Husßk a JakeÜ letφ letadlem, a Husßk povφdß: "Kdybych vyhodil
z letadla 10 korun, uΦinil bych n∞koho Ü¥astn²m." JakeÜ povφdß:
"Kdybych vyhodil z letadla 100 korun, uΦinil bych 10 lidφ
Ü¥astn²mi".
Pilot to slyÜφ a povφdß si: "Kdybych vyhodil z letadla tyhle dva,
ud∞lal bych Ü¥astn²mi vÜechny lidi v tΘto zemi".

Jak² je rozdφl mezi kapitalistick²m a socialistick²m peklem?
V kapitalistickΘm pekle musejφ provinilci le₧et na l∙₧kßch s h°ebφky
a jsou p°ejφ₧d∞ni parnφm vßlcem.
V socialistickΘm je to p°esn∞ to samΘ, a₧ na to, ₧e n∞kdy nejsou
h°ebφky, n∞kdy je vßlec rozbit² a n∞kdy je °idiΦ vßlce p°φliÜ opil² na
to, aby v∙bec mohl °φdit.

Jak² je rozdφl mezi socialismem a opiem?
Äßdn². Oba pochßzejφ z nezral²ch makovic.

Jde chlap po most∞ a najednou na n∞j p°ijdou silnΘ touhy. Nem∙₧e to u₧ 
vydr₧et, tak sejde pod most a tam si ud∞lß dob°e. Vidφ to na most∞ 
policajt.
"╚lov∞Φe, co to tam dole vyvßdφte, v₧dy¥ za to jß vßs m∙₧u zav°φt!"
"Ale pane policajt, to p°ece nenφ nic ÜpatnΘho, v₧dy¥ tohle je jedin² 
zp∙sob, jak poslat d∞ti k mo°i..."

Jede rychlφk z Teplic do Prahy, najednou sjede z kolejφ, vjede do
pole, za chvφli do lesa a nakonec se vrßtφ na koleje. Pr∙vodΦφ utφkß
za strojvedoucφm a °φkß: "╚lov∞Φe, co blbnete?"
Strojvedoucφ: "No jedu a na jednou vidφm - na kolejφch le₧φ Gustav
Husßk, tak co byste d∞lal vy?"
Pr∙vodΦφ: "No jß nevφm, asi bych ho p°ejel."
Strojvedoucφ: "No to jsem cht∞l taky, ale on mi utekl do pole."

Jednoho dne Gustßv Husßk vyjde ven z pra₧skΘho hradu, zaΦne se toulat
po okolφ a sbφrß p°itom kameny, zkoumß je a pak je uklßdß do braÜny.
D∞lß to n∞kolik hodin, a₧ jeho asistent zaΦne mφt obavy o jeho duÜevnφ
stav a zavolß do Moskvy, aby zeptal, co by se v takovΘm p°φpad∞ m∞lo
d∞lat.
"╙ ne, u₧ zase!", povzdychne si Bre₧n∞v. "U₧ zase se nßm prohodily
linky do Prahy a na Lunochod!".

Kdy₧ se Gustav Husßk louΦil s GorbaΦovem na ruzy≥skΘm letiÜti, tak 
GorbaΦov ÜuÜkal ₧en∞ n∞co do ucha. Na dotaz novinß°∙ panφ Raisa
ochotn∞ prozradila, co jφ to Michail °φkal:
"Ty, jako politik je ten Husßk ·plnß nula, ale lφbat, to se musφ 
nechat, lφbat teda umφ!"

Letφ letadlem Bush, GorbaΦov a Husßk.
Jejich letadlo najednou p°epadnou Φerti.
"Chceme ten kuf°φk Bushi! Jinak T∞ vezmu do pekla! "
Bush jim dß kuf°φk a oni odletφ.
Za chvφli se vrßtφ a cht∞jφ to samΘ po GorbaΦovovi.
Op∞t se vrßtφ a cht∞jφ kuf°φk po Husßkovi.
Jen₧e, kdy₧ jim dß kuf°φk Husßk, u₧ se nevrßtφ.
Bush a GorbaΦov se ho ptajφ: "Co bylo v tom kuf°φku ?"
"P°ihlßÜky do KS╚".

Milovan² vodca nßroda Nicolae Causescu sa chcel presvedΦi¥ o 
svojej obl·benosti medzi ludom. Nechal preto vyhlßsi¥, ₧e sa 
polial benzφnom, zapßlil a na nßsledky popßlenφn zomrel. 

Hne∩ nato sa zamaskovan² vybral do ulφc. Prφde na nßmestie k obrovskΘmu 
zhroma₧deniu ludφ a p²ta sa hne∩ na kraji jednΘho obΦana, Φo sa to 
deje. ObΦan odpovedß : "NßÜ najmilovanejÜφ vodca nßroda sa spßchal 
samovra₧du; polial sa benzφnom a zapßlil. Teraz robφme zbierku pre jeho 
neÜ¥astn· rodinu".
Causescu: "To je velmi chvßlyhodnΘ. A kolko ste u₧ vyzbierali?". 
ObΦan: "150 litrov".

Mu₧ je sn∞den Leonidem Bre₧n∞vem, a, prochßzejφc se jeho ₧aludkem,
potkß Gustava Husßka. "Soudruhu prezidente," volß, "vßs takΘ Bre₧n∞v
sn∞dl?"
"Ne," odpovφ Husßk, "jß p°iÜel z druhΘ strany."

M∙₧ete definovat kdo je komunista a kdo antikomunista?
Jist∞. Komunista je ten, kdo Φetl dφla Marxe a Lenina;
antikomunista je ten, kdo jim porozum∞l.

Na staveniÜti majφ kurs CO. Druhej den p°ijde mistr do prßce a vidφ, 
jak Josef stojφ vop°enej o mφchaΦku a koukß do blba. Mistr se ptß, 
co tam d∞lß. A Josef odpovφ:
"Vφte, jß tak p°emejÜlφm, ₧e kdyby sem ty amφci hodili tu atomovku, tak 
bych nebyl ani jß, ani vy a ani ta mφchaΦka." 

Mistr p°ijde druhej den a vidφ, jak je Josef zase op°enej o mφchaΦku a 
koukß do blba. Tak se ho ptß, o Φem zase p°em²Ülφ. Josef na to: 
"Vφte mistre, tak sem p°emejÜlel, ₧e kdyby sem ty amφci hodili tu 
atomovku, tak bych tu nebyl ani jß, ani vy, mo₧nß, ₧e ta mφchaΦka 
by tu z∙stala." 

No a mistr p°ijde t°etφ den do prßce a zase vidφ Josef jak stojφ a 
koukß do blba a ptß se ho, co jako d∞lß. A Josef na to:
"Mist°e, to mi nejde do hlavy, co to sem ty amφci hodili za bombu. 
Jsem tu jß, jste tu vy, ale ta mφchaΦka tu nikde nenφ!"

Na XY. sjezd∞ strany v kterΘmsi zßvod∞ se projednßvaly nφzkΘ ·sp∞chy
podniku a jeho neziskovost.
P°edseda se zeptal: "Mßte n∞jakΘ nßvrhy na zlepÜenφ situace?"
P°ihlßsil se jeden vzorn² pracovnφk: 
"Navrhuji aby se d∞lalo i v sobotu!"
P°ihlßsil se druhy vzorn² pracovnφk: 
"Jß navrhuji aby se d∞lalo i v ned∞li!"
P°ihlßsil se starÜφ zroben² chlap: 
"Jß navrhuji aby se zakßzalo soulo₧it!"
P°edseda se pohorÜen∞ ptß: Jak to myslφÜ soudruhu ?
"Aby se vφc nerodili takovφ debilovΘ jako ti co hovo°ili p°ede mnou!"

NßÜ pion²r navßzal korespondenci s ghansk²m pion²rem. V prvnφm dopisu 
mu africk² chlapec napsal:
"Mßme se dob°e. Jsou prßzdniny, cel² den se koupeme, jφme banßny 
a chodφme nah²."
NßÜ pion²r mu odpov∞d∞l:
"I my se mßme dob°e. Taky mßme prßzdniny, taky se koupeme, a 
kdybysme cel² den jedli banßny, taky bysme chodili nah²."

Novinß° se ptß AmeriΦana, Rusa a ╚echa: Jak² je vßÜ nßzor na fronty na
maso?"
"Co je to fronta?", ptß se AmeriΦan.
"Co je to maso?", ptß se Rus.
"Co je to nßzor?", ptß se ╚ech.

Pan B∙h si zavolß JakeÜe, GorbaΦova a Reagana a oznßmφ jim, ₧e za dva
dny bude konec sv∞ta. Pak je poÜle dom∙, a¥ se za°φdφ.

GorbaΦov svolß NejvyÜÜφ Sov∞t a °φkß: 
"Soudruzi, mßm dv∞ ÜpatnΘ zprßvy. Za prvΘ, B∙h existuje. Za druhΘ, za 
dva dny je konec sv∞ta."

Reagan svolß kongres a pravφ: 
"Gentlemen, I've got a bad news and a good news for you. The good one 
is that God exists, the bad one is that the end of the world comes in 
two days."
[Gentlemani, mßm pro vßs jednu dobrou zprßvu a jednu Üpatnou zprßvu.
 Ta dobrß je, ₧e B∙h existuje. Za zlß, ₧e za dva dny je konec sv∞ta."]

JakeÜ svolß ┌st°ednφ v²bor a povφdß. 
"Soudruzi, mßm pro vßs dv∞ dobrΘ zprßvy. Za prvΘ, GorbaΦov nenφ B∙h, a 
za druhΘ, za dva dny skonΦφ perestrojka."

Panφ uΦitelka se ptß d∞tφ, jak by popsali socialismus.
D∞ti se hlßsφ a odpovφdajφ:
- Jako vonnou r∙₧i uprost°ed louky...
- Jako modrΘ nebe bez mrßΦku...
- Jako...
A₧ zvedne ruku PepφΦek a pravφ:
- Jako lo∩ v rozbou°enΘm oceßnu.
- Aha, to jako myslφÜ ten pocit bezpeΦφ a tak?

- Ale ne. VÜem je na blitφ a nikdo nem∙₧e vystoupit!

Potkajφ se dva znßmφ:
"Ahoj, kde jsi byl?"
"By-by-by-byl jsem v ro-ro-ro-rozhlase."
"A co jsi tam d∞lal?"
"Ko-ko-ko-ko-konkurs na hla-hlasatele."
"A jak to dopadlo?"
"Bl-bl-blb∞, to-to vφÜ, ne-ne-nejsem ve stran∞."

ProΦ musel JakeÜ vyjφt ze ÜestΘ t°φdy?
Proto₧e musel na vojnu.

Sedm div∙ ΦeskoslovenskΘho socialismu

1. Ka₧d² je zam∞stnßn
2. P°esto₧e je ka₧d² zam∞stnßn, nikdo nepracuje.
3. P°esto₧e nikdo nepracuje, ka₧d² plnφ plßn.
4. P°esto₧e ka₧d² plnφ plßn, nenφ ₧ßdnΘ zbo₧φ.
5. P°esto₧e nenφ ₧ßdnΘ zbo₧φ, ka₧d² mß vÜechno.
6. P°esto₧e ka₧d² mß vÜechno, vÜichni kradou.
7. P°esto₧e vÜichni kradou, nikde nic nechybφ.

Sejdou se prezidenti Bush, GorbaΦov a Havel a povφdajφ si, jak na tom 
jsou. 

Bush °φkß: "My, kdy₧ zaΦnem stav∞t jeden den letiÜt∞, tak veΦer u₧ na 
n∞m p°istane prvnφ letadlo."

GorbaΦov na to: "My, kdy₧ zaΦnem stav∞t koleje p°es celou Sibi°, tak 
veΦer na nich vyjede prvnφ vlak." 

NaΦe₧ Husßk povφdß: "My, kdy₧ zaΦnem jeden den stav∞t pivovar, tak u₧ v 
deset dopoledne jsou vÜichni na mraky."

Socialismus v otßzkßch a odpov∞dφch
-----------------------------------

ProΦ budovat socialismus?
Je to snadn∞jÜφ ne₧ pracovat.


Jak² je rozdφl mezi socialismem a kapitalismem?
Za kapitalismu vyko°is¥oval Φlov∞k Φlov∞ka. Za socialismu je tomu
p°esn∞ naopak.


Existuje t°φdnφ nerovnost za socialismu?
Ne, ta existuje pouze za kapitalismu. Socialismus je zalo₧en na
absolutnφ a vÜeobecnΘ rovnosti, aΦkoliv n∞kte°φ jsou si rovn∞jÜφ, ne₧
jinφ.


Jak² je vztah mezi mzdou a pracφ za socialismu?
Pracovnφci p°edstφrajφ, ₧e pracujφ, a stßt p°edstφrß, ₧e je za to
platφ.


Existujφ n∞jakΘ zem∞, kde nelze budovat socialismus?
Ano, zem∞ jako Lucembursko jsou p°φliÜ malΘ na tak velk² bordel.


Bylo by mo₧nΘ vybudovat socialismus v Kanad∞?
Ano, ale bylo by Ükoda zniΦit tak krßsnou zemi.

Soudruh Husßk projφ₧dφ Φeskou zemφ a zastavφ se u krßsnΘ vily.
"To je vßÜ d∙m?" ptß se hrajφcφho si chlapeΦka.
"Ano."
"A to nßdhernΘ auto je takΘ vaÜe?"
"TakΘ," p°ipouÜtφ hoÜφk.
"A vφÜ ty," na to soudruh Husßk, "₧e jß jsem ten, kterΘmu vd∞Φφte za 
tento blahobyt?"
A tu se pion²r rozb∞hne a volß do domu: "Maminko, maminko, je tady 
str²c Kurt z Mnichova!"

Soudruhovi Gustßvovi Husßkovi jednou p°iÜel nßsledujφcφ telegram:

G ROH KS╚ BSP G

co v normßlnφ °eΦi znamenß:

Gusto,
Rychle Opus¥ Hrad,
Konec Star²ch ╚as∙,
Bude Se Pracovat
Gorbi

UΦitelka obΦanskΘ nauky povφdß d∞tem: "D∞ti, v Kambod₧i jsou hroznß
sucha. ╪ekn∞te sv²m rodiΦ∙m, aby vßm dali 10 korun a p°ineste je zφtra
do Ükoly; p°isp∞jeme Kambod₧i na pomoc".

Druh² den vÜechny d∞ti p°inesou 10 korun, a₧ na PepφΦka. "PepφΦku,
jak to, ₧es nep°inesl 10 korun na Kambod₧u?" ptß se uΦitelka. "M∙j
tßta °ekl, ₧e kdy₧ jsme m∞li suchou zahradu, nikdo nßm takΘ nepomohl"
odpov∞d∞l PepφΦek.

Po t°ech m∞sφcφch uΦitelka povφdß d∞tem: "D∞ti, v Kambod₧i jsou
p°φÜernΘ zßplavy, p°ineste zφtra 10 korun na pomoc". Op∞t vÜechny d∞ti
p°inesou a₧ na PepφΦka: "M∙j tßta °φkal, ₧e kdy₧ jsme m∞li zaplavenou
zahradu, takΘ nßm nikdo nepomohl", °ekl PepφΦek.

O t°i t²dny pozd∞ji povφdß uΦitelka d∞tem: "D∞ti, v Kambod₧i zaklßdajφ
komunistickou stranu, p°ineste zφtra 10 korun na pomoc." Druh² den
vÜechny d∞ti p°inesou 10 korun a₧ na PepφΦka, kter² p°inese 100 korun.
"Sto korun?" divφ se uΦitelka, "Tomu nemohu uv∞°it. ProΦ tolik?"
"M∙j tßta °ekl, ₧e jim musφme pomoci, ₧e horÜφ neÜt∞stφ u₧ je nemohlo
postihnout," °ekl PepφΦek.

---

Po t°ech dnech p°iÜel PepφΦek za uΦitelkou: "Tßta si p°eΦetl
v novinßch, ₧e v Kambod₧i ₧ßdnß komunistickß strana nenφ
a chce zp∞t t∞ch 100 korun."
"Mo₧nß tam ₧ßdnß komunistickß strana nenφ," °ekla uΦitelka, "ale jsou
tam vÜichni lidΘ hrozn∞ chudφ".
"Jak je to mo₧nΘ, kdy₧ tam nenφ komunistickß strana?", zeptal se
PepφΦek.

Umφrß star² cikßn a mφsto farß°e si pozve p°edsedu KS╚, ₧e chce 
vstoupit do strany.
"A proΦ, prosφm t∞? Cel² ₧ivot jsi voln² jak vφtr a te∩ tohle."
"Kdy₧ u₧ mß n∞kdo um°φt, a¥ je to komunista."

V dob∞ totality d∞lß novinß° rozhovor s man₧elkou v²znamnΘho politika 
a p°edstavitele KS╚.
"Pov∞zte mi, prosφm, jak pro₧φvßte b∞₧n² pracovnφ den?"
"Rßno vstanu, umeju p°irozenφ. Jdu nakoupit, pak umeju p°irozenφ. 
Ud∞lßm snφdani, umeju p°irozenφ. Uva°φm ob∞d, umeju p°irozenφ. Po ob∞d∞ 
umeju..."
"Promi≥te, ₧e vßm do toho skßΦu, ale nenφ to p°ehnanß Φistotnost?"
"Kdy₧, vφte, on nßm to po°ßd n∞kdo kreslφ na dve°e..."

V pokroΦilΘm komunismu nebudou v lo₧nicφch postele. ProΦ?
 1) Sportovci budou spßt na vav°φnech.
 2) Um∞lci budou mφt na r∙₧φch ustlßno.
 3) Komunisti budou bdφt a
 4) ostatnφ budou sed∞t.

Vφte, jak sa v socialistickΘ spoleΦnosti oficißln∞ °φkalo prostitutce?

Soudru₧ka sexußlnφ aktivistka.

A pasßkovi?

Soudruh sexußlnφ dispeΦer.

Vφte, jak² je rozdφl mezi socialistick²m vlastenectvφm a skuteΦn²m 
vlastenectvφm?

SocialistickΘ vlastenectvφ znamenß milovat svoji vlast nejen proto, ₧e 
je to naÜe vlast, ale hlavn∞ proto, ₧e je to socialistickß vlast.

SkuteΦnΘ vlastenectvφ znamenß milovat svoji vlast i p°esto, ₧e je to 
socialistickß vlast.

Vstane Lenin z mrtv²ch a jde se podφvat jak stojφ sv∞t.
Potkß malΘ d∞vΦßtko: "D∞vΦßtko, nevφÜ n∞co o komunistech?"
"Nevφm strejdo."
Jde dßl a potkß mladou koΦku: "SleΦno nevφte n∞co o komunistech ?"
"Nevφm str²Φku."
To se u₧ Lenin velmi divφ, ale potkß jeÜt∞ straÜn∞ starou babku:
"Nevφte babi n∞co o komunistech?"
"No synku moc si u₧ nepamatuji, ale mo₧nß se n∞co dozvφÜ v cestovnφ
kancelß°i."
Lenin si u₧ myslφ, ₧e asi docela zeÜφlel, ale jde do cestovky
a zeptß na komunisty:
"No strejdo, komunisty mßme u₧ jen vysoko v horßch, ale letos si
asi moc nezast°φlφte, proto₧e jsou pr² velmi plaÜφ."

Z dopis∙ Olze (Vßclava Havla):

Olga:   Vßclave, rßda bych zasadila brambory, ale nenφ tu nikdo, kdo  
        by mi pomohl zr²t zahradu, a Ty budeÜ ve v∞zenφ jeÜt∞ nejmΘn∞ 
        dva roky.

Vßclav: Olgo, proboha nic v zahrad∞ ned∞lej, zakopal jsem tam d∙le₧itΘ
        dokumenty.

Olga:   Vßclave, p°iÜlo Üest mu₧∙ a rozryli celou zahradu, jak n∞co
        hledali. Co mßm d∞lat?

Vßclav: Zasa∩ brambory.

Za totality stojφ chlap na VßclavskΘm nßm∞stφ a vyk°ikuje: "Za 
5000 letenky do New Yorku! Za 5 000 letenky do New Yorku!" 
Zastavφ se u n∞ho pßn a ptß se: "To je zpßteΦnφ, prosφm Vßs?" 
Pßn pokraΦuje: "Za 5000 do New Yorku, blbce neberem, za 5000 do New 
Yorku..."

/ politickΘ / ze Slovenska

Auto s osobou pßna slovenskΘho premiΘra (meno si ka₧d² dosadφ pod╛a 
vlastnΘho uvß₧enia) uhß≥a po slovensk²ch cestßch prvej eur≤pskej (ak u₧ 
nie svetovej) kateg≤rie.
Ke∩₧e pßn premiΘr mß ve╛mi naponßhlo, ÜofΘr uhß≥a, Φo vlßdne BMW staΦφ. 
Zrazu v malej dedinke z jednΘho domu vybehlo na cestu prasa. VodiΦ 
nestihol zareagova¥ a neÜ¥astnΘ zviera zrazil.  Pßn premiΘr pohotovo 
(ako v₧dy) situßciu zvlßdol slovami:
"Tu mßÜ 10 000 tvrd²ch, konvertibiln²ch slovensk²ch kor·n a cho∩ cel· 
vec vysporiada¥."
Nato sa ÜofΘr pobral do domu, odkia╛ prasa vybehlo a dlho sa nevracal. 
Ke∩ po troch hodinßch predsa len vyÜiel, pßn premiΘr sa nestaΦil divi¥: 
v pravej ruke ÜofΘra koÜφk pln² vajec, v ╛avej ruke dve sliepky a 
oÜtiepok, okolo krku omotan² pßs vo≥av²ch klobßs a v zuboch 
premiΘrov²ch 10 000 Sk.
Pßn premiΘr s otvoren²mi ·stami sledoval, ako ÜofΘr ukladß dary do 
kufra auta a ke∩ mu podßval peniaze spΣ¥, opt²tal sa ho: 
"Teda ΦloveΦe nestaΦφm sa divi¥ tvojim diplomatick²m schopnostiam - ako 
si to vÜetko dokßzal?"  
VodiΦ len mykol pleciami a hovorφ: 
"Ale ÜΘfe to nestojφ za reΦ, vybavil som vÜetko jednou vetou - proste 
som povedal, ₧e som premiΘrov ÜofΘr a ₧e som zabil t· svi≥u."