V jednom Lond²nskΘm pßnskΘm klubu, jdou po tradiΦnφ skleniΦce whisky na pßnskou toaletu lord George a lord Winston. Po vykonanΘ malΘ pot°eb∞, se oba vracφ nazpßtek do haly. OvÜem lord Winston rovnou, ale lord George si jeÜt∞ umyje ruce. Potom kdy₧ spolu sedφ u tradiΦnφho Üßlku anglickΘho Φaje povφdß lord Gorge lordu Winstonovi: "VaÜe lordstvo, nechci nijak vyzdvihovat svoje vzd∞lßnφ, ale nßs v Oxfordu uΦili, ₧e kdy₧ jdeme z pisoßru, ₧e si mßme um²t ruce." Nato lord Winston odpovφdß: "VaÜe lordstvo, to zase nßs v Cambridgi uΦili, jak si ty ruce nepoΦ∙rat!"
"Jean, lady dnes nep°ijde na veΦe°i?" "Ne sire, rßno jste ji rßΦil zast°elit." "Ach ano. Te∩ si vzpomφnßm. NetuÜil jsem, ₧e bude tak dlouho naÜtvanß."
"Jean, p°ineste mi klavφr." "ProΦ pane?" "Zapomn∞l jsem si na n∞m doutnφk."
Lord∙v sluha ₧ßdß svΘho pßna: "Sire, byl byste, prosφm, tak laskav a dal mi p°φÜtφ t²den dovolenou?" "Ale ovÜem, Jean...", pak se zamyslφ a °φkß: "Jean, dovolte otßzku... Slou₧φte mi dob°e a v∞rn∞ ji₧ cel²ch dvacet let a nikdy jste o dovolenou nepo₧ßdal. Smφm v∞d∞t, naΦ ji pot°ebujete te∩?" "Vφte, sire, uzav°u s≥atek!" "Ale to je v²teΦnΘ, gratuluji! Koho si berete?" Sluha stydliv∞ odpovφ: "Ehm, zahradnφka, pane..." Lord se znechucen∞ odtßhne: "Ale, Jean, v₧dy¥ je to labourista..."
Po koncertu vojenskΘ kapely oslovφ jeden z posluchaΦ∙ trombonistu: "M∙₧ete mi °φci nßzev skladby, kterou jste prßv∞ hrßli?" Ten se podφvß do not a pravφ: "╚φslo p∞t, pane."
V rßmci hudebnφ v²chovy: I smyΦec m∙₧e b²t nßstrojem bicφm.
UΦitel hudby varuje ₧ßka: "Jestli m∞ budeÜ dßle takhle zlobit, tak namluvφm tvΘ matce, ₧e mßÜ velk² talent."
Hned vedle klßÜtera postavili nov² seminß°. Jednoho dne se jeden novic trochu opije a dob²vß se do klßÜtera. Druh² den matka p°edstavenß volß opatovi: "Brat°e Ond°eji, zde je sestra Panna Marie, jeden z vaÜich novic∙ se sem vΦera sna₧il dostat. To u₧ se nesmφ nikdy p°ihodit!" DalÜφ den se dalÜφ novic opije a znovu: "Brat°e Ond°eji, zde je sestra Panna Marie, jeden z vaÜich novic∙ se sem vΦera dob²val. To u₧ se nesmφ opakovat!" O pßr dnφ pozd∞ji: "Brat°e Ond°eji, tady sestra Marie..."
Sedφ rodinka pßr minut po Silvestru u stolu a veΦe°φ. Najednou se rozletφ dve°e a do bytu vstoupφ smradlav², na mol opil² neznßm² mu₧, sedne si za st∙l a po°ßdn∞ se najφ. Rodina mlΦφ. "Panφ, vy mßte velmi p∞knou dceru, jß vßm ji p°e°φznu". Sebere ji do lo₧nice, kde jφ to ud∞lß. Rodina mlΦφ. Kdy₧ se vrßtφ, °φkß: "Ej - mamino - ani ty nejsi k zahozenφ, tak poj∩!!!" - a p°efikne i ji. Rodina mlΦφ. Po nßvratu z lo₧nice °φkß otci: "No a te∩ trochu zm∞ny, vyku° mi ho!" Otec: "No tak, co je moc, to je moc!" A vtom se matka s dcerou zaΦnou smßt, tleskat a k°iΦφ: "Tßto, prvnφ si po p∙lnoci promluvil, cel² rok um²vßÜ nßdobφ!"
╪φkß ·°ednφk v bance: "Panφ, ale ta tisφcovka je faleÜnß!" "Co₧e?! Ale... ale to znamenß, ₧e jsem byla znßsiln∞na!"
Sd∞luje panφ Lenka svΘ zß₧itky kamarßdce Jan∞: "Ty, Jano, u nßs na sφdliÜti otev°eli nov² masß₧nφ sal≤n - a je tam jeden prima mlad² masΘr. Ten m∞ v₧dycky chytne jednou rukou za zßp∞stφ, druhou pod ≥adrem a masφruje, masφruje, pak se v₧dycky cφtφm jako znovuzrozenß." Jana se divφ: "To je n∞jakΘ divnΘ, ukß₧eÜ mi jak?" Lenka p°edvßdφ... a °φkß: "MßÜ pravdu, kdy₧ m∞ chytne jednou rukou za zßp∞stφ a druhou pod ≥adrem, Φφm m∞ pak vlastn∞ masφruje?"
Jak nejrychleji p°esv∞dΦφte 4 Φernochy aby p°estali znßsil≥ovat dφvku? Odpov∞∩: Hodφte mezi n∞ basketbalov² mφΦ.
Sedφ dva chlapeΦci na pφskoviÜti a s mladick²m elßnem plßcajφ bßboviΦky. A jen tak mezi °eΦφ jeden pravφ: - Ty, kolik ty je? ╚i nebo Φi₧i? - ╚i₧i. A tob∞? - Hmm, Φi nebo Φi₧i. - Ty to nevφÜ? Tak Φi nebo Φi₧i? - Nevφm ... ╚i nebo Φi₧i. - Hmm . . . A kou₧φÜ ? - Kou₧φm! - Splost∞ nadßvßÜ? - Kujva ₧e jo! - ChlaÜtßÜ? - Jo! - Hm, a soulo₧φÜ ? - Co to je? - Tak Φi!!!
P°ijde takhle ₧enskß do poloprßzdn² hospody a zavolß na hostinskΘho: "Deset vodek!" Dostane je a b∞hem 2 minut to do sebe naleje a jeliko₧ na to nenφ zvyklß, upadne hodn∞ rychle do bezv∞domφ. Chlapi v hospod∞ vycφtφ p°φle₧itost a jeden po druh²m se na nφ vyst°φdajφ. Druh² den zase p°ijde do t² sam² hospody, nynφ ji₧ sluÜn∞ zapln∞nΘ a poruΦφ si zase 10 vodek, vypije je a upadne do bezv∞domφ a vÜichni se na nφ zase vyst°φdajφ. T°etφ den je hospoda narvanß k prasknutφ, lidi mßlem vypadßvajφ oknem ven. Äenskß p°ijde k v²Φepu a povφdß: "2 piva!" "Ale copak, copak?" ptß se hostinsk², "vodka u₧ vßm nechutnß?" Äenskß se ohlφdne, naklonφ se k n∞mu a Üpitne: Co₧pak to, m∞ chutnß, ale bojφm, ₧e mß n∞jak² vedlejÜφ ·Φinky, mn∞ vßm po nφ hrozn∞ pßlφ p°irozenφ.
Jde mladφk kolem potoka, ve kterΘm macatß ₧enskß mßchß prßdlo. Jak je p°edklon∞nß, sukn∞ se jφ p∞kn∞ zdvφhß a vφtr tomu jeÜt∞ napomßhß. Podφvß se na ni jednou, podruhΘ, pot°etφ a zastavφ se. Chvφli okounφ, pak jde blφ₧ a d∞lß jako ₧e nic. Äenskß dßl mßchß prßdlo. P°ijde tedy ·pln∞ blφzko a lehce nadzvedne sukni. Äenskß nic. Zvedne sukni ·pln∞ a ₧enskß dßl mßchß. Stßhne jφ kalhotky a ₧enskß zase nic. Spustφ (jde to u₧ dost Üpatn∞) svoje kalhoty a dß se do prßce. Po chvilce ₧enskß otoΦφ hlavu a udiven∞ zvolß: "Pane, vy mne ale...?" "Ano a co mß b²t?" "No m∙₧u se snad zeptat, ne?"
P°ijde pßn do obchodu a koupφ si doutnφk, vezme zßpalky a hned si ho zapßlφ. ProdavaΦka ho zaΦne upozor≥ovat ₧e se v obchod∞ nekou°φ. Pßn na to odpovφ: "Kdy₧ sem si ho koupil, tak ho musφm vyzkouÜet." Na to prodavaΦka: "My prodßvßme i kondomy..."
P°ijde pßn k doktorovi a povφdß: "Pane doktore, jß mßm ptßka ohnivßka." "Tak uka₧te." Chlap se svlΘkne a doktor na n∞j: "Jak to, v₧dy¥ nesvφtφ!" "No jooo, nesvφtφ, ale ohnφvß..."
Jak² je rozdφl mezi ₧enou a dßlnicφ? Na dßlnici se jezdφ lΘpe za sucha.
Rozhovor matky s dospφvajφcφ t°inßctiletou dcerou: "M∞li by jsme si pohovo°it o n∞kter²ch v∞cech." "A co chceÜ v∞d∞t mami?"
Jason Pristley (Beverly Hills) se projφ₧dφ na kole po Hollywoodu. P°ejede p°i tom koΦku. ZkrouÜen∞ zazvonφ na majitelku: "M∙₧u vßm to zvφ°e n∞jak nahradit?" Äena se rozzß°φ: "M∙₧ete. V₧dycky se mnou spala."
Ptß se chlapφk sleΦny: "SleΦno, dokßzala byste z lßsky i zem°φt?" "Osle! V₧dy¥ jß z nφ p°ece ₧iju!"
Soudruh p°edseda si p°edvolal De₧a na nßrodnφ v²bor: - De₧o, p°iznej se! Ty si pßlil! De₧o nesouhlasn∞ zavrtφ hlavou: - Nepßlil. Soudruh p°edseda se vÜak nedß a pokraΦuje: - Ale p°φstroj mßÜ! De₧o provinile sklopφ oΦi: - No, mßm. Soudruh p°edseda cel² rozradostn∞n²: - No tak vidφÜ, zaplatφÜ pokutu 500 korun ! De₧o se zamyslφ a po chvφli na st∙l polo₧φ dv∞ p∞tistovky. Soudruh p°edseda se divφ: - A t∞ch dalÜφch 500 korun je za co ? - Za znßsiln∞nφ. Soudruhovi p°edsedovi se hr∙zou zje₧φ zb²vajφcφ vlasy: - Proboha, De₧o, koho si znßsilnil? - Nikoho. Ale p°φstroj mßm!
Vφte co nejvφc vzruÜφ ₧enu? - 18-letou : kdy₧ jφ sßhnete na prsa. - 30-letou : kdy₧ jφ sßhnete mezi nohy. - 60-letou : kdy₧ jφ sßhnete na d∙chod.
Dva milenci jsou v posteli. Äena vzdychß a °φkß: "MilßΦku ÜkrßbeÜ mn∞ prst²nkem." Mu₧: "Ne milßΦku to jsou hodinky..."
Farmß° mß na nßvÜt∞v∞ dßmu, projφ₧d∞jφ se po pastvinßch a nßhle vidφ b²ka na krßv∞ a zaduman∞ °φkß: "Taky bych si dal." Dßma odv∞tφ: "VÜak m∙₧ete, v₧dy¥ jsou vaÜe."
Vφte jakej je rozdφl mezi padßkem a prezervativem? No, kdy₧ se protrhne padßk, tak je o jednoho mφ≥, kdy₧ prezervativ, tak o jednoho vφc.
D∞da Mrßz prosviÜtφ komφnem, p°istane v d∞tsk²m pokojφku, uslyÜφ jakΘsi vzlykßnφ vedle v pokoji a zahulßkß: "Hej d∞ti! D∞da Mrßz Vßm p°inesl dßrky tak ₧ßdn² plßΦ!" Vedle v pokoji ustane vzdychßnφ a ozve se: "Tak mu vy°i∩ a¥ to slo₧φ ve sklep∞, ₧e d∞ti budou a₧ nap°esrok..."
D∞da oslavuje 100. narozeniny. Sejde se hodn∞ p°φbuzn²ch a i zßstupci mφstnφch novin p°iÜli ud∞lat s d∞dou rozhovor. Ptajφ se: "D∞do, jak to d∞lßte, ₧e p°esto₧e u₧ mßte 100 let, stßle na vßs letφ mladß d∞vΦata?" D∞da sa potm∞Üile usmßl, nic ne°ekl, jen si oblφzl oboΦφ.
Vφte, proΦ se ned∞lajφ prezervativy v ΦernΘ barv∞? Proto₧e Φernß zeÜtihluje.
Star² seladon zamφ°φ autem k lesnφmu zßtiÜφ, zbo₧n∞ koukne na svoji spoleΦnici a roztou₧en∞ zaÜeptß: "Smφm polφbit vaÜe hebkΘ ruΦky, r∙₧ovΘ prstφΦky?" "╙, vy lichotnφku!" "Smφm lφbat vaÜe broskvovß lφΦka, vaÜe mandlovΘ oΦi a malinovΘ rty?" "╙, vy labu₧nφku!" "Smφm set°φt pyl vaÜφ nevinnosti?" "╙, vy kouzelnφku!"
Sprchovala se sedmnßctiletß a pozorovala ji desetiletß. Nedalo jφ to a ptß se: "Ty, prosφm t∞, a co to tam mßÜ?" "To jsou chlupy, ty hloupß." "Ty, prosφm t∞, a to ti nevadφ p°i soulo₧i?"
Chudß Ükaredß holka jde kolem rybnφka, kdy₧ v tom z vody vykoukne zlatß rybka. ╪φkß nebu∩ smutnß splnφm ti t°i p°ßnφ. Dφvka se zaraduje a °φkß: "Chci abych byla krßsnß." Podφvß se do vody a co nevidφ je z nφ ·plnß krßska. ╪φkß druhΘ p°ßnφ: "Chci aby moje chatrΦ byla zßmek." OtoΦφ se a z chatrΦe je zßmek. Chvφli se rozm²Ülφ a p°eje si, aby z jejφho kocoura byl krßsnej mladφk. Ohlφdne se a p°ichßzφ mladφk ona mu b∞₧φ naproti a ptß se ho: "Copak ty m∙j mil² ty nemßÜ radost?" Mladφk zavrtφ hlavou a °φkß: "Co t∞ to vloni napadlo nechat m∞ dat vykastrovat?"
Star² Äid vede hokynß°stvφ (takovΘ to smφÜenΘ zbo₧φ) a p°itom ho sleduje jeho syn, aby se nauΦil jak se vede obchod atp. Vejde chlapφk, star² mrkne na mladΘho a¥ dßvß pozor, a u₧ to jede u₧ to frΦφ. Chlapφk: "Pytlφk travov²ch semφnek." Äid mu to zabalφ a k tomu navφc p°ibalφ i konev. Chlapφk se divφ:"Na co tu konev?" Äid: "Kdy₧ zasadφte ty semφnka tak je p°ece musφte zalφvat." Chlapφk uznß oprßvn∞nost a ₧e si teda tu konev taky vezme, naΦe₧ mu k tomu Äid p°ibalφ jeÜt∞ sekaΦku. Chlapφk: "A na co ta sekaΦka?" Äid: "Kdy₧ u₧ trßva vyroste tak ji musφte p°ece sekat". Chlapφk zase uznß, ₧e je to pravda, vezme semφnka, konev a sekaΦku a jde. Äid se otoΦφ na svΘho syna: "Vid∞l's jak se prodßvß? Te∩ si to zkus ty." Mlad² Äid se postavφ za pult a za chvφli do krßmu vejde ₧enskß. Mlad² ₧id: "Co to bude madam?" Äenskß: "Jedny vlo₧ky." Mlad² Äid ji namarkuje vlo₧ky a k tomu p°ibalφ a p°ipoΦte sekaΦku. Baba je vyjevenß a ptß se na co ta sekaΦka. Mlad² ₧id: "Co, na co? T²den nem∙₧ete obcovat tak alespo≥ posekßte trßvnφk."
V kupΘ sedφ mladß dßma. Najednou se otev°ou dve°e a vstoupφ mu₧: "Mohu si p°isednout?" "Samoz°ejm∞, v₧dy¥ jsou vaÜe!"
T°i ₧eny Üli po plß₧i. Le₧el tam na zßdech nah² mu₧ a tvß° m∞l p°ikrytou novinami. Prvnφ se na n∞ho podφvß a °φkß: "To nenφ m∙j mu₧." Druhß se podφvß a °φkß: "To opravdu nenφ tv∙j mu₧!" T°etφ se podφvß a °φkß: "Ale ten nenφ ani z naÜeho m∞sta..."
St°edov∞k. Dva rytφ°i sedφ u ohn∞ a vzpomφnajφ na domov. "PoslyÜ, Maxmilißne, co budeÜ d∞lat, a₧ se vrßtφme dom∙?" "No to je jasn², skoΦφm na starou a rozdßme si to." "Rozumφm", usmßl se chßpav∞ starÜφ druh, "vßlΦφme tady u₧ p∙l roku, tak nenφ divu. Jß to ale myslel jinak. Co chceÜ d∞lat potom?" "Potom?... Aha, u₧ vφm. Hned potom ze sebe koneΦn∞ sundßm to zatracenΘ brn∞nφ!"
P°ijde pßn do bordelu, vybere si sleΦnu a jde s nφ na pokoj. Tam se oba dva p°ipravujφ a v tom najednou ta sleΦna povφdß: "Tak hele, jak to chceÜ? Zep°edu je to za sto, a zezadu je to za sto dvacet dva." Pßn se jen divφ: "A co t∞ch dvacet dva korun?" SleΦna: "To je da≥ z obratu!"
Panφ uΦitelka se ptß PepφΦka: "JakΘ je to zvφ°e: je hn∞dΘ a mß Φty°i nohy." "Pes!" "No dob°e, ale mohla by to b²t t°eba i koΦka. A °ekni, jakΘho znßÜ hn∞dΘho ptßka." "Orel!" "Dob°e, ale mohl by to b²t i jin² ptßk. T°eba takov² vrabec, ten je taky dohn∞da." "A panφ uΦitelko, te∩ vy. Co je to: Kdy₧ se to strkß dovnit°, je to tvrdΘ a suchΘ a kdy₧ to jde ven, tak je to m∞kkΘ a vlhkΘ." UΦitelka se neudr₧φ a vlepφ mu facku. PepφΦek na to: "No to by taky mohlo b²t, ale jinak je to ₧v²kaΦka."