S rostoucí popularitou Linuxu roste popularita dalτích sp²ízn╪n∞ch operaƒních systémà - jedním z nich je FreeBSD.
Za tuƒσákem ƒíhají dalτí
FreeBSD je unixov∞ operaƒní systém pro poƒítaƒe s procesory Intel a Alpha, kter∞ byl roku 1993 vyvinut z BSD. Je distribuován zdarma, vƒetn╪ úpln∞ch zdrojov∞ch kódà. FreeBSD je nasazován zejména jako internetov∞ server obsluhující stovky a tisíce simultánních uºivatelsk∞ch procesà. Dobr∞ návrh systému a z toho vypl∞vající τkálovatelnost umoºnují τiroké spektrum nasazení - od superserverà aº po slabτí notebooky.
Uºivatel si màºe vybrat z mnoºství kvalitních nekomerƒních aplikací - souƒasná distribuce verze 3.2 p²edstavuje 4 GB dat (jádro, systémové soubory, balíky); podobn╪ rozsáhlá je i ƒást obsahující aplikace portované pro FreeBSD (jejich poƒet se blíºí dv╪ma tisícàm). Zvolna roste i mnoºství komerƒních aplikací (viz http://www.freebsd.cz/applications.html).
Co umí FreeBSD
FreeBSD charakterizují p²edevτím tyto vlastnosti: preemptivní multitasking s dynamickou správou priorit, multiuºivatelsk∞ p²ístup ke sluºbám systému vƒetn╪ periferií, kvalitní sí£ová ƒást (kvalitní TCP/IP stack, podpora protokolà IPv6, IPsec, IPX/SPX, NCP, SMB, X.25, Appletalk a dalτích), kvalitní správa pam╪ti, od základu 32bitov∞ design, sdílené knihovny, dàsledná podpora C, C++ a dalτích jazykà/nástrojà/norem (Assembler, Fortran, Pascal, Perl, Tcl/Tk a jin∞ch), GUI zaloºená na X-Window standardu (s podporou velkého mnoºství grafick∞ch karet a akcelerátorà), binární kompatibilita s operaƒními systémy SCO, BSDI, NetBSD, Linux a 386BSD, snadná portovatelnost unixov∞ch aplikací, otev²enost zdrojov∞ch kódà, podpora ve form╪ on-line dokumentace a diskusních skupin (viz http://www.freebsd.cz ).
Vznikl nov∞ systém
Systém FreeBSD proτel dlouh∞m v∞vojem. Koncem sedmdesát∞ch let byla zahájena práce na bezplatné verzi operaƒního systému Unix, nazvané tehdy BSD (Berkeley Software Design). Pozd╪ji na pàd╪ Kalifornské univerzity v Berkeley vznikla myτlenka portovat Unix na PC-kompatibilní poƒítaƒe s procesory Intel a William Jolitz odvodil z BSD operaƒní systém 386BSD. Kdyº univerzita p²estala financovat dalτí v∞voj, a poté, co William Jolitz projekt opustil, vznikly ƒty²i systémy:
NetBSD, pokr∞vající mnoºství platforem - i386, Apple, Atari, HP a dalτí;
FreeBSD, optimalizovan∞ pro procesory i386;
OpenBSD, v jehoº kódu v∞vojá²i provedli ²ádku za ²ádkou bezpeƒnostní audit, a nyní je mnoh∞mi odborníky povaºován za nejbezpeƒn╪jτí z dostupn∞ch operaƒních systémà;
BSDi, komerƒn╪ distribuovan∞ systém BSD.
První distribuce systému FreeBSD 1.0 byla uvedena v prosinci 1993. Obsahovala ƒásti BSD-Lite verze 4.3 (Net/2) a 386BSD. Roku 1994 bylo v dàsledku urovnání sporu mezi spoleƒností Novell a Kalifornskou univerzitou v Berkeley p²iznáno vlastnictví ƒásti Net/2 spoleƒnosti Novell (která systém jiº p²edtím odkoupila od AT&T) a stávajícím uºivatelàm systému Net/2 vƒetn╪ v∞vojá²à FreeBSD bylo doporuƒeno migrovat na BSD-Lite verze 4.4. Podstatné ƒásti FreeBSD poté musely b∞t znovu vytvo²eny ze 4.4BSD-Lite. Vzhledem k nejisté atmosfé²e a budoucnosti projektu p²eτlo mnoho v∞vojá²à k projektu Linux. V souƒasné dob╪ je stabilní verzí FreeBSD 3.2 a aktuální verzí FreeBSD 4.0. Seznamy zm╪n (a zároveσ podporovaného hardwaru) se vºdy jmenují RELNOTES.TXT a pro stabilní verzi 3.2 jsou k dispozici na adrese ftp://ftp.freebsd.org/pub/FreeBSD/
3.2-RELEASE/RELNOTES.TXT.
Nasazení a vyuºití
Systém FreeBSD je nasazován zejména jako internetov∞ nebo "intranetov∞" server, jako sí£ov∞ prvek nebo jako platforma pro vyvíjení softwaru. Po nainstalování b╪ºné distribuce lze jednoduτe spustit a nakonfigurovat následující sluºby:
ostatní servery: ICQ, NT Domain Controller, NT Domain Logon Server, X Display Manager, X Font Server, tiskov∞ a faxov∞ server (Hylafax), proxy servery (Squid a dalτí), zálohovací servery (Amanda a dalτí), autentizaƒní servery (Kerberos a dalτí), emulace (nap²íklad Mars - emulace serveru Novell Netware 3.x) a také herní servery (Quake a dalτí);
dalτí vyuºití: jako brána (gateway), màstek (bridge), sm╪rovaƒ (router - projekt FreeBSD router sm╪²uje k RFC1812 resp. k RFC2026), firewall (vƒetn╪ IP accountingu).
Souƒástí distribuce jsou nástroje pot²ebné pro konfiguraci, lad╪ní, provoz i údrºbu t╪chto sluºeb, a samoz²ejm╪ také propracované klientské aplikace. Vzhledem k podpo²e více procesorà a k projektàm Beowulf nebo Clusterit lze s FreeBSD realizovat i paralelní v∞poƒty. Jako platforma pro databázov∞ server je vhodn╪jτí spíτe Linux, nebo£ pro FreeBSD nebyly zatím portovány komerƒní systémy, nap²íklad Oracle nebo Informix - k dispozici jsou pouze otev²ené projekty, nap²íklad MySQL nebo PostgreSQL. Pln╪ portovány vτak byly bezpeƒnostní mechanismy Kerberos, SSL, PGP, PAM, Secure Shell (bezpeƒná náhrada telnetu, ftp a r-sluºeb). Dá se ²íci, ºe pruºnost a softwarové vybavení FreeBSD jsou takové, ºe lze realizovat i pom╪rn╪ neobvyklá zadání.
Je-li systém pouºíván na klientské stanici jedním uºivatelem, je nezbytné, aby uºivatel byl zároveσ administrátorem se znalostí Unixu. B╪ºnému uºivateli totiº poskytuje FreeBSD mén╪ konfiguraƒních prost²edkà neº nov╪jτí distribuce Linuxu. Po nainstalování b╪ºné distribuce lze FreeBSD pouºít jako znakov∞ terminál, po spuτt╪ní Xserveru (XFree) a n╪kterého ze správcà oken (nap²íklad Window Makeru nebo KDE) lze pracovat v komfortním grafickém prost²edí a vyuºívat multimediální sluºby správce oken nebo aplikací (tyto sluºby lze rovn╪º omezen╪ pouºívat na konzole).
Vzhledem k τiroké nabídce jazykà a nástrojà (editorà, p²ekladaƒà, nástrojà pro kontrolu sémantiky zdrojov∞ch kódà, nástrojà pro tvorbu lexikálních a syntaktick∞ch analyzátorà, správcà verzí zdrojov∞ch kódà, konvertorà mezi programovacími jazyky, nástrojà pro lad╪ní vƒetn╪ grafick∞ch nadstaveb, konzistentní a dob²e zpracované dokumentace) a jejich kvalit╪ je FreeBSD spolu s Linuxem ideální platformou pro v∞voj aplikací. Ob╪ platformy jsou téº ideální pro správu a anal∞zu sítí. Pot²eby uºivatele splσují jednotlivé aplikace. Pro psaní ƒi editaci textu obsahuje b╪ºná distribuce mnoºství editorà se zajímav∞mi vlastnostmi, nap²íklad díky systému TeX/LaTeX a WYSIWYG nadstavb╪ LyX lze text pohodln╪ napsat, zalomit a v∞sledek rovnou vytisknout jako publikaci (p²iƒemº ani po n╪kolika letech nehrozí potíºe s formátem ƒi tiskem).
Manipulaci s grafikou realizuje nap²íklad projekt GIMP (obdoba Adobe Photoshopu), p²ístup k nejb╪ºn╪jτím sluºbám internetu poskytují balíky Netscape Navigator a Communicator, pro odreagování je p²ibalena hra Doom atd.
Kancelá²ské balíky ƒi groupware nejsou zatím souƒástí FreeBSD, distribuce verze 3.2 obsahuje pouze starτí portovanou verzi kancelá²ského balíku StarOffice. B╪ºná distribuce téº umoºσuje selektivní lokalizaci celého systému zm╪nou systémov∞ch prom╪nn∞ch (mechanismus je identick∞ s Linuxem). Uºivatel má velkou svobodu konání a ochrany sebe samého a dat, platí za to vτak nároƒn╪jτí konfigurací a administrací systému.
Instalaƒní proces
Jednou z velk∞ch p²edností FreeBSD je pruºnost instalace. K dispozici jsou tato média: CD-ROM, lokální souborov∞ systém, páska, server nebo sada floppy diskà. Distribuce na CD-ROM sestává obvykle z 1 aº 4 diskà (první CD je bootovateln∞) a neobsahuje celou distribuci. Instalace ze serveru je realizována protokoly FTP, NFS, PPP, SLIP a PLIP, médii mohou b∞t Ethernet, sériová linka ƒi paralelní kabel. P²i instalaci z FTP serveru màºe b∞t instalovan∞ stroj umíst╪n i za firewallem nebo proxy serverem. Instalace z lokálního souborového systému podporuje souborové systémy UFS nebo FAT16/32. Instalace obvykle probíhá za pomoci dvou instalaƒních disket, po jejichº zavedení následuje dvoustupσov∞ boot, umoºσující konfiguraci ovladaƒà v jád²e a následné zavedení nakonfigurovaného jádra.
Poté je spuτt╪n manaºer vlastní instalace (v∞b╪r a konfigurace instalaƒního média, v∞b╪r balíƒkà atd.). B╪hem instalace je na první konzole instalaƒní manaºer a stav instalace, na druhé v∞pis instalovan∞ch souborà a adresá²à, na t²etí konzole je moºné uº pracovat a na ƒtvrté konzole je moºné pràb╪ºn╪ p²ekonfigurovávat a monitorovat instalaƒní médium. V p²ípad╪, ºe není jiná moºnost a instalujeme nap²íklad p²es modem po vytáƒené lince a pomocí protokolu PPP z FTP serveru, màºeme ze ƒtvrté konzoly vytoƒit ƒíslo poskytovatele p²ipojení k internetu, p²ipojit se, p²edtím p²ípadn╪ nastavit ràzné parametry (nap². sm╪rování) a poté po celou dobu instalace pracovat na t²etí konzole (je-li ve stroji p²ípadn╪ sí£ová karta p²ipojená do lokální sít╪, je moºné pracovat i v síti).
Instalace FreeBSD màºe koexistovat na disku s jin∞mi b╪ºn∞mi systémy souborà, a pokud je v jád²e p²ísluτn∞ ovladaƒ, mohou b∞t p²ipojeny a pouºívány jiº b╪hem instalace. Stejn╪ tak je moºné spustit aplikaci ihned, jakmile je nainstalována na cílové médium. Po doinstalování systému a jednom restartu je spuτt╪n zavád╪ƒ systému, kter∞ zavede jádro systému a spustí je. Jádro p²ipojí ko²enov∞ souborov∞ systém z tém╪² libovolného média (disku, pásky, sít╪) a màºe také dále p²ipojit virtuální souborov∞ systém z RAMdisku.
FreeBSD versus Linux
Aƒkoliv má FreeBSD mnoho spoleƒného s Linuxem, v n╪kter∞ch aspektech se pon╪kud liτí:
Maskotem Linuxu je tuƒσák; maskotem FreeBSD je démon.
Linux je klon Unixu napsan∞ Linusem Torvaldsem. Je odvozen ze systému Minix. FreeBSD je p²ím∞m potomkem pàvodního Unixu (dnes jiº neobsahuje ºádná rezidua kódu AT&T).
Linux je svázán s licencí GPL (General Public Licence). FreeBSD je chrán╪n licencí BSD, která je mén╪ restriktivní neº GPL. BSD licence obsahuje jediné omezení (krom╪ obvyklé v╪ty "... nezodpovídáme za cokoliv, co ud╪láte s tímto kódem...") - musí b∞t uvedena zmínka o autorsk∞ch právech. To je vτe - màºete vzít BSD kód, modifikovat jej a prodat. V praxi to vede k tomu, ºe BSD licence je kompromis mezi proprietárním a otev²en∞m v∞vojem - spoleƒnosti mohou stále ignorovat nekomerƒní verze kódu, produkovat záplaty a prodávat svoji verzi pàvodn╪ nekomerƒního softwaru koncov∞m zákazníkàm, zatímco otev²ená verze je dále vyvíjena nezávisl∞mi v∞vojá²i. Pod BSD licencí jsou vyvíjeny nap²íklad projekty Apache nebo XFree.
Linux je kernel udrºovan∞ Linusem Torvaldsem. Vτe ostatní je p²edm╪tem n╪které z distribucí (nap²íklad GNU Debian), jejich p²isp╪vatelà nebo komerƒních spoleƒností. Pro zjednoduτení se vτak aproximace n╪kter∞ch populárních distribucí naz∞vají Linux. FreeBSD je kompletní operaƒní systém, udrºovan∞ 16ƒlenn∞m jádrem, skupinou v∞vojá²à a p²isp╪vateli, jejichº poƒet a autorita (v rámci FreeBSD) jsou vτak menτí neº v p²ípad╪ linuxov∞ch p²isp╪vatelà a distribucí. Existuje vºdy pouze jedna stabilní (uzav²ená) verze a jedna aktuální (pràb╪ºn╪ vyvíjená) verze. Centrální strom zdrojového kódu je udrºován pomocí CVS (Concurrent Version System), nástrojem pro udrºování zdrojového kódu, kter∞ je b╪ºnou souƒástí BSD systémà i Linuxu.
N╪které z distribucí Linuxu jsou komerƒní. FreeBSD je voln╪ dostupn∞.
Linux nebyl v minulosti ohroºen soudními spory. Distribuování FreeBSD bylo po jistou dobu v∞znamn╪ omezeno soudními spory o autorská práva (s Novellem, AT&T, Kalifornskou univerzitou v Berkeley).
Naràstá mnoºství komerƒních aplikací pro Linux, nap²íklad od spoleƒností Corel nebo Oracle. Vzhledem k n╪kolikanásobn╪ menτímu poƒtu instalací FreeBSD a menτí publicit╪ existuje mén╪ komerƒních aplikací pro tento systém.
Linux obsahuje velké mnoºství kvalitních ovladaƒà, jejichº poƒet rychle roste. Vzhledem k uzav²enosti základního t∞mu v∞vojá²à FreeBSD a menτímu poƒtu p²isp╪vovatelà obsahuje kernel menτí poƒet kvalitních ovladaƒà, jejichº poƒet neroste tak dramaticky.
Linuxov∞ TCP/IP stack má zatím obƒas problémy se stabilitou a v∞konností p²i extrémní zát╪ºi - nap²íklad server s Apachem na Linuxu, vy²izujícím aº 1 500 000 dotazà denn╪ (permanentn╪ 20 dotazà za sekundu), se ƒas od ƒasu zhroutí i po vylad╪ní serveru. Kritickou se màºe stát i zát╪º, t²eba ƒeká-li více neº 80 procesà permanentn╪ na zpracování a trvá-li tento stav nap². 24 hodin (load 80). Nelze to ovτem tvrdit obecn╪ - konkrétní podmínky závisí na konkrétních aplikacích. Neznamená to, ºe by linuxové servery byly nestabilní ƒi nev∞konné; b╪ºn╪ dosahují n╪kolikam╪síƒního uptimu a umis£ují se v benchmarcích na p²edních místech (spolu s BSD systémy). P²i extrémní zát╪ºi je vτak zatím lepτí uvaºovat o FreeBSD. K n╪mu p²echázejí uºivatelé p²edevτím kvàli v∞konnosti a stabilit╪ systému i p²i extrémní zát╪ºi.
Spoleƒnost Wallnut Creek CD-ROM, provozující server ftp://ftp.cdrom.com (1x Xeon/500, 4GB RAM, 1/2 TB RAID5), uvádí, ºe p²i obsluze 10 000 simultánních p²ipojení, p²i 750 000 uºivatelà denn╪ a p²i 1 TB dat denn╪ staºen∞ch uºivateli vy²izuje FreeBSD dotazy tém╪² okamºit╪ a server je omezen pouze kvalitou p²ipojení. Dobrou referencí je i znám∞ server http://www.yahoo.com.
A co záv╪rem?
Θsp╪ch Linuxu determinuje v budoucnu i úsp╪ch FreeBSD a naopak. P²estoºe jsou oba systémy poskytovány zdarma, bude se pro ob╪ platformy objevovat stále v╪tτí poƒet komerƒních aplikací. I velké spoleƒnosti se p²estávají bát softwaru, kter∞ je zdarma a kter∞ byl d²íve povaºován za hraƒku studentà. Oba systémy budou zároveσ stále zkvalitσovány nezávisl∞mi p²isp╪vovateli z celého sv╪ta. Jedinou p²ekáºkou dalτí expanze otev²en∞ch systémà by mohla b∞t snaha monopolních spoleƒností chránit svàj podíl na trhu proprietarizací otev²en∞ch protokolà (viz http://www.opensource.org/halloween). P²esto je, jak se zdá, budoucnost otev²en∞ch systémà velmi slibná.
Martin Lízner
Infotipy:
Odkazy: http://www.freebsd.org a http://www.opensource.org
