P°ijde babiΦka k doktorovi a ten jφ °φkß:
"Babi, mßte slabΘ srdφΦko, musφte si oddychnout a nesmφte 
chodit schodech, aby jste si neublφ₧ila."

Po urΦitΘm Φase:
"No vidφte babiΦko, hned vypadßte lΘpe i srdφΦko je u₧ v po°ßdku, po 
t∞ch schodech u₧ pomaliΦky m∙₧ete chodit."
"Jej, pane Doktor, jste zlat², ani nevφte jakou radost jste mi ud∞lal, 
₧e u₧ nemusφm lΘzt po tom zßbradlφ!"

P°ijde d∞deΦek do nemocnice na komplexnφ vyÜet°enφ. Sest°iΦka na
p°φjmu mu povφdß:
"Tak d∞do, s tφmhle papφrem zajdete do t°etφho patra na odb∞r moΦe,
pak do druhΘho patra na odb∞r stolice a ve ΦtvrtΘm pat°e vßm odeberou
sperma.
"A sest°iΦko, nemohl bych vßm tady nechat spodky?" ptß se d∞da, "tam
je vÜechno..."

P°ijde kostra k doktorovi. Ten se na ni podφvß a °ekne:
"No to jdeÜ brzy."

P°ijde matka s dcerou k lΘka°i a °φkß:
"Pane doktore, nepodφval byste se na mojφ dceru, proΦ mß tak vyt°eÜt∞nΘ 
oΦi?"
Doktor si ji prohlΘdne a °ekne: "Povolte jφ gumiΦku ve vlasech."

P°ijde mladφk k lΘka°i.
- "Pane doktore, mßm problΘm najednou mi zaΦalo modrat levΘ varle"
- "No to bude ÜpatnΘ, budeme vßm ho muset vzφt. Nic si z toho 
ned∞lejte, mßte p°ece jeÜt∞ jedno ... "

O pßr dnφ pozd∞ji ...
- "Pane doktore, m∞ zmodralo i to druhΘ !"
- "No Φlov∞Φe, tak bude muset pryΦ. Mßm ale obavu, aby to nebyl n∞jak² 
zßn∞t. Pro jistotu to dßme do laborato°e. A zastavte se za t²den pro 
v²sledky"

Mladφk se smφ°φ s tφm, ₧e p°iÜel o ob∞ varlata a s nap∞tφm oΦekßvß 
v²sledek testu.

- "Tak u₧ to mßm", povφdß lΘka°. "Nemusφte se niΦeho obßvat, jenom vßm 
pouÜt∞ly d₧φny..."

P°ijde pßn k doktorovi a st∞₧uje si, ₧e mu koktßnφ p°ekß₧φ v jeho 
prßci.
"A co mßte za zam∞stnßnφ?" ptß se doktor.
"Sta-starßm se o sle-slepi-pice v dr∙be₧ß-₧ßrn∞".
"No a jak vßm to m∙₧e vadit?", divφ se doktor.
"No jß-jß rßno vy-vyhßnφm slepi-pice ven do ohrady, to staΦφ j-jen °φct 
pi pi pi pi pi, a vÜech p∞-p∞t tisφc slepi-pic je ve-venku. No a 
ve-veΦer, kdy₧ je mu-musφm zahnat do ku-kurnφku, tak na n∞ vovolßm kÜß 
kÜß, ono se jim mo-moc ne-nechce, ale na-nakonec vÜechny za-zalezou, 
a-a₧ na je-jednu. A na tu se j-jß ro-rozΦφlφm, a vo-volßm na nφ kÜß 
kÜß, ty slepice jedna pi-pi-pi-pi-pi-pitomß, a p∞t ti-tisφc slepic je 
zase ve-venku."

P°ijde pßn k lΘka°i a povφdß:
"Pane doktore, mßm takov² problΘm. V noci se mi v₧dycky ve sn∞ zjevφ
trpaslφΦek a °φkß mi: "Φ∙∙∙reeeej, Φ∙∙∙reeeej", no a jß se potom v₧dy
poΦ∙rßm. Co mßm d∞lat?"
Doktor se zamyslφ a °ekne:
"VyzkouÜejte °φct trpaslφkovi, ₧e u₧ jste Φ∙rali a mo₧nß vßm dß pokoj.
Za t²den mi p°i∩te °φct, jak se tato lΘΦba osv∞dΦila."

Za t²den p°ijde mu₧ do ordinace cel² smutn². LΘka° se ho teda zeptß,
jak pokroΦila lΘΦba. Mu₧ mu na to:
"Aßßle, je to eÜt∞ horÜφ. P°iÜel trpaslφk a °φkal: "╚∙∙∙reeeej,
Φ∙∙∙reeeej" a jß mu na to: "TrpaslφΦku, ale jß jsem u₧ Φ∙ral".
A on: "Tak kakeeeej, kakeeeeej..."

P°ijde pßn k psychiatrovi:
"Tak co vßm je, pane Vokurka?"
"Vφte, jß mßm takov² problΘm, jß si po°ßd myslφm, ₧e jsem k∙≥."
"No, to nenφ nevylΘΦitelnß nemoc, pane. Ale je to velmi nßkladnß 
lΘΦba."
"To nebude ₧ßdn² problΘm, jß u₧ jsem vyhrßl Φty°i dostihy..."

P°ijde pßn s kudlou v zßdech k doktorovi a ptß se: "Prosφm vßs m∙₧ete 
mi pomoci?"
Doktor ale moc ochotn² nenφ: "No, vφte jß mßm jenom do Üesti a u₧ je 
Φtvrt na sedm, tak₧e je mi lφto, ale nem∙₧u Vßs oÜet°it."
"No, ale to m∞ tu takhle nechßte s tou kudlou v zßdech?"
"Jß Vßm vß₧n∞ nem∙₧u pomoct, je mi lφto."
"No, tak mi alespo≥ n∞co pora∩te, ne!?"
Doktor se zamyslφ, vezme tu kudlu z jeho zad a pφchne mu jφ do oka a 
povφdß: "Tak b∞₧te na oΦnφ, tam maj do osmi!"

P°ijde panφ k psychiatrovi a povφdß:
"P°edstavte si, pane doktore, ₧e kdy₧ p°ed n∞k²m °eknu ABRAKADABRA, tak 
zmizφ... Sakra, doktore, kde jste?"

P°ijde pracovnice b²valΘho JZD ke gynekologovi a st∞₧uje si, ₧e ji 
"tam dole" po°ßd n∞co d°e a Ükrßbe. Gynekolog ji nechß vyskoΦit na 
"kozu" chvφli jφ n∞co kutφ mezi nohama a potom ji vyzve, a¥ se projde 
po mφstnosti.
"Skv∞lΘ pane doktore, skv∞lΘ je to pryΦ, vy mßte zlatΘ ruce. A co to 
bylo za operaci, ₧e to trvalo tak krßtce?"
"To nebyla ₧ßdnß operace, to jsem vßm jenom ohrnul holiny."

Sedφ dva na ko₧nφm. "Co mßte?"
"ÄaludeΦnφ v°edy."
"Ne°φkejte! Tak co pohledßvßte tady?"
V tom se otev°ou dve°e od ordinace a sestra volß:
"Tak poj∩te, vy s tφm v°edem na ₧aludu!"

"Sest°iΦko, polibte mne!"
"Nem∙₧u."
"Sest°iΦko, prosφm vßs, ud∞lejte to."
"Opravdu nem∙₧u. U₧ to je proti p°edpis∙m, ₧e tu le₧φm pod vßma..."

"Tak vy mi tvrdφte, ₧e jste pes. A kdy jste m∞l poprvΘ takov² pocit?"
"Kdy₧ jsem byl jeÜt∞ malΘ Üt∞≥ßtko".

Znßm² psychiatr je hostem u lady Grace. Rozhovor se brzy stoΦφ na 
jeho povolßnφ:
"M∙₧ete mi °φci, doktore, jak zjistφte duÜevnφ poruchu u Φlov∞ka, 
kter² navenek vypadß ·pln∞ normßln∞?" tß₧e se lady Grace.
"To je jednoduchΘ," odpovφ psychiatr. "Polo₧φm mu n∞jakou 
velmi jednoduchou otßzku, kterou normßlnφ Φlov∞k bez obtφ₧φ 
zodpovφ. Kdy₧ zavßhß, je to urΦitß znßmka duÜevnφ nerovnovßhy."
"Jakou otßzku nap°φklad?"
"No, m∙₧ete se ho t°eba zeptat takto: Kapitßn Cook podnikl t°i 
cesty kolem sv∞ta a p°i jednΘ z nich zem°el. P°i kterΘ?"
Lady Grace p°em²Ülφ a pak °ekne nerv≤zn∞: "Nem∞l byste jin² 
p°φklad, vφte, musφm p°iznat, ₧e historie nenφ mou silnou strßnkou."

/ v kostele

BabiΦka sed∞la na plß₧i, kde si jejφ vnouΦek ve sluneΦnφm kloubouku a 
₧upßnku hrßl s kyblφΦkem a lopatkou a plßcal bßboviΦky. Najednou se 
objevila obrovskß vlna, kterß zalila plß₧ a kdy₧ vtekla zp∞t do mo°e, 
vzala vnouΦka s sebou. BabiΦka padla na kolena a zaΦala se modlit:
"╙, Bo₧e, prosφm, vra¥ mi mΘho vnouΦka. Je to tak nevinnΘ stvo°enφ, tak 
sladk² chlapec, tak bßjeΦnΘ dφtko."
Jako zßzrakem se p°ihnala dalÜφ velkß vlna a zanechala po sob∞ vnouΦka 
p°esn∞ na p∙vodnφm mφst∞, v ₧upßnku a s lopatiΦkou a kyblφΦkem. BabiΦka 
obrßtila oΦi k nebes∙m, rozhodila rukama a °φkß naÜtvan∞:
"M∞l kloubouΦek..."

B∙h a Svat² Petr hrajφ golf. Na prvnφ jamce spadne Bohu mφΦek do 
jezφrka. Voda se rozestoupφ a B∙h odpßlφ mφΦek zpßtky na trßvnφk. 
Na druhΘ se B∙h po°ßdn∞ nap°ßhne a mφΦek dopadne t°i metry od 
jamky. V tom nastane zem∞t°esenφ, Φßst trßvnφku se zdvihne a mφΦek 
se skutßlφ do jamky. 
Na t°etφ jamce uvφzne mφΦek v hromad∞ pφsku. B∙h stvo°φ ₧ivot: 
z jednobun∞Φn²ch organism∙ se vyvinou ryby a z nich oboj₧ivelnφci. 
Z oboj₧ivelnφk∙ pak vzniknou plazi, ptßci a nakonec drobnφ savci. Jeden 
ze savc∙ p°ib∞hne k hromad∞ pφsku, vezme mφΦek do tlamiΦky a rychle ho 
donese do jamky.
Svat² Petr pohlΘdne na Boha a pravφ: "HrajeÜ golf, nebo nevφÜ, co 
roupama d∞lat?"

Ide misionßr po p·Üti a zrazu sa pred nφm zjavφ lev.
Misionßr sa zaΦne modli¥.
"Pane bo₧e daj tomu levovi kres¥anskΘ city."
A ten lev sa postavφ na zadnΘ, zopne ruky a hovorφ.
"╧akujem ti hospodine za jedlo, ktorΘ teraz prφmem."

                          (Radoslav Fasuga)

Johnny je ztracen v lese, u₧ se setm∞lo a on stßle nem∙₧e najφt cestu
z lesa ven. Najednou Ülßpne do prßzdna a u₧ letφ dol∙ ze srßzu. Poda°φ
se mu vÜak zachytit se za strom. Dole, asi 30 metr∙ pod sebou vidφ
vodnφ hladinu, ze kterΘ Φnφ ostrΘ kameny. Johnny se podφvß nahoru
a zak°iΦφ: "Je tam naho°e n∞kdo, kdo by mi mohl pomoci?"

Z nebes se ozve bo₧sk² hlas: "Johnny, v∞°φÜ?"

Johnny odpovφ: "V∞°φm, v∞°φm!"

A hlas sh∙ry pravφ: "Dob°e, tvß vφra t∞ ochrßnφ. SkoΦ!"

Johnny se podφvß dol∙, vidφ vodnφ hladinu ze kterΘ Φnφ kameny. Pak se
zase podφvß nahoru a zavolß: "Nenφ tam naho°e jeÜt∞ n∞kdo?"

Kostelnφk nalΘvß meÜnφ vφno, netrefφ se, tak zakleje:
"Kur** zase vedle!" Farß° ho napomφnß: 
"Kostelnφku, neklej, Pßn B∙h t∞ za to potrestß!" 
Ale je to mßlo platnΘ, kdy₧ se kostelnφk zase netrefφ, zase zakleje. 
Kdy₧ se totΘ₧ stane pot°etφ, sjede blesk, prßskne hrom a farß° padne 
mrtev k zemi...
A sh∙ry se ozve: "K**** zase vedle!"

Kristus se prochßzφ m∞stem a₧ potkß velmi starΘho, slepΘho, plaΦφcφho 
mu₧e.
"ProΦ plßΦeÜ, dobr² mu₧i?" ptß se Kristus
"Je to u₧ dßvno, co jsem ztratil syna."
"Zem°el?"
"OdeÜel do sv∞ta a asi na m∞ zapomn∞l."
"To je smutnΘ. Jak vypadß tv∙j syn?"
"Nevφm, urΦit∞ se za tu dobu zm∞nil. Ale poznal bych ho podle d∞r na 
rukou a v nohou."
"OtΦe? - tu jsem!"
"PINOCCHIO!!!"

Kudlankß nßbo₧nß °φkß jeteli:
"Jeteli, proΦ se nemodlφÜ?"
A jetel odpovφ: "Nechci b²t spasen."

Man₧elΘ jdou spoleΦn∞ ke zpov∞di. Prvnφ jde on.

"Odpus¥te mi prosφm otΦe, zh°eÜil jsem".
"Jak se to stalo, m∙j synu?", ptß se pßter.
"Vφte, stalo se to kdy₧ se mß ₧ena ohnula p°es mrazniΦku, jak jsem
vid∞l jejφ zadeΦek, tak jsem dostal takovou h°φÜnou touhu, nevydr₧el
jsem a zaΦal jsem s nφ obcovat".
Pßter mu₧i vysv∞tlφ, ₧e kdy₧ to d∞lal se svou man₧elkou, tak ₧e to
nenφ h°φch; u man₧el∙ jsou takovΘ situace normßlnφ. Mu₧ se vÜak stßle
cφtφ vinen, a tak mu pßter p°ikß₧e pomodlit t°ikrßt Zdrßvas Maria.

PotΘ jde jeho ₧ena a sv∞°φ se, ₧e m∞la styk se sv²m mu₧em, kdy₧ se
ohnula p°es mrazniΦku. Pßter op∞t vysv∞tluje, ₧e pohlavnφ styk mezi
man₧eli nenφ h°φch, ale ₧ena po°ßd trvß na tom, ₧e se cφtφ vinna.
A tak i ona dostane p°ikßzßnφ pomodlit t°ikrßt Zdrßvas Maria.

Kdy₧ odchßzφ, ptß se ₧ena:
"OtΦe, a nezakß₧ete nßm chodit do kostela?"
"Zakß₧u chodit do kostela? Jak jste p°iÜla na takov² nesmysln²
nßpad?", divφ se pßter.
"No, vφte", °φkß ona, "do tΘ samoobsluhy nßm u₧ vstup zakßzali".

Mlad² otec O'Reily, prßv∞ vysv∞cen² za kn∞ze, mß poprvΘ d∞lat
zpov∞dnφka. Trochu se toho obßvß, a tak po₧ßdß zkuÜenΘho otce
McMartina, aby si sedl z druhΘ strany, poslouchal jak provßdφ 
zpovφdßnφ a pak mu °ekl sv∙j nßzor.

VeΦer se oba kn∞zi sejdou na fa°e, aby zpovφdßnφ zhodnotili.

"Nebylo to ÜpatnΘ," povφdß McMartin rozvß₧n∞, "ale myslφm, ₧e od
p°φÜt∞ byste m∞l d∙sledn∞ °φkat 'chßpu' nebo 'rozumφm' namφsto
'Oh≤!'".

Moj₧φÜ sestupuje s hory se zßkonφkem v ruce. Shromß₧dφ sv∙j lid a 
pravφ:
"Mßm pro vßs dv∞ zprßvy, dobrou a Üpatnou. 
Ta dobrß - z dvaaΦty°iceti zßkon∙ jsem to usmlouval na deset. 
Ta Üpatnß - NezesmilnφÜ tam z∙stalo!"

Mu₧ je se ₧enou v posteli kdy₧ ₧ena zaslechne kroky na chodb∞.
"Honem se b∞₧ schovat, to je m∙j man₧el!" vyk°ikne.
"Kam?" ptß se vyd∞Üen² mu₧.
"Zav°i se na zßchod", navrhne ₧ena.

Mu₧ popadne svΘ svrÜky, zav°e se na zßchod∞ a ze strachu si tam
rad∞ji ani nerozsvφtφ. Ve tm∞ se ozve d∞tsk² hlas:
"Tady je hroznß tma!"
"Kdo jsi?" lekne se mu₧.
"Tam za dve°ma je moje mßma a jß budu k°iΦet!" °φkß mal² kluk.
"Proboha ne! Hele, kdy₧ nebudeÜ k°iΦet, tak ti dßm 5 dolar∙."
vyjednßvß mu₧.
"Ne, budu k°iΦet!" odpovφ kluk.
"Tak ti dßm deset dolar∙", nabφzφ mu₧.
"To je mßlo, budu k°iΦet!", vyhro₧uje kluk.
Mu₧ postupn∞ zvyÜuje svou nabφdku a₧ nakonec rezignuje:
"Dßm ti 40 dolar∙, to je vÜechno, co u sebe mßm".
Kluk souhlasφ, vezme penφze a nenßpadn∞ se vytratφ.

Man₧el koneΦn∞ odejde a mu₧ m∙₧e opustit zßchod. Sp∞Ün∞ se rozlouΦφ
se ₧enou a takΘ odejde.

Äena jde odpoledne se synkem nakupovat. V obchodnφm dom∞ ji kluk
zatßhne k bicykl∙m a ukazuje: "Kup mi takov²".
"To nejde, ten stojφ moc pen∞z", °φkß ₧ena.
"Ale jß mßm 40 dolar∙, hele!", chlubφ se kluk.
"Kde jsi to vzal?", ptß se ₧ena. Kluk zaryt∞ mlΦφ.
"No tak, kde jsi to vzal, koukej mi to °φct. Snad jsi to neukradl?",
rozΦφlφ se ₧ena. Kluk stßle mlΦφ.

RozΦilenß ₧ena chytφ kluka za ruku a odtßhne jej k blφzkΘmu kostelu.
"Kdy₧ to ne°ekneÜ mn∞, budeÜ se s tφm muset sv∞°it panu farß°i!"
"Pane farß°i, vyzpovφdejte prosφm kluka, nechce mi prozradit, kde vzal
40 dolar∙!", sd∞luje ₧ena rozΦilen∞ a dost nahlas farß°i.
Pan farß° se porozhlΘdne po ostatnφch, p°ik²vne a jde s klukem do
zpov∞dnice. Kdy₧ se oba posadφ, kluk °ekne:
"Tady je hroznß tma..."
To farß°e rozzlobφ a °ekne: "NezaΦφnej s tφm zase!"

Prφde Dezo do kostola a modlφ sa:
"Pßn JeziÜ prosφm ta povedz mi, preco mi kazd² hovorφ ze som debil?"
JeziÜ mu povie: "Daj ma dole z krφza a ja ti poviem."
Tak Dezo sundß prv· ruku,druh· ruku  a zrazu sa ozve:
"Najprv nohy... TY DEBIL!!!"

P°ijde do Ükoly novß katechetka, uΦitelka na v²uku nßbo₧enstvφ. A 
hned polo₧φ d∞tem otßzku:
- Je to ΦervenΘ a b∞hß to po stromech.
Nikdo se nehlßsφ, jen mal² PepφΦek vzadu:
- No, normßln∞ bych °ekl, ₧e je to veverka, ale ₧e jste to vy, tak 
to bude Je₧φÜek.

P°ijde chlapeΦek do obchodu, kde prodßvajφ k°es¥anskΘ pot°eby. Ptß 
se prodavaΦky:
"Panφ, mohla byste mi dßt tamto letad²lko?"
"Ale chlapΦe, to nenφ letad²lko, to je k°φ₧!"
Chlapec chvφli p°em²Ülφ a pak povφdß:
"No tak to jß si tedy vezmu tamto s tφm pilotem!"

èel takhle chlßpek na zßvody konφ. Kdy₧ se p°ed prvnφm zßvodem Üel 
podφvat k padoku, na kterΘho kon∞ by m∞l vsadit, zahlΘdl tam kn∞ze, jak 
jednomu koni ₧ehnß. ╪ekl si, ₧e by to mohlo n∞co znamenat, honem Üel na 
kon∞ vsadit a k∙≥ samoz°ejm∞ vyhrßl. Chlßpek tedy sledoval kn∞ze 
dalÜφch p∞t zßvod∙ a docela p°φjemn∞ na tom vyd∞lal. Rozhodl se, ₧e v 
poslednφm zßvod∞ vsadφ vÜechny vyhranΘ penφze. UΦinil tak. Zßvod zaΦal 
dob°e, ale pßr desφtek metr∙ p°ed cφlem se najednou vedoucφ k∙≥ 
zhroutil k zemi a byl na mφst∞ mrtv². Chlßpka to p∞kn∞ do₧ralo a b∞₧el 
za tφm kn∞zem ₧ßdaat vysv∞tlenφ. Ten pouze smutn∞ zak²val hlavou a 
povφdß:
"No jo, s vßma nev∞°φcφma je problΘm. Vy zkrßtka nepoznßte rozdφl mezi
po₧ehnßnφm a poslednφm po₧ehnßnφm."

V BetlΘm∞ sedφ v chlΘv∞ panna Marie a peΦuje o Jezulßtko. 
Na druhΘm konci mφstnosti pracuje Josef. 
Vtom p°ichßzejφ T°i krßlovΘ. Jak vstupujφ do dve°φ ten poslednφ, Φern² 
se praÜtφ o futro: "Je₧φÜi, to byla pecka," zakleje.
Marie zdvihne hlavu od Jezulßtka, otoΦφ se k Josefovi a povφdß: "Je₧φÜ, 
to by bylo hezkΘ jmΘno pro naÜe dφt∞. Ale ty po°ßd meleÜ to svoje Hugo, 
Hugo."

V malΘm p°φmo°skΘm m∞steΦku je pßter v kostele ji₧ unaven ze
zpovφdßnφ, kdy₧ mß neustßle poslouchat, jak se mu lidΘ sv∞°ujφ se
sv²mi nev∞rami. A tak na p°φÜtφm shromß₧d∞nφ vyhlßsφ: Kdo se mi chce
sv∞°it s tφm, ₧e byl svΘmu man₧elovi nebo man₧elce nev∞rn², staΦφ,
kdy₧ mi °ekne, ₧e spadl do zßlivu.

Tato konvence se ujala a pßter m∞l ulehΦenu prßci. ╚as plynul a star²
pßter zem°el. Na jeho mφsto nastoupil nov².

Po n∞kolika dnech navÜtφvφ nov² pßter policejnφ stanici.
"M∞li byste n∞co ud∞lat s bezpeΦnostφ u zßlivu. Neustßle tam padajφ
lidΘ", °φkß policistovi. Ten se pobaven∞ usm∞je a doporuΦφ
pßterovi, aby zaÜel za policejnφm °editelem.

Policejnφmu °editeli  pßterova nev∞domost takΘ p°ijde k smφchu
a poÜle jej za starostou.

Pßter jde za starostou:
"M∞li byste n∞co ud∞lat s bezpeΦnostφ kolem zßlivu, neustßle tam lidΘ
padajφ", st∞₧uje si. Starosta se sm∞je, a₧ se za b°icho popadß.
Pßter u₧ se rozΦφlφ: "No to nenφ ₧ßdnß legrace! Zrovna vaÜe ₧ena tam
minul² t²den spadla Üestkrßt!"