Nainstalovali jste si Linux a zdß se vßm, ╛e mßte na disku n∞jak moc divn²ch adresß°∙, ve kter²ch je spousta jin²ch divn²ch adresß°∙? Nepropadejte panice! SystΘm adresß°∙ na *NIXech1 je toti╛ postaven na trochu odli╣nΘ filozofii ne╛ v DOSu. Shrn∞me si nejv∞t╣φ rozdφly.
Toto °e╣enφ mß svΘ v²hody i nev²hody. Namodelujme si nßsledujφcφ situaci. Mßte na svΘm poΦφtaΦi jeden pevn² disk rozd∞len² na dva oddφly a pou╛φvßte DOS. V╣e je v po°ßdku dokud k vßm nep°φjde vß╣ kolega (°φkejme mu t°eba Pepa) se sv²m diskem, ╛e chce od vßs n∞jakß data. Vy p°ipojφte Pep∙v disk do svΘho poΦφtaΦe a po nabootovßnφ zjistφte, (Pro ost°φlenΘho DOSistu ╛ßdnß novina) ╛e tam kde jste m∞li disk D, si lebedφ Pep∙v disk C, zatφmco z va╣eho b²valΘho D je nynφ E. To je mrzutΘ pokud t°eba na va╣em disku D mßte programy kterΘ spou╣tφte z autoexec.bat nebo programy kterΘ pro svou Φinnost cht∞jφ v∞d∞t na kterΘm disku le╛φ. Situace by byla daleko jednodu╛╣φ, kdyby se Pep∙v disk neobjevil automaticky, ale a╛ potom co si o n∞j °eknete - t°eba: "p°ipoj Pep∙v disk jako E:".
Tak takhle n∞jak to vypadß na *NIXech. Po nabootovßnφ je p°ipojen jenom hlavnφ disk (ten kter² byl p°edßn jßdru jako parametr ze kterΘho mß bootovat - viz 1.3 Start systΘmu). a dal╣φ disky se p°ipojujφ a╛ b∞hem startu systΘmu, samoz°ejm∞ to lze automatizovat - viz 1.2 D∙le╛itΘ soubory soubor fstab.
RuΦnφ p°ipojovßnφ p°inß╣φ trochu komplikace p°i prßci s v²m∞nn²mi mΘdii. Po zalo╛enφ mΘdia do mechaniky (CD-disk, disketa) se musφ disk p°ipojit (p°φkaz mount) a p°ed vyjmutφm zase odpojit.
Rozpt²lenφ program∙ po r∙zn²ch Φßstech disku se m∙╛e zdßt nep°ehlednΘ a obtφ╛nΘ na sprßvu, zvlß╣╗ kdy╛ velikost program∙ a poΦet jejich soubor∙ s nov²mi verzemi nar∙stß. Modernφ systΘmy disponujφ jak²misi sprßvci, nap°φklad rpm nebo dpkg, kte°φ krom∞ p°ehledu co kam pat°φ, obsahujφ i funkce na odinstalaci Φi kontrolu integrity program∙ (vφce informacφ zde).
Struktura adresß°∙ je na v╣ech *NIXech skoro stejnß. Co majφ v╣ichni spoleΦnΘ ukazuje nßsledujφcφ tabulka:
| /bin | Nejd∙le╛it∞j╣φ programy nutnΘ pro prßci. (sh, bash, ls, cp, vi, ...) |
| /boot | Jßdro (kernel) systΘmu a informace pot°enΘ k "nabootovßnφ2" |
| /dev | Spousta zajφmav²ch systΘmov²ch soubor∙ (podrobnosti se doΦtete se pozd∞ji) |
| /etc | Skoro v╣echny konfiguraΦnφ soubory systΘmu (ZpoΦßtku sem budete chodit hodn∞ Φasto) |
| /home | Adresß°e jednotliv²ch u╛ivatel∙ (Na domßcφm poΦφtaΦi jich moc neb²vß) |
| /lib | SdφlenΘ knihovny a moduly jßdra (I zde se podrobnosti dozvφte pozd∞ji) |
| /lost+found3 | Sem se uklßdajφ soubory obsahujφcφ ztracenß data vlivem chyb v souborovΘm systΘmu nalezenΘ pomocφ programu e2fsck. (obdobn∞ jako soubory fileXXXX.chk a programu chkdsk Φi scandisk v DOSu). |
| /mnt | Standartnφ umφst∞nφ takzvan²ch mountpoint∙ - adresß°∙ do kter²ch se p°ipojujφ jinΘ disky. |
| /proc | Tento adresß° vlastn∞ doopravdy na disku v∙bec neexistuje. Jeho obsah je pouze jakoby virtußln∞ generovan² jßdrem a obsahuje informace o stavu systΘmu. (ZpoΦßtku vßs jeho obsah nemusφ moc zajφmat.) |
| /root | Privßtnφ adresß° sprßvce systΘmu. |
| /sbin | Zßkladnφ programy pro rozb∞hnutφ a administraci systΘmu (init, fdisk, lilo, ...) Jejich pou╛itφ je urΦeno v²hradn∞ pro sprßvce systΘmu. |
| /tmp | Prostor pro pracovnφ soubory. Programy, kterΘ si cht∞jφ na chvφli odlo╛it data je dßvajφ sem. |
| /usr | Obsahuje p°evß╛nou Φßst program∙ a datov²ch soubor∙ z celΘho systΘmu. Jeho struktura se z Φßsti podobß ko°enovΘmu adresß°i. (Dal╣φ podrobnosti viz nßsledujφcφ tabulka) |
| /var | DatovΘ soubory, kerΘ se Φasto m∞nφ. (Nap°φklad TeX sem generuje svoje fonty, nebo se sem uklßdajφ data Φekajφcφ ve front∞ na tiskßrnu, uklßdß se sem doruΦenß po╣ta, kde Φekß na vyzvednutφ adresßtem, ...) |
Nßsledujφcφ v²Φet nenφ kompletnφ, proto╛e se systΘm od systΘmu pon∞kud li╣φ, nicmΘn∞ to nejd∙le╛it∞j╣φ tady najdete. (To ov╣em neznamenß, ╛e ten zbytek m∙╛ete smazat :-)
| /usr/X11R6 | Programy a knihovny pro X Window System |
| /usr/bin | V∞t╣ina program∙ v systΘmu. |
| /usr/doc | Dokumentace k program∙m. (Jedno z prvnφch mφst, kde je dobrΘ hledat informace p°i nesnßzφch.) Zvlß╣╗ je t°eba upozornit na podadresß° HOWTO! |
| /usr/games | Co dodat? |
| /usr/include | Pokud jste n∞co programovali v jazyce C, asi tu╣φte. Jsou tady hlaviΦkovΘ soubory knihoven jazyka C. |
| /usr/info | Dal╣φ z forem dokumentace k program∙m. (Nap°φklad soubor bash.info.gz si zobrazφte p°φkazem info bash) TakΘ se naz²vß Texinfo dokumentace. |
| /usr/lib | Ostatnφ sdφlenΘ knihovny |
| /usr/local | Dal╣φ mo╛nΘ umφst∞nφ program∙ |
| /usr/man | Dal╣φ z forem dokumentace k program∙m - manußlovΘ strßnky. Dokumentace je rozd∞lena do n∞kolika skupin podle zam∞°enφ (u╛ivatelskΘ p°φkazy, administrßtorskΘ p°φkazy, p°φkazy knihoven jazyka C, popis formßtu konfiguraΦnφch soubor∙, ... Nap°φklad soubor echo zobrazφte p°φkazem man echo) |
| /usr/sbin | P°φkazy pro pokroΦilej╣φ administraci. (Sprßva u╛ivatel∙, tiskov²ch front, n∞kter²ch sφ╗ov²ch slu╛eb, ...) |
V╣e o discφch nalezneme v konfiguraΦnφm souboru /etc/fstab. Nejlep╣φ asi bude p°φklad.
/dev/hda3 / ext2 defaults 1 1 /dev/hda2 swap swap defaults 0 0 /dev/fd0 /mnt/floppy vfat noauto,user 0 0 /dev/cdrom /mnt/cdrom iso9660 noauto,user,ro 0 0 /dev/hda1 /mnt/win vfat codepage=852,posix,iocharset=iso8859-2,quiet,umask=000,user 1 1 /dev/hdc1 /mnt/dos2 vfat codepage=852,posix,iocharset=iso8859-2,quiet,umask=000 1 1 none /proc proc defaults 0 0V prvnφm sloupci je "za°φzenφ", tedy diskov² oddφl (partition), disketovΘ jednotky, CD-ROM apod. V druhΘm sloupci je cesta (adresß°) kam se danΘ za°φzenφ p°ipojit. T°etφ sloupec uvßdφ souborov² systΘm danΘho disku (FAT, vFAT, ext2). Pak ji╛ pokraΦujφ r∙znΘ p°epφnaΦe, kterΘ °φkajφ jak je danΘ za°φzenφ p°ipojit,
Na UNIXech jsou v∞╣kerß periferijnφ za°φzenφ (disky, my╣i,..) reprezentovavß specißlnφm souborem v adresß°i /dev. Nap°.
1.disk (primary master) = /dev/hdaA y Φφslo oddφlu na tomto disku. CD-ROM je pova╛ovanß za dal╣φ disk. V p°φpad∞ CD-ROM se v╣ak neuvßdφ Φφslo oddφlu. P°i instalaci Red Hatu vyrobφ instalßtor sym-link (viz 0.3.2 U╛ivatelΘ a soubory) /dev/cdrom ukazujφcφ prßv∞ na to za°φzenφ v /dev kterΘ specifikuje va╣i CD-ROM (nap°. /dev/hdb), pokud byste po instalaci p°epojili CD-ROM do jinΘ pozice (tφm myslφm p°φmo kabel od IDE °adiΦe), musφte opravit takΘ tento sym-link. Zm∞nou pozice na IDE °adiΦi se zm∞nφ oznaΦenφ v /dev
2.disk (primary slave) = /dev/hdb
3.disk (secondary master) = /dev/hdc
4.disk (secondary slave) = /dev/hdd
/dev/hda3 / ext2 defaults 1 1Tedy na prvnφm je hlavnφ oddφl (logick² disk, partition) s nainstalovan²m Linuxem, tento je na prvnφm fyzickΘm disku na t°etφm oddφle (/dev/hda3). P°ipojuje se p°φmo do ko°enu adresß°ovΘho stromu ( / ). A je na n∞m souboruv² systΘm ext2 (nativnφ Linuxov² systΘm, second extended file system). Dal╣φ p°epφnaΦe majφ default hodnoty.
/dev/hda2 swap swap defaults 0 0Druh² °ßdek popisuje odkladßcφ prostor (swap). Ta le╛φ na prvnφm disku v druhΘm oddφle (/dev/hda2). "Nikam" se nep°ipojuje, pouze se °φkß ╛e se jednß o swap. Souborov² systΘm se jmenuje p°ekvapiv∞ "swap". Dal╣φ p°epφnaΦe jsou op∞t ponechßny na zßkladnφch hodnotßch.
/dev/fd0 /mnt/floppy vfat noauto,user 0 0T°etφ °ßdek definuje disketu. Prvnφ floppy jednotka (/dev/fd0). P°ipojuje se do adresß°e /mnt/floppy a soubor² systΘm je vfat (FAT s dlouh²mi nßzvy). P°epφnaΦ noauto zp∙sobφ ╛e se nebude p°ipojovat hned p°i startu. P°epφnaΦ user °φkß ╛e tuto jednotku m∙╛ou p°ipojovat takΘ obyΦejnφ u╛ivatelΘ, tedy nΘ pouze superu╛ivatel (root).
/dev/cdrom /mnt/cdrom iso9660 noauto,user,ro 0 0╚tvrt² °ßdek definuje CD-ROM (/dev/cdrom), kterß se p°ipojuje do adresß°e /mnt/cdrom, mß souborov² systΘm iso9660 (standard pro CDROM). A p°ibyl p°epφnaΦ ro diky kterΘmu se CD-ROM p°ipojuje jako read-only.
/dev/hda1 /mnt/win vfat codepage=852,posix,iocharset=iso8859-2,quiet,umask=000,user 1 1Velice zajφmav² °ßdek. P°ipojuje oddφl M$ Windows. Tedy prvnφ oddφl na prvnφm disku (/dev/hda1), do adresß°e /mnt/win jako vfat (pou╛itelnΘ i pro FAT32). P°epφnaΦ codepage °φkß v jakΘm k≤dovßnφ jsou nßzvy soubor∙, a iocharset °φkß do jakΘho kod≤vßnφ se mß p°evßd∞t (na UNIXech se zßsadn∞ pou╛φvajφ mezinßrodnφ ISO normy). P°epφnaΦ quiet zp∙sobφ ╛e se systΘm nebude sna╛it nastavovat na tomto disku soubor∙m unixovΘ atributy (stejn∞ by se mu to nepovedlo). umask nastavuje (maskuje) pro v╣echny soubory v╣echny unixovΘ atributy soubor∙ (viz 0.3.2 U╛ivatelΘ a soubory).
none /proc proc defaults 0 0Poslednφ °ßdek p°ipojuje specißlnφ adresß° s indormace mi jßd°e systΘmu.
A te∩ jak p°ipojit nap°. disketu. StaΦφ p°φkaz
mount /mnt/floppypokud mß disketa jin² souboruv² systΘm ne╛ jak je uvedeno v /etc/fstab pak ji m∙╛eme p°ipojit t°eba takto
mount /mnt/floppy -t ext2Vφce se p°ikazu mount m∙╛ete dozv∞d∞t z manußlov²ch strßnek ($ man mount)
Vhodnß konfigurace jist∞ dokß╛e zp°φjemnit ╛ivot. Mn∞ se nap°φklad kdysi zdßlo, ╛e je dobrΘ mφt na konzolφch po nastartovßnφ zapnut² numlock. Zßmky na klßvesnici se dajφ ovlßdat programem setleds, a jeho parametry naleznete na jeho manußlovΘ strßnce (man setleds). Zb²vß zajistit nastavenφ p°i spu╣t∞nφ systΘmu, tedy n∞kam na konec souboru /etc/rc.d/rc.sysinit p°idat
nebo elegantn∞ji/usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty1 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty2 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty3 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty4 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty5 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty6 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty7 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty8 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty9 /usr/bin/setleds -D +num < /dev/tty10
for tty in /dev/tty[0-9]*; do /usr/bin/setleds -D +num < $tty done
O n∞co jednodu╛╣φ je nap°φklad nastavit monitor aby se po urΦitΘ dob∞, kdy se na poΦφtaΦi nepracuje sßm vypφnal. Op∞t jej m∙╛ete zapsat do /etc/rc.d/rc.sysinit.
Toto nastavenφ mß vliv pouze na konzoli. Chcete-li totΘ╛ v X Window, koukn∞te na /etc/X11/XF86Config a hledejte v sekci Screen polo╛ky BlankTime, StandbyTime, SuspendTime a OffTime. VyΦerpßvajφcφ informace naleznete v man setterm a man XF86Config./usr/bin/setterm -blank 5 -powersave on -powerdown 8
P∙vodnφch 6 virtußlnφch konzolφ m∙╛ete zv²╣it tak, ╛e v souboru /etc/inittab ke stßvajφcφm
p°idßte1:12345:respawn:/sbin/mingetty tty1 2:2345:respawn:/sbin/mingetty tty2 3:2345:respawn:/sbin/mingetty tty3 4:2345:respawn:/sbin/mingetty tty4 5:2345:respawn:/sbin/mingetty tty5 6:2345:respawn:/sbin/mingetty tty6
7:2345:respawn:/sbin/mingetty tty7 8:2345:respawn:/sbin/mingetty tty8 9:2345:respawn:/sbin/mingetty tty9 10:2345:respawn:/sbin/mingetty tty10
$ ls -l /dev/cdrom
lrwxrwxrwx 1 root root 3 Φerven 5 13:21 /dev/cdrom -> hdb
// CD ROM je p°ipojena jako druh² disk (hdb)
$ ls -l /dev/hdb
brw-rw---- 1 root disk 3, 64 kv∞ten 5 1998 /dev/hdb
$ chmod 666 /dev/hdb
// nastavenφ prßv
$ ls -l /dev/hdb
// kontrola
brw-rw-rw- 1 root disk 3, 64 kv∞ten 5 1998 /dev/hdb
TakΘ je dobrΘ podobn∞ upravit disketu, tedy /dev/fd0