Jde takhle zajφc po vlaku, otev°e dve°e jednoho kupΘ a povφdß: "Je tady mezi vßma n∞jakej frajer?" Nikdo nic, tak zajφc povφdß: "Tak mi vÜichni dßte korunu". A tak je zkßsne. Jde do druh²ho kupΘ a situace se opakuje. Äßdnej frajer, tak zase vybere od ka₧d²ho po korun∞ a jde dßl. Otev°e dve°e t°etφho kupΘ a zase povφdß: "Je tady n∞jakej frajer?" Z rohu se zvedne chlßpek a suverΘn∞ povφdß: "Jß!" A za zajφcem se vyno°φ medv∞d a povφdß: "Tak frajere, ty to mßÜ za deset a ostatnφ po korun∞..."
Mamut prochßzφ pralesem a najednou ho p°epadne stßdo mlad²ch slon∙. Sloni ho zbijou, dokopou a odejdou. Mamut se zdvihne, ot°ese se a zanadßvß: "Zkurvenφ skinheadi!"
Na drßt∞ visφ t°i netop²°i, dva normßln∞ hlavou dolu, ale t°etφ hlavou nahoru. Bavφ se ti dva s hlavou dolu: - Hele, nevφÜ co se mu to stalo? - Omdlel, nevidφÜ?
Na pasece le₧φ medv∞d alkoholik a lije do sebe jedno pivo za druh²m. Okolo jede zajφΦek ve Favoritu, zastavφ u n∞j a medv∞d se ptß: "Ty, kde jsi vzal na tak drahΘ auto?" ZajφΦek: "To vφÜ, kdo nechlastß a Üet°φ..." ZajφΦek odjede a dalÜφ t²den se situace opakuje. Medv∞d na pasece pije pivo a zastavφ u n∞j zajφΦek ve svΘm novΘm AUDI. Medv∞d: No, to nenφ mo₧n², kde ty na ty fßra bereÜ? ZajφΦek: "To vφÜ, kdo nechlastß a Üet°φ..." T°etφ t²den le₧φ na pasece vedle svΘ AUDI zajφΦek. Najednou se zvedne vichr, p°istßvß u n∞j helikoptΘra a vystoupφ z nφ medv∞d. ZajφΦek zφrß: "No ne, kde ty si vzal na tu helikoptΘru?" Medv∞d odv∞tφ: " To vφÜ, vrßtφÜ lßhve..."
Obchßzφ ₧φ₧ala okolo talφ°e Üpaget: "Hele, grupßΦ!"
Potkajφ se dv∞ ₧φ₧aly a jedna povφdß: "Hele, kde mßÜ star²ho?" "Ale, kluci ho vytßhli na ryby..."
P°ijde pßn do zverimexu a povφdß: "Jsem opuÜt∞n² a nemßm si s k²m veΦer doma povφdat, cht∞l bych dob°e mluvφcφho papouÜka." ProdavaΦ se omlouvß ₧e ₧ßdnΘho papouÜka nemß, ale pßn vidφ, ₧e vzadu u okna jeden sedφ. "To je star² papouÜek" povφdß prodavaΦ, "a pije jenom rum." Pßn se zamyslφ a °φkß: "Mluvit umφ, rum piju taky, tak jß si ho vezmu." Jednoho dne musφ odjet na t²dennφ slu₧ebnφ cestu a tak °φkß papouÜkovi. "Jß musφm odjet a tak ti tady nechßm pitφ na cel² t²den. Ka₧d² den vypij ale jenom jednu odm∞rku, nΘ aby jsi to vypil vÜechno najednou. Jestli to zjistφm, tak ti vytrhßm vÜechno pe°φ!" RozlouΦφ se a odejde. Jen₧e si na letiÜti vzpomene, ₧e si doma zapomn∞l pas a vrßtφ se dom∙. Kdy₧ otev°e dve°e, slyÜφ z koupelny straÜnej rßmus. Vejde a co nevidφ: Koupelna plnß pßry, rßdio hraje naplno, vedle vany se vßlφ prßzdnΘ odm∞rky rumu a ve van∞ si papouÜek s ·sm∞vem trhß pe°φ a k°iΦφ: "Jß mßm v pr.... n∞jak² pe°φ...". (Doktor L`bo)
P°ijde v lese za medv∞dem vlk a povφdß: "Ty, medv∞de, ty si prej d∞lßÜ seznam koho se₧ereÜ?" "No, d∞lßm." "A jß jsem tam taky?" "No, to jsi." "A nemohl bych ti p°inΘst slepici?" "No, to bys mohl." Tak vlk jde chytφ slepici a p°ijde druh² den za medv∞dem, a ten se₧ere oba. Druh² den p°ijde za medv∞dem liÜka. "Ty, medv∞de, ty si prej d∞lßÜ seznam koho se₧ereÜ?" "No, d∞lßm." "A jß jsem tam taky?" "No, to jsi." "A nemohla bych ti p°inΘst koroptev?" "No, to bys mohla." Tak liÜka jde, a celou noc lφtß, a₧ ·pln∞ vyΦerpanß ulovφ koroptev a p°inese ji medv∞dovi. A ten je se₧ere oba. DalÜφ den p°ijde za medv∞dem zajφc. "Ty, medv∞de, ty si prej d∞lßÜ seznam koho se₧ereÜ?" "No, d∞lßm." "A jß jsem tam taky?" "No, to jsi." "A nemohl bys m∞ vyÜkrtnout?" "No, mohl." "Tak dφk."
Ptß se malß velbloudice svΘ maminky: "Mami, na co mßme ty dva velkΘ hrby na h°bet∞?" "To je dobrΘ do pouÜt∞", °φkß velbloudφ mßma, "vejde se do nich spousta vody, tak₧e p°i dlouh²ch cestßch p°es pouÜ¥ nemßÜ ₧φze≥". "Aha... A na co mßme takovß velkß oΦnφ vφΦka?", ptß se malß velbloudice. "No, to je takΘ dobrΘ do pouÜt∞, kdy₧ nastane pφseΦnß bou°e, tak ti ta velkß vφΦka dob°e ochrßnφ oΦi proti v∞tru s pφskem", vysv∞tluje mßma. "Aha... A proΦ mßme tak divn∞ tvarovanΘ nohy?", vyzvφdß malß velbloudice. "No, i to je v²bornß v∞c do pouÜt∞, s takov²mi nohami se dob°e chodφ na dlouh²ch cestßch pφskem", trp∞liv∞ vysv∞tluje mßma. "Aha, u₧ vφm...", °φkß malß velbloudice, "ale co potom d∞lßme v lond²nskΘ ZOO?"
Sedφ si tak v noci dv∞ sovy na v∞tvi. Prvnφ se otoΦφ a ud∞lß: "Huuu huuuu..." A ta druhß: "Joj do p***, to jsem se ale lekla!"
Sedφ takhle zajφc pod stromem a Φte si Playboye. Po chvilce ho polo₧φ, celej nadr₧enej dob∞hne ke studßnce a zaΦne lemtat vodu. Po°ßdn∞ se napije, pak se rozvalφ a povφdß: "Äensk² a chlast, to je moje..."
Star² opiΦßk se vrßtφ cel² schvßcen² do tlupy. "Co se ti proboha stalo?" ptajφ se ho ostatnφ. "Ale nic, m∞l jsem rande se ₧irafou." "A co?" "No, to bylo sam²: dej mi pusu, strΦ mi ho tam, dej mi pusu, strΦ mi ho tam..."
Uprost°ed provazovΘho mostu vysoko v horßch poskakuje a k°epΦφ orel. Jde kolem liÜka. Uvidφ orla a ptß se: "Hej, orle, co tam d∞lßÜ?" "Machruju, machruju, poj∩ taky!" Za chvφli jde kolem zajφc a ptß se: "Co to tam d∞lßte?" "Machrujem, poj∩ s nßma machrovat." Po n∞jakΘ dob∞ jde kolem medv∞d. "Hej bando, co to tam vyvßdφte?" "Machrujem, machrujem, poj∩ taky." Najednou se provazov² most urve a vÜichni letφ dol∙ do propasti. "Tak a je to v pr....", zabruΦφ medv∞d. "Tak uletφme!", navrhne orel. "No jo, ale my nemßme k°φdla!" "Tak co tady MACHRUJETE?!"
Zajφc a medv∞d potkajφ kouzelnΘho d∞deΦka, a ten jim slφbφ, ze ka₧dΘmu splnφ t°i p°ßnφ. Medv∞d: "Cht∞l bych po°ßdn∞ nadr₧enou medv∞dici." Zajφc: "Jß bych cht∞l zase n∞jakou po°ßdnou motorku." OK, stane se... Medv∞d: "P°ßl bych si, aby za ka₧d²m stromem byla nadr₧enß medv∞dice." Zajφc: "A jß bych cht∞l, abych v t² motorce m∞l bezednou nßdr₧." OK, stane se... A t°etφ p°ßnφ? Medv∞d: "Chci mφt po°ßdn²ho ptßka." Zajφc p°em²Ülφ "Motorku mßm, nadr₧ plnou, snad jeÜt∞ aby byl medv∞d buzerant."
Zajφc sedφ na v∞tvi a °e₧e ji pod sebou, jde okolo medv∞d, Medv∞d: "Zajφci, spadneÜ!" Zajφc: "Jß? a proΦ?" (veselo °e₧e dßl) Medv∞d: "Zajφci, ale vß₧n∞ spadneÜ..." ...v tomto duchu pokraΦuje konverzace a₧ dokud zajφc nedo°e₧e v∞tev a nespadne. Zajφc se sbφrß ze zem∞ potom se paranoicky rozb∞hne pryΦ a Üφlen∞ °ve: "╚A-RO-D╠J!!!"
Zvφ°ßtka v lese se dohodnou, ₧e p°estanou zneΦiÜ¥ovat les. Rozhodnou se postavit si kadibudku. Hned prvnφ den je vÜak kadibudka poÜkozenß a mß vylomenΘ dve°e. Svolajφ sn∞m, aby zjistili, kdo to ud∞lal. Zajφc se p°ihlßsφ a °ekne: "To ud∞lal medv∞d, jß to vid∞l, jß u toho byl." "Jak to, ₧e jsi u toho byl?" "No Üel jsem kolem a v kadibudce byl medv∞d. Zavolal na m∞ jestli pelichßm. ╪ekl jsem mu, ₧e ne, a on si se mnou vyt°el zadek." Zvφ°ßtka kadibudku opravφ, ale hned druh² den je zase n∞jakß rozlßmanß. Svolajφ ted zase sn∞m, aby zjistili, kdo to ud∞lal. P°ihlßsφ se liÜka a °ekne: "To ud∞lal medv∞d, jß to vid∞la, jß u toho byla." "Jak to, ₧e jsi u toho byla?" "No Üla jsem kolem a v kadibudce byl medv∞d. Zavolal na m∞ jestli pelichßm. ╪ekla jsem mu, ₧e ne, a on si se mnou vyt°el zadek." T°etφ den je kadibudka rozbitß, tentokrßt ·pln∞ na cimpr campr. Znovu proto svolajφ sn∞m. P°ihlßsφ se je₧ek a °ekne: "To ud∞lal medv∞d..."
Bedrunko kam letφÜ? No a?!!
Co je to? Je to bφlΘ a leze to pod zemφ? Krtek v noΦnφ koÜili!
Co je to - je to ΦervenΘ a sedφ to v rohu? NeposluÜn² lond²nsk² autobus.
Co je to, je to ΦervenΘ, dlouhΘ a le₧φ to v p°φkop∞? Odpov∞∩: Chcφplß tramvaj.
Co je to? Je to modr² a leze to po stromech. Veverka v montΘrkßch.
Co je to? Le₧φ to pod skßlou a hekß to? Skßlovß. A le₧φ to pod smrkem a hekß to? Zase ta d∞vka Skßlovß.
Do hospody p°ijde gorila a objednß si pivo. "Jedno pivo, to mßme 100 korun", pravφ barman. Gorila zaplatφ a napije se piva. "Teda, moc goril k nßm zrovna nechodφ", poznamenß barman. "A vy se divφte", namφtne gorila, "kdy₧ chcete stovku za pivo?"
"Cht∞l bych si koupit n∞jakΘho papouÜka". "Prosφm, zrovna tady mßme tenhle krßsn² exemplß°, nßdhern∞ zpφvß." "No dobrß, ale jak dlouho se va°φ?"
Id· dva mravce po p·Üti a u₧ u₧ id· zomrie¥ od smΣdu, ked tu zrazu... zomr· od hladu.
Jak dostanete Φty°i slony do trabantu? Nalo₧φte dva dop°edu a dva dozadu. Jak nalo₧φte do trabantu Φty°i ₧irafy? To nejde, u₧ jsou tam sloni.
Jak chytit lva? Jsou t°i hlavnφ a nejlepÜφ zp∙soby. 1) Uprost°ed pouÜt∞ zabodnete do pφsku jehlu na Üitφ. Lev se rozb∞hne, proskoΦφ ouÜkem jehly a za tu bambulku na konci ocasu se chytφ. 2) Op∞t uprost°ed pouÜt∞. Vezmete katr na p°esφvßnφ pφsku a zaΦnete p°esφvat pφsek. To co nepropadne sφtem jsou lvi. 3) Prost∞ a jednoduÜe chytnete kdekoliv dva a jednoho pustφte.
Jak² je rozdφl mezi mßslem a buldozerem? Zkuste si nat°φt buldozer na chleba!
Jdou dv∞ suÜenky po silnici. Jede auto a jednu suÜenku p°ejede. Ta druhß se otoΦφ a °φkß: "Prosφm t∞, poj∩ a nedrob..."
Je to barevnΘ a nenφ to vid∞t. Co je to? ZakopanΘ pastelky.
Je to Φern² a klepe to na sklo, co je to? Akvarijnφ etiopskej vodnφk.
Je to hn∞dΘ, le₧φ to pod stromem a kou°φ se z toho - co je to? Zpocenß veverka!
Je to modrΘ a lφtß to ve vzduchu, co je to? Komßr s k°eΦovou ₧φlou!
Je to zelen² a je to metr pod zemφ - co je to? - Kameno₧rout zelen²! Kdy₧ se ud∞lß dφra skrz naskrz zem∞koulφ, vedoucφ jejφm st°edem a hodφ se do nφ kßmen - kam a₧ bude padat? - No p°ece metr pod zem - tam je kameno₧rout zelen²!
Je to ₧lut² a letφ to po nebi, co je to? Havran blon∩ßk.
Letφ netop²r a narazφ do stromu, spadne na zem, ale ot°epe se a letφ dßl. Narazφ do sto₧ßru, spadne, ale zase se sebere a letφ dßl. Narazφ do komφna, zase spadne a °ekne: "Sakra, jß se s tφm walkmanem jednou zabiju."
Mami, jß nechci do Austrßlie! MlΦ a kopej!
Pßn p°ijde do restaurace a objednß si hrachovou polΘvku a knedlφky se Üpenßtem. ╚φÜnφk mu p°inese polΘvku a pßn si vylije na hlavu. ╚φÜnφk se osm∞lφ a zeptß se: "Promi≥te pane, mohl byste mi prozradit, proΦ jste si vylil tu hrachovou polΘvku na hlavu?" Pßn se zhrozφ: "To byla hrachovß polΘvka? Jß myslel, ₧e to byl Üpenßt!"
ProΦ jsou sloni velcφ, Üedφ a vrßsΦitφ? Kdyby byli malφ, bφlφ a hladcφ, byli by to aspirini.
ProΦ mß datel zobßk? Aby si nerozmlßtil hlavu!
ProΦ nem∙₧e hlem²₧∩ b∞₧et? Proto₧e by mu vlßly oΦi, p°ece.
ProΦ ten slon nosφ r∙₧ovΘ tenisky? Proto₧e ty ₧lutΘ u₧ jsou mu malΘ.
Prosφm vßs pane kolik je hodin? Nevφm ale m∙₧u vßm ukßzat jak hß₧u kamenem.
P°ijde kostlivec do hospody a pravφ: Pane vrchnφ, jedno pivo a hadr na zem.
P°φjde pßn k holiΦi a na hlav∞ mß jen t°i vlasy a chce uΦesat. HoliΦ povφdß: "Tak to dßme jeden vlas doleva, jeden doprava a jeden nechßme rovn∞." P°itom mu jeden vytrhne. Hned se omlouvß a povφdß: "No dßme jeden doprava a jeden doleva". A op∞t mu jeden vytrhne. Op∞t se omlouvß, naΦe₧ pßn pravφ: "Nechte to b²t jß radÜi p∙jdu rozcuchan²."
Sedφ dva v kupΘ ve vlaku a ten jeden se dφvß z okna a p°itom si po°ßd mumlß: "24, 32, ..., t°icet Φty°i! ... 16, 36, 64, ..., devadesßt p∞t!" Druh² pßn ho poslouchß a pak se ho zeptß: "Prosφm vßs, co to po°ßd poΦφtßte?" "Ale, v₧dycky, kdy₧ projedeme kolem n∞jakΘho stßda, tak si spoΦφtßm poΦet kus∙ dobytka," odpovφ ten prvnφ. "To nenφ mo₧nΘ abyste to stihl spoΦφtat za tak krßtkou dobu," divφ se ten druh². "Vφte co, za chvφli budeme projφ₧d∞t kolem naÜeho statku, schvßln∞, jestli spoΦφtßte p°esn∞, kolik mßm krav," navrhne. Kdy₧ projφ₧d∞jφ kolem toho statku, prvnφ pßn se dφvß a mumlß: "20, 60, 96, ..., sto dvacet Φty°i!" "To je ·₧asnΘ, to je ·pln∞ p°esn∞!", divφ se druh² pßn, "jak je mo₧nΘ, ₧e to spoΦφtßte tak rychle?" "No, vφte, je v tom fφgl", sv∞°uje se prvnφ pßn, "jß jim nejprve spoΦφtßm nohy a pak to vyd∞lφm Φty°ma."