 |
 |
TEMEL═N
|
Projekt na vybudovßnφ jadernΘ elektrßrny v Temelφn∞ u T²na
nad Vltavou vznikl na zßklad∞ dohody mezi ╚SSR a Sov∞tsk²m svazem
o pomoci p°i v²stavb∞ jadernΘ elektrßrny o v²konu 4 x 100 MW,
kterß byla podepsßna 27.listopadu 1981. Prvnφ ze Φty° blok∙ elektrßrny
m∞l b²t uveden do provozu v listopadu 1992, poslednφ v roce 1997.
Stavebnφ projekt byl p°ipraven v roce 1984, o dva roky pozd∞ji zaΦaly
v Temelφn∞ p°φpravnΘ prßce. ┌zemnφ plßn i rozvr₧enφ staveniÜt∞
poΦφtaly s v²stavbou Φty° blok∙, stavebnφ povolenφ vÜak zahrnovalo
pouze 1.a 2.blok. V roce1988 zaΦala betonß₧ zßkladovΘ desky
1.hlavnφho bloku, v °φjnu tΘho₧ roku byla dokonΦena prvnφ chladicφ v∞₧.
- konec roku 1989 - vlßda rozhodla o pozastavenφ v²stavby 3. a 4. bloku vzhledem k p°edpoklßdanΘ restrukturalizaci pr∙myslovΘ v²roby a nßslednΘmu sni₧ovßnφ energetickΘ nßroΦnosti.
- leden 1990 - podle vlßdy je Temelφn brßn pouze jako nßhrada za 2000MW uheln²ch elektrßren v severnφch ╚echßch, kterß bude krokem ke zlepÜenφ stavu ₧ivotnφho prost°edφ.RozpoΦet na budovßnφ dvou blok∙ JETE je odhadovßn na 68 miliard korun. Podle harmonogramu by m∞lo b²t koncem roku 1994 zahßjeno navß₧enφ paliva a v polovin∞ r.1995 by m∞l mφt 1.blok pln² v²kon. Druh² blok by m∞l b²t spuÜt∞n v r.1996.
- duben 1990 - v∙bec prvnφm oficißlnφm protestem proti v²stavb∞ Temelφna byla akce mezinßrodnφho hnutφ Greenpeace u p°φle₧itosti v²roΦφ ΦernobylskΘ tragΘdie; dev∞t horolezc∙ umφstilo na chladicφ v∞₧ transparent se slovy "Äßdn² Φeskoslovensk² ╚ernobyl".
- duben 1991 - ze shromß₧d∞nφ, kterΘ uspo°ßdaly spoleΦn∞ rakouskΘ a ΦeskoslovenskΘ ekologickΘ iniciativy, byl odeslßn dopis Federßlnφmu shromß₧d∞nφ, ╚eskΘ nßrodnφ rad∞ a federßlnφ i ΦeskΘ vlßd∞.
- kv∞ten 1992 - Φeskß vlßda se n∞kolikrßt zab²vala otßzkou JETE. P°edseda vlßdy Petr Pithart nevylouΦil mo₧nost zakonzervovßnφ elektrßrny. Ministr pro ₧ivotnφ prost°edφ ╚R Ivan Dejmal upozor≥oval na nep°φzniv² vliv Temelφna na kvalitu vody ve Vltav∞ a na nedo°eÜenou otßzku likvidace vyho°elΘho paliva. Ministr-p°edseda Federßlnφho v²boru pro ₧ivotnφ prost°edφ Josef VavrouÜek se vyslovil pro dostavbu a provoz dvou blok∙ JETE s dokonalejÜφmi bezpeΦnostnφmi systΘmy.
- zß°φ 1992 - byla vybrßna americkß firma Westinghouse Electric Corporation jako dodavatel automatizovanΘho systΘmu °φzenφ technologick²ch proces∙ a v °φjnu i jako dodavatel jadernΘho paliva pro oba bloky.
- listopad 1992, leden 1993 - p°edseda vlßdy Vßclav Klaus jednal s ministrynφ rakouskΘ vlßdy Mariφ Rauchovou-Kallatovou, kterß po₧adovala zastavenφ v²stavby JETE a navrhla dvoustrannou spoluprßci p°i hledßnφ alternativnφch zdroj∙ energie.
- ·nor 1993 - ekonomiΦtφ minist°i doporuΦili vlßd∞ schvßlit dostavbu JETE. Podle ministra ₧ivotnφho prost°edφ FrantiÜka Bendy je jadernß energetika ekologiΦt∞jÜφ ne₧ uhelnß. Vlßda ╚R po zhodnocenφ vÜech okolnostφ dosp∞la k zßv∞ru jadernou elektrßrnu dobudovat. Jako hlavnφ podmφnky uvedl ministr Vladimφr Dlouh² vy°eÜit mezisklad vyho°elΘho jadernΘho paliva, vyjasn∞nφ vztahu celΘ investice k ekologizaci severnφch ╚ech a p°φmΘ zainteresovßnφ energetick²ch podnik∙ na ·sporßch elektrickΘ energie.
- b°ezen 1993 - rakousk² prezident Thomas Klestil p°ed nßvÜt∞vou prezidenta ╚R Vßclava Havla °ekl, ₧e obΦanΘ Rakouska odmφtajφ dostavbu JETE a dal najevo, ₧e stojφ na jejich stran∞.
- ·nor 1994 - premiΘr Vßclav Klaus uvedl, ₧e rozhodnutφ ΦeskΘ vlßdy o dostavb∞ a provozu JETE nebylo "₧ertem, nebo vtφpkem anebo popichovßnφm" a rakouskß vlßda by m∞la vzφt na v∞domφ definitivnost tohoto rozhodnutφ; Klaus tak reagoval na v²rok rakouskΘho kanclΘ°e Franze VranitzkΘho, ₧e znovu ΦeskΘ
stran∞ p°ednese svΘ argumenty proti stavb∞ a zopakuje nabφdku na p°estavbu dφla na plynov² pohon.
- r.1994 - v²stavba JETE by celkem m∞la stßt 71 miliard korun, dosud bylo prostav∞no 43 miliard korun, prvnφ blok elektrßrny je stavebn∞ ji₧ tΘm∞° dokonΦen a technologickß Φßst byla instalovßna ze 60%, druh² blok je po stavebnφ strßnce dokonΦen z vφce ne₧ 80% a technologicky p°ibli₧n∞ ze 30%. Termφn zavß₧enφ paliva je v p°φpad∞ prvnφho bloku plßnovßn na zß°φ 1996, prvnφ etapa energetickΘho spouÜt∞nφ bude zahßjena v °φjnu 1996, druhß pak v prosinci tΘho₧ roku, zahßjenφ pr∙kaznΘho chodu se p°edpoklßdß koncem dubna 1997.
- kv∞ten 1995 - rakousk² spolkov² kanclΘ° Franz Vranitzky nabφdl ΦeskΘ stran∞ 500 mili≤n∙ Üilink∙ jako protihodnotu za ukonΦenφ v²stavby JE Temelφn.
- Φerven 1995 - a.s.╚EZ podepsala s a.s.èkoda Plze≥ transformovanou smlouvu, ve kterΘ èkoda zßvazn∞ potvrdila dokonΦenφ JE Temelφn s roΦnφm zpo₧d∞nφm, JE by m∞la b²t p°ipojena k sφti ji₧ koncem r.1997.
- °φjen 1995 - a.s. ╚EZ vydala firm∞ Westinghouse povolenφ k zahßjenφ v²roby jadernΘho paliva pro 1. blok JETE.
- kv∞ten 1996 - prvnφ zkuÜebnφ roztoΦenφ 1000 MW turbφny na 20 otßΦek za minutu (v b∞₧nΘm provozu dosßhne 3000 otßΦek za minutu. Vlßda se zab²vala Pr∙b∞₧nou zprßvou o postupu dostavby JETE.
- °φjen 1996 - z jednßnφ vlßdy vyplynulo, ₧e stßtnφ zßruka na financovßnφ dostavby JETE bude ni₧Üφ, ne₧ se p∙vodn∞ oΦekßvalo, garance se bude pohybovat zhruba okolo 10 miliard korun.
- kv∞ten 1997 - do JETE dorazila prvnφ zßsilka jadernΘho paliva.
- ·nor 1998 - dostavba Temelφna se op∞t prodlou₧φ, a to o sedm a₧ 12 m∞sφc∙ oproti plßnovanΘmu dubnu roku 1999. Rostou takΘ nßklady na dostavbu elektrßrny, kterΘ ╚EZ p°edpoklßdß ve v²Üi 85 miliard korun. Jak investor, tak
odpov∞dnΘ stßtnφ orgßny vÜak nadßle tvrdφ, ₧e dokonΦenφ jadernΘ
elektrßrny je stßle mo₧nΘ a ekonomicky v²hodnΘ °eÜenφ.
- 27. ·nora 1998 - prezident Vßclav Havel jmenoval do funkce ministra ₧ivotnφho prost°edφ Martina Bursφka, kter² znovu otev°el otßzku alternativ k Temelφnu.
- 11.Φervna 1998 - ╚EZ a èkoda podepsaly dodatek ke smlouv∞ o
spuÜt∞nφ Temelφna, podle n∞ho₧ byl nov² termφn zahßjenφ
fyzikßlnφho spuÜt∞nφ (zavß₧ky paliva) I.bloku stanoven na
31.srpna 2000 a termφn zahßjenφ komerΦnφho provozu I.bloku
stanoven na 2.kv∞tna roku 2001. Dodatek smlouvy potvrdil zv²Üenφ
celkov²ch nßklad∙ stavby na 98,6 miliardy korun.
- 1. Φervence 1998 - ministr Kⁿhnl vlßd∞ p°edlo₧il novou zprßvu o Temelφnu, jejφm₧ hlavnφm autorem je akciovß spoleΦnost ╚EZ. Ve zprßv∞ je mimo jinΘ nov∞ vypoΦφtanß hranice rentability Temelφna na 156 miliard korun.
- 22. Φervence 1998 - nov²m ministrem ₧ivotnφho prost°edφ byl jmenovßn MiloÜ Ku₧vart, kter² podporuje vznik nezßvislΘho auditorskΘho t²mu, kter² mß posoudit alternativy v²voje v²stavby Temelφna. Na vzniku tohoto t²mu se dohodla ji₧ vlßda Josefa ToÜovskΘho.
| |
|
 |
|
 |
|
|
![]](../../../IMGCES~1.CZ/P-LI5B.GIF){kind=small}
