Rejst°φk podle data (25)

"Tati, co to d∞lajφ v tom k°ovφ ten pßn s tou sleΦnou?"
"To nenφ nic zajφmavΘho synku. To je jenom nßÜ pan °editel,
 kter² plßnuje naÜφ novΘ sekretß°ce mate°skou dovolenou..."

Potkajφ se dv∞ ₧idovskΘ mßmy:
"Tak co, R·t, jak se da°φ d∞tem?"
"Ani se neptej, nßÜ MoÜe si vzal p∞knou mrchu! Do jedenßcti se
vßlφ v posteli, cel² dny trajdß venku a utrßcφ b∙hvφ za co, a
kdy₧ chudßk kluk celej uhon∞nej veΦer koneΦn∞ p°ijde dom∙,
myslφte,₧e pro n∞j mß po°ßdnou teplou veΦe°i? Pche! JeÜt∞ ho
nutφ, aby ji vzal do drahΘ restaurace!"
"Aco Esterka?"
"Ta si vzala uΦin∞nΘho sv∞tce! Snφdani ji nosφ do postele, koupφ
jφ vÜecko, naΦ si vzpomene, a veΦer ji vodφ do prvot°φdnφch
podnik∙."

SmuteΦnφ pr∙vod jde ulicφ. Najednou se k truchlφcφmu mu₧i, kter²
jde za rakvφ, p°itoΦφ kolemjdoucφ a ptß se: "Man₧elka?"
"Ne, tch²n∞," odpovφ mu₧.
"Taky dobr²," °ekne kolemjdoucφ.

Jak² je rozdφl mezi tch²nφ a supem?
Sup poΦkß, dokud neum°eÜ.

Mu₧ volß svΘ ₧en∞ z lßznφ: "Mßm jinou."
Zena se ho ptß: "Mß jinou?"
"Ne, ale mß ji tady."

Opil² mu₧ se vracφ k rßnu z hospody dom∙ a p°ivede si s sebou i
n∞kolik kamarßd∙. Man₧elka i tchyn∞ okam₧it∞ vyskoΦφ z postele a
b∞₧φ je s ·sm∞vem obslou₧it. P°inesou jim jφdlo, pitφ a po°ßd se
starajφ, jestli jim n∞co nechybφ. Kamarßdi nemohou uv∞°it sv²m
oΦφm, a proto se ptajφ, jak to dokßzal.

"To bylo tak: Jednou jsem m∞l psa. Kdy₧ m∞ neposlechl poprvΘ, tak
jsem ho napomenul. Kdy₧ m∞ neposlechl podruhΘ, tak jsem mu dal
d∙tku s v²strahou. A kdy₧ m∞ neposlechl pot°etφ, tak jsem ho
zast°elil. No, a tchyn∞ i man₧elka u₧ majφ d∙tku s v²strahou."

K lΘka°i p°ijde mu₧, kterΘmu na hlav∞ sedφ obrovskß odpornß
ropucha.
"Proboha, jak se vßm to stalo?", ptß se doktor.
"Nevφm, zaΦalo to jako pupφnek na zadku," odpovφ na to ropucha.

Man₧el man₧elce:
"Ty m∞ milujeÜ, jenom kdy₧ pot°ebujeÜ penφze!"
"To nenφ pravda. Jß t∞ miluji po°ßd."
"No prßv∞...  "

P°ijde kostra k doktorovi. Ten se na ni podφvß a °ekne:
"No to jdeÜ brzy."

Star² opiΦßk se vrßtφ cel² schvßcen² do tlupy.
"Co se ti proboha stalo?" ptajφ se ho ostatnφ.
"Ale nic, m∞l jsem rande se ₧irafou."
"A co?"
"No, to bylo sam²: dej mi pusu, strΦ mi ho tam, dej mi pusu, strΦ mi
ho tam..."

NejlepÜφ pßnskß antikoncepce:
Pustit si magnetofon na pln² koule.

Pro k°φ₧ovkß°e: Nemoc Üφlen²ch krav na 10 pφsmen?
Feminismus.

"MilßΦku, tak jak ti chutnal dneÜnφ ob∞d?"
"MusφÜ si za ka₧dou cenu hledat d∙vod k hßdce?"

P°ijde Josefek za strΘcem a ptß se jestli prdijou slΘpky.
Strejc odpovφ: "Ne, slΘpky neprdijou".
Josefek zabrblß:"Aha, tak to bude asi tetka v kurnφku..."

Jede ₧ena v trabantu a ten jφ vypovφ posluÜnost. ZaΦne tedy stopovat
kolemjdoucφ auta a zastavφ jφ chlapφk v BMW.
"Opravit to neumφm, ale vezmu vßs do vleku, jestli chcete," nabφdne
jφ. Äena souhlasφ.
"Kdybych jel moc rychle, nebo jste m∞la n∞jak² problΘm, tak zatrubte
nebo zablikejte", instruuje jφ jeÜt∞ p°ed rozjezdem.

Jedou tak a p°edjede je mercedes. ╪idiΦe v BMW to naprdne a zaΦne ho
honit a ani jeden z nich si nevÜimne policist∙ s radarem.

Policista u m∞°icφho p°φstroje vyt°eÜtφ oΦi.
"Vid∞l jsi to?", ptß se druhΘho.
"Co prosφm t∞", ptß se druh².
"No, mercedes, jede 200."
"No a?"
"Za nφm BMW, taky 200."
"No a co?"
"A za nima trabant, a blikß a troubφ, ₧e je chce p°edjφ₧d∞t!"

LΘtajφ dva nad Macochou a p°ijde t°etφ. Ti dva ho p°esv∞dΦujφ: "Poj∩
si s nßmi zalφtat, staΦφ jen mßvat rukama a u₧ lφtßÜ."

T°etφ se nechß p°esv∞dΦit, skoΦφ, mßvß rukama - a rozplßcne se dole
na kamenech.

A ten prvnφ °φkß tomu druhΘmu: "Teda archand∞li Gabrieli, my jsme ale
svin∞, vi∩?".

P°ijde pßn do hospody a povφdß: "Helej∩te se, jß vßm °eknu senzaΦnφ
vtip o policajtech."
V rohu se zvedne chlap a povφdß: "Pane, upozor≥uji vßs, ₧e jß jsem
policista!"
Pßn na to: "Tak dob°e, jß to °eknu pomalu a dvakrßt".

Uprost°ed noci n∞kdo nßhle zazvonφ u dve°φ.
Man₧elka se vzbudφ a vyk°ikne: "Proboha, man₧el!"
Man₧el se takΘ vzbudφ a vyskoΦφ z okna...

Vφte, co je noΦnφ m∙ra vegetarißn∙?
Masov² hrob.

Je krßsn² letnφ veΦer a on a ona se milujφ na trßvnφku u cesty
v parku.
Najednou on vydechne: "Uf - uf, uf - uf!"
Ona na to: "MilßΦku, ty u₧ jsi hotov²?"
On: "Ne, ale n∞kdo na kole mi p°ejel nohy."

Jedou dva vlakem a ten jeden se vyklonφ z okΘnka a povφdß:
"Tady to znßm, tady jsou t°i be- be- be- tonovΘ sloupy."

Dv∞ma Ü¥astn²m rodiΦ∙m se narodφ krßsnΘ miminko a prvnφ slovo, kterΘ
°ekne, je "bßba". BabiΦka shodou okolnostφ do t²dne zem°e.

DruhΘ slovo, kterΘ d∞¥ßtko otev°e, je "d∞da". A d∞da takΘ do t²dne
zem°e.

To u₧ man₧elΘ tuÜφ, ₧e to mß souvislost a propadnou hrozn²m mukßm,
jakΘ t°etφ slovo d∞¥ßtko pronese. Netrvß dlouho a d∞¥ßtko se nauΦφ
°φci "tßta". Tßta nejprve propadne panice, ale pak se ale vzmu₧φ
a rozhodne se, ₧e nebude pov∞rΦiv².

A skuteΦn∞, uplyne t²den, uplyne 14 dn∙ a on po°ßd vyprßvφ v hospod∞
kamarßd∙m veselΘ p°φhody.

Bohu₧el jsou v tomto p°φb∞hu t°i mrtvφ: babiΦka, d∞da a soused.

NejkratÜφ vtip o policistech:
... a p°φsluÜnφk se zamyslel...

"Maminko, proΦ nemßm mezi no₧iΦkama to co JenφΦek?" ptß se malß
Alenka maminky, kterß naveΦer koupe ob∞ svΘ d∞ti ve van∞.
A maminka klidn∞ odpovφ: "Trp∞livost Alenko, trp∞livost."

ProΦ mß datel zobßk?
Aby si nerozmlßtil hlavu!

Kovboj se rozhodne o₧enit, p°ijede do m∞sta a po krßtk²ch nßmluvßch se
konß svatebnφ ob°ad. Po ob°adu posadφ svou novoman₧elku na svΘho kon∞
a jedou spolu vst°φc prΘrii.
Kdy₧ k∙≥ pod jejich tφhou klop²tne, kovboj p°itßhne ot∞₧e a pravφ:
"Tak to bylo poprvΘ!". Jedou a odpoledne unaven² k∙≥ op∞t klop²tne.
Kovboj mu op∞t p°itßhne ot∞₧e a pravφ "Tak to bylo podruhΘ".
K veΦeru u₧ k∙≥ umdlΘvß ·navou a op∞t klop²tne. Kovboj °ekne: "Tak to
bylo pot°etφ, seskoΦφ ze sedla, sundß man₧elku a kon∞ zast°elφ.

Novoman₧elka dostane hysterick² zßchvat. "Cos to ud∞lal? Jak se te∩
odsud dostaneme?"

Kovboj se na nφ podφvß a pravφ: "Tak to bylo poprvΘ..."

V narvanΘ tramvaji je mladφk tlaΦen davem na sedφcφ babiΦku s koÜφkem.
"Pozor na vejce, mladφku", povφdß babiΦka.
"Vy mßte v tom koÜφku vejce?", ptß se mladφk.
"Ne, h°ebφky", odpovφ babiΦka.

P°ijde d∞deΦek do nemocnice na komplexnφ vyÜet°enφ. Sest°iΦka na
p°φjmu mu povφdß:
"Tak d∞do, s tφmhle papφrem zajdete do t°etφho patra na odb∞r moΦe,
pak do druhΘho patra na odb∞r stolice a ve ΦtvrtΘm pat°e vßm odeberou
sperma.
"A sest°iΦko, nemohl bych vßm tady nechat spodky?" ptß se d∞da, "tam
je vÜechno..."

"Ten d∞da Serjo₧a, p°edstavte si, u₧ je mu 90 let a po°ßd je pln²
energie..."
"A odkud je?"
"Z ╚ernobylu."

Poslechni Jardo, povφdß mistr svΘmu novΘmu uΦednφkovi, jß toho 
moc nenamluvφm, ale jak takhle na tebe ukß₧u prstem, tak to znamenß, ₧e 
hned p°ib∞hneÜ.
"To se jist∞ shodneme, pane mistr," povφdß Jarda, "jß toho takΘ 
moc nenamluvφm. Kdy₧ takhle zakroutφm hlavou, tak to znamenß, 
₧e nep°ib∞hnu!"

Technik, obchodnφk a programßtor spolu jedou autem, kdy₧ autu 
nßhle p°estane b∞₧et motor a zastavφ.
Technik navrhuje: "Co kdybychom zkusili otev°φt kapotu a podφvali se 
na to, kde je zßvada?"
Obchodnφk navrhuje: "Co kdybychom zkusili jφt ka₧d² jin²m sm∞rem 
najφt telefon a zavolat autoservis"
Programßtor navrhuje: "Co kdybychom zkusili vystoupit a nastoupit?"

Jak postupuje matematik, kdy₧ mß prßzdnou konvici a mß si ud∞lat Φaj?
Vezme konvici, naplnφ ji vodou, postavφ na va°iΦ, pak si p°ipravφ Φaj 
do hrnφΦku a kdy₧ se voda zaΦne va°it, zalije Φaj va°φcφ vodou.

A jak postupuje matematik, kdy₧ si mß ud∞lat Φaj a mß konvici 
plnou va°φcφ vody?
Vylije vodu a tφm p°evede °eÜenφ na p°edchozφ p°φpad.

Novinß°, matematik a fyzik jedou spolu vlakem Arizonou. Novinß° se 
dφvß z okna a po chvφli prohodφ: "Jak tak koukßm, vÜechny krßvy 
v Arizon∞ jsou ΦernΘ".
Fyzik jej poopravφ: "Pane kolego, to jste °ekl velmi nep°esn∞. Aby 
to bylo p°esnΘ, musφte °φci: VÜechny krßvy v Arizon∞, kterΘ jsme 
vid∞li, jsou ΦernΘ".
Matematik zvedne hlavu od Φtenφ a pravφ: "Ale ani vy jste to 
ne°ekl sprßvn∞, pane kolego. Sprßvn∞ musφte °φci: VÜechny krßvy 
v Arizon∞, kterΘ jsme vid∞li, jsou alespo≥ z jednΘ strany ΦernΘ".

Mu₧, kterΘmu se stßle neda°φ zbohatnout, se rozhodne odjet podnikat 
do Afriky. Doma nechß svou man₧elku.
Kdy₧ se po n∞kolika letech vracφ dom∙, vidφ na mφst∞ jejich 
b²valΘho zchßtralΘho domeΦku luxusnφ vilu. Zazvonφ, otev°e mu 
slu₧ebnφk.
"Zavolejte mi panφ domu", °ekne slu₧ebnφkovi.
Panφ domu, jeho man₧elka, se po chvφli objevφ a zvolß: "Oh≤, m∙j mu₧ 
a koneΦn∞ obleΦen jako bohßΦ po t∞ch letech".
Mu₧ odpovφ: "Nejen obleΦen, jß JSEM bohat² mu₧!"
Äena se divφ: "A jak jsi to dokßzal?"
Mu₧: "Jel jsem do Afriky, tam jsem vid∞l spoustu lidφ bez 
spodnφho prßdla a spφcφ na zemi, tak jsem zaΦal vyrßb∞t a 
prodßvat spodnφ prßdlo a postele a to Ülo na odbyt, tak jsem zbohatl".
Äena se uÜklφbne: "Hle∩me, siln² mu₧, musφ jet daleko do Afriky, 
vyrßb∞t spoustu spodnφho prßdla a postelφ, aby zbohatl. P°itom m∞, 
slabΘ ₧en∞, staΦilo z∙stat doma, bez spodnφho prßdla a na jedinΘ 
posteli... abych takΘ doopravdy zbohatla!"

Turista, kter² cestuje èpan∞lskem, se v Madridu zastavφ v 
jednΘ restauraci na veΦe°i. Objednß si mφstnφ specialitu. ╚φÜnφk 
p°inese talφ° s bramborami a s dv∞ma velk²mi masov²mi koulemi.
"Co to je?", ptß se ΦφÜnφka.
"To jsou cojones, se≥ore".
"A co jsou to cojones", ptß se mu₧.
"To jsou varlata b²ka, kter² prohrßl v arΘn∞ dnes odpoledne."
Mu₧ je trochu znechucen, ale proto₧e je dobrodruh, rozhodne se, ₧e 
jφdlo okusφ. K jeho p°ekvapenφ je to velice chutnΘ.
Druh² den veΦer se rozhodne, ₧e zajde do restaurace jeÜt∞ jednou a dß 
si tu pochoutku znova.
╚φÜnφk mu jφdlo p°inese, ale tentokrßt jsou masovΘ koule mnohem menÜφ.
"Co to je?", ptß se mu₧.
"Cojones, se≥ore", odpovφdß ΦφÜnφk.
"Ne, ne, jß m∞l cojones vΦera, a ty byly mnohem v∞tÜφ, ne₧ tyto", 
namφtß mu₧.
"Vφte se≥ore", vysv∞tluje ΦφÜnφk, "n∞kdy se stßvß, ₧e b²k vyhraje."

N∞kolik hrßΦ∙ hraje golf, u₧ se blφ₧φ k poslednφ jamce, kdy₧ se 
jednomu z nich poda°φ odpßlit sv∙j mφΦek na nedalekΘ pastviÜt∞ 
s kravami. Mu₧ se domluvφ s ostatnφmi, aby hrßli dßl, ₧e on p∙jde mφΦek 
hledat a ₧e se pak sejdou na Φaji v klubu.

Po dlouhΘ dob∞, kdy₧ u₧ jeho p°ßtelΘ dßvno sedφ v klubu, se on 
objevφ, cel² potrhan², samß mod°ina a podlitina. VÜichni se seb∞hnou 
a ptajφ se, co se mu stalo.

"Jß p°esn∞ nevφm, Üel jsem hledat ten mφΦek, a nemohl jsem ho 
po°ßd najφt. A₧ jsem si vÜiml jednΘ krßvy, kterß se tak divn∞ 
svφjela, jako bolestφ. Tak jsem k nφ Üel, a zvedl jsem jφ ocas, 
a spat°il jsem mφΦek, jak ho tam m∞la pevn∞ zasazen². Jen₧e to nebyl 
m∙j mφΦek, to byl ₧lut² Titlist. A v tom jsem spat°il jednu dßmu, jak 
ke mn∞ p°ichßzφ a takΘ hledß sv∙j mφΦek. Tak jsem znovu zvedl ocas tΘ 
krßvy a °ekl jsem tΘ dßm∞: 'To vypadß jako vaÜe.'
A to je poslednφ, co si pamatuji."

Atraktivnφ studentka p°ijde na zkouÜku k profesorovi.
Posadφ se, poodhrne sukni a °ekne:
"Ud∞lala bych cokoliv, abych dostala tu zkouÜku."
Profesor vytßhne oboΦφ: "Cokoliv?"
Studentka si p°isune ₧idli ke stolu profesora a ztiÜφ hlas: 
"Ano, COKOLIV".
Profesor se k nφ naklonφ a zeptß se takΘ tlumen∞: "SkuteΦn∞ COKOLIV?"
Studentka se k n∞mu naklonφ a zaÜeptß mu do ucha: "SkuteΦn∞ COKOLIV!"
Profesor se k nφ takΘ naklonφ za zaÜeptß jφ do ucha: "Mohla 
byste... STUDOVAT?"

ProΦ si policistΘ stßle olizujφ hodinky?
Proto₧e Tiktak mß jenom dv∞ kalorie.

ProΦ nem∙₧e hlem²₧∩ b∞₧et?
Proto₧e by mu vlßly oΦi, p°ece.

M∙j kamarßd byl v lΘt∞ v USA. Cht∞l se bavit a tak si koupil 
vstupenky na velkΘ show slavnΘho mßga a kouzelnφka Davida 
Copperfielda. Sed∞l si tak v pohod∞ ve druhΘ °ad∞ a se 
zaujetφm pozoroval, kdy₧ v tom si slavn² David zaΦal zvßt na p≤dium 
lidi z obecenstva. A jako na potvoru si vybral i mΘho kamarßda.

Kdy₧ se vracel z p≤dia, vÜiml si, ₧e mu chybφ hodinky. Ale °φkal si, 
₧e je to urΦit∞ n∞jak² trik a ₧e se s nimi po skonΦenφ show op∞t 
shledß. Ale opak byl pravdou.

Uplynul jeden t²den, uplynul druh² a to u₧ se musel vrßtit zpßtky 
do ╚ech.
A co se nestalo. P°i cest∞ z letiÜt∞ Praha Ruzyn∞ dostal hlad a tak 
si zaÜel do cukrßrny a koupil si koblihu. Kousnul do nφ a hle... 
Co myslφte, ₧e v tΘ koblize bylo?

      |
      V


      |
      V


      |
      V


      |
      V


      |
      V


MARMEL┴DA !!!!!!!!