ZVL┴èTN═ P╪═LOHA MEDV═DEK Z BOGOTY
recenze MF DNES
Lucie vydala svoji nejmagiΦt∞jÜφ desku
Ka₧dß z jedenßcti pφsnφ na desce V∞tÜφ ne₧ malΘ mno₧stvφ lßsky, se
kterou p°ichßzφ skupina Lucie, je jinß. A vÜechny skladby se v²born∞ sklßdajφ v
ÜirokΘ spektrum v²razov²ch mo₧nostφ, k nim₧ se kapela za deset let existence
dopracovala. Obavy ze stagnace, vyvolanΘ p°edchozφm studiov²m albem Pohyby (1996),
mohou b²t rßzn∞ rozpt²leny.
T≤ny gamelanu dobarvujφ a zm∞kΦujφ rytmickou linku ·vodnφ pφsn∞ Kengi, kterß
se vlnφ spolu s "vyprßv∞cφ" melodiφ Oskara Petra. Pßte°φ nßsledujφcφ
skladby Jeden tv∙j dotek jsou naopak syt∞ zemitΘ riffy, kolem nich₧ krou₧φ zvukovß
kouzla klßvesisty Michala Dvo°ßka, zatφmco muzika buÜφ jako kladivo. V pφsni Lovec,
st°elec, doktor & v∞dec, kterou Koller odzpφval na pln² v²kon, kapela jeÜt∞
p°idßvß hektickΘ tempo, jako by se nahromad∞nß energie nemohla dostat ven. Na desce
vÜak p°eva₧ujφ pomalejÜφ nebo st°edn∞ rychlß tempa, kterß protΘkajφ sedmi
pφsn∞mi a asi nejlΘpe otevφrajφ prostor zvukov²m fantaziφm. Snivß skladba
Svφtßnφ mß tajemnou atmosfΘru, modelovanou liniemi rytm∙, bas∙, Θterick²ch zvuk∙
a p°ilΘhav²m textem: "rozpouÜtφ se tma vyÜÜφ mocφ, netop²°i spφ a hadi
vstßvaj".
V pφsni Panic, kterß p°edstavuje touhu po vnit°nφ Φistot∞, kapela citliv∞
pou₧ila velkΘ mno₧stvφ nßstroj∙ vΦetn∞ sitßru nebo apalaΦskΘho dulcimeru, ani₧
tu znφ jedin² t≤n navφc. Kollerova Zem∞ je zase Üerosvitn²m ekologick²m
protestsongem, vno°en²m do tak°ka pinkfloydovskΘ krajinomalby, a jeho milostnß
pφse≥ S tebou mß zpoΦßtku podobu jemnΘho, barvitΘho soft rocku, kter² postupn∞
nab²vß na hutnosti. Na pozadφ jakΘsi pohßdkov∞ filmovΘ muziky se odvφjφ Balada o
kocourovi a bylin∞, alegorick² p°φb∞h o st°etu ₧ivoΦiÜnΘ a rostlinnΘ °φÜe, v
n∞m₧ si kapela op∞t pohrßla se zvukovou magiφ. Jejφ doznφvajφcφ nßladu
brutßln∞ protne technometalovß Iveta, v²sti₧n∞ drsnß charakteristika °epßckΘho
hurßvlastenectvφ. P°φkladem aran₧ΘrskΘ struΦnosti je pφse≥ Tv∙j Lucifer, kde se
∩ßbel louΦφ se sv²m b²val²m chrßn∞ncem - alkoholikem, kter² se mu dokßzal
vzep°φt; jakousi archaickou atmosfΘru ke zp∞vu Roberta Kodyma v nφ obstaral, a to
velmi p°esn∞, jedin² nßstroj - cemballo hostujφcφ Sylvie Georgievy.
O dalÜφ rozm∞r alba se postarala zßv∞reΦnß pφse≥ Medvφdek: plyÜovΘ
zvφ°ßtko na sebe bere nevd∞Φn² ·d∞l vßnoΦnφho symbolu ("Koruna plyÜovß,
vßnoΦnφ cukrovφ, nikdo se nedovφ o svatozß°i trnov²"). Nap∙l svßteΦnφ,
zΦßsti bizarnφ a zßrove≥ takΘ polemick² song mistrn∞ balancuje na hran∞ k²Φe...
Lucie v²teΦn∞ ovlßdß um∞nφ st°ednφho proudu - jejφ pφsniΦkß°stvφ dokonale
souznφ se zvukovou a stylovou rozmanitostφ - a stßle se v n∞m zdokonaluje. AΦkoli
novß deska je hudebn∞ rozutφkanß do mnoha stran, p∙sobφ celistv∞, vyvß₧en∞,
vyzrßle a po albech Lucie (1990), In The Sky (1991) a ╚ern² koΦky mokr² ₧ßby (1994)
tvo°φ dalÜφ v²znamn² milnφk v kariΘ°e tΘto kapely. Je nejmagiΦt∞jÜφm
titulem, kter² Lucie dosud vydala.
VLADIM═R VLAS┴K |
|
