Sedφ dva policistΘ na strß₧i a jeden cucß patronu.
Najednou patrona bouchne a roztrhne mu pusu od ucha k uchu.
Ten druh² °φkß "Ty se mi sm∞jeÜ, ale jß se opravdu lek'!"

SlyÜφ dva policajti jak si dva chlßpci povφdajφ vtip:
"Hele, vφÜ proΦ policajti chodφ ve dvou?"
"No nevφm."
"Jeden umφ Φφst a druhej psßt!"
Policajti hned oba legitimujφ.
Policajt: "ObΦanskΘ pr∙kazy!"
Chvφli si je Φte a pak povφdß druhΘmu: "Franto, piÜ si!"

Stoji dva policistΘ u °eky. P°ijde k nim starß panφ a ptß se: "Prosφm 
vßs, dß se tady n∞kde ta °eka p°ebrodit?"
PolicistΘ rychle odpovφ: "No hnedka tady, babiΦko."
Panφ pod∞kuje a odvß₧n∞ vkroΦφ do °eky. Rßzem se za nφ zav°e voda a 
babiΦka se utopφ. PolicistΘ se zamyslφ, kroutφ hlavami a pak jeden 
°ekne: "╚lov∞Φe, v∞°il bys tomu? P°ed chvφlφ tady proÜla v pohod∞ 
kachna."

Stojφ dva policistΘ veΦer na chodnφku a dφvajφ se na m∞sφc.

Jeden °φkß: "To je straÜn∞ daleko, to je fakt d∞snß dßlka..."
Druh²: "Ale ne, jß bych °ekl, ₧e to zase nenφ tak hrozn²..."

A takhle se po°ßd hßdajφ a p°ijde t°etφ policista a ptß se:
"Co je kluci, proΦ se tak hßdßte?"
A jeden z t∞ch dvou °φkß: "Ale, ÜΘf nßm dneska °φkal, ₧e jedeme na 
m∞sφc na Ükolenφ, tak se dφvßme, jak je to daleko..."

Stojφ chlapeΦek u studn∞ a straÜn∞ na°φkß, jde okolo policajt a zeptß
se ho, proΦ plßΦe.
"Prosφm, spadla mi tam matka!"
Policajt vleze do studn∞, prohledß, proleze ji ·pln∞ celou, ale nic 
nenajde. Vyleze ·pln∞ zniΦen² a °φkß:
"Tvoji matku jsem nikde nenaÜel."
ChlapeΦek: "A co te∩ ud∞lßm s tφmto Üroubem? Uaaßßß..."

Stojφ policista p°ed automatem na kßvu. Vhodφ p∞tikorunu, stiskne 
tlaΦφtko, vyjede kelφmek s kßvou. Vhodφ dalÜφ p∞tikorunu, stiskne 
tlaΦφtko, vyjede dalÜφ kelφmek a tak to jde dßl. 
Policistu pozoruje mu₧ a po chvφli jej poprosφ: 
"Pus¥te mne k tomu taky na chvφli."
Policista se otoΦφ a pravφ: "Nepustφm vßs, copak nevidφte,₧e vyhrßvßm?"

èΘf policie p°ipravuje policejnφ akci a pouΦuje svΘ mu₧e:
"Akce musφ zaΦφt p°esn∞ v 11:48". Pro ty z vßs, kdo majφ digitßlnφ
hodinky, to je 'obuÜek - obuÜek - ₧idle vzh∙ru nohama - sn∞hulßk'".

To takhle p°iÜel jednou do prßce na okrsek nahat² policista. Kdy₧ to
vid∞l nßΦelnφk, nechal si ho p°edvolat k sob∞ do kancelß°e.
- Novßk, co je to? Jakto ₧e jste nahej v prßci?
- No jß byl vΦera na tom mejdanu.
- No a co jako s tφm?
- Asi po p∙l noci, kdy₧ jsme vÜichni tanΦili, zhaslo najednou sv∞tlo
  a ozval se hlas: Tak dßmy, svlΘkßme se. Äensk² se svlφkly, pak se
  zase rozsvφtilo no a tanΦilo se dßl. Po chvφli zase zhaslo sv∞tlo
  a ozval se hlas: Tak pßnovΘ, svlΘkßme se. Tak jsme se svlφkli no a
  tanΦilo se dßl. Pak pot°etφ zhaslo sv∞tlo a ozvalo se: Tak pßnovΘ,
  do prßce! No a tak sem tady.

U policisty doma zazvonφ zvonek.
Policista p°ijde ke dve°φm a zeptß se - "KDO JE ?".
Z druhΘ strany se ozve: "J┴".
Policista se lekne: "J┴ ??????"

Vφte, jak policajt-kriminalista d∞lφ lidi ?
Na ty, kte°φ u₧ sed∞li, a na ty, se kter²mi jeÜt∞ nemluvil.

Vφte jak vznikl policajt?
Polimerizacφ monocajt∙!!!

Zastavφ hlφdka na ulici jedoucφ auto a vidφ, ₧e za volantem sedφ pes.
"Jak m∙₧ete nechat psa °φdit auto?" ptß se policista spolujezdce.
"M∞ se neptejte, jß jsem stopa°."

Zastavφ opil² policajt jeÜt∞ opilejÜφho °idiΦe:
"Pane °idiΦi, vy mßte dva volanty, to je proti bezpeΦnostnφm 
p°edpis∙m. Budu vßm muset odebrat °idiΦsk² pr∙kaz."
"A to m∞ musφte kv∙li takovΘ maliΦkosti hned obklφΦit?"

Zastavφ policista na k°i₧ovatce auto a sd∞luje °idiΦi:
"Pane °idiΦi, u₧ vßs dnes zastavuji po ΦtvrtΘ, a takΘ vßm po 
ΦtvrtΘ opakuji, ₧e vßm teΦe chladiΦ."
"A jß vßm po ΦtvrtΘ opakuji, ₧e jsem kropφcφ v∙z!"

/ o prßvnφcφch

Bylo nutno stßhnout z ob∞hu novou sΘrii znßmek s portrΘty v²znaΦn²ch
prßvnφk∙. LidΘ toti₧ nev∞d∞li, na kterou stranu majφ plivat.

Do °eznictvφ vb∞hne pes, ukradne n∞kolik bu°t∙ a uteΦe. RozΦilen²
°eznφk vÜak psa poznß; je to pes jednoho ze stßl²ch zßkaznφk∙
- prßvnφka.

Odpoledne zajde °eznφk k prßvnφkovi a zeptß se jej:
"Kdy₧ mi vb∞hne do °eznictvφ pes a ukradne svazek ÜpekßΦk∙, mßm nßrok
na finanΦnφ nßhradu od majitele psa?"
"Ano, samoz°ejm∞", odpovφ prßvnφk.
"V tom p°φpad∞ mi dlu₧φte 120 korun", °φkß °eznφk, "to toti₧ byl vßÜ
pes."
Prßvnφk si povzdechne, vytßhne Üekovou knφ₧ku a napφÜe Üek na 120
korun. Kdy₧ je °eznφk na odchodu, prßvnφk jej zadr₧φ:
"JeÜt∞ moment! Tady mßte ·Φet na 500 korun za konzultaci..."

Jak poznßte, ₧e prßvnφk l₧e?

Odpov∞∩: Pohybuje rty.

Jak² je rozdφl mezi p°ejet²m prßvnφkem a tcho°em?

P°ed tcho°em je vygumovanß brzdnß drßha.

Kdy₧ osoba napomßhß zloΦinci poruÜovat zßkony, ne₧ je zloΦinec zatΦen, 
nazveme ji komplicem.
Kdy₧ osoba napomßhß zloΦinci poruÜovat zßkony, kdy₧ je zloΦinec zatΦen,
nazveme ji obhßjcem.

Kolik je 2+2 ?

In₧en²r: "Je to p°esn∞ 4,0000000"
Ekonom : "Je to n∞co mezi t°emi a p∞ti, ale nejsem si ·pln∞ jist".
Prßvnφk: "Kolik si p°ejete, aby to bylo?"

Mlad² v²znamn² prßvnφk byl zrovna na cest∞ k soudu k projednßnφ jednoho
slo₧itΘho p°φpadu, kdy₧ tu se najednou zniΦeho nic octl p°ed nebeskou 
branou.
Svat² Petr jej uvßd∞l dovnit° a prßvnφk protestoval proti svΘ p°edΦasnΘ 
a nßhlΘ smrti:
"Jsem p°φliÜ mlad², ne₧ abych zem°el. Je mi teprve 35!"
Svat² Petr souhlasil, ₧e 35 je p°eci jen docela mßlo na vstup do 
nebeskΘho krßlovstvφ, a p°islφbil, ₧e se na jeho p°φpad podφvß. Vrßtil 
se za hodinu a °φkß prßvnφkovi:
"Synu, obßvßm se, ₧e chyba je n∞kde u vßs. Ov∞°ili jsme vßÜ v∞k na 
zßklad∞ hodin fakturovan²ch vßmi vaÜim klient∙m, a zjistili jsme, ₧e je 
vßm nejmΘn∞ 108 let."

MnohΘ v²zkumnΘ ·stavy poslednφ dobou uva₧ujφ, ₧e mφsto myÜφ budou k 
pokus∙m pou₧φvat rad∞ji prßvnφky. D∙vod∙ je n∞kolik:
Prßvnφk∙ je vφce ne₧ myÜφ, v∞dci si k prßvnφk∙m zpravidla nevyp∞stujφ 
tak siln² citov² vztah jako k myÜφm a pak, myÜi odmφtajφ d∞lat n∞kterΘ 
v∞ci.

Mu₧ jde kolem °eznictvφ a vidφ ve v²loze nßpis:

ZvlßÜtnφ nabφdka:

   Hov∞zφ mozek:             5 KΦ / kg
   Skopov² mozek:           50 KΦ / kg
   Vep°ov² mozek:           50 KΦ / kg
   Doktorsk² mozek:       1000 KΦ / kg
   In₧en²rsk² mozek:      1000 KΦ / kg
   Programßtorsk² mozek:  1000 KΦ / kg
   Prßvnick² mozek:      50000 KΦ / kg

Mu₧e to zaujme a tak se jde do obchodu zeptat.
"Prosφm vßs", ptß se °eznφka, 'vÜiml jsem si tΘ cedule...
P°edpoklßdßm, ₧e hov∞zφ mozek je tak lacin² kv∙li tΘ afΘ°e kolem
nemoci Üφlen²ch krav."

"Ano, je tomu tak", odpovφ °eznφk.

"Ale nenφ mi jasnΘ, proΦ je ten prßvnick² mozek tak drah². Je to
kv∙li tomu, ₧e je tak vysoce kvalitnφ?"

"Ale to v∙bec ne," odpovφdß °eznφk, "ale vφte kolik musφte porazit
prßvnφk∙, abyste dal dohromady kilogram mozku?"

Mu₧ p°ijde k prßvnφkovi do kancelß°e a ptß se, kolik si ·Φtuje za svΘ
slu₧by.
"Mßm taxu 1000 korun za 3 zodpov∞zenΘ otßzky", odpovφ prßvnφk.
"A nenφ to p°φliÜ vysokß cena?", divφ se mu₧.
"Ano je," odpovφ prßvnφk, "a co je vaÜe t°etφ otßzka?".

Po vyhranΘm soudnφm sporu advokßt poslal svΘmu klientovi telegram:
"Pravda zvφt∞zila!"
Hned nato p°iÜla obratem odpov∞∩:
"Ihned podejte odvolßnφ!"

ProΦ je v Kalifornii tolik prßvnφk∙ a v New Jersey tolik sklad∙ 
toxick²ch odpad∙?
New Jersey si vybφralo prvnφ.

P°iÜel takhle chlßpek do obchodu se vÜφm mo₧n²m. Zaujala ho krßsn∞ 
zpracovanß mosaznß krysa, opravdu um∞leckΘ dφlo. Zeptal se prodavaΦe a 
dohodli se na cen∞.
ProdavaΦ jej upozor≥uje:
"Pane, nebereme ₧ßdnΘ reklamace. Jak si to jednou odnesete, je to vaÜe 
a nevezmu si to zpßtky za ₧ßdn²ch okolnostφ."
Chlßpek souhlasφ, zaplatφ a nese si krysu dom∙. O pßr blok∙ dßl si 
najednou vÜimne, ₧e za nφm po ulici cupitß ₧ivß krysa. A najednou 
dalÜφ, a dalÜφ, za chvilku jsou jich stovky, vÜechny jej trp∞liv∞ a 
klidn∞ sledujφ. Brzy je celß ulice zaplavena krysami. Chlap zpanika°φ a 
rozb∞hne se, krysy za nφm. Bylo jich u₧ nepoΦφtan∞.
Chlapovi doÜlo, ₧e jdou po tΘ soÜce. Dob∞hl tedy k °ece a Üup soÜku do 
vody. A celΘ to procesφ krys se nahrnulo do °eky za soÜkou a utopilo 
se. Chlßpek se otoΦil a doÜel zpßtky do krßmu. Hned jak veÜel, prodavaΦ 
na n∞j: "Pane, °φkal jsem vßm, ₧e reklamace neberu!"
"To je v po°ßdku. Jß se chci jen zeptat, jestli byste nßhodou nem∞l 
mosaznou soÜku prßvnφka."

Soudnφ proces v Gr≤nsku:
"╪ekn∞te nßm, kde jste byl v noci ze 14. listopadu na 20. b°ezna."

Tak si Milane p°edstav, ₧e jsem vΦera rozbil zrcadlo, no vφÜ co to 
znamenß, ₧e budu mφt sedm let neÜt∞stφ. Jen₧e mßm dobr²ho prßvnφka a 
ten si myslφ, ₧e by to mohl zajistit tak na p∞t.

Vφte, proΦ jsou prßvnφci jako spermie?
Proto₧e pouze z jednΘ z milionu se stane Φlov∞k.

"Zdß se, ₧e mßte daleko vyÜÜφ inteligenci, ne₧ b²vß u mu₧∙
z vaÜeho prost°edφ obvyklΘ", °φkß soudce ob₧alovanΘmu.

"Kdybych nebyl pod p°φsahou, vrßtil bych vßm vßÜ kompliment", odpovφ
ob₧alovan².

/ o Skotech

Jak turista poznß ₧e je ve Skotsku ?

Vidφ ₧enskΘ jak Ütupujφ prezervativy.

McArthur si u automechanika vyzvedßvß opravenΘ auto a p°itom mu 
°φkß: 
"Dal bych vßm penny na pivo, ale mßm bohu₧el jen Üilink."
"Nevadφ," odpovφ automechanik, "jsou lidi co nedaj' ani tolik."

Rozho°Φen² Skot pφÜe do redakce Φasopisu: "Nep°estanete-li otiskovat 
ty hloupΘ vtipy o Skotech, p°estanu si VßÜ Φasopis p∙jΦovat."

SkotskΘ dφtko p°ib∞hne radostn∞ dom∙ a chlubφ se: "Dnes jsem uÜet°il 
dv∞ pence, nebo¥ mφsto toho abych jel tramvajφ, celou cestu ze Ükoly 
jsem b∞₧el za nφ."
Otec chlapce se°ezal volajφc: "Kdybys b∞₧el za taxφkem, uÜet°il 
bys libru!"

Sprßvn² Skot nikdy nepoÜle ₧upan do Φistφrny, ani₧ by nejd°φv do 
ka₧dΘ kapsy nedal alespo≥ jednu pono₧ku.

T°i Skoti sedφ u baru.
Ten nejstarÜφ °φkß: "A₧ um°u, polejte m∙j hrob tou nejlepÜφ whisky;
a a¥ je to alespo≥ dvanßctiletß."
Zbylφ dva souhlasφ: "A poslyÜ, nebude ti vadit, kdy₧ nßm nejd°φv
proteΦe ledvinami?".

Ve Skotsku se ptß man₧el svΘ ₧eny:
"Co si myslφÜ? M∙₧eme Tomovi u₧ ten bonb≤n po t²dnu rozbalit?"

Vφte kolik dokß₧e vypφt dobr² skotsk² pijßk whisky?
LibovolnΘ danΘ mno₧stvφ.

/ o zvφ°atech

Dv∞ krßvy ve VelkΘ Britßnii si povφdajφ p°i pastv∞:
"Co si myslφÜ o nemoci Üφlen²ch krav?", ptß se jedna.
"Mn∞ se nic takovΘho nehrozφ", °φkß druhß, "jß jsem toti₧ kachna".

"Hele∩ jepice," povφdß jepiΦßk, "my mßme takovej krßtkej ₧ivot, co 
si takhle trochu u₧φt?"
"Te∩ nem∙₧u," odpovφ jepice, "mßm zrovna vte°inky."

Hroch se rozhodne spßchat sebevra₧du, tak si vyleze na mrakodrap a 
skoΦφ dol∙. Cestou si poΦφtß patra: "... Üest ... p∞t ... Φty°i ... t°i 
... dva ... jedna ... nula ... mφnus jedna ... mφnus dva ..."

Jak² je rozdφl mezi b∞₧φcφm a letφcφm zajφcem?
Ten letφcφ mß na zßdech orla.

Jde liÜka lesem a kdy₧ prochßzφ kolem k°ovφ, slyÜφ tenounk²m hlasem 
"kykyrykφ, kykyrykφ,.." Zablesknou jφ oΦi a pomyslφ si: "To bude dnes 
lehce lapenß veΦe°e,.." Rozb∞hne se a vletφ do k°ovφ. Najednou z k°ovφ 
zaΦnou lφtat liÜΦφ chlupy a po chvφli liÜka vyb∞hne, celß otrhanß, z 
lesa ven. Po chvφli vyleze vlk, protßhne se, zapne poklopec a °ekne: 
"Kdybych neum∞l cizφ jazyky, tak si ani neÜvihnu".

Jde medv∞d lesem a potkß o₧ralΘho zajφce, jak tßhne za sebou televizi. 
Zastavφ se a ptß se ho:
"Hele, zajφc, odkud mßÜ tu televizi?"
Zajφc Ükytne a zaΦne vyprßv∞t:
"Ale, jdu takhle lesem a potkßm liÜku, dali jsme °eΦ, Üli jsme k nφ do 
nory, trochu chlastali, no a kdy₧ byla liÜka trochu pod pßrou, tak si 
lehla, roztßhla nohy a °ekla -
zajφci, te∩ si m∙₧eÜ vzφt co chceÜ, tak jsem si vzal tu televizi, no."

Jde si medv∞d k liÜce pro radu:
"VφÜ, liÜko, mßm problΘm. Kdykoliv potkßm zajφce, mßm d∞snou chu¥ 
ho se°ezat. Kdy₧ ho nese°e₧u, hned mßm blbej den."
"No a kde je problΘm?" divφ se liÜka.
"No jß ho v₧dycky se°e₧u kv∙li Φapce, ale u₧ mi to p°ijde takov² 
bez fantazie..."
"No to je jednoduch²: cht∞j od n∞j cigaretu. Kdy₧ bude mφt s 
filtrem, cht∞j bez filtru. Kdy₧ bude mφt bez filtru, cht∞j s filtrem. 
A kdyby to nevyÜlo, cht∞j p°ipßlit. Kdy₧ bude mφt zßpalku, 
cht∞j zapalovaΦ. Kdy₧ bude mφt zapalovaΦ, cht∞j zßpalku. Dy¥ ty u₧ 
si poradφÜ..."

A tak medv∞d jde po lese a potkß zajφce.
"Hej, zajφc, dej mi cφgo!"
A zajφc s ·sm∞vem: "S filtrem, nebo bez filtru?"
"Bez filtru", zavrΦφ medv∞d. "A te∩ mi p°ipal!"
"A je libo zapalovaΦ, nebo zßpalku?"
"Hajzle! Kde mßÜ Φapku?"