Je to vφceulohov² OS (multitasking), tzn. ze na n∞m mu╛ze b∞╛et vice uloh (aplikaci) najednou. To u╛ asi dnes neznφ n∞jak nov∞, ov╣em rozdφl mezi multitaskingem na Unixech a ve Windows je ten, ╛e na Unixech doopravdy funguje.
Unix je vφce u╛ivatelsk² tzn, ╛e na jednom poΦφtaΦi m∙╛e pracovat najednou vφce lidφ. To mß v²znam samozejmn∞ pokud onen poΦφtaΦ s Unixem b∞╛φ jako server. Ale i doma se n∞kdy tahle vlastnost m∙╛e hodit, u╛ proto ╛e m∙╛ete b²t najednou p°ilß╣enφ za dva u╛ivatele, jednou jako root (superu╛ivatel, viz. nφ╛e) jednou jako "normalnφ" u╛ivatel.
Tedy na Unix se musφ v╛dy nejd°φv p°ihlßsit pod sv²m "u╛ivatelsk²m" jmΘnem. Ka╛d² u╛ivatel mß urΦitß prßva, kterß p°esn∞ vymezujφ co m∙╛e a co nem∙╛e d∞lat. Existuje tzv. superu╛ivatel (root) kter² m∙╛e d∞lat v╣echno, Φφst cokoliv, zapisovat kamkoliv, spou╣t∞t cokoliv. Normßlnφ u╛ivatel m∙╛e toto v╣echno d∞lat pouze s vlastnφmi soubory.
Z tohoto systΘmu u╛ivatel∙ vychßzφ zp∙sob organizace soubor∙. Ka╛d² soubor mß svΘho vlastnφka, a pouze tento vlastnφk s nφm m∙╛e nanipulovat. Tedy s v²jimkou roota, ten m∙╛e cokoliv.
Aby se v tom udr╛el p°ehled, mß ka╛d² soubor takΘ svΘ atributy, kterΘ °φkajφ kdo m∙╛e s tφmto souborem co d∞lat.
Nejlep╣φ bude asi p°φklad:"ls -l"drwxr-xr-x 4 marvin users 1024 leden 25 19:43 Projekty drwxr-xr-x 19 marvin users 1024 leden 27 17:10 doc drwxr-xr-x 8 marvin users 1024 leden 29 08:49 grafika drwxr-xr-x 28 marvin users 1024 leden 22 11:58 html drwxr-xr-x 4 marvin users 1024 leden 30 13:30 hudba -rw-r--r-- 1 marvin marvin 2721 leden 30 13:37 hudba.txt -rw-r--r-- 1 marvin marvin 229 prosinec 25 13:09 knihy.txt -rwxr-xr-x 1 marvin users 328 prosinec 21 19:13 backup
Rozebereme nejd°φve prvnφ °ßdek. Nejd°φve je v²pis atribut∙ (prßv) souboru. Prvnφ pφsmeno °φkß o jak² typ adresß°ovΘ polo╛ky se jednß, pφsmeno "d" znamenß ╛e se jednß o adre╣ß° (directory), pomlΦka "-" °φkß ╛e se jednß o soubor.
Dßle jsou t°i trojce pφsmen kde, prvnφ trojce jsou prßva t²kajφcφ se vlastnφka souboru, druhß trojce jsou prßva t²kajφcφ se u╛ivatel∙ kte°φ jsou ve stejnΘ skupin∞ s vlasnφkem, a kon∞Φn∞ t°etφ trojce jsou prßva v╣ech ostatnφch u╛ivatel∙.
Pφsmeno "r" znamΘnß, ╛e dotyΦn² smφ soubor (resp. adresß°> Φφst.
Pφsmeno "w" znamenß, ╛e dotyΦn² smφ do souboru (resp. adresß°) zapisovat
Pφsnemo "x" znamenß, ╛e dotyΦn² smφ soubor spou╣t∞t (v p°φpad∞ adresß°e, ╛e jej smφ
otevφrat
dßle je poΦet link∙ (viz. nφ╛e), jmΘno vlastnφka (marvin), jmΘno jeho skupiny (users), dΘlka souboru, datum poslednφ zm∞ny, a jmΘno souboru.
DoporuΦuji v╣em aby pro obΦejnou prßci (tedy i hranφ Quakea) pou╛φvali n∞jakΘho "normßlnφho" u╛ivatele, chrßnφte tφim systΘm p°ed vlasnφmi chybami. Jako root m∙╛ete v╣echno, pou╛φvejte jej tedy pokud to opravdu nejde jinak (p°i instalovanφ novΘno softu, konfiguraci apod).
"Quake" nenφ zam∞niteln² se souborem
"quake".
Dal╣φm d∙le╛it²m pojmem je link a symbolick² link
Na Unixu mßte mo╛nost aby se na jeden soubor (data v n∞m) odkazovalo vφce jmen
(link∙).
Jeden soubor m∙╛e mφt vφce nßzv∙, kde s ka╛d²m nßzvem (polo╛kou v adresß°i)
m∙╛ete zachßzet jako s normßlnφm souborem (on to je normßlnφ soubor)
V╣echny nßzvy jsou navzßjem rovnocennΘ, nenφ ╛adn² originßl a kopie, v╣echny
p°edstavujφ tent²╛ soubor. Kdy╛ nap°. chcete smazat takov² soubor s vφce
nßzvy, musφte je smazat v╣echny jeho nßzvy.
PoΦet takov²ch link∙ se dozvφte t°eba p°φkazem
"ls -l"
Symbolick² link je vlastn∞ specißlnφ druh adresß°ovΘ polo╛ky (ani soubor, ani adresß°). Je to pouze "ukazatel" na soubor nebo adresß°. Rozdφl mezi linkem a sym. linkem je nap°. v tom ╛e pokud sma╛ete (p°ejmenujete) soubor na kter² se odkazujφ n∞jakΘ linky, stanou se tyto linky "neplatnΘ". Nezmizφ, ale budou ukazovat na neexistujφci soubor.
Jednodu╣e "link" je jeden z nßzv∙ souboru, ukazuje na data obsa╛enß v souboru,
"sym. link" ukazuje na jeden s nßzv∙ souboru.
V obou p°φpadech jsou data na disku jenom jednou samoz°ejm∞.
I p°esto, ╛e existuje "Midnight Commander" (souborov² mana╛Θr podobn² Norton Commanderu), je dobrΘ znßt pßr zßkladnφch *NIXov²ch p°ikaz∙ (v∞°te ╛e jejich znalostφ si mnohdy u╣et°φte mnoho Φasu a trßpenφ). Jsou zde uvedeny samoz°ejm∞ pouze ty nejpou╛ivan∞j╣φ parametry p°φkaz∙, vyΦerpßvajφcφ popis ka╛dΘho p°φkazu dostanete p°φkazem man nazev_prikazu.
Na popis syntaxe p°φkaz∙ se pou╛φvß konvence, kterou mo╛nß znßte i z DOSu. Do hranat²ch zßvorek se uvßd∞jφ nepovinnΘ parametry. Nap°φklad zßpis [PARAMETRY] znamenß, ╛e PARAMETRY tam mohou i nemusφ b²t. Svislß Φßra | odd∞luje vφce mo╛nostφ. Nap°φklad zßpis TO | FROM znamenß, ╛e tam m∙╛e b²t bu∩ TO nebo FROM.
| dir | ls | ls [PARAMETRY] [SOUBORY, [...]] Vypφ╣e obsah aktußlnφho nebo zadanΘho adresß°e, nebo zadan²ch soubor∙. ProstΘ ls zobrazφ abecedn∞ set°φd∞n² seznam. Nejpou╛φvan∞j╣φ paramerty jsou:
| ||||||||||||||||
| cd | cd | cd [ADRES┴╪] Zm∞nφ aktußlnφ adresß°. Bez parametru skoΦφ do va╣eho domovskΘho adresß°e. | ||||||||||||||||
| cd | pwd | pwd Zobrazφ aktußlnφ adresß°. | ||||||||||||||||
| copy | cp | cp [PARAMETRY] CO NA_CO cp [PARAMETRY] CO [...] KAM Zkopφruje soubor do jinΘho souboru, nebo zkopφruje n∞kolik soubor∙ do zadanΘho adresß°e.
| ||||||||||||||||
| ren move |
mv | mv [PARAMETRY] CO NA_CO mv [PARAMETRY] CO [...] KAM P°esouvß soubory do jinΘho adresß°e, nebo je p°ejmenuje. Syntaxe a parametry (krom∞ -r) jsou jako u cp. | ||||||||||||||||
| md | mkdir | mkdir ADRES┴╪ Vytvo°φ nov² adresß°. | ||||||||||||||||
| rd | rmdir | rmdir ADRES┴╪ Zru╣φ prßzdn² adresß° | ||||||||||||||||
| del | rm | rm [PARAMETRY] SOUBOR [...] rm [PARAMETRY] ADRES┴╪ Sma╛e jeden nebo vφce soubor∙.
| ||||||||||||||||
| attrib | chmod | chmod [PARAMETRY] MOD SOUBOR [...] M∞nφ atributy soubor∙ (jak vypadajφ atributy soubor∙ na *NIXech se doΦtete n∞kde v²╣e).
u+x vlastnφkovi povolφ spustit go-rw zakß╛e Φtenφ a zßpis v╣em krom∞ vlastnφka | ||||||||||||||||
| more | more | funguje podobn∞ jako v DOSu, mß navφc n∞kolik funkcφ
| ||||||||||||||||
| type | cat less |
cat vypφ╣e obsah souboru na obrazovku less je chyt°ej╣φ a umφ se souborem listovat. znß takΘ v∞t╣inu p°φkaz∙ programu more a p°idßvß vlastnφ
| ||||||||||||||||
| neexistuje | ln | ln [PARAMETRY] CO [KAM] ln [PARAMETRY] CO ADRES┴╪ Vytvo°φ link2 nebo symbolick² link na soubor, nebo soubory v zadanΘm adresß°i.
| ||||||||||||||||
| neexistuje | df | zobrazφ kapacitu, obsazenφ a volnΘ mφsto v╣ech p°ipojen²ch jednotek (pevnΘ disky, CD-ROMy, diskety, ...) | ||||||||||||||||
| neexistuje | du | zobrazφ velikosti adresß°∙. dobrΘ parametry jsou: du -hs * | ||||||||||||||||
| mem | free | zobrazφ kolik je obsazenΘ a volnΘ pam∞ti ram a mφsta
v odklßdacφm prostoru (swap)
total used free ... cached
Mem: 63092 61852 1240 ... 25676
-/+ buffers/cache: 35476 27616
Swap: 80636 24616 56020
Znamenß, ╛e mßm celkem 63MB RAM, z toho si 35MB vzaly programy
25MB diskovß cache (n∞co jako smartdrv v DOSu, ale
umφ se nafukovat podle pot°eby), tak╛e mi zb²vß 1,2MB. Taky
vidφm ╛e mßm 80MB pro swap, z toho 24MB obsazeno. | ||||||||||||||||
| mem | ps | zobrazφ seznam spu╣t∞n²ch program∙ - proces∙
| ||||||||||||||||
| neexistuje | top | Lep╣φ varianta ps. | ||||||||||||||||
| neexistuje | kill | kill [-SIGN┴L] PID3 posφlß na vybran² proces signßl. Signßly mohou ovliv≥ovat b∞h procesu. Nap°φklad signßl SIGINT vyzve proces aby se ukonΦil. Mφsto jmen signßl∙ se mohou zapisovat pouze jejich Φφsla. Nap°φklad:
| ||||||||||||||||
| help | man | man [SEKCE] P╪═KAZ Prohlφ╛eΦ manußlov²ch strßnek. Strßnky jsou rozd∞leny do n∞kolika sekcφ:
| ||||||||||||||||
| help | info | info P╪═KAZ PokroΦilej╣φ hypertextovß dokumentace - jinß filozofie ne╛ man. |
Programem tar m∙╛ete "pouze" zabalit vφce soubor∙ do jednoho, ale soubor nenφ nijak komprimovßn.
Naopak program gzip a bzip2 (bzip je jen nov∞j╣φ varianta gzip a jeho ovlßdßnφ se v zßkladnφch operacφch neli╣φ) pouze zkomprimuje jeden dan² soubor ov╣em neumφ zabalit vφce soubor∙ do jednoho.
| gzip soubor.txt | Zabalφ soubor soubor.txt do souboru soubor.txt.gz a p∙vodnφ soubor sma╛e. |
| gzip -d soubor.txt.gz | ten soubor zase rozbalφ do souboru soubor.txt a archφv sma╛e. |
| gzip -t soubor.txt.gz | otestuje archφv jestli neobsahuje chyby |
| tar cf ARCH═V.tar {ADRES┴╪ | SOUBOR} [...] zabalφ adresß°e nebo soubory do balφku archφv.tar. parametr f musφ b²t uveden jako poslednφ. |
| tar xf ARCH═V.tar rozbalφ soubor ARCH═V.tar do aktußlnφho adresß°e. |
| tar xvf ARCH═V.tar rozbalφ soubor ARCH═V.tar do aktußlnφho adresß°e a vypisuje seznam zpracovßvan²ch soubor∙ na terminßl. |
Tak╛e kdy╛ chcete zabalit vφce soubor∙ do jednoho balφku, nejd°φve
vyrobφte tar:
tar cf ARCH═V.tar NEJAKE_DATA
a potom archφv gzipem zabalφte
gzip ARCH═V.tar
Program tar na╣t∞stφ umφ spolupracovat s gzipem.
Slou╛φ k tomu parametr z.
| tar czf ARCH═V.tar.gz {ADRES┴╪ | SOUBOR} [...] zabalφ adresß°e nebo soubory do balφku archφv.tar.gz a automaticky ho zkomprimuje |
| tar xzvf ARCH═V.tar rozpakuje a rozbalφ soubor ARCH═V.tar.gz do aktußlnφho adresß°e a vypisuje seznam zpracovßvan²ch soubor∙ na terminßl. |