PRAHA 8.·nora (╚TK) - Mezinßrodnφ mistrovstvφ ΦeskΘ armßdy nazvanΘ "Winter Survival", tedy zimnφ p°e₧itφ, zaΦalo v ned∞li v Jesenφkßch v oblasti Prad∞du. V p°e₧itφ ve volnΘ p°φrod∞, orientaΦnφm b∞hu ve dne i za tmy, horolezectvφ a ly₧ovßnφ bude do pßtku sout∞₧it dvacet t°φΦlenn²ch dru₧stev ze Üesti zemφ.
Ji₧ pßtΘho roΦnφku tohoto sportovnφho klßnφ se krom∞ Φesk²ch vojßk∙ ·Φastnφ takΘ p°φsluÜnφci ozbrojen²ch sil Norska, Belgie, Rakouska, Polska a Slovenska.
Sout∞₧ po°ßdß generßlnφ Ütßb ΦeskΘ armßdy spoleΦn∞ s Vojenskou akademiφ v Brn∞.
Hillary, Philips a Muir si Ülßpli na ji₧nφ p≤l
SCOTTOVA Z┴KLADNA, ANTARKTIDA 29. ledna (xjh) - NovozΘlan∩an Petr Hillary, syn Sira Edmunda Hillaryho, prvnφho Φlov∞ka, kter² vystoupil na nejvyÜÜφ bod sv∞ta Mount Everest (8848 m), v ·ter² ·sp∞Ün∞ dokonΦil spolu se sv²mi dv∞ma spoleΦnφky Erikem Philipsem a Jonem Muirem svou 1353-km dlouhou pou¥ nap°φΦ zmrzlou Antarktidou na ji₧nφ p≤l. O den pozd∞ji se letecky nechali dopravit zp∞t na Scottovu zßkladnu. Napsala to ve st°edu agentura Reuters.
Okolo 50 lidφ postupn∞ vychßzelo ze zßkladny a v°ele vφtali cestovatele, kte°φ sem p°ilet∞li p°φmo z ji₧nφho p≤lu americk²m ly₧inami vybaven²m letadlem C-130 Hercules.
Hillary, Philips a Muir strßvili na cest∞ Antarktidou cel²ch 84 dnφ. ╚ßsteΦn∞ Üli p°itom ve ÜlΘp∞jφch slavnΘho britskΘho cestovatele Roberta Falcona Scotta, kter² se svou v²pravou v roce 1912 zahynul p°i zpßteΦnφ cest∞ z ji₧nφho p≤lu pouh²ch dvacet km od skladiÜt∞ s potravinami. ╚ßst jejich trasy vedla p°es dosud lidskou nohou nepoznamenan² Shackletonsk² ledovec, kter² byl zkoumßn dosud jen z helikoptΘry.
"Dokß₧u se velmi dob°e v₧φt do pocit∙ Roberta Scotta. Jsem p°ibli₧n∞ stejn∞ star², jako byl on ... ale kdy₧ on doÜel na ji₧nφ p≤l, musel se otoΦit a jφt zp∞t," °ekl Hillary. "Scott nem∞l satelitnφ telefon a ani nemohl b²t letadlem dopraven do bezpeΦφ."
Hillary, Philips a Muir m∞li s sebou mobilnφ satelitnφ telefony Iridium, pomocφ kter²ch byli v ka₧dodennφm kontaktu s okolnφm sv∞tem. Jejich p∙vodnφm plßnem bylo p°ekonat bez cizφ pomoci i zpßteΦnφ cestu z p≤lu na Scottovu zßkladnu, ale ΦasovΘ zpo₧d∞nφ jim neumo₧nilo tento cφl v²pravy splnit. Mu₧i se vydali na cestu 4. listopadu, ka₧d² za sebou tßhl na sanφch 100 kg zßsob.
Ve st°edu se trojice na novozΘlandskΘ Scottov∞ zßkladn∞ setkala s n∞kter²mi z p°edstavitel∙ prvnφ mezinßrodnφ konference, jφ₧ se p°φmo na "zmrzlΘm" kontinentu ·Φastnili od ned∞le do Φtvrtka vysocφ vlßdnφ p°edstavitelΘ z 24 zemφ sv∞ta.
P∞tice francouzsk²ch vojßk∙ "uv∞zn∞na" na ji₧nφm p≤lu
PA╪═Ä 19.ledna (╚TK) - P∞tice francouzsk²ch vojßk∙ z elitnφ jednotky horsk²ch st°elc∙, kterß 9.ledna dosßhla ji₧nφho p≤lu na ly₧φch, je stßle zablokovßna na mφst∞ vinou ÜpatnΘho poΦasφ. Uvedlo to vΦera tiskovΘ odd∞lenφ francouzskΘho ministerstva obrany.
PoΦasφ znemo₧≥uje p°istßnφ dvoumotorovΘho letounu Twin-Otter, kterΘ je mß odvΘzt do bezpeΦφ, nejprve do zßkladny Patriot Hills. Mu₧i spφ ve dvou stanech a dojφdajφ zßsoby, kterΘ si vzali na cestu loni v listopadu, dodal uveden² zdroj.
Ly₧a°i startovali z Gould Bay na antarktickΘm Berknerov∞ ostrov∞ 21.listopadu. Vzdßlenost 135O kilometr∙ od pob°e₧φ Antarktidy skupina zvlßdla bez jakΘkoli cizφ pomoci b∞hem sedmi t²dn∙. Ka₧d² p°itom tßhl san∞ s nßkladem vß₧φcφ kolem 130 kilogram∙. Teploty vzduchu se pohybovaly v rozmezφ minus 15 a₧ minus 25 stup≥∙ Celsia. Denn∞ ly₧a°i p°ekonßvali v pr∙m∞ru 30 kilometr∙.
Cφlem expedice vycviΦen²ch elitnφch vojßk∙ bylo demonstrovat, ₧e lze v extrΘmnφch podmφnkßch p°ekonat trasu bez pomoci a zßsobovßnφ zvenΦφ. Organizßto°i cht∞li takΘ zφskat novΘ poznatky o mo₧nostech lidskΘho organismu za siln²ch mraz∙ a vyzkouÜet novΘ materißly a v²stroj pou₧φvanou ve francouzsk²ch pozemnφch silßch.
Hillarymu, Philipsovi a Muirovi dochßzφ zßsoby, vzdali zpßteΦnφ cestu Antarktidou
WELLINGTON, Nov² ZΘland (xjh) 7. ledna - ObklφΦeni polßrnφ bou°φ, pomalu postupujφcφ vp°ed, s tenΦφcφmi se zßsobami jφdla a nemocnφ, se t°i mu₧i putujφcφ k ji₧nφmu p≤lu vzdali myÜlenky na nßvrat k pob°e₧φ Antarktidy po vlastnφch nohßch.
 |
| P°φlet trojice Hillary, Philips, Muir na Antarktidu - pohled z letadla. Fotografie pochßzφ z www.iridium-icetrek.org/ |
Tiskov² mluvΦφ v²pravy Mark Spendlov oznßmil tisku, ₧e se trojice rozhodla p°ekonat zb²vajφcφch 305 km na ji₧nφ p≤l, ale odtud pak odletφ letadlem. "Mu₧stvo doÜlo k moudrΘmu rozhodnutφ, dbajφcφmu o bezpeΦnost ka₧dΘho Φlena, ₧e dosßhnou ji₧nφho p≤lu a pak se nechajφ odvΘzt letadlem pryΦ," °ekl. "Jsou samoz°ejm∞ zklamßni, ale tento jejich pocit je vyvß₧en uspokojenφm, ₧e bez cizφ asistence dosßhnou ji₧nφho p≤lu," dodal mluvΦφ.
CelkovΘ zpo₧d∞nφ p°edstavuje ztrßtu t°φ t²dn∙ za p∙vodnφm Φasov²m plßnem v²pravy. Ta vÜak p°edpoklßdß, ₧e za dobr²ch podmφnek by mohla dorazit k vysn∞nΘmu cφli 21.ledna.
"UkrutnΘ a nep°edvφdatelnΘ poΦasφ vΦetn∞ teplot pod -30 st.C, siln² vφtr, extrΘmn∞ nφzkß viditelnost (pod 5 metr∙) a sn∞hovΘ zßv∞je hlubokΘ 2 m brzdφ jejich postup," vysv∞tluje Spendlov zpo₧d∞nφ dru₧stva.
Sn∞hovß bou°e, nejistΘ zdravφ a doÜlΘ zßsoby potravin nakonec zahubily Φleny Scottovy expedice p°ed 87 lety. Zem°eli hladem, zimou a vysφlenφm jen n∞kolik kilometr∙ od potravinovΘho skladu a n∞kolik mßlo dnφ od konce svΘ cesty.
Spendlov potvrdil, ₧e se jednalo o nßhlΘ, ale jednomyslnΘ rozhodnutφ p°eruÜit okru₧nφ cestu Hillaryho t²mu. Pokud trojice dokonΦφ svou ledovou odysseu, budou mφt za sebou 3000 km dlouhou cestu, nejdelÜφ nijak nezajiÜ¥ovanou polßrnφ expedici v historii.
Hillaryho t²m opustil novozΘlandskou Scottovu zßkladnu na pob°e₧φ Antarktidy 4. listopadu, tßhnouce za sebou san∞ se zßsobami a sm∞°ujφce Scottovou cestou k ji₧nφmu p≤lu. SvΘho cφle - americkΘ Amundsen-Scottovy zßkladny na ji₧nφm p≤lu cht∞li dosßhnout kolem 25. prosince.
Sn∞hovß vßnice, kterß je na n∞kolik dnφ uv∞znila do stan∙, pomal² postup obtφ₧n²m polßrnφm terΘnem a otrava jφdlem, kterou trp∞l Jon Muir, je oddßlily od p≤lu o nejmΘn∞ 15 dnφ.
Vedoucφ expedice Peter Hillary minul² t²den p°ipustil, ₧e jim zßsoby potravin nevystaΦφ, pokud budou muset Φelit jeÜt∞ dalÜφmu zpo₧d∞nφ.
 |
| Jon, Peter a Eric |
Navzdory krutΘmu v∞tru a drsn²m teplotßm trojice odvß₧n²ch dobrodruh∙ stßle doufß, ₧e p≤lu dosßhne bez cizφ pomoci.
Na rozdφl od Scotta, kter² v poΦßteΦnφch ·secφch svΘ cesty vyu₧φval ps∙ a ponφk∙ k ta₧enφ sanφ, je dneÜnφ trojice vybavena ultralehk²mi plachtami, kterΘ urychlujφ jejφ postup.
Jednφm z milnφk∙ jejich cesty bylo i prvoprostoupenφ Shackletonsk²m ledovcem, kter² dosud nebyl p°ekroΦen a kter² byl dosa₧en pouze helikoptΘrou. Trojice tuto 132 kilometrovou "°eku ledu", kterß dosahuje v²Üky a₧ 2500 m nad hladinu mo°e, oznaΦila za "·₧asn² vßnoΦnφ dßrek".
DalÜφ v²znamn² bod je osobnφm pro Petra Hillaryho a jeho otce, legendßrnφho horolezce Sira Edmunda Hillaryho, kter² jako prvnφ Φlov∞k vystoupil na Mount Everest. Petr∙v v²stup na vrchol nejvyÜÜφ hory sv∞ta z nich ud∞lalo prvnφ dvojici otec a syn, kterΘ se poda°il takov² v²kon. Pokud Petr Hillary dojde k ji₧nφmu p≤lu, zopakuje tak kroky svΘho otce nap°φΦ v∞Φn∞ zmrzl²m kontinentem a zφskß tak dalÜφ prvenstvφ pro jejich pßr.
Polßrnφci se musφ vrßtit na Scottovu zßkladnu nejpozd∞ji do 7. ·nora, aby stihli poslednφ let z ledovΘ zem∞ p°ed p°φchodem zdejÜφ zimy, kterß uzav°e veÜkerΘ vzduÜnΘ cesty na i ze zßkladny.
VyΦerpßvajφcφ informace o v²prav∞ Ice-trek Petra Hillaryho, fotografie a denn∞ aktualizovanΘ zpravodajstvφ lze najφt na www.iridium-icetrek.org/.
Japonsk² dobrodruh na Silvestra stanul na ji₧nφm p≤lu
TOKIO 1.ledna (╚TK) - Na ji₧nφm p≤lu v pßtek stanul japonsk² dobrodruh Micuro Oba, kter² se pokouÜφ jako prvnφ samotn² p°ejet na ly₧φch z jednoho konce Antarktidy na druh². Sd∞lili to v pßtek jeho p°ßtelΘ.
Oba, kter² v roce 1997 jako prvnφ p°ejel na ly₧φch nap°φΦ arktickou oblastφ, oslavil dosa₧enφ ji₧nφho p≤lu se Φleny americkΘ zßkladny.
Oba ji₧ urazil 2000 kilometr∙ od tΘ doby, co svou antarktickou cestu zahßjil na pob°e₧φ princezny Astrid. P∞taΦty°icetilet² dobrodruh ztratil na nohou vÜechny prsty, kdy₧ mu omrzli p°i ne·sp∞ÜnΘm pokusu p°ejet na ly₧φch nap°φΦ Arktidou v roce 1995.
Pokud nyn∞jÜφ cestu ·sp∞Ün∞ dokonΦφ, stane se prvnφ osobou, kterß na ly₧φch projela p°es severnφ i ji₧nφ p≤l.
K ji₧nφmu p≤lu mß namφ°eno i skupina NovozΘlan∩ana Petera Hillaryho, syna prvnφho poko°itele nejvyÜÜφ hory sv∞ta Mount Everestu Edmunda Hillaryho. Peter Hillary spolu s Australany Jonem Muirem a Ericem Phillipsem 4.listopadu zahßjil cestu na ly₧φch po trase ne·sp∞ÜnΘ expedice britskΘho cestovatele Roberta Falcona Scotta z roku 1911.
Hillaryho v²prava mß potφ₧e, proto₧e Muir z°ejm∞ v d∙sledku otravy jφdlem onemocn∞l a le₧φ ve stanu. ┌Φastnφci v²pravy doufajφ, ₧e se Muir rychle uzdravφ, proto₧e kv∙li p°φliÜ velkΘm zdr₧enφ by nem∞li dostatek potravin a museli by se vrßtit, ani₧ by dosßhli ji₧nφho p≤lu.
PRAHA 31. prosince (xjh) - T²m britsk²ch lΘka°∙ a genetik∙ prov∞°il p∞tadvacet ÜpiΦkov²ch horolezc∙, kte°φ dokßzali proniknout nad hranici 7000 metr∙ nad mo°em. V t∞chto v²Ükßch se nedß delÜφ dobu ₧φt a prßvem se jim p°ezdφvß "z≤na smrti".
GenetickΘ vyÜet°enφ ukßzalo, ₧e drtivß v∞tÜina vynikajφcφch himßlajsk²ch horolezc∙ nese ve svΘ d∞diΦnΘ informaci zvlßÜtnφ variantu genu k≤dujφcφho enzym, jen₧ mß v lidskΘm t∞le za ·kol vyrßb∞t hormon zvan² angiotenzin II. V lidskΘ d∞diΦnΘ informaci se m∙₧e gen pro tento enzym vyskytovat ve dvou variantßch. N∞kte°φ lidΘ majφ gen o n∞co delÜφ, jinφ zd∞dili po rodiΦφch kratÜφ variantu.
- Mezi obyΦejn²mi smrtelnφky jsou ob∞ varianty genu zastoupeny rovnocenn∞ a nezdß se, ₧e by nositelΘ n∞kterΘ varianty byli v n∞jakΘ v²hod∞.
- U vynikajφcφch horolezc∙ ale nalezneme jen delÜφ variantu genu.
- Nositel zkrßcenΘ varianty se protlaΦφ mezi alpinistickou elitu zcela v²jimeΦn∞. Mezi p∞tadvaceti nejlepÜφmi britsk²mi horolezci se naÜel jen jeden.
Studie britsk²ch v∞dc∙ naznaΦuje, ₧e t∞m, kdo nesou ve svΘ d∞diΦnΘ informaci zkrßcenou variantu genu k≤dujφcφho enzym pro v²robu angiotenzinu II, by asi nepomohl k dosa₧enφ nejvyÜÜφch himßlajsk²ch Ütφt∙ ani trΘnink Hermanna Buhla. Intenzivn∞ trΘnujφcφ dobrovolnφci si zv²Üili fyzickou kondici, jen kdy₧ nesli ve sv²ch bu≥kßch "prodlou₧enou" variantu genu.
ZjiÜt∞nφ, ₧e pro vynikajφcφ sportovnφ v²kony je zapot°ebφ vrozen²ch p°edpoklad∙, nenφ niΦφm nov²m. Nynφ ale mßme v rukou zcela konkrΘtnφ d∞diΦnou vlohu, kterß se podφlφ na tom, co jsme zvyklφ oznaΦovat jako "sportovnφ talent". Budou si nynφ trenΘ°i vybφrat jen ty zßvodnφky, kte°φ ponesou tu sprßvnou d∞diΦnou konfiguraci? Budou o v²b∞ru talent∙ rozhodovat i genetickΘ testy?
V∞da zatφm nedoÜla tak daleko, aby dokßzala vybrat budoucφho Üampiona jen na zßklad∞ laboratornφch test∙. Gen k≤dujφcφ enzym pro v²robu angiotenzinu II zcela jist∞ nenφ jedin²m faktorem p°edurΦujφcφm sportovce k vynikajφcφm v²kon∙m. Existoval i horolezec, kter² dokßzal vstoupit do "z≤ny smrti" i s geny, je₧ mu m∞ly vstup na nejvyÜÜφ vrcholky sv∞ta zapovφdat. Snad nesl ve svΘ d∞diΦnΘ informaci jinΘ geny, kterΘ mu umo₧nily tento handicap p°ekonat. Mo₧nß m∞l siln∞jÜφ v∙li ne₧ ostatnφ.
St∞₧φ se ale doΦkßme rozd∞lenφ sportovc∙ do kategoriφ podle genetick²ch p°edpoklad∙ tak, aby vzßjemn∞ m∞°ili sφly rovnocennφ soupe°i. Nenφ tomu tak ani v jin²ch oblastech lidskΘ Φinnosti - v um∞nφ, v∞d∞ nebo v °emesle. Ka₧dΘmu je dßno do vφnku n∞co jinΘho.
(podle Lidov²ch novin z 23.12.)
Podle horolezce LaÜtφka musφme b²t vÜestrannφ
PRAHA 30. prosince (xjh) - Horolezec Libor LaÜtφk, kter² p°eplaval LamanÜsk² pr∙liv z Anglie do Francie letos 1. srpna, a Richard Blatn², prvnφ suchozemec, kter²
zdolal tuto p°φrodnφ vodnφ "p°ekß₧ku" prsa°sk²m, nejmΘn∞ ·sporn²m
stylem 31. srpna v tΘm₧e sm∞ru, pat°ili mezi Φty°i odvß₧livce, kte°φ b∞hem 52. roΦnφku VßnoΦnφho plavßnφ otu₧ilc∙ v Praze - Memorißlu AlfrΘda NikodΘma, plavali 300 metr∙ mφsto stometrovΘ vzdßlenosti, zvolenΘ drtivou v∞tÜinou z 94 otu₧ilc∙. Z vltavskΘ vody vylΘzal s nßskokem Ostravan LaÜtφk p°ed Pra₧anem Blatn²m, kter² vÜak stejn∞ jako p°i srpnovΘm v²konu zvolil styl prsa. |  |
| Bß≥sk² in₧en²r Libor LaÜtφk z Ostravy se u₧ od zimy ka₧d² den v Φasn²ch rannφch hodinßch p°ipravoval na um∞lΘ vodnφ ploÜe u HluΦφna na Opavsku k letoÜnφmu ΦervencovΘmu pokusu o p°ekonßnφ kanßlu La Manche. | |
PoΦet minut, kterΘ strßvili plavci ve studenΘ Vltav∞, lze napoΦφtat na prstech jednΘ ruky. Ale oni jsou p°edtφm jeÜt∞ tak minimßln∞ dvacet minut na mrazivΘm vzduchu. ┌Φastnφci absolvovali nßstup, udφlenφ cen nejlepÜφm otu₧ilc∙m a p°esun z Mßnesu a₧ na cφp SlovanskΘho ostrova, jen₧ je nejblφ₧e divßky obsypanΘmu mostu Legiφ.
V sobotu 26. prosince, kdy se akce uskuteΦnila, bylo krßsnΘ sluneΦnΘ poΦasφ a b°eh Vltavy u Nßrodnφho divadla byl obsypßn Üpalφry divßk∙. Jen snφh chyb∞l necelΘ stovce otu₧ilc∙ k ·plnΘ spokojenosti. P°ibli₧n∞ dv∞ hodiny p°ed startem nam∞°ili po°adatelΘ z 1. pra₧skΘho plaveckΘho klubu otu₧ilc∙ na SlovanskΘm ostrov∞ teplotu vzduchu jeden stupe≥ nad nulou a vodu o jeden stupφnek vyÜÜφ.
|
| |||
|
| |||
|
| |||
Pou₧φvßte-li Internet Explorer 4, m∙₧ete si ╚eskΘ noviny naladit jako kanßl, pokud kliknete tady:
Nemßte-li Internet Explorer 4, m∙₧ete si jej stßhnout zde:
