Termínem "set-top box" se dnes oznaƒují za²ízení, která se p²ipojují k b╪ºnému televiznímu p²ijímaƒi a slouºí jako jednoúƒelov∞ terminál pro p²ístup k on-line sluºbám. Nejƒast╪ji je jejich cílem zprost²edkovat p²ístup k internetu, a to lidem, kte²í necht╪jí k tomuto úƒelu pouºívat klasick∞ poƒítaƒ - coº jsou a budou v nejv╪tτí mí²e domácí uºivatelé.
Není set-top box jako set-top box
Na obzoru jsou vτak i takové set-top boxy, které mnohem dàkladn╪ji spl∞vají s televizí a jejím vysíláním, a dokonce zp╪tn╪ pàsobí na televizi jako médium - obohacují ji o nové funkce a také ji mohou uƒinit interaktivní.
Za²ízení z kategorie set-top boxà, která se jiº zaƒínají objevovat na trhu, jsou v zásad╪ jednoúƒelové poƒítaƒe bez vlastního monitoru a pro zobrazování sv∞ch grafick∞ch v∞stupà pouºívají b╪ºn∞ televizní p²ijímaƒ. Tím nejen sniºují svou po²izovací cenu, ale souƒasn╪ i vyuºívají urƒitého psychologického efektu - lidé mají tendenci chápat je jako dalτí za²ízení spot²ební elektroniky ("p²íbuzná" televizi), a ne jako poƒítaƒe, ze kter∞ch má ²ada z nás stále jeτt╪ urƒit∞ instinktivní strach.
Pro v╪tτinu dneτních set-top boxà je dále typické to, ºe jejich "souºití" s televizním p²ijímaƒem je velmi jednostranné - set-top box pouºívá televizní p²ijímaƒ jen jako svou v∞stupní periferii (v lepτím p²ípad╪, není-li vybaven vlastní klávesnicí, slouºí vyobrazení klávesnice na televizní obrazovce i pro zadávání textu). Dàleºité je, ºe nijak nevyuºívá televizní signál, resp. televizní vysílání, neovlivσuje jednotlivé programy a jejich obsah atd. Nejv∞stiºn╪jτí je urƒit╪ p²edstava, ºe jde o dv╪ "funkƒn╪" a "obsahov╪" samostatná média (televizi a internet), která jsou uºivateli zp²ístupn╪na jedin∞m za²ízením (a to z konstrukƒních a cenov∞ch dàvodà a také kvàli psychologickému efektu na uºivatele). Nic na tom nem╪ní ani skuteƒnost, ºe set-top box je samostatná krabiƒka, kterou si uºivatel typicky poloºí na svàj televizní p²ijímaƒ (odtud také oznaƒení "set-top box", doslova "krabiƒka na vrchu"). Stejn╪ tak dob²e by set-top box mohl b∞t zabudován p²ímo do samotného televizního p²ijímaƒe - podstatná je skuteƒn╪ forma "souºití" obou médií, která si p²i pouºití set-top boxà "ºijí kaºdé vlastním ºivotem" a vzájemn╪ se neovlivσují ani neprolínají.
Set-top boxy práv╪ naznaƒeného typu se u nás jiº objevily, ale prozatím jen na v∞stavách, nikoliv ve volném prodeji. Nap²íklad na loσském Invexu vystavovala dva modely sv∞ch set-top boxà naτe Tesla Television (Internet Box a SuperStation). Na nedávném veletrhu ITC zase sklízel obdiv set-top box WebSurfer od stejnojmenné firmy WebSurfer Inc.
Pokud jde o dalτí funkƒnost t╪chto set-top boxà, ta màºe b∞t rozτí²ena o ràzné zabudované ƒteƒky ƒipov∞ch karet pro pot²eby e-commerce (hlavn╪ pro nakupování po internetu) ƒi o doplσky, které set-top boxu p²idávají schopnost fungovat jako herní konzola (nap². CD-ROM mechaniky, porty pro joysticky apod.).
Jak mohou spolupracovat?
Koexistence dvou velmi atraktivních sv╪tà, resp. médií - televize a internetu - v rámci jednoho logického za²ízení (TV p²ijímaƒe dopln╪ného o set-top box) vτak doslova svádí k jejich vzájemnému prolnutí a slouƒení jejich individuálních p²edností. Jakou principiální podobu by ale takovéto prolnutí mohlo mít?
Jednou zajímavou moºností je vyuºít distribuƒní kanály pro τí²ení televizních programà (tedy signály pozemních vysílaƒà, satelity, rozvody kabelov∞ch televizí atd.) i pro τí²ení "datového" obsahu. Tato myτlenka není nijak nová a byla realizována jeτt╪ v dob╪, kdy se sv╪t internetu teprve rodil - jde o teletext, resp. o data tvo²ící obsah teletextov∞ch stránek. Tato data jsou p²enáτena v dob╪ tzv. vertikálního zatemσovacího intervalu a televizní p²ijímaƒ podporující teletext je interpretuje jako semigrafické znaky, které následn╪ zobrazuje jako jednotlivé teletextové stránky.
Z pohledu datov∞ch p²enosà p²itom zmín╪n∞ zatemσovací interval (VBI, Vertical Blanking Interval) p²edstavuje datov∞ kanál o rychlosti cca 14,4 kb/s, kter∞ vede od jednoho zdroje k velkému (apriorn╪ neomezenému) poƒtu p²íjemcà souƒasn╪. Proƒ by ale po takovémto kanále m╪ly cestovat jen dosti archaické semigrafické znaky teletextu? Proƒ by to nemohl b∞t t²eba HTML kód webov∞ch stránek?
Jist╪, základním problémem této moºnosti je jednosm╪rn∞ charakter p²enosu. µlo by vlastn╪ o jednosm╪rnou distribuci WWW stránek, by£ k mnoha p²íjemcàm souƒasn╪, a tudíº i prakticky zadarmo. Chyb╪la by zp╪tná vazba a s ní tolik dàleºitá interaktivita, pro internet tak typická.
Prvním pokusem byl Intercast
P²esto ale existuje smyslupln∞ zpàsob vyuºití práv╪ naznaƒené moºnosti. Jde o technologii zvanou Intercast (coº je zkratka od "internet" a "broadcasting"), kterou vyvinula firma Intel. Její podstatou je to, ºe datov∞m kanálem, kter∞ vytvá²í zmín╪n∞ zatemσovací interval, k uºivatelàm proudí WWW stránky související s práv╪ probíhajícím vysíláním. Nap²íklad jde-li o p²enos hokejového utkání, mohou to b∞t domovské stránku obou muºstev i jednotliv∞ch hráƒà, statistiky p²edchozích zápasà ƒi jiné související informace vƒetn╪ eventuálních reklam. Uºivatel p²itom sleduje p²enos na za²ízení, které je kombinací televize a poƒítaƒe. Jeho displej je rozd╪len na t²i ƒásti, v jedné se pràb╪ºn╪ zobrazuje samotn∞ TV p²enos, ve druhém je nabízen p²ehled WWW stránek, které "p²itekly" a jsou na uºivatelov╪ p²ijímaƒi k dispozici, a ve t²etí ƒásti si uºivatel promítá obsah té stránky, kterou si navolil (jako u b╪ºného prohlíºeƒe).
Technologie Intercast sice neud╪lala p²ísloveƒnou "díru do sv╪ta", ale p²ece jen se urƒit∞m zpàsobem prosadila. Její softwarová podpora byla integrována mj. do operaƒního systému Windows 98 a naτlo se i n╪kolik producentà obsahu (televizních stanic), kte²í zaƒali své vysílání doprovázet dalτími informacemi pomocí této technologie (z nejznám╪jτích jde nap². o MTV a její dce²inou M2).
Technologie Intercast vτak nebyla zam╪²ena vysloven╪ na set-top boxy - je orientována spíτe na poƒítaƒe a jejich uºivatele, protoºe k p²íjmu Intercastu je zapot²ebí speciální karta (kombinující i funkci TV tuneru). V principu ale nic nebrání tomu, aby podpora Intercastu byla integrována i do b╪ºn∞ch televizních p²ijímaƒà kombinovan∞ch se set-top boxy.
Dalτí pokus: ATVEF
Jedním z dàvodà, proƒ technologie Intercast "díru do sv╪ta" neud╪lala, màºe b∞t to, ºe jde o proprietární ²eτení jedné jediné, by£ v∞znamné firmy (firmy Intel). Krom╪ toho to bylo ²eτení p²icházející jen z jednoho sv╪ta (sv╪ta informaƒních technologií a internetu), které nemuselo zcela vyhovovat pot²ebám a zájmàm sv╪ta druhého (sv╪ta televize a producentà obsahu) a také dalτích zainteresovan∞ch stran - nap²íklad v∞robcà spot²ební elektroniky, telekomunikaƒních spoleƒností, kabelov∞ch operátorà a dalτích.
Obrovsk∞ potenciál, kter∞ technologie Intercast alespoσ naznaƒila, dal ƒasem vzniknout jinému pokusu. Ten má za sebou jiº v∞razn╪ τirτí podporu mnoha velmi vlivn∞ch subjektà jak z "televizního sv╪ta", tak i ze sv╪ta internetu, poƒítaƒà a telekomunikací. Jde o sdruºení s názvem ATVEF (Advanced Television Enhancement Forum), ve kterém jsou zastoupeny mj. spoleƒnosti CNN, The Walt Disney Company, NBC Multimedia, Warner Bros, CableLabs, DirectTV, Sony, Intel, Microsoft a dalτí.
Hlavní motivací tohoto sdruºení je vytvo²it spoleƒn∞ standard, kter∞ by stanovil podmínky k tomu, aby souƒasné moºnosti televize a televizního vysílání byly obohaceny o nové funkce a vlastnosti vƒetn╪ "prolnutí" televize se sv╪tem internetu a jeho sluºbami. Dàleºit∞m momentem je deklarovaná snaha sdruºení dosáhnout spoleƒného cíle nikoli v∞vojem nov∞ch standardà a ²eτení, ale naopak aplikováním jiº existujících ²eτení a standardà. Konkrétn╪ jde nap²íklad o to, ºe kdyº bude n╪kde n╪k∞m vytvo²en n╪jak∞ obsah, m╪l by b∞t univerzáln╪ pouºiteln∞ bez toho, ºe by jej bylo nutné konvertovat ƒi jinak p²evád╪t do jiné podoby. To se t∞ká nap²íklad i moºnosti doplnit televizní program o dalτí informace v podob╪ WWW stránek, jako to uº ƒinila technologie Intercast.
Sdruºení ATVEF proto nevym∞τlí jiº jednou vymyτlené, ale úzce spolupracuje s dalτími institucemi, jako je Digital Video Broadcasting (DVB), Advanced Television Systems Committee (ATSC), World Wide Web Consortium (W3C), a snaºí se p²ejímat jejich standardy. První doporuƒení (ve form╪ funkƒních specifikací), které sdruºení ATVEF vydalo jiº v polovin╪ loσského roku, proto staví nap²íklad na pouºití HTML verze 4.0, JavaScriptu a kaskádujících style sheetà (CSS). Navíc zavádí taková rozτí²ení (nap²íklad pokud jde o protokol HTTP ƒi ukazatele URL), která jsou nutná pro fungování p²ísluτn∞ch mechanismà v prost²edí jednosm╪rn∞ch distribuƒních kanálà bez moºnosti zp╪tné vazby.
Protoºe nap²íklad protokol HTTP p²edpokládá obousm╪rnou komunikaci, p²ipravil ATVEF verzi UHTTP neboli Unidirectional HTTP)). Souƒástí je i rozτí²ení mechanismu ukazatelà URL tak, aby mohly jednoznaƒn╪ identifikovat nap²íklad televizní programy, a bylo tak moºné vkládat TV programy jako objekty do WWW stránek apod.
První set-top box p²ipraven∞ pro ATVEF
Aƒkoli je doporuƒení ATVEF zatím velmi ƒerstvé a má pouze povahu p²edb╪ºného návrhu, k n╪muº se jeτt╪ hledají p²ipomínky, jiº se objevují první set-top boxy, které deklarují svou podporu tomuto vznikajícímu standardu. Faktem je, ºe práv╪ set-top boxy (ƒi televizní p²ijímaƒe se zabudovanou funkƒností set-top boxà) jsou hlavními "adresáty" ²eτení, která ATVEF p²ipravuje.
Zmín╪n∞m ATVEF-ready set-top boxem je produkt jménem NetBox verze 3.5, kter∞ na nedávném CeBITu p²edstavila dosud nep²íliτ známá francouzská firma NetGem S.A. Podle dostupn∞ch informací je tento set-top box zajímav∞ i tím, ºe je postaven na Linuxu jako operaƒním systému. Krom╪ nezbytného zabudovaného modemu (v ràzn∞ch provedeních, pro b╪ºnou telefonní sí£, ISDN, rozvody kabelové televize ƒi s rozhraním Ethernet), prohlíºeƒe, ƒteƒky ƒipov∞ch karet a dalτích funkcí typick∞ch pro b╪ºné set-top boxy obsahuje NetBox podporu i pro interaktivní televizní vysílání podle doporuƒení ATVEF. Jde nap²íklad o moºnost "obrazu v obraze", prokládání televizního obrazu s WWW stránkami na obrazovce, p²íjmu informaƒního obsahu (WWW stránek) v dob╪ tzv. zatemσovacího intervalu a o dalτí moºnosti.
