidlo se °φdφ jen p°ednφmi koly.
Soustava °φzenφ vÜech kol vozu Honda Prelude. P°ednφ kola se ovlßdajφ p°φmo volantem, zadnφ se natßΦejφ elektronicky °φzen²m mechanismem v zßvislosti na natoΦenφ p°ednφch kol, rychlosti otßΦenφ volantem a rychlosti jφzdy.#Card\T\T320.RTF,Se°idφtelnΘ tlumiΦe pΘrovßnφ
Se°iditelnΘ tlumiΦe pΘrovßnφ
TlumiΦe pΘrovßnφ se stßlou charakteristikou, zpravidla odpovφdajφcφ p°eva₧ujφcφm provoznφm podmφnkßm, vyhovujφ jen kompromisn∞ po₧adavk∙m na n∞ kladen²m. Zatφmco p°i rychlΘ jφzd∞ na kvalitnφ silnici jsou pro jφzdnφ vlastnosti, zejmΘna ovladatelnost a bezpeΦnost, ₧ßdoucφ "tvrdΘ" tlumiΦe, nßrok∙m na jφzdnφ komfort vyhovujφ tlumiΦe "m∞kkΘ". Tyto protich∙dnΘ po₧adavky spl≥ujφ jen tlumiΦe s prom∞nnou charakteristikou. Ta se m∞nφ bu∩ samoΦinnou n∞kolikastup≥ovou nebo plynulou elektronickou regulacφ °φzenou poΦφtaΦem podle okam₧it²ch provoznφch podmφnek (rychlost jφzdy, stav vozovky, naklßn∞nφ vozidla), nebo podle pot°eby zßsahem °idiΦe. V obou p°φpadech vy₧adujφ tlumiΦe p°φdavnΘ regulaΦnφ za°φzenφ. JednoduÜÜφ a levn∞jÜφ tlumiΦe m∞nφ dφky konstrukΦnφm ·pravßm charakteristiku v zßvislosti na poloze Φinn²ch Φßstφ bez p°φdavn²ch regulaΦnφch prvk∙.
Kresba se°iditelnΘho tlumiΦe pΘrovßnφ v °ezu. Pφstnice i elektromagnetick² ventil jsou vestav∞ny do tlumiΦe a kabel je vyveden pφstnicφ k °φdicφ jednotce. Zevn∞ ani rozm∞ry se takov² tlumiΦ neliÜφ od b∞₧nΘho nese°iditelnΘho a je proto vhodn² pro ka₧d² podvozek.
SchΘma podvozku se se°iditeln²mi tlumiΦi pΘrovßnφ. 1 - elektronickß °φdicφ jednotka, 2 - Φidlo svislΘho zrychlenφ, 3 - tlumiΦ s elektromagnetick²mi ventily, 4 - Φidlo brzd, 5 - Φidlo rychlosti zatßΦenφ a rychlosti natßΦenφ volantu, 6 - Φidlo rychlosti vozidla, 7 - spφnaΦe a signalizace na p°φstrojovΘ desce. ╪idiΦ m∙₧e nastavit bu∩ samoΦinnou regulaci, nebo zvolit tzv. sportovnφ nastavenφ tlumiΦ∙ s "tvrdÜφ" charakteristikou pro tempertamentnφ rychlou jφzdu s Φast²mi dynamick²mi zm∞nami.#Card\T\T325.RTF,Spalovßnφ chudΘ sm∞si
Spalovßnφ chudΘ sm∞si
K ·plnΘmu spßlenφ 1 kg benzinu je t°eba asi 14,5 kg vzduchu. Tomuto tzv. stechiometrickΘmu pom∞ru vzduchu a paliva odpovφdß "vzduchovΘ Φφslo" lambda = 1. Je-li lambda menÜφ ne₧ 1, je sm∞s "bohatß", je-li v∞tÜφ ne₧ 1, je sm∞s "chudß". VysokΘho toΦivΘho momentu a klidnΘho b∞hu motoru se dosahuje s bohatou sm∞sφ, ale za cenu vyÜÜφ m∞rnΘ spot°eby paliva a vetÜφho obsahu CO a HC ve v²fukov²ch plynech. P°φzniv∞jÜφho slo₧enφ v²fukov²ch plyn∙ se naopak dosahuje s chudÜφ sm∞sφ. Vzßjemn∞ si odporujφcφ po₧adavky uspokojiv∞ °eÜφ novΘ motory schopnΘ spalovat chudΘ sm∞si (tzv. lean-burn) bez nep°φzniv²ch vliv∙ na v²kon a dalÜφ provoznφ vlastnosti. Toho se dosahuje optimalizacφ spalovacφho procesu, resp. spalovacφho prostoru, a r∙zn²mi vn∞jÜφmi konstrukΦnφmi opat°enφmi, jako je nap°. vytvo°enφ intenzivnφho vφru zaruΦujφcφho dobrΘ promφsenφ paliva se vzduchem. Motory, spalujφcφ chudΘ sm∞si (lambda a₧ 1,4), se vyznaΦujφ nφzk²mi emisemi Ükodlivin ve v²fukov²ch plynech a p°φznivou spot°ebou paliva bez ·jmy v²konov²ch parametr∙, ale pro spln∞nφ p°φsn²ch emisnφch p°edpis∙ takΘ vy₧adujφ katalyzßtor.#Card\T\T340.RTF,Tempomat(tempostat)
Tempomat (tempostat)
Jedna z funkcφ elektronickΘ regulaΦnφ soustavy motoru, udr₧ujφcφ p°edem zvolenou stßlou rychlost jφzdy nezßvisle na jφzdnφch odporech. Zpravidla p∙sobφ p°i rychlostech vyÜÜφch ne₧ 40 km/h, kterΘ lze nastavit v plynulΘm rozp∞tφ. Podle signßl∙ Φidla rychlosti, resp. ·daje rychlom∞ru reguluje dodßvku paliva bez zßsahu °idiΦe, tj. samoΦinn∞ p°idßvß nebo ubφrß "plyn", pop°. v kombinaci se samoΦinnou p°evodovkou °adφ vhodnΘ rychlostnφ stupn∞ tak, aby motor b∞₧el pokud mo₧no stßle v optimßlnφm re₧imu. ╪idiΦ m∙₧e kdykoli ovlivnit Φinnost tempomatu zm∞nou zvolenΘ stßlΘ rychlosti, nebo jej vypnout. P°i stlaΦenφ akcelerßtoru vozidlo zrychluje, po jeho uvoln∞nφ se zase rychlost snφ₧φ na p°edem zvolenou. Tempomat se vy°adφ z Φinnosti p°i ka₧dΘm zabrzd∞nφ.
Tempomat se ovlßdß zpravidla pßΦkou pod volantem nebo spφnaΦi na n∞m v blφzkosti jeho v∞nce v bezprost°ednφ blφzkosti prst∙ °idiΦe.#Card\T\T345.RTF,Tiptronic
Tiptronic
OznaΦenφ p°φdavnΘho za°φzenφ °φdicφ soustavy samoΦinnΘ p°evodovky, vyvinutΘho firmou Porsche a v r∙zn²ch variantßch pou₧φvanΘho i jin²mi automobilkami. Umo₧≥uje bu∩ pln∞ vyu₧φvat samoΦinnΘ °azenφ, nebo ponechat °idiΦi rozhodnutφ o zm∞n∞ rychlostnφho stupn∞ podle jφzdnφ situace. Volicφ pßka p°evodovky se v poloze "D" (p°i nφ₧ se samoΦinn²m °azenφm vyu₧φvajφ vÜechny stupn∞) p°esune do zvlßÜtnφho v²°ezu v kulise a krßtk²mi pohyby ze st°ednφ polohy vp°ed nebo vzad se °adφ postupn∞ vyÜÜφ, resp. ni₧Üφ stupn∞ podle v∙le °idiΦe, zpravidla p°i otßΦkßch vyÜÜφch ne₧ p°i samoΦinnΘm °azenφ, Φφm₧ se zlepÜuje akcelerace. Elektronickß °φdicφ jednotka p°evodovky p°itom znemo₧≥uje nevhodnΘ °azenφ, kterΘ by mohlo zp∙sobit poÜkozenφ motoru (p°ekroΦenφm dovolen²ch otßΦek) Φi ztrßtu stability vozu. Pokud chce °idiΦ za°adit ni₧Üφ stupe≥ p°i p°φliÜ vysok²ch otßΦkßch, °φdicφ jednotka p°evodovky °azenφ neumo₧nφ a uvolnφ je a₧, klesnou-li otßΦky pod stanovenou mez.
SamoΦinnß p°evodovka Porsche se dv∞ma systΘmy °azenφ. Je-li volicφ pßka v levΘm v²°ezu kulisy (vlevo dole), °adφ se samoΦinn∞ podle nastavenΘ polohy. P°esune-li se z polohy "D" vpravo, krßtk²mi pohyby vp°ed se postupn∞ °adφ vyÜÜφ stupn∞, pohyby vzad ni₧Üφ stupn∞. Zvolen² stupe≥ z∙stßvß trvale za°azen nezßvisle na provoznφm re₧imu, zm∞nφ se a₧ dalÜφm pohybem pßky. Uvnit° stupnice rychlom∞ru je sv∞telnß indikace zvolenΘho programu, resp. za°azenΘho stupn∞ p°i vyu₧φvßnφ Tiptroniku.
Nejnov∞jÜφ verze Tiptroniku se ovlßdß tlaΦφtky p°φmo na volantu. ╪idiΦ jej m∙₧e stßle dr₧et ob∞ma rukama, co₧ je z bezpeΦnostnφho hlediska zvlßÜt∞ ₧ßdoucφ p°i velmi rychlΘ jφzd∞.#Card\T\T350.RTF,Torsen
Torsen
Nßzev samosvornΘho ÜnekovΘho (ÜroubovΘho) diferencißlu, vyvinutΘho a vyrßb∞nΘho americkou firmou Gleason, odvozen² z jeho charakteristickΘ vlastnosti - citlivosti na zm∞ny hnacφho momentu (torque-sensing). Funkce tohoto diferencißlu, poprvΘ pou₧itΘho poΦßtkem osmdesßt²ch let u voz∙ Audi a Lancia s pohonem vÜech kol, vyu₧φvß vlastnostφ ÜnekovΘho p°evodu, jen₧ m∙₧e p°enßÜet toΦiv² moment ze Üneku na ÜnekovΘ kolo, ale nikoli naopak. U diferencißlu Torsen jsou Üneky planetov²mi koly, kde₧to satelity tvo°φ t°i dvojice Ünekov²ch kol malΘho pr∙m∞ru. Satelity tΘ₧e dvojice jsou vzßjemn∞ sp°a₧eny Φelnφmi koly s p°φm²mi zuby a ka₧d² zabφrß s jednφm planetov²m kolem. P°i p°φmΘ jφzd∞ a stejnΘ adhezi kol se otßΦφ diferencißl jako celek, otßΦky klece a obou planetov²ch kol jsou stejnΘ a na ka₧dΘ kolo se p°enßÜφ stejn² hnacφ moment. ZhorÜφ-li se adheze jednoho kola (nap°. vlivem menÜφho zatφ₧enφ nebo ni₧Üφho souΦinitele lp∞nφ mezi pneumatikou a vozovkou), nem∙₧e se protßΦet, pon∞vad₧ nenφ mo₧n² p°enos otßΦivΘho pohybu ze satelit∙ na planetovΘ kolo jako u Φelnφho nebo ku₧elovΘho diferencißlu. Dφky svornΘmu ·Φinku se ale zv∞tÜφ podφl hnacφho momentu p°ipadajφcφ na kolo s lepÜφ adhezφ. Naopak v zatßΦce ani zv²Üenß svornost neomezuje vyrovnßvacφ Φinnost diferencißlu a ob∞ kola se valφ po vozovce otßΦkami odpovφdajφcφmi jejich drßze. Svornost, resp. mechanickß ·Φinnost diferencißlu zßvisφ na geometrii ozubenφ ÜnekovΘho soukolφ a m∙₧e dosßhnout a₧ 90% (tedy mechanickß ·Φinnost 10%). Diferencißl Torsen se u₧φvß nejen jako nßpravov², ale i jako mezinßpravov².
Samosvorn² diferencißl Torsen se pou₧φvß bu∩ jako mezinßpravov², nebo pro zadnφ nßpravu (na kresb∞). SvornΘho ·Φinku se dosahuje t°enφm ve ÜroubovΘm ozubenφ planetov²ch kol a satelit∙. Dvojice satelit∙ jsou sp°a₧eny Φelnφmi koly s p°φm²m ozubenφm.#Card\T\T370.RTF,Variabilnφ rozvod
Variabilnφ rozvod
KonstrukΦnφ °eÜenφ ventilovΘho rozvodu umo₧≥ujφcφ zv²Üenφ v²konu a toΦivΘho momentu v co nejÜirÜφm rozp∞tφ otßΦek slad∞nφm pr∙b∞hu otevφrßnφ sacφch ventil∙ se zm∞nami pulzacφ v sacφm traktu. KonvenΦnφm rozvodem se toho nedß dosßhnout, pon∞vad₧ pr∙b∞h otevφrßnφ ventil∙ je dßn konstantnφm tvarem vaΦky. ZlepÜenφ p°inesly a₧ rozvody s prom∞nn²m Φasovßnφm ventil∙ natßΦenφm vaΦkovΘho h°φdele v∙Φi klikovΘmu, a to bu∩ dvoupolohov²m (nap°. Mercedes-Benz) nebo plynul²m (BMW). V obou p°φpadech se vÜak m∞nφ jen poΦßtek otevφrßnφ ventil∙ v zßvislosti na otßΦkßch nebo zatφ₧enφ motoru, zatφmco doba a pr∙b∞h otev°enφ z∙stßvajφ v d∙sledku konstantnφho profilu vaΦky stßlΘ. DalÜφ zlepÜenφ p°inesl variabilnφ rozvod Honda VTEC, ovlßdajφcφ ventily dv∞ma vaΦkami r∙zn²ch profil∙, elektrohydraulicky "p°epφnan²mi" a m∞nφcφmi nejen dobu otev°enφ ventilu, ale i jeho zdvih. AvÜak i tento rozvod umo₧≥uje jen dvoustup≥ovou zm∞nu. Zatφm nejdßl doÜel Rover s originßlnφ konstrukcφ variabilnφho rozvodu, jφ₧ realizoval teoretickou mo₧nost plynulΘ zm∞ny tvaru vaΦky. Slo₧it²m mechanismem se v pr∙b∞hu otßΦky vaΦkov²ch h°φdel∙ m∞nφ jejich ·hlovß rychlost, a Φasovßnφ ventil∙ urΦuje tzv. virtußlnφ vaΦka se spojit∞ prom∞nn²m profilem.
Variabilnφ rozvod Honda VTEC ovlßdß dvojice sacφch a v²fukov²ch ventil∙ v₧dy trojicemi vaΦek a trojicemi vahadel vzßjemn∞ propojovan²ch elektrohydraulicky ovlßdan²mi Φepy. V zßvislosti na otßΦkßch motoru se m∞nφ nejen doba otev°enφ ventil∙, ale i jejich zdvih.
SystΘm variabilnφho rozvodu vyvinut² firmou Porsche a pou₧φvan² i u motor∙ Audi m∞nφ vzßjemnΘ natoΦenφ vaΦkov²ch h°φdel∙ sacφch a v²fukov²ch ventil∙. VaΦkov² h°φdel v²fukov²ch ventil∙ (vlevo) je pohßn∞n p°φmo od klikovΘho h°φdele. S vaΦkov²m h°φdelem sacφch ventil∙ je sp°a₧en °et∞zem, na n∞j₧ p∙sobφ elektrohydraulick² napφnßk, m∞nφcφ vzßjemnΘ natoΦenφ obou h°φdel∙ a tak Φasovßnφ sacφch ventil∙.
Velmi komplikovan² variabilnφ rozvod Rover m∞nφ plynule nejen okam₧ik otevφrßnφ, ale i dobu otev°enφ sacφch ventil∙. Dosahuje se toho tzv. virtußlnφmi vaΦkami, realizovan²mi zm∞nou ·hlovΘ rychlosti d∞lenΘho vaΦkovΘho h°φdele v pr∙b∞hu jedinΘ otßΦky zvlßÜtnφm excentrick²m mechanismem jeho pohonu.
╚asovßnφ ventil∙ lze m∞nit takΘ natßΦenφm rozvodovΘho kola v∙Φi vaΦkovΘmu h°φdeli. Kolo je s nφm spojeno pouzdrem s vn∞jÜφmi p°φm²mi a vnit°nφmi Üroubov²mi drß₧kami. Axißln∞ posuvnΘ pouzdro je ovlßdßno hydraulicky na povel °φdicφ jednotky motoru v zßvislosti na otßΦkßch.#Card\T\T375.RTF,Variabilnφ sacφ potrubφ
Variabilnφ sacφ potrubφ
Charakteristiku motoru, resp. velikost toΦivΘho momentu a jeho pr∙b∞h v zßvislosti na otßΦkßch ovliv≥uje mj. dΘlka a pr∙°ez sacφho potrubφ. Obvykle mß sacφ potrubφ neprom∞nnΘ rozm∞ry a proto i charakteristika motoru m∙₧e b²t jen kompromisem uspokojujφcφm protich∙dnΘ po₧adavky na v²kon, pru₧nost i spot°ebu v co nejÜirÜφm rozp∞tφ provoznφch otßΦek. U modernφch motor∙ se stßle Φast∞ji pou₧φvß tzv. variabilnφ sacφ potrubφ, jeho₧ ·Φinnß dΘlka se samoΦinn∞ p°izp∙sobuje provoznφmu re₧imu (v zßvislosti na otßΦkßch a zatφ₧enφ motoru). Mß zpravidla dv∞ paralelnφ nebo na sebe navazujφcφ v∞tve, odd∞lenΘ klapkou nebo otoΦn²m Üoupßtkem. V oblasti ni₧Üφch otßΦek a menÜφch zatφ₧enφ proudφ nasßvan² vzduch delÜφm potrubφm, Φφm₧ se zvyÜuje toΦiv² moment. P°i vyÜÜφch otßΦkßch, kdy se po₧aduje i velk² v²kon, se aktivuje kratÜφ potrubφ v∞tÜφho pr∙°ezu, kterΘ klade proudφcφmu vzduchu menÜφ odpor.
Variabilnφ sacφ potrubφ Lancia m∞nφ ·Φinnou dΘlku otevφrßnφm nebo zavφrßnφm klapky odd∞lujφcφ jeho dv∞ v∞tve. Na kresb∞ vlevo proudφ vzduch kratÜφ v∞tvφ (oblast vyÜÜφch otßΦek), vpravo pak delÜφ v∞tvφ (p°i ni₧Üφch a st°ednφch otßΦkßch).
Porovnßnφ pr∙b∞hu toΦivΘho momentu (N.m) v zßvislosti na otßΦkßch (min-1) u tΘho₧ motoru s variabilnφm sacφm potrubφm (plnß k°ivka) a b∞₧n²m neprom∞nn²m potrubφm (Φßrkovanß k°ivka). V celΘm rozsahu otßΦek je toΦiv² moment vyÜÜφ, zvlßÜ¥ v²raznΘ je zv²Üenφ p°i ni₧Üφch a nejvyÜÜφch otßΦkßch.
U vidlicovΘho osmivßlce Audi se m∞nφ ·Φinnß dΘlka sacφho potrubφ natßΦenφm vßlcovitΘho Üoupßtka ovlßdanΘho elektromechanicky elektronickou °φdicφ jednotkou motoru.#Card\T\T385.RTF,Vφceventilov² rozvod
Vφceventilov² rozvod
SpoleΦnΘ oznaΦenφ ventilov²ch rozvod∙ s vφce ne₧ jednφm sacφm a jednφm v²fukov²m ventilem na ka₧d² vßlec. Pou₧φvajφ se zejmΘna u modernφch vysokov²konn²ch motor∙ pro zlepÜenφ pln∞nφ vßlc∙ a jejich vyplachovßnφ, resp. zrychlenφ v²m∞ny jejich nßpln∞, je₧ zßle₧φ na pr∙toΦn²ch pr∙°ezech kolem ventil∙, dan²ch jejich zdvihem a pr∙m∞rem. Velikost ventil∙ je omezena zejmΘna vrtßnφm vßlce, ΦßsteΦn∞ i tvarem spalovacφho prostoru a uspo°ßdßnφm ventil∙. V∞tÜφm poΦtem menÜφch ventil∙ se pr∙toΦn² pr∙°ez zv∞tÜφ, konstrukce rozvodu se tφm vÜak komplikuje. NejrozÜφ°en∞jÜφ je Φty°ventilov² rozvod (se dv∞ma sacφmi a dv∞ma v²fukov²mi ventily), ovlßdan²mi bu∩ jednφm nebo dv∞ma vaΦkov²mi h°φdeli. MΘn∞ obvykl² je t°φventilov² rozvod se dv∞ma sacφmi ventily. V²jimeΦn∞ se pou₧φvß (zejmΘna u zßvodnφch motor∙) p∞tiventilov² rozvod se t°emi sacφmi a dv∞ma v²fukov²mi ventily, jen₧ vÜak ji₧ p°inßÜφ pom∞rn∞ malΘ zlepÜenφ zv∞tÜenφm pr∙toΦn²ch pr∙°ez∙ za cenu znaΦnΘ konstrukΦnφ slo₧itosti a vyÜÜφ hmotnosti rozvodu, jako₧ i dra₧Üφ v²roby.
Hlava vßlc∙ °adovΘho zß₧ehovΘho Üestivßlce se Φty°ventilov²m rozvodem. Zapalovacφ svφΦky jsou ve v²hodnΘ poloze mezi Φtve°icemi ventil∙ co nejblφ₧e st°edu spalovacφho prostoru, tak₧e drßha plamene je krßtkß.
╚ty°ventilov² rozvod vzn∞tovΘho motoru s nep°φm²m vst°ikovßnφm paliva do p°edkom∙rky, umφst∞nΘ mezi Φtve°icemi ventil∙.
P∞tiventilov² rozvod se pou₧φvß u motor∙ sΘriov²ch motor∙ jen z°φdka. Jeho p°ednosti proti Φty°ventilovΘmu rozvodu nejsou v²raznΘ, je vÜak komplikovan∞jÜφ a v²robn∞ dra₧Üφ. Zatφmco dva v²fukovΘ ventily jsou uspo°ßdßny jako u Φty°ventilovΘho rozvodu ve spoleΦnΘ rovin∞ se vzßjemn∞ rovnob∞₧n²mi osami, t°i sacφ ventily musφ b²t uspo°ßdßny prostorov∞ - osa prost°ednφho je mimob∞₧nß s osami obou krajnφch.#Card\T\T405.RTF,Wat∙v p°φmovod
Watt∙v p°φmovod
T°φΦlenn² p∞tikloubov² mechanismus p°evzat² v upravenΘ podob∞ z konstrukce rozvodu parnφch stroj∙. Pou₧φvß se k ustavenφ v∞tÜinou tuh²ch nßprav automobil∙ v p°φΦnΘm, pop°. i podΘlnΘm sm∞ru jako alternativa jednoduÜÜφ panhardskΘ tyΦe. Nßprava je kloubov∞ spojena se st°edem kratÜφho prost°ednφho ramene, jeho₧ konce jsou zakotveny na odpru₧enΘ hmot∞ vozu - rßmu nebo karoserii - stejn∞ dlouh²mi delÜφmi v²kyvn²mi rameny. V celΘm zdvihu pΘrovßnφ se st°ed nßpravy pohybuje ve svislΘm sm∞ru, a to i kdy₧ se nßprava naklßnφ vzhledem ke karoserii vlivem nestejnΘho propΘrovßnφ jednotliv²ch kol.
Watt∙v p°φmovod je t°φΦlenn² mechanismus, v ideßlnφ podob∞ st°edov∞ soum∞rn². Jen tak zaruΦuje, ₧e p°i zm∞nßch polohy jeho ramen se st°ed pohybuje po p°φmce.
Watt∙v p°φmovod se dnes ji₧ z°φdka pou₧φvß k p°φΦnΘmu, pop°. i podΘlnΘmu ustavenφ nßprav, nebo¥ je pon∞kud slo₧it² a t∞₧k². Navφc ne v₧dy spl≥uje teoretickΘ p°edpoklady, nebo¥ z konstrukΦnφch d∙vod∙ se n∞kdy musφ modifikovat a nestejn∞ dlouhß krajnφ ramena zp∙sobujφ malΘ zm∞ny polohy nßpravy v p°φΦnΘm sm∞ru. Na kresb∞ je prßv∞ takovΘ zav∞Üenφ tuhΘ nßpravy, v podΘlnΘm sm∞ru vedenΘ dv∞ma dvojicemi ramen.#Card\T\T410.RTF,Zßv∞r diferencißlu
Zßv∞r diferencißlu
MechanickΘ za°φzenφ vy°azujφcφ z Φinnosti nßpravov² nebo mezinßpravov² diferencißl. Pou₧φvß se zejmΘna u terΘnnφch vozidel pro zv²Üenφ trakΦnφch schopnostφ za snφ₧enΘ adheze, resp. nestejnΘ adheze kol tΘ₧e nßpravy nebo kol p°ednφ a zadnφ nßpravy p°enosem celΘho hnacφho momentu na neprokluzujφcφ kola. NejΦast∞jÜφ konstrukcφ zßv∞ru je ozubcovß nebo lamelovß spojka mezi jednφm hnacφm h°φdelem nebo planetov²m kolem a klecφ diferencißlu, ovlßdanß zpravidla °idiΦem mechanicky, elektromechanicky nebo hydraulicky. U modernφch pohßn∞cφch soustav se zßv∞r diferencißlu aktivuje samoΦinn∞ p°i velkΘ zm∞n∞ adheznφch podmφnek signalizovan²ch elektronickΘ °φdicφ soustav∞ Φidly otßΦenφ kol.
Zßv∞r diferencißlu zpravidla propojφ hnacφ h°φdel jednoho kola nebo p°φsluÜnΘ planetovΘ kolo se sk°φnφ diferencißlu a tak ho zablokuje. Ob∞ kola nßpravy jsou pevn∞ spojeny a kterΘholi z nich m∙₧e p°enΘst pln² hnacφ moment na vozovku v p°φpad∞, ₧e druhΘ nemß dostateΦnou adhezi a p°i fungujφcφm diferencißlu by se protßΦelo.#Card\T\T120.RTF,Kyvadlovß ·hlovß nßprava
Kyvadlovß ·hlovß nßprava
Zdokonalenß konstrukce kyvadlovΘ nßpravy, dosti rozÜφ°enß u modernφch voz∙ pro zav∞Üenφ zadnφch pohßn∞n²ch kol. Ka₧dΘ kolo je na jedinΘm rozvidlenΘm rameni k²vajφcφm kolem osy svφrajφcφ s podΘlnou osou vozu ·hel v∞tÜφ ne₧ 0░ a menÜφ ne₧ 90░. P°i propΘrovßnφ se jen nepatrn∞ m∞nφ rozchod kol a stanovenφm optimßlnφ polohy osy k²vßnφ se dß dosßhnout p°esn∞ definovanΘ zm∞ny postavenφ kol, zlepÜujφcφ jφzdnφ vlastnosti vozu.
Kyvadlovß ·hlovß nßprava se neΦast∞ji pou₧φvß k zav∞Üenφ zadnφch kol, a¥ ji₧ pohßn∞n²ch (na kresb∞), nebo nepohßn∞n²ch. Ka₧dΘ kolo k²ve na rozvidlenΘm rameni kolem osy svφrajφcφ s podΘlnou osou vozu ·hel stanoven² tak, aby v rozsahu propΘrovßnφ dochßzelo k optimßlnφ zm∞n∞ postavenφ kol (zejmΘna jejich sklonu a sbφhavosti), p°ispφvajφcφ ke zlepÜenφ jφzdnφch vlastnostφ.#Card\T\T135.RTF,Lysholmovo dmychadlo
Lysholmovo dmychadlo (kompresor)
èroubovΘ dmychadlo pou₧φvanΘ u motoru s Millerov²m cyklem mß podstatn∞ v∞tÜφ ·Φinnost ne₧ Rootsovo dmychadlo, pon∞vad₧ na rozdφl od n∞j vzduch vnit°n∞ stlaΦuje. Jeho Φinn²mi Φßstmi jsou dva ÜroubovΘ h°φdele, jeden s vydut²mi a druh² s vypukl²mi boky. Oba h°φdele se nedot²kajφ ani vzßjemn∞, ani st∞n sk°φn∞, mezery mezi nimi jsou ale nepatrnΘ. Objem prostoru mezi Üroubov²mi plochami se zmenÜuje od vstupu do dmychadla k v²stupu z n∞j. Tφm se vzduch stlaΦuje a souΦasn∞ oh°φvß v zßvislosti na Φase, ale nezßvisle na otßΦkßch. SprßvnΘ teploty a tlaku pro optimßlnφ spalovßnφ se dosahuje dvojicφ chladiΦ∙ a jejich obtokov²m systΘmem. Dmychadlo je pohßn∞no °emenem od klikovΘho h°φdele otßΦkami a₧ 35 000 min-1, tak₧e dodßvß velkΘ mno₧stvφ vzduchu p°i kompaktnφ stavb∞. V²hodou mechanickΘho pohonu je tak°ka nezpo₧d∞nß reakce kompresoru na dynamickΘ zm∞ny, nev²hodou velkß technologickß nßroΦnost.#Card\T\T315.RTF,SouΦinitel odporu vzduchu
SouΦinitel odporu vzduchu
Bezrozm∞rnß veliΦina vyjad°ujφcφ aerodynamickΘ vlastnosti vozidla a v²znamn∞ ovliv≥ujφcφ odpor, kter² klade proudφcφmu vzduchu. Nem∞°φ se p°φmo, ale vypoΦφtßvß se z hodnot zm∞°en²ch v aerodynamickΘm tunelu. NejΦast∞ji se udßvß souΦinitel Φelnφho odporu (oznaΦovan² cx), nebo¥ urΦuje odpor v p°eva₧ujφcφm sm∞ru pohybu vozidla p°i b∞₧nΘ jφzd∞. U modernφch automobil∙ dosahuje hodnot i ni₧Üφch ne₧ 0,30. ╚φm aerodynamiΦt∞jÜφ je zßkladnφ t∞leso karoserie, tφm vφce ovliv≥ujφ cx vÜechny detaily, jako jsou vn∞jÜφ zp∞tnß zrcßtka, nßraznφky a dalÜφ v²stupky, velk² v²znam mß takΘ proud∞nφ vzduchu chladiΦem, motorov²m prostorem a pod vozem.
SouΦinitel Φelnφho odporu vzduchu vyjad°uje aerodynamickou kvalitu vozidla. Na levΘm snφmku mal² automobil s cx = 0,30, vpravo experimentßlnφ vozidlo s cx = 0,15.
SouΦinitel odporu vzduchu se stanovφ m∞°enφm v aerodynamickΘm tunelu. V n∞m lze p°imφsenφm vhodnΘho barviva do proudφcφho vzduchu zviditelnit proudnice a vizußln∞ posoudit aerodynamiku vozidla a odhalit mφsta, v nich₧ vznikß ne₧ßdoucφ turbulentnφ vφ°enφ.#Card\T\T360.RTF,Turbodmychadlo
Turbodmychadlo
ToΦiv² stroj nejΦast∞ji pou₧φvan² k p°epl≥ovßnφ spalovacφch motor∙. Jeho hlavnφmi Φßstmi jsou turbφna pohßn∞nß v²fukov²mi plyny a spojenß h°φdelem s dmychadlem dodßvajφcφm stlaΦen² vzduch do plnicφ soustavy motoru. Na rozdφl od mechanicky pohßn∞n²ch dmychadel (kompresor∙) nespot°ebovßvß k pohonu Φßst v²konu motoru, ale vyu₧φvß jinak ztracenΘ energie v²fukov²ch plyn∙. P°epl≥ovacφ tlak b²vß n∞kolik desetin kPa, v²jimeΦn∞ vφce ne₧ 1 kPa a reguluje se nejΦast∞ji obtokov²m ventilem na stran∞ turbφny, n∞kdy i na stran∞ dmychadla. Pro zv²Üenφ objemovΘ ·Φinnosti se mezi dmychadlo a motor za°azuje chladiΦ, v n∞m₧ se sni₧uje tepolota vduchu oh°ßtΘho stlaΦenφm. Pro potlaΦenφ ne₧ßdoucφho "turboefektu", tj. zpo₧d∞nΘ reakce turbodmychadla na p°idßnφ plynu, resp. prodlevy zv²Üenφ tlaku, se sni₧uje setrvaΦnß hmota zmenÜovßnφm pr∙m∞ru ob∞₧n²ch kol, umo₧≥ujφcφ zvyÜovat jejich otßΦky nez°φdka p°es 100 000 min-1.
V²fukovΘ turbodmychadlo je pohßn∞no v²fukov²mi plyny roztßΦejφcφmi kolo turbiny na spoleΦnΘm h°φdeli s lopatkov²m kolem dmychadla. Na kresb∞ turbodmychadla v °ezu je zcela naho°e komora ovladaΦe obtokovΘho ventilu, jφm₧ se reguluje plnicφ tlak.
Nov∞jÜφ konstrukce turbodnychadel majφ prom∞nnou geometrii turbφny, jφ₧ se dosahuje natßΦenφm lopatek. Tφm se rozÜi°uje mo₧nost regulace plnicφho tlaku, resp. zvyÜovßnφ ·Φinnosti v co nejÜirÜφm rozp∞tφ provoznφch otßΦek a zatφ₧enφ.#Card\T\T40.RTF,Desmodromick² rozvod
Desmodromick² rozvod
Ventilov² rozvod, u n∞ho₧ se ventily nejen otevφrajφ, ale i zavφrajφ vaΦkami. ╪eÜφ problΘm "odskakovßnφ" resp. nekontrolovatelnΘho zavφrßnφ ventil∙ vysokootßΦkov²ch motor∙ s konvenΦnφm rozvodem, u n∞ho₧ se ventily zavφrajφ pru₧inami.
Kdy₧ p°i extrΘmn∞ vysok²ch rychlostech p°ekonß setrvaΦnß sφla ventilu sφlu pru₧iny, ventil nesleduje tvar vaΦky. ProblΘm lze °eÜit i zesφlenφm pru₧iny, jφm₧ se vÜak zv∞tÜujφ pasivnφ odpory resp. v²kon pot°ebn² k pohonu rozvodu a sni₧uje se mechanickß ·Φinnost motoru.
SchΘma desmodromickΘho rozvodu. Pohyb ventilu ovlßdß p°i otevφrßnφ i zavφrßnφ vaΦka. SetrvaΦnΘ sφly tedy nemohou zp∙sobit "odskakovßnφ" ventilu od vaΦky jako u rozvodu, u n∞ho₧ ventil otevφrß vaΦka, ale zavφrß pru₧ina. U modernφch motor∙ se ji₧ nepou₧φvß, nebo¥ d∙slednΘ sni₧ovßnφ hmotnosti rozvodu sni₧uje i jeho setrvaΦnΘ sφly.#Card\T\T45.RTF,Ekonom∞r
Ekonom∞r
P°φstroj, informujφcφ °idiΦe o charakteru jφzdy z hlediska hospodßrnosti, resp. spot°eby paliva. JednoduÜÜφ p°φstroje reagujφ na podtlak v sacφm potrubφ a na stupnici nebo svφtiv²mi diodami signalizujφ hospodßrn² nebo nehospodßrn² re₧im jφzdy. Pracuje-li ekonom∞r jako pr∙tokom∞r, jeho₧ Φidlo m∞°φ mno₧stvφ paliva dodßvanΘho motoru, udßvß na stupnici p°φmo okam₧itou spot°ebu v l/100 km.#Card\T\T50.RTF,Fastback
Fastback
Z anglo-americkΘ hovorovΘ terminologie p°evzatΘ oznaΦenφ karoserie se spl²vajφcφ zßdφ, kterß se od konce st°echy plynule sni₧uje. Je-li v zßdi mφsto obvyklΘho vφka zavazadlovΘho prostoru celß v²klopnß st∞na (vΦetn∞ okna), oznaΦuje se takovß karoserie hatchback.
Typick²m p°edstavitelem automobil∙ se sp²vajφcφ zßdφ je Porsche 911.#Card\T\T55.RTF,G-dmychadlo
G-dmychadlo
Mechanicky pohßn∞nΘ spirßlnφ p°epl≥ovacφ dmychadlo, jeho₧ nßzev je odvozen od tvaru funkΦnφ Φßsti. Pou₧ila ho automobilka Volkswagen v polovin∞ osmdesßt²ch let u zß₧ehovΘho motoru vozu Polo a vyu₧ila tak princip patentovan² ji₧ v r. 1903 v USA. Ve dvoudφlnΘ sk°φni dmychadla jsou na ka₧dΘ stran∞ dv∞ spirßlovitΘ p°epß₧ky. Uvnit° tΘto nepohyblivΘ sk°φn∞ je v²tlaΦn² dφl dmychadla, jen₧ mß rovn∞₧ na obou stranßch po dvou spirßlovit²ch p°epß₧kßch zapadajφcφch do mezer mezi p°epß₧kami sk°φn∞. V²tlaΦn² dφl vyklonßvß krou₧iv² pohyb, ale neotßΦφ se. Mezi pevn²mi a pohybujφcφmi se p°epß₧kami na obou stranßch vznikajφ Φty°i pracovnφ komory, plynule "putujφcφ" ke st°edu dmychadla. V²tlaΦn² dφl je ulo₧en na v²st°ednΘm Φepu h°φdele pohßn∞nΘho dvojit²m klφnov²m °emenem od klikovΘho h°φdele motoru. Aby se neotßΦel, je ulo₧en jeÜt∞ na jednom v²st°ednφkovΘm h°φdeli, jen₧ je s hlavnφm sp°a₧en rovn∞₧ klφnov²m °emenem s p°evodov²m pom∞rem 1:1, tak₧e celß pohyblivß soustava tvo°φ paralelogram. Vzduch se nasßvß na vn∞jÜφ stran∞ sk°φn∞ a vytlaΦuje u jejφho st°edu p°es jaz²ΦkovΘ ventily. Proti dnes nejrozÜφ°en∞jÜφm konstrukcφm mß G-dmychadlo °adu p°ednostφ. P°edevÜφm nenφ namßhßno vysok²mi teplotami jako v²fukovΘ turbodmychadlo. Opracovßnφ jeho Φinn²ch Φßstφ nemusφ b²t tak p°esnΘ jako u Rootsova dmychadla a je tedy i levn∞jÜφ, nebo¥ jeho relativnφ rychlosti jsou malΘ, tak₧e mohla b²t pou₧ita nemazanß t∞sn∞nφ z bronzu s teflonov²m povlakem. DalÜφ p°ednostφ je, ₧e dφky pracovnφmu principu vznikajφ na sacφ stran∞ jen malΘ pulzace, nezvyÜujφcφ hladinu hluku motoru.
G-dmychadlo je pojmenovßno podle tvaru svΘ funkΦnφ Φßsti. Ve dvoudφlnΘ sk°φni (naho°e) jsou vytvo°eny celkem Φty°i pracovnφ komory, odd∞lenΘ spirßlovit²mi p°epß₧kami. Uvnit° sk°φn∞ krou₧φ v²tlaΦn² dφl dmychadla (vlevo dole), jen₧ mß rovn∞₧ spirßlovitΘ p°epß₧ky. Jeho pohyb vyvolßvß v²st°ednφkov² mechanismus pohßn∞n² klφnov²m °emenem od klikovΘho h°φdele motoru. Na obrßzku vpravo dole jsou oba h°φdele dmychadla s v²st°ednφky, p°esn∞ definujφcφ pohyb v²tlaΦnΘho dφlu, sp°a₧enΘ klφnov²m °emenem s p°evodem 1:1.
Pr∙°ez G-dmychadlem. 1 - vstup vzduchu do druhΘ pracovnφ komory, 2 - hnacφ h°φdel, 3 - vedenφ v²tlaΦnΘho dφlu, 4 - vstup vzduchu do prvnφ komory, 5 - v²tlaΦn² dφl.#Card\T\T60.RTF,Hatchback
Hatchback
Z anglo-americkΘ hovorovΘ terminologie p°evzatΘ oznaΦenφ dvouprostorovΘ karoserie s v²klopnou st∞nou ve spl²vajφcφ zßdi (hatch = poklop, padacφ dve°e).
ZejmΘna v ni₧Üφ a st°ednφ t°φd∞ cestovnφch voz∙ jsou oblφbenΘ dvouprostorovΘ karoserie s v²klopnou st∞nou ve spl²vajφcφ zßdi. Pat°φ k nim i èkoda Octavia.
V²klopnou zadnφ st∞nou hatchbacku je snadno p°φstupn² zavazadlov² prostor.#Card\T\T65.RTF,Hybridnφ pohon
Hybridnφ pohon
NekonvenΦnφ pohon automobilu soustavou spalovacφho a elektrickΘho motoru. Spalovacφ motor, b∞₧φcφ v ustßlenΘm re₧imu optimßlnφ spot°eby paliva i emisφ Ükodlivin, je sp°a₧en s generßtorem, dodßvajφcφm proud hnacφmu elektromotoru (pop°. elektromotor∙m u kol) a dobφjejφcφm akumulßtory. N∞kterΘ soustavy umo₧≥ujφ alternativnφ pohon jen elektromotorem, vhodn² nap°. ve m∞st∞, nebo i spalovacφm motorem nap°. p°i rychlejÜφ jφzd∞ na otev°enΘ silnici a vÜude tam, kde se vy₧aduje v∞tÜφ v²kon a nejsou tak p°φsnΘ po₧adavky na emise Ükodlivin.
Alternativou hybridnφho pohonu je Audi duo. P°i jφzd∞ mimo m∞sto je v∙z pohßn∞n spalovacφm motorem, v m∞st∞ pop°φpad∞ elektromotorem ulo₧en²m p°ed zadnφ nßpravou.
Hybridnφ soustava Toyota. Spalovacφ motor pohßnφ generßtor, jen₧ dodßvß proud elektromotoru na souosΘm h°φdeli. Ob∞ jednotky jsou sp°a₧eny s p°evodn²m ·strojφm Φlßnkov²m °et∞zem a odd∞leny spojkou. Podle pot°eby je vozidlo pohßn∞no bu∩ spalovacφm motorem, nebo elektromotorem, pop°. ob∞ma souΦasn∞, vy₧aduje-li se velk² v²kon.#Card\T\T85.RTF,Check-control
Check-control
Rozvoj elektroniky umo₧nil doplnit v²bavu automobilu kombinovan²m p°φstrojem s displejem na p°φstrojovΘ desce, plynule informujφcφm °idiΦe o funkcφch a stavu Φßstφ vozidla a jednotliv²ch prvk∙ jeho v²stroje d∙le₧it²ch z hlediska provozu a bezpeΦnosti. P°ed jφzdou i p°i nφ kontroluje nap°. mno₧stvφ motorovΘho oleje (Φasto "statick²" i "dynamick²" stav), chladicφ kapaliny i kapaliny v ost°ikovaΦi, jako₧ i funkce prvk∙ osv∞tlenφ.#Card\T\T90.RTF,ImobilizΘr
ImobilizΘr
ElektronickΘ za°φzenφ, zabezpeΦujφcφ vozidlo p°ed neoprßvn∞n²m pou₧itφm, resp. odcizenφm. Zpravidla blokuje obvod spouÜt∞Φe motoru, pop°. i jeho zapalovacφ a palivovou soustavu. Tyto funkce se aktivujφ Φipem, jeho₧ k≤d je zvolen v²hradn∞ pro ka₧dΘ vozidlo z milion∙ kombinacφ. U nejmodern∞jÜφch soustav je Φip integrovßn do klφΦku spφnacφ sk°φ≥ky, resp. zßmku °φzenφ, a k≤d se po ka₧dΘm spuÜt∞nφ motoru samoΦinn∞ obm∞≥uje, aby ho nebylo mo₧no odhalit a tak imobilizΘr vy°adit.#Card\T\T95.RTF,Jφzdnφ dosah
Jφzdnφ dosah
Drßha, kterou pln∞ zatφ₧enΘ motorovΘ vozidlo ujede s nßplnφ paliva v pevn∞ vestav∞n²ch nßdr₧φch za stejn²ch podmφnek jako p°i zjiÜ¥ovßnφ spot°eby paliva.#Card\T\T115.RTF,Kyvadlovß nßprava
Kyvadlovß nßprava
NejjednoduÜÜφ konstrukce nezßvislΘho zav∞Üenφ kol. Ka₧dΘ kolo je na jedinΘm p°φΦnΘm rameni k²vajφcφm ve svislΘ rovin∞ kolem vodorovnΘ podΘlnΘ osy. P°i propΘrovßnφ se m∞nφ nejen sklon kol, ale i jejich rozchod a proto se dnes tato nßprava nepou₧φvß, nebo¥ zm∞ny postavenφ kol nep°φzniv∞ ovliv≥ujφ jφzdnφ vlastnosti a stabilitu vozu.#Card\T\T125.RTF,Lambda sonda
Lambda sonda
ElektronickΘ Φidlo vyvinutΘ firmou Bosch, umφst∞nΘ ve v²fukovΘm potrubφ co mo₧nß nejblφ₧e motoru. Jeho keramickΘ t∞leso z oxidu zirkonu reaguje zm∞nami elektrickΘho nap∞tφ na obsah kyslφku ve v²fukov²ch plynech a podle jeho signßl∙ elektronickß °φdicφ jednotka motoru upravuje slo₧enφ sm∞si, resp. mno₧stvφ vst°ikovanΘho paliva. Nßzev tohoto Φidla je odvozen od °eckΘho pφsmene lambda, jφm₧ se oznaΦuje pom∞r paliva a vzduchu ve sm∞si. Je-li do v²fukovΘho potrubφ za°azen katalyzßtor pro snφ₧enφ obsahu Ükodlivin ve v²fukov²ch plynech, m∞l by b²t tento pom∞r roven 1, nebo¥ p°i hodnot∞ jen o mßlo ni₧Üφ se v²razn∞ zvyÜuje obsah oxid∙ dusφku (NOx) ve v²fukov²ch plynech a naopak je-li vyÜÜφ ne₧ 1, stoupß obsah oxidu uhlφku (CO).
Lambda sonda je elektrickΘ Φidlo zaÜroubovanΘ do v²fukovΘho potrubφ mezi motorem a katalyzßtorem, m∞°φcφ obsah kyslφku ve v²fukov²ch plynech.#Card\T\T130.RTF,Lichob∞₧nφkovß nßprava
Lichob∞₧nφkovß nßprava
RozÜφ°enß konstrukce nezßvislΘho zav∞Üenφ kol na dvojici nad sebou ulo₧en²ch nestejn∞ dlouh²ch p°φΦn²ch ramen v²kyvn∞ spojen²ch t∞hlicφ, s nφ₧ je pevn∞ spojen Φep kola. DΘlka ramen a jejich vzßjemnß poloha (zpravidla p°ibli₧n∞ rovnob∞₧nß) se volφ tak, aby v celΘm zdvihu kol tΘ₧e nßpravy p°i propΘrovßnφ se jejich teoretickΘ styΦnΘ body s vozovkou pohybovaly po kolmici k nφ, resp. aby se nem∞nil rozchod kol.
Lichob∞₧nφkovß nßprava dostala nßzev podle geometrie zav∞Üenφ kol - v pr∙m∞tu na svislou p°φΦnou rovinu tvo°φ spojnice zßv∞sn²ch bod∙ nestejn∞ dlouh²ch p°φΦn²ch ramen na karoserii a kloub∙ spojujφcφch je s t∞hlicφ lichob∞₧nφk. NejΦast∞ji jsou ob∞ ramena rozvidlenß, pop°. hornφ jednoduchΘ je dopln∞no Üikmou vzp∞rou. Na kresb∞ lichob∞₧nφkovß p°ednφ nßprava vozu s pohonem zadnφch kol.
ZvlßÜtnφ modifikacφ lichob∞₧nφkovΘ p°ednφ nßpravy je zav∞Üenφ kol na rozvidlen²ch dolnφch ramenech, vysok²ch t∞hlicφch a hornφch ramenech se Üikm²mi osami k²vßnφ. Kinematika tΘto nßpravy omezuje ne₧ßdoucφ pohyby karoserie p°i brzd∞nφ a akceleraci - potlaΦuje jejφ p°edklßn∞nφ a zaklßn∞nφ.
Lichob∞₧nφkovß zadnφ nßprava vozu Audi A8 quattro s pohonem vÜech kol.
Kombinacφ lichob∞₧nφkovΘ a klikovΘ nßpravy je zadnφ kyvadlovß lichob∞₧nφkovß nßprava voz∙ Honda. Ka₧dΘ kolo je zav∞Üeno na dvou nestejn∞ dlouh²ch p°φΦn²ch ramenech a jednom rameni podΘlnΘm, jeho₧ p°ednφ konec je spojen s karoseriφ krßtk²m vahadlem. P°i propΘrovßnφ konß toto rameno prostorov² pohyb kolem pru₧nΘho kloubu a spolu s kinematikou p°φΦn²ch zßv∞s∙ urΦuje p°esn∞ definovan² pohyb kola zlepÜujφcφ jφzdnφ vlastnosti vozu a jeho stabilitu.#Card\T\T140.RTF,Mazßnφ se suchou sk°φnφ
Mazßnφ se suchou sk°φnφ
Mazacφ soustava spalovacφch motor∙ mß v∞tÜinou nßpl≥ oleje ve spodku klikovΘ sk°φn∞, odkud jej dopravuje do jednotliv²ch mazacφch mφst Φerpadlo p°es ΦistiΦ. U vozidel m∞nφcφch Φasto a dlouhodob∞ji p°i jφzd∞ polohu vzhledem k vodorovnΘ rovin∞, nap°. u terΘnnφch automobil∙ p°i jφzd∞ na strmΘm svahu, tedy se znaΦn²m podΘln²m nebo i boΦnφm nßklonem, vÜak hrozφ odlΘvßnφ oleje, vyno°enφ sacφho hrdla Φerpadla nad jeho hladinu a tφm porucha mazßnφ. U t∞chto vozidel se pou₧φvß tzv. mazßnφ se suchou sk°φnφ. Zßsoba oleje je ve zvlßÜtnφ nßdr₧i, do nφ₧ se zpravidla dv∞ma Φerpadly p°eΦerpßvß ze spodku klikovΘ sk°φn∞, kam stΘkß z mazacφch mφst, ale v n∞m₧ se neshroma₧∩uje. Zp∞t do mazacφ soustavy se dopravuje z nßdr₧e dalÜφm v²tlaΦn²m Φerpadlem.#Card\T\T145.RTF,McPherson
McPherson
ZkrßcenΘ oznaΦenφ dnes nejrozÜφ°en∞jÜφ konstrukce nßpravy s nezßvisle zav∞Üen²mi koly, pou₧φvanΘ zejmΘna pro p°ednφ kola. Navrhl ji v r. 1949 americk² konstruktΘr Earle McPherson, jen₧ hornφ rameno lichob∞₧nφkovΘ nßpravy nahradil pru₧icφ vzp∞rou s tlumiΦem, s jeho₧ zesφlen²m plßÜt∞m je pevn∞ spojen Φep kola, a ulo₧il ji otoΦn∞ dolnφm koncem v jednoduchΘm spodnφm p°φΦnΘm rameni a hornφm koncem v karoserii, resp. rßmu. Vzp∞ra tak nahrazuje nejen hornφ rameno, ale i t∞hlici nßpravy a rejdov² Φep. Dφky prostorovΘ nenßroΦnosti je tato nßprava vhodnß zejmΘna pro vozy s p°ednφm pohonem a motorem ulo₧en²m nap°φΦ. Zakotvenφ hornφho konce vzp∞ry vysoko v karoserii zmenÜuje jejφ p°φΦnΘ naklßn∞nφ v zatßΦce. Kinematicky je tato nßprava p°ibli₧n∞ shodnß s lichob∞₧nφkovou.
Modernφ p°ednφ nßpravy McPherson majφ zpravidla rozvidlenß dolnφ p°φΦnß ramena.
Nßpravy McPherson se pou₧φvajφ zejmΘna u voz∙ s p°ednφm pohonem, nebo¥ jsou prostorov∞ nenßroΦnΘ, umo₧nujφ ulo₧enφ motoru nap°φΦ a uvol≥ujφ mφsto pro hnacφ h°φdele kol se stejnob∞₧n²mi klouby.#Card\T\T150.RTF,Mezinßpravov² diferencißl
Mezinßpravov² diferencißl
SouΦßst p°evodnΘho ·strojφ voz∙ s pohonem vÜech kol, rozd∞lujφcφ hnacφ moment na kola p°ednφ a zadnφ nßpravy. Jednoduch² soum∞rn² diferencißl d∞lφ moment v pom∞ru 1:1, vyhovujφcφm jen u vozidel s p°ibli₧n∞ stejn²m zatφ₧enφm obou nßprav, resp. p°i stejn²ch adheznφch podmφnkßch a tedy i trakΦnφch schopnostech p°ednφch a zadnφch kol. JinΘho pom∞ru, rovn∞₧ ale stßlΘho, odpovφdajφcφho r∙znΘmu zatφ₧enφ p°ednφ a zadnφ nßpravy, se dß dosßhnout nesoum∞rn²m diferencißlem. ╚ast∞ji se ale pou₧φvajφ samosvornΘ diferencißly, reagujφcφ na zm∞ny adheznφch podmφnek plynulou zm∞nou pom∞ru d∞lenφ hnacφho momentu, pop°. dopln∞nΘ ruΦn∞ ovlßdan²m nebo i samoΦinn²m zßv∞rem aktivovan²m p°i ·plnΘ ztrßt∞ trakΦnφch schopnostφ kol jednΘ nßpravy.
Alfa Romeo pou₧φvala pro svΘ vozy s pohonem vÜech kol nesoum∞rn² mezinßpravov² diferencißl s Φelnφmi koly (1), umφst∞n² p°ed rozvodovkou se stßl²m p°evodem a diferencißlem zadnφ nßpravy (2) a dopln∞n² visk≤znφ spojkou (3). Tak se dosßhlo rozd∞lenφ hnacφho momentu v pom∞ru statickΘho zatφ₧enφ p°ednφch a zadnφch kol a souΦasn∞ i jeho plynulΘ zm∞ny podle jejich okam₧it²ch adheznφch podmφnek.#Card\T\T165.RTF,Modely vozidla
Modely vozidla
UrΦitß provedenφ vozidla tΘho₧ typu, vzßjemn∞ se liÜφcφ dopravnφm ·Φelem, tj. zpravidla druhem nebo typem karoserie (pokud se tφm nem∞nφ zßkladnφ nosnß konstrukce vozidla), nebo jen detaily, nap°. p°φsluÜenstvφm, v²bavou apod.#Card\T\T170.RTF,Motormanagement
Motormanagement
OznaΦenφ zp∙sobu i soustavy komplexnφho °φzenφ motoru, pop°. celΘ pohßn∞cφ soustavy. Jeho podstatou je, ₧e regulace dodßvky paliva a p°edstihu zß₧ehu se d∞je nezßvisle na v∙li °idiΦe. Ten mß sice nadßle k dispozici akcelerßtor, jφm₧ vÜak nep∙sobφ p°φmo na regulaΦnφ za°φzenφ motoru (Ükrticφ klapku), ale na potenciometr elektronickΘ °φdicφ jednotky. Reguluje jφm jen rychlost jφzdy, mφrou seÜlßpnutφ tedy "sd∞luje" °φdicφ jednotce, zda chce jet rychle nebo pomalu, ustßlenou rychlostφ, nebo chce akcelerovat Φi brzdit. Odpovφdajφcφ zatφ₧enφ motoru zvolφ °φdicφ jednotka v zßvislosti na provoznφch podmφnkßch a m∞nφ je tak, aby motor b∞₧el trvale v oblasti optimßlnφho re₧imu, tedy nφzkΘ spot°eby paliva. Do soustavy motormanagementu se za°azuje i ovlßdßnφ samoΦinnΘ p°evodovky, resp. °φzenφ programu °azenφ.#Card\T\T190.RTF,NapφnaΦ bezpeΦnostnφho pßsu
NapφnaΦ bezpeΦnostnφho pßsu
P°φdavnΘ za°φzenφ bezpeΦnostnφho pßsu p∙sobφcφ bu∩ na jeho navφjeΦ nebo na st°ednφ kotevnφ ·chyt se zßmkem. Uvoln∞nφm p°edepjatΘ pru₧iny nebo za₧ehnutφm malΘ pyrotechnickΘ nßlo₧e p°i velkΘm zpomalenφ vozidla (prudk²m brzd∞nφm nebo poΦφnajφcφm nßrazem) signalizovanΘm Φidlem zrychlenφ se pßs napne, t∞sn∞ji p°ilehne k t∞lu upoutanΘ osoby a znemo₧nφ jejφ dop°edn² pohyb vyvolan² setrvaΦnou silou.
Velmi rozÜφ°enΘ jsou tzv. pyrotechnickΘ napφnaΦe pßs∙. Vyu₧φvajφ energie vniklΘ explozφ malΘ nßlo₧e, iniciovanΘ Φidlem zrychlenφ, p∙sobφcφ na pφst spojen² s navφjeΦem pßsu lankem. P°φklad funkΦnφho schΘmatu: 1 - p°φvod od Φidla zrychlenφ, 2 - zßpalnφk, 3 - pyrotechnickß nßlo₧, 4 - ocelovΘ lanko spojenΘ s navφjeΦem pßsu, 5 - vßlec, 6 - pφst, 7 - pßs.#Card\T\T195.RTF,Nßprava De Dion
Nßprava De Dion
Dnes ji₧ z°φdka pou₧φvanß konstrukce hnacφ nßpravy, jejφ₧ princip navrhli koncem minulΘho stoletφ hrab∞ Albert de Dion, Georges Bouton a Jules TrΘpardoux. Spojuje p°ednosti nezßvislΘho zav∞Üenφ kol (malß neodpru₧enß hmota) a tuhΘ nßpravy (neprom∞nnΘ postavenφ kol vzßjemn∞ i vzhledem k vozovce). Kola jsou spojena tuh²m nosnφkem, p°φΦn∞ ustaven²m v rßmu nebo karoserii, na n∞₧ p°enßÜφ boΦnφ sφly, nap°. kluzn²m Φepem pohybujφcφm se ve svislΘ drß₧ce sk°φn∞ rozvodovky nebo Wattov²m p°φmovodem. Rozvodovka je spojena nepohybliv∞ s rßmem nebo karoseriφ a je tedy souΦßstφ odpru₧en²ch hmot. Hnacφ moment se na kola p°enßÜφ tak jako u nezßvislΘho zaÜenφ kloubov²mi h°φdeli, jejich₧ hmotnost se jen ΦßsteΦn∞ p°iΦφtß k neodpru₧en²m hmotßm.
Nßprava De Dion sluΦuje v²hody tuhΘ nßpravy a nezßvislΘho zav∞Üenφ kol. Schematickß kresba znßzor≥uje jedno z mo₧n²ch konstrukΦnφch °eÜenφ. Kola jsou nosn∞ spojena tuhou p°φΦkou zav∞Üenou na Φty°ech podlΘln²ch ramenech a p°φΦn∞ ustavenou Wattov²m p°φmovodem. Rozvodovka je souΦßstφ odpru₧en²ch hmot vozidla a hnacφ moment se p°enßÜφ na kola kloubov²mi h°φdeli.
Nßprava De Dion voz∙ Alfa Romeo. Tuh² p°φΦn² nosnφk tvo°φ se dv∞ma Üikm²mi rameny celek, zav∞Üen² vp°edu v jedinΘm mφst∞ na karoserii, resp. pomocnΘm rßmu. P°φΦn∞ je rovn∞₧ ustaven Wattov²m p°φmovodem. DalÜφho snφ₧enφ neodpru₧en²ch hmot se dosßhlo umφst∞nφm kotouΦov²ch brzd u rozvodovky.#Card\T\T200.RTF,NedotßΦivost
NedotßΦivost
Vlastnost vozidla reagovat v zatßΦce na p∙sobφcφ vn∞jÜφ sφly beze zm∞n polohy ovlßdacφch prvk∙ stßΦenφm v opaΦnΘm smyslu, tj. vyboΦovßnφm p°φd∞, tedy zv∞tÜovßnφm polom∞ru zatßΦenφ danΘho natoΦenφm p°ednφch kol. NedotßΦivΘ vozidlo vy₧aduje v∞tÜφ natoΦenφ kol ne₧ odpovφdß polom∞ru zatßΦenφ. NedotßΦivost je charakteristickß pro vozy s p°ednφm pohonem, dß se vÜak kompenzovat konstrukΦnφmi zßsahy do podvozku, optimalizacφ geometrie nßprav, pop°. pasivnφm nebo aktivnφm °φzenφm zadnφch kol, a zm∞nit na neutrßlnφ chovßnφ.#Card\T\T210.RTF,Notchback
Notchback
Z anglo-americkΘ hovorovΘ terminologie p°evzatΘ oznaΦenφ t°φprostorovΘ karoserie se stup≥ovitou zßdφ (notch = zß°ez, stupe≥).
Notchback je ΦastΘ oznaΦenφ vozu s "klasickou" t°φprostorovou karoseriφ. V pohledu z boku je z°eteln∞ odd∞len prostor pro cestujφcφ od prostoru motorovΘho a zavazadlovΘho.#Card\T\T215.RTF,OHC
OHC
OznaΦenφ dnes nejrozÜφ°en∞jÜφho ventilovΘho rozvodu modernφch motor∙ s vaΦkov²m h°φdelem i ventily v hlav∞ vßlc∙ (z angl. over head camshaft); jsou-li vaΦkovΘ h°φdele dva, oznaΦuje se DOHC nebo 2x OHC. VaΦkov² h°φdel je pohßn∞n od klikovΘho h°φdele °et∞zem, ozuben²m soukolφm nebo ozuben²m °emenem, pop°. jejich kombinacφ, v²jimeΦn∞ h°φdelem. Ventily ovlßdß bu∩ p°φmo tzv. hrnφΦkov²mi zdvihßtky nebo vahadly, Φasto dopln∞n²mi hydraulick²mi vymezovaΦi v∙le ventil∙, kterΘ odstra≥ujφ nutnost jejφho se°izovßnφ v intervalech odpovφdajφcφch zv∞tÜovßnφ opot°ebenφ. P°ednostφ tohoto rozvodu je konstrukΦnφ jednoduchost a zmenÜenφ setrvaΦn²ch hmot, tak₧e je vhodn² zejmΘna pro vysokootßΦkovΘ motory. Do sΘriovΘ v²roby byl p°evzat z konstrukce zßvodnφch motor∙.
Kresba rozvodu OHC s jednφm vaΦkov²m h°φdelem ovlßdajφcφm ventily uspo°ßdanΘ ve dvou °adßch do V vahadly.
╪ez vidlicov²m Üestivßlcem SAAB s rozvodem 2x OHC. V ka₧dΘ hlav∞ jsou dva vaΦkovΘ h°φdele - jeden ovlßdß sacφ ventily, druh² v²fukovΘ. Vzßjemn∞ jsou sp°a₧eny rozvodov²m ozuben²m °emenem.#Card\T\T230.RTF,Palubnφ poΦφtaΦ
Palubnφ poΦφtaΦ
Elektronick² motormanagement umo₧≥uje doplnit v²bavu voz∙ tzv. palubnφm poΦφtaΦem, jeho₧ digitßlnφ displej je umφst∞n na p°φstrojovΘ desce zpravidla v zornΘm poli °idiΦe. Je to vφcefunkΦnφ p°φstroj m∞°φcφ d∙le₧itΘ provoznφ veliΦiny, jejich₧ ·daje °idiΦ vyvolßvß postupn²m stlaΦovßnφm spφnaΦe pod volantem. Jsou to nejΦast∞ji pr∙m∞rnß rychlost jφzdy, pr∙m∞rnß a okam₧itß spot°eba paliva, vzdßlenost, kterou lze jeÜt∞ ujet p°i udßvanΘ pr∙m∞rnΘ spot°eb∞ paliva s jeho zbytkem v nßdr₧i, pop°. vn∞jÜφ a vnit°nφ teplota a Φas.#Card\T\T235.RTF,Panhardskß tyΦ
Panhardskß tyΦ
Jednoduchß p°φΦnß vzp∞ra (pojmenovanß po francouzskΘm konstruktΘrovi RenΘ Panhardovi), kloubov∞ spojenß jednφm koncem s karoseriφ a druh²m s tuhou nßpravou, mezi nimi₧ p°enßÜφ p°φΦnΘ sφly. Aby byl vzhßjemn² pohyb karoserie a nßpravy v p°φΦnΘm sm∞ru p°i propΘrovßnφ co nejmenÜφ, nebo¥ nep°φzniv∞ ovliv≥uje jφzdnφ vlastnosti vozu, mß b²t tato tyΦ co nejdelÜφ a p°i normßlnφm zatφ₧enφ vozu vodorovnß, resp. rovnob∞₧nß s osou nßpravy.
Panhardskß tyΦ se pou₧φvß nejΦast∞ji k p°φΦnΘmu ustavenφ tuh²ch nßprav. Na kresb∞ je jejφ aplikace u nepohßn∞nΘ zadnφ nßpravy zav∞ÜenΘ na dvou podΘln²ch ramenech.#Card\T\T240.RTF,Plynulß p°evodovka
Plynulß p°evodovka
P°evodovka s plynulou zm∞nou p°evodovΘho pom∞ru. NejrozÜφ°en∞jÜφ konstrukce mß mφsto ozuben²ch kol dv∞ dvojice vzßjemn∞ posuvn²ch ku₧elov²ch kol obrßcen²ch vrcholy k sob∞. Hnacφ moment se p°enßÜφ z hnacφ na hnanou dvojici °emenem nebo kovov²m Φlßnkov²m ohebn²m pßsem. P°evodov² pom∞r se plynule m∞nφ p°ibli₧ovßnφm kol jednΘ dvojice a souΦasn²m oddalovßnφm kol druhΘ dvojice. P∙vodn∞ mechanickΘ ovlßdßnφ bylo nahrazeno elektromechanick²m nebo elektrohydraulick²m a u nejnov∞jÜφch konstrukcφ je °φzeno poΦφtaΦem jako u samoΦinn²ch p°evodovek stup≥ov²ch.
U plynulΘ p°evodovky se hnacφ moment p°enßÜφ mezi dvojicemi hnacφch (1) a hnan²ch (2) ku₧elov²ch °emenic Üirok²m klφnov²m °emenem nebo Φlßnkov²m pßsem (3).#Card\T\T245.RTF,PosilovaΦ
PosilovaΦ
Za°φzenφ sni₧ujφcφ ovlßdacφ sφly, nejΦast∞ji p°i °φzenφ a brzd∞nφ vozidla. Podle konstrukce a zdroje energie je bu∩ podtlakov² (vyu₧φvß podtlaku v sacφm potrubφ zß₧ehovΘho motoru nebo u vzn∞tovΘho vyvozovanΘho v²v∞vou), kapalinov² (p∙sobφ tlakem kapaliny dodßvanΘ zvlßÜtnφm Φerpadlem pohßn∞n²m motorem), nebo elektrick². PosilovaΦe °φzenφ modernφch voz∙ majφ zpravidla prom∞nn² ·Φinek, jen₧ klesß se zvyÜujφcφ se rychlostφ jφzdy nebo i stoupajφcφmi otßΦkami motoru, pop°. se m∞nφ v zßvislosti na ·hlu natoΦenφ volantu - ve st°ednφ poloze je nejmenÜφ a roste se zv∞tÜujφcφm se rejdem. Dφky tomu mß °idiΦ dobr² kontakt s vozovkou p°i rychlΘ jφzd∞, ale p°i manΘvrovßnφ na mφst∞ Φi pomalΘ jφzd∞ v zatßΦkßch nemusφ vynaklßdat velkou sφlu.
Hydraulick² posilovaΦ h°ebenovΘho °φzenφ. Tlakovß kapalina dodßvanß Φerpadlem, jejφ₧ pr∙tok je uvol≥ovßn a sm∞rovßn ventily v zßvislosti na pohybech volantu, p∙sobφ na pφst spojen² s h°ebenem p°evodky °φzenφ. Nev²hodou je, ₧e Φepadlo je pohßn∞no motorem stßle, odebφrß tak Φßst jeho v²konu a zvyÜuje spot°ebu paliva.
U elektrickΘho posilovaΦe °φzenφ vyvolßvß pot°ebn² ·Φinek pro snφ₧enφ ovlßdacφ sφly na volantu elektromotor spojen² p°φmo s h°φdelem volantu, resp. v zobrazenΘm p°φklad∞ se Ünekem p°evodky °φzenφ. V²hodou proti hydraulickΘmu posilovaΦi je, ₧e elektromotor je v Φinnosti jen p°i pohybech volantu a proto i spot°eba v²konu je menÜφ a tφm i spot°eba paliva a₧ o 5% ni₧Üφ.
Obdobou protiblokovacφ soustavy brzd (ABS), zamezujφcφ blokovßnφ kol p°i brzd∞nφ na mezi adheze, je protiprokluzovß soustava, brßnφcφ za t∞ch₧e podmφnek jejich prokluzovßnφ p°i akceleraci. Usnad≥uje tak rozjezd na kluzkΘ vozovce a stabilizuje vozidlo p°i jφzd∞ zejmΘna nejsou-li adheznφ podmφnky jednotliv²ch kol stejnΘ. Ob∞ soustavy pou₧φvajφ stejnß Φidla, m∞°φcφ otßΦky pohßn∞n²ch a nepohßn∞n²ch kol a signalizujφcφ je elektronickΘ °φdicφ jednotce motoru. Ta je porovnßvß a p°ekroΦφ-li jejich rozdφl naprogramovanou hodnotu, omezφ hnacφ moment bu∩ p°ibrzd∞nφm prokluzujφcφho kola, nebo takΘ zßsahem do motormanagementu - nejprve snφ₧enφm toΦivΘho momentu ubrßnφm plynu a nestaΦi-li to, postupn∞ jeÜt∞ snφ₧enφm p°edstihu zß₧ehu, vypnutφm zapalovßnφ nebo i zastavenφm dodßvky paliva. Pop°. se takΘ aktivuje zßv∞r diferencißlu, je-li jφm vybavena pohßn∞cφ soustava.#Card\T\T260.RTF,P°epl≥ovßnφ
P°epl≥ovßnφ
M∞rn² v²kon motoru (v²kon z jednotky jeho objemu) zßle₧φ mj. na mno₧stvφ sm∞si paliva se vzduchem dopravenΘ do vßlc∙ a poslΘze v nich spßlenΘ. P°i optimßlnφm slo₧enφ sm∞si, tj. pom∞ru paliva a vzduchu (u zß₧ehov²ch motor∙ p°ibli₧n∞ 1:15), je toto mno₧stvφ dßno objemovou ·Φinnostφ a u motor∙ s atmosfΘrick²m pln∞nφm rozdφlem tlak∙ vn∞ motoru a uvnit° jeho pracovnφho prostoru (proto v²kon motoru klesß s nadmo°skou v²Ükou). V∞tÜφho m∞rnΘho v²konu lze dosßhnout zv²Üenφm plnicφho tlaku nad ·rove≥ atmosfΘrickΘho - p°epl≥ovßnφm. Tlak se zvyÜuje bu∩ dmychadlem (kompresorem) mechanicky pohßn∞n²m motorem (nap°. Rootsov²m nebo Lysholmov²m), nebo v nov∞jÜφ dob∞ nejΦast∞ji turbodmychadlem, k jeho₧ pohonu se vyu₧φvß jinak ztracenΘ energie v²fukov²ch plyn∙. Plnicφ p°etlak dosahuje zpravidla n∞kolika desetin baru. Pon∞vad₧ stlaΦenφm se zvyÜuje teplota vzduchu a tak klesß jeho hustota a tφm i objemovß ·Φinnost, za°azuje se Φasto do plnicφho potrubφ mezi dmychadlo a motor chladiΦ.
U motor∙ automobil∙ se nejΦast∞ji pou₧φvß p°epl≥ovßnφ v²fukov²m turbodmychadlem (na kresb∞ je skryto za motorem). Do plnicφho potrubφ mezi n∞ a motor se za°azuje chladiΦ, v n∞m₧ se sni₧uje teplota stlaΦenΘho vzduchu s zvyÜuje se tak objemovß ·Φinnost.#Card\T\T265.RTF,P°etßΦivost
P°etßΦivost
Vlastnost vozidla reagovat v zatßΦce na p∙sobφcφ vn∞jÜφ sφly beze zm∞n polohy ovlßdacφch prvk∙ stßΦenφm dovnit° zatßΦky, tedy zmenÜovßnφm polom∞ru zatßΦenφ danΘho natoΦenφm p°ednφch kol. P°etßΦivΘ vozidlo vy₧aduje menÜφ natoΦenφ kol ne₧ odpovφdß polom∞ru zatßΦenφ, jφzda s nφm m∙₧e b²t nestabilnφ. P°etßΦivost je charakteristickß pro vozy s motorem vzadu a pohonem zadnφch kol, dß se vÜak kompenzovat konstrukΦnφmi zßsahy do podvozku a optimalizacφ geometrie nßprav, a zm∞nit na neutrßlnφ chovßnφ.#Card\T\T290.RTF,SamoΦinnß p°evodovka
SamoΦinnß p°evodovka
Stup≥ovß nebo plynulß p°evodovka samoΦinn∞ m∞nφcφ rychlostnφ stupn∞, resp. p°evodov² pom∞r. U modernφch p°evodovek °φdφ tyto zm∞ny poΦφtaΦ v zßvislosti na provoznφch podmφnkßch dan²ch rychlostφ a dynamick²mi zm∞nami jφzdy, zatφ₧enφm a otßΦkami motoru. ╪idiΦ zpravidla m∙₧e zasßhnout do °adicφho programu a m∞nit p°evody podle vlastnφ v∙le.
NejrozÜφ°en∞jÜφ konstrukΦnφ °eÜenφ samoΦinnΘ p°evodovky se souos²m hnacφm a hnan²m h°φdelem a planetov²mi soukolφmi. Elektrohydraulicky ovlßdan²mi vφcelamelov²mi spojkami se brzdφ korunovß kola nebo nosiΦe satelit∙ a tak se "°adφ" jednotlivΘ stupn∞ - dφky hydrodynamickΘmu m∞niΦi momentu i p°i zatφ₧enφ.
MΘn∞ pou₧φvanΘ jsou samoΦinnΘ p°evodovky se vzßjemn∞ rovnob∞₧n²mi dv∞ma h°φdeli a bez planetov²ch soukolφ. Jejich funkce je vÜak obdobnß planetov²m p°evodovkßm. Toto uspo°ßdßnφ je vhodnΘ pro vozy s p°ednφm pohonem a motorem ulo₧en²m nap°φΦ.#Card\T\T295.RTF,Samosvorn² diferencißl
Samosvorn² diferencißl
Vlastnosti diferencißlu jsou dßny jeho mechanickou ·Φinnostφ, tj. ztrßtami vznikajφcφmi vzßjemn²m pohybem jeho hlavnφch dφl∙ - ozuben²ch kol. B∞₧n² soum∞rn² diferencißl s ku₧elov²mi nebo Φelnφmi koly a p°φm²mi zuby mß pom∞rn∞ vysokou ·Φinnost a m∙₧e proto d∞lit toΦiv² moment v pom∞ru jen mßlo se liÜφcφm od 1:1. Aby mohl na jednu stranu p°enßÜet v²razn∞ vφc ne₧ 50% p°ivßd∞nΘho momentu, musφ mφt ni₧Üφ ·Φinnost (resp. mΘn∞ sprßvn∞ vyÜÜφ svornost). Toho se dosahuje jin²mi konstrukcemi diferencißl∙, nap°. se Üroubov²mi koly (Torsen), se vzp∞rn²mi t∞lφsky (kolφΦkov² diferencißl), nebo jeho nßhradou visk≤znφ spojkou (diferencißl Ferguson), pop°. dopln∞nφm lamelovou spojkou (brzdou) zatφ₧enou pru₧inou, vyvolßvajφcφ t°enφ mezi vzßjemn∞ se otßΦejφcφmi lamelami.#Card\T\T300.RTF,SamouΦφcφ p°evodovka
SamouΦicφ p°evodovka
SamoΦinnß p°evodovka, jejφ₧ program °azenφ se m∞nφ podle charakteru jφzdy nebo nßvyk∙ °idiΦe (self learning). Soustava poΦφtaΦem °φzenΘ zm∞ny rychlostnφch stup≥∙ na rozdφl od konvenΦnφ neustßle analyzuje okam₧itou jφzdnφ situaci a podle ·daj∙ o zrychlenφ nebo zpomalenφ a seÜlßpnutφ pedßlu brzdy volφ nejvhodn∞jÜφ program °azenφ. N∞kterΘ soustavy uklßdajφ do poΦφtaΦe charakteristickΘ znaky zp∙sobu jφzdy za n∞kolik desφtek kilometr∙ a podle nich m∞nφ okam₧iky °azenφ. Jezdφ-li nap°. °idiΦ temperamentn∞ji a Φast∞ji akceleruje, °adφ p°evodovka vyÜÜφ stupn∞ pozd∞ji, p°i vyÜÜφch otßΦkßch. Naopak brzdφ-li °idiΦ Φast∞ji, p°evodovka °adφ d°φve ni₧Üφ stupn∞, aby se v²razn∞ji uplatnilo brzd∞nφ motorem a sni₧ovalo se opot°ebenφ brzd.#Card\T\T305.RTF,Scott-Russel∙v mechanismus
Scott-Russell∙v mechanismus
Dvouramenn² Φty°kloubov² mechanismus pou₧it² poprvΘ automobilkou Nissan u typu Maxima QX k ustavenφ jeho zadnφ nßpravy multi-link v p°φΦnΘm sm∞ru. Byla mu dßna p°ednost p°ed rozÜφ°en∞jÜφ panhardskou tyΦφ i Wattov²m p°φmovodem. DelÜφ rameno tΘto soustavy (viz schΘma na obr. 1), zakotvenΘ na karoserii (d), je spojeno s nßpravou pouzdrem (b) tuh²m ve svislΘm sm∞ru, ale poddajn²m, resp. voln∞ posuvn²m v p°φΦnΘm sm∞ru. S nφm i s nßpravou je kloubov∞ spojeno kratÜφ rameno. Platφ-li pro vzdßlenosti jednotliv²ch kloub∙, resp. dΘlky ramen ac:bc = bc:cd, pohybuje se bod d p°ibli₧n∞ po svislici. K p°ednostem tΘto nßpravy pat°φ neprom∞nnß vzdßlenost kol vzßjemn∞ i v∙Φi vozovce - tak jako u tuhΘ nßpravy, malß zm∞na v²Üky st°edu klopenφ a jeho vzdßlenosti od t∞₧iÜt∞, vyvolanß naklßn∞nφm karoserie Φi zm∞nou zatφ₧enφ, tak°ka naprostΘ vylouΦenφ p°φΦnΘho posouvßnφ nßpravy, tzv. pasivnφ °φzenφ nßpravou, kompenzujφcφ nedotßΦivost vozu s p°ednφm pohonem, jako₧ i lehkß a jednoduchß konstrukce.
Kresba zadnφ nßpravy vozu Nissan Maxima QX zav∞ÜenΘ na dvou poddajn²ch podΘln²ch ramenech a p°φΦn∞ ustavenΘ Scott-Russellov²m mechanismem.#Card\T\T310.RTF,Servotronic
Servotronic
PosilovΘ °φzenφ vyvinutΘ n∞meckou firmou ZF (Zahnradfabrik Fridrichshafen) v polovin∞ osmdesßt²ch let a pou₧φvanΘ nejd°φve ve vozech BMW °ady 7. Mß elektronicky °φzen² posilovaΦ, jeho₧ ·Φinnost se m∞nφ v zßvislosti na rychlosti jφzdy. P°i malΘ rychlosti je nejv∞tÜφ a usnad≥uje manΘvrovßnφ s vozidlem na mφst∞, nap°. p°i zaparkovßnφ. Se zvyÜujφcφ se rychlostφ ·Φinek posilovaΦe klesß a p°i vysokΘ rychlosti, nap°. na dßlnici, je tak°ka nulov², tak₧e °idiΦ mß dobr² kontakt s vozovkou a m∙₧e °φzenφm vozidlo p°esn∞ a citliv∞ ovlßdat a vΦas reagovat na vn∞jÜφ podn∞ty.#Card\T\T330.RTF,Spot°eba paliva
Spot°eba paliva
D∙le₧itß provoznφ vlastnost vozidel udßvanß v l/100 km, charakterizujφcφ jejich hospodßrnost. Objektivnφ srovnßvßnφ r∙zn²ch vozidel umo₧≥uje jednotnß metodika m∞°enφ spot°eby, vyu₧φvajφcφ simulace skuteΦn²ch provoznφch podmφnek, aby se vylouΦily jejich neovlivnitelnΘ zm∞ny, zkreslujφcφ v²sledky. Donedßvna se spot°eba zjiÜ¥ovala podle metodiky EHK ve t°ech re₧imech (p°i jφzd∞ v simulovanΘm m∞stskΘm provozu a p°i ustßlen²ch rychlostech 90 a 120 km/h). Nov∞ zavedenß metodika podle sm∞rnice 93/116 EvropskΘ unie p°edepisuje udßvßnφ spot°eby v tzv. m∞stskΘm a mimom∞stskΘm cyklu a z nφ pak stanovenΘ tzv. kombinovanΘ spot°eby. Na rozdφl od d°φv∞jÜφho zp∙sobu se spot°eba nem∞°φ p°φmo, ale vypoΦte se ze zm∞°en²ch emisφ oxidu uhliΦitΘho, uhelnatΘho a uhlovodφk∙. Nov² zp∙sob urΦovßnφ spot°eby paliva vy₧aduje m∞°enφ v²hradn∞ na specißlnφm vßlcovΘm dynamometru, tedy v laborato°i. Nenφ mo₧nΘ ho uskuteΦnit na silnici, a to ani na specißlnφ zkuÜebnφ drßze.#Card\T\T335.RTF,Stop-start
Stop-start
ProblΘm vypφnßnφ a snadnΘho spouÜt∞nφ motoru p°i delÜφ dobu trvajφcφm b∞hu naprßzdno (volnob∞hu), nap°. v m∞stskΘm provozu p°i Φekßnφ p°ed k°i₧ovatkou, vy°eÜila ji₧ p°ed n∞kolika lety automobilka Volkswagen za°φzenφm nazvan²m stop-start. TlaΦφtkem na konci pßΦky pod volantem, jφ₧ se ovlßdajφ stφraΦe, se p°eruÜφ obvod zapalovßnφ, ale dalÜφ elektrickΘ p°φsluÜenstvφ (osv∞tlenφ, houkaΦka, stφraΦe) je napßjeno proudem. Motor se znovu spustφ pouh²m seÜlßpnutφm pedßl∙ spojky a plynu.#Card\T\T355.RTF,Transaxle
Transaxle
RozÜφ°enΘ oznaΦenφ modifikace klasickΘho uspo°ßdßnφ pohßn∞cφ soustavy s motorem vp°edu a pohonem kol zadnφ nßpravy, poprvΘ pou₧itΘ firmou Porsche v r. 1975 u typu 924 (transmission = p°evodovka, axle = nßprava). Na rozdφl od obvyklΘho °eÜenφ s p°evodovkou v bloku s motorem v p°φdi vozu je p°evodovka p°ed zadnφ nßpravou, p°iÜroubovßna ke sk°φni rozvodovky. Odd∞lenφm p°evodovky od motoru a jejφm p°emφst∞nφm vzad se zlepÜilo rozlo₧enφ hmotnosti vozu na ob∞ nßpravy. Nev²hodou je, ₧e se kloubov², resp. spojovacφ h°φdel neustßle otßΦφ otßΦkami motoru (m∙₧e vÜak b²t slab∞ji dimenzovßn, nebo¥ p°enßÜφ nejv²Üe toΦiv² moment motoru, nenßsoben² p°evody), a ₧e je komplikovan∞jÜφ vn∞jÜφ °adicφ ·strojφ. Porsche mß ale prvenstvφ jen v zavedenφ oznaΦenφ Transaxle, nikoli tΘto koncepce. Prvnφm znßm²m pokusem o odd∞lenφ p°evodovky od motoru byl v r. 1910 rekordnφ v∙z "Blitzen-Benz", po n∞m₧ se toto uspo°ßdßnφ rozÜφ°ilo do konstrukce zßvodnφch automobil∙ t°icßt²ch let. Uplatnilo se pak i u sΘriov∞ vyrßb∞n²ch voz∙ (nap°. p°edvßleΦn² èkoda Popular, Lancia Aurelia z r. 1950, Alfa Romeo Alfetta z r. 1972 aj.).
Soustava Transaxle vozu Porsche 924. ╪adov² Φty°vßlec nad p°ednφ nßpravou je spojen kloubov²m h°φdelem s p°evodovou p°iÜroubovanou k rozvodovce zadnφ nßpravy.#Card\T\T365.RTF,Typ vozidla
Typ vozidla
Vozidlo vyrßb∞nΘ sΘriov∞, pop°. hromadn∞ v provedenφch, kterß se od sebe neliÜφ alespo≥ v zßkladnφch rysech stavby strojovΘho spodku nebo Φßstφ jej zastupujφcφch, zejmΘna pokud jde o motor, p°evodnΘ ·strojφ a nosnou konstrukci. Vozidla stejnΘ koncepce, ale s navzßjem odliÜn²m motorem a pop°. s menÜφmi zm∞nami v nosnΘ konstrukci tvo°φ typovou °adu.#Card\T\T380.RTF,VφcebodovΘ vst°ikovßnφ
VφcebodovΘ vst°ikovßnφ
Dnes nejrozÜφ°en∞jÜφ zp∙sob vst°ikovßnφ paliva zß₧ehov²ch motor∙. Palivo se vst°ikuje bu∩ nep°φmo do sacφch kanßl∙ jednotliv²ch vßlc∙, nebo p°φmo do spalovacφch prostor∙. V²hodou proti centrßlnφmu (jednobodovΘmu) vst°ikovßnφ je rovnom∞rn∞jÜφ rozd∞lenφ paliva jednotliv²m vßlc∙m. Palivo se vst°ikuje bu∩ pro vÜechny vßlce souΦasn∞, nebo u modernφch dokonalejÜφch soustav postupn∞ v po°adφ jejich prßce.
SouΦßst p°evodnΘho ·strojφ zejmΘna pohonu vÜech kol, Φasto dopl≥ujφcφ mezinßpravov² diferencißl a m∞nφcφ jeho ·Φinnost podle trakΦnφch schopnostφ p°ednφch a zadnφch kol. Je to vφcelamelovß spojka uzav°enß ve sk°φni napln∞nΘ silikonovou kapalinou vysokΘ viskozity. Ka₧dß ze dvou sad lamel je spojena s jednφm hnacφm h°φdelem. Jsou-li adheznφ podmφnky p°ednφch a zadnφch kol stejnΘ, otßΦφ se spojka jako celek, pop°. menÜφ rozdφly vyrovnßvß pomal²m vzßjemn²m natßΦenφm obou sad lamel. Se zv∞tÜujφcφm se rozdφlem otßΦek roste v zßvislosti na viskozit∞ kapaliny odpor proti vzßjemnΘmu otßΦenφ lamel a v∞tÜφ Φßst hnacφho momentu se p°enßÜφ na kola s lepÜφmi trakΦnφmi schopnostmi. Proti jin²m samosvorn²m diferencißl∙m Φi mechanick²m zßv∞r∙m diferencißl∙ mß visk≤znφ spojka v²hodu samoΦinnosti, plynulΘ zm∞ny ·Φinnosti, je nehluΦnß a neopot°ebovßvß se, nebo¥ jednotlivΘ lamely nejsou v p°φmΘm styku, ale odd∞leny tenkou vrstvou kapaliny. Navφc p∙sobφ jako tlumiΦ zßb∞ru a chrßnφ p°evodnΘ ·strojφ p°ed rßzy.
Visk≤znφ spojku tvo°φ dv∞ soustavy lamel vzßjemn∞ odd∞len²ch mal²mi spßrami a ulo₧en²ch ve sk°φni napln∞nΘ kapalinou vhodnΘ viskozity. Pou₧φvß se nejΦast∞ji jako mezinßpravov² diferencißl nebo samosvorn² diferencißl nßpravov².#Card\T\T395.RTF,Vyva₧ovacφ h°φdele
Vyva₧ovacφ h°φdele
D∙sledkem pracovnφho cyklu spalovacφho motoru nenφ toΦiv² moment v pr∙b∞hu otßΦky klikovΘho h°φdle stßl², ale periodicky se m∞nφ. Navenek se to projevuje kmitßnφm motoru, kterΘ se jeho zßv∞sy v nosnΘ struktu°e vozu p°enßÜφ do karoserie a nep°φzniv∞ ovliv≥uje komfort. U Φty°vßlcovΘho °adovΘho motoru vynikajφ zejmΘna setrvaΦnΘ sφly a st°φdavΘ momenty druhΘho °ßdu. Jejich nep°φznivΘ p∙sobenφ lze ΦßsteΦn∞ omezit dv∞ma vyva₧ovacφmi h°φdeli umφst∞n²mi v r∙znΘ v²Üce bloku motoru po obou stranßch klikovΘho h°φdele, pohßn∞n²mi od n∞j jeho dvojnßsobn²mi otßΦkami a otßΦejφcφmi se vzßjemn∞ v opaΦnΘm smyslu. SetrvaΦnΘ sφly se tak vyvß₧φ zcela, p∙sobenφ st°φdav²ch moment∙ druhΘho °ßdu se vÜak potlaΦφ jen ΦßsteΦn∞. ObdobnΘ vyvß₧enφ dnes dosti rozÜφ°en²ch °adov²ch p∞tivßlc∙ je obtφ₧n∞jÜφ a konstrukΦn∞ nßroΦn∞jÜφ a tak se pou₧φvß jen jedin² vyva₧ovacφ h°φdel otßΦejφcφ se stejn²mi otßΦkami jako klikov² h°φdel, ale v opaΦnΘm smyslu.
╪adov² Φty°vßlec mß dva protib∞₧nΘ vyva₧ovacφ h°φdele pohßn∞nΘ od klikovΘho h°φdele dvojnßsobkem jeho otßΦek.
Vyvß₧enφ °adovΘho p∞tivßlce je komplikovan∞jÜφ a zatφm se pou₧φvß jen jedin² vyva₧ovacφ h°φdel pohßn∞n² stejn²mi otßΦkami jako klikov² h°φdel, ale v opaΦnΘm smyslu.#Card\T\T415.RTF,4-Matic
4-Matic
OznaΦenφ soustavy pohonu vÜech kol vyvinutΘ automobilkou Mercedes-Benz pro jejφ cestovnφ vozy a poprvΘ pou₧itΘ v roce 1986. Na rozdφl od ostatnφch soustav trvalΘho nebo vypφnatelnΘho pohonu vÜech kol, zlepÜujφcφch trakΦnφ schopnosti vozu, s nimi₧ se shoduje hlavnφmi prvky, mß variabilnφ, resp. samoΦinn∞ °azen² pohon vÜech kol, nevy₧adujφcφ zvlßÜtnφ Φinnost °idiΦe. Za normßlnφch provoznφch podmφnek je v∙z pohßn∞n jen zadnφmi koly a mß tedy obvyklΘ jφzdnφ vlastnosti. Jen p°i rozjezdu a extrΘmn∞ obtφ₧n²ch provoznφch podmφnkßch, nap°. p°i jφzd∞ na sn∞hu Φi nßledφ, se bleskov∞, bez zßsahu °idiΦe, zapojφ pohon p°ednφch kol a nestaΦφ-li to, postupn∞ se aktivujφ zßv∞ry mezinßpravovΘho a zadnφho diferencißlu. Jakmile se situace, resp. stav povrchu vozovky zlepÜφ, postupn∞ se uvolnφ zßv∞ry diferencißl∙ a poslΘze se i vypne pohon p°ednφch kol. TotΘ₧ se d∞je i p°i brzd∞nφ, a to v n∞kolika milisekundßch, tak₧e Φinnost protiblokovacφho za°φzenφ nenφ nijak ovlivn∞na. Nejnov∞jÜφ generace 4-Matic se principißln∞ liÜφ jen trval²m pohonem vÜech kol a vysp∞lejÜφm elektronick²m °φzenφm.#Card\O\O1.RTF,BarΘnyi BΘla
BarΘnyi BΘla (1907)
Znamenit² konstruktΘr, pova₧ovan² za otce pasivnφ bezpeΦnosti automobilu, se narodil v rakouskΘm Hirtenbergu. Kouzlu rozvφjejφcφho se automobilismu podlehl jeÜt∞ p°ed nßstupem na vφde≥skou techniku, kterou absolvoval v roce 1926. Ji₧ tehdy na sebe upozornil vysp∞l²m nßvrhem lidovΘho automobilu. Po studiφch pracoval u firem Steyr, Adler aj. V roce 1934 zφskal mφsto v berlφnskΘ spoleΦnosti pro technick² pokrok GATEFO a b∞hem svΘho p∙sobenφ v nφ p°ihlßsil na 150 patent∙ t²kajφcφch se vozidel. SvΘ mimo°ßdnΘ schopnosti pln∞ rozvinul a₧ v automobilce Mercedes-Benz, v nφ₧ pracoval od roku 1939. Jeho p∙sobenφ ovlivnila druhß sv∞tovß vßlka, ale jeÜt∞ v roce 1941 staΦil zdokonalit v∙z M-B 170V a navrhl °adu zkuÜebnφch podvozkov²ch skupin pro projektovanΘ automobily. Po vßlce opustil zam∞stnßnφ a do stuttgartskΘ automobilky se vrßtil a₧ v roce 1948. P°edtφm vypracoval studie bezpeΦn²ch voz∙ Terracruiser a Concadoro a zφskanΘ zkuÜenosti pak uplatnil ve vozech Mercedes-Benz. Jako v²vojov² in₧en²r se podφlel na projektu Unimogu a vytvo°il Φty°i desφtky nßvrh∙ dodnes pou₧φvan²ch bezpeΦnostnφch prvk∙. V roce 1955, kdy se stal vedoucφm p°edv²vojovΘho odd∞lenφ automobilky, vyhrßl spor s Ferdinandem Porschem o autorstvφ koncepce Volkswagenu. Z BarΘnyiho iniciativy zaΦal Mercedes-Benz v druhΘ polovin∞ padesßt²ch let klßst velk² d∙raz na bezpeΦnost konstrukce sv²ch vozidel, nap°. intenzivnφm zkoumßnφm problematiky deformaΦnφch z≤n a jejich prov∞°ovßmφm nßrazov²mi zkouÜkami. V r. 1972 odeÜel BarΘnyi do d∙chodu, kontakt s automobilkou Mercedes-Benz ale nep°eruÜil. Za zßsluhy o bezpeΦn² automobil zφskal °adu ocen∞nφ, mj. zlatou medaili Rudolfa Diesela, a v r. 1994 byla v AutomobilovΘ dvoran∞ slßvy v americkΘm Midlandu umφst∞na plaketa s jeho jmΘnem.
BarΘnyi navrhl koncem dvacßt²ch let n∞kolik pßte°ov²ch Üasi. Sv∞dΦφ nejen o jeho technickΘ odvaze a p°edstavivosti, ale i o citu pro estetiku tvaru. Faksimile patentnφ listiny, kterou dostal BarΘnyi v srpnu 1956 za konstrukci bezpeΦnostnφho volantu.#Card\O\O5.RTF,Benz Carl Friedrich
Benz Carl Friedrich (1844 - 1929)
Syn strojv∙dce, narozen² v Karlsruhe, je pova₧ovßn spolu s Gottliebem Daimlerem za vynßlezce automobilu. Jako mlad² zruΦn² mechanik absolvoval n∞kolik semestr∙ na polytechnice a postupn∞ se vypracoval na dobrΘho technika. Ve vlastnφm malΘm zßvod∞ v Mannheimu zkonstruoval sv∙j prvnφ motor, dvoudob² le₧at² jednovßlec. Jeho prvnφ Φty°dob² motor z roku 1884 byl od poΦßtku zam²Ülen pro pohon vozidla, kterΘ postavil o rok pozd∞ji. Byla to t°φkolka s drßtov²mi koly, pohßn∞nß motorem v²konu 0,9 k s velk²m vodorovn∞ ulo₧en²m setrvaΦnφkem. Tento prvnφ Benz∙v v∙z byl patentovßn v roce 1886 a o rok pozd∞ji se vydal na prvnφ oficißlnφ jφzdu. Benzovy vozy z devadesßt²ch let (Victoria, Comfortable) byly postaveny jako koΦßry pohßn∞nΘ vzadu ulo₧en²mi pomalub∞₧n²mi motory. Dφky jim se jeho firma vypracovala na vrchol sv∞tovΘ v²roby, ale na p°elomu stoletφ se dostala do potφ₧φ a teprve po Benzov∞ odchodu se zaΦala vzpamatovßvat. V roce 1926 firma Benz & Co. f·zovala s Daimler Motoren Gesellschaft na Daimler-Benz AG.
Prvnφm Benzov²m vozidlem s jeho motorem byla t°φkolka s drßtov²mi koly - "Patent-Motorwagen".
Nßkres t°φkolky "Patent-Motorwagen".#Card\O\O10.RTF,Bertone Giuseppe
Bertone Giuseppe "Nuccio" (1914 - 1997)
A₧ do svΘ nßhlΘ smrti ÜΘf nejstarÜφ z dodnes existujφcφch italsk²ch karosß°sk²ch firem, kterou vybudoval z malΘ dφlny, zalo₧enΘ jeho otcem v roce 1912. Carrozzeria Bertone v Grugliasku u Turφna, nejprve vyvφjejφcφ karoserie pro automobilky Fiat, Alfa Romeo a Lancia, se po druhΘ sv∞tovΘ vßlce rozrostla v malou tovßrnu s vlastnφ v²robou karoseriφ. Bertone, designΘr z vßÜn∞, je sßm autorem jen n∞kolika nßvrh∙ karoseriφ z prvnφho obdobφ firmy, kterΘ ale vÜechny zniΦil za vßlky po₧ßr. Byl vÜak znamenit² organizßtor a vyu₧φval sv²ch znalostφ ze studia ekonomie a obchodu. V²znamn∞ p°isp∞l ke zpr∙mysln∞nφ italskΘho karosß°stvφ. M∞l cit pro design a vyhledßvßnφ talentovan²ch spolupracovnφk∙, jak²mi byli mj. i jeho ÜΘfdesignΘ°i Scaglione, Giugiaro, Gandini Φi Deschamps, o jejich₧ r∙st se nesporn∞ zaslou₧il. Pod jeho vedenφm vznikla °ada pozoruhodn²ch karoseriφ dodnes pova₧ovan²ch za milnφky automobilovΘho designu. Od roku 1950 to byla asi stovka designΘrsk²ch a koncepΦnφch studiφ Φi prototyp∙, jako byly BAT 5 a 7, Chevrolet Corvair Testudo, Alfa Romeo Carabo a z nejnov∞jÜφch kupΘ Kayak Φi v∙z pro volnΘ chvφle Sportut. Spoluprßce s p°ednφmi automobilkami p°inesla °adu nßvrh∙ karoseriφ sΘriov²ch voz∙, z nich₧ n∞kterΘ vyrßb∞la p°φmo Bertonova firma. Pat°φ k nim nap°. Alfa Romeo Giulietta Sprint (1954), Fiat 850 Spider (1964), Lamborghini Countach a Fiat X1/9 (1973), Lancia Stratos (1974), VW Polo (1975), Volvo 262 C (1977), èkoda Favorit (1987) Φi Citroen Xantia (1992).
1. Giuseppe "Nuccio" Bertone
2. V²razn²m p°edstavitelem Bertonova originßlnφho designu byl sΘriovov∞ vyrßb∞n² roadster Fiat X 1/9.
3. Prototyp Lancia Stratos HF z roku 1971 byl p°edch∙dcem pozd∞jÜφho ·sp∞ÜnΘho sout∞₧nφho vozu.
4. V Bertonov∞ designΘrskΘm studiu vznikla i °ada pozoruhodn²ch prototyp∙ vozidel nekonvenΦnφ koncepce. Pat°φ k nim i velkoprostorov² Genesis s dvanßctivßlcem Lamborghini z roku 1988.#Card\O\O15.RTF,Bosch Robert
Bosch Robert (1861 - 1942)
DneÜnφ pr∙myslov² gigant nese jmΘno rodßka z Albecku u Ulmu. VyuΦil se jemn²m mechanikem a pracoval postupn∞ u n∞kolika n∞meck²ch firem. TechnickΘ znalosti zφskal jednak studiem elektrotechniky ve Stuttgartu, jednak p°i sv²ch cestßch v Anglii a USA, kde pracoval u brat°φ Siemens∙ a v zßvod∞ T.A. Edisona. V r. 1886 zalo₧il ve Stuttgartu "Dφlnu pro jemnou mechaniku a elektrotechniku", v nφ₧ vyrßb∞l telefonnφ p°φstroje, domßcφ telegrafy a nabφzel montß₧ r∙zn²ch elektrick²ch za°φzenφ. V r. 1887 vyrobil prvnφ nφzkonap∞¥ovΘ zapalovacφ magneto pro stacionßrnφ plynov² motor Deutz. Do sv∞ta automobil∙ vstoupil v r. 1897, kdy na objednßvku AngliΦana Simmse vyrobil magnetovΘ zapalovßnφ pro zß₧ehov² jednovßlec t°φkolky De Dion-Bouton. Od tΘ doby je Boschova firma trval²m partnerem automobilovΘho pr∙myslu a v²znamn∞ p°ispφvß k jeho pokroku. Zaslou₧ila se o to zejmΘna v r. 1902, kdy vyrobila prvnφ vysokonap∞¥ovΘ magnetovΘ zapalovßnφ, kterΘ podmφnilo v²voj rychlob∞₧n²ch zß₧ehov²ch motor∙. Bosch zßhy rozÜφ°il svou Φinnost i do zahraniΦφ. V roce 1898 zalo₧il zastoupenφ ve VelkΘ Britßnii, o rok pozd∞ji v Belgii, Francii a v Rakousko-Uhersku a v r. 1909 filißlnφ tovßrnu v americkΘm Springfieldu. Kdy₧ zem°el, pat°ila ji₧ jeho firma k nejv²znamn∞jÜφm n∞meck²m pr∙myslov²m podnik∙m.
1. Robert Bosch p°i oslavßch sv²ch p∞tasedmdesßtin a souΦasn∞ p∙l stoletφ od zalo₧enφ svΘ firmy.
2. Prvnφ Boschovo nφzkonap∞¥ovΘ zapalovacφ magneto z roku 1887.
3. V roce 1927 zahßjil Bosch sΘriovou v²robu vst°ikovacφch Φerpadel pro vzn∞tovΘ motory a vytvo°il tak podmφnky pro dalÜφ v²voj rychlob∞₧n²ch "diesel∙".#Card\O\O20.RTF,Bugatti Ettore Isidoro Arco
Bugatti Ettore Isidoro Arco (1881)
Pochßzel z um∞lecky zalo₧enΘ milßnskΘ rodiny, kterß pro n∞j zvolila socha°skou kariΘru. Po studiu Akademie nastoupil v 19 letech jako pomocnφk u firmy Prinetti & Stucchi, kterß vyrßb∞la motorovΘ t°φkolky. AΦkoli nem∞l technickΘ vzd∞lßnφ, byl obda°en konstruktΘrsk²m talentem, kter² rychle rozvφjel. Ve 26 letech byl ji₧ ÜΘfnßvrhß°em firmy de Dietrich, o p∞t let pozd∞ji u Deutze a jako dev∞tadvacetilet² zalo₧il v alsaskΘm Molsheimu u ètrasburku vlastnφ tovßrnu. V nφ vyrßb∞l po t°i desetiletφ technicky pokrokovΘ vozy s charakteristick²mi chladiΦi tvaru podkovy, kterΘ dodnes pat°φ k nejkrßsn∞jÜφm a nejvyhledßvan∞jÜφm v celΘ historii automobilismu. MnohΘ jeho v²robky byly ΦistokrevnΘ zßvodnφ vozy, z nich₧ nejslavn∞jÜφ typ 35 z roku 1924 s osmivßlcov²m motorem vyhrßl v nßsledujφcφch dvou letech p°es 1000 zßvod∙. "Patronovy" cestovnφ vozy, konstrukΦn∞ odvozenΘ od zßvodnφch, p°itahovaly sv²mi v∞tÜinou specißlnφmi karoseriemi. Vrcholem byl Bugatti Royale s t°inßctilitrov²m motorem, poslednφ jeho sΘriov² v∙z 57 CS zvφt∞zil v letech 1937 a 1939 v zßvod∞ 24 hodin le Mans.
Ettore Bugatti za volantem vozu Bugatti "Type B", s nφm₧ se z·Φastnil v roce 1908 jednoho zßvodu. Spolujezdcem byl Felice Nazzaro.#Card\O\O25.RTF,Daimler Gottlieb
Daimler Gottlieb (1834 - 1900)
Syn peka°e z Schorndorfu u Stuttgartu je pova₧ovßn za vynßlezce automobilu spolu s Benzem. Na rozdφl od n∞j zφskal in₧en²rskΘ vzd∞lßnφ studiem na stuttgartskΘ polytechnice, doplnil je v zahraniΦφ a mluvil francouzsky jako n∞mecky. Brzy se stal technick²m °editelem Deutzovy tovßrny na plynovΘ motory. V r. 1882 se osamostatnil a o rok pozd∞ji obdr₧el patent na rychlob∞₧n² benzinov² motor, Φty°dob² jednovßlec 0,5 k, kter² dßl zdokonaloval. V r. 1895 jej se sv²m asistentem Wilhelmem Maybachem namontoval do jednostopΘho vozidla, p°edch∙dce dneÜnφch motocykl∙, pojmenovanΘho "Petroleum-Reitwagen", kterΘ absolvovalo svou prvnφ jφzdu o rok d°φv ne₧ Benzova t°φkolka. Ta naopak o rok p°edstihla Daimler∙v Φty°kolov² "Kutschenwagen". V r. 1889 postavil Daimler pro sv∞tovou v²stavu v Pa°φ₧i "Stahlradwagen" a o rok pozd∞ji zalo₧il Daimler Motoren Gesellschaft. Ta p°edßvala zpoΦßtku svΘ patenty firmßm Peugeot a Panhard & Levassor, pak ale z Francie zφskala °adu podn∞t∙. Nejv²znamn∞jÜφ z nich v roce 1899 zprost°edkoval rakousk² generßlnφ konzul v Nizze Emil Jellinek, jeho₧ ideje byly zßkladem budoucφ tzv. Θry Mercedes. TΘ se vÜak ji₧ Daimler nedo₧il.
V roce 1886 zabudoval Daimler do upravenΘho koΦßru prvnφ mal² rychlob∞₧n² zß₧ehov² motor. Kapalinou chlazen² stojat² jednovßlec objemu 469 cm3 v²konu 1,5 k/700 min-1 ulo₧en² p°ed zadnφ nßpravou pohßn∞l jeho "Motorkutsche" rychlostφ a₧ 16 km/h.#Card\O\O30.RTF,Diesel Rudolf
DIESEL Rudolf (1858 - 1913)
V Pa°φ₧i narozenΘho syna augsburskΘho v²robce ko₧enΘho zbo₧φ ji₧ v mlßdφ okouzlila technika. Jako dvacetilet² student mnichovskΘ polytechniky napsal: "Touha uskuteΦnit Carnot∙v cyklus ovlßdß m∙j ₧ivot" (myslel tφm teoretickΘ vysv∞tlenφ tepelnΘho stroje francouzsk²m fyzikem Nicolasem Carnotem). Jeho pozd∞jÜφ vynßlez inspiroval pneumatick² zapalovaΦ Francouze Josepha Molleta, stlaΦujφcφ vzduch ve sklen∞nΘm vßlci tak siln∞, ₧e v n∞m uzav°en² troud zaΦal doutnat. Po neustßlΘm experimentovßnφ zφskal v r. 1892 prvnφ zßkladnφ patent na stroj pozd∞ji znßm² jako Diesel∙v motor. Rok nato vyrobila firma MAN v Augsburgu prvnφ "diesel", spalujφcφ tehdy jeÜt∞ uheln² prach, jako "racionßlnφ tepeln² stroj pro nßhradu parnφho stroje a spalovacφho motoru". Prvnφ rychlob∞₧n² "diesel" (800 min-1) se poda°ilo zkonstruovat vynßlezci ve spoluprßci se Üv²carskou firmou Saurer v r. 1908. Prvnφ motor toho druhu pro nßkladnφ automobily vyrobila op∞t firma MAN a₧ po Dieselov∞ smrti a p°edvedla jej v. 1924 na autosalonu v Berlφn∞. Prvnφ sΘriov² cestovnφ automobil se vzn∞tov²m motorem byl Mercedes-Benz 260 D z r. 1936.#Card\O\O35.RTF,Dunlop John Boyd
Dunlop John Boyd
Skotsk² zv∞rolΘka° z Belfastu se trvale zapsal do historie automobilu vynßlezem obruΦe pln∞nΘ vzduchem, tedy pneumatiky. Vynalezl ji vlastn∞ podruhΘ, by¥ zcela nezßvisle na svΘm krajanovi R.W. Thompsonovi, jeho₧ obdobnß myÜlenka z r. 1845 upadla v zapomn∞nφ. V r. 1888 Dunlop, ·dajn∞ ve snaze zp°φjemnit svΘmu synovi jφzdu na t°φkolce, slepil gumov² Üßtek do tvaru hadice, tu opat°il dudlφkem jako ventilkem, navlΘkl ji na kolo a naplnil stlaΦen²m vzduchem. Jeho patent byl sice zpochyb≥ovßn, p°isp∞l vÜak k pozd∞jÜφmu vzestupu spoleΦnosti, jφ₧ dal svΘ jmΘno a je₧ dnes pat°φ k nejv∞tÜφm pneumatikß°sk²m koncern∙m.
Tak vypadala prvnφ pneumatika - pry₧ovß obruΦ pln∞nß vzduchem, kterou vynalezl Dunlop v roce 1888. Pat°φ k nejv²znamn∞jÜφm milnφk∙m v²voje automobilu.#Card\O\O40.RTF,Farina Gian-Battista
Farina Gian-Battista "Pinin" (1893 - 1966)
Zakladatel slavnΘ italskΘ karosßrny a tv∙rce mimo°ßdnΘ invence zaΦal karosß°skou Φinnost se sv²mi bratry v rodinnΘ firm∞ "Stabilimenti Farina". V roce 1930 zalo₧il na turφnskΘ Corso Trapani vlastnφ karosßrnu, jejφ₧ jmΘno "Pinin Farina" se rozÜφ°ilo do celΘho sv∞ta. Jeho prvnφ v²znamnΘ zßsahy do stylistiky - sklon∞nΘ Φelnφ sklo a horizontßln∞ uspo°ßdßnß maska chladiΦe - v²razn∞ ovlivnily ostatnφ designΘry. Ji₧ po n∞kolika letech samostatnΘ Φinnosti byli jeho zßkaznφky vedoucφ osobnosti politickΘho, pr∙myslovΘho i um∞leckΘho ₧ivota a p°φsluÜnφci panovnick²ch dvor∙. V p°edvßleΦnΘm obdobφ byl zahrnovßn objednßvkami stylistick²ch studiφ a malosΘriovΘ v²roby specißlnφch karoseriφ pro italskΘ automobilky. Po vßleΦnΘ p°estßvce a odstran∞nφ nßsledk∙ bombardovßnφ obnovil Φinnost v r. 1945. O dva roky pozd∞ji navrhl kupΘ Cisitalia, kterΘ bylo meznφkem ve v²voji stylistiky a je vystaveno v Muzeu modernφho um∞nφ v New Yorku jako p°φklad "pohyblivΘ sochy". K jeho v²znam²m dφl∙m pat°φ karoserie voz∙ Ambassador a Nash Healey z roku 1952, jimi₧ pronikl na americk² trh. V tΘm₧e roce zaΦal trvale spolupracovat s automobilkou Ferrari, pro ni₧ navrhl °adu karoseriφ sportovnφch voz∙, jako byly Testa Rossa Φi Dino GT 206. K v²znamnΘ formßlnφ zm∞n∞ firmy doÜlo v roce 1961, kdy italsk² prezident Gronchi vydal dekret, jφm₧ se jmΘno Farina m∞nφ na Pininfarina se vÜemi prßvnφmi i civilnφmi d∙sledky, jimi₧ byla i zm∞na nßzvu firmy na "Carrozzeria Pininfarina".
Karosßrna "Pinin Farina" zalo₧enß roku 1930 byla zßkladem dneÜnφ slavnΘ firmy.#Card\O\O45.RTF,Ford Henry
Ford Henry (1863 - 1947)
NejstarÜφ syn irskΘho farmß°e, kter² se Üestnßct let p°ed jeho narozenφm p°ist∞hoval do m∞sta Greenfield Township u Dearbornu, zalo₧il v r. 1903 v Detroitu Ford Motor Company, dnes druh² nejv∞tÜφ automobilov² koncern na sv∞t∞. Vzdor r∙zn²m legendßm nebyl ₧ßdnΘ zßzraΦnΘ dφt∞, ale vzd∞lan² a kreativnφ mechanik. Jako dvacetilet² postavil traktor, pohßn∞n² parnφm strojem, v osmadvaceti byl ji₧ vedoucφm odd∞lenφ v Edisonov∞ elektrotechnickΘ spoleΦnosti a o dva roky pozd∞ji vyrobil "Quadricycle" s vlastnφm dvouvßlcov²m motorem. Po prvnφm ne·sp∞ÜnΘm pokusu zalo₧it vlastnφ firmu naÜel sponzory, kte°φ mu umo₧nili uskuteΦnit myÜlenku vyrßb∞t automobily pro ka₧dΘho. Sv∞tovou proslulost mu zajistil jednoduch² a robustnφ model T ("Tin Lizzie" - plechovß Lφzinka) z roku 1908, vyroben² poslΘze v 15 milionech exemplß°∙. Fordovi pat°φ takΘ zßsluha na zavedenφ pßsovΘ v²roby do automobilovΘho pr∙myslu v r. 1913, kterou p°evzal z potravinß°stvφ. V r. 1914 se mu poda°ilo splnit rozhodnutφ zv²Üit dennφ mzdu sv²ch zam∞stnanc∙ nejmΘn∞ na 5 dolar∙, zatφmco v USA byla jen 2,3 dolaru. Tin Lizzie se vyrßb∞la a₧ do roku 1927, kdy ji nahradil model A. JeÜt∞ za jeho p∙sobenφ se v²roba voz∙ Ford rozÜφ°ila do zahraniΦφ, kde byly vybudovßny filißlnφ zßvody v Kolφn∞ nad R²nem (1931), v Dagenhamu (1932) a takΘ na DßlnΘm v²chod∞.
Mezi mnoha Fordov²mi pion²rsk²mi Φiny, kterΘ v²znamn∞ p°isp∞ly v²voji automobilu, bylo i zavedenφ pßsovΘ v²roby v roce 1913. Na snφmku z nφ sjφ₧dφ ΦßsteΦn∞ smontovan² slavn² typ Ford T.#Card\O\O50.RTF,Ghia Giacinto
Ghia Giacinto (1887 - 1944)
Na p°elomu stoletφ byl uΦn∞m malΘ turφnskΘ karosßrny vyrßb∞jφcφ koΦßry. V centru rychle se rozvφjejφcφho italskΘho automobilovΘho pr∙myslu si brzy uv∞domil, ₧e doba voz∙ ta₧en²ch koni minula, opustil karosßrnu a vstoupil do sv∞ta motorov²ch vozidel. Podle povßleΦnΘho p°ehledu italsk²ch karosß°∙ mlad² Ghia strßvil n∞kolik let u r∙zn²ch turφnsk²ch firem a p∙vodnφ profesi mechanika zam∞nil za zajφmav∞jÜφ Φinnost p°i zkouÜenφ nov²ch voz∙. Kdy₧ nastoupil jako zkuÜebnφ jezdec u firmy STAR ("Societa Torinese Automobili Rapid"), mohl uplatnit sv∙j technick² talent. V r. 1915 zalo₧il v Turφn∞ vlastnφ karosßrnu, v nφ₧ nejprve vyrßb∞l na zakßzku jin²ch firem d°ev∞nΘ rßmy karoseriφ. Brzy vÜak proslul v²robou krßsn²ch specißlnφch karoseriφ pro luxusnφ vozy znßm²ch znaΦek, jako Alfa Romeo, Fiat, Itala Φi Lancia, z nich₧ n∞kterΘ zφskaly v²znamnß ocen∞nφ v tehdy oblφben²ch sout∞₧φch elegance. Za druhΘ sv∞tovΘ vßlky byl Turφn jako st°edisko automobilovΘho pr∙myslu Φast²m cφlem bombardovßnφ, jeho₧ ob∞tφ se v r. 1943 stala i Carrozzeria Ghia na Corso Valentino, kterou p°φm² zßsah prom∞nil v doutnajφcφ z°φceniny. Ghia, tehdy ji₧ vß₧n∞ nemocn², nesl t∞₧ce ztrßtu vÜeho, co vybudoval za Φtvrt stoletφ a o rok pozd∞ji zem°el. NedoΦkal se ji₧ povßleΦnΘ obnovy svΘ tovßrny, kterou v r. 1970 p°evzal koncern Ford, jen₧ z nφ vybudoval svΘ evropskΘ designΘrskΘ st°edisko a znakem Ghia dodnes opat°uje luxusnφ modely sv²ch sΘriov²ch voz∙.
V roce 1928 postavila Carrozzeria Ghia tento sportovnφ v∙z na podvozku Fiat 521 s motorem objemu 2,5 litru.#Card\O\O55.RTF,Giugiaro Giorgo
Giugiaro Giorgo (1938)
P°ednφ italsk² designΘr vyr∙stal v rodin∞, kterß tφhla k v²tvarnΘmu um∞nφ. Ve dvanßcti letech odeÜel do Turφna studovat malφ°stvφ na Akademii krßsn²ch um∞nφ. K dopln∞nφ znalostφ figurßlnφ kresby absolvoval kurs technickΘho kreslenφ. V sedmnßcti letech se na v²stav∞ sv²ch pracφ setkal s Dante Giacosou, ÜΘfem stylistickΘho st°ediska Fiatu, kter² mu nabφdl zam∞stnßnφ. Tak p°iÜel do styku se sv∞tem automobil∙. Po n∞kolikaletΘm p∙sobenφ ve funkci ÜΘfdesignΘra firem Bertone a Ghia zalo₧il spolu s Aldem Mantovanim v Turφn∞ vlastnφ designΘrskΘ studio Italdesign, kterΘ si zßhy zφskalo sv∞tovou proslulost. Na rozdφl od ostatnφch p°ednφch italsk²ch karosß°sk²ch firem se vÜak nezab²vß v²robou karoseriφ, ale nabφzφ automobilkßm spoluprßci, poΦφnaje stylistick²m nßvrhem p°es v²robu modelu a₧ k prototypu a konΦe p°φpravou sΘriovΘ v²roby. Vypracovßvß takΘ analytickΘ studie v²robnφch postup∙, navrhuje za°φzenφ pro hromadnou v²robu a urΦuje i Φasov² rozvrh technologick²ch postup∙. Stßle vφce automobilek oce≥uje v²hody tΘto specializovanΘ Φinnosti, jejφ₧ p°ednostφ je i zkrßcenφ Φasu mezi prvnφmi skicami novΘ karoserie a zahßjenφm jejφ v²roby. Z Φetn²ch sΘriov²ch automobil∙, jejich₧ karoserie vznikla v Giugiarov∞ Italdesignu, pat°φ k nejznßm∞jÜφm VW Golf a Passat prvnφ generace, Hyundai Pony, Fiat Panda i Punto, SAAB 9000 Φi Lancia Thema. Giugiaro samoz°ejm∞ navrhuje i stylistickΘ a koncepΦnφ studie automobil∙ vÜeho druhu, v∞tÜinou na podvozkov²sh skupinßch sΘriov²ch voz∙ znßm²ch znaΦek. Ze starÜφch kreacφ to jsou nap°. VW - Porsche Tapiro, Maserati Boomerang, Aztec a Nazca, z nejnov∞jÜφch pak Lamborghini Cala, Daewoo Bucrane Φi Scighera. Giugaro navrhuje i design jin²ch v²robk∙, jako jsou fotoaparßty, kabelky, Üperky, od∞vy, Φi nßbytek.
Giugiaro navrhl mnoho karoseriφ pro sΘriov∞ vyrßb∞nΘ vozy. Jeho "rukopis" nese i "V∙z roku 1995" Fiat Punto.
Giugiaro navrhuje i kocepΦnφ a designΘrskΘ studie neurΦenΘ pro sΘriovou v²robu, ale dokumentujφcφ jeho bohatou invenci. Jednou z nich je nekonvenΦnφ dvoumφstn² sportovnφ v∙z Aztec s roku 1988 se zcela odd∞len²mi sedadly °idiΦe a spolujezdce.#Card\O\O60.RTF,Chapman Anthony Colin
CHAPMAN Anthony Colin (1928)
Syn hoteliΘra z Richmondu je pova₧ovßn za nej·sp∞Ün∞jÜφho konstruktΘra zßvodnφch voz∙ povßleΦnΘho obdobφ. Ji₧ za sv²ch in₧en²rsk²ch studiφ upravil star² Austin Seven na ·sp∞Ün² trialov² v∙z. Jako pilot Royal Air Force se seznßmil s lehk²mi konstrukcemi a pozd∞ji soust°edil skupinu mlad²ch in₧en²r∙ tovßrny de Havilland ve svΘ malΘ firm∞ Lotus, zalo₧enΘ v r. 1952. Proslavil se d∙mysln²mi konstrukcemi nßprav, lehk²ch rßm∙ a samonosn²ch karoseriφ, jimi₧ zp∙sobil revoluci ve stavb∞ zßvodnφch voz∙. Jeho pokrokovΘ nßvrhy si zaslou₧ily obdiv, ale i odsouzenφ a Chapmanovi se vyΦφtß, ₧e jezdci formule 1 Mike Spence, Jim Clark a Jochen Rindt, kte°φ zem°eli za volanty jeho voz∙, byli ob∞tmi jejich extrΘmn∞ lehkΘ stavby. Dnes vyrßbφ firma Lotus Cars Ltd. v Norwichi roΦn∞ na tisφcovku exkluzivnφch sportovnφch automobil∙.#Card\O\O75.RTF,Klement Vßclav
Klement Vßclav
Vßclav Klement se narodil 16. °φjna 1868 ve Velvarech. Do MladΘ Boleslavi p°iÜel p°es Slan² a Prahu n∞kdy v roce 1886. Kdysi uΦednφk, pak knihkupec, tovßrnφk, generßlnφ °editel a nakonec generßlnφ rada - jeho postavenφ v∞rn∞ charakterizuje i v²voj automobilky. Klement byl osobnostφ s v²jimeΦn²m rozhledem a jasnoz°ivostφ. Ve svΘm profesnφm ₧ivot∞ stßl Φty°ikrßt p°ed zßsadnφm rozhodnutφm a v₧dy ud∞lal sprßvn² krok. PoprvΘ p°i zalo₧enφ spoleΦnΘ firmy (1895) s Laurinem. Jen hou₧evnatostφ a sebed∙v∞rou dokßzal p°ekonat poΦßteΦnφ zoufalou finanΦnφ situaci. PodruhΘ, kdy₧ se rozhodl pro v²voj tehdy nespolehlivΘ a v ╚echßch mßlo perspektivnφ motocykletty (1899). Kdy₧ se tovßrna vypracovala na nejlepÜφ a nejv∞tÜφ v Rakousko-Uhersku, pochopil, ₧e ji musφ akcionovat, aby v dlouhodobΘm v²hledu odolala konkurenci. Pot°etφ se tedy rozhodl (1907) ve prosp∞ch tovßrny i za cenu jist²ch omezenφ sv²ch pravomocφ. Nejt∞₧Üφ rozhodnutφ, ΦtvrtΘ, uΦinil v roce 1925, kdy₧ dovedl tovßrnu do nßruΦe koncernu èkoda, aby jφ zajistil budoucnost, aΦ sßm zcela ztratil rozhodovacφ prßva i jak²koli vliv.
Technice rozum∞l jen jako pouΦen² laik, zato m∞l v²jimeΦn² obchodnφ talent, cit pro vedenφ firmy a jednßnφ s pod°φzen²mi, dneÜnφm slovem rozen² mana₧er. V soukromΘm ₧ivot∞ byl asketicky st°φdm², bez nßrok∙ a tu₧eb, v∞rn² okruhu sv²ch p°ßtel (v prvnφ °ad∞ Laurinovi) a₧ do konce sv²ch dn∙. Zem°el 13. srpna 1938 jako bezd∞tn² vdovec. VeÜkerΘ jm∞nφ odkßzal na dobroΦinnΘ ·Φely. Od tΘ chvφle u₧ nebude v ΦeskΘm automobilovΘm pr∙myslu osobnosti, kterΘ by ke vÜeobecnΘ vß₧nosti celΘho nßroda staΦilo pouhΘ jmΘno a p°φjmenφ.Ükoda#Card\O\O80.RTF,Laurin Vßclav
Laurin Vßclav
Vßclav Laurin se narodil 27. zß°φ 1865 v osad∞ Kamenφ u P∞nΦφna nedaleko Turnova. Absolvoval °emeslnickou Ükolu v MladΘ Boleslavi, nastoupil u zßmeΦnφka, proÜel n∞kolika dφlnami, zvlßdl teorii parnφch stroj∙ a nakonec se Ü¥astn∞ seÜel s Klementem. Byl jeho prav²m opakem. Tich², nepr∙bojn², skromn² chlapφk s technick²m talentem a °emeslnou zruΦnostφ se ukßzal b²t nejlepÜφm partnerem svΘho n∞kdy a₧ cholerickΘho mladÜφho spoleΦnφka. P°edevÜφm v zaΦßtcφch v²roby L&K se stal nepostradateln²m mu₧em, kter² vφc citem ne₧ teoretick²mi znalostmi posouval la¥ku technickΘ ·rovn∞ znaΦky. Miloval tovßrnu a trßvil v nφ vÜechen sv∙j Φas. JeÜt∞ p°ed prvnφ sv∞tovou vßlkou se stal respektovanou osobnostφ pro svΘ zakladatelskΘ zßsluhy spφÜe ne₧ pro technickΘ vedenφ a urΦovßnφ sm∞ru dalÜφho v²voje. Po slouΦenφ L&K se èkodou jmenovali Laurina jednφm z °editel∙. Byla to funkce de facto Φestnß.èkoda
Laurin zem°el 3. prosince 1930 tak skromn∞ jak ₧il - na parte stßla v²zva pamatovat na dobroΦinnΘ ·Φely, nikoli na kv∞tinovΘ dary. Klement nechal ozdobit jeho nßhrobek stylizovan²m motocyklem L&K typ A, tedy strojem, kter² byl Laurinovou pracφ a na n∞m₧ znaΦka vjela do historie.#Card\O\O85.RTF,Ledwinka Hans
Ledwinka Hans (1878)
KonstruktΘr p°evß₧n∞ Φeskoslovensk²ch automobil∙, narozen² v rakouskΘm Klosterneuburgu, nedosßhl sice popularity svΘho krajana Ferdinanda Porsche, ale odborn² sv∞t ho cenφ nemΘn∞ vysoko pro bohatstvφ nßpad∙ a mnoha jeho vynßlez∙m p°iznßvß prioritu. Milnφky v historii automobilu se staly zejmΘna jeho bezrßmov² podvozek s centrßlnφ troubou, bezkloubovß kyvadlovß nßprava, vzduchem chlazen² motor s protilehl²mi vßlci ulo₧en² v zßdi vozu Φi proudnicovß karoserie bez stupaΦek. VÜechny tyto nßpady realizoval ve dvacßt²ch a t°icßt²ch letech jako technick² °editel kop°ivnickΘ automobilky Tatra. S nφ, tehdy jeÜt∞ "Kop°ivnickou vozovkou", se seznßmil ji₧ v r. 1897 jako vyuΦen² mistr v kovßrn∞. Od r. 1905 zde byl ÜΘfkonstruktΘrem a mj. zavedl mezi lety 1911 a 1914 jako prvnφ do sΘriovΘ v²roby brzdy na vÜech kolech. Pak na Φas p°eÜel k rakouskΘ firm∞ Steyr, v r. 1921 se ale vrßtil do Kop°ivnice. P°esto₧e se v²znamn∞ zaslou₧il o sv∞tovou pov∞st znaΦky Tatra, strßvil po vßlce od roku 1945 Üest let v ΦeskoslovenskΘm v∞zenφ, aΦ mu bylo ji₧ bezmßla 70 let a byl Φestn²m doktorem vφde≥skΘ univerzity. Konec ₧ivota pro₧il jako odborn² technick² poradce v Mnichov∞.#Card\O\O110.RTF,Pininfarina Sergio
Pinifarina Sergio (1926)
DneÜnφ ÜΘf skupiny Pininfarina pracoval ve firm∞ svΘho otce "Pinina" Fariny od poΦßtku padesßt²ch let po skonΦenφ studia strojnφho in₧en²rstvφ a krßtkΘm pobytu na zkuÜenou v Anglii a USA. V roce 1955 zaΦal spolu se sv²m Üvagrem Renzem Carli projektovat a stav∞t nov² zßvod v turφnskΘm p°edm∞stφ Grugliasco, v n∞m₧ byla zahßjena v²roba v r. 1958. O t°i roky pozd∞ji se zapisuje mezi protagonisty bezpeΦnΘ konstrukce nßvrhem karoserie PF Sigma, v nφ₧ pou₧il °adu avantgardnφch bezpeΦnostnφch prvk∙ a p°isp∞l k °eÜenφ problΘm∙, jimi₧ se stßle intenzivn∞ji zab²vali v²robci automobil∙. V roce 1966 zahßjilo Φinnost "srdce" firmy - p∞t let budovanΘ experimentßlnφ odd∞lenφ, postavenΘ mimo areßl karosßrny. "Carrozzeria Pininfarina" byla v roce 1986 p°ejmenovßna na "Industrie Pininfarina" a dnes navrhuje karoserie zejmΘna pro automobilky Alfa Romeo, Fiat, Ferrari, Lancia, Peugeot aj. a n∞kterΘ, pop°. i kompletnφ vozy, sama vyrßbφ. Od v²roby je odd∞lena oblast v²zkumu, v²voje, zkuÜebnictvφ a stavba prototyp∙ i experimentßlnφch a designΘrsk²ch studiφ. V roce 1971 vzniklo v²poΦtovΘ a nßvrhß°skΘ st°edisko jako zßklad samostatnΘ spoleΦnosti "Pininfarina Studi e Ricerche" zalo₧enΘ v roce 1982. Je vybaveno nejmodern∞jÜφm za°φzenφm pro tuto Φinnost, k n∞mu₧ pat°φ od roku 1972 prvnφ italsk² aerodynamick² tunel pro m∞°enφ model∙ i prototyp∙ ve skuteΦnΘ velikosti. Zde vznikly nejen pozoruhodnΘ stylistickΘ a aerodynamickΘ studie voz∙ budoucnosti, jako nap°. Cr 25 "Delfφn", CNR E2, Ferrari Mythos Φi Ethos, ale i prototypy karoseriφ pozd∞ji sΘriov∞ vyrßb∞n²ch voz∙ r∙zn²ch znaΦek, z nejnov∞jÜφch t°eba Peugeot 406 Φi Ferrari 50.
Pininfarina je "dvornφm" karosß°em francouzskΘ automobilky Peugeot. Jednou z jeho nejnov∞jÜφch kreacφ je krßsnΘ kupΘ Peugeot 406.
Pininfarina nezapomφnß ani na domßcφ znaΦky. Z jeho designΘrskΘ dφlny je i karoserie supersportovnφho vozu Ferrari F 50, postavenΘho k padesßtΘmu v²roΦφ tΘto firmy.
Pininfarinovo v²vojovΘ st°edisko mß k dispozici takΘ aerodynamick² tunel. Na snφmku z roku 1974 se v n∞m prßv∞ zkouÜφ karoserie experimentßlnφ studie Cr 25, v jejφm₧ oznaΦenφ je zak≤dovßna mimo°ßdn∞ nφzkß hodnota souΦinitele odporu vzduchu 0,25.#Card\O\O115.RTF,Porsche Ferdinand
Porsche Ferdinand (1875 - 1951)
Rodßk z malΘ obce nedaleko Liberce, syn klempφ°e, tφhl od mlßdφ k technice, ale v p°φsn∞ vedenΘ rodin∞ musel svΘ prvnφ kroky v tΘto oblasti d∞lat v ·stranφ. Tak nap°. se sv²mi fyzikßlnφmi pokusy se musel uch²lit na p∙du a technickΘ vzd∞lßnφ zφskßval v r∙zn²ch veΦernφch kursech. Byl vÜak velmi nadan² a vytrval² a tak v r. 1897, Φty°i roky po nßstupu do uΦenφ ve vφde≥skΘ elektrotechnickΘ spoleΦnosti, se stal asistentem jejφho °editele a vedoucφm zkuÜebny. V r. 1899 nastoupil k dvornφmu v²robci koΦßr∙ Jakobovi Lohnerovi, kde uplatnil sv∙j patent vestavby elektromotor∙ do hlav kol, jφ₧ se koΦßr p°em∞nil na motorovΘ vozidlo. Tento Lohner-Porsche byl zßkladem jeho skv∞lΘ kariΘry konstruktΘra automobil∙. V r. 1900 byl ji₧ ÜΘfkonstuktΘrem u firmy Austro Daimler a po p∞ti letech jejφm technick²m °editelem. V roce 1923 p°eÜel v rßmci vnitropodnikovΘ politiky do Stuttgartu jako ÜΘfkonstruktΘr a Φlen p°edstavenstva automobilky Daimler. Po roΦnφm p∙sobenφ u Steyra zalo₧il ve Stuttgartu vlastnφ konstrukΦnφ kancelß°, v nφ₧ brzy jeho 22let² syn Filius Ferdinand ("Ferry") p°evzal vedenφ v²zkumu a v²voje. Prvnφm zde vyvinut²m vozem byl Wanderer a sv∞tovou proslulost zφskaly jeho kancelß°i zejmΘna t°i konstrukce - odpru₧enφ kol zkrutn²mi tyΦemi, zßvodnφ monopost Auto-Union a lidov² automobil Volkswagen, jeho₧ prototypy navrhl Porsche v letech 1931 a₧ 1933. V r. 1932 navÜtφvil Porsche s n∞meckou delegacφ Rusko, kde mu byla nabφdnuta funkce stßtnφho hlavnφho konstruktΘra, kterou ale odmφtl, nebo¥ by musel zp°etrhat vÜechny vztahy k Zßpadu. Za vßlky Porsche konstruoval °adu zem∞d∞lsk²ch a vojensk²ch vozidel vΦetn∞ tank∙, v r. 1944 p°esφdlila jeho kancelß° do rakouskΘho Gmⁿndu, aby byla chrßn∞na p°ed bombardovßnφm. Po vßlce Francouzi F. Porsche zatkli a teprve po p∙ldruhΘm roce ho jako nevinnΘho, leΦ s podlomen²m zdravφm propustili z v∞zenφ v Dijonu. V r. 1948 spat°il sv∞tlo sv∞ta prvnφ v∙z jmΘnem Porsche, typ 356-1. Po prvnφch asi padesßti kusech s ruΦn∞ zhotoven²mi hlinφkov²mi karoseriemi byla jeho v²roba p°enesena v r. 1950 z Rakouska do Stuttgartu, kde pokraΦovala, ji₧ s ocelov²mi karoseriemi, a₧ do r. 1963, kdy byl tento typ nahrazen proslul²m 911. Postupn∞ rozÜi°ovanß automobilka ve Stuttgartu se stala nejv∞tÜφm sv∞tov²m v²robcem sportovnφch voz∙, dodnes nesoucφch jmΘno jednoho z nejslavn∞jÜφch konstruktΘr∙ celΘ historie automobilu.
Zakladatel firmy Porsche a jeho syn Ferry nad jednφm z motor∙ ve v²vojovΘ dφln∞.#Card\O\O65.RTF,Issigonis Alexander Constantines
Issigonis Alexander Constantine "Alec" (1906)
Syn v²robce kotl∙ a Φerpadel se narodil ve Smyrn∞ a jako uprchlφk z Anatolie vstoupil v r. 1923 na lond²nskou polytechniku. O deset let pozd∞ji pracoval u firmy Humber a v r. 1936 p°eÜel k automobilce Morris, kde byl jeho prvnφm v²znamn²m projektem v r. 1947 Morris Minor. Sv∞tovou proslulost mu zajistil v r. 1956 revoluΦnφ Mini s p°ednφm pohonem a motorem ulo₧en²m nap°φΦ, kter² zahßjil novou epochu v konstrukci automobil∙. Jeho dalÜφmi nejv²znamn∞jÜφmi dφly byly vozy Austin 1100 a 1800 Φi hydropneumatickΘ odpru₧enφ Hydrolastic, dφky nim₧ je prßvem pova₧ovßn za nejplodn∞jÜφho a nejvÜestrann∞jÜφho konstruktΘra automobil∙ obdobφ po druhΘ sv∞tovΘ vßlce. Za jeho p°φnos pokroku ve v²voji automobil∙ mu anglickß krßlovna ud∞lila titul Sir. V r. 1970 odeÜel jako technick² °editel BLMC na odpoΦinek.
#Card\O\O70.RTF,Kamm Wunibald
Kamm Wunibald (1895 - 1966)
V r. 1926 postavil pro firmu SchwΣbische Hⁿttenwerke v B÷blingenu experimentßlnφ v∙z se samonosnou karoseriφ a vÜemi koly nezßvisle zav∞Üen²mi (SHW-Wagen). Pozd∞ji jako profesor na TechnickΘ vysokΘ Ükole ve Stuttgartu jako prvnφ zkoumal v∞deck²mi metodami vlastnosti strm∞ spadajφcφ zßd∞ karoserie, jφ₧ se pozd∞ji °φkalo Kammova zß∩. Vozy navr₧enΘ podle tohoto aerodynamickΘho principu a pojmenovanΘ K-Wagen postavily v r. 1938 karosß°skΘ firmy Reutter a Vetter. Byly to sedany zΦßsti opat°enΘ "ploutvemi" na zßdi, pohßn∞nΘ motory Mercedes-Benz a BMW. Dnes se Kammovy prßce uplat≥ujφ u dvouprostorov²ch karoseriφ zejmΘna kombi.
Kamm se intenzφvn∞ v∞noval v²voji aerodynamiky. Dodnes se v²sledky jeho prßce spojenΘ s v²zkumem proud∞nφ vzduchu uplat≥ujφ u karoseriφ se strm∞ spadajφcφ zadnφ st∞nou, jakou mß nap°. VW Polo. Co nejvφce vzad prota₧enß st°echa s v²raznou odtokovou hranou ·Φinn∞ p°ispφvß k dosa₧enφ p°φznivΘho souΦinitele odporu vzduchu a °eÜφ tak problΘm prakticky nerealizovatelnΘho vyu₧itφ kapkovitΘho tvaru karoserie, jejφ₧ dΘlka by musela b²t asi Üestinßsobkem jejφ v²Üky.#Card\O\O90.RTF,List Hans
LIST Hans (1896 - 1996)
Jeden z nejv²znamn∞jÜφch pr∙kopnφk∙ spalovacφch motor∙ zasv∞til cel² ₧ivot v²zkumu a v²uce a na konci svΘ aktivnφ drßhy zalo₧il vlastnφ spoleΦnost pro v²voj motor∙. Syn ₧elezniΦnφho stavitele zφskal v r. 1924 doktorßt na univerzit∞ v Grazu za prßci "Regulace b∞hu vzn∞tov²ch motor∙". P∙sobil nejprve v Grazu na univerzit∞ a pozd∞ji v mφstnφ vag≤nce, od r. 1926 jako profesor v ╚φn∞ na univerzit∞ v èanghaji p°i v²voji dvoudob²ch motor∙. Po nßvratu v r. 1932 napsal slavnou prßci o spalovacφch motorech. Pak p°eÜel na Drß₧∩anskou univerzitu jako nßstupce znßmΘho pr∙kopnφka vzn∞tov²ch motor∙ dr. Naegela a po druhΘ sv∞tovΘ vßlce se definitivn∞ vrßtil dom∙. V r. 1948 otev°el prvnφ poradenskou kancelß°, z nφ₧ se o Φty°i roky pozd∞ji stala znßmß firma AVL (Anstalt fⁿr Verbrennungskraftmaschinen prof. List). Jejφ vedenφ p°evzal v r. 1979 jeho syn Helmut a vytvo°il z nφ nejv∞tÜφ soukromou spoleΦnost pro v²voj motor∙.#Card\O\O95.RTF,Lockheed Malcolm
Lockheed Malcolm (1888)
╚len znßmΘ rodiny majitel∙ tovßren na v²robu d∙lnφch za°φzenφ a letadel, p∙vodnφm jmΘnem Loughead a pochßzejφcφ ze Skotska, vynalezl v r. 1914 prvnφ kapalinovou brzdu (patent na princip hydraulickΘho p°enosu brzdnΘ sφly zφskal ji₧ v r. 1895 Hugo Mayer z Dury≥ska). Lockheedova kapalinovß brzda byla poprvΘ pou₧ita v r. 1922 v zßvodnφm voze Augusta Duesenberga a do sΘriovΘ v²roby zavedena v r. 1925 automobilkou Chrysler.#Card\O\O100.RTF,Michelin Edouard
MICHELIN Edouard (1859)
Se starÜφm bratrem AndrΘ zalo₧il v r. 1889 ve francouzskΘm Clermont-Ferrandu spoleΦnost tΘho₧ jmΘna. Zprvu se zab²vali nedßvno objevenou technologiφ vulkanizace gumy p°i v²rob∞ mφΦ∙, t∞sn∞nφ, °emen∙ a hadic. V r. 1891 vynalezl Edouard prvnφ snφmatelnou pneumatiku pro jφzdnφ kolo a o Φty°i roky pozd∞ji ji poprvΘ pou₧il u automobilu v zßvod∞ Pa°φ₧ - Bordeaux - Pa°φ₧. Pak se ji₧ tovßrna Michelin pln∞ v∞novala tomuto oboru, jen₧ m∞l v rozvφjejφcφm se automobilovΘm pr∙myslu spolehlivΘho zßkaznφka. DalÜφ desetiletφ se Michelin v²znamn∞ podφlel na v²voji pneumatik pro vÜechny druhy vozidel a zφskal °adu prvenstvφ. Koncern nesoucφ jmΘno sv²ch zakladatel∙ je dnes nejv∞tÜφm v²robcem pneumatik na sv∞t∞.#Card\O\O105.RTF,Otto Nikolaus August
OTTO Nikolaus August (1832 - 1891)
VyuΦen² obchodnφ cestujφcφ z Holzhausenu v Taunusu je pova₧ovßn za otce modernφho spalovacφho (zß₧ehovΘho) motoru. Poznal rozhodujφcφ princip stlaΦovßnφ sm∞si vzduchu s palivem (tehdy jeÜt∞ plynem mφsto benzinu) a jako prvnφ ho vyu₧il u Φty°dobΘho motoru. V dom∞ svΘho starÜφho bratra v Kolφn∞ nad R²nem d∞lal od roku 1861 pokusy s plynov²m motorem Lenoir. O rok pozd∞ji zhotovil v mechanickΘ dφln∞ Michaela Zonse fungujφcφ Φty°vßlec s kompresnφm zdvihem, ale nezφskal na n∞j patent, nebo¥ se, podle jeho nßzoru, motor v d∙sledku tvrd²ch rßz∙ p°φliÜ rychle zniΦil. DalÜφch pokus∙ s nφm se vzdal a v∞noval se konstrukci plynov²ch motor∙ bez stlaΦovßnφ sm∞si (tzv. atmosfΘrick²ch stroj∙). Ty tak zdokonalil, ₧e v r. 1969 je mohla tovßrna Deutz zaΦφt vyrßb∞t. Dφky jejφ pomoci zφskal Otto v r. 1876 patent na "klikov² stroj se zhuÜt∞n²m pln∞nφm", p°edch∙dce dneÜnφch Φty°dob²ch motor∙, jen₧ spot°eboval jen Φßst d°φve pot°ebnΘho mno₧stvφ plynu. Ze svΘho objevu se vÜak Otto dlouho net∞Üil. Vyno°ily se toti₧ patenty sice bu∩ teoretickΘ povahy (Beau de Rochas, 1861), nebo mladÜφ ne₧ jeho prvnφ vynßlez (Christian Reithmann, 1872), ale p°esto vedly k tomu, ₧e tovßrna Deutz se vzdala nßroku na prioritu.#Card\O\O120.RTF,Wankel Felix
WANKEL Felix (1902)
Narozen v n∞meckΘm Lahru vystudoval gymnasium v Heidelbergu a potΘ se sßm zaΦal vz∞lßvat v technice. JeÜt∞ jako zam∞stnanec jednoho kni₧nφho vydavatelstvφ zalo₧il v r. 1924 vlastnφ dφlnu, v nφ₧ se v∞noval zkoumßnφ tajemstvφ motor∙ s rotujφcφmi, resp. krou₧iv²mi pφsty, na n∞₧ sice existovalo n∞kolik patent∙, ale jejich₧ ÜirÜφmu praktickΘmu vyu₧itφ brßnily r∙znΘ slabiny. Jeho prvnφmi ·sp∞chy byly patenty na rozvod rotaΦnφmi Üoupßtky a na jejich t∞sn∞nφ. V r. 1936 vybudoval v Lindau malΘ v²vojovΘ st°edisko motor∙, pro kterΘ zφskal zakßzky od N∞meckΘho v²zkumnΘho leteckΘho ·stavu (VDL). Roku 1951 navßzal spoluprßci s v²zkumn²m odd∞lenφm automobilky NSU v Neckarsulmu, pro ne₧ vyvφjel t∞sn∞nφ motor∙ s rozvodem rotaΦnφmi Üoupßtky a pozd∞ji i komor s nekruhov²mi pr∙°ezy. Tyto prßce byly zßkladem v²voje motor∙ s krou₧iv²mi pφsty. Prvnφ byl postaven v Lindau roku 1954 a t°i roky po n∞m se rozb∞hl v laborato°i v²zkumnΘho odd∞lenφ NSU prvnφ motor s krou₧iv²m pφstem. Princip tohoto motoru, pojmenovanΘho po svΘm vynßlezci, pr∙myslov∞ vyu₧ilo v dalÜφch letech na dvacet firem z celΘho sv∞ta pro pohon automobil∙, lodφ i letadel. Za p°φnos technickΘmu pokroku a v²voj dalÜφch nekonvenΦnφch konstrukcφ ud∞lila Technickß univerzita v Mnichov∞ roku 1970 Wankelovi Φestn² doktorßt.#Card\A\A10.RTF,Ford