Co je ve jmΘnu?

[ Anglicky ]

Nßzvy urΦujφ v²znam, nß╣ v²b∞r pojmenovßnφ urΦuje v²znam toho, co chceme °φci. NevhodnΘ jmΘno dßvß informaci jin² v²znam. R∙╛e bude sladce von∞t, a╗ ji budete naz²vat jakkoliv, ale pokud ji budete naz²vat perem, lidΘ budou spφ╣e zmateni, pokud s nφ budou zkou╣et psßt. Pokud budete pera naz²vat r∙╛emi, lidΘ si mo╛nß neuv∞domφ, k Φemu by m∞la b²t dobrß. Kdy╛ naz²vßte nß╣ systΘm ,,Linux,'' tak p°enß╣φte mylnou informaci o p∙vodu systΘmu, jeho historii a ·Φelu. Pokud ho naz²vßte GNU/Linux, dßvßte tφm tu╣it, jak to je doopravdy.

Je to ale pro na╣i komunitu podstatnΘ? Je d∙le╛itΘ, aby lidΘ znali p∙vod, historii a ·Φel systΘmu? Ano, proto╛e lidΘ, kte°φ neznajφ historii, jsou Φasto odsouzeni k jejφmu opakovßnφ. Svobodn² sv∞t, kter² se vyvinul kolem GNU/Linuxu, nenφ bezpeΦn². ProblΘmy, kterΘ nßs vedly k vyvinutφ GNU, nejsou je╣t∞ nejsou za╛ehnßny a po°ßd hrozφ, ╛e se vrßtφ.

Kdy╛ vysv∞tluji, proΦ bychom m∞li systΘm naz²vat ,,GNU/Linux'' mφsto ,,Linux,'' lidΘ obΦas odpovφdajφ:

I kdy╛ si projekt GNU zaslou╛φ za svoji prßci kredit, stojφ opravdu za to, d∞lat kolem toho takov² povyk? Nenφ d∙le╛itΘ spφ╣e to, ╛e prßce byla dokonΦena, ne╛ kdo ji dokonΦil? M∞li byste spφ╣e odpoΦφvat a b²t hrdφ, ╛e jste odvedli dobrou prßci, a ne se starat o kredit.

To by byla moudrß rada, pokud by situace opravdu byla takovß, jak je popisovßno, kdyby byla prßce dokonΦena a byl Φas k odpoΦinku. Kdyby to jen byla pravda! Po°ßd ale na nßs Φekß mnoho prßce a nem∙╛eme je╣t∞ brßt budoucnost jako samoz°ejmou. Na╣e komunita se sna╛φ posilovat vφru v d∙le╛itost svobody a spoluprßce. Pou╛φvßnφ jmΘna GNU/Linux je zp∙sob, jak to lidem p°ipomenout a sd∞lit to i ostatnφm.

Je mo╛nΘ napsat dobr² svobodn² software bez toho, abychom p°em²╣leli o jmΘnu GNU; spousta dobrΘ prßce byla odvedena i ve jmΘnu Linuxu. JmΘno ,,Linux'' je ale spojovßno s jinou filosofiφ, kterß se neodkazuje na svobodu a spoluprßci. Jak toto jmΘno vφce a vφce pou╛φvß obchod, bude pro nßs stßle t∞╛╣φ spojit ho s duchem a my╣lenkami na╣φ komunity.

Velkou v²zvou pro svobodn² software do budoucnosti je tendence spoleΦnostφ distribuujφcφch ,,Linux'' p°idßvat ke GNU/Linuxu proprietßrnφ software kv∙li pohodlφ a sφle. V╣ichni v∞t╣φ v²robci distribucφ svobodnΘho software to d∞lajφ. Pouze RedHat nabφzφ CD s pouze svobodn²m software, ale v obchodech jej nenaleznete. Ostatnφ spoleΦnosti takovΘ v∞ci v∙bec ned∞lajφ. V∞t╣ina spoleΦnostφ ani tyto nesvobodnΘ balφΦky jasn∞ neoznaΦφ, mnoho spoleΦnostφ dokonce samo vyvφjφ nesvobodn² software a p°idßvß jej do systΘmu.

LidΘ ospravedl≥ujφ p°idßvßnφ nesvobodnΘho software do Linuxu popularitou -- v podstat∞ si vß╛φ popularity systΘmu vφce ne╛ svobody. ObΦas to ve°ejn∞ p°ipou╣t∞jφ. Nap°φklad Φasopis Wired napsal, ╛e McMillan, editor Linux Magazine, ,,si myslφ, ╛e hnutφ open source software by m∞lo b²t napln∞no spφ╣e technick²mi, ne╛ politick²mi, rozhodnutφmi.'' V²konn² °editel Caldery otev°en∞ vybφzel u╛ivatele, aby upustili od cφle svobody a spφ╣e pracovali pro popularitu Linuxu. (http://www.zdnet.com/filters/printerfriendly/0,6061,2552025-2,00.html) (online)

P°idßvßnφ nesvobodnΘho software k systΘmu GNU/Linux m∙╛e zv²╣it popularitu, pokud je popularitou my╣len poΦet u╛ivatel∙, kte°φ pou╛φvajφ n∞kter² z GNU/Linux∙ v kombinaci s nesvobodn²m software. Zßrove≥ to ale povzbuzuje u╛ivatele k tomu, aby p°ijφmali nesvobodn² software jako dobrou v∞c a zapomn∞li na cφle svobody. Nenφ vßm k niΦemu °φdit rychleji, pokud se neudr╛φte na cest∞.

Kdy╛ je nesvobodn² ,,p°φdavek'' knihovna, Φi pom∙cka pro programßtory, m∙╛e se z nφ stßt past na v²vojß°e svobodnΘho software. Kdy╛ pφ╣φ svobodn² software, kter² zßvisφ na nesvobodnΘm balφΦku, nem∙╛e b²t jejich software souΦßstφ kompletn∞ svobodnΘho systΘmu. VelkΘ mno╛stvφ svobodnΘho software takto v minulosti chytil do pasti Motif a Qt. Vytvo°ilo to problΘmy, kterΘ nßm zabralo roky vy°e╣it. ProblΘm Motifu po°ßd je╣t∞ n∞nφ uspokojiv∞ vy°e╣en, proto╛e LessTif pot°ebuje je╣t∞ tro╣ku upravit (prosφm pomozte!). Nesvobodnß implementace Javy od Sunu mß nynφ podobn² efekt.

Kdy╛ bude na╣e komunita takto pokraΦovat, m∙╛e se GNU/Linux v budoucnosti snadno prom∞nit v mozaiku svobodn²ch a nesvobodn²ch komponent. Za p∞t let ode dne╣ka budeme jist∞ mφt velkΘ mno╛stvφ svobodnΘho software, ale kdy╛ si nebudeme dßvat pozor, tak ho nebudeme moct pou╛φvat bez nesvobodnΘho software, kte°φ budou spolu s nφm u╛ivatelΘ oΦekßvat. Pokud se toto stane, na╣e kampa≥ za svobodu selhala.

Pokud by vydßvßnφ svobodn²ch alternativ bylo jen zßle╛itostφ programovßnφ, mohlo by b²t °e╣enφ takov²ch problΘm∙ v budoucnosti, a╛ se zv²╣φ prost°edky na╣φ komunity pro v²voj, snadn∞j╣φ. Ale musφme Φelit p°ekß╛kßm, kterΘ to st∞╛ujφ: zßkony, kterΘ omezujφ svobodn² software. A╛ nastoupφ softwarovΘ patenty (podφvejte se na petition.eurolinux.org a podepi╣te ji!), a a╛ budou zßkony jako DMCA pou╛φvßny k omezenφ v²voje svobodnΘho software pro d∙le╛itΘ ·lohy jako p°ehrßvßnφ DVD nebo poslouchßnφ k RealAudio strem∙, nebudeme mφt ╛ßdnou mo╛nost jak bojovat s proprietßrnφmi programy a tajn²mi datov²mi formßty s v²jimkou zavr╛enφ nesvobodn²ch program∙, kterΘ je pou╛φvajφ.

╚elit t∞mto v²zvßm bude vy╛adovat mnoho ·silφ. P°edev╣φm ale musφme zaΦφt tφm, ╛e si vzpomeneme na na╣e cφle svobody a spoluprßce. Nem∙╛eme oΦekßvat, ╛e pouhß touha po silnΘm, spolehlivΘm software dostateΦn∞ motivuje lidi, aby se tolik sna╛ili. Pot°ebujeme takovou odhodlanost, jakou majφ lidΘ, kdy╛ bojujφ za svou svobodu a za ve°ejnost, odhodlanost, kterß nevyprchß, ale bude trvat roky.

V na╣φ komunit∞ tyto cφle a tato odhodlanost vyza°ujφ p°evß╛n∞ z projektu GNU. My jsme ti, kdo mluvφ o svobod∞ a o komunit∞ jako o n∞Φem, za co se musφme postavit. Organizace, kterΘ mluvφ o Linuxu, toto obvykle ne°φkajφ. ╚asopisy o ,,Linuxu'' jsou v∞t╣inou plnΘ reklamy na nesvobodn² software. DistribuΦnφ spoleΦnosti dodßvajφcφ ,,Linux'' p°idßvajφ do systΘmu spoustu nesvobodnΘho software. JinΘ spoleΦnosti ,,podporujφ Linux'' nesvobodn²m software. Hlavnφ mφsto, kde se lidΘ mohou setkat s my╣lenkou svobody a odhodlßnφ, je projekt GNU.

Kdy╛ se s nφm ale lidΘ setkajφ, budou si myslet, ╛e se jich to t²kß?

LidΘ, kte°φ v∞dφ, ╛e pou╛φvajφ systΘm, kter² vze╣el z projektu GNU, uvidφ p°φmou souvislost mezi nimi a projektem GNU. Nebudou automaticky souhlasit s na╣φ filosofiφ, ale aspo≥ uvidφ d∙vod, proΦ by o tom m∞li p°em²╣let vß╛n∞. Oproti tomu lidΘ, kte°φ si o sob∞ myslφ, ╛e jsou u╛ivatelΘ Linuxu a v∞°φ, ╛e projekt GNU ,,vyvinul pom∙cky, kterΘ jsou v Linuxu u╛iteΦnΘ,'' v∞t╣inou berou spojenφ mezi nimi a projektem GNU pouze jako nep°φmΘ. Mohou filosofii GNU prost∞ ignorovat, kdy╛ se s nφ setkajφ.

Projekt GNU je idealistick² a ka╛d², kdo dnes n∞jak propaguje idealismus musφ Φelit velkΘ p°ekß╛ce -- p°eva╛uje ideologie, kterß lidem radφ vzdßt se idealismu jako n∞Φeho velmi nepraktickΘho. Nß╣ idealismus byl ale velmi praktick²: je to d∙vod, proΦ mßme svobodn² operaΦnφ systΘm GNU/Linux. LidΘ, kte°φ majφ tento systΘm rßdi, by m∞li v∞d∞t, ╛e to je nß╣ idealismus, kter² ho stvo°il.

Kdyby ta prßce byla opravdu ji╛ hotovat, kdyby ji╛ nebylo ve h°e nic jinΘho, ne╛ kredit, mo╛nß by bylo nejmoud°ej╣φ nechat to plavat. My ale nejsme v takovΘ pozici. Abychom inspirovali lidi k dal╣φ prßci, kterou pot°ebujeme ud∞lat, musφme jim dßt v∞d∞t, co jsme ji╛ ud∞lali. Prosφm, pomozte nßm v tom tφm, ╛e budete systΘm naz²vat GNU/Linux.

PS: Pro vysv∞tlenφ historie GNU/Linuxu a toho, jak se vztahuje k otßzce nßzvu systΘmu, se podφvejte na http://www.gnu.org/gnu/linux-and-gnu.cs.html (i offline).

FSF & GNU informace & otßzky na gnu@gnu.org. Dal╣φ mo╛nost jak kontaktovat FSF.

Komentß°e k t∞mto web strßnkßm na webmasters@www.gnu.org, jinΘ otßzky zasφlejte na gnu@gnu.org.

Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place - Suite 330, Boston, MA 02111, USA

DoslovnΘ kopφrovßnφ a ╣φ°enφ tohoto celΘho dokumentu na jakΘmkoliv mΘdiu je dovoleno v p°φpad∞, ╛e tato podmφnka bude zachovßna.

Updated: $Date: 2001/04/06 18:16:19 $ $Author: pal $