Rejst°φk podle data (2)

P°ijde kovboj do saloonu a prohlßsφ:
"Kdo rozesm∞je mojeho kon∞, dostane 100 $!"
P°ihlßsφ se mal², huben² kovboj, po chvilce se vrßtφ a chce v²hru. 
VÜichni se jdou podφvat a vidφ, jak se k∙≥ vßlφ smφchy. Kovboj dostane 
slφben²ch 100 $.
Proto₧e kovboj nem∙₧e na rozchechtanΘm koni odjet, dß v sßzku dalÜφch 
100 $ - tomu, kdo mu kon∞ rozplßΦe. Op∞t se p°ihlßsφ mal² kovboj a 
vyhraje. Na otßzku, jak to dokßzal, odpovφdß:
"Rozesmßl jsem ho tφm, kdy₧ jsem mu °ekl, ze mßm v∞tÜφ pΘro jak on, 
rozplakal jsem ho, kdy₧ jsem mu ho ukßzal."

Na zßpra₧φ statku sed∞la holΦicka a jedla chlΘb s mßslem, kdy₧ k nφ 
p°iÜel ₧ebrßk a prosil taky o kousek. D∞vΦe ho vÜak odmφtlo, a tak mu 
₧ebrßk pohrozil:
"Äe jsi tak zlß, Pßn B∙h t∞ potrestß a mezi nohama ti naroste koΦka!"

Po n∞kolika letech poΦalo se dφvce objevovat v rozkroku chm²°φ. Kdy₧ to 
poprvΘ zpozorovala, vzpomn∞la si na p°φhodu se ₧ebrßkem a rozplakala 
se. StarostlivΘ matce sv∙j plßΦ vysv∞tlovala, a matka na to:
"I jdi ty hloupß, tomu nev∞°, ₧e t∞ Pßn B∙h potrestal, jß mßm taky 
takovou koΦku."
A na dotvrzenφ sv²ch slov zvedla sukn∞ a ukßzala svoji chlupatou.
"Jejej mami," divφ se dceruÜka, "ta tvoje koΦka mß velikou hubu.
Selka vÜak nezavßhala a odsekla:
"PoΦkej, a₧ tvoje koΦka se₧ere tolik ptßk∙, jako moje, budeÜ ji mφt 
taky tak velkou."

Panφ: "Ma°enko, nic p°ede mnou nezatajφte. Vφm, ₧e jste v jinΘm stavu."
Ma°enka: "Prßv∞ tak, jako vy, milostivß panφ!"
Panφ: "Nebu∩te drzß! Mne dostal do jinΘho stavu m∙j man₧el, pan 
velkomo₧n²."
Ma°enka: "A co si myslφte, kdo mne?!"

P°istßli takhle ufoni tajn∞ na zemi a po Φtrnßcti dnech zkoumßnφ doÜli 
k zßv∞ru, ₧e dominantnφm druhem na Zemi jsou stroje. ╪ekli si, ₧e na 
n∞jakΘm odlehlejÜφm mφst∞ zkusφ navßzat kontakt. 
Zßblesk sv∞tla, a na pouÜtnφ silnici u benzφnovΘ pumpy stojφ ufon. 
Dojde na pßr metr∙ k jednomu stojanu a povφdß vysok²m synteticky 
zn∞jφcφm hlasem v lßmanΘ angliΦtin∞:
"Dove∩ mne ke svΘmu veliteli."
Stojan samoz°ejm∞ neodpov∞d∞l, tak to ufon zkusil znovu, trochu 
hlasit∞ji:
"Dove∩ mne ke svΘmu veliteli!"
Stojan zase nic, tak ufon rozepnul pouzdro u opasku, vytßhl paprskomet, 
odjistil ho a za°val:
"Dove∩ mne ke svΘmu veliteli!!!"
Stojan byl bezpochyby vyd∞Üen k smrti, ale ne°ekl ani slovo. Tak ufon 
zmßΦknul spouÜ¥ a z jeho paprskometu model 8A vyrazil paprsek. Celß 
pumpa b∞hem vte°iny zmizela, v²buch odhodil ufona n∞kolik stovek metr∙ 
daleko do pouÜt∞. Po chvφli poblφ₧ p°istßla kosmickß lo∩ a ufona 
nalo₧ila. Kdy₧ se probral, velitel mu °φkß:
"VidφÜ, jß jsem ti °φkal, aby sis nezahrßval s frajerem, kterej si 
omotß pΘro kolem hlavy a strΦφ si ho do ucha..."

Jaky je rozdφl mezi novinß°em a man₧elem?
Novinß° svΘ spolupracovnφky znß, man₧el ne.

Vφte, jak se chytß krokod²l?
To na b°ehu °eky rozlejete tekut² asfalt a navrch hodφte kousek Üpeku. 
Krokod²l vykoukne z vody, vidφ Üpek, °ekne si 'Na Üpek vßm neskoΦφm!' a 
skoΦφ na asfalt.

Jdou dva policajti parkem a najdou mrtvolu v pokroΦilΘm stadiu 
rozkladu:
"Podφvej se na to! Zase je tady mrtvola!"
"Jak zase? Ty jsi u₧ tady n∞kdy vid∞l mrtvolu?"
"Jasn∞, p°ed m∞sφcem a byla dokonce stejn∞ obleΦenß."

"Jedno pivo!" poruΦφ si host. 
╚φÜnφk p°inese evidentnφho nap∞n∞nΘho podmφrßka.
"DotoΦte to, prosφm."
"To nenφ t°eba, to dojde."
Host po chvφli odchßzφ:
"Platim!"
"Bude to 7,20 KΦ."
Host podßvß p∞tikorunu.
"Pardon, °φkal jsem 7,20!"
"To je v po°ßdku, to dojde."

"Co by tomu °ekli, pane Steigermark, dnes je den smφ°enφ, kdybychom si
odpustili, co jsme si ud∞lali, a ₧ili nadßle v p°ßtelstvφ? Hele∩te, jß 
jim p°eju od srdce co i oni mi p°ejou..."
"No prosφm, Kohn, u₧ zase zaΦφnaj..."

Chlap a ₧enskß se seznßmφ na veΦφrku a skonΦφ v posteli. Kdy₧ je po 
tom, ₧enskß se ptß:
"Prosφm vßs, a nemßte nßhodou AIDS?"
"AIDS? Ne, chra≥ pßnb∙h, to opravdu nemßm."
"No to jsem si oddychla. U₧ jsem se bßla, ₧e bych to chytila podruh²."

Vφte, jak² je rozdφl mezi placen²m a neplacen²m sexem?
Ten neplacen² je nepom∞rn∞ dra₧Üφ.

Chlßpek usedß v letadle a zjistφ, ₧e na vedlejÜφm sedadle je v 
popruhßch velk² papouÜek. Proto₧e proti ptßk∙m nic nemß, jen zakroutφ 
hlavou. Po startu obchßzφ letuÜka cestujφcφ. Chlßpek ji po₧ßdß o kafe a 
papouÜek za nφ volß: "A mn∞ p°ines panßka, krßvo!"
LetuÜka je sice mφrn∞ rozhozenß, ale papouÜkovi p°inese panßka whisky.
Zapomn∞la ale na kafe. Tak ji chlßpek prosφ znovu. PapouÜek mezi tφm 
obrßtil svoji sklenici do sebe a za°val: "EÜt∞ jednoho, ty slepice!"
LetuÜka u₧ je docela vytoΦenß, ale zase p°inese papouÜkovi panßka. 
Jen₧e zase zapomn∞la na to kafe. Chlßpek si °φkß, ₧e tedy zkusφ 
papouÜk∙v p°φstup:
"U₧ dvakrßt jsem ti °φkal o kafe. Tak se seber a koukej ho p°inΘst, 
nebo schytßÜ pßr facek!"
Za chvilku se objevili dva vysocφ stevardi, popadli chlßpka i papouÜka, 
odvlekli je k nouzovΘmu v²chodu, otev°eli propadlo a vyhodili je ven. 
Jak vypadli z letadla, papouÜek °φkß chlapovi:
"Teda, na n∞koho, kdo neumφ lφtat, ti to dost kecß!"

Uprost°ed pouÜt∞ zaΦne velbloud stßvkovat. Turista se sna₧φ, jak m∙₧e, 
ale velbloud se odmφtß pohnout. Nezb²vß, ne₧ velblouda odtßhnout do 
servisu v nejbli₧Üφ oßze. V oßze mu °eknou:
"Znßme, jasn² p°φpad. Na rampu!"
Vezmou velblouda, zatlaΦφ ho na rampu a pak jeden Arab vezme ocelovou 
tyΦ a prßskne s nφ velblouda p°es koule. Velbloud vypßlφ jako blesk a 
za chvφli zmizφ za obzorem. Turista pod∞kuje Arabovi za opravu a °φkß:
"Hezk², ale jak jß ho te∩ka dohonφm?"
"Znßme, jasn² p°φpad. Na rampu!"

V²pravΦφ je u zkouÜky z ₧elezniΦnφch p°edpis∙.
"Proti sob∞ jedou dva rychlφky, co ud∞lßte?"
"Dßm semafor na ST┘J."
"Za°φzenφ vßm nefunguje."
"P°ehodφm v²hybku."
"NestaΦφte dob∞hnout."
"Zamßvßm Φerven²m praporkem."
"Nemßte."
"Zavolal bych man₧elku."
"A na co man₧elku?"
"╪ekl bych jφ: Starß, honem, poj∩ se podφvat. Te∩ uvidφÜ rachot, jak² 
jsi v ₧ivot∞ jeÜt∞ nevid∞la."

K letiÜti se p°ibli₧uje dopravnφ letadlo, ze kterΘho trΦφ 50 pßr∙ 
nohou. Z intercomu se oz²vß kapitßn:
"A₧ za°vu 'TE╧!', utφkejte jako o ₧ivot!"

Na lodi prosφ sleΦny starΘho mo°skΘho vlka, aby jim vyprßv∞l n∞jak² 
vtip.
Nßmo°nφk se oÜφvß, ₧e znß jen samΘ sprostΘ. A d∞vΦata na to, a¥ tedy 
mφsto ka₧dΘho sprostΘho slova zakaÜle, ₧e u₧ si to domyslφ. Nßmo°nφk 
spustφ:
"Echm, echm echm echm. Chrchly Chrchly echm, chm echm chrchly chrchly.
Chrchly chrchly, echm echm... Doprdele, te∩ sem to zkurvil."

"MilßΦku, musφÜ mi na ka₧dou otßzku odpovφdat otßzkou?"
"Opravdu to d∞lßm?"

Takhle babka poÜle d∞dka do sklepa, aby p°inesl Φesnek a cibuli.
"Nezapome≥! Dv∞ v∞ci!" °φkß babka.
D∞dek jde do sklepa a za chvφli p°inese lopatku na smetφ.
"Cos to zase p°ines? ╪φkala sem jasn∞: dv∞ v∞ci! Kde mßÜ smetßk?"

Tonda Üel navÜtφvit p°φtele. NaÜel ho v kuchyni kleΦet na kolenou a 
drhnout podlahu.
"No tohle by mne ani ve snu nenapadlo, p°φteli."
"M∞ taky ne, to je nßpad mΘ starΘ."

Rozhovor na golfovΘm h°iÜti:
"Zahrajeme si znovu p°φÜtφ sobotu?"
"No, m∞l jsem mφt v sobotu svatbu, ale m∙₧u to odlo₧it."

P°ijdou takhle ₧enskΘ houfn∞ (autobus to napasoval v²lohou do 
kosmetickΘho sal≤nu) do nebe k nebeskΘ brßn∞ a tam narazφ na SvatΘho 
Petra. VÜechny cht∞jφ samoz°ejm∞ do nebe a tak musφ podstoupit zkouÜku. 
Svat² Petr °φkß:
"Kterß z vßs m∞la styk p°ed tφm, ne₧ byla plnoletß, odchod!"
Zvednou se asi t°i ₧eny a odchßzejφ.
"Kterß z vßs byla nev∞rnß aspo≥ jednou svΘmu mu₧i, odchod!"
Zvedne se zbytek krom∞ jednΘ a jdou sm∞rem k peklu. Najednou Svat² Petr 
volß:
"Hej, vra¥te se jeÜt∞!"
Tak ₧eny utφkajφ zp∞t celΘ Ü¥astnΘ, ₧e si to rozmyslel, a Svat² Petr 
°φkß:
"Tu hluchou vemte sebou taky!!!!"

P°ijde takhle jeptiÜka k doktorovi, ₧e mß spßlenΘ p°irozenφ. Doktor se 
ptß, jak se to stalo. JeptiÜka na to °φkß:
"Jß jsem tu svφΦku zapomn∞la sfouknout."

BabiΦka sed∞la na plß₧i, kde si jejφ vnouΦek ve sluneΦnφm kloubouku a 
₧upßnku hrßl s kyblφΦkem a lopatkou a plßcal bßboviΦky. Najednou se 
objevila obrovskß vlna, kterß zalila plß₧ a kdy₧ vtekla zp∞t do mo°e, 
vzala vnouΦka s sebou. BabiΦka padla na kolena a zaΦala se modlit:
"╙, Bo₧e, prosφm, vra¥ mi mΘho vnouΦka. Je to tak nevinnΘ stvo°enφ, tak 
sladk² chlapec, tak bßjeΦnΘ dφtko."
Jako zßzrakem se p°ihnala dalÜφ velkß vlna a zanechala po sob∞ vnouΦka 
p°esn∞ na p∙vodnφm mφst∞, v ₧upßnku a s lopatiΦkou a kyblφΦkem. BabiΦka 
obrßtila oΦi k nebes∙m, rozhodila rukama a °φkß naÜtvan∞:
"M∞l kloubouΦek..."

ProΦ je v Kalifornii tolik prßvnφk∙ a v New Jersey tolik sklad∙ 
toxick²ch odpad∙?
New Jersey si vybφralo prvnφ.

P°iÜel takhle chlßpek do obchodu se vÜφm mo₧n²m. Zaujala ho krßsn∞ 
zpracovanß mosaznß krysa, opravdu um∞leckΘ dφlo. Zeptal se prodavaΦe a 
dohodli se na cen∞.
ProdavaΦ jej upozor≥uje:
"Pane, nebereme ₧ßdnΘ reklamace. Jak si to jednou odnesete, je to vaÜe 
a nevezmu si to zpßtky za ₧ßdn²ch okolnostφ."
Chlßpek souhlasφ, zaplatφ a nese si krysu dom∙. O pßr blok∙ dßl si 
najednou vÜimne, ₧e za nφm po ulici cupitß ₧ivß krysa. A najednou 
dalÜφ, a dalÜφ, za chvilku jsou jich stovky, vÜechny jej trp∞liv∞ a 
klidn∞ sledujφ. Brzy je celß ulice zaplavena krysami. Chlap zpanika°φ a 
rozb∞hne se, krysy za nφm. Bylo jich u₧ nepoΦφtan∞.
Chlapovi doÜlo, ₧e jdou po tΘ soÜce. Dob∞hl tedy k °ece a Üup soÜku do 
vody. A celΘ to procesφ krys se nahrnulo do °eky za soÜkou a utopilo 
se. Chlßpek se otoΦil a doÜel zpßtky do krßmu. Hned jak veÜel, prodavaΦ 
na n∞j: "Pane, °φkal jsem vßm, ₧e reklamace neberu!"
"To je v po°ßdku. Jß se chci jen zeptat, jestli byste nßhodou nem∞l 
mosaznou soÜku prßvnφka."

Mlad² v²znamn² prßvnφk byl zrovna na cest∞ k soudu k projednßnφ jednoho
slo₧itΘho p°φpadu, kdy₧ tu se najednou zniΦeho nic octl p°ed nebeskou 
branou.
Svat² Petr jej uvßd∞l dovnit° a prßvnφk protestoval proti svΘ p°edΦasnΘ 
a nßhlΘ smrti:
"Jsem p°φliÜ mlad², ne₧ abych zem°el. Je mi teprve 35!"
Svat² Petr souhlasil, ₧e 35 je p°eci jen docela mßlo na vstup do 
nebeskΘho krßlovstvφ, a p°islφbil, ₧e se na jeho p°φpad podφvß. Vrßtil 
se za hodinu a °φkß prßvnφkovi:
"Synu, obßvßm se, ₧e chyba je n∞kde u vßs. Ov∞°ili jsme vßÜ v∞k na 
zßklad∞ hodin fakturovan²ch vßmi vaÜim klient∙m, a zjistili jsme, ₧e je 
vßm nejmΘn∞ 108 let."

Kdy₧ osoba napomßhß zloΦinci poruÜovat zßkony, ne₧ je zloΦinec zatΦen, 
nazveme ji komplicem.
Kdy₧ osoba napomßhß zloΦinci poruÜovat zßkony, kdy₧ je zloΦinec zatΦen,
nazveme ji obhßjcem.

Soudnφ proces v Gr≤nsku:
"╪ekn∞te nßm, kde jste byl v noci ze 14. listopadu na 20. b°ezna."

Vφte, co jsou to smφÜenΘ pocity?
Kdy₧ vaÜe tch²n∞ padß do propasti ve vaÜem aut∞.

"Mohl byste m∞ informovat, kolik u vßs stojφ jeden diskrΘtnφ poh°eb?"
"No zßle₧φ na tom, jakou rakev si vyberete."
"Pot°eboval bych n∞jakou pevnou a hlavn∞ zvukot∞snou, to vφte, tch²n∞ 
nenφ jeÜt∞ tak ·pln∞ po smrti."

Do CIA p°ijφmajφ novΘ agenty. UchazeΦi musφ projφt sΘriφ nßroΦn²ch 
fyzick²ch a psychick²ch test∙. Kdy₧ zbydou jen dva vhodnφ chlßpci, 
°editel agentury se rozhodne, ₧e musφ podstoupit jeÜt∞ nejnßroΦn∞jÜφ 
test loajality v∙Φi svΘmu zam∞stnavateli. Dß ka₧dΘmu agentovi pistoli a 
°φkß:
"Vedle v mφstnosti je vaÜe tch²n∞. B∞₧te a zast°elte ji."

Prvnφ chlßpek vezme bouchaΦku, zmizφ v mφstnosti a po p∞ti minutßch 
vyjde, hlavu v dlanφch, vyΦerpan² v²raz, a °φkß:
"Ne, nejde to, prost∞ to nem∙₧u ud∞lat."

Druh² chlßpek zmizφ v druhΘ mφstnosti. Chvilku je ticho, ozve se 
n∞kolik v²st°el∙ a pak takovΘ tupΘ, d°ev∞nΘ zvuky a ₧ensk² jekot. Po 
chvilce vyjde manφk ven, cel² od krve, a °φkß:
"V t² pistoli byly slep² nßboje, tak jsem ji musel umlßtit ₧idlφ."

Adam - jedin² Ü¥astlivec, 
kter² nem∞l tch²ni.

U brßny h°bitova hledφ mu₧ na podivn² pr∙vod - za rakvφ krßΦφ mu₧ s 
man₧elkou a psem - dobrmanem a potom dlouhß °ada mu₧∙. Stojφcφ mu₧ 
nevydr₧φ a ptß se, kdo to mß poh°eb. Mu₧ za rakvφ odv∞tφ:
"To je poh°eb mojφ tch²n∞. Vidφte toho dobrmana? To on napadl tch²ni a 
zakousl ji."
"To je ale pes, nemohl byste mi ho p∙jΦit na pßr dnφ?"
"ProΦ ne, jen si musφte stoupnout na konec tΘ °ady!"

"Nazdar, jak se mßÜ?"
"Akorßt jdu z poh°bu svΘ tch²n∞."
"A proΦ jsi tak poÜkrßban²?"
"Brßnila se..."

"Jak jsem se vΦera pot°eboval vyspat na zkouÜku, tak m∙j spolubydlφcφ 
hrozn∞ chrßpal."
"Tak jsi na n∞ho m∞l zamlaskat."
"Mlaskal jsem na n∞ho asi p∞t minut. Pak jsem do n∞ho Ü¥ouchal, kopal 
jsem mu do postele, bral jsem mu pe°inu, tahal jsem z pod n∞ho 
prost∞radlo, v∙bec nic nepomohlo, ale nakonec jsem p°eci jen usnul 
- vyΦerpßnφm."

Napoleon odpoΦφval ve svΘm stanu, kdy₧ tu nßhle vrazil dovnit° sluha a 
volß:
"Pane, AngliΦani! P°ichßzejφ! Je jich deset tisφc!!"
"Dob°e, Jeane, p°ineste mi moji Φervenou koÜili."
Pak Napoleon odeÜel a po pßr hodinßch se vrßtil z vφt∞znΘ bitvy. Sluha 
se ho ptß, k Φemu bylo to ΦervenΘ triko, a Napoleon odpovφdß:
"Mil² Jeane, to je psychologickß zßle₧itost. Kdy₧ mßm Φervenou koÜili, 
vojßci neuvidφ krev, kdybych byl zran∞n, a tudφ₧ se nebudou obßvat, ₧e 
bych mohl zem°φt."

O pßr hodin pozd∞ji op∞t sluha p°ib∞hne:
"Pane, AngliΦani! P°ichßzejφ! Je jich t°icet tisφc!!"
"Dob°e, Jeane, p°ineste mi moji Φervenou koÜili."
Op∞t se Napoleon vrßtφ z bitvy jako vφt∞z.

Druh² den rßno sluha p°ibφhß a volß:
"Pane, AngliΦani! P°ichßzejφ! Je jich t°i sta tisφc! Tady je vaÜe 
Φervenß koÜile!"
"Ne, Jeane, jestli jich je t°i sta tisφc, pak to znamenß, ₧e je Φas na 
moje hn∞dΘ kalhoty."