 |
 |
Televiznφ festival Zlatß Praha od 3.do 6.kv∞tna poÜestat°icßtΘ
|
PRAHA 8.·nora (╚TK) - Televiznφ po°ady z oblasti takzvanΘ vß₧nΘ hudby, jazzu, world music a tance soust°edφ a zhodnotφ mezinßrodnφ festival Zlatß Praha, kter² se uskuteΦnφ od 3.do 6.kv∞tna. P°edsedou poroty, v nφ₧ usednou odbornφci z N∞mecka, Estonska, èv²carska, VelkΘ Britßnie, ╚eskΘ republiky a USA, bude Larry Weinstein z kanadskΘ spoleΦnosti Rhombus Media.
"Vφt∞ze Φekß krom∞ tradiΦnφ plastiky z ΦeskΘho skla i Φßstka 10.000 marek," °ekl zpravodaji ╚TK °editel festivalu Ji°φ Vejvoda. Upozornil, ₧e akreditovanφ odbornφci se setkajφ na koprodukΦnφ aukci a diskusi v∞novanΘ problematice televiznφch archiv∙ a prßv.
Podle Vejvody nabφdne festival °adu projekcφ i ve°ejnosti, a to zdarma. Na Äofφn∞ to budou vybranΘ televiznφ snφmky z oblasti vß₧nΘ hudby a tance, ve dvou kinech pak televiznφ po°ady zab²vajφcφ se world music.
TakΘ letos bude program tΘto p°ehlφdky, kterou po°ßdß ╚eskß televize, zam∞°en na podporu mezinßrodnφ v²m∞ny televiznφch po°ad∙, ale i na samotn² jejich vznik. Sout∞₧ bude mφt dv∞ kategorie - dokumenty, v nich₧ p°evlßdß slo₧ka publicistickß, a hudebn∞ dramatickΘ programy vΦetn∞ zßznam∙ ₧iv²ch koncert∙ a p°edstavenφ.
| |
|
 |
|
|
|
╚eskß televize p°ipravuje v I.Φtvrtletφ zajφmavΘ projekty
|
PRAHA 7.·nora (╚TK) - Filmovou adaptaci novely Ivana Olbrachta O smutn²ch oΦφch Hany Karad₧iΦovΘ p°ipravuje v ╚eskΘ televizi pod nßzvem Hanele re₧isΘr Karel Kachy≥a. DalÜφ novinkou, na kterou se v prvnφm Φtvrtletφ tohoto roku pracuje, je dokumentßrnφ cyklus, kter² v Üesti dφlech p°iblφ₧φ historii pra₧skΘho Divadla Semafor. Vznikne podle scΘnß°e Ji°φho Datla NovotnΘho a jeho re₧isΘrem bude Viktor Polesn².
Televiznφ technika se v t∞chto dnech p°est∞hovala do pra₧skΘho Divadla pod Palmovkou, kde vznikß zßznam ·sp∞ÜnΘ inscenace Ivo Krobota Jakub a jeho pßn. Mezi nov²mi projekty, na kter²ch se b∞hem ·nora bude pracovat, je podle informacφ tiskovΘho odd∞lenφ ╚eskΘ televize serißl Marcela Bystron∞ Nemocnice na pokraji zkßzy a inscenace s detektivnφ zßpletkou Velk² p°φpad. Tu napsal Ji°φ HubaΦ na motivy romßnu francouzskΘho spisovatele Jeana Laborda. Re₧isΘrem je Zden∞k Zelenka.
Brn∞nskΘ studio ╚eskΘ televize je zßzemφm pro talk show BanßnovΘ rybiΦky, kterß se sv²m obsahem i formou opφrß o osobnost Haliny PawlowskΘ, Φi pro u₧ delÜφ dobu vznikajφcφ 13dφln² serißl ╚etnickΘ humoresky, jeho₧ re₧isΘrem je Antonφn Moskalyk.
Milan Cieslar natoΦφ v ostravskΘm studiu podle scΘnß°e Vladimφra K÷rnera inscenaci Pramen ₧ivota, kterß se baladicky a komorn∞ dot²kß nacistickΘ akce o vyp∞st∞nφ nordickΘ rasy. V hlavnφch rolφch se objevφ nap°φklad slovenskΘ hereΦky Monika Hilmerovß a Bo₧idara Turzonovovß, polsk² herec Michal Sieczkowski a takΘ Vilma Cibulkovß, Johana Tesa°ovß, Bronislav Poloczek, Alois èvehlφk a Josef Somr.
| |
|
|
|
|
|
P°enos p°edßvßnφ Zlat²ch glob∙ uvede ze zßznamu kabelovß HBO
|
PRAHA 21.ledna (╚TK) - Kabelov² filmov² kanßl HBO uvede letos jako jedin² pro ╚eskou republiku a Slovensko zßznam z udφlenφ americk²ch filmov²ch cen Zlat²ch glob∙, kterΘ ka₧doroΦn∞ p°edchßzejφ presti₧nφm Oscar∙m.
"Jen n∞kolik hodin po p°edßnφ t∞chto ocen∞nφ ud∞lovan²ch Asociacφ zahraniΦnφch novinß°∙ v Hollywoodu uvedeme v pond∞lφ 26.ledna od 20:00 dvouap∙lhodinov² exkluzφvnφ zßznam slavnostnφho veΦera a potΘ jeÜt∞ jeho dv∞ reprφzy," °ekla dnes ╚TK mana₧erka HBO Eva Bartu≥kovß. I na Oscary podle nφ na HBO dojde.
Po dobrΘ zkuÜenosti z lo≥ska, kdy tento filmov² kanßl poprvΘ naruÜil tradici uvßd∞nφ zßznam∙ z udφlenφ presti₧nφch cen americkΘ filmovΘ akademie Oscar v n∞kterΘ z Φesk²ch celoploÜn²ch televizφ, se tato udßlost toti₧ op∞t objevφ na HBO. "Nejprve v p°φmΘm p°enosu v Φasn²ch rannφch hodinßch v pond∞lφ 22.b°ezna, o den pozd∞ji i ze zßznamu s Φesk²m komentß°em," dodala.
Do klßnφ o Zlat² globus Michßlk∙v snφmek Je t°eba zabφt Sekala, kter² ╚eskß filmovß a televiznφ akademie navrhla za ╚R k nominaci na Oscara v kategorii neanglicky mluven²ch film∙, vÜak nezasßhne, nebo¥ koncem roku neproÜel nominacφ. P°esto se producent Jaroslav BouΦek nevzdßvß a pova₧uje karty za stßle otev°enΘ.
"I na letoÜek mßme pozvßnφ na °adu festival∙ v Americe, se Sekalem pojedeme letos nap°φklad i do Sydney a KapskΘho M∞sta," °ekl BouΦek ╚TK.
Pokud jde o ZlatΘ globy, pak podle komentßtor∙ lesk tΘto kulatΘ ceny poslednφ dobou matnφ vlivem stßle Φetn∞jÜφch hlas∙ o tom, ₧e nestrannost porotc∙ obΦas podlΘhß "zlatΘmu opojenφ" od sponzorsk²ch skupin. P°esto se mφn∞nφ skupiny zahraniΦnφch novinß°∙ Φasto shoduje se snφmky o dva m∞sφce pozd∞ji odm∞n∞n²mi Φleny AmerickΘ filmovΘ akademie Oscarem.
HBO je kanßl urΦen² pro kabelovou televizi. VÜechny snφmky, kterΘ uvßdφ, jsou dabovßny do ΦeÜtiny a neobsahujφ reklamu. M∞sφΦn∞ nabφzφ za poplatek zhruba stovku film∙. ╚eskΘ vysφlßnφ HBO bylo poprvΘ spuÜt∞no 18.listopadu 1994 v Praze. Od lo≥skΘho dubna vysφlß digitßln∞ ze satelitu ve stereo kvalit∞.
| |
|
|
|
|
|
V prodeji TV prßv ke starÜφm Φesk²m film∙m nenφ stßle jasno
|
PRAHA 20.ledna (╚TK) - Zneklidn∞nφ nad p°φstupem akciovΘ spoleΦnosti Bonton k prodeji televiznφch prßv ke starÜφ ΦeskΘ filmovΘ tvorb∞ dnes vyjßd°il generßlnφ °editel Novy Vladimφr Äelezn². Zatφm nedostal kompletnφ cenφky, kterΘ pr² Bonton slφbil dodat do 10.ledna. Jeho slova potvrdili zßstupci ╚eskΘ televize i Primy, avÜak Magda Bu°iΦovß z Bontonu tvrdφ, ₧e je jeÜt∞ do 28.ledna Φas.
"VÜichni tu pracujeme na nov²ch cenßch a oproti minulΘ praxi Barrandova p°ihlφ₧φme k °ad∞ kritΘriφ. Krom∞ ·sp∞Ünosti jednotliv²ch film∙ v kinech, prodeje videokazet a cen z minul²ch 'aukcφ' jsme cht∞li zohlednit i sledovanost na obrazovkßch. Zdr₧enφ nastalo potΘ, co ·daje z m∞°enφ peoplemetr∙ nßm jsou po zßsahu televizφ nedostupnΘ," uvedla Bu°iΦovß a situaci oznaΦila za zaΦarovan² kruh. DalÜφ sch∙zka vedenφ Bontonu se zßstupci vÜech t°φ televizφ by se podle nφ mohlo uskuteΦnit jeÜt∞ v lednu.
To, ₧e Bonton aukci film∙ jeÜt∞ neprovedl, pova₧uje Äelezn² za neprofesionßlnφ p°φstup, jeliko₧ to znemo₧≥uje jejich dlouhodobΘ nasazovßnφ v letoÜnφm roce.
Starosti to p°id∞lßvß i ╚eskΘ televizi. "Letos jsme mohli uvΘst jen ty snφmky, jich₧ jsme byli koproducentem a mßme k nim televiznφ prßva," °ekla ╚TK mluvΦφ Renata Elhenickß. "S takov²m p°φstupem Φesk² divßk ΦeskΘ filmy na ΦeskΘ obrazovce jen tak neuvidφ," kritizovala Bonton mluvΦφ Primy NataÜa LiÜkovß.
Zp∙sob, jak² Bonton zvolil p°i prodeji televiznφch prßv k filmovΘ tvorb∞ z let 1965 a₧ 1991, se u televizφ nesetkal s pochopenφm. P°itom tato spoleΦnost s nimi obchoduje teprve od 1.ledna, kdy₧ tento ·kol p°evzala po Barrandovu.
Ten dlu₧il z prodeje n∞kolik desφtek mili≤n∙ korun fondu pro podporu a rozvoj ΦeskΘ kinematografie. èek na 30 mili≤n∙ korun p°edali zßstupci Bontonu v listopadu ministerstvu kultury jako odstupnΘ za to, ₧e se Barrandov vzdal obstaravatelskΘ smlouvy k vφce ne₧ sedmi st∙m film∙m. Byla to zßrove≥ prvnφ splßtka dluhu. SpoleΦnost Moravia Steel jako majoritnφ vlastnφk Barrandova se zavßzala uhradit zb²vajφcφ dluh ve v²Üi 65,6 mili≤n∙ korun ve dvou splßtkßch k 3.b°eznu a 3.zß°φ letoÜnφho roku.
V²konn² °editel Bontonu Zden∞k Kozßk se u₧ tehdy netajil p∞tadvacetiprocentnφ provizφ. "Nominßln∞ je vyÜÜφ ne₧ v p°φpad∞ Barrandova, ale inkaso, kterΘ fond kinematografie skuteΦn∞ dostane, bude vyÜÜφ," °ekl. Zßklad pro v²poΦet provize se toti₧ podstatn∞ snφ₧il a jinΘ budou i podmφnky prodeje. S t∞mi vÜak televiznφ nßkupΦφ nesouhlasφ.
| |
|
|
|
|
|
Adolf Born dokonΦuje pokraΦovßnφ oblφbenΘho veΦernφΦku
|
PRAHA 17.ledna (╚TK) - Populßrnφ d∞tsk² veΦernφΦek Mach a èebestovß bude mφt pravd∞podobn∞ od letoÜnφho lΘta dvanßct dalÜφch dφl∙. ╚TK to prozradil znßm² malφ° a ilustrßtor Adolf Born, kter² dal tomuto animovanΘmu serißlu jeho v²tvarnou podobu. Podotkl takΘ, ₧e nynφ jsou tv∙rci ji₧ u desßtΘho dφlu. Novß sΘrie veΦernφΦku se mß podle Borna jmenovat Mach a èebestovß na prßzdninßch.
Born se takΘ zmφnil, ₧e v souΦasnosti navrhuje kost²my pro p°edstavenφ JanßΦkova divadla ╚arod∞j ze zem∞ Oz a na letoÜnφ podzim p°ipravuje pra₧skou v²stavu v galerii Chodovskß tvrz.
Akademick² malφ°, grafik a karikaturista Adolf Born se narodil v ╚esk²ch Velenicφch v roce 1930. Po druhΘ sv∞tovΘ vßlce v Praze absolvoval studium na VysokΘ Ükole um∞leckopr∙myslovΘ a potΘ pokraΦoval na pra₧skΘ Akademii v²tvarn²ch um∞nφ. Od roku 1955 p∙sobφ jako samostatn² um∞lec. V ╚eskΘ republice i v zahraniΦφ se z·Φastnil velkΘho poΦtu v²stav, mimo jinΘ i v N∞mecku, èv²carsku Φi Rumunsku.
Spolu s MiloÜem Macourkem a mnoha dalÜφmi se podφlel na tvorb∞ vφce ne₧ 70 animovan²ch film∙. Krom∞ znßmΘho serißlu o utr₧enΘm sluchßtku pracoval nap°φklad na pohßdce O Matyld∞ s nßhradnφ hlavou, veΦernφΦku O Äofce Φi na celoveΦernφm animovanΘm filmu Dobrodru₧stvφ Robinsona Crusoe. Born je ilustrßtorem vφce ne₧ 230 kni₧nφch titul∙.
| |
|
|
|
|
|
CNN p°ipomn∞la v serißlu o studenΘ vßlce Pra₧skΘ jaro
|
NEW YORK 18.ledna (zpravodaj ╚TK) - Americkß televiznφ stanice CNN p°ipomn∞la v ned∞li veΦer ve svΘm serißlu o studenΘ vßlce ne·sp∞Ün² pokus o reformovßnφ komunismu v ╚eskoslovensku, potΘ jeho svr₧enφ v roce 1989 a krßtce i v²voj po n∞m.
Udßlosti Pra₧skΘho jara zasadila CNN do ÜirÜφho kontextu zmaten²ch chruÜΦevovsk²ch reforem a nßstupu Leonida Bre₧n∞va k moci v Sov∞tskΘm svazu a ne·sp∞Ün²ch vzpour zemφ sov∞tskΘho bloku proti Moskv∞.
Na obrazovce objevily dokumentßrnφ zßb∞ry zachycujφcφ Alexandra DubΦeka, kter² podle komentßtora usiloval jako loajßlnφ komunista o reformy v rßmci komunismu, ale i tak narazil na nechu¥ sov∞tsk²ch v∙dc∙ k jak²mkoli zm∞nßm. Nejsiln∞jÜφ Φßst dokumentßrnφch zßb∞r∙ vÜak p°edstavujφ scΘny z pra₧sk²ch ulic pln²ch tank∙ a protestujφcφch obyvatel, st°elby, vypßlen²ch autobus∙ a dom∙ po∩oban²ch od st°el.
DramatickΘ zßb∞ry byly proklßdßny v²pov∞∩mi oΦit²ch sv∞dk∙ a v²znamn²ch Φinitel∙, mezi n∞₧ CNN vybrala Vßclava Havla, re₧isΘra MiloÜe Formana, spisovatele Ivana Klφmu a Jana StrßnskΘho. Druhou stranu zastupovali Vasil Biσak a tehdejÜφ sov∞tsk² velvyslanec v ╚eskoslovensku St∞pan ╚ervon∞nko. Mezi ob∞ strany za°adila tehdejÜφho reformnφho komunistu Zdenka Mlynß°e.
Havel zhodnotil v komentß°i Pra₧skΘ jaro jako pokus o uvoln∞nφ p°etlaku, aby se zachovala nadßle moc komunist∙. Forman uvedl, ₧e svoboda roku 1968 byla "horeΦnß a k°eΦovitß" a v∙bec nebyla "pohodlnß". Biσak zopakoval, ₧e jeho lidΘ cht∞li zachrßnit socialismus p°ed rozvratem a ╚ervon∞nko °ekl, ₧e invaze byla sov∞tsk²m pokusem zabrßnit zm∞n∞ "rovnovßhy" sil mezi ob∞ma bloky.
CNN nechala souΦasn∞ zodpov∞d∞t n∞kterΘ b²valΘ v²znamnΘ americkΘ Φinitele dotaz, proΦ SpojenΘ stßty a Zßpad nepodnikly ost°ejÜφ kroky, kterΘ mohly Sov∞t∙m zkomplikovat ₧ivot a prodra₧it vojenskΘ invaze a potlaΦovßnφ mφstnφch hnutφ za svobodu.
B²val² prezidentsk² poradce pro otßzky nßrodnφ bezpeΦnosti Brent Scowcroft uvedl, ₧e SpojenΘ stßty necht∞ly riskovat rozpoutßnφ t°etφ sv∞tovΘ vßlky. Jin² vlivn² americk² Φinitel Zbigniew Brzezinski p°iznal, ₧e USA v roce 1968 "neud∞laly nic", aΦkoli mohly alespo≥ poukazovat na nebezpeΦφ invaze a pohrozit zhorÜenφm vztah∙ a₧ k hranici konfliktu. Podle BrzezinskΘho to SpojenΘ stßty ud∞laly a₧ v roce 1980, co₧ Sov∞ty odradilo od zßsahu v Polsku.
Condoleeza Riceovß, poradkyn∞ b²valΘho americkΘho prezidenta George Bushe v diskusi po odvysφlßnφ po°adu °ekla, ₧e SpojenΘ stßty se chovaly zdr₧enliv∞ i v roce 1989, proto₧e necht∞ly provokovat Sov∞tsk² svaz a odklonit tehdejÜφho sov∞tskΘho v∙dce Michaila GorbaΦova od politiky nepou₧φvßnφ sφly proti satelitnφm stßt∙m. Tento p°φstup oznaΦila za sprßvn² i s odstupem let a jako d∙kaz uvedla mφrovΘ sjednocenφ N∞mecka.
TΘm∞° hodinov² dokument v∞novan² z valnΘ Φßsti Pra₧skΘmu jaru je souΦßsti monumentßlnφho dokumentßrnφho serißlu nazvanΘho Studenß vßlky, kter² mapuje ve 24 dφlech obdobφ sout∞₧enφ dvou blok∙ po druhΘ sv∞tovΘ vßlce.
| |
|
|
|
 |
|
|
![]](../../IMGCES~1.CZ/P-LI5B.GIF){kind=small}
