Je to víceulohový OS (multitasking), tzn. ze na něm mužze běžet vice uloh (aplikaci) najednou. To už asi dnes nezní nějak nově, ovšem rozdíl mezi multitaskingem na Unixech a ve Windows je ten, že na Unixech doopravdy funguje.
Unix je více uživatelský tzn, že na jednom počítači může pracovat najednou více lidí. To má význam samozejmně pokud onen počítač s Unixem běží jako server. Ale i doma se někdy tahle vlastnost může hodit, už proto že můžete být najednou přilášení za dva uživatele, jednou jako root (superuživatel, viz. níže) jednou jako "normalní" uživatel.
Tedy na Unix se musí vždy nejdřív přihlásit pod svým "uživatelským" jménem. Každý uživatel má určitá práva, která přesně vymezují co může a co nemůže dělat. Existuje tzv. superuživatel (root) který může dělat všechno, číst cokoliv, zapisovat kamkoliv, spouštět cokoliv. Normální uživatel může toto všechno dělat pouze s vlastními soubory.
Z tohoto systému uživatelů vychází způsob organizace souborů. Každý soubor má svého vlastníka, a pouze tento vlastník s ním může nanipulovat. Tedy s výjimkou roota, ten může cokoliv.
Aby se v tom udržel přehled, má každý soubor také své atributy, které říkají kdo může s tímto souborem co dělat.
Nejlepší bude asi příklad:"ls -l"drwxr-xr-x 4 marvin users 1024 leden 25 19:43 Projekty drwxr-xr-x 19 marvin users 1024 leden 27 17:10 doc drwxr-xr-x 8 marvin users 1024 leden 29 08:49 grafika drwxr-xr-x 28 marvin users 1024 leden 22 11:58 html drwxr-xr-x 4 marvin users 1024 leden 30 13:30 hudba -rw-r--r-- 1 marvin marvin 2721 leden 30 13:37 hudba.txt -rw-r--r-- 1 marvin marvin 229 prosinec 25 13:09 knihy.txt -rwxr-xr-x 1 marvin users 328 prosinec 21 19:13 backup
Rozebereme nejdříve první řádek. Nejdříve je výpis atributů (práv) souboru. První písmeno říká o jaký typ adresářové položky se jedná, písmeno "d" znamená že se jedná o adrešář (directory), pomlčka "-" říká že se jedná o soubor.
Dále jsou tři trojce písmen kde, první trojce jsou práva týkající se vlastníka souboru, druhá trojce jsou práva týkající se uživatelů kteří jsou ve stejné skupině s vlasníkem, a koněčně třetí trojce jsou práva všech ostatních uživatelů.
Písmeno "r" znaméná, že dotyčný smí soubor (resp. adresář> číst.
Písmeno "w" znamená, že dotyčný smí do souboru (resp. adresář) zapisovat
Písnemo "x" znamená, že dotyčný smí soubor spouštět (v případě adresáře, že jej smí
otevírat
dále je počet linků (viz. níže), jméno vlastníka (marvin), jméno jeho skupiny (users), délka souboru, datum poslední změny, a jméno souboru.
Doporučuji všem aby pro občejnou práci (tedy i hraní Quakea) používali nějakého "normálního" uživatele, chráníte tíim systém před vlasními chybami. Jako root můžete všechno, používejte jej tedy pokud to opravdu nejde jinak (při instalovaní novéno softu, konfiguraci apod).
"Quake" není zaměnitelný se souborem
"quake".
Dalším důležitým pojmem je link a symbolický link
Na Unixu máte možnost aby se na jeden soubor (data v něm) odkazovalo více jmen
(linků).
Jeden soubor může mít více názvů, kde s každým názvem (položkou v adresáři)
můžete zacházet jako s normálním souborem (on to je normální soubor)
Všechny názvy jsou navzájem rovnocenné, není žadný originál a kopie, všechny
představují tentýž soubor. Když např. chcete smazat takový soubor s více
názvy, musíte je smazat všechny jeho názvy.
Počet takových linků se dozvíte třeba příkazem
"ls -l"
Symbolický link je vlastně speciální druh adresářové položky (ani soubor, ani adresář). Je to pouze "ukazatel" na soubor nebo adresář. Rozdíl mezi linkem a sym. linkem je např. v tom že pokud smažete (přejmenujete) soubor na který se odkazují nějaké linky, stanou se tyto linky "neplatné". Nezmizí, ale budou ukazovat na neexistujíci soubor.
Jednoduše "link" je jeden z názvů souboru, ukazuje na data obsažená v souboru,
"sym. link" ukazuje na jeden s názvů souboru.
V obou případech jsou data na disku jenom jednou samozřejmě.
I přesto, že existuje "Midnight Commander" (souborový manažér podobný Norton Commanderu), je dobré znát pár základních *NIXových přikazů (věřte že jejich znalostí si mnohdy ušetříte mnoho času a trápení). Jsou zde uvedeny samozřejmě pouze ty nejpouživanější parametry příkazů, vyčerpávající popis každého příkazu dostanete příkazem man nazev_prikazu.
Na popis syntaxe příkazů se používá konvence, kterou možná znáte i z DOSu. Do hranatých závorek se uvádějí nepovinné parametry. Například zápis [PARAMETRY] znamená, že PARAMETRY tam mohou i nemusí být. Svislá čára | odděluje více možností. Například zápis TO | FROM znamená, že tam může být buď TO nebo FROM.
| dir | ls | ls [PARAMETRY] [SOUBORY, [...]] Vypíše obsah aktuálního nebo zadaného adresáře, nebo zadaných souborů. Prosté ls zobrazí abecedně setříděný seznam. Nejpoužívanější paramerty jsou:
| ||||||||||||||||
| cd | cd | cd [ADRESÁŘ] Změní aktuální adresář. Bez parametru skočí do vašeho domovského adresáře. | ||||||||||||||||
| cd | pwd | pwd Zobrazí aktuální adresář. | ||||||||||||||||
| copy | cp | cp [PARAMETRY] CO NA_CO cp [PARAMETRY] CO [...] KAM Zkopíruje soubor do jiného souboru, nebo zkopíruje několik souborů do zadaného adresáře.
| ||||||||||||||||
| ren move |
mv | mv [PARAMETRY] CO NA_CO mv [PARAMETRY] CO [...] KAM Přesouvá soubory do jiného adresáře, nebo je přejmenuje. Syntaxe a parametry (kromě -r) jsou jako u cp. | ||||||||||||||||
| md | mkdir | mkdir ADRESÁŘ Vytvoří nový adresář. | ||||||||||||||||
| rd | rmdir | rmdir ADRESÁŘ Zruší prázdný adresář | ||||||||||||||||
| del | rm | rm [PARAMETRY] SOUBOR [...] rm [PARAMETRY] ADRESÁŘ Smaže jeden nebo více souborů.
| ||||||||||||||||
| attrib | chmod | chmod [PARAMETRY] MOD SOUBOR [...] Mění atributy souborů (jak vypadají atributy souborů na *NIXech se dočtete někde výše).
u+x vlastníkovi povolí spustit go-rw zakáže čtení a zápis všem kromě vlastníka | ||||||||||||||||
| more | more | funguje podobně jako v DOSu, má navíc několik funkcí
| ||||||||||||||||
| type | cat less |
cat vypíše obsah souboru na obrazovku less je chytřejší a umí se souborem listovat. zná také většinu příkazů programu more a přidává vlastní
| ||||||||||||||||
| neexistuje | ln | ln [PARAMETRY] CO [KAM] ln [PARAMETRY] CO ADRESÁŘ Vytvoří link2 nebo symbolický link na soubor, nebo soubory v zadaném adresáři.
| ||||||||||||||||
| neexistuje | df | zobrazí kapacitu, obsazení a volné místo všech připojených jednotek (pevné disky, CD-ROMy, diskety, ...) | ||||||||||||||||
| neexistuje | du | zobrazí velikosti adresářů. dobré parametry jsou: du -hs * | ||||||||||||||||
| mem | free | zobrazí kolik je obsazené a volné paměti ram a místa
v odkládacím prostoru (swap)
total used free ... cached
Mem: 63092 61852 1240 ... 25676
-/+ buffers/cache: 35476 27616
Swap: 80636 24616 56020
Znamená, že mám celkem 63MB RAM, z toho si 35MB vzaly programy
25MB disková cache (něco jako smartdrv v DOSu, ale
umí se nafukovat podle potřeby), takže mi zbývá 1,2MB. Taky
vidím že mám 80MB pro swap, z toho 24MB obsazeno. | ||||||||||||||||
| mem | ps | zobrazí seznam spuštěných programů - procesů
| ||||||||||||||||
| neexistuje | top | Lepší varianta ps. | ||||||||||||||||
| neexistuje | kill | kill [-SIGNÁL] PID3 posílá na vybraný proces signál. Signály mohou ovlivňovat běh procesu. Například signál SIGINT vyzve proces aby se ukončil. Místo jmen signálů se mohou zapisovat pouze jejich čísla. Například:
| ||||||||||||||||
| help | man | man [SEKCE] PŘÍKAZ Prohlížeč manuálových stránek. Stránky jsou rozděleny do několika sekcí:
| ||||||||||||||||
| help | info | info PŘÍKAZ Pokročilejší hypertextová dokumentace - jiná filozofie než man. |
Programem tar můžete "pouze" zabalit více souborů do jednoho, ale soubor není nijak komprimován.
Naopak program gzip a bzip2 (bzip je jen novější varianta gzip a jeho ovládání se v základních operacích neliší) pouze zkomprimuje jeden daný soubor ovšem neumí zabalit více souborů do jednoho.
| gzip soubor.txt | Zabalí soubor soubor.txt do souboru soubor.txt.gz a původní soubor smaže. |
| gzip -d soubor.txt.gz | ten soubor zase rozbalí do souboru soubor.txt a archív smaže. |
| gzip -t soubor.txt.gz | otestuje archív jestli neobsahuje chyby |
| tar cf ARCHÍV.tar {ADRESÁŘ | SOUBOR} [...] zabalí adresáře nebo soubory do balíku archív.tar. parametr f musí být uveden jako poslední. |
| tar xf ARCHÍV.tar rozbalí soubor ARCHÍV.tar do aktuálního adresáře. |
| tar xvf ARCHÍV.tar rozbalí soubor ARCHÍV.tar do aktuálního adresáře a vypisuje seznam zpracovávaných souborů na terminál. |
Takže když chcete zabalit více souborů do jednoho balíku, nejdříve
vyrobíte tar:
tar cf ARCHÍV.tar NEJAKE_DATA
a potom archív gzipem zabalíte
gzip ARCHÍV.tar
Program tar naštěstí umí spolupracovat s gzipem.
Slouží k tomu parametr z.
| tar czf ARCHÍV.tar.gz {ADRESÁŘ | SOUBOR} [...] zabalí adresáře nebo soubory do balíku archív.tar.gz a automaticky ho zkomprimuje |
| tar xzvf ARCHÍV.tar rozpakuje a rozbalí soubor ARCHÍV.tar.gz do aktuálního adresáře a vypisuje seznam zpracovávaných souborů na terminál. |