Jdou takhle po noΦnφm m∞st∞ t°i d∞vΦata. Inu potkß je chlapec, a co nevidφ. Jedna hnßty k°ivΘ, hlas vich°ice podoba. RozcuchanΘ vlasy, no prost∞ d∞s. Inu koukne na druhou. Ta je jeÜt∞ horÜφ. A ne₧ staΦφ oΦkem zamφ°it na t°etφ, ozve se: "Jß sem taky matfyzaΦka."
Matka °φkß synovi, kter² p°inesl ÜpatnΘ vysv∞dΦenφ: - PoΦkej, otec ti dß, jen co vyst°φzlivφ!
Medici trΘnovali prßci s mikroskopem a m∞li hled∞t na baktΘrie ve slinßch. N∞kte°φ se domluvili a vpaÜovali spolu₧aΦce na sklφΦko kapku spermatu. Ka₧d² ΦuΦel do svΘho okulßru, potom koleg∙m navzßjem a dotyΦnß zaΦala nadÜen∞ vyk°ikovat "Vy tam mßte jen n∞jak² sliz, ale jß mßm ty baktΘrie k sv∞tu, ty jsou!" A p°iÜel k tomu profesor, chvφli na to koukß a pak povφdß: "SleΦno, ₧e si rßno neΦistφte zuby je vaÜe v∞c, ale prosφm vßs, ud∞lejte mi to k v∙li, p°φÜt∞ si aspo≥ vyplßchn∞te ·sta..."
MediΦka na zkouÜce, a nic neznß, tak ji ten docent dß zßchrannou otßzku: "Tak nßm aspo≥ °ekn∞te, jak byste amputovala penis?" "Mno, nejd°φv bych skalpelem na°φzla k∙₧i a vazivo, podvßzala cΘvy, a potom pilkou p°e°φzla kost." "SleΦno, vaÜe znalosti anatomie jsou mizernΘ, ale musφm uznat, ₧e v lßsce jste m∞la sakra kliku."
Na prochßzce vid∞l PepφΦek kon∞ se ztopo°en²m ·dem a ptal se uΦitelky, co to mß to zvφ°e pod b°φÜkem. "┴le to nic nenφ, toho si nevÜφmej." PepφΦek se uznale podφval na uΦitelku a znalecky doplnil: "No, to bych cht∞l v∞d∞t, na jakΘho jste zvyklß vy!"
P-pßn p-prof-fesor, m-m⌠₧e ÜÜÜÜ-tudent r-robi¥ s-sk·Üku k-ke∩ je o-opit²? Nooo, v podstate m⌠₧e... Ch-chlapci, p-prineste ho!
Panφ uΦitelka s d∞tmi ve Ükole probφrß pohlavnφ orgßny mu₧e a ptß se jich, jak by to jeÜt∞ mohlo b²t pojmenovßno. D∞ti: "┌d, penis, pyj..." Pak se ozve PepφΦek a °ekne: "Lemrouch!" Panφ uΦitelka se ho ptß, kde na to slovo p°iÜel. PepφΦek povφdß: "To jsem si nevymyslel, panφ uΦitelko, to pφÜou v knihßch. ╚etl jsem StarΘ pov∞sti ΦeskΘ a tam v pov∞sti o Old°ichovi a Bo₧en∞ stojφ: Old°ich se vracφ z projφ₧∩ky, sesedß z kon∞. P°ijde k n∞mu Bo₧ena polφbφ mu lem roucha."
PepφΦek p°ijde dom∙ a otec se ho ptß : "Tak co je novΘho ve Ükole?" "┴le dostal jsem poznßmku. UΦitelka se ptala, jak bysme nat°eli Ükolu, tak jsem jφ °ek', aby sme tam jebli hn∞dou." "Co si debil? To by byla Ükola moc tmavß!"
PepφΦek sedφ na zkouÜce proti uΦiteli a uΦitel se ho ptß: "Kdy₧ dva lidΘ spolu hovo°φ a jeden z nich je hlupßk, co se stane?". "Ten druh² neud∞lß zkouÜku," odpovφ PepφΦek.
Po zßv∞reΦnΘm vysv∞dΦenφ se sejdou t°i ₧ßci, kte°φ propadli z biologie a nadßvajφ na uΦitelku. Pak p°ejdou k tomu, ₧e by ji mohli n∞co ud∞lat. Prvnφ °φkß: "Jß ji vylßkßm do lesa." Druh² °φkß: "Jß ji povalφm na zem." T°etφ °φkß: "A jß ji nakopu do koulφ."
Povφdajφ si Sn∞hurka a je₧ibaba, kam jφt na vysokou Ükolu. Sn∞hurka: "Jß p∙jdu na ekonomku, sice tam nebudu nejhezΦφ, ale budu tam nejchyt°ejÜφ." Je₧ibaba: "Jß p∙jdu na matfyz. Sice tam nebudu nejchyt°ejÜφ, ale budu tam nejhezΦφ!"
P°ijde malß AniΦka dom∙ ze Ükoly a tatφnek se ptß: "Co bylo ve Ükole?" "Ale nic, jen jsem dostala 4 ze zem∞pisu." "A proΦ prosφm t∞?" "Ale nemohla jsem najφt aljaÜku." "...a nenechala sis ji v pokojφΦku?"
P°ijde PepφΦek ze Ükoly a °φkß: Mami, dneska jsem se jedin² z celΘ t°φdy p°ihlßsil!" "No to je p∞knΘ," °φkß maminka, "a na co se t∞ panφ uΦitelka ptala?" "Kdo rozbil okno na chodb∞."
"SleΦno, znßte Ludolfovo Φφslo?" "Ano, ano, vzpomφnßm si, ale te∩ si prßv∞ nevybavuju, jak jsou p°i tom nohy..."
"SlyÜela jsem, ₧e VßÜ syn studuje na univerzit∞. Co z n∞ho bude, a₧ skonΦφ?" "Obßvßm se, ₧e d∙chodce."
To takhle byla jedna adeptka na zkouÜce z anatomie, ale proto₧e byla troÜiΦku dutß, tak jφ hrozila Φty°ka, jen₧e onen zkouÜejφcφ m∞l pochopenφ pro studenty a tak jφ dal zachra≥ujφcφ otßzku: "Z jakΘho svalstva jsou stydkΘ pysky?" Ona dφvΦina se zamyslela a nesm∞le pφpla: "Z p°φΦn∞ pruhovanΘho?" A zkouÜejφcφmu nezbylo ne₧ jφ °φci: "Tak si s nima zatleskejte a p°ij∩te p°φÜt∞!"
U vchodu do domu stojφ mal² PepφΦek a sna₧φ se dosßhnout na zvonek. Jde kolem panφ uΦitelka. "PepφΦku, poΦkej, jß ti pomohu," a zazvonφ. PepφΦek vyk°ikne: "Honem, panφ uΦitelko, honem utφkejte, nebo nßs chytφ domovnice!"
UΦitel hraje s d∞tmi kreslicφ hru, kdy ka₧d² nakreslφ Φßst na tabuli. P∙vodn∞ cht∞l, aby zaΦal PepφΦek, ale pak ho napadlo, ₧e by PepφΦek urΦit∞ zase nakreslil n∞co nesluÜnΘho, tak₧e jako prvnφ vyvolß AniΦku. AniΦka: Toto je nßÜ d∙m. /\ / \ / \ / \ | | | | | | | | UΦitel ji pochvßlφ a vyvolß Petra. Petr: "Tohle jsou naÜe vstupnφ dve°e." /\ / \ / \ / \ | | | _ | | | | | | |_| | "V²born∞ Pet°e", chvßlφ uΦitel, a vyvolß Richarda. Richard: "Toto je naÜe st°echa." /\ /UU\ / \ / \ | | | _ | | | | | | |_| | "Velmi dob°e, Richarde", °φkß uΦitel a vyvolß MaruÜku. MaruÜka: "A tady je slunφΦko." \|/ -O- /|\ /\ /UU\ / \ / \ | | | _ | | | | | | |_| | "V²born∞ MaruÜko", chvßlφ uΦitel a zdß se mu, ₧e te∩ u₧ PepφΦek nem∙₧e nic moc pokazit a tak ho takΘ vyvolß k tabuli. PepφΦek: "Toto je m∙j otec, kdy₧ se sna₧φ sebrat m²dlo, kterΘ mu spadlo p°i sprchovßnφ." ______ / \ / \|/ \ / -O- \ | /|\ | | /\ | | /UU\ | | / \ | | / \ | | | | | | | _ | | _| | | | | |_ (___| |_| |___)
UΦitelka napsala ₧ßkovi do ₧ßkovskΘ knφ₧ky: "Smrdφ, um²vat!" Otec odepsal : "UΦit, neΦuchat!"
V prvnφ t°φd∞ se v zß°φ ptß panφ uΦitelka d∞tφ: "Kdo vi, kolik je 1+2?" Nikdo se nahlßsφ. "Opravdu to nikdo nevφ?" Pak se vzadu nesm∞le p°ihlßsφ jedna holΦiΦka: "Jß teda nevφm, kolik je 1+2, ale urΦit∞ je to to samΘ, jako 2+1, proto₧e operace sΦφtßnφ je na t∞lese reßln²ch Φφsel komutativnφ!"
Ve Ükole: "PepφΦku, kdo ti pomßhal s domßcφm ·kolem?" "Nikdo, panφ uΦitelko." "PepφΦku, nel₧i! Kdo ti pomßhal s domßcφm ·kolem?" "Tatφnek." "Tak mu vy°i∩, ₧e Wolker byl Ji°φ a ne Johnnie."
Vφte co mß spoleΦnΘho uΦitelka s ₧umpou? Bu∩ je nasranß nebo vyΦerpanß.
"Dobr² den, pane profesore." "Dobr² den, vß₧en² pane profesore." "P°edstavte si, vΦera po lahodnΘm ob∞d∞ potkal jsem alternativn∞ mentßln∞ zalo₧enΘho spoluobΦana." "Ale jak jste to, vß₧en² pane kolego, poznal?" "Mo₧na tomu lze t∞₧ko uv∞°it, pane profesore, ale mφsto 'obßvßm se, ₧e vaÜe v∞ta nenφ ·pln∞ p°esnß' °φkal 'hovno', pane profesore."
Jak postupuje matematik, kdy₧ mß prßzdnou konvici a mß si ud∞lat Φaj? Vezme konvici, naplnφ ji vodou, postavφ na va°iΦ, pak si p°ipravφ Φaj do hrnφΦku a kdy₧ se voda zaΦne va°it, zalije Φaj va°φcφ vodou. A jak postupuje matematik, kdy₧ si mß ud∞lat Φaj a mß konvici plnou va°φcφ vody? Vylije vodu a tφm p°evede °eÜenφ na p°edchozφ p°φpad.
Jak se rozliÜφ kvantov² mechanik od normßlnφho mechanika? Kvantov² mechanik umφ zaparkovat sv∙j automobil do garß₧e, ani₧ by p°i tom musel otev°φt dve°e.
Jarnφ podveΦer na Pet°φn∞, na laviΦce se objφmß mladß dvojice matfyzßk∙... D∞vΦe se ptß chlapce: "MyslφÜ na to na co jß?" "To vφÜ, ₧e ano milßΦku." "A kolik ti to vyÜlo?"
Jde po most∞ skupina holomorfnφch funkci a vesele si prozp∞vuje. Potkß je starß, hnusnß, svraÜt∞lß derivace a k°ikne: "Poj∩te sem, jß vßs vÜechny zderivuju!" Funkce se leknou a rozprchnou se po ÜirokΘm okolφ. Jen jedna jde dßle a vesele si prozp∞vuje: "Jß jsem e na x-tou, jß jsem e na x-tou..." Starß svraÜt∞lß derivace se zasm∞je a zderivuje ji podle Y. (Ale urΦit∞ to bylo vÜechno troÜku jinak...)
Je provßd∞n v∞deck² v²zkum na pavoukovi. V∞dec tleskne a pavouk vyskoΦφ. V∞dec mu utrhne nohu, tleskne a pavouk vyskoΦφ. V∞dec mu utrhne druhou nohu, tleskne a pavouk vyskoΦφ. V∞dec mu utrhne t°etφ nohu, tleskne a pavouk st∞₧φ, ale op∞t vyskoΦφ. V∞dec mu utrhne Φtvrtou nohu, tleskne a pavouk se ani nehne. V²slednß zprßva znφ takto: Kdy₧ pavoukovi utrhnete Φty°i nohy, ohluchne.
Jedou atomovφ fyzici vlakem, a vtom jeden °ekne: "3" a vÜichni se zaΦnou °ehtat. Pak se uklidnφ, a jin² °ekne: "5" a zase se vÜichni slo₧φ smφchy. Vzßp∞tφ dalÜφ °ekne: "11" a vypadß to ₧e smφchy prasknou. Pßnovi co sedφ naproti je to divnΘ, tak se jich ptß: "Prosφm vßs, Φemu se to sm∞jete ?" "No my znßme n∞kterΘ vtipy tak dob°e, ₧e jsme si je oΦφslovali, a u₧ je nevyklßdßme celΘ, °ekneme jen Φφslo vtipu a to staΦφ." "Aha, a m∙₧u si to taky zkusit?" "Jasn∞..." Tak pßn se nadechne a povφdß: "14" ...nic, ani ·sm∞v. Tak si °ekne, ten asi nebyl dobr², zkusφme jin²: "9" ... zase nic, koukajφ se ne n∞j divn∞. Tak vsadφ na tutovku a povφdß: "3" ... kamennΘ ksichty. Tak se ptß: "V₧dy¥ jsem nakonec °φkal i vtip kter² se vßm p°edtφm lφbil, proΦ jste se nesmßli?" "No kdy₧ vy to neumφte tak podat!"
Jist² pßn se chce nauΦit japonsky. Jde za rodil²m Japoncem a ptß se: "Za jak dlouho se m∙₧u nauΦit dob°e japonsky?" "NejmΘn∞ za dvacet let." Jde za nejlepÜφm Φesk²m uΦitelem japonÜtiny: "Za jak dlouho se nauΦφm dob°e japonsky?" "Nejd°φv za p∞t let." Pak potkß studenty Vè a zase se ptß: "Za jak dlouho se m∙₧u nauΦit japonsky?" "Mßte na to skripta?" "Ano." "Tak na to staΦφ dva dny."
Letφ dva odvß₧nφ chlapφci v bal≤nu. Stalo, ₧e je vφtr odvßl n∞kam do mrak∙ a oni ztratili p°ehled o tom, kde jsou. Nevid∞li nic ne₧ mlhu kolem sebe. èt∞stφ je vÜak neopustilo, v mracφch se na chvφli objevila pr∙rva,kterou zahlΘdli dole na zemi Φlov∞ka. "Halooooo, paneee, kdeee jsmeee?" Äßdnß odpov∞∩. "Halooooo, paneee, kdeee jsmeee?" ╚lovφΦek zvedl hlavu, ale nic ne°φkal, jen se na bal≤n smutn∞ dφval. "Halooooo, paneee, kdeee jsmeee?", volali zoufalci z bal≤nu. A tu koneΦn∞ tßzan² odpov∞d∞l: "V bal≤≤≤≤≤≤nuuuuu!" Pak se mraky zatßhly, a cestovatelΘ op∞t osi°eli, uzav°eli se do sebe a p°em²Üleli, co si o tom vlastn∞ majφ myslet. A₧ to jeden rozlouskl. "VφÜ," povφdß, "ten Φlov∞k dole, to byl urΦit∞ matematik." "???" "No za prvΘ mu to strßßßÜn∞ dlouho trvalo, za druhΘ m∞l pravdu, a za t°etφ je nßm to stejn∞ na nic."
Novinß°, matematik a fyzik jedou spolu vlakem Arizonou. Novinß° se dφvß z okna a po chvφli prohodφ: "Jak tak koukßm, vÜechny krßvy v Arizon∞ jsou ΦernΘ". Fyzik jej poopravφ: "Pane kolego, to jste °ekl velmi nep°esn∞. Aby to bylo p°esnΘ, musφte °φci: VÜechny krßvy v Arizon∞, kterΘ jsme vid∞li, jsou ΦernΘ". Matematik zvedne hlavu od Φtenφ a pravφ: "Ale ani vy jste to ne°ekl sprßvn∞, pane kolego. Sprßvn∞ musφte °φci: VÜechny krßvy v Arizon∞, kterΘ jsme vid∞li, jsou alespo≥ z jednΘ strany ΦernΘ".
ProΦ B∙h nikdy nedostal mφsto na univerzit∞ ------------------------------------------- 1/ M∞l jen jednu v²znamnou publikaci. 2/ Navφc byla v hebrejÜtin∞. 3/ TakΘ nem∞la ₧ßdnΘ odkazy na literaturu. 4/ Ke vÜemu nebyla publikovßna ve v²znamnΘm slovnφku. 5/ Jsou i pochyby o tom, ₧e ji napsal sßm. 6/ Mo₧nß, ₧e je pravda, ₧e stvo°il sv∞t, ale co ud∞lal od tΘ doby? 7/ Jeho p°φstup ke spoluprßci je velice svΘrßzn². 8/ V∞deckß komunita stßle m∞la a mß problΘmy s kontrolou jeho v²sledk∙. 9/ Nikdy si p°i prßci s lidsk²mi vzorky nevy₧ßdal souhlas V²boru pro etiku. 10/ Kdy₧ se jeden experiment nezda°il, tak se sna₧il zahladit stopy utopenφm vzork∙. 11/ Kdy₧ se jednotlivΘ vzorky nechovaly podle oΦekßvßnφ, tak je odstranil. 12/ Mßlokdy chodil p°ednßÜet, obvykle jen prokßzal Φtenφ Knihy. 13/ Leckde se dokonce °φkß, ₧e za n∞j p°ednßÜel jeho syn. 14/ Prvnφ dva studenty vyhodil za p°φliÜnou touhu po v∞d∞nφ. 15/ AΦkoliv m∞l ke zkouÜce jen deset po₧adavk∙, v∞tÜina student∙ stejn∞ neusp∞la. 16/ M∞l jen obΦasnΘ konzultaΦnφ hodiny, a navφc jen na vrcholku hory.
P°ed domem stojφ biolog, fyzik a matematik. Do domu vstoupφ Φlov∞k a po chvφli vylezou dva lidΘ. Biolog: "┴, tady to vidφte. Jasn² p°φpad rozmno₧ovßnφ." Fyzik: "Ale kdepak pane kolego. To byla chyba v m∞°enφ." Matematik: "M²lφte se. Za chvφli tam vleze jeÜt∞ jeden a nebude tam nikdo." (SUP)
èpiΦky ve sv²ch oborech dostaly na konferenci zßludn² dotaz: "Kolik je 2x2?" Stroja° vytßhl logaritmickΘ pravφtko, chvφli s nφm laboroval a pak °φkß: "Je to 3.99." Fyzik nahlΘdl do tabulek, vlo₧il problΘm do svΘho poΦφtaΦe a po chvφli oznamuje: "V²sledek le₧φ mezi 3.98 a 4.02." Matematik se chvφli soust°edφ a nevnφmß v∙bec nic okolo, a pak pravφ: "Odpov∞∩ nevφm, ale jsem si jist, ₧e existuje." Filozof: "Co tφm myslφte, 2x2?" Logik: "Prosφm, definujte 2x2 p°esn∞ji." Prßvnφk zav°el vÜechna okna a dve°e, opatrn∞ se rozhlΘdl a ptß se: "Kolik chcete, aby to bylo?"
To se takhle jednou Svat² Petr rozhodne zjistit, jak jsou na tom Pra₧Ütφ studenti p°i p°φprav∞ na zkouÜky. Povolß tedy and∞la, a¥ zjistφ, co se dole d∞je. Je jeden m∞sφc p°ed zkouÜkami a and∞l hlßsφ: - Medici se uΦφ a ekonomovΘ a prßvnφci chlastajφ. T²den p°ed zkouÜkami: - Medici si u₧ opakujou, vÜechno um∞jφ, ekonomovΘ zaΦφnajφ Φφst skripta a prßvnφci chlastajφ. VeΦer p°ed zkouÜkami: - Medici jsou u₧ nauΦen², um∞j to pozpßtku, ekonomovΘ doΦetli taktak Samuelsna a prßvnφci se modlejφ. Svat² Petr povφdß: - Modlejφ °φkßÜ? No tak to jim pom∙₧eme...