Rejst°φk podle data (32)

 
(poΦφtaΦovΘ)
Co se stane s programßtory, kdy₧ zem°ou?
- Jsou dealokovßni?
- Stanou se jejich hodnoty nedefinovan²mi?
- Budou reinicializovßni?
- Jsou p°esunuti na jinou adresu?
- Jsou jejich systΘmovΘ zdroje uvoln∞ny?
(0016 / 21.3.96)

 
(poΦφtaΦovΘ)
Vtφpky o Microsoftu
-------------------

SlyÜeli jste o k°iÜ¥ßlovΘ kouli od Microsoftu?
Zeptejte se jφ na n∞co a ona odpovφ: "Nelze odpov∞d∞t. P°idejte 20 MB
RAM a zkuste to znova".


Kolik in₧en²r∙ od Microsoftu je t°eba k zaÜroubovßnφ ₧ßrovky?
Äßdn², oni prost∞ nadefinujφ tmu jako pr∙myslov² standard.
(0015 / 21.3.96)

 
(poΦφtaΦovΘ)
Vtipy o Pentiu
--------------

Kolik nßvrhß°∙ Pentia je zapot°ebφ k tomu, aby zaÜroubovali ₧ßrovku?
Odpov∞∩: 1.99904274017, ale to je pro laiky dostateΦn∞ p°esn² 
v²sledek.


Co znamenß nßpis "Intel Inside" ?
Odpov∞∩: Varovßnφ.


Dopl≥te podle nßsledujφcφ analogie: SΦφtßnφ je k odΦφtßnφ jako
nßsobenφ k
  a) d∞lenφ
  b) zaokrouhlovßnφ
  c) nßhodnΘ Φφslo
  d) na Pentiu vÜechna p°edchozφ.
[a) a d) je sprßvn∞]


Jak² algoritmus pou₧ili u Intel∙ pro realizaci d∞lenφ v pohyblivΘ
°ßdovΘ Φßrce na Pentiu?
Odpov∞∩: "Äivot je jako bonboniΘra..." (Forrest Gump)


Podle Intelu Pentium vyhovuje standardu IEEE Φ. 754 a 854 pro
aritmetiku pohyblivΘ °ßdovΘ Φßrky. Kdybyste let∞li letadlem navr₧en²m
na poΦφtaΦi s Pentiem, jakß by byla sprßvnß v²slovnost pro "IEEE"?
Odpov∞∩: Aaaaaaaaiiiiiiiiiieeeeeeeeeeeeeeee!


ProΦ se nßsledovnφk 486-ky jmenuje Pentium a ne 586?
Odpov∞∩: Proto₧e kdy₧ mu p°i zßv∞reΦn²ch testech dali vypoΦφtat p°φklad 
"Kolik je 486 + 100", okam₧it∞ blikla odpov∞∩: 585.9952.
(0014 / 21.3.96)

 
(nemravnΘ)
23 dobr²ch d∙vod∙ proΦ dßt p°ednost pivu p°ed ₧enou
===================================================
 1. Piva si m∙₧eÜ u₧φvat po CEL▌ m∞sφc.
 2. NemusφÜ chodit s pivem na veΦe°i.
 3. Pivo Φekß trp∞liv∞ v aut∞, kdy₧ hrajeÜ tenis.
 4. Kdy₧ je pivo bez chuti, tak jej vylijeÜ.
 5. Pivo se nikdy neopozdφ.
 6. Pivo ne₧ßrlφ na jinΘ pivo.
 7. Nßsledky p°φliÜ mnoha piv rychle pominou.
 8. Pivo ned∞lß ₧ßdnΘ skvrny od Üminek.
 9. Pivo dostaneÜ urΦit∞ v KAÄD╔M baru.
10. Pivo nemß nikdy migrΘnu.
11. Pivo nemusφÜ potom odvΘzt dom∙.
12. Pivo se nerozΦiluje, kdy₧ si p°ineseÜ dom∙ druhΘ pivo.
13. M∙₧eÜ si vzφt s dobr²m sv∞domφm vφce piv.
14. Pivo jde bez odporu do POSTELE.
15. O pivo se m∙₧eÜ pod∞lit s p°ßteli.
16. Jsi zajistΘ v₧dy PRVN═, kdo otev°e pivo.
17. Pivo nevy₧aduje ₧ßdnou rovnoprßvnost.
18. Pivo si m∙₧eÜ vzφt na ve°ejnosti.
19. Pivo se nestarß o to, kdy p°ijdeÜ.
20. StudenΘ pivo je dobrΘ pivo.
21. Pivo chutnß i neumytΘ dob°e.
22. Kdy₧ m∞nφÜ piva, neplatφÜ ₧ßdnΘ alimenty.
23. Pivo je v₧dy vlhkΘ.
(0012 / 7.3.96)

 
(nemravnΘ)
40 dobr²ch d∙vod∙ proΦ dß ₧ena p°ednost motocyklu p°ed mu₧em
============================================================
 1. Motocykl m∙₧e ud∞lat vφc ne₧ jednu jφzdu za hodinu.
 2. Motocykly majφ v∞tÜφ v²dr₧.
 3. Motocyklu je jedno, kterΘ dny v m∞sφci zrovna mßÜ.
 4. Motocykl t∞ nikdy nep°ivede do jinΘho stavu.
 5. Motocykly nemajφ rodiΦe.
 6. Motocykl ti dß v₧dy v∞d∞t, kdy₧ n∞co neklape.
 7. Motocykl nikdy nekritizuje tvΘ p°ßtele.
 8. Kdy₧ tv∙j motocykl kou°φ, dß se s tφm v₧dycky n∞co ud∞lat.
 9. Motocykl se nestarß o to, na kolika jin²ch motocyklech si jezdila 
    p°ed nφm.
10. P°i jφzd∞, ty a tv∙j motocykl dorazφte k cφli v₧dy ve stejnΘm     
    okam₧iku.
11. Jeden motocykl t∞ v₧dy uspokojφ.
12. Tv∙j motocykl nikdy nekoketuje s jin²mi motocykly.
13. Motocyklu nevadφ, kdy₧ si na ze∩ pov∞sφÜ plakßt svΘho vysn∞nΘho 
    motocyklu.
14. Pokud u₧ mß tv∙j motocykl najeto p°φliÜ mnoho kilometr∙, m∙₧eÜ si 
    po°φdit nov².
15. Motocykl se nestarß o velikost tv²ch prsou.
16. NemusφÜ si dßvat pivo, aby tv∙j motocykl vypadal p°ita₧liv∞.
17. S motocyklem se nikdy nezpozdφÜ.
18. Na motocyklu m∙₧eÜ jezdit jak dlouho chceÜ ani₧ by n∞kdy ochabl.
19. Motocyklu se chce jet v₧dycky, kdy₧ se chce jet i tob∞.
20. Tv∙j motocykl nikdy nechce jφt sßm v noci n∞kam s jin²mi 
    motocykly.
21. P°ed jφzdou na motocyklu se nemusφÜ parßdit.
22. Motocykl si nebude st∞₧ovat, kdy₧ pou₧ijeÜ ochranu.
23. Jestli₧e tv∙j motocykl u₧ nevypadß p°φliÜ dob°e, m∙₧eÜ mu dßt nov² 
    lak nebo lepÜφ souΦßstky.
24. Od motocyklu se nem∙₧eÜ niΦφm nakazit.
25. TvΘmu motocyklu nevadφ, kdy₧ to na n∞j jenom zahrajeÜ.
26. Motocykl mß vestav∞n² vibrßtor.
27. Motocykl se nep°edvßdφ p°ed jin²mi motocykly.
28. Tv∙j motocykl ti nikdy nebude lhßt.
29. Motocykl si nikdy nest∞₧uje na tvou vßhu.
30. Motocykl se nescvrkne, kdy₧ je mu zima.
31. Kdy₧ se tv∙j motocykl nem∙₧e rozhicovat, staΦφ pouze vym∞nit 
    baterii.
32. Pro motocykl nemusφÜ va°it.
33. Tv∙j motocykl si nem∙₧e jen tak jezdit za tv²mi zßdy.
34. Motocykl mß v₧dy sprßvnou velikost a pokud se ti zdß mal², tak si 
    prost∞ po°φdφÜ v∞tÜφ.
35. Motocyklu nevadφ fotografie tv²ch p°edchozφch motocykl∙.
36. Motocykl si rad∞ji zajezdφ ne₧ by se na sport jenom dφval.
37. Na svΘm motocyklu m∙₧eÜ jet jenom kdy₧ chceÜ.
38. Motocykl nem∙₧e odjet sßm.
39. Kdy₧ se na tvΘm motocyklu objevφ n∞jakß pleÜ, m∙₧eÜ vym∞nit 
    pneumatiku.
40. Motocykl nechrßpe.
(0011 / 7.3.96)

 
(poΦφtaΦovΘ)
ProΦ je Internet jako penis
===========================

M∙₧e b²t v provozu nebo mimo provoz. Kdy₧ je v provozu, je s nφm vφc
legrace, ale je obtφ₧nΘ p°itom d∞lat jakoukoliv skuteΦnou prßci.

Kdysi byl jeho ·Φel p°edßvat informace d∙le₧itΘ k zachovßnφ lidskΘho
rodu. N∞kte°φ lidΘ si to myslφ dodnes, ale v∞tÜina jej pou₧φvß hlavn∞
pro zßbavu.

Pokud nepou₧φvßte p°im∞°enΘ ochrannΘ prost°edky, m∙₧ete chytit virus.

P°iznßvßme mu daleko v∞tÜφ d∙le₧itost, ne₧ je jeho skuteΦnß velikost
a vliv.

Jestli₧e nejste opatrnφ co s nφm d∞lßte, m∙₧ete se dostat do velk²ch
potφ₧φ.

Jakmile si s nφm jednou zaΦnete hrßt, nevφte, kdy p°estat. N∞kte°φ
lidΘ jsou schopni si s nφm hrßt cel² den, kdy₧ nemajφ nic na prßci.
(0010 / 7.3.96)

 
(placatΘ kame≥ßky)
Vφte jak² je rozdφl mezi vrßnou?
Ten, ₧e mß ob∞ nohy stejn∞ dlouhΘ, zvlßÜt∞ pak tu pravou.
(0009 / 5.3.96)

 
(nemravnΘ)
Mladß panφ p°ijde ke gynekologovi a st∞₧uje si:
- Pane doktore, jß p°i soulo₧i v∙bec nic necφtφm.
Doktor ji prohlΘdne, ale vÜe se mu zdß b²t v po°ßdku.
Äena je atraktivnφ a tak doktor povφdß:
- Vφte co, vyzkouÜφme to, polo₧te se tady...
Nasadφ si kondom a zaΦne pomalu p°irß₧et.
- Tak co, cφtφte n∞co?
- Ne pane doktore.
Doktor p°idß na rychlosti.
- Tak co, u₧ n∞co cφtφte?
- Ne, pane doktore.
Doktor jeÜt∞ vφce zrychlφ.
- Tak co, te∩ u₧ n∞co cφtφte?
- Po°ßd ne, pane doktore.
Doktor se vypne k maximßlnφmu v²konu a p°itom popadajφc dech volß:
- Tak co, cφtφte u₧ n∞co?
- Ne, nic, moment, jo, te∩ u₧ n∞co cφtφm ... jako by se tady n∞kde
  pßlila guma.
(0008 / 5.3.96)

 
(₧idovskΘ anekdoty)
AngliΦan, Ir, Francouz a Äid letφ letadlem kdy₧ to nßhle zaΦne padat
k zemi. "Dohodneme se", navrhuje AngliΦan. "Ten, kdo to p°e₧ije, dß
t∞m ostatnφm dv∞st∞ liber jako v²pomoc na cestu na onen sv∞t
a pod∞kovßnφ Bohu, ₧e to p°e₧il".

Letadlo spadne a AngliΦan to nep°e₧ije. Zbylφ t°i mu jdou na poh°eb.
Ir hodφ na rakev dv∞st∞ liber, takΘ Francouz hodφ na rakev dv∞st∞
liber, podle dohody. Äid vypφÜe Üek na Üestset liber, hodφ jej do
hrobu a vezme si Φty°i stovky zpßtky.
(0007 / 5.3.96)

 
(z divokΘho zßpadu)
Vinnetou vyjde ze stanu, dostane rßnu mezi oΦi a klesne k zemi.
Za nφm vyjde Old Shatterhand, dostane rßnu mezi oΦi a takΘ klesne k 
zemi. Po chvφli se oba probφrajφ a Vinnetou pravφ:
- M∙j bφl² bratr takΘ Ülßpl na hrßb∞?
(0671 / 4.3.96)

 
(r∙znΘ)
Murphologie neboli ProΦ se vÜechno na tom sv∞t∞ hatφ
----------------------------------------------------

Murphologie:

        Zßkladnφ zßkon Murphyho:
                Co se m∙₧e pokazit, to se taky pokazφ.
          D∙sledky:
             1. Nic nenφ tak jednoduchΘ, jak se to na prvnφ
                pohled zdß.
             2. VÜechno stojφ vφce Φasu, ne₧ jsi
                p°edpoklßdal.
             3. M∙₧e-li se n∞co pokazit ze Φty° r∙zn²ch
                p°φΦin a poda°φ-li se ti nakrßsn∞ vÜechny
                Φty°i odstranit, vzßp∞tφ se objevφ pßtß.
             4. Kdy₧ se do n∞Φeho dßÜ, najde se n∞co, co
                musφÜ ud∞lat jeÜt∞ d°φv.
             5. P°φroda nadr₧uje skryt²m vadßm.
             6. Matka p°φroda je D∞vka.

        Schnatterlyho shrnutφ d∙sledk∙:
                Co se nem∙₧e pokazit, to se taky pokazφ.

        Siverman∙v paradox:
                M∙₧e-li b²t Murphyho zßkon vyvrßcen, pak
                takΘ vyvrßcen bude.

        RozÜφ°enß varianta Murphyho zßkona:
                M∙₧e-li se pokazit vφce v∞cφ za sebou,
                pokazφ se v nejnevhodn∞jÜφm po°adφ.

        Definice pesimisty:
                Pesimista je optimista se zkuÜenostmi.

        Coitova-Murphyho v∞ta o nev²hod∞ optimismu:
                Optimista nem∙₧e b²t nikdy p°φjemn∞
                p°ekvapen.

        Zßkladnφ dilema kvalifikovanΘho murphologa:
                Optimista se domnφvß, ₧e sv∞t, ve kterΘm
                ₧ijeme, je nejlepÜφ ze vÜech mo₧n²ch.
                Pesimista se obßvß, ₧e je tomu skuteΦn∞
                tak.

        Druh² zßkon Chisholm∙v:
                Kdy₧ jde vÜechno dob°e, v nejbli₧Üφch
                chvφlφch se nutn∞ n∞co stane.
          D∙sledky:
             1. Kdy₧ to vypadß, ₧e u₧ to horÜφ b²t nem∙₧e,
                v nejbli₧Üφ budoucnosti to bude jeÜt∞ horÜφ.
             2. Kdy₧ se ti zdß, ₧e se situace zlepÜuje,
                znamenß to, ₧e jsi n∞co nepost°ehl.

        T°etφ zßkon Chisholm∙v:
                Ka₧d² nßvrh chßpou lidΘ jinak ne₧ ten, kdo
                ho p°edklßdß.
          D∙sledky:
             1. I kdy₧ je tvΘ vysv∞tlenφ tak jasnΘ, ₧e
                vyluΦuje jak²koliv nesprßvn² v²klad, p°esto
                se najde n∞kdo, kdo to pochopφ Üpatn∞.
             2. Kdy₧ mßÜ jistotu, ₧e se tv∙j krok setkß se
                vÜeobecn²m souhlasem, n∞komu se urΦit∞
                lφbit nebude.

        Prvnφ zßkon Scott∙v :
                Nenφ d∙le₧itΘ, ₧e se n∞co d∞je nesprßvn∞.
                Mo₧nß, ₧e to dob°e vypadß.


Aplikovanß Murphologie:

        Richardovy teze o vlastnictvφ:
             1. Jestli₧e jsi n∞co ji₧ hodn∞ dlouho
                schovßval, m∙₧eÜ to vyhodit.
             2. Jestli₧e jsi n∞co vyhodil, budeÜ to
                pot°ebovat p°esn∞ ve chvφli, kdy u₧ to bude
                nenßvratn∞ ztraceno.

        Lewiho zßkon:
                I kdy₧ nakupujeÜ sebeobez°etn∞ji, bu∩ si
                jist, ₧e to samΘ za chvφli uvidφÜ n∞kde
                jinde za poloviΦnφ cenu.

        Prvnφ zßkon cyklistiky:
                A¥ d∞lßÜ, co d∞lßÜ, je to v₧dy do kopce a
                proti v∞tru.

        Johanson∙v-Laird∙v zßkon:
                Zub rozbolφ zßsadn∞ v sobotu veΦer.


Strojφrenstvφ:

        Zßkon o perverzit∞ p°φrody:
                Nenφ mo₧nΘ p°edvφdat, kterou stranu krajφce
                by bylo lepÜφ namazat.

        Jenning∙v dopl≥ujφcφ zßkon:
                Pravd∞podobnost, ₧e chleba spadne na zem
                namazanou stranou, je p°φmo ·m∞rnß cen∞
                koberce.

        Loweryho princip:
                Kdy₧ to nejde po dobrΘm, d∞lej to nßsilφm.
                Jestli₧e se to ulomφ, Ülo o vadnou
                souΦßstku.

        Anthonyho pravidlo sφly:
                Nenamßhej se, najdi si v∞tÜφ kladivo!

        Cahn∙v axi≤m:
                Selhaly-li vÜechny pokusy, je naΦase si
                p°eΦφst nßvod.

        Zßkon vφce·Φelov²ch p°φstroj∙:
                ╚φm mß v²robek mΘn∞ funkcφ, tφm dokonaleji
                je spl≥uje.

        Jenkinson∙v zßkon:
                Beztak to nebude fungovat!

        Klipsteinovy zßkony:
             1. VaÜe ₧ßdost o patent se nepochybn∞ zpozdφ o
                t²den za obdobnou ₧ßdostφ podanou n∞k²m
                jin²m.
             2. Stabilita dodßvek je v₧dy nep°φmo ·m∞rnß
                nap∞tφ grafikonu.
             3. Ka₧d² drßt, roz°ezan² na kusy bude p°φliÜ
                krßtk².

        Klipsteinovy zßkony aplikovanΘ na v²robu prototyp∙:
             1. P°φpustnΘ odchylky se budou hromadit
                jednostrann∞, aby zp∙sobily co nejvφce
                potφ₧φ p°i montß₧i.
             2. Jsou-li podle schΘmatu zapot°ebφ souΦßstky
                "n", na sklad∞ budou souΦßstky "l".
             3. Motor se zaΦne otßΦet na opaΦnou stranu.
             4. SystΘm zajiÜ¥ujφcφ spolehlivost vy°adφ z
                provozu ostatnφ systΘmy.
             5. Rychlostnφ jistiΦ chrßnφcφ p°φstroj bude
                uchrßn∞n, nebo¥ p°φstroj sho°φ d°φve.
             6. Chyba se objevφ, a₧ kdy₧ skonΦφ zßv∞reΦnΘ
                zkouÜky p°φstroje.
             7. Kdy₧ z ochrannΘho krytu vyÜroubujeÜ
                poslednφ ze Üestnßcti Üroub∙, zjistφ se, ₧e
                byl s≥at jin² kryt.
             8. Kdy₧ je kryt upevn∞n poslednφm ze Üestnßcti
                Üroub∙, zjistφ se, ₧e se zapomn∞lo dßt
                dovnit° t∞sn∞nφ.


SituaΦnφ Murphologie:

        Opakovan² post°eh Etorr∙v:
                Druh² jφzdnφ pruh jede v₧dy rychleji.

        O'Brienova rozÜφ°enß varianta post°ehu:
                P°ejedeÜ-li do druhΘho pruhu, zrychlφ se
                ten, kter² jsi opustil.
          Kenton∙v d∙sledek:
                Letadlo se dostane do vzduÜnΘho vφru,
                jakmile se zaΦne podßvat kßva.
          Davis∙v v²klad Rogersova zßkona:
                VzduÜn² vφr vznikß v d∙sledku podßvßnφ
                kßvy.

        LubarskΘho kybernetick² zßkon o hubenφ hmyzu:
                Jeden mol zaruΦen∞ p°e₧ije.


LΘka°skß murphologie:

        Princip pro pacienty:
                Jestli₧e lΘka° pojmenuje tvou nemoc,
                neznamenß to, ₧e vφ o co jde.

        Matzova farmakologickß definice:
                LΘkem naz²vßme ka₧dou lßtku, kterß mß po
                naoΦkovßnφ kryse za nßsledek v∞deckou
                publikaci.

        Telescovy pouΦky pro zdravotnφ sestry:
             1. Pokoje nemocn²ch odkßzan²ch na inf∙zi jsou
                v₧dy na druhΘm konci chodby.
             2. Existujφ dva druhy nßplasti: ta, kterß
                nejde p°ilepit, a ta, kterß nejde odlepit.
             3. VÜichni pacienti ₧ßdajφ injekci proti
                bolesti ve stejnou chvφli.
             4. VÜichni, kte°φ injekci odmφtli, kdy₧ jste
                jim ji nabφzela, o ni po₧ßdajφ ve chvφli,
                kdy₧ zrovna roznßÜφÜ prßÜky na spanφ.

        Barachova definice:
                Alkoholik je Φlov∞k, kter² pije vφc ne₧
                jeho lΘka°.


Zßkladnφ v²zkum:

        Gordon∙v prvnφ zßkon:
                Jestli₧e nemß cenu n∞jak² v²zkum provßd∞t,
                pak ani nemß cenu provßd∞t jej dob°e.

        Peer∙v zßkon:
                Vy°eÜenφ problΘmu zm∞nφ jeho podstatu.

        Harvard∙v zßkon:
                Za p°φsn∞ kontrolovan²ch tlakov²ch,
                tepeln²ch a dalÜφch fyzikßlnφch podmφnek se
                ₧iv² organismus chovß, jak ho to zrovna
                napadne.

        Pravidlo p°esnosti:
                Jestli₧e pracujeÜ na °eÜenφ n∞jakΘho
                problΘmu, je velkou v²hodou, vφÜ-li p°edem,
                oΦ jde.

        Young∙v zßkon:
                Za ka₧d² velk² objev vd∞Φφme n∞jakΘmu
                omylu.
          D∙sledek:
                ╚φm v∞tÜφ dotace, tφm pozd∞ji badatelΘ k
                tomu omylu dosp∞jφ.

        Meskimen∙v zßkon:
                Nikdy nenφ dost Φasu na to, aby se to
                ud∞lalo dob°e. Ale v₧dycky je dost Φasu na
                to, aby se to ud∞lalo znovu.

        Revize kvantovΘho aspektu Murphyho zßkona:
                Kdy₧ se n∞co pokazφ, pokazφ se vÜechno narßz.

        Schnatterlyho souhrn logick²ch d∙sledk∙:
                Jestli₧e n∞co nem∙₧e dopadnout Üpatn∞,stejn∞ to
                dopadne Üpatn∞.

         RozÜφ°en² Murphyho zßkon:
                ╪et∞zec nep°φjemn²ch udßlostφ se zpravidla
                uspo°ßdß v co mo₧nß nejmΘn∞ p°φznivΘm sledu.

        Kohn∙v logick² d∙sledek:
                Dva za sebou jdoucφ pr∙Üvihy jsou v₧dy teprve
                zaΦßtek.

        O`Toolova poznßmka k Murphyho zßkonu:
                Murphy byl optimista.

        Hillovy p°ipomφnky k Murphyho zßkonu:
             1. Jestli₧e tφm, ₧e se n∞co kazφ, m∙₧eme o hodn∞
                p°ijφt, pak si musφme dßt zatracen∞ pozor.
             2. Jestli₧e touto zm∞nou nemßme co ztratit,
                dop°ejme si klid.
             3. Jestli₧e naopak m∙₧eme touto zm∞nou vÜechno
                zφskat, dop°ejme si klid.
             4. Jestli je nßm to fuk, pak je nßm to fuk.

        Silverman∙v paradox:
                M∙₧e-li se zvrtnout Murphyho zßkon,pak se
                taky zvrtne.

         Nagler∙v v²klad p∙vodu zßkladnφho Murphyho zßkona:
                Murphyho zßkon nebyl objeven Murphym, n²br₧
                jin²m Φlov∞kem tΘho₧ jmΘna.

         Farnsdick∙v logick² v²vod:
                Kdy₧ v∞ci dosp∞jφ od desφti k p∞ti, cyklus se
                zaΦne opakovat.

        Zßkladnφ pravidlo pro laboranty:
                Kdy₧ u₧ nerozumφÜ tomu, co d∞lßÜ, d∞lej to
                aspo≥ precizn∞.

        Finagleova osmΘ pravidlo:
                T²movß prßce mß nesmφrn² v²znam. Sk²tß
                mo₧nost svalit odpov∞dnost na jinΘ.

        Finagelovo krΘdo:
                V∞da se nem²lφ. Nedejte se mßst fakty.

        StruΦn² pr∙vodce modernφ p°φrodov∞dou:
             1. Je-li to zelenΘ, nebo se to h²be, je to
                biologie.
             2. Jestli₧e to zapßchß, je to chemie.
             3. Nefunguje-li to, je to fyzika.

        Lerman∙v zßkon o technice:
                Kter²koliv technick² problΘm je mo₧no
                vy°eÜit, je-li k dispozici dostatek Φasu a
                pen∞z.

        Lerman∙v dodatek:
                Dostatek Φasu a pen∞z nenφ k dispozici
                nikdy.

        Pßt² zßkon spolehlivosti:
                M²lit se je lidskΘ. Ale n∞co dokonale
                zaÜmodrchat je mo₧nΘ pouze s pomocφ
                poΦφtaΦe.


V∞da a v²zkum z hlediska u₧itΘ Murphologie:

        Felson∙v zßkon:
                Krßst myÜlenky od jednΘ osoby je
                plagißtorstvφ; krßst myÜlenky od mnoha lidφ
                je v²zkum.

        Zßkon velkΘho objevu:
                Na objevnΘ °eÜenφ p°ijdete jedin∞ vzßp∞tφ
                po tom, co dan² problΘm vy°eÜil n∞kdo jin².

        Fox∙v axi≤m:
                ProblΘm se Φasem m∙₧e vytratit, avÜak lidΘ,
                kte°φ pracujφ na jeho °eÜenφ, p°etrvßvajφ.

        Higdon∙v zßkon:
                Sprßvn² ·sudek vychßzφ ze zkuÜenosti.
                ZkuÜenost vypl²vß z nesprßvnΘho ·sudku.

        Finagel∙v prvnφ zßkon:
                Jestli₧e se experiment vyda°φ, pak urΦit∞
                n∞co nebylo v po°ßdku.

        Faktor marnosti:
                Äßdn² experiment nelze pova₧ovat za
                naprost² nezdar - v₧dy m∙₧e toti₧ poslou₧it
                jako varovn² p°φklad.

        Mayer∙v zßkon:
                Je velmi jednoduchΘ n∞co zkomplikovat, zato
                b²vß znaΦn∞ komplikovanΘ n∞co zjednoduÜit.

        Lunsfordovo pravidlo v∞deckΘho ·silφ:
                JednoduchΘ vysv∞tlenφ v₧dy nßsleduje a₧ po
                slo₧itΘm °eÜenφ.

        RudnickΘho princip nobelovsk²ch objev∙:
                Jedin∞ ten, kdo mß absolutnφ znalost o
                zkoumanΘm jevu, m∙₧e jej vysv∞tlit tak, aby
                jej nikdo jin² nepochopil.

        Gioiova teorie:
                Osoba s nejmenÜφmi znalostmi mß obvykle
                nejvφce co °φci.

        Hanggiho zßkon:
                ╚φm je vßÜ v²zkum trivißln∞jÜφ, tφm vφce
                lidφ se o n∞m doΦte.

        Sweeneyho zßkon:
                DΘlka v²zkumnΘ zprßvy je nep°φmo ·m∞rnß
                dosa₧enΘmu v∞deckΘmu pokroku.

        Parkinson∙v 6. zßkon:
                Pokrok ve v∞d∞ je nep°φmo ·m∞rn² poΦtu
                vychßzejφcφch Φasopis∙.

        Horner∙v postulßt pro ob∞ ruce levΘ:
                Zφskanß zkuÜenost je p°φmo ·m∞rnß zniΦenΘmu
                za°φzenφ.

        Dv∞ definice komise pro v∞deckou Φinnost:
             1. Odbornß komise je dvanßct lidφ, kte°φ
                d∞lajφ prßci jednoho Φlov∞ka.
             2. Odbornß komise je jedinß znßmß forma
                ₧ivota s dvanßcti ₧aludky a bez mozku.

        InauguraΦnφ zßkon:
                Odbornφkem je ten, kdo p°ichßzφ z jinΘho
                m∞sta.

        Kerr-Martin∙v universitnφ zßkon.
             A. P°i projednßvßnφ vlastnφch problΘm∙ se
                pracovnφci fakulty projevujφ jako
                nejzaryt∞jÜφ konzervativci.
             B. P°i projednßvßnφ problΘm∙ druh²ch lidφ se
                projevujφ jako ti nejextrΘmn∞jÜφ
                liberßlovΘ.


Murphologie stßtu a hospodß°stvφ:

        Princip Wotergate:
                O korupci ve stßtnφ sprßv∞ se hovo°φ v₧dy v
                minulΘm Φase.

        Evans∙v zßkon:
                Jestli₧e z∙stßvßÜ klidn², zatφmco ostatnφ
                ztrßcejφ hlavu, je to neklamnß znßmka toho,
                ₧e jsi problΘm nepochopil.

        Heisenbergova relace neurΦitosti investic:
                Je mo₧no p°edvφdat, jak²m sm∞rem se bude
                vyvφjet situace na trhu, ale nikdo nemß ani
                potuchy, jak se bude vyvφjet potom.

        Horgrenova teze:
                Pro ekonomy je reßln∞ existujφcφ sv∞t
                zpravidla pouze v²jimkou.

        Glymer∙v recept na ·sp∞ch:
                Tajemstvφ ·sp∞chu je up°φmnost. A₧ i tu se
                nauΦφÜ p°edstφrat, mßÜ kariΘru zaruΦenou.


Teorie °φzenφ:

        Peter∙v princip:
                Ka₧d² pracovnφk postupuje po slu₧ebnφm
                ₧eb°φΦku tak dlouho, dokud se neoctne na
                mφst∞, kterΘ nenφ schopen zastßvat.
          D∙sledky:
             1. ╚asem budou vÜechna mφsta zastßvat
                pracovnφci, kte°φ nejsou schopnφ je
                zastßvat.
             2. Prßci vykonßvajφ v²hradn∞ ti pracovnφci,
                kte°φ na tato mφsta dosud nepostoupili.

        Peter∙v zßkon zastupitelnosti:
                Starej se o krtince, hory se u₧ n∞jak
                protluΦou.

        Sparkovo desatero pro vedoucφ pracovnφky:
             1. Dbej na to, abys v₧dy vypadal d∙le₧it∞.
             2. Sna₧ se co nejvφce ukazovat ve spoleΦnosti
                d∙le₧it²ch lidφ.
             3. Z tvΘ °eΦi nech¥ ΦiÜφ autorita. Ale
                vyjad°uj se v²luΦn∞ k evidentnφm a
                prokßzan²m fakt∙m.
             4. NepouÜt∞j se do diskusφ! Nenφ-li u₧ zbytφ,
                polo₧ otßzku, kterß nemß s tΘmatem nic
                spoleΦnΘho, a Ükodolib∞ p°ihlφ₧ej, jak tv∙j
                spoleΦnφk nechßpe, o co ti jde. A v ten
                okam₧ik zm∞≥ tΘma.
             5. Diskuse jin²ch sleduj s napjatou
                pozornostφ! Chy¥ se n∞jakΘ bezv²znamnΘ
                maliΦkosti, a tφm utni veÜkerou dalÜφ
                debatu.
             6. Jestli₧e se t∞ tv∙j pod°φzen² zeptß na n∞co
                d∙le₧itΘho, zatva° se jako bys ho pova₧oval
                za pomatence. A₧ sklopφ zrak, polo₧ mu
                tutΘ₧ otßzku jin²mi slovy.
             7. Vybφrej si snazÜφ ·koly, ale vyh²bej se
                pozornosti lidφ a sv∞tl∙m reflektor∙.
             8. Kdy₧ opustφÜ svou kancelß°, p°idej do
                kroku, aby t∞ nemohli oslovit ani
                pod°φzenφ, ani nad°φzenφ.
             9. Ve svΘ kancelß°i se v₧dy zamykej. Tφm
                zastraÜφÜ nßvÜt∞vnφky a vyvolßÜ zdßnφ, jako
                bys m∞l nep°etr₧it∞ d∙le₧itß jednßnφ.
            10. Pokyny ud∞luj toliko ·stn∞. Nedßvej pφsemn∞
                nic, co by mohlo b²t zalo₧eno do desek
                urΦen²ch k tvΘmu odrovnßnφ.


Murphologie na pomoc modernφmu °φzenφ:

        Prvnφ zßkon modifikace plßnu:
                PlßnovaΦ je uv∞domen o nezbytnosti
                modifikace plßnu p°esn∞ ve chvφli, kdy je
                plßn hotov.
                (Zßkon znßm² tΘ₧ pod nßzvem: Vzpomn∞li jste
                si prßv∞ vΦas)

        H.L.Mencken∙v zßkon schopnostnφho v²voje:
                Kdo n∞co umφ, ten to d∞lß. Kdo to neumφ,
                ten to uΦφ a nenφ li schopen to ani uΦit
                pak to °φdφ.

        Jacobs∙v zßkon:
                ╚φm mΘn∞ urΦitß organizace produkuje, tφm
                Φast∞ji se reorganizuje.

        Lee∙v zßkon:
                P°i jakΘmkoliv jednßnφ s kolektivem lidφ se
                tito lidΘ projevφ jako v∞tÜφ net²kavky, ne₧
                Φlov∞k p∙vodn∞ oΦekßval.

        Bralekovo pravidlo ·sp∞chu:
                SpolΘhej pouze na ty kolegy, kte°φ jsou
                svolnφ v p°φpad∞ nezdaru ztratit tolik, co
                ty.

        Owenova teorie organizaΦnφ ·chylnosti:
                Ka₧dß organizace mß p°id∞len jist² poΦet
                pracovnφch mφst, kterß jsou obsazovßna
                naprosto nevyhovujφcφmφ osobami.
          Logick² d∙sledek: Jakmile tato osoba odejde,
                podnik za ni zφskß nßborem jinou, minimßln∞
                stejn∞ nevyhovujφcφ sφlu.

        Post∙v poznatek z praxe:
                Neschopnost osazenstva podniku odpovφdß
                neschopnosti vedenφ.

        Genißlnφ jedinec v pracovnφm pom∞ru:
                Äßdn² ÜΘf si neponechß zam∞stnance, kter²
                mß stßle pravdu.

        Shapir∙v zßkon odm∞≥ovßnφ:
                Ten, kdo vykonß nejmΘn∞ prßce, doΦkß se
                nejvyÜÜφho uznßnφ.

        Johnson∙v zßkon:
                V²skyt krßtkodob²ch onemocn∞nφ mezi
                zam∞stnanci je nep°φmo ·m∞rn² celkovΘmu
                zdravφ organizace.

        Tillis∙v organizaΦnφ princip:
                Jestli₧e n∞jak² dokument sprßvn∞ zalo₧φte,
                vφte sice kde je, ale nikdy jej nebudete
                pot°ebovat. Kdy₧ ho nezalo₧φte, urΦit∞ jej
                budete pot°ebovat, ale nebudete v∞d∞t, kde
                je.

        Grossmanova v²pomocnß pouΦka:
                Ka₧d² ·kol, kter² by se m∞l splnit, se m∞l
                splnit u₧ vΦera.

        Prvnφ pravidlo superiornφ inferiority:
                Nikdy nedej sv²m nad°φzen²m znßt, ₧e jsi
                lepÜφ ne₧ oni.

        Whistler∙v zßkon:
                I kdy₧ nikdy nevφte, kdo mß pravdu, v₧dycky
                aspo≥ vφte, kdo za v∞c zodpovφdß.


┌Φetnictvφ:

        Frothingamova mylnß teze:
                ╚as jsou penφze.

        Gray∙v zßkon programovßnφ:
                Vykonßnφ n+1 prkotin vy₧aduje p°esn∞ tolik
                Φasu, jako vykonßnφ n prkotin.

        Loggovo vyvrßcenφ Grayova zßkona:
                Na vykonßnφ n+1 prkotin se spot°ebuje
                dvojnßsobnΘ mno₧stvφ Φasu, ne₧ na vykonßnφ
                n prkotin.

        RozÜφ°en² princip Epstein∙v-Heisenberg∙v:
                Ze t°φ parametr∙ v²zkumu a v²voje (V+V),
                jimi₧ jsou ·kol, Φas a nßklady, lze urΦit
                v₧dy nanejv²Ü dva.
          D∙sledky:
             1. ZnßÜ-li ·kol a mßÜ-li stanovenou lh∙tu,
                nenφ mo₧no urΦit nßklady.
             2. Je-li jasn∞ urΦena lh∙ta i nßklady, pak
                nelze p°edvφdat, kolik ze stanoven²ch ·kol∙
                bude mo₧no splnit.
             3. Jestli₧e byl jednoznaΦn∞ stanoven cφl i
                pot°ebnß dotace, pak nenφ mo₧no p°edvφdat,
                zda a kdy bude ·kol spln∞n.
             4. Jestli₧e jsi m∞l kliku a dokßzal jsi p°esn∞
                urΦit vÜechny t°i parametry, pak jsi
                vyboΦil z rßmce V+V.

        Paulg∙v zßkon:
                V Americe nezßle₧φ na tom, kolik co stßlo,
                n²br₧ na tom, kolik se na tom uÜet°ilo.


PouΦky pro mladΘ in₧en²ry:

        Marsova definice:
                Odbornφk je Φlov∞k, kter² p°ijel z jinΘho
                m∞sta.

        ZlatΘ pravidlo um∞nφ a v∞dy:
                Ten, kdo mß zlato, urΦuje pravidla.

        Zßkon prvot°φdnφ kvality:
                Dob°e zab∞hnutß formulace chatrnΘ zßsady je
                v₧dy p∙sobiv∞jÜφ ne₧ prvnφ formulace
                znamenitΘ zßsady.

        Zßkon Cohen∙v:
                D∙le₧it∞jÜφ ne₧ fakta je to, jak je
                pojmenujeÜ.

        Weberova definice:
                Odbornφk vφ stßle vφce o stßle menÜφm poΦtu
                v∞cφ.
          D∙sledek:
                Nakonec vφ opravdu vÜechno o niΦem.

        Murphyho zßkon termodynamiky:
                VÜechno se zßsadn∞ zhorÜuje pod tlakem.

        Poulsenova progn≤za:
                Jestli₧e se n∞co nechß b∞₧et na pln² v²kon,
                urΦit∞ se to polßme.

        Aigner∙v axi≤m:
                Bez ohledu na to, jak dob°e vykonßvßte svou
                prßci, n∞jak² vßÜ nad°φzen² se u₧ postarß,
                aby vaÜe v²sledky byly pat°iΦn∞ zmφrn∞ny.

        Grossmanova chybnß citace H. L. Menckena:
                Na vÜechny slo₧itΘ otßzky existujφ
                jednoduchΘ, snadno pochopitelnΘ nesprßvnΘ
                odpov∞di.

        Frothingham∙v 4. zßkon:
                Urgentnost v∞ci je v₧dy nep°φmo ·m∞rnß jejφ
                d∙le₧itosti.

        Salvator∙v zßkon:
                Kdy₧ u₧ jste vyzkouÜeli vÜechno mo₧nΘ i
                nemo₧nΘ, a neusp∞li jste, zkuste jeÜt∞ to,
                co navrhoval ÜΘf.

        Murphyho paradox:
                Ud∞lat n∞co obtφ₧n²m zp∙sobem je v₧dy
                snazÜφ.

        Eng∙v princip:
                ╚φm se n∞co snadn∞ji ud∞lß, tφm obtφ₧n∞ji
                se to pak m∞nφ.

        Lacklandovy zßkony:
             1. Nikdy nebu∩ prvnφ.
             2. Nikdy nebu∩ poslednφ.
             3. Nikdy se na nic nehlas dobrovoln∞.

        Murphyho 4. logick² zßv∞r:
                Ud∞lat cokoliv blbuvzdorn²m je nemo₧nΘ,
                proto₧e blbci jsou ohromn∞ vynalΘzavφ.

        Perrussel∙v zßkon:
                Äßdn² pracovnφ ·kol nenφ tak jednoduch²,
                aby se na n∞m nenechalo nic zkazit.

        Juhain∙v zßkon:
                Kompromis je v₧dy nßkladn∞jÜφ ne₧
                kterßkoliv ze dvou p∙vodn∞ navr₧en²ch
                alternativ.

        Zßkon pana Coopera:
                Stane-li se, ₧e nerozumφte urΦitΘmu slovu v
                technickΘm spise, klidn∞ to slovo ignorujte.
                Uvidφte, ₧e text bude dßvat smysl i bez n∞ho.

        Fahnenstockovo pravidlo pro p°φpad nezdaru:
                Kdy₧ jste napoprvΘ neusp∞li, okam₧it∞
                odstra≥te veÜkerΘ d∙kazy o svΘm nezda°ilΘm
                pokusu.

        Loweryho zßkon:
                Kdy₧ se vßm n∞co zasekne, pomozte tomu
                nßsilφm. Jestli₧e se to ulomφ, je jasnΘ, ₧e
                to tam stejn∞ nem∞lo co d∞lat.

        Platov² axi≤m:
                Zv²Üenφ platu je v₧dy prßv∞ takovΘ, aby vßm
                stouply dan∞, a prßv∞ tak malΘ, abyste je
                na ΦistΘm platu ani nepoznali.

        Korekce p°φslovφ Kdo pozd∞ chodφ, sßm sob∞ Ükodφ:
                Kdy₧ p°ijdete moc brzy, akce bude zruÜena.
                Kdy₧ p°ijdete na sekundu p°esn∞, budete
                muset Φekat.
                Kdy₧ se opozdφte, p°ijdete zas a₧ moc pozd∞.


V²poΦetnφ technika a programovßnφ:

        Zßkony programovßnφ:
             1. Ka₧d² program je zastaral² ve chvφli, kdy
                je vlo₧en do poΦφtaΦe.
             2. P°φprava ka₧dΘho programu stojφ v₧dy vφce a
                trvß v₧dy dΘle.
             3. Jestli₧e se program osv∞dΦil, je t°eba jej
                zm∞nit.
             4. Jestli₧e se program neosv∞dΦφ, je t°eba o
                n∞m po°φdit dokumentaci.

        Greer∙v 3. zßkon:
                PoΦφtaΦov² program d∞lß jen to, co mu
                °eknete, nikdy vÜak ned∞lß to, co byste
                cht∞li, aby ud∞lal.

        Prvnφ zßkon programovßnφ:
                Ka₧d² dan² program prßv∞ vlo₧en² do
                poΦφtaΦe je zastaral².

        Sutin∙v druh² zßkon:
                Nejv∞tÜφ zßbavu sk²tajφ ty poΦφtaΦovΘ
                ·lohy, kterΘ nejsou v praxi naprosto k
                niΦemu.


Socißlnφ murphologie:

        Shirleyho zßkon:
                V∞tÜina lidφ si v∞tÜinu lidφ pln∞ zaslou₧φ.

        Thom∙v zßkon o svßtosti man₧elstvφ:
                Äivotnost man₧elstvφ je nep°φmo ·m∞rnß
                nßklad∙m na svatbu.

        Pravidlo man₧elskΘho lo₧e:
                Prvnφ usne ten, kter² chrßpe.

        Zßkon kapitßna Pennyho:
                Ka₧dΘho Φlov∞ka je mo₧no n∞jakou dobu vodit
                za nos. N∞kterΘ lidi je mo₧no vodit za nos
                dlouho, ale nikdo ani na okam₧ik neoblafne
                moji starou.

        Cheit∙v povzdech:
                P°φtel, kterΘmu jsi pomohl v nouzi, si na
                tebe vzpomene tehdy, a₧ se zase ocitne v
                nouzi.

        Van Roy∙v druh² zßkon:
                Dokß₧eÜ-li rozeznat dobrou radu od ÜpatnΘ,
                nepot°ebujeÜ ₧ßdnou radu.

        Jaffe∙v metazßkon:
                Jsou v∞ci, o nich₧ nelze nic zjistit. Nelze
                ale ani zjistit, kterΘ v∞ci to jsou.


Poznatky Murpholog∙ o lidskΘ povaze:

        Fowlerova poznßmka:
                Jedinou nedokonalostφ matiΦky P°φrody je
                lidskΘ plΘm∞.

        Lippmanova pouΦka:
                LidΘ se v₧dy specializujφ v oblasti svΘ
                nejv∞tÜφ slabiny.

        Steel∙v v²klad ₧ivotnφ filozofie:
                Ka₧d² by m∞l mφt n∞jakΘ pevnΘ p°esv∞dΦenφ.
                Jß t°eba jsem pevn∞ p°esv∞dΦen o tom, ₧e si
                dßm jeÜt∞ jednu.

        Zßkony lidsk²ch vrtoch∙:
                Ka₧d² chce, aby si ho n∞kdo vÜimnul, ale
                nikdo nechce, aby na n∞ho lidΘ civ∞li.

        Zßkon pravdy:
                ╚lov∞k obΦas narazφ na pravdu; v∞tÜinou se
                vÜak rychle vzpamatuje a jde dßl.

        Zßkon l₧i:
                Bez ohledu na to, kolikrßt u₧ byla urΦitß
                le₧ odhalena, stßle z∙stßvß n∞jakΘ procento
                lidφ, kte°φ jφ v∞°φ.

        Prvnφ zßkon ₧ivotab∞hu:
                Jakmile d∞lßte to, co jste odjak₧iva cht∞li
                d∞lat, mßte chu¥ d∞lat n∞co jinΘho.

        Katz∙v zßkon:
                LidΘ a nßrody zaΦnou jednat podle zdravΘho
                rozumu, teprve a₧ vyΦerpajφ vÜechny ostatnφ
                mo₧nosti.

        Lieberman∙v zßkon:
                Ka₧d² l₧e; to vÜak v∙bec nevadφ, proto₧e
                nikdo nikoho neposlouchß.

        Miules∙v zßkon:
                Na Φφ stran∞ stojφte, zßvisφ na tom, kde
                prßv∞ sedφte.

        Boling∙v postulßt:
                Jestli₧e se cφtφte dob°e, ned∞lejte si
                starosti, ono to zase p°ejde.

        Berr∙v 2. zßkon ve dvou mutacφch:
                Ka₧d² kdo je populßrnφ je nutn∞ neoblφben².
                Nikdo nemß rßd vφt∞ze, kter² stßle jen
                vyhrßvß.

        Rockefeller∙v princip:
                Nikdy ned∞lejte nic, p°i Φem by vßs mohla
                zastihnout smrt.

        LidskΘ rozhodovßnφ podle J.S.GilletovΘ:
                Jß vφm v₧dycky co chci...Jß si to jenom
                Φasto rozmyslφm jinak.

        Levingstonovy zßkony o obΘznφch osobßch:
             1. Tlust² Φlov∞k nab²vß na objemu tak, aby
                zcela zaplnil jak²koliv od∞v, kter² na sebe
                vezme.
            2.  TlouÜtφk v₧dy krßΦφ st°edem chodby.


Murphologie o partnersk²ch vztazφch:

        Beifeld∙v zßkon:
                Pravd∞podobnost, ₧e mlad² mu₧ poznß dφvku,
                kterß by se mohla stßt jeho nastßvajφcφ,
                pyramidßln∞ vzr∙stß, je-li tento mu₧ ve
                spoleΦnosti:
                   a/ dφvky, s nφ₧ prßv∞ chodφ,
                   b/ svΘ ₧eny,
                   c/ lΘpe vypadajφcφho p°φtele s lepÜφm
                      postavenφm.

        Prvnφ zßkon sociogenetiky:
                Celibßt nenφ d∞diΦn².

        Hartley∙v druh² zßkon:
                Nikdy nespi s n∞k²m, kdo je jeÜt∞ v∞tÜφ
                cvok ne₧ ty.
          Poznßmka pr∙m∞rnΘho man₧ela:
                To bych v∙bec nemohl chodit dom∙.

        Zadr∙v zßkon biomechaniky:
                Stupe≥ pokuÜenφ je nep°φmo ·m∞rn²
                dosa₧itelnosti objektu.

        Rubyho princip nßhodn²ch setkßnφ:
                Pravd∞podobnost, ₧e potkßte n∞koho znßmΘho,
                se prudce zvyÜuje, jste-li ve spoleΦnosti
                osoby, s nφ₧ si nep°ejete b²t spat°en.

        Poznatek Mae WestovΘ:
                Chybovat je lidskΘ, ale pocit je to bo₧sk².

        Stewart∙v zßkon retroakce:
                Je snazÜφ zφskat odpuÜt∞nφ, ne₧ dovolenφ.

        Drazen∙v zßkon restituce:
                Doba nutnß k nßprav∞ situace je nep°φmo
                ·m∞rnß Φasu, v n∞m₧ se udßla katastrofa.

        PokroΦil² zßkon milostn²ch vztah∙:
                Kdy₧ je Φφm, tak nenφ do Φeho.
                Kdy₧ je do Φeho, tak nenφ Φφm.
           Dodatek ΦeskoslovenskΘ mlßde₧e: A kdy₧ je i Φφm,
                i do Φeho, tak nenφ kdy, proto₧e jsme na
                sch∙zi.


MurphologovΘ o ₧enßch:

        Zßkonitost posunu hodnot:
                PampeliÜka od milence znamenß vφce, ne₧
                orchidej od man₧ela.

        Dßmsk² zßkon schvßlnosti:
                ╚lov∞ku se nikdy nelφbφ ta v∞c, na kterou
                mu staΦφ kapsa.

        Zßkon nep°φjemnΘho p°ekvapenφ:
                Nic nevypadß zblφzka tak hezky, jak to
                vypadalo z dßlky.

        Prvnφ zßkon pen∞₧nφ dynamiky:
                Penφze nenadßle spadlΘ z nebe obdr₧φte v₧dy
                souΦasn∞ s neΦekanou slo₧enkou na obnos ve
                stejnΘ v²Üi.

        Zßkon klimatologick²:
                Rychlost v∞tru se zvyÜuje p°φmo ·m∞rn∞ s
                ·Φtem za vßÜ ·Φes.

        Rada na dovolenou:
                Kdy₧ si balφte kufry, vezm∞te si o polovinu
                mΘn∞ Üat∙, zato dvakrßt tolik pen∞z.

        Rady pro domßcnost:
             1. Cokoli se stßvß po₧ivateln²m, kdy₧ se to
                dostateΦn∞ jemn∞ nakrßjφ.
             2. Kdy₧ se p°i va°enφ n∞co zpackß, a¥ do toho
                vrazφte co chcete, bude to jeÜt∞ horÜφ.

        Ananasov² zßkon (se vÜeobecnou platnostφ):
                NejlepÜφ Φßsti je tΘm∞° nemo₧nΘ odd∞lit od
                t∞ch nejhorÜφch.

        Rada tety Sally - murpholo₧ky:
                D∞vΦata, kdy₧ n∞co hledßte, nejd°φv se
                podφvejte tam, kde byste to nikdy
                nehledali.

        Zßkon pohybu ne₧iv²ch v∞cφ:
                VeÜkerΘ ne₧ivΘ p°edm∞ty jsou alespo≥ natolik
                pohyblivΘ, aby se vßm dostaly do cesty.

        Zßkon geometrie, p∙sobφcφ v domßcnosti:
                Kter²koliv horizontßlnφ povrch se brzy
                vertikßln∞ navrÜφ.

        Heisenberg∙v princip nejistoty:
                Nelze znßt mφsto ulo₧enφ vÜech p°edm∞t∙
                souΦasn∞.
           Logick² d∙sledek: Najde-li se postrßdanß v∞c,
                ihned se ztratφ jinß.

        Hamiltonovo pravidlo pro ΦiÜt∞nφ oken:
                èmouha, kterou usilovn∞ Φistφte, je v₧dy na
                druhΘ stran∞.

        Zßkon o rostlinßch:
                Äivotnost pokojovΘ rostliny je nep°φmo
                ·m∞rnß jejφ cen∞.
           Dodatek pr∙m∞rnΘho man₧ela: a p°φmo ·m∞rnß jejφ
                oÜklivosti.


Politika, jak ji vidφ MurphologovΘ:

        Princip politiky:
             1. V roce, kdy se konajφ volby, ₧ßdn² politik
                nemluvφ o danφch.
             2. A¥ °φkajφ co cht∞jφ, nikdy vßm ne°eknou
                celou pravdu.
             3. Bez ohledu na to, o Φem se mluvφ, v₧dycky
                jde o penφze.

        Zßkon politick²ch machinacφ:
                Kdy₧ nenφ poruce vhodn² kandidßt, n∞kdo
                navrhne Kennedyho.

        Zßkon novinov²ch titulk∙:
                Jestli₧e titulek konΦφ otaznφkem, odpov∞∩
                znφ "ne".

        Uzeninov² zßkon:
                Kdo mß rßd uzeniny a respektuje zßkony,
                nikdy by nem∞l b²t u toho, kdy₧ se tyto
                v∞ci d∞lajφ.


Zßkony spoleΦenskΘho styku:

        Zßkon panφ MurphyovΘ:
                V pr∙b∞hu n∞kolika m∞sφc∙ se vyskytnou
                pouze t°i spoleΦenskΘ udßlosti, kterΘ za
                n∞co stojφ.  Zßkonit∞ pak vÜechny p°ipadnou
                na jeden veΦer.

        Zßkon telekomunikaΦnφ:
                Jestli₧e vytoΦφte omylem ÜpatnΘ telefonnφ
                Φφslo, nikdy nenφ obsazeno.


MotoristΘ, seznamte se vΦas s Murphyho zßkony!

        Lemar∙v 1. parkovacφ postulßt:
                Kdy₧ musφte zaparkovat o 6 blok∙ dßl,
                najdete vzßp∞tφ dv∞ uvoln∞nß parkovacφ
                mφsta prßv∞ p°ed vchodem do budovy.

        Zßkon odhalen² d∞deΦkem pana Murphyho:
                Nikdy neumφÜ po°ßdn∞ klφt, dokud se
                nenauΦφÜ °φdit auto.

        Neaplikovateln² zßkon:
                Umyjete-li si auto, abyste tak p°ivolali
                dΘÜ¥, nenφ to nic platnΘ, stejn∞ nezaprÜφ.

        Zßkon odboΦovßnφ:
                Na silnici nenφ prakticky ₧ßdn² provoz do
                chvφle, kdy pot°ebujete odboΦit doleva.

        Zßkon dopravnφ zßcpy:
                Dopravnφ zßcpa nar∙stß v p°φmΘ ·m∞rnosti s
                dobou, po kterou dopravu °φdφ dopravßk.

        Axi≤m p°edjφ₧d∞nφ:
                ╪idiΦ za vßmi chce jet rychleji ne₧ vy - o
                5km/hod.

        Zßkon silniΦnφch oprav:
                ┌seky s nejv∞tÜφm provozem se v₧dy opravujφ
                nejdΘle.


Spot°ebitelskΘ zßkony:

        Herblock∙v zßkon:
                Kdy₧ je n∞co dobrΘ, p°estanou to d∞lat.

        Hershiserovo pravidlo:
                Je-li v²robek oznaΦen nßlepkou "Novinka"
                nebo "Luxusnφ v²robek", nejednß se nikdy o
                novinku, tφm mΘn∞ o luxusnφ v²robek.

        Sintetos∙v prvnφ spot°ebitelsk² zßkon:
                èedesßtidennφ zßruka vßm zaruΦuje, ₧e se
                v²robek pokazφ 61. den po jeho zakoupenφ.

        Zßkon pro laΦnΘ Φtenß°e:
                Kniha, za kterou jste dnes vydali
                horentnφch 14,95 dolaru, vyjde zφtra
                bro₧ovanß.

        Zßkon technick²ch oprav:
                V duchu ekonomiky slu₧eb vßm vrzajφcφ
                koleΦko nenama₧ou, ale vym∞nφ.


Zßkony universßlnφ, neboli kosmickΘ:

        Zßkladnφ zßkon:
                Chaos v kosmu neustßle nar∙stß.

        Jak pravil Zappa:
                Dv∞ v∞ci na tΘto zemi jsou vÜudyp°φtomnΘ:
                vodφk a lidskß blbost.

        Maash∙v zßkon:
                VÜechno na sv∞t∞ se da°φ jen proto, aby se
                to mohlo ka₧dou chvφli obrßtit na ruby.

        Zßkon regresivnφ ·sp∞Ünosti:
                Vloni bylo vÜechno lepÜφ.

        Relativita Φasu z pohledu P.D.Tracelyho:
                DobrΘ Φasy pominou straÜn∞ rychle; ÜpatnΘ
                p°etrvßvajφ do nekoneΦna.

        Poznatek z Kirkegaarda:
                Äivot lze sprßvn∞ chßpat jedin∞ pozpßtku,
                ₧φt ho vÜak musφme jedin∞ dop°edu.

        Nevysloviteln² zßkon:
                Jakmile se o n∞Φem zmφnφte.....,kdy₧ je to
                dobrΘ,hned se na to zase zapomene,
                ......kdy₧ je to zlΘ, hned se to stane.

        Finagleovo ÜestΘ pravidlo:
                Nev∞°te na zßzraky - spolΘhejte na n∞!

        Zßkon duality:
                Ze dvou mo₧n²ch udßlostφ se v₧dy p°ihodφ ta
                mΘn∞ p°φznivß.

        NereciproΦnφ zßkony perspektivnosti:
                Negativnφ vyhlφdky majφ za nßsledek
                negativnφ v²sledky.
                Pozitivnφ vyhlφdky majφ za nßsledek taky
                negativnφ v²sledky.
                Co zaΦalo dob°e, skonΦφ Üpatn∞.
                Co zaΦalo Üpatn∞, skonΦφ jeÜt∞ h∙°.

        Tvrzenφ nejstarÜφho Murphologa, pana Belfoura:
                Na niΦem na sv∞t∞ tolik nezßle₧φ - a je jen
                moc mßlo v∞cφ, na nich₧ v∙bec trochu
                zßle₧φ.

        Wolter∙v zßkon:
                Kdy₧ mßte Φas, nemßte penφze.
                Kdy₧ mßte penφze, nemßte Φas.

        Ruckert∙v zßkon:
                Nic nenφ tak malΘ, aby vßm to nemohlo
                p°er∙st p°es hlavu.

        Allen∙v zßkon:
                TΘm∞° v₧dy je jednoduÜÜφ se do n∞Φeho
                dostat, ne₧ pak z toho vycouvat ven.

        Mason∙v prvnφ zßkon synergismu:
                Ten den, kdy jste hotov za n∞co dßt svou
                duÜi, zjistφte, ₧e na trhu je prßv∞ duÜφ
                p°ebytek.

        Ducharmeova pouΦka:
                P°φle₧itost zaklepe v₧dy v nejmΘn∞
                p°φhodnou chvφli.

        Holten∙v v²klad:
                Pozitivnφ je Φlov∞k jedin∞ tehdy, kdy₧ jde
                o n∞co negativnφho.

        Varovßnφ pana Murphyho:
                St°e₧te se dne, kdy nebudete mφt na co
                nadßvat.


(Podle knihy MURPHY'S LAW DESK CALENDAR 1987, Price/Stern
Sloan, Los Angeles, aktualizovßno podle 100+1 16/88; prvnφ
dφl 100+1 ZZ 26/85)
(0003 / 4.3.96)