Maskovacφ za°φzenφ

• Zßkladnφ principy Φinnosti
• Druhy maskovßnφ
• Zp∙soby detekce maskovan²ch lodφ
• Nev²hody maskovßnφ
• St°elba pod maskovßnφm
• Dodatek

Zßkladnφ principy Φinnosti

Maskovacφ za°φzenφ je generßtor energetickΘho pole, kterΘ Φinφ objekt (obvykle vesmφrnΘ plavidlo) neviditelnΘ okem a v∞tÜinou senzor∙. To je zajiÜt∞no oh²bßnφm paprsk∙ gravitacφ tak, ₧e je objekt pr∙hledn². Maskovßnφ lodi vy₧aduje p°esnΘ vyrovnßnφ emisφ z warpov²ch motor∙, elektromagnetick²ch signßl∙, gravitaΦnφho pole a ostatnφch energiφ tak, ₧e "obtΘkajφ" lo∩ subprostorem rychlostmi v∞tÜφmi ne₧ c.

WarpovΘ pole je kontrolovßno tak, aby emise z warpov²ch motor∙ byly vyvß₧eny (to se d∞je i u nemaskovan²ch lodφ, nebo¥ to zlepÜuje jejich v²kon) a ve fßzi s maskovacφm za°φzenφm. Pokud je n∞kter² z kontrolor∙ poÜkozen, vznikajφ polarizovanß magnetickß zkreslenφ, kterß usnad≥ujφ zam∞°enφ maskovanΘ lod∞. Pokud se tato maskovanß lo∩ pohybuje subprostorem, je z d∙vodu jejφ velkΘ rychlosti t∞₧kΘ p°esn∞ zam∞°it i takto poÜkozenou lo∩

Jßdra maskovacφho za°φzenφ rozptylujφ vÜechny EM radiace a jinΘ energetickΘ emise produkovanΘ lodφ a jejφ posßdkou. To je °eÜeno remodulacφ energetickΘ signatury tak, aby vypadala jako energetickΘ pozadφ, stejn∞ jako redukovßnφm z°eteln²ch emisφ. Mno₧stvφ energie, pot°ebnΘ k zamaskovßnφ n∞jakΘho mno₧stvφ energie nenφ p°φmo ·m∞rnΘ - s p°ib²vajφcφm mno₧stvφm maskovanΘ energie se energie pot°ebnß na jejφ zamaskovßnφ blφ₧φ tΘto maskovanΘ energii (tzn. E maskovacφ -> E maskovanß) Vytvß°enφ maskovßnφ pro celΘ EM spektrum je velmi energeticky nßroΦnΘ, ale je nezbytnΘ, pokud je v blφzkosti nep°ßtelskß lo∩. Pokud ale nenφ lo∩ v p°φmΘm ohro₧enφ, staΦφ maskovat jen EM radiaci v pßsmu detekovatelnΘm dßlkov²mi senzory a ignorovat frekvence detekovatelnΘ pouze p°i v∞tÜφm p°iblφ₧enφ. DalÜφm ·kolem je vytvo°enφ pßsma nulovΘ gravitace mezi lodφ a maskovacφm polem, aby nedochßzelo ke zjistiteln²m interferencφm nebo poruchßm.

Maskovacφ generßtor vytvß°φ koherentnφ gravitaΦnφ pole, kterΘ deformuje okolnφ prostor, tak₧e okolnφ energie proudφ kolem lodi v subprostoru nadsv∞telnou rychlostφ a vytvß°φ dojem, ₧e energie nikdy neopustila sv∙j p∙vodnφ sm∞r. Je vytvß°eno i asymetrickΘ subprostorovΘ pole, podobn∞ jako u warpovΘho pohonu, ale s tφm rozdφlem, ₧e toto pole je n∞kolikavrstvΘ (oproti jednoduchΘmu warpovΘmu) a "peristaltika" pole urychluje uzav°enou energii na FTL rychlosti. To kompenzuje vzdßlenost, kterou musφ energie urazit navφc kolem lodi, a p°φpadn² rud²/modr² posun nebo Doppler∙v efekt.

Cφvky maskovacφho generßtoru jsou ovlßdßny specißln∞ navr₧en²mi dedikovan²mi poΦφtaΦi, urΦen²mi pouze pro udr₧enφ maskovßnφ. Tyto extrΘmn∞ rychlΘ poΦφtaΦe musejφ zpracovat obrovskΘ databßze a zvlßdnout mno₧stvφ komplexnφch matematick²ch operacφ, aby vytvo°ily odpovφdajφcφ rozptylov² vzor. Vstupnφ data jsou zφskßvßna z mno₧stvφ refraktometr∙ umφst∞n²ch na trupu lodi. ╞φm vφce jich je, tφm efektivn∞jÜφ je rozptylov² vzor. Jedin² limitujφcφ faktor je rychlost poΦφtaΦ∙, kterΘ musejφ vytvß°et rozptylov² vzor v reßlnΘm Φase, aby efektivn∞ maskoval lo∩.

VÜechny Φßsti generßtorov²ch cφvek jsou napßjeny plasmou. VÜechny cφvky musejφ mφt stejnou frekvenci energie. To je zajiÜt∞no plasmov²m zßsobnφkem. Pokud nenφ p°φtomen, maskovacφ pole m∙₧e b²t jednoduÜe poÜkoditelnΘ nap°. ionick²m pulzem.

Druhy maskovßnφ

Jsou dva zßkladnφ druhy rozptylov²ch vzor∙ : sfΘrickΘ a mapovanΘ.

SfΘrick² vzorec je vytvß°en v konstantnφ vzdßlenosti od zdroje gravitonovΘ polarity. Vzdßlenost je mo₧nΘ nastavit tak velkou, jak zvlßdne energetick² zdroj lodi. Za touto vzdßlenostφ u₧ pole chaoticky kolφsß a vytvß°φ silnΘ gravitaΦnφ vlny. Tento druh je urΦen p°evß₧n∞ pro warpov² let, kdy pole obklopuje i warpovΘ pole a maskuje ho. SfΘrickΘ maskovßnφ zp∙sobuje u n∞kter²ch rozptylov²ch vzror∙ pozorovatelnΘ poruchy ve viditelnΘm spektru sv∞tla. To je zp∙sobeno chovßnφm pole, kterΘ p∙sobφ jako ΦoΦka a n∞kde sv∞tlo zaost°uje a jinde rozptyluje. Tento efekt je viditeln² hlavn∞ p°i zapφnßnφ a vypφnßnφ pole.

P°i mapovanΘm maskovßnφ je pole vytvß°eno v konstatnφ vzdßlenosti od povrchu lodi. U velmi dob°e vylad∞n²ch lodφ je mo₧nΘ vytvo°it pole mΘn∞ ne₧ t°inßct milimetr∙ od trupu lodi. Pole je vytvß°eno sΘriφ emitor∙, umφst∞n²ch na trupu lodi a spojen²ch s cφvkami generßtoru. Je zapot°ebφ stßlß poΦφtaΦovß kontrola, kterß nem∙₧e b²t provßd∞na p°i warpu. MapovanΘ maskovßnφ nem∙₧e b²t zapnuto nebo vypnuto okam₧it∞ z d∙vodu velkΘ komplexity geometrie pole. Pole je postupn∞ zeslabovßno, aby nedoÜlo k poÜkozenφ maskovacφho za°φzenφ. P°i zapnutφ v atmosfΘ°e bude mezi pole a trup lodi uzav°en plyn, kter² zp∙sobφ velmi silnΘ zvukovΘ vibrace.

Zp∙soby detekce maskovan²ch lodφ

Pro zjiÜt∞nφ polohy lodi m∙₧e b²t pou₧it subprostorov² senzor, sφ¥ gravitaΦnφch senzor∙ nebo tachyonovß detekΦnφ sφ¥.

SubprostorovΘ senzory slou₧φ pro sledovßnφ subprostorovΘho rßdia, poruch subprostoru (ty indikujφ p°φtomnost warpov²ch motor∙), subprostorov²ch kompresφ (mo₧nß porucha warpov²ch motor∙) nebo subprostorov²ch Üokov²ch vln p°φliÜ mal²ch na to, aby byly zjistitelnΘ normßlnφmi senzory (ty indikujφ spontßnφ kolaps warpovΘho pole). SubprostorovΘ retlanslaΦnφ stanice, kterΘ urychlujφ subprostorovΘ p°enosy, mohou b²t bez v∞tÜφch problΘmu p°em∞n∞ny na tyto senzory.

Sφ¥ gravitaΦnφch senzor∙ je soustava detekΦnφch za°φzenφ, kterß mß ΦßsteΦn² ·sp∞ch p°i detekci maskovan²ch lodφ. Tato sφ¥ obsahuje citlivΘ mapovacφ scanery gravitaΦnφch poruch, kterΘ mapujφ gravitaΦnφ sφly v oblasti p°edpoklßdanΘho pr∙letu maskovanΘ lodi. Pokud maskovßnφ lodi nevytvß°φ kompletnφ oblast nulovΘ gravitace, je mo₧nΘ sledovat zm∞ny prostoru kolem lodi.

Tachyonovß sφ¥ je soustava aktivnφch tachyonov²ch paprsk∙, pou₧it²ch pro detekci maskovanΘ lodi prolΘtajφcφ sφtφ. Tyto paprsky jsou tvo°eny dvojicφ frekvencφ, kterΘ jsou zkombinovßny a v²slednß frekvence odpovφdß jejich souΦtu nebo rozdφlu.

Nev²hody maskovßnφ

P°i aktivaci/deaktivaci maskovacφho pole dochßzφ k vytvß°enφ gravitaΦnφch vln, kterΘ ovliv≥ujφ i vnit°ek lodi. AΦkoliv se inercißlnφ tlumiΦe pokusφ tyto vlny ztlumit, dochßzφ ke vzniku vln∞nφ v lßtkßch, tedy nap°. v t∞lech posßdky. Normßln∞ jsou tyto vlny pom∞rn∞ slabΘ, ale p°i rychlΘ deaktivaci m∙₧e dojφt vlivem t∞chto vln k poÜkozenφ nervovΘ soustavy. P°i pou₧itφ vysp∞l²ch maskovacφch za°φzenφ je pravd∞podobnost tohoto poÜkozenφ zhruba 1,4x10^-7%.

DalÜφ nev²hodou maskovacφho za°φzenφ je jeho ohromnß energetickß spot°eba. I kdyby m∞la lo∩ dostatek energie na vytvo°enφ ochran²ch Ütφt∙, maskovacφ za°φzenφ by nebylo schopnΘ zamaskovat takovΘ mno₧stvφ energie. Navφc, ΦßsteΦnΘ vzßjemnΘ ruÜenφ Ütφt∙ a maskovßnφ by vy₧adovalo dalÜφ energii na udr₧enφ Ütφt∙. To jsou d∙vody, proΦ nem∙₧e maskovanß lo∩ Ütφty pou₧φvat.

Kdy₧ je aktivovßno maskovßnφ, n∞kterΘ lodnφ systΘmy pracujφ podle specißlnφch protokol∙, aby se zamezilo interferencφm s maskovacφm za°φzenφm. Pokud maskovacφ generßtor zak°ivφ prostor, aby energie obtΘkala lo∩, nemohou senzory sbφrat ₧ßdnß data. Proto jsou v maskovßnφ um∞le vytvo°enß okna, kterß propouÜt∞jφ urΦitΘ frekvence v urΦitou dobu. I tak je omezena p∙sobnost n∞kter²ch v∞deck²ch senzor∙ a znemo₧n∞na Φinnost aktivnφch senzor∙.

AΦkoliv m∙₧e b²t transportΘr nalad∞n na stejnou frekvenci jako maskovacφ za°φzenφ, gravitaΦnφ poruchy znemo₧≥ujφ jeho pou₧itφ.

St°elba pod maskovßnφm

PhaserovΘ zbran∞ vyu₧φvajφ rapidnφho nadionovΘho efektu. Ten mß velmi silnΘ ruÜivΘ ·Φinky na plasmovΘ cφvky maskovacφho za°φzenφ, i kdy₧ obsahujφ plasmov² zßsobnφk, a proto nemohou b²t pou₧ity. P°i jejich pou₧itφ by paprsek let∞l pod jinym ·hlem a jin²m sm∞rem. Navφc by se maskovacφ za°φzenφ pokusilo maskovat energii phaseru a remodulovalo by jeho frekvenci na frekvenci pozadφ. Pole by s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ zkolabovalo a zp∙sobilo silnΘ gravitaΦnφ vlny. Je ale mo₧nΘ proniknout maskovßnφm zvenΦφ, pokud je phaser nastaven na senzorovß okna.

Funkce warpovΘho motoru je siln∞ ovlin∞na maskovacφm polem. Geometrie wapovΘho pole musφ b²t siln∞ upravena z d∙vodu siln²ch ruÜenφ, vytvß°en²ch maskovacφm za°φzenφm. Ovlßdacφ software warpovΘho motoru pracuje paraleln∞ s poΦφtaΦem, ovlßdajφcφm cφvky maskovacφho generßtoru, aby se omezil vliv na ob∞ za°φzenφ. Interakce mezi ob∞ma poli je pom∞rn∞ chaotickß s mo₧n²mi katastrofick²mi d∙sledky. Toto spontßnnφ chovßnφ vytvß°φ nap°. kompresi subprostoru (to je takΘ d∙vod, proΦ jsou subpostorovΘ senzory efektivnφm zp∙sobem sledovßnφ maskovan²ch lodφ).

Je mo₧nΘ otev°φt interferenΦnφ okno v dob°e vylad∞nΘm maskovßnφ, tak₧e fotonovΘ torpΘdo m∙₧e projφt skrz, beze zm∞ny jeho trasy nebo zniΦenφ gravitaΦnφmy poryvy. Toto okno je vytvß°eno v okam₧iku v²st°elu cφvkou, kterß pracuje na jinΘ frekvenci ne₧ ostatnφ. To je za°φzeno doΦasn²m odpojenφm cφvky od plasmovΘho zdroje. To zp∙sobφ vznik otvoru v maskovßnφ, kter²m torpΘdo proletφ. Uzav°enφ maskovßnφ po odpßlenφ je velmi nßroΦnß a komplexnφ operace, tak₧e vznikß prodleva mezi v²st°ely, zßvislß na rychlosti maskovacφho poΦφtaΦe.

Proto₧e navigaΦnφ deflektor vytvß°φ velkΘ mno₧stvφ subprostorovΘ i EM radiace, nem∙₧e b²t p°i maskovßnφ pou₧it bez velmi v²konnΘho maskovacφho za°φzenφ, kterΘ by spot°ebovalo ohromnΘ mno₧stvφ energie. Proto je pou₧φvßna varianta vyu₧φvajφcφ transportΘr - ten p°em∞nφ mikrometeority na energii, ta je vedena kolem lodi a za nφ op∞t pr∞m∞n∞na na hmotu. Tato metoda je pou₧φvßna pouze ve velkΘ blφzkosti u jinΘ lod∞. Jinak jsou pou₧φvßny ta₧nΘ paprsky, kterΘ jsou slad∞ny s maskovßnφm a kterΘ mezihv∞zdn² plyn a prach odrß₧ejφ. Tato metoda je energeticky mnohem ·sporn∞jÜφ, ne₧ pou₧itφ transportΘru.

Proto₧e by n∞kterΘ Φßsti nemusely b²t vÜem zcela jasnΘ, rozhodl jsem se je vysv∞tlit. Pokud zde vßm neznßm² pojem nenajdete, zkuste to tady nebo mi napiÜte a jß ho sem p°idßm.

Rud²/modr² posun, Doppler∙v jev

Doppler∙v jev vznikß p°i posunu zdroje zß°enφ v∙Φi pozorovateli a projevuje se zmenÜenφm nebo zv∞tÜenφm vlnovΘ dΘlky vysφlanΘho vln∞nφ (tento jev je vysv∞tlen specißlnφ teoriφ relativity). Tento posun se u viditelnΘho EM zß°enφ projevuje posunem do ΦervenΘ nebo modrΘ Φßsti spektra (ΦervenΘ je prodlou₧enφ vlnovΘ dΘlky, modrΘ znamenß zkrßcenφ). Tohoto jevu se pou₧φvß nap°. pro urΦenφ rychlosti pohybu vzdßlen²ch galaxiφ, kdy je urΦovßn posun spektrßlnφch Φar proti normßlu.

DeBroglie∙v posun

DeBroglie∙v posun se objevil v dφlu "Rovnovßha hr∙zy". Jak jsem se dozv∞d∞l, je to zp∙sob, jak lokalizovat maskovanou lo∩. Pravd∞podobn∞ se jednß o posuny vln∞nφ vlivem nedokonalΘho maskovßnφ - nap°. vlivem gravitaΦnφch poruch. Bohu₧el nemßm p°esnΘ informace, tak₧e mohu pouze spekulovat. Pokud by n∞kdo tyto informace m∞l (nap°. p°esnΘ citovßnφ), byl bych velmi vd∞Φn² za jejichzaslßnφ.