FreeBSD
S rostouc¡ popularitou Linuxu roste popularita dalç¡ch spý¡znØnìch operaŸn¡ch syst‚m… - jedn¡m z nich je FreeBSD.

Za tuŸå kem Ÿ¡haj¡ dalç¡ 

FreeBSD  je unixovì operaŸn¡ syst‚m pro poŸ¡taŸe s procesory Intel a Alpha, kterì byl roku 1993 vyvinut z BSD. Je distribuov n zdarma, vŸetnØ £plnìch zdrojovìch k¢d…. FreeBSD je nasazov n zejm‚na jako internetovì server obsluhuj¡c¡ stovky a tis¡ce simult nn¡ch u§ivatelskìch proces…. Dobrì n vrh syst‚mu a z toho vyplìvaj¡c¡ çk lovatelnost umo§nuj¡ çirok‚ spektrum nasazen¡ - od superserver… a§ po slabç¡ notebooky.
U§ivatel si m…§e vybrat z mno§stv¡ kvalitn¡ch nekomerŸn¡ch aplikac¡ - souŸasn  distribuce verze 3.2 pýedstavuje 4 GB dat (j dro, syst‚mov‚ soubory, bal¡ky); podobnØ rozs hl  je i Ÿ st obsahuj¡c¡ aplikace portovan‚ pro FreeBSD (jejich poŸet se bl¡§¡ dvØma tis¡c…m). Zvolna roste i mno§stv¡ komerŸn¡ch aplikac¡ (viz http://www.freebsd.cz/applications.html). 

Co um¡ FreeBSD 
FreeBSD charakterizuj¡ pýedevç¡m tyto vlastnosti: preemptivn¡ multitasking s dynamickou spr vou priorit, multiu§ivatelskì pý¡stup ke slu§b m syst‚mu vŸetnØ periferi¡, kvalitn¡ s¡œov  Ÿ st (kvalitn¡ TCP/IP stack, podpora protokol… IPv6, IPsec, IPX/SPX, NCP, SMB, X.25, Appletalk a dalç¡ch), kvalitn¡ spr va pamØti, od z kladu 32bitovì design, sd¡len‚ knihovny, d…sledn  podpora C, C++ a dalç¡ch jazyk…/n stroj…/norem (Assembler, Fortran, Pascal, Perl, Tcl/Tk a jinìch), GUI zalo§en  na X-Window standardu (s podporou velk‚ho mno§stv¡ grafickìch karet a akceler tor…), bin rn¡ kompatibilita s operaŸn¡mi syst‚my SCO, BSDI, NetBSD, Linux a 386BSD, snadn  portovatelnost unixovìch aplikac¡, otevýenost zdrojovìch k¢d…, podpora ve formØ on-line dokumentace a diskusn¡ch skupin (viz http://www.freebsd.cz ).

Vznikl novì syst‚m
Syst‚m FreeBSD proçel dlouhìm vìvojem. Koncem sedmdes tìch let byla zah jena pr ce na bezplatn‚ verzi operaŸn¡ho syst‚mu Unix, nazvan‚ tehdy BSD (Berkeley Software Design). PozdØji na p…dØ Kalifornsk‚ univerzity v Berkeley vznikla myçlenka portovat Unix na PC-kompatibiln¡ poŸ¡taŸe s procesory Intel a William Jolitz odvodil z BSD operaŸn¡ syst‚m 386BSD. Kdy§ univerzita pýestala financovat dalç¡ vìvoj, a pot‚, co William Jolitz projekt opustil, vznikly Ÿtyýi syst‚my:

 NetBSD, pokrìvaj¡c¡ mno§stv¡ platforem - i386, Apple, Atari, HP a dalç¡; 

 FreeBSD, optimalizovanì pro procesory  i386; 

 OpenBSD, v jeho§ k¢du vìvoj ýi provedli ý dku za ý dkou bezpeŸnostn¡ audit, a nyn¡ je mnohìmi odborn¡ky pova§ov n za nejbezpeŸnØjç¡ z dostupnìch operaŸn¡ch syst‚m…;

 BSDi, komerŸnØ distribuovanì syst‚m BSD.

Prvn¡ distribuce syst‚mu FreeBSD 1.0 byla uvedena v prosinci 1993. Obsahovala Ÿ sti BSD-Lite verze 4.3 (Net/2) a 386BSD. Roku 1994 bylo v d…sledku urovn n¡ sporu mezi spoleŸnost¡ Novell a Kalifornskou univerzitou v Berkeley pýizn no vlastnictv¡ Ÿ sti Net/2 spoleŸnosti Novell (kter  syst‚m ji§ pýedt¡m odkoupila od AT&T) a st vaj¡c¡m u§ivatel…m syst‚mu Net/2 vŸetnØ vìvoj ý… FreeBSD bylo doporuŸeno migrovat na BSD-Lite verze 4.4. Podstatn‚ Ÿ sti FreeBSD pot‚ musely bìt znovu vytvoýeny ze 4.4BSD-Lite. Vzhledem k nejist‚ atmosf‚ýe a budoucnosti projektu pýeçlo mnoho vìvoj ý… k projektu Linux. V souŸasn‚ dobØ je stabiln¡ verz¡ FreeBSD 3.2 a aktu ln¡ verz¡ FreeBSD 4.0. Seznamy zmØn (a z roveå podporovan‚ho hardwaru) se v§dy jmenuj¡ RELNOTES.TXT a pro stabiln¡ verzi 3.2 jsou k dispozici na adrese ftp://ftp.freebsd.org/pub/FreeBSD/
3.2-RELEASE/RELNOTES.TXT.

Nasazen¡ a vyu§it¡
Syst‚m FreeBSD je nasazov n zejm‚na jako internetovì nebo "intranetovì" server, jako s¡œovì prvek nebo jako platforma pro vyv¡jen¡ softwaru. Po nainstalov n¡ bاn‚ distribuce lze jednoduçe spustit a nakonfigurovat n sleduj¡c¡ slu§by:
klasick‚ servery: HTTP, FTP, NFS, DNS, DHCP, BOOTP, NIS, WINS, IRC, PPP, SLIP, NNTP, NTP, SMTP, POP3, IMAP4, LDAP, SNMP, TELNET, SAMBA;
ostatn¡ servery: ICQ, NT Domain Controller, NT Domain Logon Server, X Display Manager, X Font Server, tiskovì a faxovì server (Hylafax), proxy servery (Squid a dalç¡), z lohovac¡ servery (Amanda a dalç¡), autentizaŸn¡ servery (Kerberos a dalç¡), emulace (napý¡klad Mars - emulace serveru Novell Netware 3.x) a tak‚ hern¡ servery (Quake a dalç¡);
dalç¡ vyu§it¡: jako br na (gateway), m…stek (bridge), smØrovaŸ (router - projekt FreeBSD router smØýuje k RFC1812 resp. k RFC2026), firewall (vŸetnØ IP accountingu).
SouŸ st¡ distribuce jsou n stroje potýebn‚ pro konfiguraci, ladØn¡, provoz i £dr§bu tØchto slu§eb, a samozýejmØ tak‚ propracovan‚ klientsk‚ aplikace. Vzhledem k podpoýe v¡ce procesor… a k projekt…m Beowulf nebo Clusterit lze s FreeBSD realizovat i paraleln¡ vìpoŸty. Jako platforma pro datab zovì server je vhodnØjç¡ sp¡çe Linux, neboœ pro FreeBSD nebyly zat¡m portov ny komerŸn¡ syst‚my, napý¡klad Oracle nebo Informix - k dispozici jsou pouze otevýen‚ projekty, napý¡klad MySQL nebo PostgreSQL. PlnØ portov ny vçak byly bezpeŸnostn¡ mechanismy Kerberos, SSL, PGP, PAM, Secure Shell (bezpeŸn  n hrada telnetu, ftp a r-slu§eb). D  se ý¡ci, §e pru§nost a softwarov‚ vybaven¡ FreeBSD jsou takov‚, §e lze realizovat i pomØrnØ neobvykl  zad n¡. 
Je-li syst‚m pou§¡v n na klientsk‚ stanici jedn¡m u§ivatelem, je nezbytn‚, aby u§ivatel byl z roveå administr torem se znalost¡ Unixu. Bاn‚mu u§ivateli toti§ poskytuje FreeBSD m‚nØ konfiguraŸn¡ch prostýedk… ne§ novØjç¡ distribuce Linuxu. Po nainstalov n¡ bاn‚ distribuce lze FreeBSD pou§¡t jako znakovì termin l, po spuçtØn¡ Xserveru (XFree) a nØkter‚ho ze spr vc… oken (napý¡klad Window Makeru nebo KDE) lze pracovat v komfortn¡m grafick‚m prostýed¡ a vyu§¡vat multimedi ln¡ slu§by spr vce oken nebo aplikac¡ (tyto slu§by lze rovnا omezenØ pou§¡vat na konzole). 
Vzhledem k çirok‚ nab¡dce jazyk… a n stroj… (editor…, pýekladaŸ…, n stroj… pro kontrolu s‚mantiky zdrojovìch k¢d…, n stroj… pro tvorbu lexik ln¡ch a syntaktickìch analyz tor…, spr vc… verz¡ zdrojovìch k¢d…, konvertor… mezi programovac¡mi jazyky, n stroj… pro ladØn¡ vŸetnØ grafickìch nadstaveb, konzistentn¡ a dobýe zpracovan‚ dokumentace) a jejich kvalitØ je FreeBSD spolu s Linuxem ide ln¡ platformou pro vìvoj aplikac¡. ObØ platformy jsou t‚§ ide ln¡ pro spr vu a analìzu s¡t¡. Potýeby u§ivatele splåuj¡ jednotliv‚ aplikace. Pro psan¡ Ÿi editaci textu obsahuje bاn  distribuce mno§stv¡ editor… se zaj¡mavìmi vlastnostmi, napý¡klad d¡ky syst‚mu TeX/LaTeX a WYSIWYG nadstavbØ LyX lze text pohodlnØ napsat, zalomit a vìsledek rovnou vytisknout jako publikaci (pýiŸem§ ani po nØkolika letech nehroz¡ pot¡§e s form tem Ÿi tiskem). 
Manipulaci s grafikou realizuje napý¡klad projekt GIMP (obdoba Adobe Photoshopu), pý¡stup k nejbاnØjç¡m slu§b m internetu poskytuj¡ bal¡ky Netscape Navigator a Communicator, pro odreagov n¡ je pýibalena hra Doom atd. 
Kancel ýsk‚ bal¡ky Ÿi groupware nejsou zat¡m souŸ st¡ FreeBSD, distribuce verze 3.2 obsahuje pouze starç¡ portovanou verzi kancel ýsk‚ho bal¡ku StarOffice. Bاn  distribuce t‚§ umo§åuje selektivn¡ lokalizaci cel‚ho syst‚mu zmØnou syst‚movìch promØnnìch (mechanismus je identickì s Linuxem). U§ivatel m  velkou svobodu kon n¡ a ochrany sebe sam‚ho a dat, plat¡ za to vçak n roŸnØjç¡ konfigurac¡ a administrac¡ syst‚mu.

InstalaŸn¡ proces
Jednou z velkìch pýednost¡ FreeBSD je pru§nost instalace. K dispozici jsou tato m‚dia: CD-ROM, lok ln¡ souborovì syst‚m, p ska, server nebo sada floppy disk…. Distribuce na CD-ROM sest v  obvykle z 1 a§ 4 disk… (prvn¡ CD je bootovatelnì) a neobsahuje celou distribuci. Instalace ze serveru je realizov na protokoly FTP, NFS, PPP, SLIP a PLIP, m‚dii mohou bìt Ethernet, s‚riov  linka Ÿi paraleln¡ kabel. Pýi instalaci z FTP serveru m…§e bìt instalovanì stroj um¡stØn i za firewallem nebo proxy serverem. Instalace z lok ln¡ho souborov‚ho syst‚mu podporuje souborov‚ syst‚my UFS nebo FAT16/32. Instalace obvykle prob¡h  za pomoci dvou instalaŸn¡ch disket, po jejich§ zaveden¡ n sleduje dvoustupåovì boot, umo§åuj¡c¡ konfiguraci ovladaŸ… v j dýe a n sledn‚ zaveden¡ nakonfigurovan‚ho j dra. 
Pot‚ je spuçtØn mana§er vlastn¡ instalace (vìbØr a konfigurace instalaŸn¡ho m‚dia, vìbØr bal¡Ÿk… atd.). BØhem instalace je na prvn¡ konzole instalaŸn¡ mana§er a stav instalace, na druh‚ vìpis instalovanìch soubor… a adres ý…, na týet¡ konzole je mo§n‚ u§ pracovat a na Ÿtvrt‚ konzole je mo§n‚ pr…bاnØ pýekonfigurov vat a monitorovat instalaŸn¡ m‚dium. V pý¡padØ, §e nen¡ jin  mo§nost a instalujeme napý¡klad pýes modem po vyt Ÿen‚ lince a pomoc¡ protokolu PPP z FTP serveru, m…§eme ze Ÿtvrt‚ konzoly vytoŸit Ÿ¡slo poskytovatele pýipojen¡ k internetu, pýipojit se, pýedt¡m pý¡padnØ nastavit r…zn‚ parametry (napý. smØrov n¡) a pot‚ po celou dobu instalace pracovat na týet¡ konzole (je-li ve stroji pý¡padnØ s¡œov  karta pýipojen  do lok ln¡ s¡tØ, je mo§n‚ pracovat i v s¡ti). 
Instalace FreeBSD m…§e koexistovat na disku s jinìmi bاnìmi syst‚my soubor…, a pokud je v j dýe pý¡sluçnì ovladaŸ, mohou bìt pýipojeny a pou§¡v ny ji§ bØhem instalace. StejnØ tak je mo§n‚ spustit aplikaci ihned, jakmile je nainstalov na na c¡lov‚ m‚dium. Po doinstalov n¡ syst‚mu a jednom restartu je spuçtØn zav dØŸ syst‚mu, kterì zavede j dro syst‚mu a spust¡ je. J dro pýipoj¡ koýenovì souborovì syst‚m z t‚mØý libovoln‚ho m‚dia (disku, p sky, s¡tØ) a m…§e tak‚ d le pýipojit virtu ln¡ souborovì syst‚m z RAMdisku.

FreeBSD versus Linux
AŸkoliv m  FreeBSD mnoho spoleŸn‚ho s Linuxem, v nØkterìch aspektech se ponØkud liç¡:

 Maskotem Linuxu je tuŸå k; maskotem FreeBSD je d‚mon. 

 Linux je klon Unixu napsanì Linusem Torvaldsem. Je odvozen ze syst‚mu Minix. FreeBSD je pý¡mìm potomkem p…vodn¡ho Unixu (dnes ji§ neobsahuje § dn  rezidua k¢du AT&T). 

 Linux je sv z n s licenc¡ GPL (General Public Licence). FreeBSD je chr nØn licenc¡ BSD, kter  je m‚nØ restriktivn¡ ne§ GPL. BSD licence obsahuje jedin‚ omezen¡ (kromØ obvykl‚ vØty "... nezodpov¡d me za cokoliv, co udØl te s t¡mto k¢dem...") - mus¡ bìt uvedena zm¡nka o autorskìch pr vech. To je vçe - m…§ete vz¡t BSD k¢d, modifikovat jej a prodat. V praxi to vede k tomu, §e BSD licence je kompromis mezi propriet rn¡m a otevýenìm vìvojem - spoleŸnosti mohou st le ignorovat nekomerŸn¡ verze k¢du, produkovat z platy a prod vat svoji verzi p…vodnØ nekomerŸn¡ho softwaru koncovìm z kazn¡k…m, zat¡mco otevýen  verze je d le vyv¡jena nez vislìmi vìvoj ýi. Pod BSD licenc¡ jsou vyv¡jeny napý¡klad projekty Apache nebo XFree.

 Linux je kernel udr§ovanì Linusem Torvaldsem. Vçe ostatn¡ je pýedmØtem nØkter‚ z distribuc¡ (napý¡klad GNU Debian), jejich pýispØvatel… nebo komerŸn¡ch spoleŸnost¡. Pro zjednoduçen¡ se vçak aproximace nØkterìch popul rn¡ch distribuc¡ nazìvaj¡ Linux. FreeBSD je kompletn¡ operaŸn¡ syst‚m, udr§ovanì 16Ÿlennìm j drem, skupinou vìvoj ý… a pýispØvateli, jejich§ poŸet a autorita (v r mci FreeBSD) jsou vçak menç¡ ne§ v pý¡padØ linuxovìch pýispØvatel… a distribuc¡. Existuje v§dy pouze jedna stabiln¡ (uzavýen ) verze a jedna aktu ln¡ (pr…bاnØ vyv¡jen ) verze. Centr ln¡ strom zdrojov‚ho k¢du je udr§ov n pomoc¡ CVS (Concurrent Version System), n strojem pro udr§ov n¡ zdrojov‚ho k¢du, kterì je bاnou souŸ st¡ BSD syst‚m… i Linuxu.

 NØkter‚ z distribuc¡ Linuxu jsou komerŸn¡. FreeBSD je volnØ dostupnì.

 Linux nebyl v minulosti ohro§en soudn¡mi spory. Distribuov n¡ FreeBSD bylo po jistou dobu vìznamnØ omezeno soudn¡mi spory o autorsk  pr va (s Novellem, AT&T, Kalifornskou univerzitou v Berkeley).

 Nar…st  mno§stv¡ komerŸn¡ch aplikac¡ pro Linux, napý¡klad od spoleŸnost¡ Corel nebo Oracle. Vzhledem k nØkolikan sobnØ menç¡mu poŸtu instalac¡ FreeBSD a menç¡ publicitØ existuje m‚nØ komerŸn¡ch aplikac¡ pro tento syst‚m.

 Linux obsahuje velk‚ mno§stv¡ kvalitn¡ch ovladaŸ…, jejich§ poŸet rychle roste. Vzhledem k uzavýenosti z kladn¡ho tìmu vìvoj ý… FreeBSD a menç¡mu poŸtu pýispØvovatel… obsahuje kernel menç¡ poŸet kvalitn¡ch ovladaŸ…, jejich§ poŸet neroste tak dramaticky.

 Linuxovì TCP/IP stack m  zat¡m obŸas probl‚my se stabilitou a vìkonnost¡ pýi extr‚mn¡ z tاi - napý¡klad server s Apachem na Linuxu, vyýizuj¡c¡m a§ 1 500 000 dotaz… dennØ (permanentnØ 20 dotaz… za sekundu), se Ÿas od Ÿasu zhrout¡ i po vyladØn¡ serveru. Kritickou se m…§e st t i z tا, týeba Ÿek -li v¡ce ne§ 80 proces… permanentnØ na zpracov n¡ a trv -li tento stav napý. 24 hodin (load 80). Nelze to ovçem tvrdit obecnØ - konkr‚tn¡ podm¡nky z vis¡ na konkr‚tn¡ch aplikac¡ch. Neznamen  to, §e by linuxov‚ servery byly nestabiln¡ Ÿi nevìkonn‚; bاnØ dosahuj¡ nØkolikamØs¡Ÿn¡ho uptimu a umisœuj¡ se v benchmarc¡ch na pýedn¡ch m¡stech (spolu s BSD syst‚my). Pýi extr‚mn¡ z tاi je vçak zat¡m lepç¡ uva§ovat o FreeBSD. K nØmu pýech zej¡ u§ivatel‚ pýedevç¡m kv…li vìkonnosti a stabilitØ syst‚mu i pýi extr‚mn¡ z tاi. 
SpoleŸnost Wallnut Creek CD-ROM, provozuj¡c¡ server ftp://ftp.cdrom.com (1x Xeon/500, 4GB RAM, 1/2 TB RAID5), uv d¡, §e pýi obsluze 10 000 simult nn¡ch pýipojen¡, pýi 750 000 u§ivatel… dennØ a pýi 1 TB dat dennØ sta§enìch u§ivateli vyýizuje FreeBSD dotazy t‚mØý okam§itØ a server je omezen pouze kvalitou pýipojen¡. Dobrou referenc¡ je i zn mì server http://www.yahoo.com.

A co z vØrem?
éspØch Linuxu determinuje v budoucnu i £spØch FreeBSD a naopak. Pýesto§e jsou oba syst‚my poskytov ny zdarma, bude se pro obØ platformy objevovat st le vØtç¡ poŸet komerŸn¡ch aplikac¡.  I velk‚ spoleŸnosti se pýest vaj¡ b t softwaru, kterì je zdarma a kterì byl dý¡ve pova§ov n za hraŸku student…. Oba syst‚my budou z roveå st le zkvalitåov ny nez vislìmi pýispØvovateli z cel‚ho svØta. Jedinou pýek §kou dalç¡ expanze otevýenìch syst‚m… by mohla bìt snaha monopoln¡ch spoleŸnost¡ chr nit sv…j pod¡l na trhu proprietarizac¡ otevýenìch protokol… (viz http://www.opensource.org/halloween). Pýesto je, jak se zd , budoucnost otevýenìch syst‚m… velmi slibn .
Martin L¡zner

Infotipy:
Odkazy: http://www.freebsd.org a http://www.opensource.org
Listservery: majordomo@freebsd.cz, majordomo@freebsd.org,linux@linux.cz
Archivy: http://www.dejanews.com