NovßΦci zkouÜφ seskok z letadla. Jeden novßΦek p°ijde za velitelem a povφdß: - Co kdy₧ se mi neotev°e padßk? - Tak mßte zßlo₧nφ. - A co kdy₧ se neotev°e ani ten? - Tak mßchejte rukama jako k°φdly a °φkejte si: jsem orel, jsem orel. NovßΦci seskoΦφ a za chvφli se ozve bouchßnφ na dve°e letadla. Za nimi je ten bojßcn², mßvß rukama jako k°φdly a ptß se: - Jak ze se jmenoval ten ptßk?
Mu₧ posiela domov man₧elke telegram z lieΦenia: "PoÜli mi 500 kor·n. Predσ₧ia mi." Man₧elka poÜle peniaze a v sprßve pre prijφmatela napφÜe odkaz: "Posielam Ti 1000 kor·n, nech Ti aj zhrubn·."
Greenhorn si chce na DivokΘm zßpade koupit kon∞. Zajde k obchodnφkovi, jestli nemß n∞jakΘho levnΘho. ProdavaΦ vrtφ hlavou, ale pak si vzpomene: "Jo, mßm tady jednoho, ale kdysi pat°il farß°i, tak₧e je takovej divnej. Kdy₧ chcete, aby jel jako vφtr, °eknete 'Zapla¥ Pßn B∙h'. A kdy₧ chcete, aby zastavil, °eknete 'Amen'." Greenhorn si to opakuje, pak zaplatφ a kon∞ si vezme. Jede na n∞m krajinou, a °ekne si, ₧e ho vyzkouÜφ. ╪ekne tedy "Zapla¥ Pßn B∙h" a kun se rozletφ krajinou, letφ jako vφtr, zem∞ ubφhß pod nohama. Nßhle se p°ed nimi objevφ propast. Greenhorn si najednou nem∙₧e vzpomenout, jak kon∞ zarazφ. Propast se blφ₧φ, 100 metr∙, 50 metr∙, 10 metr∙. Nßhle si vzpomene a vyk°ikne "Amen!" K∙≥ se zastavφ na kraji propasti. Greenhorn vytßhne kapesnφk, ot°e zpocenΘ Φelo a °ekne: "Zapla¥ Pßn B∙h".
P°ijde chlapφk k doktorovi: Pane doktore mßm problΘm, jednu kouli mßm d°ev∞nou a tu druhou kovovou. Doktor: To je opravdu problematickΘ, d∞ti asi nemßte... Chlapφk: Ale kdepak, Pinochio chodφ do druhΘ a Terminßtor u₧ do ΦtvrtΘ...
Sebevrah stojφ na NuselskΘm most∞ a rozm²Ülφ se, jestli skoΦit dol∙. Se sk°φp∞nφm brzd u n∞j zastavφ taxikß° a ptß se: "Nechcete hodit do Nuslφ?"
Letφ letadlem Bush, GorbaΦov a Husßk. Jejich letadlo najednou p°epadnou Φerti. "Chceme ten kuf°φk Bushi! Jinak T∞ vezmu do pekla! " Bush jim dß kuf°φk a oni odletφ. Za chvφli se vrßtφ a cht∞jφ to samΘ po GorbaΦovovi. Op∞t se vrßtφ a cht∞jφ kuf°φk po Husßkovi. Jen₧e, kdy₧ jim dß kuf°φk Husßk, u₧ se nevrßtφ. Bush a GorbaΦov se ho ptajφ: "Co bylo v tom kuf°φku ?" "P°ihlßÜky do KS╚".
"Ty Martine, jak to d∞lßÜ,₧e tvoji poÜtovnφ holubi p°i zßvodech v₧dy zvφt∞zφ?" "Zk°φ₧il jsem je s papouÜky, tak₧e kdy₧ zabloudφ, umφ se zeptat na cestu!"
Romantick², vlah² veΦer. "SleΦno, mßte rßda vßnek?" "Hmm, je to docela p°φjemn²..." "Tak jß vßm ho tam fouknu."
Pßn zatelefonuje ze slu₧ebnφ cesty dom∙, aby se man₧elky na n∞co zeptal. Telefon zvedne chlapec. "Ahoj synku, je doma maminka?", ptß se tatφnek. "Je, ale nemß Φas." "Jak to?" "Ona je v lo₧nici s n∞jak²m pßnem." èokovan² tatφnek na to povφdß: "Tak te∩ dßvej dobr² pozor a ud∞lej p°esn∞ co ti °eknu. Jdi do kuchyn∞ a vezmi si ten nejv∞tÜφ n∙₧, kter² tam najdeÜ. Pak se vra¥ k telefonu." Syn se vrßtφ s no₧em ke sluchßtku. "Te∩ jdi do lo₧nice a oba je zabij!" Po chvφli se syn vrßtφ a ptß se: "A co dßl?" "Te∩ je oba dva odtßhni na zahradu a tam je zakopej." "Ale v₧dy¥ my bydlφme v 8. pat°e v panelßku a ₧ßdnou zahradu p°ece nemßme?!", divφ se syn. "?!?!?! ... tak pardon, to je asi omyl!!!", vyk°ikne pßn a rychle zav∞sφ. (Ji°φ "BLACK JOKE")
Stojφ policista p°ed automatem na kßvu. Vhodφ p∞tikorunu, stiskne tlaΦφtko, vyjede kelφmek s kßvou. Vhodφ dalÜφ p∞tikorunu, stiskne tlaΦφtko, vyjede dalÜφ kelφmek a tak to jde dßl. Policistu pozoruje mu₧ a po chvφli jej poprosφ: "Pus¥te mne k tomu taky na chvφli." Policista se otoΦφ a pravφ: "Nepustφm vßs, copak nevidφte,₧e vyhrßvßm?"
Dajφ si ╚ech, Rus a AmeriΦan sch∙zku v Praze na Vßclavßku a ╚ech p°ijde pozd∞: "Promi≥te, stßl jsem ve front∞ na maso," omlouvß se. "Co je to fronta?", ptß se AmeriΦan. "A co je to maso?", ptß se Rus.
"Ten sex u₧ nenφ, co to b²valo. D°φve jsem za noc zvlßdl 8, 10 i 12 Φφsel. Dnes m∞ u₧ po t°etφm Φφsle zaΦne bolet ruka..."
Klaus je na nßvÜt∞v∞ u Clintona a ve volnΘ chvφli se ho ptß : "Jak to d∞lßÜ, ₧e jseÜ tak v balφku?" Clinton jej zavede k oknu a povφdß : "VidφÜ to letiÜt∞?" "Vidφm." "Tak to stßlo poplatnφky miliardu, ale m∞ jenom polovic." Za Φas p°ijede Clinton za Klausem a vidφ ho, jak se hrabe v pen∞zφch, vÜude zlato, nßdhera. "Jak jsi to ud∞lal?", ptß se. Klaus jej zavede k oknu a povφdß: "VidφÜ to letiÜt∞ ?" "Nevidφm." "Tak vidφÜ!"
Potkajφ se dva policajti a ten jeden °φkß: "VφÜ, ₧e letos bude Silvestr v pßtek?" a ten druhej povφdß: "Fakt? No, hlavn∞ aby to nebylo t°inßct²ho!"
Na strom∞ sedφ mrtvice a okolo jde policajt. Mrtvice na n∞j skoΦφ, policajt se jenom ot°epe a jde dßl. Konsternovanß mrtvice vyleze zp∞t na strom, chvilku dumß a pak se plßcne do Φela: "No jo, v₧dy¥ jß jsem mozkovß!"
"ChlapΦek, ako sa volßÜ?" "Jo₧o." "A Φφm by si chcel by¥?" "Neviem." "A ty chlapΦek - ako sa volßÜ?" "Neviem." "A Φφm by si chcel by¥?" "Äandßrom!"
Bavφ se dv∞ p°φtelkyn∞: "Dφvala jsi se n∞kdy p°i milovßnφ man₧elovi do oΦφ?" "Jo, dφvala." "A jak² to bylo?" "StraÜn² - on stßl ve dve°φch."
Jist² pßn se chce nauΦit japonsky. Jde za rodil²m Japoncem a ptß se: "Za jak dlouho se m∙₧u nauΦit dob°e japonsky?" "NejmΘn∞ za dvacet let." Jde za nejlepÜφm Φesk²m uΦitelem japonÜtiny: "Za jak dlouho se nauΦφm dob°e japonsky?" "Nejd°φv za p∞t let." Pak potkß studenty Vè a zase se ptß: "Za jak dlouho se m∙₧u nauΦit japonsky?" "Mßte na to skripta?" "Ano." "Tak na to staΦφ dva dny."
Hrajφ spolu dvojΦata v d∞loze karty. Jedno je po°ßd nerv≤znφ, vrtφ se a stßle se ohlφ₧φ. DruhΘ se za chvφli naÜtve a °φkß: "To nem∙₧eÜ normßln∞ sed∞t a v klidu hrßt?" "Kdy₧ mn∞ stßle n∞kdo nakukuje p°es rameno!"
Co je to, je to ΦervenΘ, dlouhΘ a le₧φ to v p°φkop∞? Odpov∞∩: Chcφplß tramvaj.
Le₧ia dve bßbΣtkß pod prikr²vkou. Jedno sa p²ta druhΘho: "A ty si Φo, dievΦatko, alebo chlapΦek?" DruhΘ odpovedß: "Neviem, ale pozriem sa." Nadvihne prikr²vku a hovorφ: "Ja som chlapΦek." PrvΘ sa p²ta: "A podla Φoho to vieÜ?" DruhΘ odpovedß: "Mßm modrΘ dupaΦky."
╚aÜnφk nesie hos¥ovi poliekvu a mß v nej namoΦen² palec. Hos¥ sa rozΦ·li: "PreΦo mßte prst namoΦen² v polievke?" ╚aÜnφk: "Mßm ho zapalen² a lekßr mi prikßzal ma¥ ho v teple." Hos¥: "Tak si strΦte do zadku!" ╚aÜnφk: "Tam so ho mal doteraz!"
Potkajφ se dva kamarßdi, kte°φ se ji₧ delÜφ dobu nevid∞li. "Ahoj", °ekne prvnφ "Ahoj", odpovφ druh² Koukajφ na sebe a mlΦφ. Prvnφ °ekne: "Ty se mne ani nezeptßÜ jak se mßm" Kamarßd se zeptß "Tak jak se mßÜ?" Tßzan² odpovφ: "Ale, ani se neptej".
Potkajφ se dva v ruskΘm vlaku: "Kudß vy i∩j≤te?" "Z Moskvy do Novosibirska, a vy?" "Z Novosibirska do Moskvy." ??? "Nu, vot ¥Θchnika!"
Panφ uΦitelka se ptß d∞tφ, jak by popsali socialismus. D∞ti se hlßsφ a odpovφdajφ: - Jako vonnou r∙₧i uprost°ed louky... - Jako modrΘ nebe bez mrßΦku... - Jako... A₧ zvedne ruku PepφΦek a pravφ: - Jako lo∩ v rozbou°enΘm oceßnu. - Aha, to jako myslφÜ ten pocit bezpeΦφ a tak? - Ale ne. VÜem je na blitφ a nikdo nem∙₧e vystoupit!
Jde si ┴beles post∞₧ovat Silbersteinovi: "No Silberstein, p°edstav∞j si co m∞ se stalo! M∙j syn, m∙j jedin² syn se dal v Praze na studiφch pok°tφt!" "No, mn∞ to budou povφdat! Co myslej, ten m∙j nΘmlich to sam²!" "Co budeme d∞lat?" No, jdou se mnou, zeptßme se rabφna." "Rabφne, dej nßm radu. Co mßme d∞lat? Oba dva naÜi synovΘ se dali pok°tφt!" "No, mn∞ to budou povφdat! Ten m∙j ud∞lal p°esn∞ to sam²! Ale vφte co, zeptßme se Hospodina." "Hospodine, pomo₧ nßm. Co mßme d∞lat? NaÜi jedinφ synovΘ se dali pok°tφt!" A sh∙ry zah°mφ mocn² hlas: "NO A MN╠ TO BUDOU POV═DAT..."
Jde si medv∞d k liÜce pro radu: "VφÜ, liÜko, mßm problΘm. Kdykoliv potkßm zajφce, mßm d∞snou chu¥ ho se°ezat. Kdy₧ ho nese°e₧u, hned mßm blbej den." "No a kde je problΘm?" divφ se liÜka. "No jß ho v₧dycky se°e₧u kv∙li Φapce, ale u₧ mi to p°ijde takov² bez fantazie..." "No to je jednoduch²: cht∞j od n∞j cigaretu. Kdy₧ bude mφt s filtrem, cht∞j bez filtru. Kdy₧ bude mφt bez filtru, cht∞j s filtrem. A kdyby to nevyÜlo, cht∞j p°ipßlit. Kdy₧ bude mφt zßpalku, cht∞j zapalovaΦ. Kdy₧ bude mφt zapalovaΦ, cht∞j zßpalku. Dy¥ ty u₧ si poradφÜ..." A tak medv∞d jde po lese a potkß zajφce. "Hej, zajφc, dej mi cφgo!" A zajφc s ·sm∞vem: "S filtrem, nebo bez filtru?" "Bez filtru", zavrΦφ medv∞d. "A te∩ mi p°ipal!" "A je libo zapalovaΦ, nebo zßpalku?" "Hajzle! Kde mßÜ Φapku?"
Povφdß jeden policajt druhΘmu: "Ten rogalo, to je ale straÜnej ptßk. Musel jsem do n∞j nast°φlet celej zßsobnφk, ne₧ toho chlapa pustil..."
╚eskφ turisti s· na t·re na Slovensku. Ke∩₧e je velmi teplo a nemaj· niΦ na pitie, s· radi ke∩ zbadaj· ΦistuΦk² pot⌠Φik. Okam₧ite z neho zaΦn· pi¥. V tej chvφli ide okolo nich baΦa s ovcami a kriΦφ na nich: "Nepite t· vodu, je otrßvenß!" Ke∩₧e mu dobre nerozumeli, p²taj· sa: "Co₧e, pane bßΦo, co to °φkßte?" NaΦo im odvetφ: "┴..., pite pomaly, bo je studenß!"
Pivovar poslal blφzkΘmu v²zkumnΘmu ·stavu vzorek piva ke zjiÜt∞nφ jeho kvality. Zanedlouho p°iÜla odpov∞∩. "VßÜ k∙≥ je zdrßv."
Jdou dva chlßpci po louce a p°ijdou k jßm∞. Koukajφ dol∙, ale na dno nedohlΘdnou. Jeden povφdß: "Hele, jak je to asi hlubok²?" Druhej na to: "No, to nevφm, ale m∙₧eme to zjistit. Hodφme tam kßmen a podle toho za jak dlouho dopadne, m∙₧em urΦit hloubku." "Skv∞l²," °φkß ten prvnφ, a u₧ nese kßmen. Hodφ ho tam, poslouchajφ, ale nic se neozve. "Aha, asi je to tak hlubok², ₧e to sem nebylo slyÜet. Musφme tam hodit v∞tÜφ kßmen." Stane se, ale zase nic. "Sakra, to musφ bejt ale hlubok²! Hele, podej tßmhletu kolejnici, to snad u₧ musφme slyÜet a₧ dopadne." Hodφ tam kolejnici a poslouchajφ, kdy dopadne. A jak tak poslouchajφ, po louce p°ib∞hne najednou koza a bez dlouhejch cavyk∙ skoΦφ do jßmy. Chlßpci na sebe vyjeven∞ koukaj a pak si °φkajφ: "P∙jdem radÜi pryΦ, tady je to n∞jak² divn²..." P°i odchodu potkajφ dalÜφho chlßpka, a ten se jich ptß, jestli nßhodou nevid∞li jeho kozu. "No, ≥ßkß koza tu p°ed chvφlφ b∞₧ela a skoΦila dolu, ale jestli to byla zrovna ta vaÜe, to teda nevφme." povφdß jeden. A chlßpek na to: "Tak to nemohla bejt moje, jß jφ m∞l p°ivßzanou ke kolejnici."
Stojφ chlapeΦek na okraji propasti a plßΦe. P°ijde k n∞mu pßn a ptß se ho: "ProΦ breΦφÜ, chlapeΦku, co se ti stalo?" "Spadl mi do propasti chleba!" "No to se snad nic tak hroznΘho nestalo, ne. A s Φφm byl, s mßslem?" "Ne, s maminkou..."
Letφ dva odvß₧nφ chlapφci v bal≤nu. Stalo, ₧e je vφtr odvßl n∞kam do mrak∙ a oni ztratili p°ehled o tom, kde jsou. Nevid∞li nic ne₧ mlhu kolem sebe. èt∞stφ je vÜak neopustilo, v mracφch se na chvφli objevila pr∙rva,kterou zahlΘdli dole na zemi Φlov∞ka. "Halooooo, paneee, kdeee jsmeee?" Äßdnß odpov∞∩. "Halooooo, paneee, kdeee jsmeee?" ╚lovφΦek zvedl hlavu, ale nic ne°φkal, jen se na bal≤n smutn∞ dφval. "Halooooo, paneee, kdeee jsmeee?", volali zoufalci z bal≤nu. A tu koneΦn∞ tßzan² odpov∞d∞l: "V bal≤≤≤≤≤≤nuuuuu!" Pak se mraky zatßhly, a cestovatelΘ op∞t osi°eli, uzav°eli se do sebe a p°em²Üleli, co si o tom vlastn∞ majφ myslet. A₧ to jeden rozlouskl. "VφÜ," povφdß, "ten Φlov∞k dole, to byl urΦit∞ matematik." "???" "No za prvΘ mu to strßßßÜn∞ dlouho trvalo, za druhΘ m∞l pravdu, a za t°etφ je nßm to stejn∞ na nic."
Vφte jak² je rozdφl mezi in₧en²rem, fyzikem a matematikem? P°edstavte si situaci, ₧e spφte v hotelu a ve vaÜem pokoji zaΦne ho°et. Co ud∞lß in₧en²r? Probudφ se, zjistφ ₧e v pokoji ho°φ, vezme k²bl, napustφ ho vodou, uhasφ po₧ßr a jde spßt. Fyzik se probudφ, zjistφ, ₧e ho°φ, vypoΦφtß si, kolik bude pot°ebovat vody na uhaÜenφ, zjistφ, ₧e 4,3 litru, napustφ do k²blu 4,3 litru vody, uleje ohe≥, a jde spßt. Matematik se probudφ, zjistφ, ₧e ho°φ, p∙jde ke kohoutku, pustφ vodu, zjistφ, ₧e °eÜenφ existuje, zav°e vodu a jde spßt.
"Pane vrchnφ, co se to venku oz²vß za st°elbu?" "Objednal jste si p°ece cikßnskou peΦeni, ne?"