Rejst°φk podle data (26)

Rybß° chytß u °eky ryby. Dlouho nic nevylovφ a kdy₧ u₧ to chce 
zabalit, n∞co zabere. Rybß° vytßhne prut a na udici vidφ zlatou rybku. 
A ta hned spustφ:
"Rybß°i, pus¥ m∞ zpßtky do vody."
"A co za to?"
"Jsem kouzelnß ryba II. kategorie a kdy₧ m∞ pustφÜ, tak ti splnφm 
jedno p°ßnφ."
Rybß° se zamyslφ a pravφ: "Dob°e. Tak jß si p°eju, aby byl v 
╚ecensku mφr".
Ryba na to: "Tak tohle nesvedu. ╪φkala jsem ti, ₧e jsem II. 
kategorie. P°ej si n∞co jinΘho."
Na to rybß° vytßhne fotku svΘ ₧eny, ukß₧e ji ryb∞ a pravφ: "Tak jß 
chci, aby moje ₧ena byla nejkrßsn∞jÜφ v tomhle kraji."
Ryba si prohlφ₧φ fotku a rozmrzele pravφ: "Ehm... a co jsi to 
vlastn∞ cht∞l v tom ╚ecensku?"

Povφdajφ si Sn∞hurka a je₧ibaba, kam jφt na vysokou Ükolu.
Sn∞hurka: "Jß p∙jdu na ekonomku, sice tam nebudu nejhezΦφ, ale budu 
tam nejchyt°ejÜφ."
Je₧ibaba: "Jß p∙jdu na matfyz. Sice tam nebudu nejchyt°ejÜφ, ale 
budu tam nejhezΦφ!"

Jak² je rozdφl mezi slavφkem a vrabcem?
Oba vystudovali konzervato°, ale vrabec dßlkov∞.

"D∞ti, co nßm to tady visφ na tom obrßzku za ptßka?"
"Prosφm, to je netop²r, panφ uΦitelko. Ale visφ za no₧iΦky!"

Na h°bitov p°ijde panφ se dv∞ma d∞tmi. P°istoupφ k jednΘ hrobce, 
odsune vφko a d∞ti ulo₧φ dovnit°.
"Proboha panφ, co to d∞lßte?", zd∞sφ se p°ihlφ₧ejφcφ pßn.
"No co, dnes je Φtvrtek, a to hlφdaj' naÜi".

Hßdanky pro zvφdavΘ
-------------------

Co je to apatie?
Pom∞r k pom∞ru po pom∞ru.

Kdy se potkajφ Φty°i ruce nejrychleji?
Kdy₧ vyklouzne.

Vrchol um∞nφ diplomacie:
P°esv∞dΦit ₧enu, ₧e je m∞kk² jen a jen proto, aby netlaΦil.

Jak² je rozdφl mezi pßnsk²m p°irozenφm a ₧ivotem?
Äivot je mnohem delÜφ a tvrdÜφ.

Jak² je rozdφl mezi kozou a kamzφkem?
Zkuste vzφt do pusy kamzφka.

Mu₧sk² ideßl:
Panna se zkuÜenostmi.

Polibek:
Vertikßlnφ vyjßd°enφ horizontßlnφ touhy.

Jak² je rozdφl mezi hajn²m a hajnou?
Hajn² znß vÜechny ptßky v lese a hajnß ve vesnici.

Jak² je rozdφl mezi mlad²m myslivcem a star²m myslivcem?
Mlad² spφ se zajφΦkem a star² s ba₧antem.

Co jsou to lupy?
Parohy v prßÜku.

Jak se krou₧kujφ ptßci?
Rt∞nkou.

Jak² je rozdφl mezi vesel²m a smutn²m parohßΦem?
Ten vesel² o tom jeÜt∞ nevφ.

Co to je impotence?
a) stav, kdy p°ita₧livost zemskß je v∞tÜφ ne₧ p°ita₧livost ₧enskß
b) nemoc, ze kterΘ se lze vylφzat.

Pro luÜtitele k°φ₧ovek - Nßpl≥ buchty na dv∞:
┌d.

Kdy je mu₧ v p°echodu?
Kdy₧ na ₧enu vrΦφ, v prsou mu chrΦφ a kdy₧ jφ ho tam strΦφ, tak se 
mu skrΦφ.

Jak² je rozdφl mezi tren²rkami a dßmsk²mi kalhotkami?
Do tren²rek se leze nohama a do dßmsk²ch kalhotek rukou.

Co je vrchol inflace?
Kdy₧ ₧ena vym∞nφ zlatΘ srdce svΘho man₧ela za ocelovΘho ptßka souseda.

ProΦ majφ spermie ocßsek?
Aby Üly vytßhnout ze zub∙.

Co to znamenß, kdy₧ si mu₧ lφbß ruku?
Milostnou p°edehru.

Jak vypadß italskß p°edehra?
"Alice, jß u₧ jsem doma!"

NejlepÜφ pßnskß antikoncepce:
Pustit si magnetofon na pln² koule.

Mu₧ je se ₧enou v posteli kdy₧ ₧ena zaslechne kroky na chodb∞.
"Honem se b∞₧ schovat, to je m∙j man₧el!" vyk°ikne.
"Kam?" ptß se vyd∞Üen² mu₧.
"Zav°i se na zßchod", navrhne ₧ena.

Mu₧ popadne svΘ svrÜky, zav°e se na zßchod∞ a ze strachu si tam
rad∞ji ani nerozsvφtφ. Ve tm∞ se ozve d∞tsk² hlas:
"Tady je hroznß tma!"
"Kdo jsi?" lekne se mu₧.
"Tam za dve°ma je moje mßma a jß budu k°iΦet!" °φkß mal² kluk.
"Proboha ne! Hele, kdy₧ nebudeÜ k°iΦet, tak ti dßm 5 dolar∙."
vyjednßvß mu₧.
"Ne, budu k°iΦet!" odpovφ kluk.
"Tak ti dßm deset dolar∙", nabφzφ mu₧.
"To je mßlo, budu k°iΦet!", vyhro₧uje kluk.
Mu₧ postupn∞ zvyÜuje svou nabφdku a₧ nakonec rezignuje:
"Dßm ti 40 dolar∙, to je vÜechno, co u sebe mßm".
Kluk souhlasφ, vezme penφze a nenßpadn∞ se vytratφ.

Man₧el koneΦn∞ odejde a mu₧ m∙₧e opustit zßchod. Sp∞Ün∞ se rozlouΦφ
se ₧enou a takΘ odejde.

Äena jde odpoledne se synkem nakupovat. V obchodnφm dom∞ ji kluk
zatßhne k bicykl∙m a ukazuje: "Kup mi takov²".
"To nejde, ten stojφ moc pen∞z", °φkß ₧ena.
"Ale jß mßm 40 dolar∙, hele!", chlubφ se kluk.
"Kde jsi to vzal?", ptß se ₧ena. Kluk zaryt∞ mlΦφ.
"No tak, kde jsi to vzal, koukej mi to °φct. Snad jsi to neukradl?",
rozΦφlφ se ₧ena. Kluk stßle mlΦφ.

RozΦilenß ₧ena chytφ kluka za ruku a odtßhne jej k blφzkΘmu kostelu.
"Kdy₧ to ne°ekneÜ mn∞, budeÜ se s tφm muset sv∞°it panu farß°i!"
"Pane farß°i, vyzpovφdejte prosφm kluka, nechce mi prozradit, kde vzal
40 dolar∙!", sd∞luje ₧ena rozΦilen∞ a dost nahlas farß°i.
Pan farß° se porozhlΘdne po ostatnφch, p°ik²vne a jde s klukem do
zpov∞dnice. Kdy₧ se oba posadφ, kluk °ekne:
"Tady je hroznß tma..."
To farß°e rozzlobφ a °ekne: "NezaΦφnej s tφm zase!"

Dφvka sklßdß maturitu z biologie. Dostane otßzku t²kajφcφ se
pohlavnφch orgßn∙. P°esto₧e je dφvka v praxi docela zb∞hlß, teorie
jφ moc nejde.

P°edseda komise je biolog a chce tΘ neÜ¥astnici trochu pomoci. Zeptß
se tedy:
"Zde vidφte kostru Φlov∞ka" (a ukazuje p°itom na model b∞₧n² na ka₧dΘm
gymnßziu), "pov∞zte mi prosφm, zda v tΘto pßnvi byly mu₧skΘ pohlavnφ
orgßny nebo ₧enskΘ".

TΘ kost°e ve Ükole vÜichni °φkali Karel a tak dφvka pou₧ije ₧enskou
logiku a odpovφ: "Mu₧skΘ".

Na to pan profesor s ·sm∞vem odv∞tφ: "Ano, n∞kdy takΘ, milß sleΦno."

Po ztroskotßnφ zßoceßnskΘ lodi se na ostr∙vku uprost°ed oceßnu
zachrßnφ Φty°i mu₧i - dvaceti, t°iceti, Φty°iceti a padesßtilet².
Rozhlφ₧φ se dalekohledem po okolφ a najednou objevφ na obzoru
jeÜt∞ jeden ostrov, na kterΘm se zachrßnily Φty°i ₧eny.
"To je skv∞lΘ," °ekne dvacetilet², "p°eplaveme k nim a rozdßme si
to ka₧d² s ka₧dou."
"Souhlasφm s tφm, ₧e k nim p°eplaveme, ale ka₧d² si vybereme
jednu a tΘ se budeme dr₧et," odpovφ na to t°icetilet².
"A co kdybychom poΦkali, a₧ si nßs vÜimnou a p°iplavou k nßm
samy," navrhuje Φty°icetilet².
Najednou padesßtilet², kter² mß zrovna v ruce dalekohled, vyd∞Üen∞
volß: "Panebo₧e, oni u₧ plavou!"

Matka p°edstavenß p°ijφmß do °ßdu novicku a ukazuje jφ cel²
klßÜter. P°ivede ji do zvonice a ukazuje jφ, jak² majφ krßsn²
nov² zvon. Novicka v ·₧asu odpovφ: "Parßda!"
Potom jφ matka p°edstavenß ukazuje kostelφk s krßsn²m
vy°ezßvan²m oltß°em a novicka zase nadÜen∞ reaguje: "Parßda!"
Nakonec ji matka p°edstavenß p°ivede do jejφ skromnΘ kom∙rky
s tvrdou postelφ, s klekßtkem na modlenφ, bez sv∞tla. A novicka
zase: "Parßda!"
Matce p°edstavenΘ u₧ je to divnΘ, a tak se jφ zeptß, jestli umφ takΘ
n∞jakΘ jinΘ slovo.
"No, t°eba soulo₧," odpovφ novicka.
"Co to je?" ptß se matka p°edstavenß.
"Parßda!"

P°ijde ₧ena k zuba°i, stßhne si kalhotky, vyskoΦφ na k°eslo a
roztßhne nohy.
"To bude asi n∞jak² omyl," povφdß lΘka°. "Jß jsem zuba°."
"D∞lal jste vΦera Frantovi NovotnΘmu zubnφ protΘzu?" nedß se odradit
sleΦna.
"To ano."
"Tak si ji te∩ najd∞te!"

Potkajφ se dv∞ blechy. Ta jedna je hrozn∞ promrzlß. Druhß se jφ
ptß, jak je to mo₧nΘ. "Ale," povφdß ta prvnφ, "vlezla jsem si do
vous∙ mladΘho lesnφka a on jel veΦer dom∙ na motorce."
"To si musφÜ vlΘzt do kalhotek n∞jakΘ mladΘ dφvky," radφ jφ
druhß.

Za n∞jak² Φas se op∞t potkajφ. Ta prvnφ blecha je zase hrozn∞
promrzlß. Druhß ji kßrß: "Ty jsi neposlechla, co jsem ti
posledn∞ radila?"
"Ale poslechla. Vlezla jsem si do kalhotek mladΘ dφvky. Bylo tam
krßsn∞ teplouΦko, tak₧e jsem za chvφli usnula. No a kdy₧ jsem se
probudila, tak jsem zase sed∞la ve vousech mladΘho lesnφka kter² jel
dom∙ na motorce."

╪editel odchßzφ do d∙chodu a p°edßvß ·°ad se vÜφm vÜudy svΘmu
nßstupci. Ne₧ odejde, °ekne mu na rozlouΦenou: "Nechßvßm ti tu
takΘ svoji mladou sekretß°ku. Ud∞lß ti pomyÜlenφ. StaΦφ, kdy₧
°ekneÜ, ₧e pot°ebujeÜ napsat soukrom² dopis."

Po n∞jakΘm Φase, kdy₧ se nov² °editel zapracoval, rozhodne se
vyzkouÜet i svoji novou sekretß°ku. Zavolß si ji a povφdß:
"SleΦno, pot°eboval bych napsat dopis."
"Obchodnφ nebo soukrom²," zeptß se sekretß°ka.
"Soukrom²."
"Je mi to hrozn∞ lφto, pane °editeli, ale mßm dnes Φervenou pßsku
v psacφm stroji."

Za pßr dnφ p°ijde sekretß°ka za °editelem sama a povφdß: "Pane
°editeli, u₧ je to v po°ßdku. U₧ mßm ve stroji zase normßlnφ
pßsku."
"Dnes u₧ vßs, bohu₧el, nepot°ebuji. Vy°φdil jsem to ruΦn∞."
"To jste m∞l °φct, pane °editeli, ₧e je to tak nalΘhavΘ. Mohli
jsme to vy°φdit ·stn∞."

Dotaz na rßdio Jerevan: "V Moskv∞ pr² bylo vid∞no maso. Bude takΘ
u nßs v Kyjev∞?"
Odpov∞∩: "Ano, v²stava je putovnφ."

Dotaz na rßdio Jerevan: "Vazmo₧no jeba¥ va vremja
gosudarstvennovo prazdnika?"
Odpov∞∩: "Ano. Ale pouze s vlastnφ man₧elkou, aby radost ze
soulo₧e nep°ev²Üila radost ze stßtnφho svßtku."

Dotaz na rßdio Jerevan: "Kagda budet luΦÜe?"
Odpov∞∩: "LuΦÜe u₧e bylo."

John p°ijde do Gusova domu, zazvonφ a otev°e mu Gusova ₧ena Debby.

"Je Gus doma?", ptß se.

"Ne, prßv∞ odeÜel nakoupit", odpovφ Debby.

"A nevadilo by ti, kdybych tu na n∞j poΦkal?", ptß se John.

"UrΦit∞ ne, poj∩ dßl!"

John chvφli sedφ v k°esle a pozoruje Debby, jak uklφzφ. "Poslechni,
Debby", povφdß po chvφli, "ty mßÜ nejv∞tÜφ prsa, jakß jsem kdy vid∞l.
Kdybych ti dal 100 babek, ukßzala bys mi jedno?"

Debby chvφli p°em²Ülφ, ale pak si °ekne, sto babek je sto babek, to je
sluÜn² v²d∞lek, a tak rozepne bl∙zku a odhalφ jedno ≥adro.

Jack pod∞kuje a polo₧φ na st∙l stodolarovku. Po chvφli se zase ozve:
"Debby, ty mßÜ tak krßsnß prsa, jß bych je hrozn∞ rßd vid∞l ob∞
najednou. Kdy₧ ti dßm jeÜt∞ 100 babek, ukß₧eÜ mi je?"

Debby zase chvφli vßhß, ale pak rozepne bl∙zku a ukß₧e je Johnovi. Ten
se chvφli dφvß, pak polo₧φ na st∙l druhou stodolarovku, pod∞kuje,
pak °ekne, ₧e u₧ dΘle nem∙₧e Φekat, zvedne se a odejde.

Po chvφli p°ijde dom∙ Gus a ₧ena mu sd∞luje: "Byl tady ten tv∙j
kamarßd John, ale nemohl dΘle Φekat, tak odeÜel. Je to trochu podivφn".

Gus se zamyslφ a pak povφdß: "No to trochu je. Mimochodem, nechal mi
tady ty dv∞ stovky, co mi dlu₧φ?"

K farmß°ovi p°ijde tulßk, aby po₧ßdal o n∞co k sn∞dku a o nocleh. "Rßd
bych z∙stal na pßr dn∙ - ale nebojte se, to co dostanu si chci
odpracovat".

Farmß° se vÜak dφvß podez°φvav∞ a °φkß "Nikoho tady na prßci
nepot°ebuji, tßhn∞te o d∙m dßl". Tulßk se ale nedß: "Pane, hodilo by
se vßm, kdybych promluvil s vaÜimi zvφ°aty a zjistil, co je trßpφ?"

Farmß° povytßhne oboΦφ: "╪φkßte, ₧e rozumφte °eΦi zvφ°at?"
"Jist∞", odpovφ tulßk.
"Je-li tomu tak, budete u mne mφt t°ikrßt denn∞ teplou stravu a sluÜnou
postel," °φkß farmß°. "Nejd°φv si vßs ale musφm vyzkouÜet".

Farmß° zavolß psa. Tulßk na n∞j promluvφ n∞kolika tajupln²mi zvuky a
a pes se rozÜt∞kß. "Pane vßÜ pes °φkß, ₧e spφ na p°φliÜ tvrdΘ podlaze
a ₧e ho od toho bolφ nohy".
"To je ·₧asnΘ", °φkß farmß°, "p°ed t²dnem jsme v lo₧nici vyhodili
starΘ koberce a nechali ud∞lat novou d°ev∞nou podlahu, a m∙j pes tam
spφ s nßmi".

Jdou ke ko≥∙m. Tulßk ze sebe op∞t vydß n∞kolik tajupln²ch zvuk∙ a k∙≥
se roz°ehtß. "╪φkß, ₧e ho bolφ ₧aludek od tΘ doby, co jste ho zaΦal
krmit t∞mi granulemi".
"To je neuv∞°itelnΘ", divφ se farmß°, "p°ed m∞sφcem jsem zaΦal ko≥∙m
dßvat tyhle granule, proto₧e je to levn∞jÜφ, to jsem netuÜil, ₧e jim
to d∞lß problΘmy".

Jdou zpßtky p°es dv∙r a tam beΦφ mladß ovce. Farmß°e popadne panika:
"Nev∞°te jφ, je to lhß°ka, bylo to jenom jednou a byl jsem p°itom
hrozn∞ vo₧ralej!"

V malΘm p°φmo°skΘm m∞steΦku je pßter v kostele ji₧ unaven ze
zpovφdßnφ, kdy₧ mß neustßle poslouchat, jak se mu lidΘ sv∞°ujφ se
sv²mi nev∞rami. A tak na p°φÜtφm shromß₧d∞nφ vyhlßsφ: Kdo se mi chce
sv∞°it s tφm, ₧e byl svΘmu man₧elovi nebo man₧elce nev∞rn², staΦφ,
kdy₧ mi °ekne, ₧e spadl do zßlivu.

Tato konvence se ujala a pßter m∞l ulehΦenu prßci. ╚as plynul a star²
pßter zem°el. Na jeho mφsto nastoupil nov².

Po n∞kolika dnech navÜtφvφ nov² pßter policejnφ stanici.
"M∞li byste n∞co ud∞lat s bezpeΦnostφ u zßlivu. Neustßle tam padajφ
lidΘ", °φkß policistovi. Ten se pobaven∞ usm∞je a doporuΦφ
pßterovi, aby zaÜel za policejnφm °editelem.

Policejnφmu °editeli  pßterova nev∞domost takΘ p°ijde k smφchu
a poÜle jej za starostou.

Pßter jde za starostou:
"M∞li byste n∞co ud∞lat s bezpeΦnostφ kolem zßlivu, neustßle tam lidΘ
padajφ", st∞₧uje si. Starosta se sm∞je, a₧ se za b°icho popadß.
Pßter u₧ se rozΦφlφ: "No to nenφ ₧ßdnß legrace! Zrovna vaÜe ₧ena tam
minul² t²den spadla Üestkrßt!"

Pinocchio: "Mßm po°ßd sm∙lu s holkama. Neustßle si st∞₧ujφ, ₧e si o
            mne zadφrajφ t°φsky."

Gepetto:   "To se dß snadno vy°eÜit. Vem si smirkovΘ plßtno a vyhla∩
            si to".

Po n∞kolika dnech:

Gepetto:   "Tak co, Pinocchio, mßÜ te∩ vφc Üt∞stφ s holkama?"

Pinocchio: "Kdo by pot°eboval holky..."

B∙h : "Jak sis Adame jist∞ vÜiml, daroval jsem ti MOZEK a PENIS."
Adam: "Ano?"
B∙h : "Je v tom ale hßΦek. Dal jsem ti pouze tolik KRVE, abys nemohl
       pou₧φvat oba najednou."

Adam se nespokojen∞ brouzdß rajskou zahradou a jednoho dne zavolß
na Boha: "Pane, mßm problΘm".

"Jak² problΘm mßÜ, Adame?", ptß se B∙h z nebes.

"Pane, vφm ₧e jsi mne stvo°il a ₧e jsi stvo°il pro mne tuto nßdhernou
zahradu se vÜemi t∞mi krßsn²mi zvφ°aty tady, ale jß nejsem Ü¥astn²".

"A proΦ ne, Adame?", ptß se B∙h.

"Cφtφm se osam∞l²", °φkß smutn∞ Adam.

"Adame, na to mßm v²bornΘ °eÜenφ", °φkß B∙h. "Jß pro tebe stvo°φm
₧enu."

"Co je to ₧ena?" ptß se Adam.

"Ta ₧ena bude nejinteligentn∞jÜφ, nejcitliv∞jÜφ, nejstarostliv∞jÜφ
a nejkrßsn∞jÜφ stvo°enφ, jakΘ jsem kdy ud∞lal. Bude tak inteligentnφ,
₧e bude sama v∞d∞t co chceÜ jeÜt∞ d°φve, ne₧ si to sßm uv∞domφÜ. Bude
tak citlivß a starostlivß, ₧e vycφtφ ka₧dou tvoji nßladu a bude v∞d∞t,
jak t∞ uΦinit Ü¥astn²m. Jejφ krßsa bude nadpozemskß. Splnφ ka₧dou tvoji
touhu a pot°ebu. Bude Ti v²born²m druhem", °φkß B∙h.

"To znφ skv∞le!", °φkß Adam.

"Ale bude t∞ to n∞co stßt, Adame", °φkß B∙h.

"A co m∞ ta ₧ena bude stßt, pane?", ptß se Adam.

"Bude t∞ stßt tvou pravou ruku, pravou nohu, pravΘ oko, pravΘ ucho
a pravΘ varle", sd∞lφ B∙h.

Adam o tom dlouho p°em²Ülφ a pak se zeptß: "Ehm.. a co bych tak mohl
dostat za jedno ₧ebro?"

(a zbytek je u₧ znßmß historie).

╚ty°i mu₧i hrajφ golf. Kdy₧ poslednφ dohrßvß, t°i ji₧ sedφ u svΘho
Φaje o rozmlouvajφ o sv²ch d∞tech.

"M∙j syn zaΦφnal jako pokladaΦ koberc∙", °φkß ten prvnφ, "ale pak se
vypracoval a dnes mß prosperujφcφ stavebnφ firmu". Je dokonce tak
·sp∞Ün², ₧e si mohl dovolit darovat nov² d∙m jednomu svΘmu dobrΘmu
p°φteli".

"M∙j syn zaΦφnal jako prodavaΦ aut", °φkß ten druh², "a pak se
vypracoval tak, ₧e sßm vlastnφ n∞kolik obchod∙ s auty. Je dokonce tak
bohat², ₧e si mohl dovolit v∞novat svΘmu dobrΘmu p°φteli ·pln∞ novΘ
luxusnφ auto."

"M∙j syn zaΦφnal na burze a dnes ji₧ vlastnφ spoustu cenn²ch akciφ. Je
natolik bohat², ₧e si mohl dovolit v∞novat balφk akciφ svΘmu dobrΘmu
p°φteli."

Kdy₧ p°ijde k Φaji Φtvrt² mu₧, ptajφ se jej ostatnφ na jeho syna.
"Abych °ekl pravdu, nejsem se sv²m synem p°φliÜ spokojen", °φkß Φtvrt²
mu₧. "ZaΦφnal jako holiΦ a holiΦem z∙stal, u₧ to d∞lß patnßct let.
A ke vÜemu jsem nedßvno zjistil, ₧e mß homosexußlnφ styky. Ale musφm
uznat, ₧e v tom si nevede Üpatn∞ - musφ asi b²t dobr², proto₧e jeho
poslednφ t°i p°ßtelΘ mu v∞novali nov² d∙m, luxusnφ auto a balφk
akciφ."