PHP/FI

PHP je nßstupcem star╣φho produktu, nazvanΘho PHP/FI. PHP/FI vytvo°il Rasmus Lerdorf v roce 1995, na poΦßtku jako jednoduchou sadu skript∙ v jazyce Perl pro zpracovßnφ zßznam∙ o p°φstupech k jeho webu. Tuto sadu nazval 'Personal Home Page Tools'. Proto╛e byla t°eba v∞t╣φ funkΦnost, napsal Rasmus mnohem rozsßhlej╣φ implementaci v C, kterß byla schopna komunikovat s databßzemi aumo╛≥ovala u╛ivatel∙m vyvφjet jednoduchΘ dynamickΘ aplikace pro Web. Rasmus se rozhodl uvolnit zdrojov² k≤d PHP/FI pro v╣echny, tak╛e kdokoli ho m∙╛e pou╛φvat, stejn∞ jako opravovat chyby a vylep╣ovat k≤d.

PHP/FI, co╛ znamenß Personal Home Page / Forms Interpreter, obsahovalo n∞co ze zßkladnφ funkcionality PHP, jak ho znßme dnes. M∞lo prom∞nnΘ perlovskΘho typu, automatickou interpretaci formulß°ov²ch prom∞nn²ch a syntaxi vlo╛enou do HTML. Syntaxe samotnß byla podobnß jazyku Perl, p°esto╛e mnohem omezen∞j╣φ, jednodu╣╣φ a v n∞Φem nekonzistentnφ.

V roce 1997 se PHP/FI 2.0, druhß implementace psanß v C, stala kultovnφ zßle╛itostφ pro (odhadem) tisφce u╛ivatel∙ po celΘm sv∞t∞, a s p°ibli╛n∞ 50.000 domΘnami oznamujφcφmi nainstalovanΘ PHP/FI, co╛ Φφtalo zhruba 1 % v╣ech domΘn na Internetu. I kdy╛ do projektu zaΦalo sv²mi kusy k≤du p°ispφvat vφce lidφ, stßle to byl velk² projekt jednoho mu╛e.

PHP/FI 2.0 bylo oficißln∞ uvoln∞no a╛ v listopadu 1997, potΘ co strßvilo v∞t╣inu svΘho ╛ivota v betaverzφch. Krßtce nato bylo nßsledovßno prvnφ alfaverzφ PHP 3.0.

PHP 3

PHP 3.0 byla prvnφ verze, kterß se velmi blφ╛ila takovΘmu PHP, jak ho znßme dnes. Vytvo°ili ho Andi Gutmans a Zeev Suraski v roce 1997 jako kompletn∞ p°epsan² celek, potΘ co shledali PHP/FI 2.0 v²razn∞ "poddimenzovanΘ" pro v²voj sv²ch aplikacφ pro e-komerci. Ve snaze spolupracovat a zahßjit budovßnφ nad existujφcφ u╛ivatelskou zßkladnou PHP/FI, rozhodli se Andi, Rasmus a Zeev pracovat spoleΦn∞ a prohlßsit PHP 3.0 za oficißlnφho nßstupce PHP/FI 2.0, a v²voj PHP/FI 2.0 byl v podstat∞ zastaven.

Jednou z nejsiln∞j╣φch zbranφ PHP 3.0 byly jeho obrovskΘ mo╛nosti roz╣φ°enφ. K poskytnutφ pevnΘ infrastruktury pro mnoho r∙zn²ch databßzφ, protokol∙ a API koncov²m u╛ivatel∙m, p°ilßkaly mo╛nosti roz╣φ°enφ PHP 3.0 takΘ tucty v²vojß°∙, kte°φ se p°ipojili a vytvo°ili novΘ roz╣i°ujφcφ moduly. Toto byl nesporn∞ klφΦ k obrovskΘmu ·sp∞chu PHP 3.0. Jin²m klφΦov²m prvkem v PHP 3.0 byla podpora objektov∞ orientovanΘ syntaxe a mnohem siln∞j╣φ a konzistentn∞j╣φ syntaxe jazyka.

Nov² jazyk byl uvoln∞n pod nov²m nßzvem, kter² odstranil implikaci omezenΘho osobnφho pou╛itφ, kterou neslo oznaΦenφ PHP/FI 2.0. Byl nazvßn pouze 'PHP', co╛ je rekurzφvnφ akronym - PHP: Hypertext Preprocessor.

Na konci roku 1998 vyrostlo PHP do rozsahu instalacφ v °ßdu (odhadem) desφtek tisφc u╛ivatel∙ a stovek tisφc Web∙. V dob∞ svΘho vrcholu bylo PHP 3.0 instalovßno na p°ibli╛n∞ 10 % v╣ech WWW server∙ na Internetu.

PHP 3.0 bylo oficißln∞ uvoln∞no v Φervnu 1998, potΘ co strßvilo cca 9 m∞sφc∙ ve ve°ejnΘm testovßnφ.

PHP 4

V zim∞ 1998, krßtce po oficißlnφm uvoln∞nφ PHP 3.0, zaΦali Andi Gutmans a Zeev Suraski pracovat na p°espßnφ jßdra PHP. Cφlem nßvrhu bylo zv²╣it v²kon pro slo╛itΘ aplikace a zlep╣it modularitu k≤dovΘ bßze PHP. TakovΘ aplikace byly schopny pracovat s PHP 3.0 (dφky nov²m mo╛nostem a podpo°e ╣irokΘ ╣kßly databßzφ a API od jin²ch tv∙rc∙), ale PHP 3.0 nebylo navr╛eno pro efektivnφ prßci tak nßroΦn²ch aplikacφ.

Nov² engine, nazvan² 'Zend Engine' (sestaven z jejich k°estnφch jmen, Zeev a Andi), ·sp∞╣n∞ splnil cφle nßvrhu a byl uveden v polovin∞ roku 1999. PHP 4.0, zalo╛enΘ na tomto enginu a dopln∞nΘ ╣irokou ╣kßlou nov²ch prvk∙, bylo oficißln∞ uvoln∞no v kv∞tnu 2000, necelΘ dva roky po svΘm p°edch∙dci, PHP 3.0. K podstatn∞ zv²╣enΘmu v²konu tΘto verze, p°idßvß PHP 4.0 dal╣φ klφΦovΘ prvky, jako je podpora pro mnoho WWW server∙, HTTP sessions, buffering v²stupu, bezpeΦn∞j╣φ zp∙soby zpracovßnφ vstup∙ u╛ivatele a mnoho nov²ch jazykov²ch konstrukt∙.

PHP 4 je momentßln∞ poslednφ uvoln∞nou verzφ PHP. Ji╛ byla zapoΦata prßce na modifikaci a vylep╣enφ jßdra Zend Engine k integraci prvk∙, kterΘ byly navr╛eny pro PHP 5.0.

Dnes pou╛φvajφ PHP (odhadem) stovky tisφc v²vojß°∙ a nainstalovanΘ PHP hlßsφ n∞kolik milion∙ server∙ - tj. p°es 20 % domΘn na Internetu.

V²vojov² t²m PHP zahrnuje tucty v²vojß°∙, stejn∞ tak jako tucty dal╣φch lidφ, kte°φ pracujφ na projektech spojen²ch s PHP, jako je PEAR a dokumentaΦnφ projekt.