V °φjnu minulΘho roku se na webov²ch strßnkßch Microsoftu (viz Infotipy) objevil materißl nazvan² "Linux Myths", a za Φas se na sφti objevila i jeho Φeskß verze. Jeden z naÜich autor∙, kter² mß praktickΘ zkuÜenosti s produkty Microsoftu i s Linuxem, nßm poslal Φlßnek, kter² nßs velmi zaujal jako zdravß protivßha masivnφ marketingovΘ maÜinerie, "vßlcujφcφ" ve°ejnΘ mφn∞nφ.
ProΦ vlastn∞ pφÜu tento Φlßnek? Osobn∞ zastßvßm nßzor, ₧e ka₧d² je svobodn², a proto si m∙₧e i svobodn∞ zvolit systΘm, s nφm₧ bude pracovat. Microsoft (dßle jen MS) mß ovÜem jin² nßzor a neÜtφtφ se niΦeho, Φφm m∙₧e vytlaΦit konkurenΦnφ systΘmy. Linux jsem poprvΘ vid∞l p°ed p∙l rokem û do tΘ doby jsem p°es p∞t let administroval a programoval Windows 95 a Windows NT (dßle jen W95 a NT). Kdy₧ jsem si vÜak p°eΦetl microsoftsk² Φlßnek "Linux Myths", nev∞d∞l jsem, zda se mßm smßt, nebo breΦet. Nechci polemizovat, zda je ten Φi onen systΘm lepÜφ, ale rßd bych se pod∞lil o svΘ zkuÜenosti. Text je koncipovßn jako komentß° k t∞mto "m²t∙m" (jsou sßzeny kurzivou).
Pokud se pot°ebujete opravdu sprßvn∞ rozhodnout, kter² systΘm a na co pou₧φt, p°eΦt∞te si webovou strßnku http://www.penguin.cz/~had/unix-nt/. Je tam jedno z nejlepÜφch a nejfundovan∞jÜφch srovnßnφ, jakΘ jsem naÜel.
A ka₧d², kdo chce porozum∞t chovßnφ softwarov²ch firem, by si m∞l povinn∞ p°eΦφst dnes ji₧ legendßrnφ dφlo Erica S. Raymonda "Katedrßla a tr₧iÜt∞". Tento a mnoho dalÜφch p°eklad∙ najdete na http://zvon.vscht.cz/ZvonHTML/Zvon/zvonTranslations_cs.html.
(Z ·vodu) ... je t°eba se podφvat pravd∞ do oΦφ... Linux je v podstat∞ zalo₧en na 30 let starΘ technologii a architektu°e operaΦnφho systΘmu. Linux nebyl od zßklad∙ stav∞n na to, aby podporoval symetrick² multiprocesing (SMP), grafickΘ u₧ivatelskΘ rozhranφ (GUI), asynchronnφ I/O operace, jemn∞ strukturovan² bezpeΦnostnφ model a mnoho jin²ch d∙le₧it²ch charakteristik modernφho operaΦnφho systΘmu...
╗ To je velice zajφmavß ·vaha. Pravd∞podobn∞ bychom m∞li takΘ p°estat pou₧φvat ₧ßrovku, proto₧e jejφ technologie je starß p°es 120 let. Jin²mi slovy: To, ₧e je n∞co starΘ, rozhodn∞ neznamenß, ₧e je to ÜpatnΘ. Naopak bych °ekl, ₧e pokud operaΦnφ systΘm p°e₧ije 30 let a je stßle aktivn∞ pou₧φvßn, je to znßmka kvalitnφho nßvrhu.
K SMP architektu°e se blφ₧e vyjßd°φm v dalÜφm bodu.
Grafickß rozhranφ (GUI) jsou pod Unixem velmi dobrß. Samoz°ejmostφ je zde mo₧nost nastavenφ vzhledu okΘnek a jejich chovßnφ (nap°. zda se majφ aktivovat klepnutφm myÜφ, nebo jen jejφm p°esunem). Samoz°ejmostφ je i mo₧nost pracovat na vzdßlenΘm Linuxu, jako byste sed∞li u n∞j, a to vΦetn∞ grafickΘho rozhranφ. Tedy n∞co, co umφ a₧ Terminal server v NT5. Paradoxn∞ tato flexibilita Unixu n∞kterΘ u₧ivatele i odrazuje, nebo¥ tent²₧ systΘm m∙₧e poka₧dΘ vypadat naprosto jinak.
Asynchronnφ I/O je podporovßn (zde cht∞l MS patrn∞ poukßzat na to, ₧e Linux nepodporuje tzv. completion ports, o jejich₧ u₧iteΦnosti se vÜak stßle polemizuje).
MS o Linuxu tvrdφ, ₧e je zastaral², a p°itom do Windows dopl≥uje spoustu funkcφ, kterΘ jsou v Unixech ji₧ dßvno implementovßny. Jsou to nap°φklad Terminal server (v Unixu mu odpovφdß standardnφ X Server), reparse points v NTFS5 ("mountovßnφ" souborovΘho systΘmu v Unixu) Φi Kerberos v nov²ch Windows 2000. K poslednφmu malou poznßmku: MS tvrdφ, ₧e Windows 2000 podporujφ standardnφ autentizaci Kerberos, bohu₧el MS si onen standard pon∞kud upravil, tak₧e u₧ tak standardnφ zase nenφ (http://dailynews.yahoo.com/h/zd/20000228/tc/20000228169.html). Mimochodem, MS si libuje v objevovßnφ objevenΘho. Nedßvno se na webu MS objevila zprßva o novΘm objevu (http://www.MS.com/presspass/features/2000/02-28w2k.asp). Pon∞kud zaspali dobu, nevÜimli si asi, ₧e tato vlastnost (symbolickΘ odkazy) se v Unixu pou₧φvß snad od samΘho poΦßtku.
M²tus: Linux je v²konn∞jÜφ ne₧ Windows NT. Realita: V²konem p°i zatφ₧enφ b∞₧nΘm u zßkaznφk∙ Windows NT 4.0 p°ekonßvajφ Linux.
V dalÜφm textu se poukazuje na testy PC Week Labs, PC Magazine a ostatnφ, kterΘ spolehliv∞ prokßzaly, ₧e NT jsou v²konn∞jÜφ ne₧ Linux co se t²Φe webov²ch, souborov²ch, tiskov²ch Φi databßzov²ch server∙ apod.
╗ V tomto "m²tu" mß MS patrn∞ na mysli testy porovnßvajφcφ v²kon webov²ch server∙ na platformßch Windows NT a Linux, v nich₧ byly NT p°i velkΘ zßt∞₧i asi t°ikrßt rychlejÜφ (p°i b∞₧nΘ zßt∞₧i nebyl rozdφl tak markantnφ). D∙vod tohoto rozdφlu byl ji₧ lokalizovßn jako chyba v kernelu Linuxu a tato chyba je opravena v jeho verzi 2.3. Chyba se t²kala SMP, nebo¥ linuxovß podpora SMP nenφ jeÜt∞ dolad∞na na maximßlnφ v²kon (s neb²val²m zßjmem velk²ch v²robc∙ o Linux v poslednφ dob∞ se vÜak v tΘto oblasti dß mnoho a brzy oΦekßvat). Aby uvedenΘ srovnßnφ m∞lo n∞jak² smysl, bylo by dobrΘ srovnßvat v²kon i na jednoprocesorovΘm stroji. Zde by Linux pravd∞podobn∞ NT p°edΦil.
NicmΘn∞ je zde jeden podstatn² rozdφl. Programßto°i IIS pro Windows NT pou₧ili multithreadovΘ °eÜenφ, kterΘ je v²konn∞jÜφ, ale obvykle mΘn∞ stabilnφ. Server Apache na Linuxu threading nepou₧φvß prßv∞ z d∙vodu stability.
Za urΦit²ch podmφnek budou asi rychlejÜφ NT, jindy zase Linux. Dnes se klade v∞tÜφ d∙raz na spolehlivost a na snadnou sprßvu systΘmu.
V jednΘ firm∞ spravuji server s Windows NT, na n∞m₧ b∞₧φ Exchange, IIS, souborov² a tiskov² server. Server mß 128 MB RAM a procesor Pentium II. P°esto je subjektivn∞ velmi pomal² a p°ibli₧n∞ jednou za m∞sφc je t°eba ho rebootovat. Pokud si projdete diskusnφ skupiny na internetu, zjistφte, ₧e to nenφ zdaleka ojedin∞l² p°φpad. Podle mΘ zkuÜenosti spl≥uje podobn² systΘm implementovan² na Linuxu pomocφ IMAP serveru stejnΘ po₧adavky s vyÜÜφm v²konem a spolehlivostφ.
M²tus: Linux je spolehliv∞jÜφ ne₧ NT. Realita: Linux pot°ebuje opravdovΘ d∙kazy, a ne jen vtipnΘ pr∙povφdky.
Linuxovß spoleΦnost rßda mluvφ o Linuxu jako o stabilnφm a spolehlivΘm systΘmu, ale nemß ₧ßdnΘ skuteΦnΘ d∙kazy ani testy a je velmi mßlo sv∞dectvφ zßkaznφk∙ na podporu t∞chto tvrzenφ.
╗ ╪φkß se, ₧e dobrΘ zbo₧φ se chvßlφ samo. Tak je to i v p°φpad∞ Linuxu. Stabilita je jednou z hlavnφch deviz unixov²ch systΘm∙ a existuje minimßln∞ stejnΘ mno₧stvφ d∙kaz∙ o stabilit∞ Unixu jako o stabilit∞ NT. DoporuΦuji k proΦtenφ news konference na internetu. Tam najdete obrovskΘ mno₧stvφ problΘm∙, kterΘ u₧ivatelΘ Windows °eÜφ, informace o zßhadn²ch pßdech NT server∙ a o podivnΘm chovßnφ r∙zn²ch API pod Windows.
P°edpoklßdejme, ₧e mßte nainstalovan² IIS a v n∞m napsanou ASP aplikaci, kterß vyu₧φvß standardnφ systΘmovΘ funkce pro tisk a dek≤dovßnφ dat. Aby vÜe fungovalo, je t°eba nastavit k≤dovou strßnku cel²ch NT na anglick² jazyk. VÜe funguje, jak mß, dokud se do systΘmu nep°ihlßsφ u₧ivatel s jinou nastavenou k≤dovou strßnkou. Potom se p°epne i systΘmovß strßnka a z∙stane tak, dokud se u₧ivatel neodhlßsφ. Jin²mi slovy, aby server fungoval, nesmφ se na n∞j nikdo p°ihlaÜovat. Popis chyby jsem poslal do konference MS a ani po p∙l roce nenφ, pokud vφm, vy°eÜena.
M²tus: Linux je zadarmo. Realita: OperaΦnφ systΘm zadarmo neznamenß nulovou cenu za vlastnictvφ.
Linuxovß komunita stßle hovo°φ o tom, ₧e Linux je "free" nebo nenßkladn². Je d∙le₧itΘ si uv∞domit, ₧e nßklady na licenci jen z malΘ Φßsti ovliv≥ujφ rozhodovßnφ zßkaznφk∙.
Cena operaΦnφho systΘmu je jen malΘ procento celkov²ch nßklad∙ za vlastnictvφ a pou₧φvßnφ softwaru (TCO). VÜeobecn∞ bylo potvrzeno, ₧e Windows NT vy₧adujφ ni₧Üφ celkovΘ nßklady ne₧ Unix. ProvedenΘ studie prokßzaly, ₧e Windows NT vykazujφ o 37 % ni₧Üφ TCO ne₧ Unix. Nenφ ₧ßdn² d∙vod si myslet, ₧e u Linuxu je to v²razn∞ jinΘ...
╗ Aha, o 37 %. A dev∞t z deseti zuba°∙ doporuΦuje Windows. Administrovat Linux je obvykle snazÜφ, ne₧ udr₧et v b∞hu funkΦnφ Windows. Windows majφ konfiguraΦnφ informace ulo₧eny v oddφlu Registry. Zde je Φßst pro soukromß nastavenφ p°ihlßÜenΘho u₧ivatele a Φßst urΦenß pro vÜechny u₧ivatele. MS doporuΦuje programßtor∙m pou₧φvat Registry pro vÜechna konfiguraΦnφ data (a sßm to poruÜuje, nap°. u IIS4). Tak₧e v Registry jsou Φasto desφtky megabajt∙ soubor∙. Pokud se n∞co pokazφ, jsou dv∞ mo₧nosti: p°einstalovat cel² systΘm, nebo prohledßvat Registry. Podle zkuÜenostφ je reinstalace rychlejÜφ, p°esto₧e jejφ ΦastΘ opakovßnφ stojφ Φas û a penφze.
Stejn² zmatek je u Windows s tφm, kam se standardn∞ uklßdajφ soukromΘ soubory u₧ivatel∙. N∞kterΘ microsoftskΘ programy uklßdajφ do \My Documents (Office 95), jinΘ do \Windows\Profiles\<jmΘno>\Personal (Visual Studio 6), dalÜφ do \Program Files\DevStudio\MyProjects (Visual Studio 5), a takov² MS Outlook si je zase dß do \Program Files\Outlook\<jmΘno>\Mail. Pokud pou₧φvßte domovsk² adresß° na serveru, pak je vÜe jeÜt∞ komplikovan∞jÜφ. Oproti tomu v Unixu (a tedy i v Linuxu) jsou vÜechny konfigurace v textov²ch souborech v adresß°i /etc. A t∞ch, kterΘ se opravdu v∙bec n∞kdy m∞nφ, je mΘn∞ ne₧ 100 kB. Ka₧d² u₧ivatel mß sv∙j domovsk² adresß° (na svΘm poΦφtaΦi nebo na serveru) a v n∞m jsou vÜechny jeho soukromΘ konfiguraΦnφ i datovΘ soubory (maily, bookmarky apod.).
Tak₧e administrßtor, kter² zvlßdne udr₧et rok v b∞hu NT sφ¥, je vφc ne₧ dostateΦn∞ kvalifikovan² pro sprßvu Linuxu.
MS IIS disponuje ovlßdacφ konzolou, prost°ednictvφm kterΘ m∙₧ete web spravovat vzdßlen∞ pomocφ Internet Exploreru (IE). Kdy₧ jsem tuto funkci pot°eboval vyu₧φt, systΘm ohlßsil chybu 80000004 a IE spadl. Nebylo mi jasnΘ, proΦ, kdy₧ den p°edtφm vÜe fungovalo, jak m∞lo, a na serveru jsem od tΘ doby nic nem∞nil. Jsem sice zvykl² na podobnΘ patßlie, ale tentokrßt nepomohl ani restart. To m∞ pon∞kud do₧ralo a zaΦal jsem studovat, co se vlastn∞ stalo. Asi po osmi hodinßch prßce s debuggerem jsem identifikoval, ₧e chyba je n∞kde v DCOM, konkrΘtn∞ v autentizaΦnφ Φßsti. Nastudoval jsem proto CryptoAPI a po dalÜφ hodin∞ jsem odhalil chybu kdesi hluboko v Registry. CryptoAPI si tam zapomn∞lo smazat Üifrovacφ klφΦ z minulΘ session a sna₧ilo se ho i nadßle pou₧φvat. Takovßto chyba je u robustnφho systΘmu naprosto neakceptovatelnß a jeÜt∞ horÜφ je, ₧e na konferenci, kde jsem °eÜenφ problΘmu hledal, se nikdo ani p°φliÜ nedivil. Toto je velmi d∙le₧it² poznatek! V otev°en²ch systΘmech si hodn∞ chyb m∙₧ete opravit sami a neb²t zßvislφ na dodavateli softwaru.
Te∩ se budete prßvem ptßt, jak to, ₧e na to MS nep°iÜel takΘ. Nemyslete si, MS to vφ. DoporuΦuji vßm p°eΦφst si tzv. Haloween dokumenty (http://www.opensource.org/halloween), co₧ je internφ studie MS na tΘma otev°en²ch systΘm∙. V tΘto studii autor (zam∞stnanec MS) doporuΦuje vedenφ zrevidovat p°φstup k Üφ°enφ zdrojov²ch k≤d∙ a poukazuje na to, ₧e oprava chyb a v²voj jako takov² je v otev°en²ch systΘmech mnohem rychlejÜφ a kvalitn∞jÜφ (konkrΘtn∞ je to demonstrovßno na rychlosti, jakou byla odstran∞na bezpeΦnostnφ chyba s fragmentacφ TCP paketu).
M²tus: Linux je bezpeΦn∞jÜφ ne₧ NT. Realita: BezpeΦnostnφ model Linuxu je slab².
VÜechny operaΦnφ systΘmy jsou z hlediska bezpeΦnosti zranitelnΘ, ale je nutno uvΘst, ₧e Linux je postaven na stejnΘm bezpeΦnostnφm modelu jako originßlnφ unixovΘ implementace û tedy model, kter² nebyl od zßkladu stav∞n s d∙razem na bezpeΦnost.
╗ Linux klade velk² d∙raz na bezpeΦnost. W95 nemajφ bezpeΦnost vcelku ₧ßdnou, zato v NT lze u souboru (nejen) nastavit jeho vlastnφka, seznam u₧ivatel∙ a skupin, kterΘ mohou se souborem provßd∞t r∙znΘ operace (Φφst, zapisovat, mazat...), a seznam u₧ivatel∙, jejich₧ p°φstup k souboru bude logovßn.
V Unixu m∙₧e b²t soubor vlastn∞n jednφm vlastnφkem a zßrove≥ jednou skupinou. Definujφ se prßva Φtenφ, zßpisu a spuÜt∞nφ pro vlastnφka, skupinu a pro ostatnφ. Znamenß to, ₧e chybφ mo₧nost logovßnφ p°φstupu (auditu), ale jsou mo₧nosti, jak ji doinstalovat. Ale nelze nap°φklad dßt Pepovi p°φstup ke Φtenφ mΘho dokumentu. NicmΘn∞ i zde je mo₧nost doinstalovat podporu ACL.
Vzhledem k ji₧ zabudovanΘmu ACL a hlavn∞ k lepÜφ strategii sdφlenφ soubor∙ po sφti jsou zde tedy body navφc pro NT. P°i praktickΘm pou₧φvßnφ se vÜak projevφ zejmΘna problΘm delegace administrßtorsk²ch ·loh. Prakticky to znamenß, ₧e budeme nap°φklad chtφt, aby administrßtor DNS serveru nem∞l vÜechna prßva k ostatnφm Φßstem systΘmu. AΦkoliv to tak standardn∞ nastaveno nenφ, jak jsem si vyzkouÜel, lze to v Unixu velice elegantn∞ p°estavit. NT z principu poskytujφ zp∙sob, jak toto zajistit. Bohu₧el, implementace je natolik nepovedenß, ₧e ani po m∞sφci experiment∙ a dotazovßnφ se v konferencφch se mi to nepoda°ilo.
┌tokem zkuÜenΘho hackera se dß prolomit bezpeΦnost v Unixu i v NT. Naprostß v∞tÜina ·tok∙ je zalo₧ena bu∩ na fundamentßln∞ ÜpatnΘm nßvrhu n∞jakΘ slu₧by (nap°. znßm² ·tok na IIS pomocφ $DATA textu p°ipojenΘho na konec URL), nebo na tzv. buffer overflow. Posledn∞ zmφn∞n² ·tok spoΦφvß v p°epsßnφ Üpatn∞ dimenzovanΘho pole v pam∞ti programu a donucenφ procesoru ke skoku na podstrΦen² k≤d (vφce nap°. www.insecure.org). Chyby tohoto druhu se vyskytujφ v mnoha programech (nedßvno byla objevena podobnß chyba v IIS i s SP5).
Obvykle nenφ pro st°edn∞ zkuÜenΘho programßtora problΘm podobnou chybu najφt a odstranit, musφ vÜak mφt k dispozici zdrojovΘ k≤dy. V nedßvnΘ dob∞ se pro Linux objevil tzv. StackGuard, co₧ je rozÜφ°enφ b∞₧nΘho kompilßtoru na Unixu, kter² pak do v²slednΘho k≤du doplnφ kontrolnφ mechanismy, schopnΘ zabrßnit jednomu (nejΦast∞jÜφmu) druhu ·toku typu buffer overflow. Na podobnΘm principu funguje i tzv. non executable stack (www.openwall.com/Linux). Bylo by p°φjemnΘ, kdyby i MS ud∞lal n∞jakΘ podobnΘ kroky.
Ze zkuÜenosti mnoha administrßtor∙ vypl²vß nßsledujφcφ: Linux (a jak²koli dalÜφ kvalitnφ otev°en² systΘm) je tak spolehliv² a bezpeΦn², jak dobrΘho a d∙slednΘho mß sprßvce. OS Windows (a jin² uzav°en² systΘm) je jen tak spolehliv² a bezpeΦn², jak umo₧nφ jeho autor. Proto₧e u Windows nemßte k dispozici zdrojovΘ k≤dy, nemßte ₧ßdnou mo₧nost zjistit, jakΘ chyby v programech jsou, a u₧ v∙bec ne je opravit. Jste vydßni na milost a nemilost dodavateli programu. A v∞°te, ₧e dodavatel chybu nenajde, dokud mu ji n∞kdo neohlßsφ, co₧ se obvykle stane a₧ po jejφm zneu₧itφ.
M²tus: Linux m∙₧e nahradit Windows v desktopech. Realita: Linux nemß pro desktop ₧ßdn² v²znam.
Linux jako desktopov² operaΦnφ systΘm je nesmysl. U₧ivatel by tak zφskal systΘm, kter² mß mΘn∞ aplikacφ, slo₧it∞ji se ovlßdß a u₧φvß a je mΘn∞ intuitivnφ.
Linux nepodporuje Üirok² sortiment hardwaru, kter² je v souΦasnosti u₧φvßn. Windows NT 4.0 dnes podporujφ vφce ne₧ 39 000 r∙zn²ch za°φzenφ z Hardware Compatibility List...
Pr∙zkum prokßzal, ₧e v souΦasnosti 93 % profesionßlnφch v²vojß°∙ vyvφjφ aplikace pro Windows NT, a pro Linux pouze 13 %.
╗ No, nepravda to rozhodn∞ nenφ. SpφÜe ale °ekn∞me, ₧e pro Windows je vφc aplikacφ jednoduÜe proto, ₧e jsou rozÜφ°en∞jÜφ û to proto, ₧e pro laika jsou jednoduÜÜφ na instalaci.
Pokud jde o Linux, nap°φklad na instalaΦnφm CD Red Hat Linuxu najdete v∞tÜinu toho, co kdy budete pot°ebovat: grafick² editor srovnateln² s Photoshopem (ale zdarma), n∞kolik textov²ch editor∙, TeX pro tvorbu slo₧it²ch (nap°. matematick²ch) dokument∙, Ghostscript pro emulaci postscriptov²ch tiskßren a tvorbu PDF dokument∙, Netscape jako browser a mailov² program (ale je i spousta jin²ch), nßdhern² p°ehrßvaΦ MP3 (mimo jinΘ, v Linuxu lze zadat p°φkaz, kter² zpomalφ Φtenφ z rychl²ch CD jednotek, aby mΘn∞ hluΦely) a dalÜφ. Balφk StarOffice (samoz°ejm∞ takΘ zdarma) obsahuje textov² editor, tabulkov² procesor, plßnovaΦ a dalÜφ kancelß°skΘ aplikace, a dokonce umφ importovat dokumenty DOC a XLS z MS Office. A slo₧itost ovlßdßnφ? Stejnß jako ve Windows... Nemluv∞ o tom, ₧e systΘm Wine umo₧≥uje spouÜt∞t mnoho windowsov²ch aplikacφ na Linuxu, DOSEMU umφ totΘ₧ pro aplikace DOS.
39 000 za°φzenφ! To je sluÜnΘ. Jß jsem po NT cht∞l jen to, aby mi chodila zvukovß karta a aby se mi po urΦitΘ dob∞ vypφnal monitor. Ke kart∞ jsem n∞jak² kompatibilnφ ovladaΦ sehnal (i kdy₧ stßle n∞jak "padß") a s vypφnßnφm monitoru jsem m∞l prost∞ sm∙lu. Rozchozenφ NT na pevnΘ lince mi zabralo pßr dnφ a nutnost napsßnφ vlastnφho INF souboru...
Linux mß podstatn∞ mΘn∞ ovladaΦ∙ ne₧ Windows. Ale jeden ovladaΦ Φasto obslou₧φ stovky za°φzenφ od r∙zn²ch v²robc∙, pokud pou₧φvajφ standardnφ zp∙sob komunikace.
Shrnutφ. OperaΦnφ systΘm Linux nenφ vhodn² jako hlavnφ nßstroj pro profesionßlnφ ani domßcφ pou₧itφ. S dneÜnφmi Windows NT 4.0 si u₧ivatelΘ mohou b²t jisti, ₧e mohou vytvß°et aplikace, kterΘ jsou ÜkßlovatelnΘ, bezpeΦnΘ a spolehlivΘ, a p°itom cenov∞ nenßroΦnΘ p°i po°izovßnφ i spravovßnφ. Linux zcela jist∞ nebude moci jeÜt∞ dlouho konkurovat Windows NT 4.0. S vydßnφm Windows 2000 Microsoft rozÜi°uje technickou suverenitu svΘ platformy a jeÜt∞ dokonaleji zaruΦuje sv²m zßkaznφk∙m mo₧nost vytvß°et aplikace novΘ generace, pomßhajφcφ k dosa₧enφ jejich profesionßlnφch cφl∙.
╗ To mi siln∞ p°ipomφnß reklamu na pracφ prßÜek. Jß se pokusφm shrnout pßr poznatk∙, kterΘ by se vßm mohly hodit:
Dejte si pozor na tzv. Winprintery a Winmodemy. Tato za°φzenφ b²vajφ Φasto relativn∞ levnß, ovÜem jejich v²robci Φasto odmφtajφ dßt k dispozici specifikace nutnΘ k psanφ ovladaΦ∙. Tak₧e podobnΘ za°φzenφ pou₧ijete pouze s Windows, a nikde jinde. Pokud se n∞kdy rozhodnete p°ejφt na jin² systΘm (a v∞°te, ₧e to nastane), je lepÜφ pou₧φvat za°φzenφ dr₧φcφ se osv∞dΦen²ch standard∙.
Nesna₧te se srovnßvat Linux a Windows, pokud si oba systΘmy sami °ßdn∞ nevyzkouÜφte!
Budete-li ve vaÜφ sφti pou₧φvat standardnφ protokoly, nebudete mφt problΘm s mφchßnφm Windows a Linuxu ani s kompletnφm p°echodem na Linux. Pou₧φvejte DNS a vyhn∞te se WINS, volte SMTP/POP3/IMAP pro poÜtu (IMAP server je mo₧no ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ bez problΘm∙ nasadit mφsto MS Exchange).
Sdφlenφ disk∙ zajistφ na Linuxu Samba. Pozor na proprietßrnφ MS protokoly! MS mß spoustu protokol∙, kterΘ obvykle nepot°ebujete. TΘm∞° veÜkerΘ distribuovanΘ aplikace vyvinete pomocφ TCP/IP, elektronickΘ poÜty, LDAP a CORBA.
Podle MS je dobrΘ pou₧φvat COM, DCOM, COM+, MSMQ, AD, ActiveX a nevφm kolik jeÜt∞ protokol∙ a rozhranφ. NauΦil jsem se programovat vÜechna v²Üe uvedenß a zjistil jsem, ₧e v∞tÜinu Φasu trßvφm studiem dokumentace a obchßzenφm chyb v implementaci.
TotΘ₧ platφ pro Win32. Toto rozhranφ zdßnliv∞ nabφzφ k jednomu problΘmu spoustu °eÜenφ, jen si vybrat. Prakticky vÜak mß ka₧dΘ rozhranφ svΘ chyby a spφÜe hledßte, pomocφ kterΘho to v∙bec p∙jde napsat. Na to jsem narazil p°i snaze pou₧φt IE jako control v MFC aplikaci. Po 14 dnech pokus∙ jsem zjistil, ₧e prost∞ nenφ cesta, jak IE renderer donutit, aby negeneroval ₧ßdnß chybovß dialogovß okna v silent re₧imu.
Tφm ovÜem nechci nijak sni₧ovat kvalitu MS rozhranφ, jako je Win32 Φi COM. Jen jsem cht∞l poukßzat na to, ₧e nabφzejφ hodn∞ mo₧nostφ, ale i hodn∞ chyb. Osobn∞ dßvßm p°ednost spolehliv²m rozhranφm, i kdy₧ s mΘn∞ funkcemi.
V objektovΘm distribuovanΘm programovßnφ je dobrou volbou CORBA. Na rozdφl od MS DCOM je CORBA ORB k dispozici od mnoha dodavatel∙ a funguje na mnoha platformßch. CORBA dokonce definuje pravidla spoluprßce COM s DCOM, DCOM pochopiteln∞ nikoli.
Pokud programujete aplikace s grafick²m rozhranφm, doporuΦuji vaÜφ pozornosti velmi kvalitnφ knihovnu wxWindows (www.wxwindows.org).
Zßv∞r
Nakonec jeÜt∞ k tomu, co Φesk² Microsoft p°edvedl na ohlßÜenφ Windows 2000 (trapnou show "linuxov²ch" tuΦ≥ßk∙). Bylo to pon∞kud ned∙stojnΘ a jß bych Φlßnek zakonΦil jednφm citßtem, kter² jsem naÜel na internetu: "One World, one Web, one Program" (MS Promotional Ad, 1998). Nep°ipomφnß vßm to trochu tragickß t°icßtß lΘta ("Ein Volk, ein Reich, ein Fⁿhrer")?
