Název FireWire je v poƒítaƒové branºi skloσován stále ƒast╪ji, a proto je vhodné se na jedno z praktick∞ch vyuºití tohoto standardu podívat trochu podrobn╪ji. Prozatím se nejvíc prosadil v oblasti digitálního videa, ale jiº i n╪kte²í v∞robci poƒítaƒà (Apple, SGI) zaƒali rozhraní FireWire standardn╪ zabudovávat do sv∞ch vybran∞ch modelà .
ªhav╪ ºhavte ºhav∞ drát
Pokud jiº n╪jak∞ poƒítaƒ máte, nabízí se hned celá ²ada moºností, jak jej rozτí²it o FireWire. Obvykle jde o komplexní ²eτení urƒená práv╪ pro zpracování digitálního videa (DV). Do tohoto ƒlánku jsme p²ipravili nejen porovnání na naτem trhu nejb╪ºn╪jτích karet pro zpracování DV v poƒítaƒi, ale zam╪²ili jsme se na dneτní digitální média trochu obτírn╪ji. Na následujících ²ádcích tedy naleznete nejen úvod s trochou historie, ale i p²ehled souƒasn∞ch moºností a krátké zamyτlení nad budoucností. Pokusíme se vám mnohé vysv╪tlit, ukázat a hlavn╪ poradit.
Je tomu jiº n╪kolik let, co firma Sony uvedla na trh první videokameru vybavenou tímto rozhraním, a mnoho m╪sícà potom uznali FireWire i ostatní konkurenti a zahrnuli jej do sv∞ch produktà. Dneτní digitální videokamery nejen snímají materiál moderní digitální technologií (prost²ednictvím CCD prvkà), ale rovn╪º jej v digitální podob╪ zaznamenávají na pásku a samoz²ejm╪ jsou schopny jej v digitální podob╪ posílat i ven (na odpovídající videorekordér, st²iºnu, tiskárnu nebo do poƒítaƒe). Pro v╪tτinu uºivatelà je samoz²ejm╪ nejzajímav╪jτí ono p²enesení dat do poƒítaƒe, kde se dají jednoduτe zpracovat (sest²íhat, otitulkovat, vyretuτovat, provést dalτí efekty a samoz²ejm╪ uloºit zp╪t). Ale vezm╪me to p╪kn╪ popo²ádku...
Digitální média
Píτe se rok 1980. Firma Apple dosahuje roƒního obratu 100 mil. USD, její stroje uº um╪jí p²ehrávat jednoduché zvuky a ledacos kladného se dá sm╪le prohlásit i o jejich grafick∞ch schopnostech. V témºe roce nebylo o firm╪ Microsoft jeτt╪ ani vidu ani slechu a IBM stála rok p²ed uvedením svého prvního PC. Ovτem samotn∞ Apple Macintosh p²iτel v roce 1984, HyperCard o t²i roky pozd╪ji a dnes tolik skloσovan∞ standard QuickTime nebyl jeτt╪ ani v plenkách. Zaseté semínko jiº ale rychle klíƒilo, mnohá hudební studia a americké televizní spoleƒnosti si nedovedly p²edstavit zpracování zvuku a rovn╪º ani obrazu bez trojky zaƒínající na "A" = Amiga, Apple, Atari. Ale to je jiº dávná historie. Atari upadlo v zapomn╪ní, Amiga tam kráƒí mílov∞mi kroky a na poli poƒítaƒové grafiky (potaºmo digitálních médií) zàstávají jen hráƒi Apple, PC/Windows a unixové stanice.
V tomto ƒlánku se pochopiteln╪ zam╪²íme na první dva jmenované, b╪ºn∞m uºivatelàm nejbliºτí. Historii poƒítaƒà Apple jsme si lehce naznaƒili, ale jak to bylo s PC? To bylo od samotného poƒátku koncipováno jako kancelá²sk∞ poƒítaƒ s architekturou, která s multimédii vàbec nepoƒítala. Zatímco Apple m╪l pokroƒil∞ operaƒní systém a grafiku i zvuk v malíƒku, PC m╪la maximáln╪ MS-DOS, místo zvukové karty chrastítko a o grafice se mohlo kaºdému jen zdát (na uºivatele maximáln╪ blikala písmenka v textovém reºimu). P²esto, zejména díky nízké cen╪, se PC b╪hem let rozτí²ila daleko více. Naràstající v∞kon procesorà a p²ídavná za²ízení (PC dostalo myτ, grafickou a zvukovou kartu atd.) zaƒaly podstatn╪ rozτi²ovat schopnosti tohoto kancelá²ského poƒítaƒe. Samoz²ejm╪ se zaƒalo objevovat i mnoºství "mediálního" softwaru (zejména propracovan╪jτí hry, ale i n╪kolik uºiteƒn∞ch programà), Microsoft p²iτel s Windows a nesƒetn╪ v∞robcà zaƒalo vym∞τlet své standardy. Reklamy najednou zaƒaly hlásat, ºe "PC je multimediální", takové, jako byli jeho hlavní konkurenti uº od samého poƒátku.
PC je multimediální
Firma Apple nadále pokraƒovala s v∞vojem podpory médií na sv∞ch poƒítaƒích od obyƒejn∞ch domácích aplikací po profesionální zpracování digitálního obrazu a zvuku. Ovládla zejména americká studia (grafická, televizní i nahrávací zvuková).
A pak p²iτla Windows NT, PC bylo na vrcholu, procházelo prudk∞m v∞vojem a ƒím dál tím v∞razn╪ji applàm konkurovalo. Studia se zaƒala plnit "levn╪jτími a kompatibiln╪jτími" stroji (Windows NT nastupují s vervou sob╪ vlastní), tvo²í se ucelená ²eτení, nové standardy, ale vznikají i mnohé problémy. Asi p²ed dv╪ma t²emi lety se situace ustálila, Windows NT ovládla nejv╪tτí ƒást trhu (a to i v profesionálních studiích), moºnosti obou platforem jsou totiº v podstat╪ stejné. Takºe zàstává jiº jen otázkou priorit uºivatele, co si zvolí.
P²esto to vypadá, ºe NT jeτt╪ nemají zcela vyhráno. Macintosh op╪t vystrkuje ràºky. S procesory G3 p²ichází obrovsk∞ náràst v∞konu, podstatn╪ se zrychluje i grafika, je tu QuickTime 4.0, Apple p²edvádí také nové modely v∞konn∞ch stanic s kompletn╪ p²epracovan∞mi základními deskami (Gossamer II, AGP slot, 100MHz sb╪rnice, procesory G3 400-500 MHz nebo G4 s akcelerací Alti-Vec) a na základních deskách je integrováno rozhraní FireWire i USB. Tomu vτemu nahrává op╪tovn╪ odloºené uvedení Windows 2000 (NT 5.0). Na druhou stranu, PC s Windows nabízí více tolik pot²ebného softwaru, v∞kon poƒítaƒà stoupá a jejich cena v∞razn╪ klesá. Dnes si màºete na b╪ºném "kancelá²ském stroji" sest²íhat a otitulkovat svoji dovolenou. Takºe nejbliºτí budoucnost bude jeτt╪ hodn╪ zajímavá.
FireWire je tu
Poƒátkem devadesát∞ch let definovala firma Apple nov∞ standard sériového rozhraní pro p²enos digitálních mediálních dat. Nikoho z expandujícího sv╪ta PC to p²íliτ nezasáhlo (v té dob╪ bylo p²ece PC ve fázi svého nejv∞razn╪jτího nástupu). Standard byl v roce 1995 p²ijat mezinárodní organizací pro elektronick∞ rozvoj jako norma IEEE 1394, nedlouho poté se normy ujala firma Sony, která FireWire (pod názvem i.Link) implementovala do nov∞ch za²ízení DV, resp. DVCAM, a dala tak impulz i dalτím v∞robcàm (nejen v oblasti digitálního videa). Quantum jiº vyrábí pevné disky, které nedisponují rozhraními EIDE, UltraATA ani SCSI, n∞brº FireWire. Firma ViVo zaƒala dodávat televizní p²ijímaƒ, kter∞ je vybaven tímto diskem a zaznamenává televizní vysílání p²ímo na disk (pro p²ehrávaní, zastavení obrazu, zpomalení.).
FireWire je po praktické stránce ²eτen zcela jednoduτe. Ze strany videokamery je to miniaturní zdí²ka se ƒty²mi kolíky v∞stupu a u poƒítaƒe pak aº t²i τestikolíkové konektory na PCI kart╪ (podle konfigurace), která obsahuje pot²ebnou "τvábotroniku" pro p²evod digitálních dat do "krevního ob╪hu" poƒítaƒe. Mezi nimi propojujete tenk∞ stín╪n∞ kabel aº p╪t metrà dlouh∞. Podstatnou skuteƒností je, ºe rozhraní FireWire (spolu se softwarem) umoºσuje ovládat koncové za²ízení (videorekordér, kameru.) p²ímo z poƒítaƒe.
Vzniká i formát DV
V dobách, kdy byl analogov∞ záznam komerƒních videokamer v rámci únosn∞ch ekonomick∞ch mezí dotaºen k technologické dokonalosti, rozhodovali se p²ední v∞robci, kudy dál. A tehdy se stalo tém╪² neuv╪²itelné, nebo£ se ob²í koncerny dohodly na jednotném formátu d²íve, neº vypukla obchodní válka. A tak vznikla licenƒn╪-technologická dohoda o formátu digitálního záznamu nazvaného prost╪ - DV (Digital Video). Naτli se i tací, kte²í pov∞τili tento formát na dokonalejτí variantu pro pouºití v profesionálním vysílání (DVCAM, DVCPRO), ale ani základní komerƒní DV záznam nemá parametry k zahození. Sm╪le soupe²í s nejniºτí kategorií profesionálního systému Betacam SP a profesionální verzi S-VHS nechává ve stínu historie. Poslední novinkou je formát Digital8 a kamery rovn╪º disponují rozhraním FireWire. Tím dali v∞robci i mén╪ majetn∞m moºnost uplatnit svàj um╪leck∞ talent neznehodnocen∞ nekvalitním záznamem. A kdyº uº máme kvalitní záznam, pak bychom jej rádi také kvalitn╪ zpracovali. Nabízí se tedy prosté ²eτení - ƒísla z pásky zaznamenaná videokamerou p²enést do poƒítaƒe. Staƒí k tomu karta s rozhraním FireWire, poƒítaƒ a správn∞ pracovní disk.
Jak zpracovávat?
Moºností je mnoho a lze je rozd╪lit do n╪kolika základních skupin, ostatní snadno vyƒtete z tabulky.
Hardwarov∞ kodek - karty vyuºívající hardwarov∞ch kodérà a dekodérà (kodekà) umoºσují kombinovat digitální záznam s analogov∞m v reálném ƒase. V∞hodou je akcelerace DV s moºností zpracování p²echodà a efektà v reálném ƒase (CoMo) v závislosti na vybavenosti karty a poƒtu hardwarov∞ch akcelerátorà (kodekà). Dnes se pouºívá kodek od firmy Sony (DVBK-1) a ceny takov∞chto karet zaƒínají okolo 80 000 Kƒ. Podrobn╪ se t╪mto kartám v této chvíli v╪novat nebudeme.
Karty: FAST DV Master, resp. DV Master Pro, Targa/Madras, CoMo, Canopus...
Softwarov∞ kodek - skupina karet urƒená pro τirokou uºivatelskou obec, ovτem se vzràstajícím v∞konem procesorà se náskok mnohonásobn╪ draºτích hardwarov╪ akcelerovan∞ch karet stírá. Karty vypadají na první pohled jednoduτe a také takové jsou - jde o pouhé rozhraní, kter∞m protékají data (o kódování/dekódování informací se uº musí postarat software a procesor - proto jsou tolik závislé na v∞konu poƒítaƒe). K dispozici jsou v podstat╪ dv╪ varianty, karty postavené na ƒipsetech firem Adaptec nebo Texas Instruments (TI). Objevují se vτak jiº i v∞robci poƒítaƒà, kte²í integrují FireWire rozhraní p²ímo na základní desku (Apple, SGI).
Karty: Adaptec, Canopus, DPS, Pinnacle, Digital Origin (b∞val∞ Radius).
V neposlední ²ad╪ jsou k dispozici i jednoduchouƒké karty nabízené spolu s DV kamerami (Sony, Canon...). Vycházejí z v∞τe uveden∞ch ƒipsetà Adaptec ƒi TI. Jejich v∞hodou je niºτí cena a bezproblémové ²eτení ve spolupráci s konkrétní kamerou, ale v╪tτinou jsou dodávány pouze se softwarem pro Windows a zpracovávají jen statick∞ obraz.
V tabulce naleznete podrobn∞ p²ehled karet, které jsou na naτem trhu k dispozici, a v následujícím textu krátk∞ komentá². Na tomto míst╪ jeτt╪ podot∞káme, ºe v╪tτina karet byla podrobn╪ recenzována ve starτích ƒíslech ƒasopisu PiXEL. Nejprve si p²edstavíme karty, jeº mají ovladaƒe pro Windows, potom pro Mac OS. P²esv╪dƒíte se, ºe názory dvou uºivatelà na dvou rozdíln∞ch poƒítaƒov∞ch platformách (i kdyº jde o naprosto stejné karty s FireWire) mohou b∞t zcela odliτné, ale i p²ekvapiv╪ shodné.
Windows a ƒipset Adaptec
Pinnacle miroVIDEO DV300. Jde o kartu Adaptec AHA-8945 s ²adiƒem Ultra Wide SCSI-3. Ovladaƒ systému detekuje zvláτ£ ²adiƒ a zvláτ£ rozhraní FireWire. P²i volb╪ správn∞ch SCSI diskà, nejlépe s AV specifikací, lze dosáhnout velice dobr∞ch v∞sledkà, tedy pokud se vám poda²í p²ipojit digitální videoza²ízení. Velice mne rozladil seznam detekovateln∞ch p²ístrojà, kter∞ není zcela shodn∞ s typy, které se prodávají na naτem trhu. Naτt╪stí lze pràb╪ºn╪ stahovat zm╪ny firmwaru z internetu, ale povaºuji to za omezující ²eτení.
DPS Spark, Spark Plus. Firma DPS nabízí hned dv╪ karty, levn╪jτí varianta (Spark) pochází rovn╪º z dílny Adaptecu, nicmén╪ je ochuzena o SCSI rozhraní. Spark Plus je konstrukƒn╪ stejná karta jako miroVIDEO DV300 (AHA-8945). Liτí se ²eτením kodekà, bu╘ je k dispozici SoftDV od Adaptecu, nebo vlastní, integrovan∞ do editaƒního softwaru DPS Video Action 6.2. Jako jediná z posuzovan∞ch karet dokáºe p²ehrávat p²ímo z ƒasové osy projektu vƒetn╪ vloºen∞ch zvukà a spoƒítan∞ch p²echodà a efektà s p²ekonáním hranice velikosti p²ehrávaného souboru 2 GB. Náhled samoz²ejm╪ musí obstarat externí p²ístroj s DV vstupem, ale to jiº dnes umí v╪tτina z nov∞ch kolekcí videokamer. Odpadá tím vytvá²ení náhledového souboru, coº p²ispívá k v∞razné úspo²e ƒasu a místa na pracovním disku.
Adaptec HotConnect Ultra 8945. Aƒkoliv Adaptec zpoƒátku deklaroval, ºe nebude tento produkt nabízet samostatn╪, ale bude jej dodávat pouze sv∞m OEM partneràm, realita je jiná. Karta je naprosto identická s DV300 a Spark Plus, je vyzbrojena ovladaƒi pro SCSI ²adiƒ a SoftDV kodekem. Jsou zde konfiguraƒní soubory pro pouºití s programem Adobe Premiere 5.0 a After Effects. Samostatn╪ lze snímat pouze statické obrázky, ale n╪kte²í deale²i nabízejí tuto kartu s programy Ulead Media Studio nebo Adobe Premiere 5.0.
Windows a ƒipset TI
Truevision Bravado DV2000. P²edstavitelem karet s ƒipsetem Texas Instruments je produkt firmy Truevision, kterou nedávno pohltila spoleƒnost Pinnacle. Jde o zcela nekonfliktní nízkoenergetickou kartu komunikující se vτemi moºn∞mi typy DV p²ístrojà na ƒeském trhu, vyznaƒuje se jednoduchou instalací i ovládáním a originálním editaƒním programem vycházejícím z prost²edí macà. Dopln╪na je o manaºer pro správu a úpravu mediálních dat.
Mac OS a ƒipset Adaptec
Pinnacle miroVIDEO DV300. Zjistili jsme totéº jako u windowsové verze, tedy seznam kompatibilních za²ízení. Naτe testovací DV kamera na tomto seznamu samoz²ejm╪ chyb╪la, ale to jsme zjistili aº po instalaci softwaru a kodeku. Jinak karta fungovala spolehliv╪ a p²i instalaci nevykazovala ºádné problémy, tedy jedinou v∞tkou zàstává, ºe musíte mít kameru, se kterou si "d∞ví t²ístovka" bude rozum╪t.
Adaptec HotConnect Ultra 8945. Pro alternativní ²eτení situace jsme tedy sáhli po PCI kart╪ Adaptec HotConnect Ultra 8945 Kit, která je hardwarov╪ identická s DV300. Ovladaƒe této karty jsou PowerDomain Control 3.0 pro SCSI ƒást karty a kodek Adaptec SoftDV pro DV ƒást. ⁿadiƒ Ultra Wide SCSI-3 je naprosto nekonfliktní a p²i pouºití správn∞ch diskà s ním vyloudíte aº 15 MB/s kontinuálního datového toku. Veτkeré dalτí programové prost²edí je tedy rozpuτt╪no do st²ihov∞ch softwarà (Adobe Premiere 5.1 je tu brán jako základ). Zb∞vá jen okno HotClick pro snímání statick∞ch obrázkà z DV.
Mac OS a ƒipset TI
EditDV. B∞valá firma Radius (dnes vystupje jako Digital Origin) m╪la s macy odjakºiva dost zkuτeností. V souƒasné dob╪ nabízí balík EditDV Studio 2.0. Souƒástí balíku (dodává se i samostatn╪) je jeτt╪ karta identická s kartou Bravado DV2000. MotoDV a PhotoDV jsou v podstat╪ ovladaƒe pro komunikaci s PCI kartou a pro zachytávání videa. Dodáván je téº kodek Radius softDV a p²ehrávaƒ DV dat. MotoDV je uº podle názvu urƒen na snímání pohyblivého obrazu, PhotoDV na statické snímky. Pràtok dat u plného PAL DV formátu je kolem 3,6 MB/s (komprimované video a nekomprimované audio), a proto je pro editaci a plynulé p²ehrávání ve videosoftwaru moºné nastavit downsampling a p²ehrání jen kaºdého n-tého snímku. To vτak platí jen pro softwarov∞ kodek od Radiusu a pro zobrazení na monitoru, protoºe p²i v∞stupu do VCR jsou data odesílána v plné kvalit╪. Proto màºe b∞t DV zpacováváno i na pomalejτích strojích s b╪ºn∞mi videokartami. Práce se snímáním p²ísp╪vkà je velice jednoduchá a komunikace s DV kamerami komfortní. PhotoDV je ²eτeno jako plug-in, kter∞ je kompatibilní s Photoshopem a kter∞ spolu s kodekem softDV vybere statick∞ obrázek a naƒte jej do bitmapového editoru. U posledních verzí slouƒila firma Radius MotoDV a PhotoDV do jednoho produktu. Celkov∞ zkuτební provoz byl naprosto bezkonfliktní.
EditDV je nelineární videoeditaƒní software. Na disku zabírá p²íjemn∞ch 5 MB a po spuτt╪ní nabídne komfortní práci s p²ísp╪vky, a£ uº DV, nebo jiného formátu. K práci vyºaduje minimáln╪ QuickTime 2.5 a System 7.6.1. Prost²edí programu je v desktopov∞ch videoprogramech dost standardizováno, takºe jasn╪ identifikujete okno Projekt se zásobníkem p²ísp╪vkà, Sequencer na organizaci a editaci jednotliv∞ch stop v ƒasové ose, okno monitoru pro p²esn∞ st²ih a okno Effects pro p²ehledné se²azení nabízen∞ch DVE efektà. EditDV pouºívá pro svou práci technologii DraftDV pro rychlé náhledy materiálà a LiveDV pro fullscreenové p²ehrání z FireWiru. Zcela logicky se nabízí srovnání s konkurenƒními programy, jako je nap². Adobe Premiere 5.1. Ten, kdo s nimi jiº pracoval, se bude v EditDV cítit p²inejmenτím pov╪dom╪. V╪tτina editaƒních funkcí je ikonizována do tlaƒítek a po chvilce si na n╪ zvyknete. Ovτem spousta pracovních postupà je jiná a tam, kde oƒekáváte podobnou funkci známou odjinud, jist╪ n╪kde je, ale budete muset nahlédnout do manuálu. I tak dokáºete s EditDV na svém projektu klíƒovat, st²íhat ostr∞m st²ihem i prolínaƒkami, upravovat obraz pomocí efektà ve form╪ zásuvn∞ch modulà, titulkovat a t²eba také umís£ovat obrázky PIP (picture in picture). Proti znám╪jτí a vedoucí Premié²e 5.1 nemá EditDV nap²íklad náhledy klipà v Sequenceru, kompatibilitu ani tak rozτí²enou základnu pro efektové DVE plug-in moduly od t²etích v∞robcà.
-pix
QuickTime 4.0 (QT 4.0)
Základní stavební kámen digitálních médií, dnes uº nejen na platform╪ Mac OS. Pro znalce a obhájce konkurenƒních ²eτení jen p²ipomenu, ºe QuickTime (hlavn╪ na Mac OS, ale i pod Windows) dokáºe operovat s mediálními daty mnohem jednoduτeji neº ostatní ²eτení. Pro svou pot²ebu dokáºe vyuºít, otevírat a ukládat jak vlastní souborov∞ formát MOV, tak i AVI, DV, MPEG-1 i 2, M-JPEG, QTVR, QD3D a tak dále - prost╪ víc neº t²icet uznávan∞ch datov∞ch formátà a kodekà. To vτe je slouƒeno do tzv. specifikace QTML (QuickTime Media Layer - zde je elegantn╪ soust²ed╪no více neº 175 dílƒích handlerà s mediálními daty) a jeho p²ehrávaƒe MoviePlayer. Ten se prost╪ nedá srovnat s obyƒejn∞m p²ehrávaƒem. V samotném MoviePlayeru obyƒejn∞m kopírováním a vkládáním p²es schránku màºete seskládat jakkoliv objemn∞ videoklip, aktivovat nebo eliminovat jednotlivé stopy a vrstvy, prolínat je, p²idávat dalτí vlastnosti. Ani limit 2 GB na soubor není p²ekáºkou, protoºe v∞sledn∞ klip pro p²ehrání màºe mít n╪kolik kilobajtà a sám odebírá p²ísp╪vky z jednotliv∞ch menτích dílƒích souborà. V∞sledek si prohlídnete s minimem pam╪ti i v naprosto cizích aplikacích, pouze p²etaºením na plochu programu. Pak lze t²eba v textovém editoru p²ehrávat "DV stream" plné kvality. Pro profesionální zpracování v televizní (ale i filmové) kvalit╪ je na trhu spousta produktà. Jen málo z nich dokáºe pln╪ vyuºít potenciál, kter∞ QuickTime nabízí na systémové úrovni. Naτt╪stí horkou novinkou ve zpracování digitálního videa je nov∞ st²ihov∞ software Final Cut Pro z dílny Macromedia (a Apple), kter∞ p²ímo vyuºívá QT 4.0 a jeho nejmodern╪jτích efektà. Svou architekturou a API je Final Cut velice podobn∞ AfterEffects od Adobe. Vlastní modularitou dává QT p²íleºitost i dalτím v∞robcàm softwaru a hardwaru k v∞voji vlastních komponent, které se dají jednoduτe p²idat ke stávajícím.
Pro svàj pln∞ streaming-charakter je QuickTime pouºíván na internetu ve zpravodajsk∞ch kanálech nebo ve skuteƒn╪ multimediálních projektech. Tvrdí se dokonce, ºe na webu je pomocí QuickTimu zpracováno (ne vτak distribuováno) kolem 80 % mediálních dat. Oƒekávejme tedy zahrnutí dalτích stop, rozτi²ujících záb╪r vyuºití QT v médiích. Hovo²í se o nov∞ch kompresních specifikacích, beroucích ohled na charakter zvukov∞ch a video dat (nap². mluvené slovo je jinak komprimováno neº hudba), nebo o zahrnutí v∞stupu ²eƒové syntézy p²ímo z textové stopy ƒi o v╪tτí podpo²e interaktivních rendererà pro 3D objekty. Z hardwarového hlediska màºeme oƒekávat urychlen∞ rozvoj akceleraƒních ƒipà a karet, p²ímo urychlujících p²ehrání vτech QuickTime dat.
Komerƒní digitální videoformáty
ⁿada dneτních videokamer je digitálních - digitáln╪ snímají prost²ednictvím CCD prvkà a hlavn╪ i v digitální podob╪ ukládají informace na pásku. To eliminuje známé problémy s analogov∞m signálem - ztrátu kvality b╪hem zpracování, problémy se synchronizací p²i digitalizaci apod. Kvalita obrazu i zvuku je lepτí neº u S-VHS i Hi8 a dostaƒuje pro poloprofesionální pouºití. Lepτí kamery také podporují timecode, coº umoºσuje nap²íklad kopírovat data z kamery do poƒítaƒe bez p²ítomnosti obsluhy, která by kameru spouτt╪la, zastavovala a p²etáƒela. V souƒasné dob╪ se na trhu ustálily ƒty²i komerƒní digitální formáty a jedna naprostá novinka.
DV
Zkratka vzniklá ze sousloví Digital Video, digitální video. DV je formát definovan∞ konsorciem firem (v ƒele se Sony). Jde o komerƒní formát urƒen∞ pro spot²ební elektroniku, kde má nahradit S-VHS, Hi8 a podobn╪. DV kazety jsou menτí neº kazety formátu VHS-C i Video8, τí²ka pásky je 6,35 mm. Data jsou na pásku ukládána komprimovan╪ (DV komprese asi 5:1), vzorkování je 4:2:0, záznamov∞ datov∞ tok 25 Mb/s. Zvuk je zaznamenán ve dvou 16bitov∞ch kanálech p²i 48 nebo 44,1 kHz, p²ípadn╪ ve ƒty²ech 12bitov∞ch kanálech p²i 32 kHz. Kamery obsahují konektor FireWire pro digitální v∞stup (n╪které modely mají i vstup), obvykle disponují i kompozitním a S-Video v∞stupem.
DVCAM
DVCAM je profesionální formát firmy Sony. Kazety pouºívají obdobnou pásku jako DV, ovτem s odliτnou hustotou záznamu, navíc jsou vybaveny 16kb pam╪tí , v níº se uchovávají informace o jednotliv∞ch záb╪rech. Vyττí modely kamkorderà a rekorderà dokáºí p²enáτet data ƒty²násobnou rychlostí, ƒímº se v∞razn╪ zkrátí doba pot²ebná pro nataºení zdrojového materiálu na disky nelineárního st²ihového pracoviτt╪. Krom╪ konektoru FireWire se objevuje i SDDI (Serial Digital Data Interface), které práv╪ umoºσuje ƒty²násobnou rychlost. Samoz²ejmostí je kompatibilita s DV formátem, takºe je moºné ƒíst i zapisovat na DV kazety.
DVCPRO
DVCPRO je odpov╪dí firmy Panasonic na formát DVCAM. Pouºívá trvanliv╪jτí a odoln╪jτí pásku. Krom╪ obvykl∞ch p²íƒn∞ch stop obsahuje páska i podélné stopy, na n╪º se ukládají dalτí informace. Data jsou komprimována standardní DV kompresí v pom╪ru 5:1, vzorkování je 4:1:1. Dva 16bitové audiokanály pracují s 48 kHz. P²enos ƒty²násobnou rychlostí umoºσuje sb╪rnice CSDI (Compressed Serial Digital Interface).
DVCPRO50
Vylepτená varianta DVCPRO, urƒená pro nároƒn╪jτí, zejména postprodukƒní zpracovávání. Vzorkování 4:2:2, ƒty²i 16bitové audiokanály a dvojnásobn∞ záznamov∞ datov∞ tok (50 Mb/s).
Digital8
Digital8 je nejºhav╪jτí novinkou. Uvedení tohoto formátu je reakcí firmy Sony na stále velkou oblibu formátà Hi8 a Video8 (zejména v Evrop╪). Nové kamery, které byly uvedeny letos na p²elomu ledna a února, disponují digitálním rozhraním (FireWire) a zaznamenávají data digitáln╪ na b╪ºnou Hi8 pásku, ovτem ukládan∞ch informací je více, takºe kapacita pásky se v∞razn╪ sniºuje. Kvalita zaznamenávaného obrazu se blíºí DV, záznamov∞ datov∞ tok je 25Mb/s, zvuk je standardn╪ 12bitov∞ (32 kHz) nebo 16bitov∞ (48 kHz). Nespornou v∞hodou je zp╪tná kompatibilita, takºe své záznamy po²ízené analogov╪ (na Video8, resp. Hi8) màºete v nové kame²e p²ehrávat a díky
A/D p²evodníkàm je i p²es FireWire p²evést do digitální podoby a zpracovávat v poƒítaƒi. N╪které karty (nap². Adaptec AHA-8945, DPS Spark) byly otestovány a fungují bezchybn╪.
FireWire versus USB
Mnoho lidí myln╪ povaºuje USB (Universal Serial Bus) za srovnatelného konkurenta FireWiru, ale USB je pouze externí rozhraní, které nezvládá tak vysok∞ datov∞ tok, jak∞ vyºaduje digitální video. Proto se tato rozhraní spíτe navzájem doplσují.
