03.02.1999
Univerzita o majetku katolickΘ cφrkve (1)

I.    Doktrinßlnφ a politickΘ nßzory na ·Φel a povahu cφrkevnφho jm∞nφ, z nich₧ vychßzela jeho konkrΘtnφ prßvnφ ·prava, vykrystalizovaly v rakouskΘ Φßsti Rakousko-UherskΘ monarchie v druhΘ polovin∞ Üedesßt²ch a v prvnφ polovin∞ sedmdesßt²ch let 19. stoletφ. Jednalo se o vnit°n∞ nekonsistentnφ koncepci, v nφ₧ se obrß₧el kompromis mezi liberßlnφ a konzervativnφ (tj. katolicky a pro°φmsky orientovanou) Φßstφ tehdejÜφho politickΘho spektra. NicmΘn∞ koneΦnß tvß° v²slednΘ prßvnφ ·pravy, kterß na naÜem ·zemφ p°etrvala s minimßlnφmi zm∞nami a₧ do konce °φjna 1949, respektive prosince roku 1950, byla podstatn∞ ovlivn∞na historicky dlouhodob∞ zalo₧en²mi prßvnφmi konstantami existujφcφmi v tΘto oblasti od konce 18. stoletφ, z jejich₧ mezφ nebylo mo₧no nikdy pozd∞ji radikßln∞ vykroΦit.

Od vydßnφ rakouskΘ prosincovΘ ·stavy v r. 1867 (zßkony Φ. 141-146/1867 °.z.) dal zßkonodßrce najevo, ₧e katolickß cφrkev, jako₧to jedna z tzv. cφrkvφ uznan²ch, s prßvnφm charakterem korporace (svazu) ve°ejnΘho prßva (º 15 zßk. Φ. 142/1867 °.z.), nebude omezena v nab²vßnφ majetku urΦitΘho druhu, i kdy₧ existenci amortizaΦnφch zßkon∙, brßnφcφch nab²vßnφ nemovitostφ do budoucna nevylouΦil (º 6, odst. 2 zßk. Φ. 142/1867 °.z.). Nikdy vÜak ji₧ nebyly vydßny a to ani v monarchii, ani v ╚SR a starÜφ p°edpisy tohoto druhu, jakkoliv v∞c byla akademicky spornou, neo₧ivly ani po 13.5.1874, kdy nabyl platnosti pod Φ. 50 °.z. "zßkon o vn∞jÜφch prßvnφch pom∞rech cφrkve katolickΘ", v n∞m₧ se cφrkevnφho jm∞nφ dot²kala ustanovenφ Φßsti VII., ºº 38-59. Vydßnφm tohoto zßkona vÜak neztratily platnost n∞kterΘ starÜφ dφlΦφ normy o katolickΘm majetku, jednak °φÜskΘ (celostßtnφ, jednak zemskΘ, k nim₧ bylo t°eba nadßle p°ihlφ₧et; celostßtnφ p°edpisy tohoto druhu pochßzely p°edevÜφm z let 1858 a 1860, zemskΘ z let 1863 a 1864. V platnosti vÜak z∙staly i mnohΘ starÜφ normy jeÜt∞ z konce 18. a z prvnφ poloviny 19. stoletφ.

II.    ┌stavnφ ustanovenφ º 15 zßk. Φ. 142/1867 °.z. pojmov∞ omezilo vlastnickΘ prßvo katolickΘ cφrkve ·Φelovostφ, tj. urΦenφm tohoto majetku jen k cφl∙m kultovΘ Φinnosti, vyuΦovßnφ a dobroΦinnosti, neumo₧≥ujφc mu sledovat jinΘ cφle, nap°. v²d∞leΦnΘ. B∞₧n∞ se pak hovo°ilo o cφrkevnφm jm∞nφ jako o jm∞nφ ·ΦelovΘm. PΘΦi o zachovßnφ tohoto urΦenφ katolickΘho cφrkevnφho majetku neponechalo prßvo v rukou vlastnφka, ale sv∞°ilo je takΘ stßtu. Proto stßtnφ kultovß sprßva dozφrala na zachovßnφ kmenovΘho jm∞nφ kostel∙ a cφrkevnφch ·stav∙. Byla oprßvn∞na kdykoliv se p°esv∞dΦit o jeho existenci a v p°φpad∞ zjiÜt∞nφ schodku, m∞la povinnost postarat se o jeho nßhradu. V nßvaznosti na ·stavnφ vymezenφ doplnil º 38, odst. 1 zßk. Φ. 50/1874 °.z. zvlßÜtnφ charakter cφrkevnφho jm∞nφ jeÜt∞ potud, ₧e mu p°iznal stejn∞ intenzφvnφ ochranu ze strany stßtu, jakou po₧φvala "nadßnφ obecn∞ u₧iteΦnß". Obrat o stßtnφ ochran∞ takov²ch nadacφ byl obsa₧en v Nej. rozhodnutφ z 15.5.1841 publikovanΘm v dekretu dv. k. z 21.5.1841 Sb. z.s. Rozsah tΘto ochrany postupn∞ nar∙stal a zahrnoval poslΘze °adu ustanovenφ v prßvnφch p°edpisech r∙znΘho druhu, nap°. v prßvu trestnφm, exekuΦnφm, da≥ovΘm a v pravidlech upravujφcφch zastupovßnφ katolickΘho cφrkevnφho jm∞nφ.

Jestli₧e n∞kolik paragraf∙ v trestnφm zßkonφku (122, 174, 175 zßk. Φ. 117/1852 °.z.) a v exekuΦnφm °ßdu (ºº 15 a 25 zßk. Φ. 79/1896 °.z.) bralo zvlßÜtnφ ohled jen na ty p°edm∞ty katolickΘho cφrkevnφho vlastnictvφ, kterΘ byly zasv∞cenΘ bohoslu₧b∞, pak v²razn∞jÜφ praktick² v²znam m∞la dv∞ ustanovenφ da≥ovΘho zßkona Φ. 177/1927 Sb. (ºº 126, 174), jimi₧ byly jednak budovy slou₧φcφ ve°ejnΘ bohoslu₧b∞ a budovy slou₧φcφ za ·°adovny osob pov∞°en²ch duchovnφ sprßvou a vedenφm matrik vy≥aty z dan∞ domovnφ, jednak fondy pro stavbu a udr₧ovßnφ chrßm∙ a fondy pro bohoslu₧bu z dan∞ rentovΘ. V praxi tedy vÜechny katolickΘ kostely a rozhodnß v∞tÜina farnφch budov, byla od danφ osvobozena. TakΘ budovy - resp. jejich Φßsti - slou₧φcφ za ·°ednφ sφdla biskup∙ byly od danφ osvobozeny, jak stanovil dekret dv. kancelß°e z 20.5.1835 Φ. 1750 (Φ. 71, sv. 63 Sb. z.p.), kter² stßle z∙stßval v platnosti.

Nejv²razn∞jÜφm projevem stßtnφ ochrany poskytovanΘ podstatnΘ Φßsti katolickΘho cφrkevnφho majetku bylo jeho zastupovßnφ ex lege v civilnφm soudnφm °φzenφ (a dalÜφ slu₧by), Φφm₧ byla pov∞°ena FinanΦnφ prokuratura. Naposledy doÜlo k ·prav∞ postavenφ a ·kol∙ FinanΦnφ prokuratury zßkonem Φ. 97/1933 Sb. z. a n., k n∞mu₧ byla v r. 1936 (vl. na°. Φ. 82/1936 Sb.) vydßna slu₧ebnφ instrukce podrobn∞, mimo jinΘ, stanovφcφ i pravidla zastupovßnφ katolickΘho cφrkevnφho majetku. Majetek jin²ch cφrkvφ nebo nßbo₧ensk²ch spoleΦnostφ FinanΦnφ prokuratura nezastupovala a ani zastupovat nemohla. Toto soudnφ zastupovßnφ katolickΘho cφrkevnφho majetku zaniklo a₧ k 1. ·noru 1950 (viz zßk. Φ. 270/1949 Sb. z.). FinanΦnφ prokuratury jako stßtnφ ·°ad zastupovaly cφrkevnφ jm∞nφ v prßvnφch rozep°φch a slou₧ily mu k prßvnφ porad∞. Ve smyslu ·kol∙ sv∞°en²ch FinanΦnφ prokuratu°e bylo katolickΘ jm∞nφ postaveno narove≥ majetku stßtnφmu. Tφmto zp∙sobem dochßzelo k zastoupenφ kmenovΘho jm∞nφ katolick²ch kostel∙ a duchovnφch obroΦφ, a dßle k zastoupenφ jm∞nφ zruÜen²ch duchovnφch ·stav∙, klßÜter∙ a spoleΦenstev, pokud se nachßzelo ve stßtnφ sprßv∞. V t∞chto p°φpadech bylo zastupovßnφ v²luΦnΘ. O zßjmy potencißlnφho katolickΘho vlastnφka peΦovala FinanΦnφ prokuratura takΘ tφm zp∙sobem, ₧e vstupovala do t∞ch d∞dick²ch °φzenφ, v nich₧ v testamentu byly uΦin∞ny odkazy "k ·Φel∙m zbo₧n²m", ale obda°enß osoba nebyla urΦit∞ oznaΦena.

III.    Vφcekrßt citovanß ustanovenφ º 15 ·stavnφho zßkona Φ. 142/1867 °.z. a º 38, odst. l zßk. Φ. 50/1874 °.z. p°inesla zßkladnφ informaci o odliÜnostech prßvnφho charakteru katolickΘho cφrkevnφho jm∞nφ ve srovnßnφ s jm∞nφm jin²ch vlastnφk∙. I kdy₧ doÜlo k 29.2.1920 ke zruÜenφ zßkona Φ. 142/1867 °.z., v₧itΘho vymezenφ katolickΘho cφrkevnφho jm∞nφ se tato skuteΦnost nijak nedotkla, leda snad tφm, ₧e po vydßnφ ΦeskoslovenskΘ ·stavnφ listiny (·stav. zßk. Φ. 121/1920 Sb. z. a n.), v nφ₧ chyb∞lo ustanovenφ o prßvnφm zßkladu, na n∞m₧ spoΦφvala existence cφrkvφ a nßbo₧ensk²ch spoleΦnostφ uznan²ch ve stßt∞, by bylo takovΘ ustanovenφ, Φi ustanovenφ o pom∞ru cφrkvφ ke stßtu, mo₧no vydat zßkonem b∞₧n²m.

Ve vÜech soukromoprßvnφch pom∞rech, zejmΘna v otßzce vlastnictvφ (nap°. urΦenφ podm∞tu vlastnickΘho prßva k urΦitΘ Φßsti cφrkevnφho jm∞nφ, dßle jeho nab²vßnφ, dr₧enφ, u₧φvßnφ a zßnik) katolickΘho cφrkevnφho majetku prohlßsil º 38, odst. 2 zßk. Φ. 50/1874 °.z. za rozhodnΘ p°edpisy obecnΘho obΦanskΘho prßva, tj. p°edevÜφm obecnΘho obΦanskΘho zßkonφku (ABG) z r. 1811 (Φ. 946/1811 Sb. z.s.) a spory z t∞chto pom∞r∙ odkßzal p°ed civilnφ soudy.

Stßtnφ p°edpisy o katolickΘm cφrkevnφm majetku akceptovaly jeho d∞lenφ, v souladu s kanonick²m a majetkov²m prßvem, na jm∞nφ zßduÜnφ (kostelnφ) a jm∞nφ prebendnφ (beneficißlnφ) a zd∙raznily jejich odd∞lenφ nejen prßvnφ, ale i ekonomickΘ (d∙sledn∞ separovanß sprßva a z·Φtovßnφ). Ke kostelnφmu jm∞nφ bylo p°i°azovßno jm∞nφ kostelnφch ·stav∙ p°i kostelech z°φzen²ch. AΦ zßkon sßm jako p°φklad uvßd∞l jm∞nφ r∙zn²ch fundacφ (º 41), nepochybn∞ sem bylo mo₧no °adit p°edevÜφm h°bitovy. KoneΦn∞ pova₧oval º 41 zßk. Φ. 50/1874 °.z. za zvlßÜtnφ druh cφrkevnφho jm∞nφ cφrkevnφ nadace.

UrΦitΘ odchylky od obvyklΘho prßvnφho re₧imu majetku fyzick²ch a ostatnφch prßvnick²ch osob p°inßÜelo in favorem cφrkevnφho majetku vÜak i samo obΦanskΘ prßvo. V p°φpad∞ intestßtnφho nab²vßnφ majetku po duchovnφm trvale ustanovenΘm na urΦitΘm beneficiu p°i urΦitΘm kostele (k nim lze p°iΦφtat biskupy, kanovnφky, farß°e, lokßlnφ kaplany a n∞kterΘ dalÜφ), zajiÜ¥oval º 761 obecnΘho zßkonφku obΦanskΘho jednu t°etinu z celkovΘ poz∙stalosti prßv∞ tomuto kostelu. Zmφn∞nΘ pravidlo, ostatn∞ platnΘ u₧ p°ed vydßnφm o.z.o. od r. 1807 (dv. dek. z 27.11.1807, Φ. 828 Sb. z. s.), zajiÜ¥ovalo vlastn∞ ΦßsteΦnΘ p°elΘvßnφ mezi beneficißlnφm a kostelnφm cφrkevnφm jm∞nφm se z°ejm²m cφlem brßnit tomu, aby alespo≥ tato Φßst cφrkevnφho majetku nemohla p°ejφt cestou mortis causa kn∞ze do sfΘry individußlnφho, resp. mimocφrkevnφho vlastnictvφ v∙bec. Jin²mi slovy: duchovenstvo zem°elΘ bez po°φzenφ testamentu, muselo Φßst majetku, zφskanΘho ze zdroj∙, kterΘ byly p°edm∞tem vlastnickΘho prßva cφrkevnφch subjekt∙ vracet zp∞t do t∞chto zdroj∙ a dalÜφ (druhß) jedna t°etina jejich jm∞nφ musela p°ipadnout chud²m (v praxi chudinsk²m fond∙m), co₧ byl p°φjemce srovnßvajφcφ se s ·Φelem cφrkevnφho jm∞nφ, jak jsme jej vymezili v²Üe.

TΘ₧ ztrßta vlastnickΘho prßva k cφrkevnφmu majetku cestou promlΦenφ, oproti ostatnφm obΦanskoprßvnφm vlastnφk∙m, byla ztφ₧ena. K vydr₧enφ cφrkevnφho majetku proti vlastnφk∙m statk∙ cφrkve (shodn∞ jako proti fisku) nestaΦila obecnß vydr₧ecφ doba, ale doba kvalifikovanß. V p°φpad∞ byla-li tato prßva u v∞cφ nemovit²ch vlo₧ena na dr₧itelovo jmΘno do ve°ejn²ch knih ₧ßdalo se trvßnφ lh∙ty ÜestiletΘ, u prßv do knih nevlo₧en²ch bylo lze je nab²t jen dr₧enφm Φty°icetilet²m (º 1472 o.z.o.). V ostatnφch p°φpadech postaΦovala kratÜφ lh∙ta, tj. t°φletß u movitostφ a t°icetiletß u nemovitostφ.

IV.    Nejv²razn∞jÜφ zßsah do vlastnickΘho prßva ke katolickΘmu cφrkevnφmu jm∞nφ ze strany ve°ejnΘ moci p°ipustil stßt ve fßzi jeho spravovßnφ, tedy v ΦasovΘm rozmezφ od okam₧iku jeho nabytφ do p°φpadnΘho okam₧iku zßniku, pokud tento zßnik stßt v∙bec p°ipustil. Sprßva katolickΘho majetku podlΘhala zv²ÜenΘmu stßtnφmu dozoru a jejφ mnohΘ ·kony stßtnφmu schvalovßnφ, obojφ podstatn∞ vφce a Φast∞ji ne₧ u majetku jin²ch cφrkvφ a nßbo₧ensk²ch spoleΦnostφ.

Stßtnφ sprßva vykonßvala nejen obecn² dohled nad zachovßnφm tzv. kmenovΘho cφrkevnφho jm∞nφ, jak u₧ d°φve bylo uvedeno, ale mohla naklßdat s podstatou cφrkevnφho jm∞nφ tΘm∞° nezßvisle, proto₧e v jejφ moci bylo povolit zm∞nu v dotaci beneficiφ jen po vyslyÜenφ biskupa (º 22 zßk. Φ. 50/1874 °.z.). Mohla rovn∞₧ d∙chody z cφrkevnφho jm∞nφ, kter²ch nebylo zapot°ebφ k ·Φelu, k n∞mu₧ bylo p∙vodn∞ v∞novßno, p°ikßzat jinΘmu cφrkevnφmu ·Φelu a i v tomto p°φpad∞ jen po vyslyÜenφ biskupa (º 54 zßk. Φ. 50/1874 °.z.), ani₧ by jeho nßzorem byla vßzßna. Ve sporu o to, zda-li n∞jakß nadace ryze cφrkevnφ, co₧ byl spor v podstat∞ vlastnickΘho charakteru, rozhodoval orgßn stßtnφ kultovΘ sprßvy (º 47 zßk. Φ. 50/1847 °.z.). VÜechny d∙le₧itΘ zm∞ny v podstat∞ cφrkevnφho jm∞nφ museli cφrkevnφ sprßvcovΘ okam₧it∞ stßtnφ sprßv∞ oznßmit (º 49 zßk. Φ. 50/1874 °.z.).

P°esto₧e zßkon Φ. 50/1874 na n∞kolika mφstech (ºº 14, 45) p°ipouÜt∞l, ₧e cφrkevnφ funkcionß°i spravujφ vnit°nφ cφrkevnφ zßle₧itosti tedy i cφrkevnφ jm∞nφ ve sv²ch obvodech podle cφrkevnφch p°edpis∙, pokud neodporujφ zßkon∙m stßtnφm, ve skuteΦnosti, stßt toto jejich prßvo nemßlo zrelativizoval, tφm spφÜe, ₧e slφben² specißlnφ zßkon o sprßv∞ cφrkevnφho jm∞nφ (º 52 zßk. Φ. 150/1874 °.z.) nebyl nikdy vydßn. Z∙stala tak v platnosti Φetnß ustanovenφ p°edpis∙ starÜφch, svojφ konstrukcφ zako°en∞n²ch jeÜt∞ v logice josefφnskΘho osvφcenstvφ.

Podle zßsady prßvn∞ platnΘ od r. 1800, ₧e na sprßv∞ kostelnφho jm∞nφ a jm∞nφ cφrkevnφch ·stav∙ mß b²t ·Φasten ten, kdo by v p°φpad∞ jeho nedostateΦnosti byl povinen alespo≥ ΦßsteΦn∞ hradit jeho schodek, spravoval tedy tento majetek farß°, zßstupce farnφ obce a patron kostela. To ve skuteΦnosti znamenalo, ₧e rozhodujφcφ vliv na sprßvu vykonßval patron prost°ednictvφm pov∞°enΘho ·°ednφka, tzv. patronßtnφho komisa°e. Proto₧e patronßt byl Φasto v rukou prßvnickΘ osoby ve°ejnΘho prßva (politickΘ obce, zem∞, nßbo₧enskΘho fondu, jinΘho ve°ejnΘho fondu, n∞kdy i stßtnφho orgßnu) a patronßtnφ prßvo bylo pova₧ovßno za ve°ejnΘ prßvo, dochßzelo Φasto k ztoto₧n∞nφ nebo alespo≥ ke zßjmovΘmu sblφ₧enφ rozhodujφcφho Φinitele sprßvy kostelnφho jm∞nφ a dozorΦφ stßtnφ slo₧ky nad tφmto jm∞nφm. ZejmΘna v ╚echßch bylo postavenφ patron∙ velmi silnΘ. Patron, resp. patronßtnφ komisa° vedl spolu s ·Φetnφm kostelnφ ·Φty, p°edklßdal roΦnφ zßv∞rku vikarißtnφmu ·°adu a zasφlal v²tahy z ·Φt∙ ka₧doroΦn∞ zemskΘ sprßv∞ politickΘ. Patron m∞l prßvo stφ₧nosti proti zßkrok∙m stßtnφho dozoru v∙Φi jeho spravovßnφ a₧ k NejvyÜÜφmu sprßvnφmu soudu.

Jm∞nφ obroΦnφ bylo spravovßno beneficißtem pod dohledem patrona a vrchnφm dozorem biskupa a stßtu (º 46 zßk. Φ. 50/1874 °.z.). Oproti sprßv∞ kostelnφho jm∞nφ byl tu nemal² rozdφl. Kostelnφ jm∞nφ bylo spravovßno vÜemi Φiniteli spoleΦn∞, ale u obroΦnφho jm∞nφ m∞l patron pouze prßvo dozoru, nikoliv spolusprßvy. Patron proto nedisponoval prßvem stφ₧nosti k NejvyÜÜφmu sprßvnφmu soudu. Mohl cφrkevnφ a stßtnφ orgßny pouze upozor≥ovat. Vliv cφrkevnφch Φinitel∙ na sprßvu beneficißlnφho jm∞nφ byl siln∞jÜφ ne₧ u jm∞nφ kostelnφho.

Jen cφrkevnφ nadace jako jedin² druh cφrkevnφho jm∞nφ spravovaly v²luΦn∞ orgßny cφrkevnφ, i kdy₧ i ony podlΘhaly samoz°ejm∞ vrchnφmu stßtnφmu dozoru (º 47 zßk. Φ. 50/1874 °.z.). Sprßva zvlßÜtnφch druh∙ cφrkevnφho jm∞nφ biskupskΘho, kapitulnφho a klßÜternφho °φdila se statutßrnφm prßvem, taktΘ₧ bez ·jmy stßtnφho dohlΘdacφho prßva (º 44 zßk. Φ. 50/1874 °.z.).

V.      Omezenφ volnΘ dispozice s katolick²m cφrkevnφm majetkem pat°ilo k nejv²razn∞jÜφm ingerenΦnφm zßsah∙m stßtu do vlastnickΘho prßva subjekt∙ katolickΘho cφrkevnφho majetku (º 51 zßk. Φ. 50/1874 °.z.). Podrobnosti stanovila ministerskß na°φzenφ Φ. 162 a 175/1860 °.z. o zcizenφ a zatφ₧enφ jm∞nφ katolick²ch kostel∙, obroΦφ a duchovnφch ·stav∙. Podstatou v∞ci bylo to, jak podrobn∞ vylφΦil doc. Mikule ve svΘm materißlu, ₧e zcizenφ a zatφ₧enφ cφrkevnφho jm∞nφ provedenß bez ohledu na tyto p°edpisy se pova₧ovala za neplatnß. Intabulace do pozemkov²ch knih mohla b²t proto provedena jen tehdy, jestli₧e se k nßvrhu zßpisu p°edlo₧ilo v²slovnΘ prohlßÜenφ ·°adu zemskΘ politickΘ sprßvy, ₧e zvlßÜtnφm p°edpis∙m o naklßdßnφ s tφmto majetkem bylo vyhov∞no. Zp∞tn∞ pak knihovnφ soudy m∞ly povinnost ka₧d² zßpis o zcizenφ a zatφ₧enφ cφrkevnφho majetku oznamovat zemskΘmu politickΘmu ·°adu. FinanΦnφ hranice p°φsluÜn²ch transakcφ se m∞nily nejen v r. 1919, jak materißl doc. Mikuleho p°ipomφnß, ale jeÜt∞ v r. 1929: zcizenφ cφrkevnφho majetku do 40 000 KΦ a zatφ₧enφ do 80 000 KΦ bylo v kompetenci zemskΘ politickΘ sprßvy (vl. na°. Φ. 187/1929 Sb.), zcizenφ do 240 000 KΦ a zatφ₧enφ do 360 000 KΦ ministerstva Ükolstvφ a nßrodnφ osv∞ty a Φßstky vyÜÜφ z∙stßvaly vyhrazeny plΘnu ministerskΘ rady (╚eskoslovenskΘ cφrkevnφ zßkony I., str. 402 - 403).

I kdy₧ p∙vodn∞ nebylo zcela jasnΘ, zda-li je t°eba svolenφ stßtnφ sprßvy i tehdy, kdy₧ mß b²t hotov²ch prost°edk∙ cφrkevnφho jm∞nφ pou₧ito k nßkupu nemovitosti pro cφrkevnφ subjekt, v konkrΘtnφm p°φpad∞ rakouskΘ ministerstvo v²nosem z 12. 11. r. 1879 Φ. 17839 se pro tento postup vyslovilo. Proto nep°ekvapuje, ₧e i pozd∞jÜφ Φeskoslovenskß judikatura, o nφ₧ hovo°φ doc. Mikule na str. 12 svΘho p°φsp∞vku, zejmΘna v nßlezu NSS Boh. admin 12 138/35 postupovala podle obdobnΘho principu. U₧ v rakouskΘm obdobφ se dφky nalΘzacφ praxi NSS v₧il v²klad, ₧e pojem "zcizenφ" je t°eba chßpat Üiroce, tj., ₧e zahrnuje "ka₧dΘ ·platnΘ nebo bezplatnΘ vzdßnφ se v∞ci nebo prßv mezi ₧iv²mi" (Slovnφk ve°ejnΘho prßva ΦeskoslovenskΘho III, str. 159). Lze proto jen konstatovat, ₧e v²klad ΦeskoslovenskΘ soudnφ praxe oprßvn∞nφ stßtu uvedenß v na°φzenφ Φ. 162/1860 °.z. spφÜe jeÜt∞ rozÜi°oval.

V tΘto souvislosti lze p°ipomenout Φasto p°ehlφ₧enou skuteΦnost, ₧e a₧ do 70. let 19. stol. nebyla naprostß v∞tÜina cφrkevnφch pozemk∙ (obroΦnφch a zßduÜnφch) knihovn∞ kotvena. V r. 1866 ordinarißty v ╚echßch, po p°edb∞₧nΘm schvßlenφ mφstodr₧itelstvφm a ministerstvem vyuΦovßnφ a kultu, zaΦaly p°φpravy na prvnφ vklad zßduÜnφch a beneficißlnφch pozemk∙ vÜude tam, kde dosud zaknihovßny nebyly. Kdy₧ v r. 1871 vyÜel obecn² zßkon o pozemkov²ch knihßch (Φ. 95/1871 °.z.) a v r. 1874 bylo na°φzeno, aby novΘ pozemkovΘ knihy byly zalo₧eny, cφrkevnφ p°edstavenφ znovu zaΦali usilovat o knihovnφ vklad cφrkevnφch nemovitostφ. V²lohy s tφm spojenΘ se m∞ly hradit z v²nos∙ zßduÜφ, pro obroΦnφ pozemky ze zßduÜφ ve form∞ zßlohy. Nejv∞tÜφ Φßst povinnostφ byla p°enesena na vikß°e, kte°φ m∞li ulo₧eno pololetn∞ podßvat konsisto°φm zprßvu o pr∙b∞hu akce, vΦetn∞ informacφ o p°ekß₧kßch, kterΘ se vyskytly. V roce 1875 na°φdilo mφstodr₧itelstvφ v Praze vÜem okresnφm hejtmanstvφm, aby vyÜet°ila, zda katastrßlnφ mapy se shodujφ se skuteΦn²m stavem a je-li vÜe, co n∞kterΘmu zßduÜφ, obroΦφ nebo fondu nßle₧φ, zaznamenßno. Do pozemkov²ch knih m∞l b²t zpravidla zapsßn pro zßduÜnφ pozemky jako vlastnφk "°φmskokatolick² farnφ (nebo filißlnφ) chrßm", pro obroΦnφ pozemky "°φmskokatolickΘ farnφ beneficium". Zapisovßnφ bylo provßzeno p°φznaΦn²mi spory o to, kdo mß b²t jako podm∞t cφrkevnφho jm∞nφ do pozemkov²ch knih zanesen. ╚asto se toho do₧adovali zejmΘna patroni, u kostelnφho jm∞nφ rovn∞₧ farnφ obce nebo obce politickΘ. Poslednφ vychßzely z katastrßlnφch m∞°enφ, p°i nich₧ si Φasto daly p°ipsat pastviny, jejich₧ skuteΦn²m vlastnφkem bylo zßduÜφ Φi obroΦφ, ale obce jich neoprßvn∞n∞ u₧φvaly. Zßpis cφrkevnφch nemovitostφ prob∞hl b∞hem asi deseti let. Po polovin∞ 80. let 19. stol. byla rozhodujφcφ masa cφrkevnφch objekt∙ zapsßna. Tehdy bylo takΘ n∞kdy po 6. 8. r. 1880 vlo₧eno do pozemkovΘ knihy (knihovnφ vlo₧ka Φ. 2) pro katastrßlnφ ·zemφ HradΦany vlastnickΘ prßvo k parcelßm Φ. 4 a 5 a stavbßm na nich stojφcφm, tj. k nejp°edn∞jÜφmu katolickΘmu kostelu v zemi, chrßmu Sv. Vφta a k v∞₧i chrßmu Sv. Vφta. Jako subjekt, v jeho₧ prosp∞ch vlastnictvφ sv∞dΦφ, byla uvedena "Katholische Metropolitankirche zum heiligen Veit".

VI.     Celß konstrukce katolickΘho cφrkevnφho majetku byla velmi ·zce svßzßna s Nßbo₧ensk²m fondem. Ten vznikl slo₧it²m v²vojem v roce 1782 (kabinetnφ listy Josefa II. z 27. 2. a 11. 3. 1782), kdy do n∞ho bylo soust°ed∞no, vedle dalÜφch zdroj∙, jm∞nφ zruÜen²ch klßÜter∙. ┌Φelem fondu bylo p°ispφvat k ·hrad∞ nepokryt²ch cφrkevnφch pot°eb. Pokud zdroje nepostaΦovaly, pot°ebnΘ schodky dopl≥oval stßt. Nßzory na prßvnφ povahu Nßbo₧enskΘho fondu, od r. 1928 jednak fondu ΦeskΘho, jednak fondu moravskoslezskΘho, se m∞nily. Podle judikatury NSS z prvnφ republiky (Boh. adm. Φ. 5402 a Φ. 5461) byly fondy samostatn²mi prßvnick²mi osobami, ve°ejn²mi fondy s vlastnφm jm∞nφm, kterΘ bylo tvo°eno kostely, klßÜternφmi budovami, domy, pozemky, zahradami, h°bitovy, cenn²mi papφry. Pokud zanikl n∞kter² podm∞t vlastnickΘho prßva cφrkevnφho majetku, kter² m∞l vlastnφ jm∞nφ, p°ipadlo toto prßv∞ Nßbo₧enskΘmu fondu (º 53 zßk. Φ. 50/1874 °.z.).

Toto jakΘsi "d∞dickΘ prßvo" fondu v∙Φi cφrkevnφmu jm∞nφ vyjad°ovalo princip subsidißrnφho a zam∞nitelnΘho uspokojovßnφ pot°eb katolickΘ cφrkve. Popsan² mechanismus p°ekonßval odd∞lenφ jednotliv²ch majetkov²ch podstat cφrkevnφho majetku vypl²vajφcφ z civilnφho prßva a naznaΦoval konec konc∙ jeho singularitu. Tato vazba byla dßle posφlena jeÜt∞ tzv.interkalßrnφmi p°φjmy, to je d∙chody plynoucφmi z uprßzdn∞n²ch beneficiφ, pokud tomu nebrßnila nadaΦnφ ustanovenφ (º 59 zßk. Φ. 50/1874 °.z.). Navφc do nßbo₧ensk²ch fond∙ plynuly i zvlßÜtnφ p°φsp∞vky, co₧ byla vlastn∞ progresivnφ da≥ z tΘm∞° veÜkerΘho majetku obroΦnφho a °eholnφho. Tyto p°φsp∞vky rozepisovala stßtnφ sprßva a nepodlΘhaly promlΦenφ. P°φsp∞vky se zaklßdaly na zßkonu Φ. 51/1874 °.z. a jejich provßd∞nφ bylo upraveno °adou na°φzenφ, z nich₧ podrobnß ustanovenφ obsahovalo zejmΘna na°. Φ.112/1881 °.z. (Slovnφk ve°ejnΘho prßva II, str. 693 - 694).

VII.    TΘm∞° celß, shora nastφn∞nß, situace cφrkevnφho jm∞nφ (Φßst I. - VI.) byla zlikvidovßna narßz k 1. 11. 1949 paragrafem 14 zßk. Φ. 218/1949 Sb. Za pozornost ovÜem stojφ fakt, ₧e se nov² stav stßtnφho majetkovΘho prßva katolickΘ cφrkve, na rozdφl od jin²ch oblastφ ·pravy jejφho postavenφ, liÜil od prßva rakouskΘho a prvorepublikovΘho jen minimßln∞ a jeho koncepce - lze-li tu ovÜem o nφ v∙bec hovo°it - byla svojφ logikou ·zce spjata s p°edchozφm v²vojem. Jen normativnφ vyjßd°enφ bylo mnohem struΦn∞jÜφ. Dozor byl pak fakticky uplat≥ovßn do vÜech detail∙. Cφrkevnφ subjekty nep°iÜly o sv∙j majetek ₧ßdn²m cφlen²m p°edpisem. Majetek byl omezovßn v kontextu krok∙ jin²ch, zejmΘna zßkonem o revizi prvnφ pozemkovΘ reformy a p°edevÜφm pak v zßkon∞ o pozemkovΘ reform∞ novΘ (zßk. Φ. 46/1948 Sb.).

Ve°ejnoprßvnφ omezenφ vlastnickΘho prßva Cφrkve °φmskokatolickΘ na ·zemφ ╚eskΘ republiky (nßstin)

I.
Obdobφ do roku 1918

1. Cφsa° Josef II. vyslovil sv∙j nßzor na pom∞r mezi mocφ sv∞tskou a mocφ cφrkevnφ pregnantn∞ ve vlßdnφ norm∞ z 19. 12. 1781: "Zem∞panskß moc obsahuje bez v²jimky vÜe to, co v cφrkvi je ne z bo₧skΘho, n²br₧ lidskΘho vynßlezu a ustanovenφ, a co, a¥ je to cokoliv, jen povolenφ anebo schvßlenφ vrchnostenskΘ moci svou existenci d∞kuje; tΘto moci musφ tedy p°φsluÜet prßvo vÜechna podobnß dobrovolnß povolenφ nejen zm∞nit a omezit, n²br₧ i zruÜit, kdykoliv toho zßjmy stßtnφ, nep°φstojnosti nebo zm∞n∞nΘ Φasy a pom∞ry vy₧adujφ." (cit. podle Hobza, A.: Pom∞r mezi stßtem a cφrkvφ, Praha 1931, str. 64). V tomto systΘmu - tzv. josefinismu - "doÜlo k vφt∞zstvφ stßtu nad cφrkvφ, k opaΦnΘmu pom∞ru, ne₧ jak² byl ve st°edov∞ku. Jako tehdy cφrkev stßla nad stßtem a diktovala mu hranici jeho p∙sobnosti, tak nynφ byl to stßt, jen₧ sßm bez ohledu na cφrkev urΦoval hranice jejφ moci. Ale stßt neodvracel se od cφrkve, naopak stßt sßm upravoval z°φzenφ cφrkevnφ, ovÜem ze svΘho hlediska. Sφly cφrkve m∞ly b²t stßtu pomocny p°i udr₧ovßnφ ve°ejnΘho po°ßdku a p°i sledovßnφ ·kol∙ stßtnφch. Cφrkev byla nejp°edn∞jÜφ institucφ stßtnφ policie (sprßvy) a nßbo₧enstvφ p°ipisovßn jen v²chovn² ·Φel (nebylo samo ·Φelem, n²br₧ prost°edkem). Cφrkev m∞la stßtu konat slu₧by v oboru ve°ejnΘ sprßvy (policie) tak dlouho, a₧ vysp∞lost lidu dovolφ nahradit ji sprßvou sv∞tskou. Mluvφ-li se tu o "cφrkvi", nemyslφ se tφm ₧ßdn² cφrkevnφ svaz (korporace), n²br₧ souhrn cφrkevnφch ·°ad∙ a ·°ad∙ na stßtnφm ·zemφ. Vedle stßtu nestßla tu cφrkev jako prßvn∞ organizovan² svaz, a¥ mimostßtnφ, a¥ vnitrostßtnφ. Cφrkevnφ z°φzenφ splynulo tu se z°φzenφm stßtnφm. BiskupovΘ a jinφ cφrkevnφ funkcionß°i byli stßtnφmi orgßny ve smyslu prßvnφm. Tφm, ₧e stßt hled∞l vlastnφmi zßkonn²mi normami upravit cel² ₧ivot cφrkevnφ, byla hranice mezi samostatn²m oborem p∙sobnosti cφrkve a stßtu ·pln∞ zmatena. Stßtnφ cφrkevnictvφ neznalo takΘ rozdφlu mezi cφrkevnφmi zßle₧itostmi vnit°nφmi a vn∞jÜφmi. (Hobza, A., op. cit., str. 65).

2. Od roku 1848 se stßle vφce prosazovaly snahy sm∞°ujφcφ k oproÜt∞nφ cφrkve od nadvlßdy stßtu, kterΘ vyvrcholily uzav°enφm konkordßtu (smlouvy stßtu s Vatikßnem.), jen₧ byl vyhlßÜen patentem z 5. 11. 1855 Φ. 195 °.z. Konkordßt zaruΦoval cφrkvi mj. prßvo voln∞ nab²vat majetek (Φl. 29); sprßva cφrkevnφho majetku byla p°ikßzßna orgßn∙m cφrkevnφm a m∞la b²t vedena podle zßkon∙ cφrkevnφch, ke zcizenφ cφrkevnφho majetku se vÜak vy₧adovalo svolenφ pape₧ova i panovnφkova (Φl. 30). Jm∞nφ nßbo₧enskΘho a studijnφho fondu bylo prohlßÜeno za vlastnictvφ cφrkve s tφm, ₧e je bude jejφm jmΘnem spravovat stßt (Φl. 31). Konkordßtem byla uskuteΦn∞na idea dualismu moci stßtnφ a moci cφrkevnφ.

Na konkordßt navazovala mj.

na°φzenφ min. kultu z 20. 6. 1860 Φ. 162 °.z., o zcizenφ a zatφ₧enφ jm∞nφ katolick²ch kostel∙, obroΦφ a duchovnφch institut∙, a na°φzenφ min. spravedlnosti z 13. 7. 1860 Φ. 175 °.z.

Podle na°φzenφ Φ. 162/1860 °.z. nesm∞l b²t ₧ßdn² majetek cφrkevnφ (kostelnφ, obroΦnφ, nadaΦnφ) zcizen nebo znaΦn∞ zatφ₧en (propachtovßn, podroben slu₧ebnosti, zatφ₧en dluhem, zastaven), resp. zbaven zajiÜt∞nφ (v²mazem hypotekßrnφ pohledßvky), ani₧ by p°edtφm byl zφskßn souhlas p°φsluÜn²ch orgßn∙ cφrkevnφch a stßtnφch. P°esahovala-li cena cφrkevnφho majetku, kter² m∞l b²t zcizen, 100 zl., m∞la p°φsluÜnß sprßva jm∞nφ podat ₧ßdost biskupu, kter² spis se sv²m vyjßd°enφm postoupil zemskΘmu ·°adu. Jestli₧e biskup souhlasil a cena zcizovanΘ v∞ci nep°esahovala 8 000 zl., mohl dßt souhlas zemsk² ·°ad; nesouhlasil-li biskup nebo byla-li cena vyÜÜφ ne₧ 8 000 zl., m∞l b²t spis p°edlo₧en ministerstvu, kterΘ si p°i cen∞ vyÜÜφ ne₧ 20 000 zl. m∞lo vy₧ßdat rozhodnutφ panovnφka. (Podle judikatury rakouskΘho soudnφho dvora sprßvnφho se zcizenφm nerozum∞l pouze prodej, n²br₧ ka₧dΘ ·platnΘ nebo bezplatnΘ vzdßnφ se v∞ci nebo prßv mezi ₧iv²mi.) Pokud jde o zatφ₧enφ, podlΘhalo schvßlenφ jen zatφ₧enφ znaΦnΘ, tj. kterΘ p°esahovalo cenu 1 000 zl. za znaΦnΘ zatφ₧enφ se pova₧ovalo tΘ₧, m∞ly-li b²t pozemky, obytnΘ budovy nebo prßva dßny do nßjmu na dobu delÜφ 3 let, jako₧ i m∞lo-li b²t pachtovnΘ nebo nßjemnΘ placeno vφce ne₧ rok nap°ed. Jestli₧e dal biskup k zatφ₧enφ souhlas, mohl zemsk² ·°ad povolit zatφ₧enφ v cen∞ do 15 000 zl., resp. pacht nebo nßjem do 15 let. Pokud biskup nesouhlasil nebo Ülo-li o vyÜÜφ sumu nebo dobu, rozhodovalo ministerstvo (p°i cen∞ p°es 40 000 zl. nebo p°i pachtu Φi nßjmu na dobu delÜφ 30 let bylo t°eba rozhodnutφ panovnφka). Zcizenφ nebo zatφ₧enφ cφrkevnφho jm∞nφ, k n∞mu₧ byl zφskßn souhlas stßtnφ sprßvy, mohlo b²t vlo₧eno do pozemkov²ch knih jen na zßklad∞ prohlßÜenφ zemskΘho ·°adu, ₧e ·kon je v souladu s prßvnφmi p°edpisy (prohlßÜenφ bylo mo₧no vydat teprve potΘ, co bylo prokßzßno, ₧e ke zcizenφ nebo zatφ₧enφ dala souhlas pape₧skß stolice, bylo-li ho zapot°ebφ).

3. Zßkladnφ zßkon stßtnφ z 1. 12. 1867 Φ. 142/19867 °.z., o vÜeobecn²ch prßvech stßtnφch obΦan∙ pro krßlovstvφ a zem∞ v °φÜskΘ rad∞ zastoupenΘ, v²slovn∞ p°ipustil, aby z p°φΦin ve°ejnΘho dobra byla zßkonem omezena prßva mrtvΘ ruky nab²vat nemovitosti a jimi vlßdnout (Φl. 6 odst. 2) a v Φl. 15 stanovil: "Ka₧dß cφrkev a spoleΦnost nßbo₧enskß zßkonem uznanß mß prßvo nßbo₧enstvφ spoleΦn∞ a ve°ejn∞ vykonßvat, svΘ vnit°nφ zßle₧itosti samostatn∞ po°ßdat a spravovat, ·stavy, nadace a fondy k nßbo₧ensk²m, vyuΦovacφm a dobroΦinn²m ·Φel∙m urΦenΘ dr₧et a jich u₧φvat, je vÜak jako ka₧dß spoleΦnost podrobena vÜeobecn²m zßkon∙m stßtnφm."

Kdy₧ nejp°edn∞jÜφ Φesk² a Φeln² rakousk² konstitucionalista prof. J. Pra₧ßk tuto ·pravu komentoval, uznal, ₧e nßbo₧ensk²m spoleΦnostem se tu zaruΦuje pouze "dr₧enφ a u₧φvßnφ jm∞nφ", nikoliv vÜak takΘ "sprßva" tohoto jm∞nφ. Vyslovil vÜak nßzor, ₧e princip autonomie patrn∞ vy₧aduje samostatnost i co do sprßvy jm∞nφ, a poukßzal na to, ₧e nekatolickΘ nßbo₧enskΘ spoleΦnosti jsou i v tomto sm∞ru samostatnΘ, proto₧e jsou omezeny jen p°edpisy o nadacφch. Pokud jde o cφrkev katolickou, platφ pro ni ovÜem obsßhlejÜφ omezenφ, kterß se vysv∞tlujφ jednak historicky (katolickß cφrkev byla cφrkvφ stßtnφ), jednak tφm, ₧e stßt doplßcφ z vlastnφch d∙chod∙ to, Φeho se katolickΘ cφrkvi k uhrazenφ jejφch pot°eb nedostßvß, tak₧e stßtu zßle₧φ na tom, aby m∞l nad sprßvou jm∞nφ katolickΘ cφrkve mnohem intenzφvn∞jÜφ dohled. (Pra₧ßk, J.: RakouskΘ prßvo ·stavnφ, Φßst t°etφ - ·stava °φÜskß, Jednota prßvnickß, Praha 1902, II. vydßnφ, str. 74)

4. Zßkonem ze dne 7. 5. 1874 Φ. 50 °.z., jφm₧ se vydßvajφ ustanovenφ o ·prav∞ zevn∞jÜφch prßvnφch pom∞r∙ cφrkve katolickΘ, byl p°edevÜφm v²slovn∞ zruÜen patent z 5. 11. 1855 Φ. 195 °.z., jφm₧ byl vyhlßÜen konkordßt s Vatikßnem (po roce 1867 byla ostatn∞ platnost konkordßtu postupn∞ zatlaΦovßna na pole ryze cφrkevnφ). Dßle zßkon podrobn∞ upravoval cφrkevnφ ·°ady a obroΦφ (oddφl I.), v²kon cφrkevnφ ·°ednφ moci a sprßvy duchovnφ (II.), v²chovu duchovnφch, pokud jde o vzd∞lßvacφ za°φzenφ (III.), klßÜternφ spoleΦnosti (IV. - novΘ p°edpisy o t∞chto spoleΦnostech vydßny nebyla a v platnosti proto z∙staly p°edpisy starΘ, zejmΘna min. na°. Φ. 95/1858 °.z., podle n∞ho₧ bylo ke z°φzenφ novΘho °eholnφho domu p°edchozφho stßtnφho souhlasu; ohledn∞ zcizenφ nebo zatφ₧enφ jm∞nφ °ßd∙ a kongregacφ platila ustanovenφ zßkona Φ. 50/1874 °.z.), cφrkevnφ patronßt (V.), farnφ obce (VI.), cφrkevnφ prßvo majetkovΘ (VII.) a stßtnφ dozor nad cφrkevnφ sprßvou (VIII.).

Pokud jde o cφrkevnφ prßvo majetkovΘ, zßkon v prvΘ °ad∞ stanovil (º 38): "Co se t²Φe hospoda°enφ s jm∞nφm cφrkevnφm, je pravidlem, ₧e jm∞nφ cφrkevnφ po₧φvß tΘ ochrany stßtnφ, kterΘ po₧φvajφ nadace obecn∞ u₧iteΦnΘ. Stßtnφ sprßva zßle₧itostφ duchovnφch mß zvlßÜt∞ prßvo p°ihlφ₧eti k tomu, aby se zßkladnφ jm∞nφ kostel∙ a ·stav∙ cφrkevnφch zachovalo, zjednat si jistotu, zda-li toto jm∞nφ tu jest a shledalo-li by se, ₧e n∞co schßzφ, uΦiniti Φeho zapot°ebφ, aby se to nahradilo. Stran otßzky vlastnictvφ a jin²ch soukromoprßvnφch pom∞r∙ t²kajφcφch se jm∞nφ zßduÜnφho a obroΦnφho, jsou rozhodujφcφ ustanovenφ obecnΘho prßva obΦanskΘho; v p°φpad∞ sporu p°φsluÜφ rozhodovßnφ soud∙m." V º 51 byla v²slovn∞ potvrzena dalÜφ platnost na°φzenφ Φ. 162/1860 a 175/1860 °.z. s tφm, ₧e byl odstran∞n po₧adavek pape₧skΘho svolenφ, pokud byl dosud stanoven. Podle º 54 byla stßtnφ sprßva oprßvn∞na p°ikßzat cφrkevnφ jm∞nφ, jeho₧ d∙chod∙ nenφ zapot°ebφ k ·Φelu, jemu₧ bylo p°edevÜφm v∞novßno, tak₧e vznikajφ p°ebytky z rent, jinΘmu cφrkevnφmu ·Φelu, kter² nenφ dostateΦn∞ dotovßn, a to pouze po slyÜenφ biskupa. zanikne-li n∞kterß cφrkevnφ spoleΦnost nebo ·stav, kterΘ majφ svΘ samostatnΘ jm∞nφ, p°ipadß toto jm∞nφ nßbo₧enskΘmu fondu, nenφ-li n∞jak²m nadaΦnφm na°φzenφm stanoveno, jak mß b²t u₧ito (º 53).

V º 60 zßkona, upravujφcφm stßtnφ dozor nad cφrkevnφ sprßvou, bylo stanoveno: "Stßtnφ sprßva zßle₧itostφ duchovnφch mß p°ihlφ₧et k tomu, aby cφrkevnφ orgßny nevyboΦovaly z mezφ svΘ p∙sobnosti" p°iznanΘ stßtnφm prßvnφm °ßdem. Dojde-li k takovΘmu vyboΦenφ, m∙₧e stßtnφ sprßva pou₧φt vÜech donucovacφch prost°edk∙ dovolen²ch zßkonem, zejmΘna m∙₧e ulo₧it pen∞₧itou pokutu p°im∞°enou majetkov²m pom∞r∙m. DozorΦφ prßvo stßtu ve smyslu º 38 zßkona bylo v²slovn∞ vzta₧eno i na sprßvu jm∞nφ biskupskΘho, kapitulnφho a klßÜternφho (º 44) a na sprßvu jm∞nφ obroΦnφho (º 46).

5. Specifickou povahu cφrkevnφho jm∞nφ dosv∞dΦuje i omezenφ zp∙sobilosti lokßlnφho jm∞nφ kostelnφho a obroΦnφho. Podle slu₧ebnφ instrukce z 9. 3. 1898 Φ. 41 °.z. (a podobn∞ ji₧ i podle p°edchozφ instrukce z roku 1855) toti₧ tzv. finanΦnφ prokuratury, jako₧to stßtnφ ·°ady povinn∞ zastupovaly v prßvnφch sporech takΘ cφrkevnφ jm∞nφ, jestli₧e Ülo

o jm∞nφ zruÜen²ch duchovnφch nadacφ, klßÜter∙ a spoleΦnostφ, kterΘ je ve stßtnφ sprßv∞,
o jm∞nφ kostel∙ a duchovnφch beneficφ, pokud jde o p∙vodnφ nadßnφ kostela, resp. duchovnφho beneficia, nebo o integritu kmenovΘho jm∞nφ anebo pokud bylo toto jm∞nφ spravovßno stßtnφmi ·°ady. Nem∞ly vÜak b²t zastupovßny b∞₧nΘ majetkovΘ u₧itky existujφcφch kostel∙ nebo duchovnφch beneficφ.

6. Ji₧ z toho, co bylo shora uvedeno, se podßvß, ₧e subjektem majetkov²ch vztah∙ m∙₧e b²t pouze jednotlivß cφrkevnφ instituce jako prßvnickß osoba, tedy kostel, farnφ obroΦφ, kapitula, nadace apod. (Hendrych, J.: Katolickß cφrkev, in: Slovnφk ve°ejnΘho prßva Φsl., sv. II, Brno 1932, str. 155, 156)x/. A. Hobza (op. cit., str. 114) k tomu uvßdφ, ₧e nenφ ₧ßdnΘ jednotnΘ katolickΘ korporace, ₧ßdnΘ prßvnφ osobnosti katolickΘ cφrkve ve smyslu prßva stßtnφho. Ani celß katolickß cφrkev, je₧ je svazem kanonick²m, nikoliv prßvnφm, ani souhrn rakousk²ch katolφk∙ nebyl nositelem prßv vypl²vajφcφch ze zßsady, ₧e cφrkve jsou ve°ejnoprßvnφmi korporacemi ve stßt∞. Byly to jen jednotlivΘ katolickΘ ·°ady a ·stavy na stßtnφm ·zemφ. Jen mezi urΦit²m katolick²m ·°adem nebo ·stavem (institutem) a stßtem existuje podle prßva pom∞r analogick² tomu, jen₧ byl zalo₧en mezi stßtem a celou cφrkvφ jinou, ve form∞ ve°ejnΘ korporace uvnit° stßtu organizovanou: to je smysl tzv. institutovΘ teorie. Pohled na tuto otßzku v nßvaznosti na Hobzu dokresluje J. Mat∞jka (Pojem ve°ejnoprßvnφ korporace, Praha 1929, str. 96): "Katolickß cφrkev p°es veÜkerΘ prom∞ny, je₧ nastaly v dlouholetΘm v²voji jejφho pom∞ru k jednotliv²m stßt∙m, neztratila povahu mimostßtnφho svazu, jeho₧ organizace vyvinula se a trvß neodvisle od kterΘhokoliv stßtu a jeho₧ moc je v pom∞ru k stßtnφ moci p∙vodnφ a nenφ odvozena z moci ₧ßdnΘho stßtu. Je₧to ka₧dß ve°ejnoprßvnφ korporace odvozuje svou moc od moci stßtnφ, nelze oznaΦit katolickou cφrkev vzhledem k mezinßrodnφ povaze jejφ organizace a p∙vodnosti jejφ moci ve°ejnoprßvnφ korporacφ."

II.
Obdobφ od roku 1918 do 1. listopadu 1949

1. Zßkon Φ. 11/1918 Sb. stanovil, ₧e "veÜkerΘ dosavadnφ zemskΘ a °φÜskΘ zßkony a na°φzenφ z∙stßvajφ prozatφm v platnosti" (Φl. 2). SouΦßstφ ΦeskoslovenskΘho prßvnφho °ßdu se tak staly zßkon Φ. 50/1874 °.z. i ob∞ na°φzenφ Φ. 162/1860 a 175/1860 °.z. Usnesenφm ministerskΘ rady z roku 1919 a dalÜφmi akty stßtnφ sprßvy byly do obou na°φzenφ promφtnuty zm∞ny valutßrnφch pom∞r∙ (1 zl. = 2 KΦ) a byla upravena p∙sobnost orgßn∙ stßtnφ sprßvy k vyslovovßnφ souhlasu se zcizenφm nebo zatφ₧enφm cφrkevnφho jm∞nφ.

2. Vlßdnφ nßvrh ·stavnφ listiny poΦφtal se zavedenφm odluky stßtu a cφrkvφ. Ustanovenφ º 123 ·stavnφ listiny m∞lo znφt: "Prßvo spravovat svΘ vnit°nφ zßle₧itosti a svΘ jm∞nφ odvozujφ nßbo₧enskΘ spoleΦnosti toliko z prop∙jΦenφ stßtnφho. Zßkon upravφ jim v²kon tohoto prßva obdobn²m zp∙sobem, jako jinak²m sdru₧enφm" (Srov. zprßvy ·stavnφho v²boru a zpravodaje ·stavnφho v²boru, otiÜt∞nΘ v publikaci Z. PeÜky ╚eskoslovenskß ·stava a zßkony s nφ souvislΘ, I. dφl, Praha 1935, str. 363 a 424). Navrhovanß ustanovenφ vÜak nakonec nebyla p°ijata. proto₧e pak podle Φl. IX uvozovacφho zßkona k ·stavnφ listin∞ z roku 1920 dnem 6. 3. 1920 pozbyly platnosti vÜechny d°φv∞jÜφ ·stavnφ zßkony, pozbylo tφmto dnem platnosti takΘ ustanovenφ Φl. 15 rakouskΘho stßtnφho zßkladnφho zßkona Φ. 142/1867 °.z., tak₧e (vzhledem k nep°ijetφ navrhovanΘho zn∞nφ º 123 ·stavnφ listiny) materie, kterß byla d°φve upravena v Φl. 15, z∙stala ·stavn∞ neupravena. Podle nßzoru J. Hendrycha (op. cit., str. 145) "prakticky nemß tato okolnost d∙sledk∙ m∞nφcφch cokoli na dosavadnφm stavu v∞ci", proto₧e zßkon Φ. 50/1874 °.z. z∙stal nadßle v platnosti - byl to ovÜem zßkon jen "obyΦejn²", k jeho₧ zm∞n∞ nebo zruÜenφ nebylo zapot°ebφ v Nßrodnφm shromß₧d∞nφ kvalifikovanΘ v∞tÜiny, p°edepsanΘ ke zm∞n∞ nebo dopln∞nφ ·stavnφ listiny.

Obdobn² nßzor zastßval i NejvyÜÜφ sprßvnφ soud. V konkrΘtnφ v∞ci (nßlez z 15. 11. 1922, Boh. admin. 1661/1922) byla vznesena nßmitka, ₧e zßkon Φ. 50/1874 °.z. se nesrovnßvß s ·stavnφ listinou a proto bu∩ v∙bec pozbyl ·Φinnosti nebo aspo≥ dostal zcela jin² sm∞r, ne₧ jak² mu dßvalo ust. Φl. 15 stßtnφho zßkladnφho zßkona Φ. 142/1867 °.z., jφm₧ byly tzv. vnit°nφ zßle₧itosti cφrkevnφ vyhrazeny autonomii cφrkvφ (zejmΘna to bylo namφtßno ohledn∞ º 14 zßkona Φ. 50/1874 °.z., podle n∞ho₧ "arcibiskupovΘ, biskupovΘ a biskupÜtφ vikß°i spravujφ vnit°nφ zßle₧itosti cφrkevnφ sv²ch diecΘzφ podle na°φzenφ cφrkevnφch, pokud tato na°φzenφ neodporujφ stßtnφm zßkon∙m"). NSS konstatoval, ₧e ₧ßdnΘ z ustanovenφ º 121 a₧ 125 ·stavnφ listiny, pojednßvajφcφch o nßbo₧ensk²ch vyznßnφch, "nic nem∞nφ na pom∞ru stßtu a cφrkve °φmskokatolickΘ, jak byl upraven zßkonem upravujφcφm vn∞jÜφ pom∞ry prßvnφ cφrkve katolickΘ z 7. kv∞tna 1874, kter² sluÜφ podle Φl. 2 zßkona z 28. °φjna 1918 Φ. 11 Sb. z. a n. prozatφm poklßdat za zßkon dosud platn². Je ovÜem pravda, ₧e v osnov∞ ·stavnφ listiny (º 123) bylo navr₧eno ustanovenφ, dle n∞ho₧ nßbo₧enskΘ spoleΦnosti odvozujφ prßvo spravovati svΘ vnit°nφ zßle₧itosti a svΘ jm∞nφ toliko z prop∙jΦenφ stßtnφho, a ₧e zßkon upravφ v²kon tohoto prßva obdobn²m zp∙sobem jako jinak²m sdru₧enφm. LeΦ ustanovenφ tohoto obsahu (...) nebylo do ·stavnφ listiny pojato a soud nem∞l proto ₧ßdnΘho d∙vodu °eÜit otßzku, zda-li by norma v osnov∞ ·stavnφ listiny navrhovanß ji₧ sama o sob∞ byla zbavila orgßny cφrkevnφ povahy orgßn∙ ·°ednφch a jejich p∙sobnost povahy ·°ednφ kompetence (srov. Hobza, Autonomie nßbo₧ensk²ch svaz∙, str. 129)."

3. F. RouΦek (in: RouΦek - SedlßΦek, Komentß° k Φsl. obecnΘmu zßkonφku obΦanskΘmu, dφl druh², Praha 1935, str. 263) mluvφ v souvislosti s min. na°φzenφmi Φ. 162 a 175/1860 °.z. o "nezcizitelnosti cφrkevnφho majetku katolickΘho" jako o "pravΘ nezcizitelnosti", kterß mß p°φΦinu ve v∞ci a nikoliv v osob∞ vlastnφkov∞, v tomto p°φpad∞ ve zvlßÜtnφm ·ΦelovΘm poslßnφ v∞ci, kterΘ vyvolßvß zßkonn² zßkaz zcizenφ bez schvßlenφ ·°adem. Poukazuje p°itom takΘ na ustanovenφ º 109 odst. 1 ·stavnφ listiny, podle n∞ho₧ "soukromΘ vlastnictvφ lze omeziti jen zßkonem". Zßrukami ·Φelu kultov²ch prßv k v∞cem se podrobn∞ji zab²val mj. takΘ J. TureΦek (Kapitoly z konfesnφho prßva Φsl., Praha 1936, str. 138 a nßsl.).

4. Tzv. prvnφ pozemkovß reforma se t²kala i majetku cφrkevnφho. Dnem vyhlßÜenφ zßborovΘho zßkona Φ. 215/1919 Sb. byl zabrßn veÜker² velk² majetek pozemkov² na ·zemφ ╚SR bez z°etele na jeho subjekt vlastnick². Velk²m majetkem pozemkov²m byly podle º 2 zßkona soubory nemovitostφ sprßvy, kterß jsou spojena s jejich dr₧enφm, jestli₧e v²m∞ra nßle₧ejφcφ na ·zemφ ╚SR vlastnicky jedinΘ osob∞ nebo t²m₧ spoluvlastnφkem je v∞tÜφ ne₧ 150 ha p∙dy zem∞d∞lskΘ nebo 250 ha p∙dy v∙bec. P°i zkoumßnφ zßboru cφrkevnφho majetku byla otßzka, komu nemovitosti nßle₧ejφ "vlastnicky", zvlßÜ¥ d∙le₧itß, proto₧e tento majetek byl Φasto knihovn∞ vlastnicky p°ipsßn jedinΘmu subjektu, ve skuteΦnosti vÜak tvo°il °adu zvlßÜtnφch ·Φelov²ch jm∞nφ urΦen²ch jednotliv²m dignitß°∙m nebo ·Φel∙m (srov. Ka≥ka, J.: Pozemkovß reforma, in: Slovnφk ve°ejnΘho prßva Φsl., sv. III, Brno 1934, str. 336).

Okolnost, ₧e i cφrkevnφ majetek podlΘhß zßboru podle zßkona Φ. 215/1919 Sb., vyvozoval nejvyÜÜφ sprßvnφ soud ze zn∞nφ tohoto zßkona (Boh. admin. 3910/24): Podle ustanovenφ º 1 zßkona se zabφrß i velk² majetek vßzan², tedy takΘ majetek nezciziteln² nebo zciziteln² jen po schvßlenφ stßtnφm ·°adem, Φφm₧ byly z°ejm∞ mφn∞ny i statky nadaΦnφ a cφrkevnφ, na druhΘ stran∞ podle ustanovenφ º 3 zßkona ·Φelov² majetek ze zßboru vylouΦen nenφ. Pokud jde o vlastnickΘ subjekty, p°φznaΦn² byl p°φpad projednßvan² NejvyÜÜφm sprßvnφm soudem v roce 1922 (Boh. admin. 1537/22), kter² se t²kal suverΘnnφho MaltΘzskΘho rytφ°skΘho °ßdu. Tento °ßd se do₧adoval, aby za samostatnß ·Φelovß jm∞nφ bylo uznßno 8 tzv. komend (velkostatk∙), kterΘ byly v zemsk²ch deskßch zapsßny jako majetek °ßdu; tato ·Φelovß jm∞nφ lze pr² p°irovnat k farnφm beneficiφm. NSS uvedl, ₧e podle jeho konstantnφ judikatury v²raz "vlastnicky", u₧it² v º 2 zßborovΘho zßkona, nelze pojφmat tak, ₧e by byl rozhodn² jedin∞ knihovnφ zßpis na list∞ B zemsk²ch desek nebo pozemkov²ch knih, a p°ipustil, ₧e kdyby byly jednotlivΘ statky urΦeny jednotliv²m dignitß°∙m °ßdu nebo pro vydr₧ovßnφ nemocnic a kostel∙, pak by nebylo mo₧no tvrdit, ₧e subjekt vlastnick²ch prßv k t∞mto statk∙m je ·pln∞ a naprosto identick².

5. Od roku 1933 bylo postavenφ a p∙sobnost finanΦnφch prokuratur nov∞ upraveno (zßkon Φ. 97/1933 Sb., o finanΦnφch prokuraturßch, vlßdnφ na°φzenφ Φ. 82/1936 Sb., kter²m se vydßvß slu₧ebnφ instrukce pro finanΦnφ prokuratury). FinanΦnφ prokuratury byly stßtnφ ·°ady, kterΘ obstarßvaly pro stßt, zem∞, okresy a dalÜφ prßvnickΘ osoby a jm∞nφ ·koly prßvnφho zßstupce. Tyto dalÜφ prßvnickΘ osoby a jm∞nφ m∞la stanovit vlßda, vy₧adoval-li to ve°ejn² zßjem (º 1 odst. 3 zßkona). Slu₧ebnφ instrukce pak stanovila, ₧e finanΦnφ prokuratury konajφ ·koly prßvnφho zßstupce mj. takΘ pro jm∞nφ katolick²ch kostel∙ a duchovnφch obroΦφ, ale jen jde-li o jejich kmenovΘ jm∞nφ, a nikoliv o b∞₧nΘ u₧itky, a dßle pro stßtem spravovanΘ jm∞nφ zruÜen²ch duchovnφch ·stav∙, klßÜter∙ a spoleΦenstev (º 2 odst. 1 bod 6.). Zastupovßnφ finanΦnφ prokuraturou bylo v t∞chto p°φpadech v²luΦnΘ, v pochybnostech si m∞la finanΦnφ prokuratura p°ed vykonßnφm n∞kterΘho ·konu (pop°. dodateΦn∞) vy₧ßdat schvßlenφ ministerstva financφ, kterΘ rozhodne po dohod∞ s p°φsluÜn²m ministerstvem (º 2 odst. 3, 4 slu₧ebnφ instrukce). ┌koly prßvnφho zßstupce spoΦφvaly v zastupovßnφ p°ed soudy a p°ed ·°ady a v podßvßnφ prßvnφch posudk∙, souΦinnosti p°i uzavφrßnφ prßvnφch jednßnφ a p°i jin²ch prßvnφch ·konech (zejmΘna p°i sepisovßnφ prßvnφch listin). Tato p∙sobnost finanΦnφch prokuratur v∙Φi uvedenΘmu cφrkevnφmu jm∞nφ byla tedy od∙vod≥ovßna ve°ejn²m zßjmem.

Ji₧ podle d°φv∞jÜφch p°edpis∙ m∞la finanΦnφ prokuratura nap°. oprßvn∞nφ podat odvolßnφ proti rozhodnutφ o vyvlastn∞nφ Φßsti kmenovΘho jm∞nφ katolickΘho kostela (Boh. admin. 3543/24).

6. Pro v²klad zßkona Φ. 50/1874 a min. na°φzenφ z roku 1860 mß st∞₧ejnφ v²znam judikatura NejvyÜÜφho sprßvnφho soudu, je proto t°eba prßvnφ nßzory tohoto soudu, vyjßd°enΘ v jeho nßlezech, uvΘst alespo≥ nap°φklad.

a) V nßlezu Boh. admin. 1661/22 (z n∞ho₧ pak vychßzely i nßlezy Boh. admin. 2865 a 2866/23) vyslovil NSS prßvnφ nßzor, ₧e

volnφm projevem vlastnφka budovy, jφm₧ tuto budovu, ponechßvaje ji ve svΘm vlastnictvφ, sßm neomezen∞ a bezv²hradn∞ v∞noval k bohoslu₧ebn²m ·Φel∙m cφrkve katolickΘ, a p°ijetφm tohoto v∞novßnφ ze strany p°φsluÜnΘho orgßnu cφrkve, kterΘ se projevuje a provßdφ ritußlnφm aktem konsekraΦnφm, tj. aktem p°φsluÜnΘho cφrkevnφho hodnostß°e, jej₧ tento hodnostß° vykonßvß mocφ svΘho cφrkevnφho ·°adu, stane se ona budova p°edm∞tem bohoslu₧b∞ urΦen²m, Φφm₧ prßvo dispozice s nφ p°echßzφ do sfΘry vnit°nφch zßle₧itostφ cφrkevnφch, jejich₧ sprßva podle ustanovenφ º 14 zßkona Φ. 50/1874 °.z. p°φsluÜφ orgßn∙m, vykonßvajφcφm cφrkevnφ moc ·°ednφ. V∞novßnφm vznikß mezi vlastnφkem budovy (ve vÜech uveden²ch p°φpadech to byly obce) a cφrkvφ °φmskokatolickou ve°ejnoprßvnφ pom∞r, kter² se vymykß kompetenci °ßdn²ch soud∙. (Jinak by tomu ovÜem bylo, kdyby cφrkev u₧φvala budovu ke sv²m bohoslu₧ebn²m ·Φel∙m na zßklad∞ titulu prßva soukromΘho - nap°. smlouva nßjemnφ, bezplatnΘ prop∙jΦenφ, precarium: pak by byl prßvnφ pom∞r mezi cφrkvφ a vlastnφkem budovy pom∞rem ryze soukromoprßvnφm a p°φpadn² spor by pat°il p°ed °ßdnΘ soudy.)

NSS uvedl, ₧e - pokud jde specißln∞ o budovy kostelnφ - podle prßva rakouskΘho, je₧ v tomto sm∞ru zßkonodßrstvφm stßtu ΦeskoslovenskΘho nebylo zm∞n∞no, je t°eba kostely cφrkvφ stßtem uznan²ch pova₧ovat za v∞ci ve°ejnΘ, jestli₧e byly v∞novßny ve°ejnΘ bohoslu₧b∞, a to i kdy₧ jsou t°eba p°edm∞tem soukromΘho vlastnictvφ, a ₧e tato jejich "ve°ejnost" se zaklßdß prßv∞ na v∞novßnφ pro obecnΘ u₧φvßnφ tΘ kterΘ nßbo₧enskΘ spoleΦnosti, podobn∞ jako se na "v∞novßnφ" pro usus publicus zaklßdß ve°ejn² charakter i jin²ch v∞cφ, kterΘ byly ve°ejnΘmu u₧φvßnφ v∞novßny (poukßzal p°itom na nßzory vyslovenΘ v dφlech Randy, Gierkeho a O. Mayera).

Ji₧ podle zßkona Φ. 50/1874 °.z. mß cφrkev °φmskokatolickß povahu svazu prßva ve°ejnΘho, zßkon na mnoh²ch mφstech v²slovn∞ p°iznßvß jejφm orgßn∙m povahu ·°ad∙ (nap°. º 1 a nßsl.) a jejich p∙sobnosti povahu moci ·°ednφ, p°iΦem₧ tuto p∙sobnost jako ·°ednφ kompetenci respektuje. Nejde sice ji₧ o ·°ad stßtnφ, jako snad tomu bylo za soustavy stßtnφ cφrkve, n²br₧ o ·°ad samosprßvnΘho svazu nebo ·stavu stßtem uznanΘho, ne-li snad dokonce o ·°ad svazu stßtu koordinovanΘho.

Jestli₧e tedy obec jako vlastnφk kostelnφ budovy, kterß byla v∞novßna katolickΘ bohoslu₧b∞, s touto budovou svΘmocn∞ disponuje (ve vÜech p°φpadech Ülo o usnesenφ orgßn∙ obce, jimi₧ byla budova prop∙jΦena k u₧φvßnφ nebo spoluu₧φvßnφ cφrkvi ΦeskoslovenskΘ, pop°. ΦeskobratrskΘ cφrkvi evangelickΘ), zasahuje do ·°ednφ kompetence orgßn∙ cφrkevnφch (nejde tu o otßzku prßvnφho pom∞ru mezi dv∞ma stranami). Neodporuje proto zßkonu, kdy₧ orgßny politickΘ sprßvy v rßmci stßtnφho dohledu na obce v²kon inkriminovan²ch usnesenφ orgßn∙ obce zastavily.

b) V nßlezu Boh. 3448/24 se NSS zab²val situacφ, kterß vznikla, kdy₧ p°φsluÜnφci cφrkve ΦeskoslovenskΘ svΘmocn∞ p°evzali u₧φvßnφ kostela, jeho₧ vlastnφkem je podle zßpisu v pozemkovΘ knize "katolick² kostel Sv. Martina biskupa v O.", kter² byl podle ritu katolickΘ cφrkve vysv∞cen a kter² dosud slou₧il jen k bohoslu₧ebn²m ·Φel∙m katolickΘ cφrkve.

Vlastnictvφ kostela bylo nespornΘ (v p°φpad∞ sporu by v∞c podle ustanovenφ º 38 odst. 2 zßkona Φ. 50/1874 °.z. pat°ila p°ed soud). èlo proto pouze o to, kdo je oprßvn∞n kostela k bohoslu₧ebn²m ·Φel∙m u₧φvat.

NSS poukßzal na svΘ nßlezy uvedenΘ shora pod pφsm. a) a konstatoval, ₧e dispozice s tφmto kostelem k bohoslu₧ebn²m ·Φel∙m je vnit°nφ zßle₧itostφ cφrkve katolickΘ, jejφ₧ sprßva nßle₧φ funkcionß°∙m cφrkve katolickΘ (º 14 zßkona Φ. 50/1874 °.z.). Jednßnφm p°φsluÜnφk∙ cφrkve katolickΘ (º 14 zßkona Φ. 50/1874 °.z.). Jednßnφm p°φsluÜnφk∙ cφrkve ΦeskoslovenskΘ bylo tedy poruÜeno prßvo p°φsluÜn²ch ·°ad∙ cφrkve katolickΘ na to, aby s kostelem disponovaly. Toto prßvo neplyne z prßva vlastnickΘho nebo v∙bec majetkovΘho, n²br₧ je (jako₧to v²ron i stßtem uznanΘ ·°ednφ pravomoci p°φsluÜn²ch ·°ad∙ cφrkevnφch) prßvem povahy ve°ejnΘ. Nenφ p°edm∞tem prßvnφho obchodu, nem∙₧e b²t podle º 311 o.z.o. p°edm∞tem dr₧by ve smyslu prßva obΦanskΘho a nem∙₧e b²t proto ani p°φpadnΘ poruÜenφ tohoto prßva p°edm∞tem ₧aloby pro ruÜenou dr₧bu. V takovΘmto p°φpad∞ tedy nejde o spor, jeho₧ rozhodnutφ by spadalo do kompetence °ßdn²ch soud∙. Je proto dßna kompetence sprßvnφch ·°ad∙. (Obdobn∞ Boh. admin. 4231/24, 4721/25 a 4834/25.)

c) V nßlezu Boh. admin. 3140/24 bylo vysloveno, ₧e byla-li kaple v soukromΘm vlastnictvφ v∞novßna katolickΘ ve°ejnΘ bohoslu₧b∞, tvo°φ zvlßÜtnφ ·ΦelovΘ jm∞nφ (v∞novanß cφrkevnφm ·Φel∙m, toti₧ sprßv∞ a udr₧ovßnφ kaple a opat°enφ bohoslu₧by v nφ), kterΘ ani tφm, ₧e je spravuje sßm vlastnφk kaple, nenφ zbaveno povahy jm∞nφ cφrkevnφho.

d) Podle nßlez∙ Boh. admin. 3501 a 3543/24 tedy platn² prßvnφ °ßd nep°iznßvß jm∞nφ cφrkevnφmu prßvnφ povahu ve°ejnΘho fondu, i kdy₧ cφrkevnφm orgßn∙m a ·stav∙m z cφrkevnφho jm∞nφ dotovan²m a jejich p∙sobnosti p°iznßvß v n∞kter²ch sm∞rech povahu ·°ednφ. (Cφrkevnφ subjekty se v t∞chto p°φpadech domßhaly, aby cφrkevnφmu jm∞nφ byla povaha ve°ejnΘho fondu p°iznßna.)

e) V nßlezu Boh. admin. 9981/32 byl °eÜen tento p°φpad: ╪ßd Benediktin∙ zcizil sv∙j nemovit² majetek s v²hradou, ₧e ke zcizenφ bude dßn cφrkevnφmi ·°ady souhlas ve smyslu min. na°φzenφ Φ. 162/1860 °.z. Cφrkevnφ souhlas byl odep°en, p°esto bylo zahßjeno °φzenφ o ud∞lenφ stßtnφho souhlasu. NSS se neztoto₧nil s nßzorem sprßvnφch ·°ad∙, ₧e tu jde o p°φpad, kdy biskup ₧ßdost o ud∞lenφ stßtnφho souhlasu nepodpo°il, co₧ mß jenom ten d∙sledek, ₧e se o ₧ßdosti bude rozhodovat na vyÜÜφm stupni stßtnφ sprßvy. V danΘm p°φpad∞ chybφ prßvn∞ zßvaznß smluvnφ v∙le °ßdu (podmφnka cφrkevnφho souhlasu nebyla spln∞na), tak₧e nenφ co schvalovat (chybφ zp∙sobil² p°edm∞t pro schvalovacφ Φinnost stßtnφch ·°ad∙ kultov²ch ve smyslu min. na°. Φ. 162/1860 °.z.).xx/

f) Zßva₧n² v²znam mß nßlez NSS Boh. admin. 12 138/35, v n∞m₧ bylo vysloveno, ₧e koup∞ nemovitosti katolickou cφrkvφ, kterß p°esahuje rßmec obyΦejnΘ sprßvy cφrkevnφho jm∞nφ, podlΘhß ve smyslu ustanovenφ º 38 zßkona Φ. 50/1874 °.z. a º 233 o.z.o. schvßlenφ stßtnφ sprßvy kultovΘ. (èlo o koupi velkostatku katolickou cφrkvφ za cenu p°esahujφcφ 5 mil. KΦ.)

NSS konstatoval, ₧e v takovΘm p°φpad∞ nejde o zcizenφ nebo zatφ₧enφ cφrkevnφho majetku a proto nep°ichßzφ v ·vahu schvßlenφ stßtnφ sprßvou ve smyslu ustanovenφ º 51 zßkona Φ. 50/1874 Sb.

AvÜak podle º 38 tohoto zßkona "Co se t²Φe hospoda°enφ s jm∞nφm cφrkevnφm, jest pravidlem, ₧e jm∞nφ cφrkevnφ po₧φvß tΘ ochrany stßtnφ, kterΘ po₧φvajφ nadace obecn∞ u₧iteΦnΘ". Ochrana se vztahuje na cφrkevnφ jm∞nφ v∙bec, nikoliv jen na jm∞nφ kmenovΘ. Je proto t°eba pou₧φt obdoby s ·pravou jm∞nφ nadaΦnφho. (K tomu srov. zejmΘna Hermann-Otavsk², E.: Nadace, in: Slovnφk ve°ejnΘho prßva Φsl., sv. II, Brno 1932, zejmΘna str. 718. Majetek nadaΦnφ je podle dßvn²ch p°edpis∙ postaven - pokud jde o jeho ochranu - narove≥ majetku osob stojφcφch pod ochranou poruΦenskou. Dozor, jen₧ jinak vykonßvß ·°ad poruΦensk², p°φsluÜφ nadaΦnφmu ·°adu dozorΦφmu. Podle ustanovenφ º 233 o.z.o. nem∙₧e poruΦnφk v takov²ch v∞cech, kterΘ nepat°φ k °ßdnΘmu provozovßnφ hospodß°stvφ a kterΘ majφ v∞tÜφ d∙le₧itost, provΘst nic bez soudnφho p°ivolenφ. Analogicky je tedy zapot°ebφ souhlasu dozorΦφho ·°adu nadaΦnφho k veÜker²m zßva₧n∞jÜφm jednßnφm konan²m jmΘnem nadace, kterß p°esahujφ meze obyΦejn²ch opat°enφ °ßdnΘho hospoda°enφ.).

"Podle tohoto prßvnφho stavu je tedy t°eba schvßlenφ stßtnφho ·°adu kultovΘho ke vÜem prßvnφm jednßnφm o cφrkevnφm jm∞nφ, kterß p°esahujφ rßmec obyΦejnΘ sprßvy jm∞nφ a majφ v∞tÜφ d∙le₧itost."

7. Zßkon Φ. 50/1874 °.z. a ministerskß na°φzenφ z r. 1860 platila nadßle i po II. sv∞tovΘ vßlce. TΘm∞° ₧ßdnß judikatura NSS t²kajφcφ se cφrkevnφch v∞cφ a ₧ßdnß judikatura t²kajφcφ se cφrkevnφho jm∞nφ nebyla v letech 1945 a₧ 1948 publikovßna.

8. KonfiskaΦnφ dekrety presidenta republiky Φ. 12 a Φ. 108/1945 Sb. vyvolaly otßzku, zda je p°φpustnß jejich aplikace i na cφrkevnφ majetek. N∞kterΘ dokumenty, charakterizujφcφ v²m∞nu nßzor∙ na toto tΘma, zejmΘna mezi ·st°ednφmi ·°ady stßtu, publikoval K. Kaplan (Katolickß cφrkev a pozemkovß reforma 1945 - 48, Praha 1996).

Ministerstvo zem∞d∞lstvφ odliÜovalo

a) Cφrkevnφ majetek, jeho₧ subjekt mß povahu osoby ve°ejnΘho prßva, tj. kter² obstarßvß Φßst ve°ejnΘ sprßvy, jako nap°. fary. Ten je z konfiskace vylouΦen.

b) Cφrkevnφ majetek ostatnφ, nap°. °ßdov² a klßÜternφ. Ten podlΘhß konfiskaci jako ka₧d² jin².

N∞kterß jinß ministerstva m∞la nßzor odliÜn². Podrobn∞ se v r. 1946 vyjßd°ila Kancelß° presidenta republiky (str. 100 a nßsl. cit. publikace), kterß dosp∞la k zßv∞ru, ₧e "tzv. cφrkevnφ majetek v naÜem prßvnφm °ßdu nenφ majetkem ve smyslu soukromoprßvnφm, ₧e jeho subjektem jsou sice jednotlivΘ instituce cφrkevnφ, ₧e vÜak nejsou jeho soukromoprßvnφmi vlastnφky. Takzvan² cφrkevnφ majetek je majetkem povahy ve°ejnΘ, je jm∞nφm ·Φelov²m a nem∙₧e proto b²t svΘmu ·Φelu od≥at bez souhlasu stßtu". Pokud se jednotlivΘ cφrkevnφ instituce, resp. jejich ΦlenovΘ, dopustili Φinnosti spadajφcφ pod ust. º 1 odst. 1 Φ. 3 dekretu Φ. 108/1945 Sb., p°φp. º 1 odst. 1 lit c) dekretu Φ. 12/1945 Sb., "stßtnφ moci p°φsluÜφ takΘ rozhodnutφ, jak v takovΘm p°φpad∞ s majetkem nalo₧it, zda toti₧ se shoduje s jeho povahou ·ΦelovΘho jm∞nφ, aby bylo v konkrΘtnφm p°φpad∞ od≥ato svΘmu cφrkevnφmu ·Φelu a pou₧ito k ·Φelu jinΘmu, nebo zda je nutno, aby z∙stalo cφrkevnφmu ·Φelu zachovßno a aby bylo pouze p°id∞leno jinΘ cφrkevnφ instituci, resp. aby doÜlo jen ke zm∞n∞ v osob∞ sprßvce tohoto majetku".

O tom, ₧e tento problΘm nebyl obecn∞ vy°eÜen, sv∞dΦφ nap°. p°φpad ╪ßdu n∞meck²ch rytφ°∙ (nynφ ╚eskß provincie ╪ßdu brat°φ domu Panny Marie JeruzalΘmskΘ). O zem∞d∞lskΘm majetku tohoto °ßdu v okresech Bruntßl a Opava bylo v roce 1946 sprßvnφmi ·°ady vysloveno, ₧e podlΘhß konfiskaci podle dekretu Φ. 12/1945 Sb. ╪ßd napadl tato rozhodnutφ stφ₧nostφ k NejvyÜÜφmu sprßvnφmu soudu; namφtßny byly procesnφ nedostatky, po v∞cnΘ strßnce bylo zd∙razn∞no, ₧e °eholnφ kongregace jsou korporacemi prßva ve°ejnΘho (s odkazem na rozhodnutφ NejvyÜÜφho soudu - Vß₧n² civ. 2713, 5383 - a na Tilsche, ObΦanskΘ prßvo, Φßst vÜeobecnß, str. 114)xxx/ a na korporace ve°ejnΘho prßva nelze dekret Φ. 12/1945 Sb. aplikovat. NSS ·dajn∞ 2. 2. resp. 17. 2. 1948 o stφ₧nosti rozhodl tak, ₧e napadenß rozhodnutφ zruÜil (z d∙vod∙ ryze procesnφch), tento jeho nßlez vÜak ·dajn∞ nebyl st∞₧ovateli doruΦen. U Obvodnφho soudu pro Prahu 1 se nynφ vede pod sp.zn. 22 C 17/94 civilnφ spor, v n∞m₧ je ₧alobcem ╪ßd (jeho ·dajn² prßvnφ nßstupce) a ₧alovan²mi jsou Ministerstvo financφ, Ministerstvo vnitra a Stßtnφ lΘΦebnΘ lßzn∞ Karlova Studßnka, s.p. (!!). Pokud je znßmo, je v∞c ve stadiu dovolacφho °φzenφ proti rozsudku odvolacφho soudu, kter²m bylo urΦeno "₧e nebylo pravomocn∞ rozhodnuto o tom, ₧e °ßd n∞meck²ch rytφ°∙ (...) je subjektem spadajφcφm pod ustanovenφ º 3 odst. 1 dekretu pres. rep. Φ. 12/1945 Sb. a º 1 odst. 1 dekretu Φ. 108/1945 Sb." (P°itom nebylo objasn∞no, zda majetek ╪ßdu, kter² mu byl ·dajn∞ konfiskovßn N∞meckou °φÜφ ve Φty°icßt²ch letech, mu byl po II. sv∞tovΘ vßlce op∞t vrßcen.) Prßvnφ nßzory a rozhodnutφ soud∙ v tΘto v∞ci jsou znaΦn∞ spornΘ.

8. ┌stava z r. 1948 postavenφ cφrkvφ a nßbo₧ensk²ch spoleΦnosti zvlßÜ¥ neupravila.

III.
Obdobφ od 1. listopadu 1949 do roku 1990
1. Dnem 1. listopadu 1949 nabyl platnosti a ·Φinnosti zßkon Φ. 218/1949 Sb., o hospodß°skΘm zabezpeΦenφ cφrkvφ a nßbo₧ensk²ch spoleΦnostφ stßtem, kter² generßlnφ derogaΦnφ klauzulφ (º 14) zruÜil "vÜechny p°edpisy, kterΘ upravujφ prßvnφ pom∞ry cφrkvφ a nßbo₧ensk²ch spoleΦnostφ". ZruÜeny byly tedy zjevn∞ i zßkon Φ. 50/1874 °.z. a min. na°φzenφ z roku 1860.
Ohledn∞ majetku cφrkvφ a nßbo₧ensk²ch spoleΦnostφ zßkon stanovil (º 16) mj., ₧e

stßt na tento majetek dozφrß a ₧e jakΘkoliv zcizenφ nebo zavazenφ majetku cφrkvφ a nßbo₧ensk²ch spoleΦnostφ vy₧aduje p°edchozφho souhlasu stßtnφ sprßvy. Vlßdnφ na°φzenφ Φ. 219/1949 Sb., o hospodß°skΘm zabezpeΦenφ cφrkve °φmskokatolickΘ stßtem, k tomu dodalo (º 27), ₧e stßt dozφrß na cφrkevnφ majetek tφm, ₧e zkoumß cφrkevnφ hospoda°enφ a vyhrazuje si p°edchozφ schvßlenφ vÜech d∙le₧it²ch majetkov∞ prßvnφch jednßnφ, t²kajφcφch se tohoto majetku. Novß prßvnφ ·prava byla tedy v porovnßnφ s ·pravou d°φv∞jÜφ mnohem vßgn∞jÜφ, i kdy₧ Üla v jejφch intencφch.

a) Odbor Ükolstvφ a kultury okresnφho nßrodnφho v²boru m∞l mj. dohlφ₧et na u₧φvßnφ kostel∙ a kaplφ, ud∞lovat souhlas ke z°izovßnφ a ruÜenφ kaplφ, pop°. k jejich pou₧itφ k jin²m nßbo₧ensk²m ·Φel∙m, dohlφ₧et na hospoda°enφ cφrkvφ a nßbo₧ensk²ch spoleΦnostφ i jejich slo₧ek a schvalovat dispozice s jejich majetkem p°i cen∞ do 100 000 KΦs a trvßnφ dispozice do 25 rok∙,
zkoumat nßvrhy rozpoΦt∙ a dohlφ₧et na hospoda°enφ farnostφ a na °ßdnΘ provßd∞nφ inventarizace cφrkevnφho majetku.
b) Odbor Ükolstvφ a kultury krajskΘho nßrodnφho v²boru m∞l mj. dozφrat na vyu₧φvßnφ cφrkevnφch objekt∙ k nenßbo₧ensk²m ·Φel∙m a ud∞lovat souhlas ke z°izovßnφ nov²ch kostel∙ a bohoslu₧ebn²ch mφstnostφ, dozφrat na cφrkevnφ majetek a kontrolovat hospoda°enφ cφrkvφ a nßbo₧ensk²ch spoleΦnostφ, schvalovat dispozice s majetkem, pokud to nepat°ilo do p∙sobnosti ONV, sledovat cφrkevnφ majetek a dozφrat na jeho sprßvu, pou₧φvßnφ a zatφ₧enφ.

(Nutno dodat, ₧e podle zßkona m∞l stßt poskytovat osobnφ po₧itky duchovnφm cφrkvφ a nßbo₧ensk²ch spoleΦnostφ, kte°φ p∙sobφ se stßtnφm souhlasem v duchovnφ sprßv∞, v cφrkevnφ administrativ∞ nebo v ·stavech pro v²chovu duchovnφch (º 1) a hradit cφrkvφm a nßbo₧ensk²m spoleΦnostem podle jejich schvßlenΘho rozpoΦtu °ßdnΘ v∞cnΘ nßklady spojenΘ s v²konem bohoslu₧eb a jin²ch nßbo₧ensk²ch ·kon∙ i s cφrkevnφ administrativou, pop°. na mimo°ßdnΘ v∞cnΘ nßklady poskytnout v od∙vodn∞n²ch p°φpadech zvlßÜtnφ pomoc (º 8).)

2. K prßvnφ povaze majetku cφrkvφ a nßbo₧ensk²ch spoleΦnostφ se v roce 1954 tehdy. Generßlnφ prokuratura vyjßd°ila (citovßno podle oficißlnφ publikace Soubor prßvnφch p°edpis∙ upravujφcφch pom∞r k cφrkvφm v ╚SSR, ministerstvo Ükolstvφ a kultury, Praha 1962, str. 163):

"Majetek cφrkvφ a nßbo₧ensk²ch spoleΦnostφ nenφ socialistick²m vlastnictvφm ani vlastnictvφm osobnφm. Cφrkevnφ majetek nebyl zestßtn∞n. Vlastnictvφ cφrkvφ, pop°φpad∞ cφrkevnφch institut∙ trvß a stßt na majetek toliko dozφrß. Nem∙₧e proto jφt o ₧ßdnou z forem socialistickΘho vlastnictvφ. Osobnφm vlastnictvφm nem∙₧e b²t rovn∞₧, pon∞vad₧ je to povahou tohoto druhu vlastnictvφ vylouΦeno. Jde tedy o vlastnictvφ soukromΘ. Toto vlastnictvφ se vÜak vyznaΦuje n∞kter²mi zvlßÜtnostmi, kterΘ je odliÜujφ od jinΘho soukromΘho vlastnictvφ zejmΘna tφm, ₧e cφrkevnφ majetek je nejen pod dozorem, ale i pod zvlßÜtnφ ochranou stßtu, kter² sv²m dozorem jej chrßnφ p°ed odn∞tφm kultov²m ·Φel∙m, a dokonce hradφ i v∞cn² nßklad na jeho uchovßnφ. Po provedenφ sekularizace tΘ Φßsti cφrkevnφho majetku, kter² p°edstavoval v²robnφ prost°edky a mohl b²t proto zdrojem vyko°is¥ovßnφ a bezpracn²ch zisk∙, z∙stal pov∞tÜin∞ toliko majetek slou₧φcφ p°φmo kultov²m ·Φel∙m, tak₧e tΘm∞° zmizel prvek, kter² je typick² pro soukromΘ vlastnictvφ."

V²raz "soukromΘ vlastnictvφ" tu ovÜem nebyl mφn∞n ve smyslu rozliÜenφ vlastnictvφ soukromoprßvnφho a vlastnictvφ ve°ejnoprßvnφho. Podle tehdy platnΘho obΦanskΘho zßkonφku (Φ. 141/1950 Sb.) se toti₧ rozliÜovalo vlastnictvφ socialistickΘ (º 101 - stßtnφ nebo dru₧stevnφ vlastnictvφ), vlastnictvφ osobnφ (º 105 - osobnφ majetek, jako p°edm∞ty domßcφ a osobnφ spot°eby, rodinnΘ domky) a vlastnictvφ soukromΘ (º 106), o n∞m₧ nebylo podrobn∞ji nic stanoveno. (Obdobn∞ rozliÜoval druhy vlastnictvφ i pozd∞jÜφ obΦansk² zßkonφk Φ. 40/1964 Sb.) P°itom vÜak byla cφrkevnφmu majetku poskytovßna stejnß trestnφ ochrana jako majetku v socialistickΘm vlastnictvφ, pokud byl dotovßn ze stßtnφch prost°edk∙ (º 139 trestnφho zßkona Φ. 140/1961 Sb.). V tomto smyslu se vyslovilo nap°. soudnφ rozhodnutφ publikovanΘ pod Φ. 47/1971 Sbφrky rozhodnutφ a stanovisek soud∙ ╚SSR ve v∞cech trestnφch (nßklady na bohoslu₧ebnΘ za°φzenφ cφrkevnφch budov hradφ podle º 8 zßkona Φ. 218/1949 Sb. stßt, jsou to nejen nßklady na opat°enφ takovΘho za°φzenφ, ale i nßklady spojenΘ s udr₧ovßnφm a opravou, jde tedy o cφrkevnφ majetek dotovan² ze stßtnφch prost°edk∙ a nßle₧φ mu podle º 139 trest. zßk. stejnß ochrana jako majetku v socialistickΘm vlastnictvφ).

Podle tehdy oficißlnφho nßzoru "bur₧oaznφ nauka prßva obΦanskΘho" rozliÜovala prßvnickΘ osoby ve°ejnΘho prßva a prßvnickΘ osoby soukromΘho prßva, ani₧ dovedla stanovit p°esnou hranici mezi ob∞ma druhy, prßv∞ tak jako nedovedla vΘst p°esnou hranici mezi prßvem ve°ejn²m a soukrom²m. V nauce socialistickΘho prßva, kterΘ neuznßvß rozdφl mezi ve°ejn²m a soukrom²m prßvem, t°φd∞nφ prßvnick²ch osob na osoby ve°ejnΘho a soukromΘho prßva nemß podkladu. (UΦebnice obΦanskΘho a rodinnΘho prßva, I., Orbis, Praha 1953, str. 85, 86). Tatß₧ uΦebnice (str. 84) uvßd∞la, ₧e zßsadou sov∞tskΘho socialistickΘho prßva je, ₧e pouh² majetek nem∙₧e b²t prßvnickou osobou, nebo¥ prßvnφ vztahy jsou mo₧nΘ jen mezi lidmi a nikoliv v∞cmi (proto neznß sov∞tskΘ prßvo nadace, fondy a ·stavy); v naÜem prßvu vÜak dosud pro p°echodnΘ pom∞ry mohou mφt prßvnφ subjektivitu i majetkovΘ soubory a b²t tedy prßvnickou osobou. Mφ°ilo se tu z°ejm∞ na ust. º 563 odst. 1 obΦ. zßk. z r. 1950, podle n∞ho₧ "zp∙sobilost k prßv∙m a povinnostem prßvnick²ch osob, kterΘ dosud trvajφ, z∙stßvß a₧ do novΘ zßkonnΘ ·pravy nedotΦena", co₧ mohlo b²t uplatn∞no zejm. tΘ₧ pro jednotlivΘ subjekty majetku cφrkve °φmskokatolickΘ. V tehdejÜφch pom∞rech byla ovÜem institutovß teorie t∞₧ko pochopitelnß a tak nap°. oficißlnφ v²klad postupu p°i opravßch cφrkevnφho majetku stanovil (Soubor prßvnφch p°edpis∙ ..., str. 145, 146): "p°i provßd∞nφ oprav cφrkevnφch objekt∙ je stavebnφkem p°φsluÜn² duchovnφ, nikoliv ONV"; "duchovnφ provßd∞jφcφ opravu cφrkevnφho objektu je povinen si zajistit technick² dozor"; "stavebnφ podnik, kter² provßdφ opravu, vystavuje faktury za provedenΘ prßce a za dodan² materißl na stavebnφka, tj. na farnφ ·°ad, k rukßm odpov∞dnΘho duchovnφho".

3. Nov² zßkon Φ. 270/1949 Sb., o finanΦnφch prokuraturßch, sice stanovil, ₧e finanΦnφ prokuratury majφ zastupovat nejen stßt a svazky lidovΘ sprßvy, ale i "ony prßvnφ podm∞ty, na jejich₧ zastupovßnφ je ve°ejn² zßjem", nicmΘn∞ sßm se o cφrkvφch a nßbo₧ensk²ch spoleΦnostech v²slovn∞ v∙bec nezmφnil a neuΦinilo tak ani provßd∞cφ vlßdnφ na°φzenφ Φ. 7/1950 Sb. Ostatn∞ u₧ v roce 1952 byly finanΦnφ prokuratury zruÜeny.

4. Jednßnφ nebo opominutφ odporujφcφ ustanovenφm zßkona Φ. 218/1949 Sb. nebo p°edpis∙m vydan²m podle n∞ho, bylo stφhßno jako sprßvnφ p°estupek (º 13 zßkona), od 1. 8. 1950 jako p°estupek proti ochran∞ po°ßdku ve v∞cech cφrkevnφch podle º 101 trestnφho zßkona sprßvnφho Φ. 88/1950 Sb. (p°estupku se dopouÜt∞l zejmΘna ten, kdo ohrozil nebo poruÜil v²kon stßtnφho dozoru nad majetkem cφrkvφ a nßbo₧ensk²ch spoleΦnostφ). Podle trestnφho zßkona Φ. 140/1961 Sb. se trestnΘho Φinu ma°enφ dozoru nad cφrkvemi a nßbo₧ensk²mi spoleΦnostmi (º 178) dopustil, kdo v ·myslu ma°it nebo zt∞₧ovat v²kon stßtnφho dozoru nad cφrkvφ nebo nßbo₧enskou spoleΦnostφ poruÜil ustanovenφ zßkona o hospodß°skΘm zabezpeΦenφ cφrkvφ a nßbo₧ensk²ch spoleΦnostφ.xxxx/

IV.
Obdobφ od roku 1990
1. Ustanovenφ º 10 zßkona Φ. 218/1949 Sb., o stßtnφm dozoru na majetek cφrkvφ a nßbo₧ensk²ch spoleΦnostφ a o souhlasu stßtnφ sprßvy ke zcizenφ nebo zavazenφ tohoto majetku, bylo nejprve s ·Φinnostφ od 15. 4. 1992 a s platnostφ pro ·zemφ ╚eskΘ republiky zruÜeno zßkonem ╚NR Φ. 165/1992 Sb., a potΘ op∞t s ·Φinnostφ od 20. 11. 1992 a s platnostφ pro celou Φsl. federaci zruÜeno zßkonem FS Φ. 522/1992 Sb. Naproti tomu ust. º 8 zßkona Φ. 218/1949 Sb., o hrazenφ v∞cn²ch nßklad∙, z∙stalo v platnosti pouze s tou zm∞nou, ₧e nßklady stßt hradφ pouze cφrkvφm registrovan²m podle zßkona Φ. 308/1991 Sb. (zßkon Φ. 522/1992 Sb.).

2. Cφrkev °φmskokatolickß byla na ·zemφ ╚eskΘ republiky registrovßna ex lege (º 22 zßkona Φ. 308/1991 Sb., o svobod∞ nßbo₧enskΘ vφry a postavenφ cφrkvφ a nßbo₧ensk²ch spoleΦnostφ, kter² nabyl ·Φinnosti dnem 1. 9. 1991).

Cφrkve a nßbo₧enskΘ spoleΦnosti jsou podle ust. º 4 odst. 3 cit. zßkona prßvnick²mi osobami; mohou vytvß°et komunity, °ßdy, spoleΦnosti a podobnß spoleΦenstvφ; z jejich "zßkladnφho dokumentu" (statut, °ßd, stanovy apod.) musφ b²t patrny mj. "·tvary, kterΘ majφ prßvnφ subjektivitu a v jakΘm rozsahu a kdo je oprßvn∞n jejich jmΘnem jednat (º 13 odst. 1 pφsm. g/ cit. zßk.). Tato ·prava, jakoby umo₧≥ujφcφ existenci prßvnick²ch osob "uvnit°" cφrkve jako₧to prßvnickΘ osoby, vyvolßvß nejasnosti zejmΘna ve vztahu k Cφrkvi °φmskokatolickΘ, jejφ₧ nadstßtnφ rozm∞r ostatn∞ zßkon v ·vahu nebere.

Cφrkve a nßbo₧enskΘ spoleΦnosti mohou k pln∞nφ svΘho poslßnφ mj. vlastnit movit² i nemovit² majetek a mφt jinß majetkovß i nehmotnß prßva (º 6 odst. 1 pφsm. g/ cit. zßk.); nenφ jasnΘ, zda i na v²kon t∞chto prßv se vztahuje ust. º 6 odst. 2 cit. zßk., podle n∞ho₧ "v²kon Φinnostφ uveden²ch v odst. 1 nesmφ b²t v rozporu s ·stavou, nesmφ ohro₧ovat bezpeΦnost obΦan∙ a ve°ejn² po°ßdek, zdravφ a mravnost nebo prßva a svobody druh²ch, nezßvislost a ·zemnφ celistvost stßtu".

Dozor stßtu nad dispozicφ s majetkem cφrkvφ a nßbo₧ensk²ch spoleΦnostφ zßkon Φ. 308/1991 Sb. neupravuje a tφm mΘn∞ vy₧aduje k majetkov²m dispozicφm p°edchozφ souhlas stßtnφ sprßvy. Cφrkve tedy mohou se sv²m majetkem disponovat zcela voln∞.

(dokonΦenφ)